Musím říct, že když jsem byla vybrána k otestování výrobků Tescomy, měla jsem ohromnou radost. Těšila jsem se, jak si doma tentokrát s přípravou vánočního cukroví vyhrajeme, napečeme nové tvary lineckého cukroví a krásně si nazdobíme perníčky. Ještě nebyl doma balíček a já už jsem měla v lednici zadělaných několik těst, ve spíži připravené dva druhy čokolády, suroviny na bílkovou polevu a různé zdobící krémy, zatímco hlavou mi lítaly nápady, které bych chtěla uskutečnit.

Jako první přišlo na řadu testování cukrářské zdobící tužky Delícia. Tužka je zabalená do pěkné a praktické krabičky , kterou budu určitě využívat i nadále. V příslušenství je 5 trysek (hrotů) o různých průměrech, takže je možné vybrat si šířku podle druhu polevy nebo typu zdobení. Oceňuji, že je součástí balení i odkládací stojánek, do kterého je možné postavit tužku tryskou dolů a tím ji i utěsnit. S použitím nálevky pak lze tužku naplnit horkou tekoucí čokoládou naprosto bez jakýchkoliv problémů, nikde mi nic neteklo strankou a byla to pěkná čistá práce. Jediné, co mi v balení malinko chybí, je nějaký čistící kartáček na silikonové tělo tužky. Když jsem dopsala čokoládou, sice jsem čokoládu hned z těla vymačkala, ale tužku jsem nerozdělala a nedala ji odmočit do horké vody, takže mi v ní čokoláda ztvrdla a já pak měla problém ji dostat z míst u matice ven. Samozřejmě jsem si poradila a tužku posléze vyčistila štětcem, ale líbilo by se mi, kdyby byl nějaký speciální čistící kartáček i součástí balení k tužce, byla by to pro mě taková malá třešnička na dortu 🙂

Ale vraťme se k testování tužky... Připravovala jsem dort pro dceru k svátku a toto byla příležitost, jak vyzkoušet psaní a kreslení čokoládou. Psaní a kreslení jsem dělala tryskou č. 3. Vše šlo jak po másle a z výsledku jsem byla nadšená já i dcera. Podrobný postup jsem popsala tady: https://www.modrykonik.cz/blog/llluckaaa/message/test_tescoma-jak-se-pise-cokoladou-jlzila/

Dalším úkolem bylo napéct zásobu perníčků, které bychom mohly s dětmi ozdobit. Recept na těsto na celozrnné špaldové perníčky, které jsem upekla, je uložený tady: https://www.modrykonik.cz/blog/llluckaaa/message/test_tescoma-mala-ochutnavka-spaldovych-03zmvf/

Ke zdobení perníčků jsem měla doma 3 pomocníky, které zdobení moc bavilo, takže byl o zdobící tužku velký zájem a já měla co dělat, abych se k tužkce vůbec dostala a pár perníčků na své zdobení ubránila.

Zdobila jsem bílkovou polevou za použití trysky číslo 2 a nejlépe mi šlo zdobení pomocí teček. Dlouhé jemné linie se mi dělat moc nedařilo, ale mohla jsem si za to sama. Bílkovou polevu jsem měla víc tekutější než bylo záhodno, takže se mi rozjížděla do stran, a čárky připravené tryskou č. 2 byly na tak malé perníčky na můj vkus moc masivní. Takže poučení pro mě na příští zdobení - sáhnout po trysce č. 1 a dát si záležet na správné konzistenci bílkové polevy.

Přemýšlela jsem o Vás, maminkách, ano i o Vás, která teď čtete tyto řádky.
Možná, bydlíte hned vedle mě a jste také vzhůru uprostřed noci, jako já. Možná žijete na druhé straně města, v jiném státe nebo třeba na druhém konci světa.
Přemýšlela jsem, že s největší pravděpodobností nejsem jediná maminka na světě, která je v noci vzhůru. Ve skutečnosti, nás jsou tisíce, protože máme společnou jednu věc. Jsme mámy.

Nemohla jsem spát.
Ani už nevím, kolikátou noc. Být máma je vyčerpávající a i když jsou knihy plné rad, jak dítě přebalit a nakrmit, nedočtete se v nich, jak se vyrovnat s deficitem spánku, který prostě přijde.

Tentokrát jsem ale přemýšlela o roli, kterou jako mámy sdílíme. O pocitech jako požehnání, smutek, zoufalství, láska. 
O bolestech hlavy, které jdou ruku v ruce s nevyspáním, o vzpomínkách, které milujeme a o věcech, které nás děsí.
Všechno sdílíme společně, i když se neznáme osobně a patrně se nikdy neuvidíme.


Možná jste právě vzhůru, protože konejšíte své plakající dítě, které nemůže znovu usnout.
Možná ho budete krmit a kolébat, přitom všem se budete sama sebe ptát, jestli vůbec JEŠTĚ NĚKDY, budete spát delší dobu v kuse, než 45 minut.

Možná jste vzhůru ve dvě ráno, protože se bojíte a Vaší hlavou se honí tolik myšlenek.
Myslíte na své děti a nemůžete si pomoct, ale je toho tolik, že nemůžete spát. Zatímco Vaše rodina spokojeně oddechuje, Vy myslíte na tolik věcí, které dnes bylo potřeba udělat. Nebo už plánujete v hlavě svůj seznam na zítřek.

A nebo nespíte protože potřebujete dodělat práci, na kterou jste přes den neměla čas.Protože před ní, byl dlouhý seznam se všemi potřebami Vašich dětí, Vašeho manžela a úkoly, které bylo třeba udělat.

Ať už máte důvod jakýkoliv, tohle je pro Vás:

1. JSTE SILNĚJŠÍ, NEŽ SI MYSLÍTE

Být vzhůru uprostřed noci pravděpodobně nebylo Vašim plánem, když jste se chystaly do postele.Ve skutečnosti je spíš možné, že jste se modlila uvnitř, abyste se dnes konečně vyspala bez přerušení několikrát za noc.

