@lv Souhlas. MK je na tohle fajn. A take souhlasim s temi tabory
Melo by se podle me vic mluvit a min delat tabu z veci, jako je poporodni deprese, pocit totalniho vyhoreni nebo treba i odporu ke kojeni....🤷🏼♀️
Mám to podobně, jako @lv , Koník mi strašně pomáhá nebýt "sama" ve svých otázkách ohledně mateřství.
Co bylo ale pro mě absolutně téma, které je tabu i tady a objevuje se to tu velmi sporadicky, je pocit vzteku a zlosti na vlastní dítě, když je úplně maličké. Takové ty chvíle, kdy jsi za poslední týden spala sotva pár hodin, sotva pár týdnů nebo měsíců staré miminko opět nejde uspat, jenom řve a řve a ty už fakt nemůžeš, nevíš, co s ním. A hlavou ti lítají myšlenky, za které se jenom stydíš, protože víš, že ten uzlíček je celý tvůj svět. Nikdy bych mu neublížila, ale to, že mě v tý chvíli totálního vyčerpání napadají myšlenky, že bych třeba dítě nejradši vyhodila z okna, to nikdo neříká, s tím se nikdo nesvěří. A přitom mě to s prvorozenou totálně vykolejilo a strašně sebralo. Až po mnoha měsících jsem náhodou zjistila, že to není tak úplně nenormální. Teď s druhou už to tak nemám, ale přiznám se, že ani teď po letech se mi o tom nepíše dobře.
Určitě si zmínila dobrá témata. A hned mě k nim napadá reakce mé mamky ,,no Andrej to je mateřství, to jsou děti" 🤷 To není úplně to, co chceš slyšet, když padáš na hubu únavou nebo se cítíš zoufalá. Vše přejde, já vím, že to tak má milion dalších žen taky vím, ale někdy chci jen slyšet ,,to bude dobrý, vím že je to náročné".
A k očkování, upřímně věřím naší doktorce, když se zeptám vysvětlí mi vše dobře a dá na výběr i termín atd.
@malenka3 souhlasím s tebou. Sice jsem to nezažila tolik když byli děti miminka ale až teď. Klukovi je 8, má svoji hlavu, salámista, ze všeho si dělá šaškárny a je přesná kopie své otce, se kterým už nejsem.... Ten kluk mě dokáže vytočit do vrtule během vteřiny, pak večer zjistím že mu furt jen nadávám. Oproti tomu mladší syn je úplně jinej, tam tyto "tabu" pocity nevnímám.
@malenka3 Myslim, ze i kvuli tomu uz nechci mit dalsi dite. Protoze s tim jednim jsem si prosla fakt peklem. Tehdy mi nikdo nepomohl, vsichni to brali jakoze normalka, sestinedeli, mimino. Ja vzteky brecela, nenavidela se za to, nenavidela roli matky, byla jsem sama v Praze, rodice daleko, muz v praci. S brekem jsem chodila s kocarkem a zavistive pozorovala ostatni lidi. Proste total psycho. Brr. Jeste ted z toho mam uzkosti. Ted uz vim, ze slo o depresi. Kez bych to zjistila uz tehdy. 😳
@malenka3 jeeeezis tehle myslenek jsem mela s Vojtou dosytosti....Rok a pul jenom rval, rval a rval, nespal...Vubec...Ty jeho dvacetiminutovky, kdy jsme se maximalne dosli vysrat🤷🏼♀️Ja ho normalne v nekterych chvilkach "nenavidela" proklinala, nechala ho rvat, a radsi odesla pryc do kuchyne, jinac bych mu v ty chvilky dala deku na hlavu....
Kolikrat jsem rikala manzelovi, ze jeste chvilku, rupne mi v bedne a skocim z okna...Bylo to totalni peklo na zemi, podepsalo se to jak na me, tak na manzelstvi, rekla bych....
Byl to totalni pocit bezmoci, a co se tu delo, bylo cisty peklo....
Ja tady o tom co pise
@malenka3 psala na minulem profilu hodne, dostalo se mi tu kupodivu, dost podpory, ale nasly se samozrejme i vety typu:bud rada, co by za to jine daly, ze maji miminko....
Podle me se tohle ale neda rikat...Samozrejme vim, co by za to jine daly, ale verte, ze kdyz se to zmeni v opravdovy peklo, je to fakt mazec😟
@tridetiaja
@majineshka
@lendast
@zdenina22 holky, lajky ne za to, že jste to zažily taky, ale za tu odvahu to přiznat. Fakt je nás takových mnohem víc, než si myslíme, ale tabu je to neskutečné.
