"Natřu se pak u vody, nebo to nějak vydržím. Hlavně, že děti jsou nakrémované," pomyslíte si ve spěchu mezi dveřmi a už vyrážíte na koupaliště. Možná tentokrát budete mít štěstí a nevrátíte se domů se spálenou pokožkou. Ale červená a bolestivá pokožka není jediná nepříjemnost, která vám při takovém pobytu na slunci hrozí. Jak docílit krásné opálené pokožky a nehazardovat přitom se svým zdravím?

Sluneční paprsky nejsou jen našim nepřítelem. Právě naopak, díky nim získává naše tělo vitamín D, který nám pomáhá lépe vstřebat a využít důležité látky jako vápník či fosfor. Zároveň podporuje naši imunitu a přidává nám na lepší psychické pohodě. Všechno má ale své hranice, a pokud se vystavujeme slunci nepřiměřeně často a dlouho, můžeme si dokonce uškodit.

Co je to UVA a UVB?

Součástí slunečních paprsků je tzv. ultrafialové (UV) záření, které pouhým okem nevidíme. Rozlišujeme dva typy takového záření, a to UVA a UVB, před kterými se chráníme právě použitím opalovacích přípravků. Zatímco UVA záření proniká hluboko do pokožky a způsobuje její stárnutí, rakovinu kůže a jiné závažné chronické onemocnění, UVB záření se dostává jen do povrchových vrstev kůže a má na svědomí spálení pokožky či vznik pigmentových skvrn.

Jak si vybrat z množství opalovacích přípravků?

Ať už se při koupi opalovacího přípravku díváte na značku, cenu nebo se rozhodujete mezi krémem a sprejem, v jednom byste kompromisy dělat neměli. Ochranný faktor (SPF) je přece důvodem, proč si opalovací přípravek kupujete. V opačném případě by vám stačilo obyčejné tělové mléko. Co je to vlastně ten SPF? V zásadě platí, že čím vyšší číslo SPF je uvedeno na obalu opalovacího přípravku, tím vyšší ochranu před UV zářením vám poskytne. Žádný z nich nezabrání vlivu UV záření na pokožku úplně, proto i s ochranným faktorem 50 můžete docílit opálení.

Léto tedy vždy začněte s nejvyšším ochranným faktorem 50. Když už bude mít vaše pokožka jemný nádech bronzu, můžete sáhnout po nižším faktoru, a ten zase po pár dnech snížit. Důležité je zabránit nárazovému spálení pokožky. Takovým postupným snižováním SPF faktoru docílíte zdravější opálení, které vám i déle vydrží.

Návod na chytání bronzu není samozřejmě stejný pro každého. Jinak se dokážou spálit lidé s bledou a jinak s tmavší pokožkou. Přihlížejte proto vždy i na své osobní zkušenosti. Pokud se spálíte vždy, když se byť jen na chvíli zdržíte na slunci, vyhýbejte se opalování úplně a při pobytu venku se chraňte přípravky s nejvyšším SPF.

Hapči… A je to tady… hapči… pylová… hapči… sezóna… hapčííííí!!!! Znáte to? Já někdy nejsem schopná říct jednu souvislou větu, aniž bych si u toho málem nevykýchala oči z důlků. Je to vážně šílený. Bylo období, kdy se mi povedlo alergické rýmy zbavit, a to potom, co jsem půl roku žila u moře, denně ho “inhalovala” cestou do školy a až do konce října jsem se v něm koupala. To byly lázně!!! Žádná alergie, ekzém… na několik let jsem měla klid. Pak ale přišlo těhotenství, hormony se zbláznily a je to tady zas. A abych se zbytečně nenudila, tak ve velkém- rýma celý léto hraničící s astmatem a ekzémy, že bych si nejraději zeškrábala kůži.

Po druhém porodu se to ještě zhoršilo a proto jsem neváhala, a když jsem na Modrém Koníku viděla možnost testovat mořskou vodu (která mi tenkrát tak pomohla) a dokonce upravenou speciálné pro alergiky, neváhala jsem. Stérimar nabízí širokou škálu roztoků mořské vody a dřív jsme vyzkoušeli už jeho verzi Baby, dále variantu na opakující se záněty dutin obohacenou o měď i tu “obyčejnou” na denní hygienu. Proto jsem předpokládala, že Stérimar Mn pro alergiky bude trefa do černého a jakási istota.

Naše testování

Po rozbalení balíčku jsme se okamžitě vrhli na testování. Jelikož já i moje malá opice máme, hlavně v podvečer a v noci, oteklé dutiny, těžko se nám dýchá, denně použijeme několik balíčků kapesníčků a jednoduše řečeno, trpíme, tak jsme se na Stérimar Mn vysloveně těšily.

Taky moje tříletá breberka měla ze Stérimaru Mn téměř mystický zážitek, protože potom, co sem ji dvacet minut honila, pak uklidňovala, když řvala na celý dům, že ona nechce, protože to bude bolet a nakonec se mi povedlo šplíchnout ji do nosu (dokonce do obou dírek) se vyjádřila: “Maminko, to bylo prima, už nemám šušeň.”
Další den dokonce hlásila: “Dám si vodičku do nosu. Ale SAMA!” Nicméně, jelikož jsme měly ten den “meeting” u paní doktorky, doporučila nám vysadit vše do nosu, abychom zjistili, jestli Káťa trpí skutečně alergií, zůstalo testování pouze na mně.

O to větší bylo moje překvapení, když lahvička hlásila svoje limity už 10. den testování. Popravdě, tak nějak jsem tušila, že to přijde, jelikož zrovna den před “koncem” jsem se rozhodla udělat efektní video, jak z dávkovače stříká roztok a přestože jsem trysku směřovala na plafon, zasáhla jsem svoji polovičku do obličeje. Překvapeni jsme byli oba. Tak jsem zjistila, že efekt velkých dávek, bohužel, asi není záměrem výrobce, ale důsledkem dírky, která byla na dávkovači a tak roztok stříkal ve velkým množství a do všech stran.