Ale bohužel, nejspíše jste seděla uprostřed noci a v náručí měla své dítě, krmila ho nebo konejšila a doufala, že brzy usne.

Byla jsem firmou Medik8 díky MK vybrána do testování výrobku Eyelift, přípravku na péči o oční okolí... Balíček mi dorazil 11.11. a našel si své místo na polici pod zrcadlem, abych ho měla stále na očích 🙂

Testování jsem se rozhodla zahájit hned 12.11., po těžké noční směně, kdy jsem do 4 hodin ráno vyráběla dětem k narozeninám dort, navíc s úpornou bolestí hlavy ☹

Ranní sprcha mě trochu probrala, provedla jsem nezbytnou fotodokumentaci před zahájením celého testovacího procesu a otevřela krabičku 🙂 V poměrně velké krabičce na mě čekala malá lahvička s pumpičkou 🙂 Což se ale od přípravků na oči očekává, nanáší se pouze v malém množství a na malou plochu...

Příjemná gelová tekutina se po mírném vklepávání krásně vstřebala do pokožky kolem očí, jemně chladila mé "vaky" a za pár minut jsem ani nevěděla, že nějaký přípravek na očích mám 🙂 Takže první zkušenost velmi pozitivní a uvidíme, kdy se dostaví první účinky 🙂

Snažila jsem se poctivě testovat celé dva týdny... Pravda, asi dvakrát se mi podařilo usnout dřívě, než jsem mohla Eyelift použít ☹

Po týdnu testování jsem příliš velkou "změnu" nevnímala... Kruhy pod očima jsem měla stále, že by se zmírnily vrásky jsem si také nevšimla... Ale třeba za to mohl především můj denní režim - probdělá noc skrze pracovní povinnosti či odchody do postele ve 2 hodiny v noci nebyly v těch dvou týdnech výjimkou... Což samozřejmě vakům pod očima na té tenké kůži neprospívá, bez ohledu na používání očních přípravků...

Tak marně čekám na reakce k mé nabídce. Žádné dotazy ani kritika. Nevím, zda mám být ráda či naopak....

No byla jsem úplně u vytržení, že jsme byly poctěny testováním tohoto mlíčka! Očekávaly jsme jednu krabičku, ale místo toho nám přes plot přehodil kurýr celou mega krabici se 4mi krabicemi! 

(to byl příběh sám o sobě 😀 chudák kurýr nás nemohl v tom našem vesnickém bludišti a když nás našel tak ze zadní strany domu, kde je hlavní silnice a kde mají slépky výběh, takže nám zásilka letěla vzduchem! 😀 )

WOW! Na fotce je dostatečně zřejmé, jak byla překvapená i Nikolka.

A shodou okolností se u nás doma vyskytuje i krabička, kterou je možné koupit s mlíčkem, když je na něj někde akce 🙂 Já jsem jí tuším dostala? Musím o ní pět jen chválu! Na víčku je držátko na naběračku, na vršku krabičky je razovnávací růžek, který umožní rovnou naběračku 🙂

Máme bohaté zkušenosti s různými mlíčky a přijde mi, že má ze všech nejméně sladkou pachuť. Dobře se rozmíchává, nepění, má příjemnou chuť. Ostatní mlíčka mi přijdou, že dost páchnou, nebo pění, že lahvička pomalu exploduje v ruce. U jedné značky mi to přišlo jako mouka rozmíchanáve vodě. A co je nejdůležitější! Nikolce strašně moc čvachtá 😀 

Naprosto mě vyrazilo dech, jak se malé už po půl krabičce srovnalo kadění. Podle ní už by si teď švícaři mohli řídit hodinky! Dokonce už jsme vyzkoušeli nočník a pokaždé se malá do něj vykadila. a opravdu už vím pravidělně kdy jí tam posadit 🙂 Prostě se jí zažívání tak krásně srovnalo! Tohle vidím jako největší MEGAPLUS! 

Ještě než napíšu samotnou recenzi na pokračující mléko, ráda bych se vyjádřila k tomu, proč jsem nás do testování vlastně přihlásila.

Našeho Matýska jsem kojila do čtvrtého měsíce, nebudu se o tom více rozepisovat, z jakého důvodu. Nicméně, hledala jsem vhodné mlíčko, které by mu vyhovovalo ve všech směrech. Vyzkoušeli jsme asi tři značky a jednou z nich byl i HIPP. Ten seděl Matýskovi nejlépe. Zasytil ho, neublinkával a měl dobré vyprazdňování. Takže my jsme od počátku na HIPPu.

Když jsem zahlédla testování na mléko HIPP a přečetla si instrukce, přihlásit nás byla jasná volba. Zrovna jsme používali mlíčko číslo 3 a po spotřebování dvou zbylých krabic jsme chtěli přejít na čtyřku.

Přišel den D a my byli vybráni. Musím pochválit jednak skvělou komunikaci s @konik_testuje , ale také rychlost dodání a v neposlední řadě množství dodaných krabic, které opravdu překvapilo 🙂

Jelikož koukáme po akcích na mléka, máme doma i dózu HIPP, která je praktická, mléko v ní vydrží a krásně se dávkuje. Oceňuji i "udělátko" na zarovnání odměrek 🙂

Po dodělání zbytku trojky jsme se hned vrhli na zkoušku čtyřky. Ihned po koupání na mě z koupelny Matýsek volal "maminkoooo mlíkoooo" 🙂 Změnu mléka nezaznamenal, ani není důvod, mléko má stejnou chuť i konzistenci (ano, testovala jsem ochutnáním 😀 ).