@majineshka já u druhého už tohle vůbec nemám. Nemyslím si, že to u prvního byly deprese, ale s druhým už je vše jiné. A to prvorozená nebyla bůhvíjak hrozná, jen prostě ty chvíle byly. Chápu tvoje obavy, ale nemusí se to opakovat.
@tridetiaja já jsem strašně ráda za manžela. Protože v těch chvílích jsem věděla, že musím zmizet, odejít do jiné místnosti, abych neudělala něco, čeho bych litovala ještě víc než myšlenek a dítěte se ujal on. Myslím, že bych nikdy nic neudělala, ale to říkám teď v klidu. A přesně vím, jak je tenká hranice mezi námi, které ty myšlenky udrží v hlavě a těmi, které to nedokáží. Jednou jedinkrát nebyl manžel doma. Našel mě brečet na zemi v obýváku a malou řvát v postýlce v ložnici. Neměla jsem sílu za ní jít a modlila se, ať manžel přijde domů co nejdřív
@malenka3 Holka, me v tu chvilku, teda ten rok a pul manzel taky pomahal, hodne, stridali jsme se v pochodovani s Vojtou v ruce po byte, houpali, stridali se v jidle atd...Ale proste podepsalo se to na nas jinak...Myslim, ze i tohle se v nas proste nastradalo...Ale to uz odbocuju...
Jinak rvat me manzel nasel nekolikrat, ani nemuzu napsat, co jsem kolikrat delala, byla jsem fakt vyhorela....Kolikrat jsem musela vazne odejit a nechat ho rvat, me ten rev uz delal diru do hlavy....Nekolikrat jsem v loznici mlatila v loznici do postele, abych vybila nervy a zoufalstvi....
Kdyz jsem byla po prvnim porodu, rozjela se mi stitna zlaza, byla jsem hubena na kost, furt strasne unavena, usinala jsem defakto vsude a za jakekoliv situace, parkticka mi rekla, ze to je normalni matetstvi, za par tydnu jsem sla na pravidelnou kontrolu na imunologii a dr uz mezi dverma, ale ty nevypadas vubec dobre...co se deje...neusmivas se...( on je cizinec, jakmile prejde z vykani na tykani, tak uz vim, ze se neco deje, ze prestane kontrolvat vyslovnost, gramatiku a v hlave mu jede jen medicina), tak jsem mu popsala co se deje, udelal testy a zjistil ze nejake hormony stitne zlazy napadaji jine hormony, poslal me ke specialistovy a behem par dni mi bylo zase dobre, kdyby bylo na prakticke tak me asi necha zkolabovat protoze je preci normalni byt unavena...za me by se proste melo vic mluvit o tom, jake to je kdyz to materstvi neni zalite sluncem a neni jak z naboroveho letaku, posrat se muze milion veci v prubehu snazeni, tehotenstvi a vychovy a mnoho veci je stale tabu, proste se o tom nemluvi...
@majineshka chapu te, u nas bylo tohle peklo s druhorozenym, a sli jsme i do tretiho....🤷🏼♀️😂A musim teda rict, ze prvni dcera byla v pohode, Vojta peklo na zemi a Vasek byl nejhodnejsi miminko co jsem zazila....Stejne je to zvlastni, jak je kazdy jinej 🤷🏼♀️
Za me je takove tema jedinackovstvi. Sama jsem jedinacek a neprijde mi na tom nic spatneho, ale ty kecy okoli nekdy... Sourozenec je nejvic, co mu muzes dat, chudak jedinacek porad sam... blablabla. Nekdy si pripadam jak hyena jen proto, ze se necitim na dalsi dite. Ale jako nebudu privadet na svet dalsi dite, jen aby byl klid a malej si mel s kym hrat 🙄
@tridetiaja no, u nás to určitě nebylo v takové intenzitě, to byly nárazovky. Tvoje peklo s Vojtou jsem tu četla mockrát, to myslím, bych si tu hlavu o zeď fakt už rozmlátila 🙈 a přesně jak píšeš, kecy typu buď ráda za dítě v dané chvíli fakt ničemu nepomůžou.
