„Kosmetiku vybírám podle složení, podle pediatra a reklam určitě ne - obvykle to jsou věci plné minerálních olejů, vazelíny, konzervantů, parfemace, ba přímo nevhodné na zdravou kůži, natož při problému. Na mimčo, pokud není problém, tak nepotřebuju vůbec žádnou kosmetiku, koupu jen ve vodě,“  říká maminka katyxq.

Hodně lidí se naučilo sledovat složení potravin, které jedí. „Éčka“ dnes řeší kdekdo. Už méně lidí si dává práci se čtením drobných písmenek na sprchových gelech, šamponech, krémech a dekorativní kosmetice. Přitom kůže, náš největší orgán, není neprostupná. Ba naopak, spousta látek přes ni přejde přímo do našich tkání. Nestálo by za to se podívat, jaké „dobroty“ dáváme sobě i našim dětem na kůži?

Pro použití v kosmetice je povoleno asi 30 000 ingrediencí. Mohou být přírodního původu i syntetické. Některé našemu tělu prospívají, jiné ne. Některé dokonce mohou škodit. Evropská legislativa upravuje, které látky mohou být v kosmetice používány a v jakém množství. Bohužel mezi povolenými látkami se nacházejí i takové, které mají potenciál vyvolávat alergické reakce, jsou karcinogenní nebo jejich účinky nejsou dostatečně prozkoumané. Legislativa také nebere v potaz tzv. koktejlový efekt. Ten vzniká, pokud používáme více různých přípravků, jejichž jednotlivé složky spolu mohou reagovat nepředvídatelným způsobem. Proto není od věci si i na kosmetiku dát pozor.

Složení kosmetiky? Čtěte malá písmena!

Podle nařízení EU musí být na každém kosmetickém výrobku uvedeno jeho složení. Toto složení hledejte na vnějším obalu výrobku – tedy např. u zubní pasty bude na krabičce, na tubě být nemusí. Složení je označeno zkratkou „INCI“ (v překladu “Mezinárodní nomenklatura kosmetických přísad“) a jednotlivé složky jsou uvedeny v latinském nebo anglickém jazyce.

Latina v názvu položky někdy napoví, že se jedná o přírodní složku. Také pořadí je důležité. Ingredience jsou seřazeny podle jejich množství v produktu – první jsou ty, jichž je tam nejvíce. Položky, kterých je ve výrobku méně než 1% jsou na konci seznamu řazeny libovolně, jejich pořadí o množství nevypovídá.

Krásné podzimní ráno! 🙂 

Slááááávaaaa, jak jsem slíbila, konám, aneb máme tady další soutěž s Baby Dove kosmetikou pro vaše nejmenší... a tentokrát i s dárečkem od Dove pro vás, pro maminky! A o čem že to bude? Připomeneme si, jaké to bylo, když jste byly (nebo jste?;)) v OČEKÁVÁNÍ! :-*

Já jsem třeba zjistila, že si tento pocit s "pupíkem" skoro neumím vybavit! :D Jaké to bylo, když jsem měla bříško, když vevnitř něco ťukalo (ke konci spíš "lámalo" žebra :D), když jsem se nemohla normálně sehnout, když jsem ještě měla vlasy, pořád jsem se dojímala, když jsem poznala opravdu velký strach (který už mně nepustil:D), a tak podobně. Přijde mi totiž, že to bylo strašně dávno a že to strašně uteklo! Co si pamatuju ale je, že jsem si těhotenství i přes mnohé problémy a spoustu omezení vlastně moc užila, protože s vidinou toho, že bude miminko brzy s námi, to šlo všechno nějak líp🙂 A jak jste to prožívaly vy? Jaká byla očekávání a realita?🙂

Napište cokoliv z vašich pocitů a vzpomínek, které provázely těhotenství. Přišlo vám něco zvláštní? Nebylo vám dobře? Byly jste úplně bez potíží, jako normálně? Jaké to bylo, když jste zjistily, že se vám změní život?🙂

Přihoďte fotku s bříškem jako bonus a zapojte se do soutěže! 🙂 Krásný balíček čeká na jednu z vás a výherkyni vybere generátor náhodných čísel! A aby to mělo nějakou tu úroveň, tak tady pravidla :-*

1. Přidat příspěvek se vzpomínkou a fotkou na svůj profil/resp blog tady na MK s hashtagem #babydove_soutez

Muj druhy porod byl trosku prekvapeni,napeti,vzruseni, ale probehl dobre a v celku i rychle a v poradku.