Na testování mléka HiPP BIO Combiotik 2 jsem se moc těšila. Mám sedmi měsíčního chlapečka Roberta,  kterého stále ještě kojím. Zároveň ale podnikám a kvůli práci už bych uvítala,  aby syna někdo mohl pohlídat trochu déle a nakrmit ho z lahvičky.  

Značku Hipp mám opravdu ráda,  nejen, že používám kosmetiku a příkrmy, ale starší syn po ukončení kojení přešel právě na mlíčko HiPP,  které zbozňoval,  a které zároveň bylo jediné po kterém neblinkal a nezhoršovalo mu atopický ekzém. Proto bylo mléko HiPP tentokrát  mou první volbou a z vyhlášení testování jsem byla nadšená a doufala, že nás vyberou.  

Vybrali nás a mlíčko velmi rychle dorazilo a my začali testovat.  Testování jsem pojala velmi svědomitě. Nakoupila nové lahvičky,  zásoby kojenecké vody a těšila se,  jak mlíčko bude Robikovi chutnat, jak budu vše dokumentovat a kolik si při testování užijeme legrace. Bohužel tady jsme narazili. Robík prostě mlíčko vůbec nechtěl. Zkoušela jsem mu mlíčko nabízet v různou denní dobu,  zkoušeli jsme různé typy lahviček,  lahvičku jsem nabízela já,  táta,  babička,  brácha... Bohužel všechny naše snahy skončili neúspěchem. Posledním pokusem byl nákup jiného mléka a to byla u nás trefa do černého,  Robikovi prostě chutnalo víc. 

Moc mě mrzí, jak testování dopadlo.  Za mě  má mlíčko HiPP pořád zelenou. Má skvělý obal,  velmi oceňuji roh na zarovnání odměrky,  dobře se rozpouští,  a mě moc chutná,  stejně jako kdysi staršímu synovi.... Bohužel náš aktuální strávník má jiný názor a dal přednost konkurenci. 

Moc děkuji za příležitost k testování. Popostrcila mě k tomu vyzkoušet umělé mlíčko a na konci testování mám  spokojené miminko,  které zvládne krmení z lahvičky v mé nepřítomnosti. Co mě mrzí,  že to není mlíčko HiPP. Bohužel chuti mého chlapečka neporucim.  Značce HiPP zůstaneme i nadále věrní v kosmetice a prikrmech. 

Tímto bych chtěla poděkovat koníkovi za možnost testování Mléka Hipp 3 Junior Combiotic! S mlékem HiPP jsme byli velice spokojeni, hlavně Vojtíšek, dokonce se nám i stolice upravila, takže s mlékem Hipp budeme pokračovat i nadále.

Mléko HiPP  S obsahem železa a vitaminu D, který podporuje vstřebávání vápníku, a tím i zdravý růst kostí,takže za nás jednička s hvězdičkou!

Na mléku HiPP 3 je skvělé, že se rozpouští i ve vlažné vodě a nedělá hrudky, což je úplně skvělé, protože nemusím prevarenou vodu dlouho chladit 😎 Hlavně mlíčko vubec nezapáchá jak od jiným výrobců, takže za nás palec hore 👍🏻👌🏻

Na mléku HiPP jsme nenašli asi ani jednu chybu, vše nám skvěle vyhovuje, jak složení tak krabice a dávkovač mléka.

Takže děkujeme ještě jednou za možnost vyzkoušení mléka HiPP 3 Junior.

Zdravím všechny  na bazárku modrý koník.Jmenuji se Lenka je mi 39 let a mám  kluky dvojčata,kterým je 8 let a chodi do třetí třídy u nás  na vesnici.Kdo mě sem přivedl byla moje švagrová,která tady nabízí krásné náušničky náramky,náhrdelníky nebo celé komplety.Tak jako jsou hezké náušničky,tak jsou hezké i ceny za ně.Díky ní jsem objevila nový a moc hezký bazárek.

Hned na začátku bych chtěla moc poděkovat Modrému koníkovi za možnost testování a společnosti HiPP, že mě a především mou dceru vybrali. A velké díky za tolik krabic!! Myslím, že málokterý výrobce UM, by poslal 4 balení, což pokryje minimálně měsíční dávku, spíš déle. Už jednou nám HiPP udělal velikou radost a to, když za účast v soutěži přislíbili zaslat "vzorky" jejich výrobků. A k mému velkému překvapení dorazila krabice, ve které bylo balení ovocných příkrmů a  několik dětských tyčinek/sušenek. 🙂

S mlékem HiPP již zkušenosti máme. Když jsem dceru přestala kojit v jejích 2 měsících, na doporučení kamarádky jsme pořídili právě mléko HiPP BIO Combiotik 1 a používali jsme cca 2 měsíce. Po této době jsme UM vyměnili, jelikož dcera byla stále taková hladová, méně zasycená. U konkurenční značky jsme zůstali a nyní opět vyzkoušeli HiPP, teď už pokračovací mléko. 

Testovat jsme začali asi o 14 dní později, chtěla jsem počkat než bude malé opravdu půl roku. Již v porodnici jsem dostala jako dárek plastový box HiPP, proto jsem si mléko hned přesypala, pro lepší manipulaci. Musím tedy říct, že papírové krabice HiPP jsou dobré, ale ta plastová je bezkonkurenční a jsem ráda, že jí mám. Viděla jsem takový box od jiné značky a ten se mi vůbec  nelíbil a ještě měl nějaké neduhy. 

Dcera je už z poloviny na příkrmech, tudíž mléko má 2x-3x denně (ráno ještě v postýlce, odpolední svačina, večer před spaním). Jeden den ráno prostě dostala láhev s jinou UM, než dosud měla. Hodně jsem se bála, že to nebude chtít, že to do ní nedostanu. Omyl 😀 Vypila okamžitě celou láhev a změnu nezaznamenala. Možná naopak, jí HiPP chutná víc, protože se už dlouho nestalo, že by pokaždé vše vypila (210ml). Dokonce mi poslední dny UM často odmítala, tak jsem se bála co přijde a byla jsem hodně překvapená. 