No, hrdá na to nejsem, ale píšu to proto, aby to třeba jediné mamince pomohlo, že takové pocity jsou normální. Že se musí naučit, že přijdou, aby nebyla tak zaskočená a věděla, jak se s nima poprat, i kdyby to byl jenom výkřik směrem k chlapovi, že musí on zatáhnout za záchrannou brzdu.
@malenka3 ono totiz se hodne "rozmaha" takove to dokonale materstvi...Nevim, zda je to tolik i socialnima sitema, kde se proste prezentuje jen to dobre, nebo nevim....Ja bych tu klidne sepsala clanek na tohle tema, protoze vim, ze presne jak pises, je dulezite o tom mluvit...
Ja jsem rikala manzelovi kolikrat, je ten jekot, je jak ty formy tyrani, kdy ti treba nechaj kapat vodu na celo😂😂😂
Ne bylo to fakt peklo....
@mapita Tyhle kecy taky nemam rada, a to mame deti tri....
Ja třeba o tom, ze císař byl a je pro mě trauma. Už jsem se s tím naučila žít, zpracovat to, že jinak to asi nešlo, ale jednou za čas to na mě padne.
Ten pocit, že je máma na rodičovské sama, ten jsem zažila u prvního dítěte taky. Byla jsem na hřišti nejmladší maminka a měla jsem pocit, že na mě všechny blbě koukaj.....
Holky jak vás chápu první dítě mam první měsíc v mlze furt jsem brečela a říkala ze ho nemám ráda. U druhé sem se snažila kojit a upřímně jsme to nenáviděla po 2 týdne slz jsem prostě řekla ne! A víte me se tak ulevilo . Další věc co mi hodně vadi jak reagovalo okolí ze čekáme 2 holku ty kecy jak by to bylo něco povl ze mate 2 holky ted mají kecy ze 3 ať máte toho kluka ne ? Opravdu ne jsme rádi i manžel za 2 krasne zdravé holky v dnešní době je to přeci jedno holka kluk ne ?
@lleennttiillkkaa Přesně stejný pocit z císařského řezu měla švagrová. Měla pocit, že je máma na prd, když ani jednu holku "nedokázala" porodit přirozeně. Ale naštěstí už to taky přijala.
@tridetiaja Po tom,co popisuješ,tak velký obdiv, že jste šli dobrovolně do třetího 😀 Já mám teda taky 3 a docela malé, ale byly všichni relativně pohodáři. Tu odvahu nechápu a obdivuji zároveň, mně by to asi zničilo.
@tanaku my jsme si tehdy rekli, ze kdyz jsme prezili tohle, snad to horsi nebude 😂😂Ale nemysly si, bala jsem se hodne, nastesti tea fakt tuk tuk Venous byl zlatej!My byli uplne v soku, ze spi treba pet hodin 😂😂😂
@lleennttiillkkaa Já mám 3 cs a vim o čem mluvis. Ten první byl psychicky nejhorší, půl roku mi trvalo aspoň částečné přijetí a nikdo to nechápe,hlavně ti nejbližší (manžel,tchyně atd.), vždyť mám přece zdravé dítě,tak co řeším. Tak jsem upnula k tomu,že podruhé to vyjde a nevyšlo...
@tridetiaja A kolik jsou kluci od sebe? Já chtěla vždycky 3,ale takhle zkušenost by mě určitě odradila a nechala ve mně trauma a při pohledu na jakékoliv miminko by se mi ten stres vybavil😀
@tanaku 2 roky a 4 mesice od sebe 😂😂Ale oni jsou perfektni partaci❤️
@tridetiaja Jo,tak já mám rok a půl a teď 25 měsíců a celé 3.těhotenství se mi lidi ptali,jestli jsme to plánovali. A nedávno,když jsme ve školce vyzvedavali syna, tak mě zastavila nějaká maminka a pravila: ,,Můžu se vás zeptat? To jsou všechny vaše? 😀" A já vždycky odpovídala, že jsme děti takhle plánovali a že byly jako miminka hodná,tak jsem se toho nebála. Ale v tvém případě,na hranici psychického a fyzického vyčerpání nevím,co bych odpovídala😀
@majineshka ja som to mala s prvym podobne, ale myslim, ze s druhym to uz bude ine 🙂 ak druhe dieta nechces, lebo sa na to necitis a proste jedno ti staci, tak je to uplne v poriadku, ale pokial je len toto prekazkou, tak by bola skoda, keby si kvoli zlym pocitom po porode, ked si mala ocividne depresie a bola prvorodicka, navzdy zavrhla moznost druheho dietata 🙂
Ja mam problem s prezentaci rodinneho zivota na socialnich sitich. Bylo by fajn, kdyby nekteri obcas priznali, ze neziji v reklame na jogurty 🙂
@voskovkyapastelky pche!To my zijem kolikrat v totalnim chaosu
@voskovkyapastelky mne je z toho obcas smiesno - 200 super cool fotiek a potom jeden "true story" prispevok o tom, jak toho ma dotycna vela a nech si nemyslime, ze vsetko je take ruzove a ze aj ona nevladze. Osobne mi je to fuk, ale myslim, ze prvomatky by to nemali kukat, lebo nadobudnu pocit, ze vsade inde je nonstop upratana domacnost, vysmiate deti, hubena vystylovana matka a spi sa 12 hodin vkuse. A depresie su na svete. Ja tomu fakt verim, ze to psychicky trochu labilnejsiu osobu dokaze dostat do stavu, ze je najneschopnejsia na svete. Uprimne, ked moj maly rval po narodeni nonstop od rana do vecera a ja som na insta a na konovi videla same vysmiate decka a rodicov, tiez som si hovorila, co sakra robim zle?
