Ano, přesně tak. Že nechápete, na co narážím? Dokonalý kočárek a Yetti mají společné to, že o nich slyšeli všichni, ale ještě je nikdy nikdo neviděl🙂

    Určitě to znáte - když poprvé očekáváte narození své malé dokonalé kopie (haha – bezdětní prominou, pochopí časem), připadá vám všechno kolem jako periodická soustava prvků v páté třídě. Tak nějak zhruba sice tušíte, o čem je řeč, ale tu pravou podstatu pochopíte až o pár let a mnoho zkušeností později. Jenže vybrat pojízdnou postel pro svého potomka musíte už teď, za pár let vám to totiž bude naprosto k ničemu. Takže vyzvídáte po kamarádkách a známých. Každá z nich vám doporučí samozřejmě něco jiného a přesto svorně jedna přes druhou pronáší hesla typu:

„Lepší kočárek neexistuje.“

„Vyzkoušela jsem už strašně moc kočárků a tenhle je nejlepší.“

„Nechápu, jak si někdo může koupit cokoliv jiného.“

    Ze všeho vám jde hlava kolem a po týdnu koukání po kočárkách na internetu se vám v pravém oku začne objevovat tik a ruce se začnou klepat tak, že se musíte po každém napití kávy jít převléknout. Dost, zadržte, jinak se z toho zblázníte.

Každý rok se 8. března zas a znovu slaví Mezinárodní den žen. A protože je mezinárodní, slaví ho lidé na celém světě. I u nás to býval oblíbený svátek, ale po revoluci se na něj zanevřelo. Ve světě se na MDŽ ale pohlíží úplně jinak a sám o sobě má i naprosto odlišný význam, než mu mnozí přisuzují. Neměli bychom se na něj dívat skrz prsty. Víte proč?

Co se vlastně za slavným MDŽ skrývá? Proč ho slaví celý svět? Je to vlastně jednoduché. Vznikl díky stávce švadlen roku 1908. Ty se rozhodly protestovat a bojovat za zlepšení svých životních podmínek v New Yorku. Cílem jejich boje bylo získat volební právo pro ženy, bojovat za rovnoprávnost a spravedlnost a samozřejmě mír. Některé skupiny feministek protestují v tento den dodnes.

„Význam MDŽ je vlastně takový, že ženy bojovaly za svá práva jako je volit, studovat atd. Není to žádný komunistický svátek, jak ho mnozí nazývají (jasně, za socializmu se oslavovalo ve velkém a princip se ztrácel). Ono je to tak, že ne každá žena je matka a den matek je krásné poděkování maminkám, ale MDŽ všem ženám, ať už mají dětičky nebo ne. Já dostanu od manžela květinu a od kolegů v práci jsem dostala krásné zprávy,“ píše jedna z maminek v diskuzi na Modrém koníku.

Jak se MDŽ dostal do našich kalendářů?

Stávka žen se zapsala do historie už navždy. Ještě téhož roku v květnu rozhodla Socialistická strana USA, že Národní den žen se bude slavit vždy poslední únorovou neděli. Úplně poprvé se tak slavil 28. února 1909. Březnové datum přišlo až po první světové válce hlavně díky velké demonstraci v Petrohradě v roce 1917.

Aby se svátek dostal do mezinárodních kalendářů, musí mít požehnání z vyšších míst. V roce 1975 byl Mezinárodní den žen oficiálně uznán OSN. Od této doby je připomínán jako den mezinárodní solidarity žen za rovnoprávnost, spravedlnost, rozvoj a mír.

"Co se jí asi v té hlavičce teď odehrává," říkáte si občas tuto větu, když se tak díváte na svého potomka a přemýšlíte, co si asi zrovna teď myslí? Řečnická otázka, pravděpodobně. A samozřejmě na ni odpověď neznáme. Ale do dětské hlavičky vás dneska vezmeme - alespoň na malou exkurzi.

Velmi důležité je uvědomit si, že vývoj lidského mozku začíná už v embryonální fázi - když máte miminko v děloze. V prvních třech měsících nitroděložního života se dokonce mozek vyvine na svou většinu z hlediska kapacity - roste velmi rychle, až 250 000 neuronů za minutu.

Neurony jako stavební kámen mozku

Při narození miminka obsahuje jeho mozek na 100 miliard neuronů (označovaných také jako základní stavební buňky mozku) a tří čtvrtin budoucí velikosti v dospělosti. Tento počet je geneticky dán a dále se nemění. Pro lepší představu - na planetě Zemi žije něco přes 7 miliard lidí. Pokud byste jejich počet vynásobili 14 krát, dostanete se k podobnému číslu. Tak takhle nějak se neurony hemží v hlavě vaší ratolesti.

Po narození se již neurony, samy o sobě, nemnoží. Dokonce jde o jedinou buňku lidského těla, která nemá schopnost se sama dělit. Počet je tedy víceméně stabilní. Co ale stabilní není je velikost a síla samotných neuronů. Nervová buňka v čase zesiluje a zvětšuje se a hlavně - propojuje se s ostatními neurony pomocí synapsí.

Dalším důležitým pojmem kromě neuronu je v rámci vývoje dětského mozku synapse. Tu si můžeme jednoduše představit jako takové propojení jednotlivých neuronů. V okamžiku, kdy se miminko narodí má v mozku minimální množství synapsí, ty se vytváří jako reakce na různorodé podněty, kterým je dítě vystavováno.

Mezinárodní den žen (MDŽ) je mezinárodním svátkem, který připadá každoročně na 8. března. Od roku 1975 je uznáván OSN, jeho historie ovšem sahá do začátku spojení s hnutím bojujícím za volební právo pro ženy. První podobu svátku ovšem vtiskla už ženská konference Druhé internacionály v Kodani.

V Česku je MDŽ často spojovaný se zvyky ze socialistického Československa. K jeho oslavám tehdy patřily slavnosti a červené karafiáty. Řada lidí tak přestala tento svátek slavit v domnění, že se jedná o umělý svátek vytvořený minulým režimem.

Do českých kalendářů se tak 8. březen jako Mezinárodní den žen začal vracet až v novém tisíciletí. V roce 2004 byl zařazen mezi významné dny.

OSN  vybírá pro Mezinárodní dny žen různá mota. Pro rok 2019 jím je: „Myslete rovnoprávně, budujte chytře, inovujte pro změnu“. Organizace spojených národů se tak chce zaměřit na inovativní způsoby, jak zlepšit postavení žen ve společnosti či jejich lepší sociální ochranu.

Pojďme společeně "oslavit" Mezinárodní den žen malou jarní soutěží.

Jaká je soutěžní otázka?