Pro mě jsou rozdíly při přípravě. Mléko mi voní, což jsem před tím moc neznala. Konzistence prášku je jiná, je hodně jemňoučky, nadýchaný. Ale mám pocit, že se ho také naopak spotřebuje více. Tudíž 1 krabice je na méně dávek než naše předchozí značka. Krásně se rozmíchává, nedělá hrudky, nepění, láhev není mastná.

Co se týče přípravy a návodu na krabici, no... Nedělám to tak. Dělám to jak jsem zvyklá. Ohřeju láhev s vodou v ohřívačce a poté přisypu mléko a podávám dceři. Návod mi přijde složitý a zdlouhavý a upřímně jsem nezpozorovala rozdíl v předepsaném způsobu a mém způsobu, mléko mi přijde úplně stejné. 

Druhé těhotenství přišlo tak nějak samo a nečekaně: ani jeden vlastně nevíme, kdy a jak jsme k těm dvěma čárkám na gravitestu přišli... První dítě jsme chtěli a snažili se o něj, takže jsem se na příchod nového člena rodiny od začátku těšila. Teď to bylo jiné: chtěla jsem se druhým potomkem ještě chvíli počkat a těhotenství mě dost zaskočilo- i když jsem nikdy nepřemýšlela o jiné možnosti, než si dítě nechat, nějaký čas jsem se s tou skutečností musela srovnávat. Přece jen nebydlíme ve svém a synek je ještě malý...

Obavy, jak to všechno zvládneme, nakonec vystřídalo těšení a týdny míjely hrozně rychle. Než jsem se nadála, byl tu listopad a s ním termín porodu (15.11.).

Na poslední kontrole (3.11.) mi bylo řečeno, že do termínu bychom mohli vydržet. Mně se docela líbila představa rodit 11.11.- synek je narozený 11.1., tak mi to přišlo vtipné, že by obě děti měly v datu narození samé jedničky 🙂

Nakonec si to malá vymyslela jinak, bez ohledu na moje představy (jako ostatně celou svoji existenci).

8.11. jsme s partnerem měli výročí: 8 let vztahu. Po třech letech (poprvé od doby, kdy máme syna), jsme si vyšli na večeři- s ohledem na malého jsme vyrazili brzy, abychom ho mohli normálně uložit ke spaní. Ještě jsem si u jídla dělala legraci, aby to nebyla poslední večeře 2v1 🙂

Ve 20h jsme tak byli zpět doma- tvrdnutí břicha, které mě v různých intervalech provázelo celý den, jsem nevěnovala větší pozornost. Malá kopkala, jako vždycky, nic mimořádného. Syna jsem nechala s partnerem u pohádky na dobrou noc a šla do sprchy břicho "zklidnit". Jediným výsledkem horké sprchy byl ve 21h odchod hlenové zátky a tvrdnutí břicha v pravidelných časových odstupech. Oznámila jsem příteli, že by asi bylo vhodné, aby se šel prospat, protože se možná bude během noci něco dít, tak ať si trochu odpočine. Šel tedy za synkem spát a já se pokusila o totéž.

Když jsem zjistila, že se na koníkovi bude testovat kojenecké mléko HiPP, byla jsem nadšená.

Nedoufala jsem, že bychom měly se Sofinkou štěstí a mohly zkusit mléko otestovat, ale  o to mi ani primárně nešlo. Mléko HiPP, konkrétně A.R. variantu dcera pila skoro rok a bylo to jediné mléko tohoto charakteru pro děti s refluxem, které jí nejen chutnalo, ale nebolelo jí ani po něm bříško.

Firma HiPP je pro mě srdcovou záležitostí. Jejich výrobky tím, že jsou v BIO kvalitě pro mě vždycky byly naprostou špičkou nejen ve výživě, ale i v kosmetice. A přiznám se, že jejich olejíček je můj zamilovaný a tajně ho dceři beru 🙂

Nakonec se na nás usmálo štěstí a brzy nám byl doručený balíček se čtyřmi krabicemi kojeneckého mléka HiPP 4 Combiotic. Musím říct, že jsem nečekala, že v balení bude tolik krabic 🙂

Malý sloník, který je maskotem HiPP hned Sofinku zaujal a chtěla mlíčko otestovat.

Po otevření jsem ucítila známou mléčnou vůni a praktický růžek na straně krabice určitě usnadní dávkování.

Rodinné konstelace jsou krásné a také efektivní. Je to proto, že se dotýkají velmi hlubokých věcí v rodině i v nás. Přispívají tak:

• k pozitivnímu vývoji v konkrétních situacích v rodině
• k sebepoznání a rozvoji osobnosti: věci vidíme a cítíme z jiného úhlu a uvědomujeme si širší souvislosti a větší celek. Integrujeme také části svojí osobnosti. To vše nám přináší větší vyrovnanost.

Průběh konstelace se může hodně lišit a popsat ho lze jen v nástinu. Protože mi ale dotazů přichází mnoho, shrnu to nejdůležitější.

Nejzásadnější je, že se nejedná o nějaké „divadlo“ nebo psychodrama kde bychom přehrávali např. konfliktní situace z rodiny a emoce, které tam probíhaly nebo probíhají. Nehledáme ani rychlá řešení založená na analýze nebo subjektivním názoru toho kdo konstelaci vede (tzv. konstelář).

Pracujeme s energetickým polem rodiny. Průběh i výsledek má tedy u této metody mnohem větší hloubku. Dotýkáme se podvědomí, duše. „Spodních proudů“, které nás někam nesou aniž si to uvědomujeme. Jde o něco silnějšího než jsme my sami.

