Z hodiny na hodinu přichází velká bolest a pláč. Dítě má rýmu a tahá se za ucho a vy víte, že je to tu zas. Obávaný zánět středního ucha, nepříjemný a velmi bolestivý společník, který se rád vrací. Přečtěte si, co o něm říkají naše koníkovky!

Jak poznat zánět středního ucha?

Zánět středního ucha může vznikat při infekcích horních cest dýchacích (jedná se především o nachlazení provázené rýmou a kašlem, zánět nosohltanu a angínu), ale i z plného zdraví. Většinou v noci se dostavuje prudká bolest ucha, dítě pláče, tahá se za ucho nebo si stěžuje na jeho bolest. Na prohmatání ucha a jeho okolí reaguje bolestivě. To doprovází zvýšená teplota nebo horečka. Nicméně, šedá je teorie, zelený strom života, a tak ne vždy se dá na první pohled uhádnout, co dítko trápí.

Také koníkovka bajushh dlouho nevěděla, co se se synem děje: „Začalo to rýmou, kašlem a lehce zvýšenou teplotou. To jsme sami léčili 3 dny, potom kontrola u pediatričky, předepsán Prospan a Sinecod (na kašel) kontrola za 3 dny. Během týdne jsme byli bez teplot a bez rýmy (to bylo v pondělí). Od čtvrtka horečky přes 38, každý den kontrola u doktorky, CRP se drželo kolem 25-30 (stále bez rýmy). Noci byly krásné, až na občasné buzení kašlem, prý viróza, uvidíme do středy. Ve středu kontrola krve, moči a doporučení na ORL, to jediné doktorku napadalo, i přes nebolestivé prohmatání za ušima, bez mnutí si uší nebo nočního buzení. A tak jsme jeli. A verdikt? Oboustranný zánět středního ucha, obojí na píchnutí!“

U collette to zase bylo jak z učebnice: „První příznaky problému se u syna objevily, když mu bylo 2,5 roku a začal chodit do školky. Nenápadná virózka s nenápadnou ale dlouho se táhnoucí rýmou. Pak se zdálo, že rýma ustupuje, ale byl to klid před bouří. Jednou večer jsem syna uložila, usnul bez problémů, ale za hodinu a půl se probudil s pláčem, že ho bolí ouško. To je prý běžné, protože jak dítě ulehne, nateče hnis do středouší. Klasické projevy, teplota, nenechal si na ouško sáhnout. Jeli jsme na pohotovost, tam zánět středouší potvrdili.“

„Zánět středního ucha se u nás projevil v noci pláčem, myslela jsem si, že dcerka má hlad, ale kojit nechtěla (asi jí to bolelo), tak mi asi po 2 hodinách chození po bytě usnula v náručí. Ráno jí nic nebylo, teplotu neměla. Po obědě spala až nezvykle dlouho asi 3 hodiny, a pak už měla teplotu, zavolala jsem tedy dětskou doktorku, a ta mi doporučila jí promačkat uši a pokud zareaguje, jet na ORL. Z pěti promnutí uší zareagovala asi 3x, tak jsme pro jistotu jeli. Na ORL nám řekli, že máme hnisavý zánět středního ucha,“ píše maminka olcab.

Bojkot kojení je strašákem mnoha maminek. Může přijít znenadání i v případě, že do té doby vaše miminko nemělo s přisátím a kojením sebemenší problém. O tom, jak si poradila s bojkotem kojení hned třikrát, nám vyprávěla jedna z maminek na Modrém koníku. 

Co je to vlastně bojkot kojení?

To je stav, kdy dítě mladší dvou až tří let začne odmítat kojení. Odtrhává se od prsu, pláče, jen zahlédne bradavku a pít nechce. Většinou nastává jako reakce na snížený tok mléka. A řešení? Navýšit produkci. Nejlepším impulsem k navýšení laktace je miminko samo. Čím více bude sát, tím více se mléka bude tvořit. Problémem je, že při bojkotu je těžké donutit dítě se přisát.

Každý ze tří bojkotů měl jiné řešení

"Každé dítě je jiné a stejně tak každý bojkot. Prožili jsme již tři bojkoty a při každém jsem musela používat jiné triky. Jak tedy podpořit neochotného kojence v přisátí? Při prvním bojkotu nám pomáhalo měnit podmínky při kojení. Kojila jsem ve stoje i za chůze, při houpání na gymnastickém míči. Jednou jsem dokonce kojila i stojíc v koupelně u zrcadla. Prso jsem malému nabízela každou chvíli. Když nechtěl, nenutila jsem ho, ale nabídla jsem mu opět za chviličku. Nejvíce se nakrmil v polospánku, často pil během celé noci – někdy se ani za několik hodin neodpojil od prsu! Věřím, že společné spaní nám s kojením hodně pomohlo a stále pomáhá.

Při druhém bojkotu dosáhla hysterie u kojení kritické hodnoty – překvapivě pomohlo mírné násilí. Syn se přisál, až když na jazyku ucítil mléko, které jsem mu do pusy vstříkla sama. Toku mléka jsem pomáhala i stlačováním prsu a nahříváním. Naštěstí tento velice intenzivní bojkot trval jen pár dní. Poté jsme měli období, kdy jsem mohla kojit pouze vleže na pravém boku na našem gauči, ale to již byla pohodička, prostě jsme se na delší dobu nevzdalovali z domu."

O tom, že bakterie v našich střevech jsou důležitější, než se kdy myslelo, se mluví v odborných kruzích čím dál častěji. Britská lékařka Natasha Campbel-McBride se domnívá, že stav střevní mikroflóry ovlivňuje zdraví celého organismu a také lidskou psychiku. Sama navrhla a na své rodině vyzkoušela dietu, se kterou vás dnes seznámíme.

