"Maminko, " přišla ke mě Eli. Oči jí svítí a je natěšená, co asi řeknu, až mi předá to, co schovává za zády...

" To máš za to že tak dobře vaříš a tak vůbec, že všechno děláš, že se o nás dobře staráš..." podala mi vyrobenou květinku a pevně mě svírá kolem pasu... Jen tak, z ničeho nic... (jsem překvapená a dojatá)

Jindy u stolu...: "Mami, ty by si mohla dělat kuchažku ve škouce, potože ty važíš nejuepší jídua, eště uepší, neš ve škouce. Ve škouce mi to taky chutná, aue ty važíš úpně nejvíc nejuepší jídua!" Rozplývá se Matýsek nad obyčejnými špagetami s mletým a červenou omáčkou. A zrovna jsem si říkala, jak se to dnes zrovna moc nepovedlo. 

"Jó, máma děuá nejepší...!" přidává se Týnka.

Každou chvíli nacházím od Elisabetky vzkazy jako: "Mám tě moc ráda, jsi nejlepší💜💛💟", "Pro nejlepší maminečku na světě, od Eli od 💞" apod.

"Mám tě moc uáda, tulí se jen tak Kristýnka..."

Manžel jezdíval do práce na ranní MHD a na odpolední autem, protože autobus už k nám na zastávku večer nejezdil. Jednou po cestě z odpolední volá na řidiče autobusu, ať mu okamžitě zastaví, že musí vystoupit. Řidič na to, že mimo zastávku nesmí zastavit. Manžel s prosíkem, že je tady autem. Řidič chápavě odpovídá, že to jo, to je důvod a dupne na brzdu. Jde pěšky k parkovišti a v tom si uvědomí, že dal ráno auto do servisu. 

Po porodu už se mi špatně slezalo z postele když jsem měla jit povinně na wc hrozně mě bolelo v zadech na levé streně dole - bedra nějak jsem si říkala,že to bude asi tím porodem ,že jsem si něco namohla nebo s něčím pohnula tak mi sestříčky pomohli na převažecí křeslo a odvezli i s malou o dvě patra víš na oddělení šestinedělí a na pokoj.

Tam mi pomohli na lůžko dali injekci od bolesti a dovezli mi malou at jsme spolu.

Neděle ráno malá vizita má kontrola a dani nějakých léku na ty záda atd.V pondělí velká vyzita kontrola šití sahnutí na břicho zkrz dělohu a vizita malé atd, odpol mi byla poslaná Neuroložka, která mi dala obstrik a na další den poslala na fyzioterapii na aktivovaní esička.Bolest pořád stejná i po fyzioterapii i po podani nějakých léku do kapačky nepomohlo nic. V uterý vizita odeslání na kontrolni UZ zkrz min zavinutou dělohu a prý zápachu odemě.UZ v pořádku vic se neřešilo a bylo rozhodnuto, že já i malá můžeme ve středu jit domů. Domů jsem odjela belhajici se a skoro nechodící,tahnouci levou nohu za sebou.nastup do auta neskutečný horor a bolest musela jsem se nohy skládat jak při ochrnutí.měla jsem pocit, že jsem po bouračce na spodní část těla a né po porodu.Doma mi muž musel vše nosit pomáhat s malou do postele jsem lezla 10 min a z postele taky pajdala jsme a kulhala a měla bolesti.V pátek jsme šla na rehabky tady u nás a paní mi ukázala jak si ulevovat při ležení a dala nějaké cviky at to zkouším a dala doporučení na rehabky do Napajedel.Po vikendu bolesti pořád přetrvávali a v uterý došl už i muž že jsme v pokoji cítit.Do sprchy jsme chodila 3x za den, ale stále jsme se taky nějak tak divně cítila.V uterý jsem se na gyndu nedovola.Po konzultaci s kamarádkou ze šestineděli  - sestřičkou znemocnice mi doporučila zajit ke své dr na gyndu, že zápach není fiziologycky.Ve středu jsem se dovolala a hned mě vzala na poledne jsem měla dorazit.V ordinaci mě dr vyšetřila a zjistila důvod proč zapáchám.!!