Po posledni kontrole,ktera probehla v patek 31.82018 v porodnici bylo rozhodnuto,ze po vysetreni se stale nic nechysta a proto mi udelaji v pondeli sekci (cisarsky rez) uz jsme o tom mluvili s dr na predchozich kontrolach.sla jsem tedy jeste domluvit podrobnosti at je na pondeli vse v poradku.V sobotu po obede jsem sla s dcerou lezet a po 13hod me hrozne v podbrisku zabolelo az jsem se lekla a zacala divne rychle dychat a cekala jsem co bude.po nejake dobe jsem sla na wc a nic extra se nedelo, ale mela jsem divny pocit a radsi jsem si dala poporndni vlozku a sla jsem jeste lezet a zacaly bolesti,ktere byly ze zacatku pozvolne,ale postupne zesilovaly a byly castejsi,zacala jsem sledovat cas po nejake dobe jsem vztala a citila,ze odteka plodova voda tak jsem zdelila muzi,ze to vypada,ze oddeka pl voda a ze dneska asi pojedem.zavolali jsme tady tchyni na hlidani holek ja dochystala male veci k dedovi neco jeste zvladla pouklizet a po 16hod jsme odchazeli do auta na odjezd do porodnice.po ceste jsem mela kontrakce asi po 3-5min ale nejak jsem to zvladala.do porodnice jsme prijeli po 17hod.Prisla porodni asistentka prevzala si me ukazala a rekla co a jak a vzala me na vysetrovnu kde mi natacely ozvy vyplnily jsme papiry a dosel p dr sahl do me a rekl ze jsem tak na 4cm a musim byt na 10cm pak jeste nejake dalsi veci a sel.por asist mi dala klistyr pak wc,sprcha a presun na porodni box.ze sprchy me vedl muz a sli jsme spolu na porodni box.ulehla jsem na postl a dosla nova hodna mladsi porodni asistentka Peta byla hrozne mila hodna radila rikala co a jak delat jak dychat pomohla na wc zkratka byla mi porad k ruce poslouchala malou a rikala jak je na tommela jsem kapacku na zmirneni a zvolneni kontrakci asi po hodine pak dosla dr na kontolu a byla jsem otevrena na 7cm po nejake dobe jsem dostala do kapacky latku na silnejsi a vyraznejsi kontrakce, aby se porod vic rozjel.a spustila se obrovska bourka s mega destem a vypadkem proudu.porod asist me polohovala a otacela me na 4 aby mala pekne dostala kam ma a mela lehci cestu k porodu a taky,aby se ji zlepsily ozvy.dostavala jsem od muze masku s kyslikem at si dycham.muz byl uzasny moc mi pomahal drzel za ruku hladil,pozbuzoval.pak uz do dal neslo a zacinala jsem tlacit bylt to boj zkrz silu a dychani ale zvladla jsem to a malou jsem vytlacila.porod asist byla uzasna a hrozne mi pomahala.Nase Lucinka se narodila 1.9.2018 s mirami 3560kg 51cm a cas 21:43hod po porodu jsem doslala malou hned do naruci na pomazleni a muz prestrihaval pupecnik krasny zazitek.pak Lucinku tatinek doprovazel k osetreni vazeni mereni a nezbytnych veci a pak uz ji mel u sebe.me dosel dr zasit a osetrit po porodu.sitiho bylo hodne mala me dost potrhala ale,dr to zpravil osetril a ja uz se pak mazlila jen s malou a muzem.Po porodu jsem byla jeste 2hodky na boxu kde jsem prikladala malou na kojeni ja pojedla a odpocivala po porodu.muz pak uz jel domu a me s Lucinkou odvezli na pokoj.

Článek berte jako nadsázku a karikaturu toho, s čím se jako řidič při výkonu povolání občas setkávám. 🙂 

Kaštan obecný (kaštanus communis):

Běžný a nejpočetnější uživatel městské hromadné dopravy. Občas pozdraví, občas poděkuje, v drtivé většině případů se chová slušně, a když už porušuje smluvní přepravní podmínky, snaží se to dělat tajně a nenápadně.