GAPS, neboli Gut and psychology syndrome (česky syndrom střeva a psychiky), je teorie, která říká, že kvalita bakterií v lidském střevě má vliv na řadu onemocnění a lidskou imunitu. Zdravá střevní mikroflóra nejen že zajišťuje optimální trávení, ale zároveň brání průniku škodlivých látek a mikroorganismů do těla, aktivuje imunitu a vytváří vitamíny.

Pokud je kvalita střevních bakterií špatná, objevuje se plynatost, zácpa nebo naopak průjem ze špatně trávené potravy. Dr. Campbell-McBride popisuje, že i kojenecké koliky mají svůj původ v osídlení střev, které miminka přejímají během porodu  a kojením od své matky.

Narušená střevní mikroflóra přestává plnit svou funkci ochranné bariéry a skrze střevní stěnu mohou do krve přecházet látky, které by se za normálních okolností z těla vyloučily se stolicí. Mohou to být různé toxiny z potravy, viry, bakterie a plísně, ale i běžné složky jídla, které však nemají v krvi co dělat - například hliník. I samy "špatné" střevní bakterie produkují toxiny. Tyto látky pak kolují v krevním oběhu. Naše tělo se s nimi více či méně úspěšně vypořádá, ale u toho může dojít k poškození různých orgánů - třeba mozku, jater nebo samotné střevní stěny.

Zároveň dochází také ke špatnému vstřebávání látek, které pro své zdraví nezbytně potřebujeme - minerálů, vitamínů, mastných kyselin apod. Dochází tak vlastně k určité formě podvýživy.

GAPS versus nemoci

Diabetes, lidově cukrovka, je onemocnění postihující člověka nezávisle na věku. Mezi diabetem dětí a dospělých je však rozdíl. Zatímco u dospělých se v drtivé většině jedná o diabetes 2. typu, který je provázán s nezdravým způsobem života a je ovlivnitelný dietou, u dětí je to diabetes 1. typu. A o tom dnes bude řeč.

Diabetes mellitus (přesný překlad je úplavice cukrová) alias cukrovka je porucha metabolismu krevního cukru. Krevní cukr neboli glukóza je základem výživy všech našich buněk. Tělo si jej vyrábí z námi přijaté potravy nebo ze svých zásob. Proto, aby se glukóza dostala z krve k buňkám tkání, je důležitý slinivkou produkovaný hormon inzulin. Inzulin způsobuje, že hladina krevního cukru, tzv. glykémie, klesá. Jeho protihráčem je hormon glukagon, který při nízké hladině krevního cukru dává pokyn, aby bylo využito tělesných zásob pro zvýšení glykémie.

U “dospěláckého“ diabetu 2. typu dochází k tomu, že je glykémie dlouhodobě zvýšena a tělo musí produkovat příliš mnoho inzulinu. V tom případě dochází k „vypěstování“ rezistence buněk vůči působení inzulinu a/nebo ke ztrátě schopnosti produkovat inzulin slinivkou, která přestává reagovat na hladinu glukózy v krvi. Tento typ diabetu se vyskytuje většinou až po 30. roce věku a bývá dáván do souvislosti s nezdravým životním stylem, obezitou a metabolickým syndromem. Ten zahrnuje právě diabetes 2. typu, vysoký krevní tlak, vysokou hladinu cholesterolu a obezitu. Poměrně vzácně se s diabetem 2. typu můžeme setkat i u obézních dospívajících.

Diabetes, který se vyskytuje v dětském věku, bývá označován za typ 1. U tohoto diabetu je podstatou onemocnění autoimunitní proces, který ničí buňky slinivky břišní produkující inzulin (tzv. beta-buňky Langerhansových ostrůvků). V tomto procesu hraje svoji roli genetická predispozice a spouštěcí faktor. Tím může být například jakákoli prodělaná infekce, ale i problematická gravidita a porod, vliv může mít i délka kojení a toxiny zevního prostředí. Problematika vzniku však ještě není dostatečně rozklíčována. Je ale známo, že i jedinci s genetickou predispozicí nemusí diabetem onemocnět.

Na základě zmíněného autoimunitního procesu dochází k destrukci inzulinotvorných buněk. To může trvat i několik let skrytě. Při poklesu sekrece pod 20-30% dochází k projevení příznaků. Často tento stav přichází po prodělání nemoci – to je jakási „poslední kapka“ pro organismus.

Příznaky onemocnění diabetem 1. typu

Milé maminky, rádi bychom vám představili Ambasadorku veletrhů For Kids. Tato maminka není na koníku nová a taky neznámá. Ambasadorkou se totiž stala vaše oblíbená maminka, Veronika, jinak známa jako @apacheee.

Veronika je akční máma, která je na internetu jako doma a nenechala v sobě         vychladnout touhu být s vámi v kontaktu. A když jsi přečetla nabídku a zaměření tohoto „ambasádorování“, musela zkusit štěstí. A podařilo se.

Největší veletrhy For Kids pořádají již svůj 14. ročník. Krom značek a jejich produktů, rodinné pohody a množství informací, na každého účastníka veletrhů čeká kopec zábavy a oddechu. A taky inspirace. A to všechno by vám Veronika ráda nabídla taky na svém profilu a ve skupince, do které se můžete přidat.

A nezapomínejte, od 12. 4. do 15. 4. se uvidíme na veletrhu For Kids! Potkat tam můžete jak Veroniku, tak nás z Koníka.

Známe to všechny, i ty nejostřílenější matky si někdy říkají, jestli jejich poklad má dost mléka. Někdy se to zkrátka stane, že potřebujeme tvorbu mléka trochu podpořit – ať už při růstovém spurtu či bojkotu kojení, anebo na úplném začátku po narození miminka. Jak na to? Čtěte dále.