@tanaku manžel to chápe/nechápe. On to vidí tak, že to zachránilo život našemu dítěti. Samozřejmě mě v nejhoršíchc chvílích podržel, utěšoval, ale....
@gabkekoczi máma na prd jsem kvůlijiným věcem, ale spíš jsem měla pocit, že jsem selhala jako ženská. Nejpřirozenější věc na světě, jako je porodit dítě a já selhala. 2x
@kevi1 Nic, vubec nic!Vsechny jsme dobre mamy, nekdo sice rika, ze chce mit tenhle virtualni svet jen v hezke barve, ale ver mi , nas ktery jsme to mely na lano je hodne!
@lleennttiillkkaa Chlap to pochopit nemůže,tomu to nevycitam. Ale třeba tchyně nebo švagrová,které samy rodily cs, tak tam nebylo pochopení žádné,protože je to netrapilo,je to nebolelo a já jsem nějaká přecitlivělá.
Ale ty pocity vim jen já. Dvakrát jsem doufala,dvakrát to nevyšlo. Potřetí už jsem jen byla šťastná, že je to naposled.
@kevi1 podobne. Ja vim, ze to neni realita. Ale po blbym dnu v kolotoci skolka, domacnost, vareni, prace, maily, protivny dite, neprijemny telefonat...clovek otevre net a prvni na nej vyskoci matka znacka ideal...obcas mi z toho bylo ouvej
@voskovkyapastelky já tyhle dokonalé matky na insta radši nesleduju :D je to
mimo realitu...to mám radši “nasranou mámu”
@tanaku přesně. Já jsem po prvním ,,trpěla,, 2 roky. Pak se to nějak srovnalo a nemluvila jsem o tom. Pak jsem se začala utěšovat, že až budu těhotná příště, tak to klapne. Neklaplo a byla jsem z toho zase v háji. Jen už ne tak dlouho. Díky bohu jsem si mohla děti alespoň odkojit. Kdybych nemohla ani kojit, tak b\ch byla adeptem na poporodní psychózu ajko prase.
@lleennttiillkkaa No,já z kojení měla možná ještě větší trauma než s císaře,respektive spolu dohromady to k nějaké psychoze asi už opravdu spělo.
@tanaku mě ještě strašně drtil přístup personálu....
@lleennttiillkkaa To asi byl ten největší spouštěč. Kojila jsem jen prvního z psychických důvodu.