Kaštan dobíhač (kaštanus sprintus):

Má problém chodit včas. Má problém chodit včas, i když autobus přijede o tři minuty pozdě. Domnívá se, že za jeho problém chodit včas může řidič autobusu, takže očekává, že na něj ten idiot počká. Když ne, volá čůráku a hrozí pěstičkou. Když ano, nepoděkuje a vystoupí na příští stanici. 

Kaštan sportovec (kaštanus sportus):

“Jsem už strašně nešťastná ze své pětileté dcery. Je drzá, zlobí, když ji budím do školky, řve vzteky, když po ní něco chci, zamračí se a dupne nohou jako rozmazlený spratek. Někdy je zlatá a poslechne na slovo, ale většinou se chová jako rozmazlenec. Nepomáhá bití, řvaní, domluvy, nic. Nedávno jsem jí seřezala, tak se konečně zarazila a zklidnila. Pak to bylo nanovo. Je pravda, že jsem kdysi nebyla důsledná, když něco chtěla, radši jsem jí vyhověla, aby pak nebrečela a měla jsem klid. Asi jsem výchovu trochu podcenila,” svěřuje se maminka na Modrém koníku.

Jak správně vychovat své dítě a zároveň se vyhnout rozmazlení nebo naopak nebýt příliš přísným rodičem? To je otázka, kterou řeší každý, kdo má doma malé dítě, ať už je to maminka, tatínek nebo babičky, které taky rády do výchovy zasahují. Každý vyrůstal v jiném prostředí a jiných podmínkách, takže každý má na tuto záležitost jiný názor.

O tom, jak vychovávat své dítě, slyšíme ze všech stran. Názory, jak dát dítěti svobodu. Jak ho nezavalovat úkoly a dopřát mu dětství, kdy bude běhat venku a hrát si s kamarády. Ale zároveň ho učit samostatnosti a zodpovědnosti. Pomoct v domácnosti. A zahrnovat ho nekonečnou láskou za to, jaké je, bez podmínek a nároků a bez snahy předělat jeho osobnost od základů. Vy máte svou představu, jak by to mělo vypadat, dítě si po krátkém čase také získá tu svou a teď jak se domluvit. Čert aby se v tom vyznal!

Chybami se dítě učí

Právě ta bezmezná láska se může stát “osudnou” a z vašeho dítěte tak může vyrůst rozmazlená osůbka. Někteří rodiče o to dokonce usilují, u jiných je to noční můra. Jak se takové situaci vyhnout? Existuje na to spolehlivý návod, který zaručeně funguje?

Samozřejmě ne. Každé dítě je jiné, každá matka i každý otec jsou jiní. Každý má jiné představy, nároky a touhy. Každý má jinou povahu a charakter. Obecně jde ale říci, že dítěti by maminky měly věnovat velkou pozornost. Když se dítě narodí, chce být s matkou, chce kontakt s ní. Je to logické, v bříšku byli pořád spolu a maličké se tak cítilo bezpečně. I vy, když vás někdo obejme, tak se cítíte příjemně a spokojeně, nebo ne?

“Mám ho 8 let a lepší vynález neznám. O menstruaci ani nevím. Ze začátku to chce cvik v zavádění a vyndavání, ale dnes už je to rutina.”

“Za mě určitě NE… Prostě mi protéká, i když ho nemám plný. Tak jsem se vrátila zpět k tamponům.”

“Používám už možná 10 let a jsem velmi spokojená. Hlavně je to jednorázová investice a pak už nic.”

“Mám 4 roky a super. Neměnila bych zpět. Na začátku při první a druhé menstruaci se s ním člověk učí, ale pak paráda!”

Polovina ho vychvaluje do nebes, druhá ho zavrhuje a odmítá. Řeč je o menstruačním kalíšku, dámské hygienické pomůcce, kterou je možné opakovaně používat při menstruaci. Je vyroben z lékařského silikonu, což je velmi výhodné a praktické, jelikož silikon se v lékařství používá už léta a nebývají na něj zaznamenány alergické reakce.

Zavádí si přímo do pochvy, odkud ho pak přibližně po 4-12 hodinách (záleží na síle menstruace) vyjmete, opláchnete pod vodou a znovu zavedete. V pochvě funguje na principu podtlaku, takže se kalíšek “přicucne” na stěnu vaší vaginy a krev tak stéká do něj a ne mimo. Životnost má 5-10 let, někteří výrobci uvádějí dokonce 15 let.