Bylo, nebylo…

Narodí se miminko. Stávají se z nás matky a s tím přichází spousta strachu a starostí. Když spočítáme ruce, nohy a prstíčky, hlásí se strach o mlíčko. V prvních dnech po porodu se nejprve v prsou tvoří mlezivo, mléko nastupuje většinou 3. až 5. den. Čerstvě narozené miminko nejprve ztrácí část své hmotnosti (5-10%), s nástupem laktace vše ale rychle dožene. V této době je důležité dodržovat pár zásad:

• Pokud možno nechat proběhnout bonding a samopřisátí (přiložení nahého miminka na nahý hrudník matky ihned po narození, miminko si samo najde prs).
• Miminku často nabízet prs a nechat ho sát, jak dlouho bude chtít (zejména noční kojení má zázračné účinky na množství mléka), kojíme z obou prsou (při jednom kojení).
• Být v těsném fyzickém kontaktu (nejlépe funguje kontakt nahé kůže na kůži), děťátko nosit, mazlit, spát spolu.
• Nedokrmovat - miminka jsou na krátkou počáteční hladovku připravena. Pouze v případě zdravotních komplikací či velkého váhového úbytku lékař doporučí dokrmování. V tom případě volíme dokrmování přes prst stříkačkou či z pohárku, nejlépe však suplementorem.
• Nedáváme dudlíky („šidítka“ utlumují pocit hladu a kazí techniku sání) ani lahve.
• Dbáme o vlastní dobrou životosprávu (hodně jíme a pijeme), nestresujeme se! Stres je zabijákem kojení. To ví i maminka kubaka: „Kojení je hlavně o psychice, které ovlivňují pak hormony - hlavně klid, spát, jíst a kojit, kdy miminko chce. Tak se bude tvořit tak akorát. Je to poptávka a nabídka: kolik a jak často pije, tolik se zase vyrobí. Ne víc a ne míň, ženské tělo je taková velmi efektivní továrna na mléko s žádným odpadem a se 100 % uspokojením poptávky. První týdny se to ustaluje, mechanismus je v záběhu, až se továrna zajede, všechno pošlape jak na drátkách.“

Tato jednoduchá opatření by měla stačit na dobrý start kojení.

Nedaří se, nedaří

"Mému synovi je osm měsíců a pomalu začíná opakovat paci, paci. Rozhodla jsem se, že je na čase, abychom obohatili naši komunikaci a začala jsem ho učit znakovat." Vy neznáte znakování miminek? Chyba! Přečtěte si, proč to vůbec dělat a jak na to. 

Znakování s miminky nebo také program Baby sign je druhem komunikace s kojenci a batolaty. Ke slovům, kterými se s dětmi běžně domlouváme, přidáváme gesto rukou. Dítě je schopno mnohem dříve napodobit posunek rukou, než vyslovit slovo a my si tím můžeme velice usnadnit každodenní život. Vždyť kdo by neznal situaci s vřeštícím batoletem, u kterého za nic na světě nemůžeme přijít na to, co vlastně chce.

Díky znakování může děťátko dříve vyjadřovat své potřeby a komunikovat s okolím. Nemusíte se bát, že by se nenaučilo mluvit, naopak, znakující děti mluví dříve a mají širší slovní zásobu.

„S dcerkou jsem začala znakovat od 6. měsíce, první znaky si osvojila v cca 10. měsíci. A pak do roka zvládala už téměř všechny, co jsme používali. Musím taky říct, že nejen nás, ale hlavně dcerku to bavilo a byla ráda, když jsme ji rozuměli, co po nás chce. Ať už se to týkalo pití, jídla, mytí rukou, ale i venku. Malá bude mít za chvíli 1,5 roku a ze znakováním jsme skončili, jelikož se nám v 16,5 měsíci neuvěřitelně rozpovídala. Ale dodnes znakuje např. ptáčka a světlo (to byly jedny z prvních znaků). Nemyslím, že znakováním se mluvení opožďuje, jelikož u nás to bylo zrovna obráceně. Na svůj věk mluví opravdu krásně a co je nejdůležitější - srozumitelně. Chce to jen opravdu trpělivost a nenechat se odradit, pokud to některému dítku déle trvá, vždyť každé je jiné,“ píše maminka danielita7.

A jak na to?

Není na tom nic složitého. Vybereme si činnost, osobu nebo věc, kterou chceme dítě naučit. Znak pro danou situaci můžeme nalézt v knihách o znakování, na internetu nebo si můžeme vymyslet vlastní. Důležité je používat stále stejný znak. Znakování vždy doprovází mluvené slovo – vyslovíme tedy zřetelně např. „jídlo“, zároveň ukážeme znak (pro jídlo to může být třeba dlaň na ústa) a podáme jídlo.

Ráda bych zveřejnila rozhovor o KTS i tady na MK. Budu moc ráda i za reakce a pokud to bude číst někdo, kdo sám KTS má, tak mi napište a ráda vás přidam do KTS skupinky na FB, zatím tam je jen 11 členů.

Jenom krátce jsme v našem seriálu zmínili, že čtyřletá Agátka, kterou vychovávají Andrea s Jakubem, má lehčí vrozené postižení. Je to Klippel-Trenaunay syndrom (KTS), vzácná anomálie dolních nebo horních končetin. Jeho podstatou je nedostatečný vývoj hlubokého žilního systému a má ho jeden člověk ze 100 tisíc. „Nedoporučuji vyhledávání obrázků na Googlu, většinou to ukáže nejhorší případy a na psychice to moc nepřidá,“ vzpomíná Andrea na dobu, kdy se s tímto syndromem doma seznamovali a hledali způsoby, jak Agátce zajistit co nejhezčí dětství s co nejmenším omezením. Co všechno to obnáší, o tom je tento rozhovor.