Melo by se vic hovorit o sestinedeli, ktere me u syna totalne vykolejilo...nebyla jsem vubec pripravena a prisla jsem si k nicemu. Vzdy jsem vsechno zvladala sama a ted jsem najednou nestihala, protoze syn mel tezke koliky a alergii, byl uplakane neodlozitelne miminko v prvnich mesicich a ja si pripadala, ze jsem selhala...netusila jsem, ze to je normalni a je ok si rict o pomoc. U dcerky uz jsem byla poucena a sestinedeli super. Pak jsem ale musela behem par hodin prestat kojit (z vaznych zdravotnich duvodu). Byla jsem 5 tydnu po porodu, laktace rozjeta jak blazen, dostala jsem leky na jeji zastaveni a pak zaclo peklo jmenem poporodni deprese...tydny jsem bojovala sama, netusila, ze jde o depresi, az kdyz jsem si nechala nabrat krev, zacala to resit se svagrovou zdravotnici a i zde na MK, padlo podozreni na depresi, kterou ma lekarka potvrdila...moc pomohla terapie a antidepresiva...ale ten zacatek...des...o tomhle by se urcite melo vic mluvit...ten pocit selhani a beznadeje je desny...ted uz je to vse ok, mam dalsi zkusenosti a nebranila bych se tretimu prckovi. Protoze i presto vsechno, materstvi me vzdy totalne naplnovalo a naplnuje. Tak zdar a silu nam vsem 😀
Já jsem za existenci MK také moc vděčná, trávila jsem zde čas už v době "snažení" (hrozný slovo), jsem tu až na výjimky v podstatě denně, kdy aspoň nakouknu, co je nového...strašně mi to pomohlo při péči o miminko, že jsem předem věděla, co můžu čekat, na co se zaměřit, na co se ptát pediatry...
Driv se zilo pospolu, nekolik generaci, zeny v materstvi nikdy nebyly samy, vzdy mely okolo spoustu dalsich zen. Dnes zijeme sami, myslim tim domacnosti, rodiny jsou casto daleko a ten kolektiv nam nahrazuje MK...rady, sdileni...nebyt sama v materstvi.
@malenka3 Děkuju, že jsi otevřela tohle téma. Jsem 4 měsíce po porodu a ty pocity jsou vážně šílené a je těžké si to přiznat a mluvit o tom nahlas. Člověk se bojí svěřit, protože okolí nechápe. První dva měsíce mám úplně v mlze, pomalu se to zlepšuje, ale mateřství si zatím nedokážu užívat. Přitom jde o vymodlené dítě po letech snažení, měli jsme extrémně těžký začátek, miminko na JIP, operace atd. Pořád se nemůžu sebrat a nikdo to nechápe. Malý je strašně hodný a já stejně nic nezvládám. Zároveň mě mrzí, že další dítě už mít nebudu, radši bych 100x rodila, než zažívat znovu tohle. Ponamenalo to i náš vztah s mužem.
@helach kočko, zkus vyhledat odbornou pomoc. Jestli to je trvalejšího charakteru a ne nárazově, tak můžeš mít opravdu nějakou poporodní depresi, která se dá řešit léky. Netrap se s tím sama, pokud by to tak bylo, sama to nespravíš. Najdi odvahu a zkus se zeptat u své gynekoložky, jestli ti někoho nedoporučí. Držím palce, ať je brzy líp 🍀❤️
@helach A nebo mi klidne napis, peklo jsem zazivala opravdu rok a pul, aspon se vykecas ❤️
@tridetiaja
@malenka3 naprosto vás chápu, protože to samé jsem si zažívala s Tobisem.
To bylo peklo na zemi, přesně se honily ty myšlenky, které nemůžeš ani vyslovit nahlas.🙄🙄
@voskovkyapastelky Reklama na jogurty. 😂😂😂 Tak to vazne u nas nehrozi. . . 😂😂😂 Obzvlaste vcerejsek byl vypeceny, kdyz manzel vlezl do dveri a ja se ani nemohla nadechnout a rict mu o prognoze lekaru ohledne me mamky a odkracela jsem hystericky brecet do loznice. . . do toho zacal brecet Luky, provokovat Jara. . . jestli mi v tomhle obdobi manzel nezdrhne tak uz nikdy. 😂
@kevi1 U me je to vic veci najednou. Dalsi dite uz opravdu nechci. ❤️
@majineshka pokial to tak citis, tak je to uplne v poriadku 🙂 nenechaj nikoho, aby ti tvrdil nieco ine ❤
@mapita Kdyby jen nekdy. Nedavno mi tchyne vypravela, jak ji jeji kolegyne (!!!) rikala, ze nam prece ma domluvit, ze jedinacek je chudak. 🙄
@malenka3 @tridetiaja @anakolut Holky, děkuju. Donutilo mě to začít to konečně řešit s odborníkem, takhle dál žít fakt nejde. Po těch dvou měsících se to výrazně zlepšilo, ale pořád mám propady a jsem labilní. Jen ty objednací lhůty jsou dlouhý, ještě teď v covidu, kdy přibylo duševních onemocnění.