Časté otázky ohledně konstelací:

Miluji rodinné sešlosti. Jsem od přírody stádní tvor a nejspokojenější jsem, když jsou všichni pěkně pohromadě v obýváku a pojídají moji vyhlášenou sekanou. Až na raw sestřenku Jitku, ale té nasypu do misky semínka a spokojeni jsou všichni.

Tuto vášeň jsem podědila po mé mamince. Ta je vyhlášená organizátorka a dokáže zkoordinovat mega akce typu "Setkání příbuzných po padesáti letech". Bohužel, maminka miluje i dávání a přijímání dárků. Neodvážíme se nekoupit na Valentýna červené růže, ačkoli žádné z dětí Valentýna se svojí polovičkou neslaví. Na Mikuláše na nás čeká punčoška s obligátním uhlím a sladkostmi.  

A protože maminka razí heslo, že dárek má potěšit a nikdy to nesmí být nic užitečného, jdou na mě mdloby pokaždé, když pro ni musím nějaký ten prezent vybrat. A když vím, že ona vybírá nějaký pro mě. Od chvíle, kdy objevila server Nejlepší dárky, třesou se mi ruce pokaždé, když dárek vybaluji. Už máme doma zaručeně pravé  lávové kameny, které se ale nezahřejí ani po hodině vaření v horké vodě, samochladící půllitr, sadu panáků ve tvaru lebky, srandovní toaletní papír, svítící tkaničky, drbátko (to je náhodou super), magickou kostku (dodnes jsem nepochopila, k čemu to je), solničku ve tvaru kočičky.... Mohla bych jmenovat ještě asi tisíce dalších roztomilostí.

A co je nejhorší, tyto roztomilosti nelze zařadit do kategorie "recyklovatelné dárky". Protože maminka při návštěvách občas vyžaduje, abychom její dárky používali. Nemám tedy odvahu poslat je dál. Ovšem u dárků od kamarádek a kolegyň jdou rozpaky stranou a co nevyužiji, pěkně zabalím a dárek putuje o dům dál. Už ke mně takto zpátky doputoval extrémně roztomilý svícínek s prdelatým andělíčkem. Udělala jsem i faux pas, protože jsem tetě Janě věnovala tělové mléko s vůní levandule, které ona před několika měsíci věnovala mně. Snažila jsem se ze situace vybruslit rafinovaným tvrzením, že mě to mléko tak nadchlo, že jsem jí zkrátka musela koupit to samé, ale nejspíš mi na to nenaletěla. Od té doby jsem od tety Jany nedostala ani snítku levandule. Bohužel obliba levandule v mém okolí stoupá. A mně je čím dál trapnější všem říct, že mě z toho smradu bolí hlava a že mi vlastně už několik let většina kamarádek dává dárky, které nemůžu ani cítit. A tak recykluji. Od trapasu s tělovým mlékem si vedu deníček:

dostala od : komu dám dál.

Se sourozenci a švagrovými jsme dárky zrušili. Dostávají je jen děti, což nás, bezdětnou tetičku a strýčka, trochu diskriminuje, ale tu lahev, co bychom dostali, si koupíme sami. A vybereme si, na co máme chuť! A protože jsme tetička se strýčkem osvícení, zásadně své synovce a neteře obdarováváme edukačními hračkami či dobrou knihou. Což ve mne zrovna vyvolalo zapadlou vzpomínku na Vánoce v osmdesátých letech minulého století. Čekala jsem krásnou dlouhovlasou panenku, vybalila jsem Sbírku úloh z matematiky a Praktickou cvičebnici pro školáky. Letos asi koupím něco méně výchovného. Nerada bych svým malým příbuzným zadělala na nějaké trauma.

Článek je převzatý z webu svobodavockovani.cz a zabývá se etickou rovinou očkování.

Tento článek s vámi sdílím ne proto, aby se zde zase strhla bouřlivá diskuze, ale aby se ty z vás, které osloví, nad článkem v tichosti zamyslely, tak jako já.

Autorkou je Dagmar Sláčalová.

Představte si, že jste maminka devítitýdenního miminka. Najednou vezmou Vás i miminko, zavážou Vám oči a někam Vás odvedou. Postaví Vás, oči Vám nechají zavázané a řeknou, ať natáhnete s miminkem ruce a pustíte ho. Řeknou Vám, že je to pro jeho dobro a hlavně pro dobro lidstva. Že tímto se zachraňuje spousta dětí. Pustíte ho? Když nevíte, kam dopadne? Co s ním bude? Ale zase, když Vám slibují, že ho to ochrání?

A teď trochu jinak… Tuhle situaci jste už viděla mnohokrát, ale jen jako pozorovatel. A viděla jste, jak jedno dítě z tisíce zemřelo při dopadu na tvrdou zem. Viděla jste, jak desítka dalších zůstala ochrnuta. Viděla jste, jak několik desítek dalších se ze zranění léčilo měsíce, roky. Ale také jste viděla několik dalších, těch byla většina, kterým se nic nestalo, jen při dopadu zaplakaly a žily dále. A lidé, kteří to organizovali, Vám vždy připomínali, že je to pro dobro lidstva a oběti musí být, že díky tomu přežívají ti silnější. Ti jsou díky tomu posíleni a už se jim nestane, že takto spadnou. A když náhodou ano, tak díky tomu neumřou. Možná. Také jste si mohla povšimnout, že rodičům postižených dětí se říkalo, že zranění nebylo následkem pádu, ale tím, že bylo slabé, že jen silnější přežívají ve zdraví.

A teď se vraťme k tomu momentu, kdy máte natažené ruce a máte své dítě pustit. Uděláte to?