Kdy jste zjistila, že má Agátka Klippel-Trenaunay syndrom, jak se začal projevovat?

Že s Aguškou není vše v pořádku, jsme viděli hned po porodu. Měla přes část tělíčka naevus flammeus (lidově oheň). Také šlo už od pohledu vidět, že má Agátka nožičku i v obvodu větší, ale lékaři tvrdili, že nožku má jen nateklou z porodu. Což samozřejmě nebyla pravda, šlo o hypertrofii (zbytnění) veškeré tkáně na končetině. Agátka má také od narození na nožičce a části zad křečové žíly.

První podezření na KTS vyřkla naše kožní lékařka, která si pamatovala, že před lety jednu holčičku s KTS viděla. Vzala velkou knihu, kde našla stránku o tomto syndromu a mně bylo jasné, že budeme muset najít specialistu, abychom se dozvěděli více.

V čem ji to omezuje a na co je potřeba dávat pozor?

Další dílek je porod. Musím se přiznat že jsem nepoznala normální porod a měla úplně bezbolestné období.

Vše začalo 15.2 kdy jsem ve 42+ nastoupila na vyvolávání porodu byl to den před mými 20 narozeninami. O půl osmé ráno jsme přijeli s tím že máme ještě čas. Když bylo 8 tak mě přijmuli a natočili záznam a poslali na pokoj kde jsem byla ještě se třemi maminkami. Kolem 11 jsem dostala první tabletku a po dvou hodinách mi začalo tvrdnout břicho ale nebolelo to tak to bylo až do večera kdy mi řekli že se to rozjede už samo a já bez bolesti šla spát. O půl druhé ráno mi praskla voda přesně tak jak moji mamce před 20lety. Převezli mě na box a já volala manželovi. Vyšetřili mě ale zatím nebyly ani bolesti ani jsem nebyla otevřená nic čekalo se. Chodily mě kontrolovat ale já neměla ani bolesti a vyšetření bylo stále stejné. Dali mi koktejl který měl vyvolat bolesti a kontrakce. Asi je dali někomu jinému jelikož mě nic celou dobu nebylo. Tak jsme se smáli a povidaly jsme si s manželem do 11 hodin.

V 11 mi řekli že se omlouvají ale budu muset císařem malý nechce asi ven. Císař mi navrhoval už můj doktor s tím že malý bude velký ale po kontrole mi řekli že nebude že nanejvýš bude mít 3kg. Tak mě připravily a šlo se na věc. Na sále mě měl doktor který mi řekl že malý bude malý a že ho porodim a dělal si legraci jako celý tým který pomáhal. 16.2 v 11:47 se narodil bez bolesti náš syn Martin s vahou 4570g a 52cm. To doktor okomentoval že máme slona a že už asi nebude říkat odhad váhy.

Ani po porodu mě nic nebolelo a na druhý den po jipce jsem už běhala po oddělení s malým a těšila jsem se domů kde jsem šla v pondělí tudíž 3dny po porodu.

Bolí vaše miminko bříško víc, než je zdrávo? Trpíte celá rodina jeho „prdíky“, ekzémem nebo třeba záněty středního ucha? Nebo už jste dokonce v plence našla hlenovitou stolici s nitkami krve? Zbystřete, může se jednat o alergii na bílkovinu kravského mléka. Naštěstí víme, jak drobečkům pomoci!

Jak ji poznat?

Alergie na bílkovinu kravského mléka (ABKM) podle některých pramenů postihuje až 10% dětí do tří let. Její příznaky mohou být různé – od průjmů, zácpy, bolestí břicha a zvracení až po ekzém, kopřivku, častou nemocnost, záněty středouší a respirační infekce. V nejtěžších případech se objevuje hlenovitá stolice, někdy s příměsí krve.

Maminka simulinecka píše: „My ji poznali tak, že malá mi najednou začala zvracet pokaždé, když snědla kaši, jogurt, vždy zvracela obloukem, pak zácpa a vyrážka. Po návštěvě doktorky, která udělala testy, se potvrdilo, že malá má částečnou alergii na kravské mléko.“

U kojených dětí dochází i k reakcím přes mateřské mléko – vadí tedy, když mléčné výrobky jí matka, nemusí je jíst přímo dítě. Takovou zkušenost má i netyka: „Na prdíky trpěl náš Jaroušek od narození a já často slýchala, že kluci na to trpí a trpělivě jsem ho chovala, masírovala bříško, cvičila nožičkama a často kojila a čekala, že to přejde. Ale nepřecházelo. Kůži měl vždy krásnou a hladkou. Stolici měl asi pětkrát denně, ale i to může být u kojeného miminka normální. Ve 4 měsících jsem ale v plínce poprvé objevila krvavé nitky. Strašně jsem se vylekala. Pediatrička si ale věděla rady - zkontrolovala konečník (aby vyloučila natržení), poslala nás na SONO břicha (aby vyloučili nějaké vnitřní poškození), naordinovala mi vysadit všechny potraviny, co obsahují mléko a objednala nás na alergologii.“

Bohužel testy na ABKM nejsou stoprocentně spolehlivé a nemusí všechny malé alergiky odhalit. Jedinou opravdu spolehlivou metodou je tzv. eliminační dieta, kdy se vysadí veškeré výrobky obsahující alergen. V případě kojeného dítěte musí tedy tuto dietu držet i matka. Pokud dítě dostává umělé mléko, musí přejít na speciální typ mléka s plně štěpenou bílkovinou nebo z volných aminokyselin. Sójové náhražky nejsou vhodné, jelikož alergie na sóju bývá často také přítomna.

Vegetariánství se stává čím dál běžnějším. Asi každý nějakého vegetariána známe a příliš nás to nevzrušuje. Co ale zaručeně vzbudí rozruch v širokém okolí, je rozhodnutí rodičů, udělat vegetariána i z potomka. Zajímá vás, co všechno to obnáší? A co na to říkají maminky, které svým dětem dopřávají i maso? 