@malenka3 zrovna včera jsem hodně hodně neměla ráda svoje dítě. a ve vzteku mu i jednu šoupla, vím, že je to špatně, ale prostě to nešlo jinak.
Ráda si popovídám, moc ráda tvé příspěvky čtu a pokud třeba je možno, tak klidně přes whastup nebo messenger nebo tak ale ráda, jak píšu 🙂
@tridetiaja Totalni vyhoreni...s tim souhlasim
@malenka3 Naprosto. Ted o tom mluvila jedna moje oblibena "instagramerka". Rekla, ze ma nekdy pocity nenavisti vuci vlastnimu diteti. Pulka lidi ji rekla, ze by mela jit na terapii a pulka lidi se naprosto ztotoznila. Ja kdyz tady nekdy ctu na foru prispevky a vidim, jak unavene maminky hledaji pomoc a je jim odpovezeno "no co sis myslela, nemela sis delat dite", tak se nedivim, ze o tom lidi nechteji mluvit.
@andycr JJ, to znam. A jeste nekdy je to takova odpoved stylem, ze jsi mlada, blba a nic nevis
@jannym Jo, vsude slysis "to je normalni" a pak se clovek vlastne citi takovy odstrceny
@mapita Ackoliv chci mit jeste jedno dite, tak mi take tyhle reci vadi. Asi nejvic me vzdycky nadzvedne, kdyz nekdo zacne rodice oznacovat za sobce. A beda, jestli reknes, ze treba nechces dalsi z financnich duvodu. To jsi pak akorat rozmazlena, ze musis jezdit kazdy rok na dovolenou a deti musi mit znackove obleceni. Pritom takhle to urcite neni a nikdo nema pravo nekomu tvrdit, ze by nemeli resit finance.
@lleennttiillkkaa Jo, tohle zklamani z porodu asi spousta lidi nepochopi. Ja treba mela cisare a takovy pocit nemam, ale chapu, ze proste je to zklamani pro mnoho lidi. A kdyz potom maminka slysi "no co, hlavne, ze dite je zdrave a nic dalsiho neres", je pro matku tak tezke a pritom se chce spousta zen o svem porodu treba tak normalne vypovidat.
@terezia10 Tyhle reci vede tchyne. Tehotne svagrove, ktera cekala holcicku, rekla, ze priste ma porodit kluka, ze kluci jsou lepsi...
undefined@vladimira_b_l
@adelinka89, @anakolut, @andycr, @anecak, @beruskaevuska1, @betuskabathory, @biciklissie, @billythekid, @cekypetra, @deaneira29, @denny27, @ditta1990, @dvoraiv, @gabkekoczi, @helach, @jannym, @kevi1, @kjajule, @krtcice, @ladyhacek, @lendast, @lleennttiillkkaa, @lv, @m.e.l, @majineshka, @malenka3, @mapita, @mariegroth, @mischalinka, @mku, @ninive211, @priefi, @romancam, @rydal, @surikata131, @tanaku, @terezia10, @tridetiaja, @velkabublina, @vendy30, @vladimira_b_l, @voskovkyapastelky, @zdenina22
Dekuji holky za takovou peknou diskuzi a za to, ze jste se nebaly mnohe priznat. Ja uz mam dlouho takovy napad udelat online mama club pro maminky, ktere treba nemaji si s nekym pokecat o podobnych tema. Misto, kde se zenske nesoudi, kde si pomahaji a jsou spolu v kontaktu. Chtela jsem to vest formou treba mesicniho meetingu pres zoom a pak k tomu mit zalozeny jeste chat treba na facebooku pro stalejsi podporu. Mozna to nekdy zrealizuju :D
@mariegroth Myslím, že je to fajn nápad. Jen se malinko bojím, že se to dost podobá skupinové terapii a tam je opravdu potřeba to trochu umět vést. Jen to prosím neber, že Ti chci brát chuť se do toho pustit. Jako nápad je to fakt super 👍
Na to "sama" mi opravdu pomáhal Modrý koník, číst o tom, že i jiná to má, že to je normální, rozptýlit se někdy legrací, někdy debatou.. A vlastně to funguje dosud, i když mám děti školního věku. "Anti" - škatulkování na dva, téměř nesmiřitelné tábory mě štve (a to ve všem, kojení, bio strava), nejsme přece černá a bílá, ano a ne - na základě informací, svých pocitů, zkušeností se můžeme klonit k čemu chceme, co nám vyhovuje. I názor měnit.