Ahoj  holky jsem tehu poprvé a chtela bych se zeptat na pár otazek pokud mě nekdo odpoví budu ráda 🙂 1. jak dlouho budu ještě pocitovat nevolnosti a bolesti slabe ( 12tyden jsem ) 

2. před porodem dávají klistyr strach z toho :( 

3. Po porodu krvácení nejsem zvykla na vložky používám tampony :( rada ? dekuju za odpověď 

Milé maminky - kolegyně, nejprve děkuji za přijetí do Vašeho bazárku, nečiním tak však z důvodů asi jako většina z Vás. Jsem již starší ročník a z důvodu handicepu a složitostí života, nemám vlastní děti. Proto jsem se rozhodla jim alespoň pomáhat tam, kde to jejich rodiče nezvládají.

Za tímto účelem jsem založila s pomocí kolegů spolek Esperas, z.s. který se snaží získat peníze na zakoupení nejzákladnějších školních pomůcek - psací potřeby, sešity, gumy pravítka a sběr : školních batůžku,botek, hraček a oblečení výhradně pro školní mládež a dorost. Všechno to ale něco stojí. A protože, občas dostaneme i nějaké oblečení nevhodné - pro starší. A, nechci stále jen chodit po firmách, podnikatelích a živnostnících a prosit o příspěvek. Tak od minulého roku se snažíme naše přebytky prodávat po bazárcích. Leč těch ubývá a tak se uchyluji k internetovému prodeji.

Slibuji, že chci nabízet jen kvalitní, nijak nepoškozené ale použité šactvo. Leč nevím, zda bude vše značkové. Jsem dosti spořivá osoba a ve značkovém u mládeže se moc nevyzná. Budu moc ráda, když mi budete posílat různé připomínky, například, budu ochotná nějaké malé finanční slevy. Nebo názor na vystavenou nabídku. Pokud by měl někdo zájem o něco lehce poškozeného - na běhání u babičky na zahradě, může napsat. Domluvíme se na nějaké miny ceně. Také bych měla k nabídce něco z osobních záloh. Například "parfémy". Z důvodu, nevhodného výběru. Ale již otevřené.To je tak od mě vše. Budete - li mít dotazy, klidně se ptejte, ráda odpovím. Těším se na Vaše reakce.

Zdraví Lenka - Esperas. z. s.

Jak mám začít?..
Bylo 2.6.2016 asi cca 10:00 hod. Vzbudila jsem se s bolestí v podbříšku. Bylo to jako kdyby do mě někdo píchal jehlou. Tak jsem hned volala přítelovi do práce jest-li mě zaveze do nemocnice. Přítel zvedl telefon, ani se mě nezeptal co se děje a už řval na šéfa jest-li může odejít že rodíme. Přijel pro mě cca za půl hodiny. 
Když jsme dojeli do nemocnice, hned mě vzala sestřička na monitor,  a řikal že jsou to poslíčci ale že si mě v nemocnici nechají. Vypsali jsme všechny papíry dali mi jmenovku na ruku a šly jsme na pokoj. Přítel jel domů. Bolesti ustoupili. K večeru jsem usla, vzbudili mě doktoři kolem 22:00 že mám jít na ozvy. Tak jsem šla na porodní sál přez chodbu. Na ozvách nic nebylo, sestřičce se to nelíbilo tak malýho dráždila. Malej spal. Tak mi řekla až budu cítit pohyby tak mám dojít, že to natočíme znovu. Přišla jsem 23:58 malej řádil jako ďáblík. Ale pořád se mu nechtělo vylíst. Tak jsem šla spát. Ráno 3.6.2016 jsem se vzbudila v 8:00 hod. šla jsem se nasnídat. Přišla jsem na pokoj, chvíli jsem usla. Probudila mě ve 12:00 strašná bolest v břichu. Vztala jsem a šla jsem na záchod. Na záchodě jsem zjistila že mi teče ze spod krev. Řekla jsem to doktorce, řekla mi ať si dám vložku že mě pak zkontroluje jestli to je i plodová voda. Hned jsem volala přítelovi do práce že už je to tady. Do půl hodiny přijel i s jeho rodiči. Už jsem měla kontrakce co 5 minut, řekla jsem to sestře a to mě odvětila ať vydržím.
Přítel s rodiči byli pořád semnou. Hodiny ubíhali a ubíhali ale pořád nikdo si mě nebral. Až kolem 18:00 hod. přišla sestra a řekla mi ať se přesunu na porodní sál, šla jsem tam i s přítelem. Jeho rodiče čekali na chodbě až do 20:00 hod pak jeli domů. Na porodním sále mi řekli ať si sednu že natočíme ozvy. Tak jsem si sedla. Sedět jsem nemohla (bolesti byli silné) tak jsem si stoupla. Po půl hodině přišel doktor a řekl nám : " jdeme rodit maminko a tatínku". Vlezla jsem na kozu a doktor se podíval jest-li už jsem otevřená. Bylo okolo 20:00 hod a nebyla jsem otevřená ani na prs. Tak mi zavedli klistýr. Po klistýru jsem šla hned do sprchy, byl tam semnou i přítel. Ze sprchy jsem šla na balón, který mi nepomáhal vůbec.Řekla jsem ať mi dají něco na bolest že už to nevydržím. Chodila jsem po sále jak stará babka s motykou na poli 😀 No hrůůůza. Tak mi dali epidural, ten mi pomohl sice na půl hodiny ale aspoň jsem si odpočinula. Přítel si mezi tým šel zapálit ven. (Co mi říkala jeho mamka tak vyšel z porodního sálu a začal brečet. Je to milý).Bylo 23:00 a já byla už konečeně otevřená na 4 prsty. Tak hned mi píchli vodu. Přišel doktor a říkal mi jest-li se neotevřu víc ať počítám s císařským řezem. Já dělala vše proto ať se otevřu. O půl 12 ke mě přišla sestra zkontrolovala mě a řekla " konečně můžeme začít rodit" .Tak jsem konečně začala tlačit. Zatlačila jsem 2krát a už mě říkali že vidí hlavičku. Přítel mě držel pevně za ruku. Zatlačila jsem 5krát a malej byl na světě. Strašně křičel. Přítel v tu chvíli nevěděl co dělat. Tak jsem mu řekla ať jde za maličkým. Zatím co ho čistili, a vážili mě zašívali.. Přivezli mě malýho a doktor nám pogratuloval. 
Malej se narodil 4.6.2016 ve 00:15 hod. s váhou 3875 g a měřil 52 cm. 