„Byla jsem vegetariánem v těhotenství a jsem stále. Mé dceři maso nedávám. Jsou jí 3 roky. Když jsem ji rok kojila, doktorka nevěřila svým očím, jak roste. Je vyšší než o půl roku starší děti,“  píše jedna z maminek.

Zdravotní hlediska dětského vegetariánství

Na Modrém koníku je početná skupina maminek vegetariánek, které mají stejně dobré zkušenosti s vegetariánstvím u nejmenších jako výše citovaná maminka. Není to až tak překvapující, oficiálně proti vegetariánství dětí nic nenamítá ani Světová zdravotnická organizace, ani Česká pediatrická společnost. Ti tvrdí, že dobře sestavená vegetariánská dieta pokryje veškeré nároky dětského organismu. Vyvážený a pestrý jídelníček je u vegetariánů stejně důležitý jako v rodinách, kde se maso konzumuje.

Lékaři upozorňují na oblasti, v nichž je třeba dbát zvýšené pozornosti. U dětí – vegetariánů je to dostatek železa a vitamínu D.

Železo je prvek pro tělo nesmírně důležitý - nachází se především v krevním a svalovém barvivu. Pro funkci krvinek a svalových vláken je nezbytné. Musíme jej přijímat z potravy. Dobrým zdrojem je červené maso a vnitřnosti, což ovšem pro vegetariány není. Ale i rostliny obsahují železo - například červená řepa, pohanka, listová zelenina, brokolice, chřest, luštěniny, ořechy, houby a sušené ovoce. Bohužel, železo z rostlinných zdrojů je pro organismus hůře využitelné, proto může docházet k jeho nedostatku. Vstřebávání a využití železa můžeme podpořit dostatečnou konzumací vitaminu C (ovoce, zelenina, kysané zelí).

Řeší to každá matka – kdy už začít podávat miminku i něco jiného, než mléko? Bohužel se často setkáte s protichůdnými informacemi. Jedni říkají jen mléko do půl roku, ti druzí zase, že do 6 měsíců musí mít děťátko vyzkoušeno co nejvíce potravin. Na jakých základech jsou tato tvrzení postavena a jak se v tom vyznat? 

Výlučné kojení do 6 měsíců

Světová zdravotnická organizace (WHO) doporučuje výlučné kojení do 6 měsíců věku dítěte. To znamená, že do té doby by dítě nemělo přijímat žádnou jinou tekutinu ani potraviny. V tomto věku je pro dítě nejlepší potravinou i nápojem mateřské mléko. Pokud se z nějakého důvodu plné kojení nedaří, připouští WHO zavádění příkrmů již mezi 17. - 26. týdnem věku. Začínat s podáváním příkrmů před ukončeným 4. měsícem věku dítěte se nedoporučuje pro možná zdravotní rizika – alergie, anemie (chudokrevnost), malnutrice (špatný výživový stav), poruchy příjmu potravy. Stejná rizika nese i nepřiměřené oddalování počátku přikrmování.

U nekojených dětí je situace poněkud jiná. Tyto děti nemají k dispozici benefity mateřského mléka, proto je pro ně doporučené zavádění příkrmů v období tzv. psychomotorické zralosti. To znamená v době, kdy je dítě schopno udržet hlavu ve stabilní poloze, koordinovat oči, ruce a ústa při hledání, uchopení a vkládání potravy do úst a být schopno polykat a tolerovat tuhou stravu.

Mezník psychomotorické zralosti můžeme uplatnit i u kojených dětí po 6. měsíci věku a vyčkat na jejich připravenost, která může nastat i později. Jiné zdroje naproti tomu varují před odkládáním příkrmového období a doporučují začít s ukončením 6. měsíce věku kojeného dítěte pro riziko nedostatečné výživy.

Tato doporučení podporují: Světová zdravotnická organizace (WHO), Evropská společnost pro dětskou gastroenterologii, hepatologii a výživu (ESPGHAN), Britská poradní vědecká komise pro výživu (SACN), Pracovní skupina Ministerstva zdravotnictví pro výživu dětí (ČR) a Pracovní skupina dětské gastroenterologie a výživy České pediatrické společnosti pro výživu kojenců a batolat.

S velkou pravděpodobností jste se s nimi nikdy nesetkali. A pokud ano, nejspíš si to nepamatujete, protože jste byli ještě miminka. Pojďme se společně podívat na 4 nezvané hosty, kteří většinou nepotrápí ani tak novorozence, jako jeho rodiče. 

Mongolská skvrna

"Dobrý den, chtěla jsem se zeptat jestli někdo nemáte zkušenost s modrým flekem nebo spíše asi modřina nad zadečkem miminka spíše na kostrči?" tuto otázku pokládá maminka n1el v internetové diskuzi týkající se tématu mongolská skvrna. K té stejné diskuzi se připojila i  uživatelka domorodka: "Moje obě děti mají mongoloidní skvrnku. Mají to mulati, ale nevěděla jsem, že i snědší bílé děti, jak tu čtu. Synovi zmizela někdy před 2. rokem? Dcera ji stále má. Když to u syna kdysi viděly ségry s mámou, myslely si, že ho bijeme."

A co to tedy vlastně je? Jedná se o shluk buněk, které obsahují melanin a usadily se na jednom místě. Tím místem je nejčastěji okolí kostrče, spodní záda, hýždě, boky a ramena. Nejčastěji toto modré, případně šedomodré znaménko uvidíte na dětech Mongolů a Japonců. Není ale výjimkou ani u nás, kde se s ním můžeme setkat zejména u snědších dětí a vzhledem ke své barvě může být zaměněno toto znaménko s modřinou.