Pan dr při zašívání mého poranění po porodu použil tampon, ktery mi nechal v pochvě a zapoměl ho vytáhnout. Měla jsme v sobě tedy 11 dní tampon!!!

Dr mi ho tedy vytáhla a teda neskutečný smrad atd ,ale u mě neskutečná uleva !!! udělala mi pruplach, kontrolní UZ zkrz zavinování dělohy,vzala stěr z pochvy, nasadila mi antibiotika, globuli na zavádění do pochvy a pruplachy at si dělám,byla mi odebrána krev na krevní obráz a crp.Kontrolu mi dala za týden a výsledky, že mi na druhý den zavolá.Takže důvod mého zápachu bylo, že mi po šití dr nechal v pochvě tampon.v nemocnici to nikdo nezkoumal,nestaral se nepodíval se do mě aby to zjistili.

Dva dny po vytažení jsem začínala zase troch líp chodit a pohybovat se záda povolily bolesti podbřišku se zmirnily,mohla jsme začít pomlu vic fungovat a hlavně jsem se začínala citit zase dobře. Po týdnu na kontrole u dr na gyndě mi zdělila,že naštěstí na to co jsme v sobě měla výsledky odběru nejsou až tak děsivé a hrozné ,že je vidět, že mám doboru a silkou imunitu crp bylo 11 normál je kolem 8 a krevní obraz byl taky v pořádku a v pochvě se naštěstí taky žádné vysoké nebo nebezpečné bakterie neobjevily.Takže by měl být vše v pořádku.Kontrolu mám za 14 dní a ještě mi vzala krev na to crp pro jistotu.

Pitný režim - téma, které se zejména v létě právem intenzivně řeší. Jsou děti, které za den vypijí velké množství tekutin a pak jsou tu také děti, do kterých dostatek tekutin dostáváte těžko. Mezi druhou vyjmenovanou skupinu dětí patří i moje dcerka. Několik maminek mě jistě pochopí, protože možná řeší to samé. Abychom děti přiměly dostatečně pít, zkoušíme vše možné. Univerzální rada, kterou vám dá spousta zkušených rodičů je ta, ať vyzkoušíte různé lahvičky/ hrníčky. O to více jsem byla zvědavá a potěšená, když nás se Stellou vybrali do testování hrníčku Lovi v kategorii 12+. Pojďme se tedy podívat, jak u nás tento fešák obstál. 

DESIGN 

Líbí se mi hezké věci. O to více mě těší vkusný vzhled Lovi hrnečku. Kávové barevné tóny, milý symbol medvěda a smysl pro detail (mini srdíčko na savičce), za mě určitě ano! Proč smysl pro vkus u dítěte nepodpořit třeba

hezkým nádobím, že. Designově má u mě tento hrnek deset bodů z deseti. 

SNADNÉ UMÝVÁNÍ

Nejspíš existují lidé, které baví umývat nádobí. Upřímně? Já mezi ně teda určitě nepatřím! Za dva roky, co je dcera na světě jsem umyla už hodně lahví a hrnečků a řekněme si na rovinu, že čím je umývání složitější, tím větší je to pruda, protože samosebou chceme, aby měly naše děti nádobí čisté. Když jsem tedy zjistila, jak snadno se Lovi hrnek umývá, bylo to pro mě jednoznačně plus. 

Máte doma nadané dítě? Nebo dítě, které je velmi často nemocné a kvůli tomu mešká a nestíhá ve škole? Nebo dítě s poruchami učení? V těchto případech budete do budoucna, nebo případně již teď, řešit možnosti vzdělávání vašeho dítěte. Je jasné, že standardní způsob vzdělávání nebude pro vaše dítě úplně vhodný. V těchto a dalších případech je možné využít při vzdělávání individuální vzdělávací plán, který je ušitý na míru pro vaše dítě podle jeho potřeb a schopností.