Hrají si vaše děti s tabletem? Nám se zdá, že ano. 🙂 A proto jsme připravili něco zajímavého právě pro ně. Ovšem, tablet není jenom na hraní, ale také na moderní získávaní informací a učení. My jsme měli barevné a hodně ilustrované učebnice, zatím co dnešní děti mají poutavé audiovizuální technologie.

Aktualizace: Recenze maminek naleznete zde ve fóru.

Vítejte u dalšího testování, které bude barevné, naučné, hravé a plné zábavy.

Co testujeme:

True4Kids MagicPen je pero pro tablet určené dětem.

Pero je vyrobeno z příjemného plastu, je dostatečně velké a přesto lehké. Díky svým rozměrům dětem výborně padne do ruky. Perem lze psát i kreslit, navíc může sloužit jako dálkové ovládání aplikace. Má také kouzelný ciferník a tlačítko pro volbu funkcí. Pero lze s tabletem jednoduše propojit pomocí zvukových vln – žádné nastavování ani párování.

V dnešním mediálním ale i společenském světě se často setkáváme s pojmem matka, jako se ztělesněním dokonalosti. Na mladé i starší maminky klade společnost úlohu vychovat slušného člověka, což je celkem pochopitelné. Ale čím dál častěji je vidíme i v úloze dokonalé manželky, pracující ženy, odbornice na dětské nemoci a na základy práva. Ve stručnosti: maminky musí umět všechno. A i když náhodou jsou „dokonalé“ stávají se předmětem ještě vyšších nároků.

Během plánovaní rodiny a těhotenství mluvíme především o přípravách na porod, kojení, starání se o dítě, ale také bychom neměli zapomenout ani na potřeby matky. V otázkách poporodní deprese se často skloňuje zejména vliv těhotenských hormonů a emoční nestabilita, avšak dodnes nemá moderní medicína v této oblasti celkem jasno.

Jsme poporodní depresí ohrožené všechny?

„Rizikovou skupinu tvoří ženy, které už před těhotenstvím měly nějakou formu deprese, nebo psychické poruchy. V této skupině žen, je větší pravděpodobnost projevů úzkosti, strachu až deprese během samotné gravidity, těsně po porodu, nebo v šestinedělí. V některých případech se ale psychické problémy můžou objevit bez předcházejících projevů, anebo jakýchkoliv příznaků,“ odpovídá na otázku MUDr. Galo, lékař a porodník služby 24 Doctor.

Takzvané „baby blues“ se projevuje u poloviny až 80% nových matek. Tento stav je charakteristický špatnou, plačtivou náladou, strachem a úzkostí. Vyplývá ze strachu z nové úlohy matky a stresu z její nezvládnutí.

Méně než 1% případů se však může zhoršit a přecházet do poporodní deprese, až psychózy. Nejčastěji se poporodní deprese objeví 4 až 6 týdnů po porodu. Tyto psychické stavy si žádají  pomoc odborníka – psychiatra.

Dvě čárky jsem objevila na aprila a začalo mé třetí těhotenství. Pracovní název "poslední pokus o holčičku". Týdny plynuly, já bez všelijakých problémů. 

Od 16tt jsme vedeli , ze to bude třetí klouček. Termín porodu byl 13.12.2016 ale od začátku jsem tušila, ze bude dřív a tento den budeme už zziti doma. A od léta jsem říkala, ze se budu smat, když bude 29.11. Protože já jsem 29.9. a starší syn 29.10. Týdny zase plynuly. 

Protože manžel pracuje v zahraničí na lodi, tak jezdí pravidelně pryč. Poslední turnus mel od 14.11 do 7.12 a všichni jsme začali trnout, co bude. Zda to stihne nebo ne. 

Pak přišlo 29.11. ráno. 😀 na pyžamu jsem objevila trochu mokro, ale pak pres den už klid. A na toaletaku se objevili růžové kapičky krve. Tak jsem začala tušit, že je nějaká změna ale prosila jsem kubíka, ze jsem to datum nemyslela vážně. 

Ve 12 hod začaly slabší kontrakce, došla jsem pro syna do školy, o hodinu později pro druhého do školky. Pak napsala se starším úkoly (co kdybych jela) a mezitím hlídala intervaly. 

Po 16hod jsem zavolala naším, že asi pojedeme, a musí pohlidat kluky. Do porodnice jsem přijela v 17:00, kontrakce už hodinu po 5minutach. Provedli příjem, otevřena na 4cm (hurrra u kluků na příjmů vždy na 1cm). Napsala kamarádce, ona se nabídla, at tu netrpim sama, ze přijede. Moc ji za to děkuji. V 19:30 mi pichli vodu, a začalo peklo. Kontrakce najednou po 2 minutách. Úžasné křížové a do stehen. Po sprše v 20:30 se to kamarádce už nezdálo, ze to je moc časté a zavolala sestřičky, které me po vyšetření hned odveleli na sál. Tam jsem přišla v 20:50. A na tři zatlačeni (mezitím ještě použita hláska couvame, couvame, 😀 - zřejmě kvůli nastrihu) se narodil v 21:02. Mel 3480g a 48cm. 