Mongolská skvrna je naprosto neškodná a ve většině případů mizí mezi 2. a 5. rokem. Může se stát, že i po dovršení pátého roku je skvrna stále patrná, ale ani tak není důvod k obavám. Sama by měla vyblednout do období puberty, ale ani potom by se z ní nestal žádný problém. Pokud by vás trápila z kosmetického hlediska, je nasnadě poradit se s dermatologem ohledně jejího odstranění. 

Seborea

Aktualizace:

Maminky z koníka, nebo-li nákupní maniačky, vykoupily téměř celé prodejny KiK. Přečtěte si jejich recenze na zboží a nakupování tady. 

---

Maminky, přivítejte jaro s úsměvem na tvářích se skvělým novým testováním, které pro váš připravily prodejny KiK.

Co testujeme

Testovat budete tak, jak jste dosud s námi ještě netestovaly! Máte totiž jedinečnou příležitost získat poukázky v hodnotě 1 500 korun na nákup v prodejnách KiK. A na koníku se pak podělíte nejen o své názory na produkty, ale také o nákup samotný a i prodejny. Ovšem, nebude to úplně bez mantinelů, protože se při nakupování zaměříte na dámské oblečení, oblečení pro miminka a děti v předškolním a školním věku a domácí dekorace.

„Já tady teď brečím, protože ani nevím, co to pohodová máma je. Pořád na všechny ječím nebo brečím, jak mi to je líto. Pak mám záchvaty smíchu kvůli blbostem. Pak zase ječím. Začínám se nesnášet.“ Poznáváte se? Ne, nejste blázni, jen máte nemocnou duši. Lze ji efektivně a s úspěchem vyléčit. Protože mít pohodovou mámu je to nejlepší, co můžete svému dítěti dát. Peklem jménem bipolární porucha si prošla i taková jména jako Marylin Monroe, Kurt Cobain, Virginia Woolfová, Sinead O' Connor nebo Catherine Zeta-Jones.

Příznaky bipolární poruchy

Bipolární porucha osobnosti se projevuje především výkyvy nálad. V různě dlouhých časových periodách se střídají projevy mánie, hypománie, deprese a remise, tj. obdobím bez příznaků nemoci. Jejich trvání se může lišit i podle počasí nebo podle rodinné situace. Je to jako na houpačce.

Deprese

 „Přes den je všechno v pořádku. Ale večer, jakmile miminko nechtělo spát a pořád plakalo a já nevěděla, co mám dělat, tak jsem taky brečela do peřin a říkala, co se děje. Tenkrát nespal asi do 4 hodin do rána a já měla peřinu černou od řasenky. To si dobře pamatuji. Později jsem začala mít pocit, že jsem špatná matka. Výčitky, pláč, jak jsem hrozná a nezodpovědná. Propukám v pláč beznaděje, že to už nezvládám,“  píše jedna z koníkovek z diskuzního fóra Poporodní deprese, stavy smutku a pláče.

Může začínat pozvolna a nenápadně. Zpočátku se obvykle objevuje pokles nálady, změna délky spánku a zvýšená unavitelnost. Během dalších dnů až týdnů se prohlubuje až do jasně vyjádřené deprese. Největším rizikem deprese je pokus nebo dokonaná sebevražda. Zde je několik nejčastějších příznaků deprese.

Každá maminka, která má doma malého chlapce, dříve či později narazí na otázku stahování předkožky. A v naprosté většině případů se setká se dvěma naprosto protichůdnými názory. 

Chlapci se rodí s tzv. konglutinací předkožky. To neznamená nic jiného, než že je předkožka slepená se žaludem. Právě toto slepení, označované také jako fyziologická fimóza, nedovolí lehce přetáhnout předkožku přes žalud. Jedná se ale o naprosto normální stav, který se v naprosté většině případů upraví sám. 

Nestahovat, v žádném případě

Prvním názorem, ke kterému se kloní nejen maminky, ale i část odborníků je ten, že předkožky chlapců bychom si vůbec neměli všímat. Opírá se o fakt, že okolo 3. roku se předkožka uvolní sama díky postupnému odlučování odumřelých buněk (tzv. keratinové perly).  MUDr. Gregorová ve své práci uvádí, že okolo 3. roku je pouze 10 % chlapců, u nichž nedošlo k samovolnému uvolnění předkožky. 

Zastánci tohoto názoru mezi laickou veřejností jsou v tomto směru většinou poučeni od praktických lékařů. Kontrola předkožky by měla být automatickou součástí preventivních prohlídek vašich synů. V diskuzi na Modrém koníku přispěla například uživatelka zdezli, která měla v tu dobu 7 měsíčního chlapečka: "Dr. mi tento týden říkal nic nepodnikat - příroda si s tím poradí sama."

Stahovat, ale opatrně

Holky zdravím vás 🙂 chtěla jsem poprosit o radu. Začínáme tak trochu "bojovat " se synem (18.m.) máme zrovna nejspíš období vzdoru, začíná se vztekat když něco neni podle něj,  seda si venku na zem kdyz chci ať jde zamnou , snažím se ho něco učit ale dělá si vše jen podle sebe . Nevím už co snim a jak na něj. :/ děkuji moc za rady.

Když jsem viděla možnost testování přírodních přípravků proti rýmě rýmě a bolení v krku, neváhala jsem jsem se přihlásit, protože se to v tomto přechodovem období neskutečne hodí. Jsem ráda, že moje rodinka měla tu možnost vyzkoušet výrobky od firmy Silvanols. Chtěla jsem zkusit konečně něco, co múžeme používat celá rodina. U nás si to vždy navzajem předávame, když to nechytíme ze školky tak určite od tatínka, který to přinese z práce.