S individuálním vzdělávacím plánem, zkráceně IVP, se nejčastěji setkáte na základní škole, ale mohou ho mít děti i ve školce nebo na střední škole. Cesta k získání tohoto plánu je ale celkem trnitá a ne vždy dopadne podle očekávání rodičů. Rozhodně to není tak, že si jednoho dne rodič řekne, že chce pro své dítě individuál a tak to bude. IVP je jedním z podpůrných opatření, které napomáhá optimálnímu vzdělávání dětí se speciálními vzdělávacími potřebami nebo právě dětí nadaných.

Jaké děti mají speciální vzdělávací potřeby?

Mezi děti se speciálními vzdělávacími potřebami se řadí například děti s nějakým druhem postižení, které jsou integrované v běžné základní škole, mohou to být také děti s těžšími případy dyslexie a dysgrafie, děti mající ADHD, děti, které jsou nadané ve sportech a potřebují tento individuální vzdělávací plán k tomu, aby se mohly věnovat svému sportu (tréninky bývají i v době vyučování) a jiné. IVP mohou získat i děti, které jsou často nemocné, případně během roku několikrát pobývají v nemocnici. Dohnat probíranou látku a „nasbírat” známky běžným způsobem je pro ně poté velmi psychicky i fyzicky náročné.

„My doma máme nadané dítě a nešli jsme tedy cestou individuálního vzdělávacího plánu, ale navštěvuje přímo třídu určenou pro mimořádně nadané děti. Pokud máte doma nadané dítě, doporučuji poradit se v pedagogicko-psychologické poradně, měli by mít přehled o školách, kde mají buď třídy pro nadané děti nebo umožňují individuální vzdělávací plán a umí s ním pracovat. Ne všude jsou IVP nakloněni a hlavně pak ani třeba neumí s takovým dítětem pracovat.”

O IVP žádá rodič (zákonný zástupce) dítěte. Na začátku září toho roku, kdy chce pro své dítě tento způsob vzdělávání, musí dodat řediteli školy oficiální žádost a přiložit k ní zprávu ze školského poradenského zařízení (pedagogicko-psychologické poradny nebo speciálně vzdělávacího centra). Zákon uznává vyjádření pouze z těchto dvou druhů pracovišť, nestačí vyjádření soukromého psychologa, trenéra ani například potvrzení výše IQ z Mensy. Pokud uvažujete, že by IVP byl jednou z možností vzdělávání vašeho dítěte, začněte se o to zajímat dříve. Potřebné papírování nevyřídíte během měsíce. Čekací doby na vyšetření v PPP nebo SPC mohou být někdy dlouhé.

No.., tak jsem si taky říkala,jestli jste si s tím domem...jestli jste si nevzali moc velké sousto..." s otazníkem v hlase mi povídá kamarádka, když jí líčím, že ten uplynulý rok, kdy jsme na domě opravdu makali, aby byl alespoň z části obyvatelný a my se mohli co nejdříve přestěhovat, byl opravdu celkem náročný.

I když, teď mi to zas až tak nepřijde. Náročné to určitě bylo-každé ráno dovézt Eli do školy-začala chodit v místě nového bydliště, když to šlo, tak dělat něco na domě (s miminem a čerstvým dvouleťákem to šlo jak kdy a jak co) Pak pro Eli. Odpo přibyl Maty... pak později pomalu chystat byt na stěhování. Manžela...toho jsem za ten rok moc neviděla Po práci, někdy se zastávkou doma,někdy bez, druhá směna na domě, domů přijel průměrně tak v 9-10. Někdy dřív, někdy i po půlnoci....

Někdo říká že stavba domu, nebo rekonstrukce je taková prověrka vztahu, že se lidi často i rozejdou... No, tak to u nás bylo v pohodě, protože jsme ani neměli kdy bychom se tak mohli hádat😁

Dům -velké sousto...

Možná, ale když jsme měli dvě děti a najednou jsem zjistila, že čekáme 3.-o poznání dřív,než jsme plánovali-taky se nám to zdálo v ten moment jako velké sousto. A co teprve, když jsem o dva a půl roku později zjistila, že čekáme čtvrté...to jsem to "sousto polykala na několikrát"..😱😂

Jenže nic se nejí tak horké,jak se uvaří a když to vystydne, polyká se to mnoho snáz...