Dítě, které je běžně usměvavé, nevadí mu být u jiných lidí, umí si samo pohrát a jako mávnutím kouzelného proutku se ze dne na den změní v plačtivé, když se od něj vzdálíte na pár sekund či pár metrů? Neustále si nárokuje vaši pozornost, s nikým jiným nevydrží? Výše popsané zná asi většina rodičů, i takto se může u dětí projevovat separační úzkost. Co to přesně separační úzkost je a jak na ni, to vše si popíšeme v tomto článku.

Separační úzkost vzniká nejčastěji u kojenců, a to mezi šestým až dvanáctým měsícem. Jde o úzkostnou poruchu, která se však může u kojenců objevit i dříve či přijít až později, v batolecím období. Při této úzkostné poruše dochází k nadměrnému a nepřiměřenému prožívání strachu a úzkosti.

Dítě v takovouto chvíli odmítá kohokoliv, kdo není jeho máma či jiná blízká osoba, která o něj pečuje. Dítě pociťuje strach, bojí se, že už tuto blízkou osobu nikdy neuvidí, že se nevrátí, bojí se tuto osobu opustit. I když si mnozí lidé myslí, že je dítě rozmazlené, nemusí tomu tak být.

Dítě si utváří citové vazby a pouta k nejbližším lidem, formuje si osobnost, jde o běžný vývojový proces. Jestliže by k tomuto nedocházelo, je možno to chápat také jako poruchu ve vývinu. Dítě si k matce či blízké osobě totiž netvoří silné citové pouto.

Toto separační období u dětí může trvat různě dlouho, pár dní, týdnů či měsíců. Podobně jak se objevilo, tak i odejde. Ze dne na den. Separační úzkost se může objevit i u většich dětí, v předškolním i školním období.

Jaké jsou příčiny „období“ zvaného separační úzkost?

Praní nám zabírá čas, který si dokážeme představit jinak a lépe. S dobrou knihou, šálkem kávy, u příjemného filmu nebo s dětmi v přírodě. Máme pro vás pět tipů, díky kterým bude téměř každodenní praní zase o něco méně otravné.

1. Zapojte potomky

Dnešní doba je uspěchaná, stále více času trávíme v práci a na rodinu nám zbývá méně času i energie. Děti i partneři se domácím pracím obvykle vyhýbají a my se jim nedivíme. To ale neznamená, že je nezapojíme! Naučte děti i svou milou polovičku prádlo dávat do koše místo na podlahu, třídit ho i prát. S dnešními moderními pračkami je to doslova hračka a výmluva „já prát neumím“ se jednoduše nepočítá!

2. Osvěžujte

Nejen puberťáci hází do koše prádlo, které na sobě měli jen jednou a nenese žádné známky obnošení. Triko, které není špinavé a nezapáchá, stačí osvěžit na krátký program. Daný kousek si mohou obléct hned znovu a nemusí čekat na plný koš.

3.Nezapomeňte třídit

„Od psycholožky vím, že strach je první negativní emoce, kterou miminka cítí. Bohužel, i když si dítě vědomě tyto zlé zážitky nepamatuje, zůstanou uložené hluboko v podvědomí a vrací se.“

O tom, že mateřská intuice funguje velmi dobře u biologických maminek, tak nějak nepochybuji. Vztah a napojení k tomu vedoucí vznikne již v děloze a po porodu plynule přechází do toho pouta lásky a důvěry, které každé dítě tolik potřebuje. Tak je to v ideálním případě.

Samozřejmě je škoda, že jsme se tuhle intuici nějak odnaučili používat a věřit jí. O to víc je pro mě úžasné a fascinující to, že existuje a funguje také u rodičů náhradních. I přes to, že právě adoptivní maminky si věří v tomto směru ještě o něco méně než maminky biologické. Inspirací a dodáním odvahy v tomto směru může být následující příběh adoptivní maminky pětiletého chlapečka.

Kouzelný telefon

Když zazvonil kouzelný telefon, dozvěděli se žadatelé, že v kojeneckém ústavě na ně čeká čtyřměsíční chlapeček, který strávil první měsíce svého života v nemocnici, kde se léčil se silným abstinenčním syndromem. Chlapeček byl nádherný, vůbec se nebál lidí, naopak snažil se navazovat kontakt a na každého se usmíval.

Maminka neměla s dětmi žádné zkušenosti, ale i přes to jí přišlo zvláštní, že je maličký stále jakoby v napětí. Nevydržel chvilku v klidu, stále se ošíval a hýbal. Lékařka v kojeneckém ústavě už v té době vyslovila podezření na hyperaktivitu.

Děti se těší, jak zítra konečně otevřou první okénko z adventního kalendáře, ve kterém jistě najdou něco sladkého. Ale tyto kalendáře nejsou jen o dětském mlsání. Skrývá se za nimi mnohem hlubší význam. Přečtěte si v následujících řádcích více o této sladké tradici.

Čas odpočinku

V neděli 27.11.2016 začal advent, děti netrpělivě odpočítávají týdny a dny do Štědrého dne, maminky se pustily do vánočních příprav a většina lidí ještě shání dárky. 

Advent je období čtyř neděl do vánočních svátků. Měla by to být doba rozjímání a dobročinnosti ale také zklidnění. Pro naše předky totiž znamenala zima čas odpočinku po intenzivní zemědělské práci od jara do podzimu. Po náročné práci během roku nastal v zimě čas na odpočinkové domácí práce - draní peří, tkaní, šití a pletení.

Tradice zůstává, podoba se mění

S adventem je spojeno mnoho tradic, které mají hlubší kořeny, než byste možná hádali. Jednou z nich je také adventní kalendář, kterým zpříjemňujeme čekání na Vánoce hlavně dětem. Děti si ho spojují se sladkostmi, které na ně během 24 dnů čekají v kalendáři. Většinou má tento kalendář podobu obrázků, za kterými se po otevření skrývá kousek čokolády.