Když nám balíček dorazil, tak už doznívala rýma jen u mě, ale i tak jsem hned otvírala a sprej do nosu stříkla.

SINUSTRONG se používá ke zmírnění ucpaného nosu, k prevenci rýmy a infekci dýchacích cest a ke stimulaci aktivity imunitního systému organismu. Sprej je vhodný pro těhotné a kojící, což jistě ocení.

Na to že to je přírodní sprej, tak takovou sílu jsem nečekala. Je dost silný a v nose dost štípe. Myslim si, že pro děti příjemný asi nebude, když  už muj nos byl mírne v šoku 🙂 ale myslim, že u dospělaka rýma nemá šanci, ja si teda tu větši sílu spreje pochvaluju, ale klukovi asi strikat nebudu :/ 

Druhý testovaný výrobek byl sprej do krku LARFASOL

Je to přírodní sprej pro bezpečné a efektívní řešení  bolesti v krku, pomáhá i při podráždění sliznice dutiny ústní a hltanu, po provedených různých  chirurgickych zákrocích, nebo v případě zánětu.

Pálení žáhy je zlo, které ve větší či menší míře zažívá snad každá těhotná žena. Kdo ho poznal, ví, jak moc nepříjemné to je a také jak moc je někdy obtížné objevit zázrak, který by ho tohoto problému zbavil.  Nebo alespoň zmírnil jeho intenzitu.

Kolem pálení žáhy v těhotenství se šíří také jeden velmi zajímavý mýtus. Ten praví, že čím víc maminku tento problém trápí, tím vlasatější miminko se jí narodí. I když se na toto téma dokonce prováděly výzkumy, žádná souvislost mezi pálením žáhy a množstvím vlásků miminka se nepotvrdila.

Proč těhotenství provází pálení žáhy?

Příčiny jsou hned dvě. Prvním důvodem jsou hormonální změny, které s sebou těhotenství přináší. Tyto změny způsobují snížení napětí stěn trávicího traktu, což má za následek sníženou funkci uzávěru mezi žaludkem a jícnem a také pomalejší vyprazdňování žaludku. 

Druhou příčinou  je děloha, která se stále zvětšuje, čímž tlačí na žaludek a posunuje ho stále výš. Proto bývá pálení žáhy s přibývajícími týdny stále horší.

V nepříjemných situacích vždy platí, že je lepší jim předcházet, než je muset řešit, proto se nejprve podívejme na pár preventivních opatření, které by měly pomoci tomu, aby se pálení žáhy u těhotných neobjevovalo.

Už jste někdy slyšeli o tom, že u malých holčiček ve věku od 1 do 6 let dojít ke srůstům v intimních partiích? Jedná se o velmi častý problém, kterému se odborně říká synechie. Rozpoznejte příznaky a včas zakročte.

Synechia vulvae infantum neboli srůst zevních rodidel

Synechia vulvae znamená slepení protilehlých okrajů sliznice poševního vchodu nebo malých stydkých pysků.

Podle rozsahu může být synechie částečná nebo až subtotální (téměř úplná), nikdy nemůže být totální, to by způsobilo zadržení moči. Vždy tedy zůstává alespoň malý otvor, kudy moč odtéká.

Pokud není o dětský genitál správně pečováno, dojde nejprve ke slepení, ze kterého se může časem vyvinout až velmi pevný kožovitý srůst. Synechie mohou být nesprávně považovány za vrozenou vývojovou vadu rodidel, nikdy je však u novorozence nevidíme.

Vyskytují se až v tzv. klidovém období, tedy tehdy, kdy není organizmus pod vlivem ženských hormonů estrogenů. Nejčastěji se se synechií setkáváme u děvčátek v období mezi 1.– 6. rokem věku, lze ji však  vidět také u žen po menopauze. 

Aktualizace:

recenze maminek na kapesníčky KLEENEX najdete tady. 

---

Krásné počasí a jaro je tady! No krom dobré nálady a krásného počasí ho provází rýma, alergie a neustále utírání nosu. Toho vašeho, manželova a samozřejmě také vašich dětí. Nos je neustálým utíráním zarudlý, pokožka je podrážděná a bolavá... Také to znáte?

Ale dá se to vyřešit jemně. S naším novým testováním s KLEENEX® Balsam.

Co testujeme

Stejně jako v mnoha jiných oblastech, i názor na použití odrážedel u dětí se v odborných kruzích liší. Pokud odrážedlo pořídíme dítěti ve správný čas a věnujeme pozornost i pečlivému výběru, může odrážedlo dětem ve vývoji pomoci. Proto jsme se zeptali na názor fyzioterapeutky.

Chůze a běh na prvním místě

Sezení a jízda na odrážedle není pohybem, který by se v přirozeném motorickém vývoji dítěte vyskytoval. Vzhledem k tomu, že děti snadněji než dospělí začleňují nové pohyby do svého repertoáru, není vhodné pořizovat odrážedlo příliš brzy. Je nutné, aby se dítě nejprve naučilo dobře chodit a běhat – to je základ pro jeho celý život a příliš brzké používání odrážedla by mohlo vývoj chůze negativně ovlivnit. To, kdy bude chůze dítěte dostatečně vyspělá, je značně individuální. Schopnosti dětí jsou různé, ale většinou tento okamžik nastává mezi druhým a třetím rokem věku.

Vyspělou chůzí je myšlen stav, kdy je dítě při chůzi stabilní, umí samo vykročit, zastavit, změnit směr a vyhnout se či překonat malou překážku. Trup dítěte je při chůzi napřímen. V takovém případě již můžeme uvažovat o koupi odrážedla. V případě, že motorický vývoj dítěte neprobíhá optimálním způsobem, je dobré konzultovat využití odrážedla s odborníkem. Vždy je třeba mít na paměti, že odrážedlo je jen doplňkem pohybové aktivity. V žádném případě by jízda na odrážedle neměla nahrazovat přirozenou pohybovou aktivitu dítěte (chůzi, běh, lezení…).

Výběr a seřízení je základem 

Také volba toho správného odrážedla určuje, zda je jeho použití pro děti vhodné, či nikoli. Odrážedlo by mělo mít nastavitelnou výšku sedla i řídítek. Jednostopá odrážedla (kola bez šlapaček) podporují rozvoj rovnovážných schopností dítěte, dvoustopá (autíčka, motorky, zvířátka…) nikoli. U dvoustopých odrážedel také bývá fixní výška sedu i úchopu řídítek – z toho důvodu tato odrážedla nedoporučuji, pro motorický rozvoj dítěte nepřináší žádný benefit, naopak, mohou být potencionální hrozbou.

Jmenuji se Kamila, je mi 36 let, 7 let jsem vdaná za skvělého chlapa a máme tři malé děti.

Kosmetika, hlavně ta pečující, je moje velká vášeň, a pár zástupců z řad Vichy už jsem i vyzkoušela, o to radostnější byla zpráva, že jsem z desítek uchazeček na Modrém koníku vybraná k testování novinky mezi nočními krémy - Vichy SlowAge Nuit, právě já. Bylo to totiž poprvé, co jsem tady testovala sama na sobě a mohla si to tedy pořádně užít.

Nevhodné odrážedlo u příliš malého dítěte.

Moje zadání pro Slow Age Nuit bylo jasné: hledám noční krém, který bude dobře spolupracovat se zbytkem mého pečujícího arzenálu (oční krém, konturovací a sérum), bude mít dost výživnou, ale ne příliš mastnou texturu, a ráno po něm bude pleť "napumpovaná" a rozjasněná. Přiznám se, že jsem svého favorita, který tohle všechno splňoval měla, ale jeho cena je bohužel závratná, takže jsem se s nadějí na ušetření rodinného rozpočtu pustila do testování novinky od Vichy.

První, co vás na SlowAge překvapí, je jeho barva - karamelová. A hned potom vůně. Připomínala mi směs bylin s nádechem desinfekce, jakoby byl krém právě umíchán v lékárně. Ostatní děvčata si ji moc chválily, já si na ni popravdě nezvykla. A třetím překvapením je konsistence. Nejde totiž o krém v pravém slova smyslu, ale o hutný gel. Nevstřebává se ale tak rychle, jako běžné gelové přípravky, takže masáž obličeje, která je mým každovečerním neodmyslitelným rituálem, nebyla problém.

Tím bohužel moje chvála SlowAge končí. Přestože nemám nijak citlivou nebo suchou pleť, krém mě po nanesení často štípal, stačil pupínek nebo podráždění od vousů a už to bylo opravdu nepříjemné. Ráno sice pleť vypadala povšechně dobře, na několika místech se mi ale začaly dělat suché šupinky, což po noci s  výživným krémem prostě nečekáte. Vlastně nejlíp vypadal můj obličej čerstvě po nanesení gelu - jeho karamelová barva dělala jemný zlatavý "glow". Ráno už tam ale samozřejmě (bohužel) nebyl. Každopádně bych produkt doporučila výhradně pro mastnou pleť, já se svojí smíšenou měla večer i ráno pocit, že mi prostě nestačí.

Večer před nanesením

Večer hned po nanesení

Milé dámy,

rozhodla jsem se pro vás udělat malou soutěž s Emirates Airlines. Jako dárek je tu tygřík 2 in 1 ( HRAČKA + déčka) viz. obrázek.

Soutěžní otázka je jednoduchá 😉:

Od 1. července 2018 bude přidán druhý let do Prahy z Dubaje.

Jaký TYP LETADLA bude druhý letoun???

PODMÍNKY:

Ahojte chtěla bych se i já s vámi podělit o svůj porod a vlastně celé těhotenství a šestinedělí. Bude to v kapitolách tak snad se vám to bude zdat tak neuvěřitelne jak mě. 

Neříkám že to bylo snadné ale musím říct že jsem měla asi nejnádhernějších 9 měsíců. 

V květnu 2017 jsem se dozvěděla že čekám miminko byl to celkem šok sice jsem už bydlela tenkrát ještě s přítelem ale dítě jsme plánovali až tak za rok a já brala antikoncepci proto jsem chodila na vyšetření proč mi je pořád špatně nikdo neobjevil nic špatného až jsem šla jeden krásný páteční den darovat s kamarádkou krev. Po odebrání první krve mi bylo řečeno žam něco zvýšené ale že to může být i z vyčerpání a poslali mě darovat. Kamarádka si ze mě však dělala srandu že jsem těhotná jelikož jsem měla spozdeni ale můj starý gynekolog mi řekl že těhotná nejsem proto jsem se tomu jen zasmála a šla dál. Doma jsem o tom řekla příteli a v neděli jsme koupili těhotenský test. V pondělí k velkému překvapení po tom co já se chystala do školy a přítel odjel do práce se na testu objevily dvě čárky a já se rozbrečela co teď byla jsem v druháku na nástavbě a maturitu jsem chtěla. Nakonec jsme se rozhodli si dítě nechat. Těhotenství bylo nádherné sice jsem se stále něčeho bála ale to nakonec vždy vyšetření nepotvrdilo. A až na pár nehod kdy jsem poblila při cestě na dovolenou nové auto přítelovy maminky jsem měla pohodlné těhotenství. V pátém měsíci jsem si přítele vzala a my mohly plánovat dál termín první byl na konci ledna a bylo mi řečeno že porodim dříve nakonec se malý rozhodl vylézt ve 22+ dne 16.2 na mé 20. narozeniny. Byl to nádherný dárek sice byl porod vyvolávaný ale to až v další kapitole.