„Manipulaci s dítětem považuji za důležitou, protože je to ten nejběžnější úkon, jaký rodiče s dítětem provádějí,“ zdůrazňuje Eva Kiedroňová, která se specializuje na správný psychomotorický vývoj kojenců.

Když se nám narodí miminko, máme strach ho vzít do náručí, protože je křehké. Téměř od nepaměti miminka ukládáme do zavinovaček, které nám pomáhají nejen brát lépe dítě do náruče. Peřinka má svou roli i při správném vývoji zad.

Záda miminka nejsou po narození dostatečně pevná. Peřinka nebo zavinovačka tedy pomáhají uchopit křehké miminko. Pro správné uchopení bez peřinky mu držte levou rukou hlavičku a pravou rukou páteř a zadeček.

Miminka nepotřebují polštář

Než se miminko narodí, tak jeho páteř je během vývoje v děloze ohnutá. Po narození potřebuje čas, aby se přizpůsobila. Kromě nošení děťátka v peřince se doporučuje i nošení v šátku. Šátek na nošení miminka je užitečný v tom, že v něm můžete děťátko nosit tak, aby se mohlo skrčit do polohy, která mu připomíná polohu v děloze. Pokud nosíte dítě na rukou, tak páteř nese část hmotnosti hlavičky.

Na správný vývoj páteře je vhodné pokládání na tvrdou podložku. Do dvou let dítě nepotřebuje pod hlavu ani polštář. I pak mu dávejte na spaní raději menší, nízký a tvrdší polštářek. Jednou z chyb, které se mámy dopouštějí, je časné posazování miminka, což páteři vůbec neprospívá. Nevhodná sedací poloha způsobuje skoliózu - zakřivení páteře. To, že děťátko umí už samo sedět, signalizuje, že jeho páteř a svaly jsou již dostatečně pevné.

Aktualizace: recenze maminek na krásné a barevné hrací deky Canpol Babies nalenzete v naše fóru tady. Pořiďte svému miminku taky jednu takovou! 

---

Maminky, máte doma malého veselého a zvídavého prcka, který si rád hraje? Tak ho položte na hrací deku a dejte mu prostor objevovat nové tvary, barvy, zvuky a materiály. A vy si dejte třeba kafíčko a dopřejte si odpočinek.

Alespoň na chvíli, protože veselý smích a radostné a spokojené mrmlání vás nenechá odpočívat dlouho - s krásnými dekami značky Canpol babies si budete hrát spolu s ním.

Co testujeme

Testovat budeme 3 deky plné barev, veselých zvířátek nebo pirátů a prvků pro rozvoj téměř všech smyslů vašeho miminka.

S partnerem jsme spolu přes dva roky....miminko jsme chtěli oba dva už od samého začátku jen jsme tomu dali čas aby jsme mohli předělat ložnici,obývak...no prostě udělat nutné rekonstrukce domku...začali jsme se snažit v listopadu 2017,ale jak to tak bývá touha po miminku mi vlezla do hlavy a pokaždé co nám to nevyšlo jsem to obrecela.Když mě v lednu 2018 objednali na extrakci šroubů z nohy snažení jsme přerušili.No a to byl ten moment kdy jsem nad tím přestala přemýšlet a na zlomku března/dubna jsem nečekaně otehotnela.Těhotenství jsem zjistila až po prodelane operaci u které proběhl rentgen,leky na bolest,narkoza,nejake "oblbovaky" před operací a léky na redeni krve takže mě čekalA genetika kde zjišťovaly  možné poškození plodu leky a RTG,dle všeho bylo vše v pořádku nic vliv na vyvoj plodu nemělo.I odběr krve dopadl dobře.Miminko krásně rostlo,dostala jsem tehotenskou prukazku a s partnerem jsme se těšili na nasi fazolku az ji zase uvidime na UTZ.Čekal nás prvotrimestrialni screening,chvíle na kterou se nejvíce těšil přítel az konečně uvidi naše maličké.Den D!Nejdriv pan doktor zkontroloval rychle mimi a pak zavolal partnera do ordinace aby se také podíval,maličké se jen tak maličko protahovalo, vůbec se nechtělo ukázat a tak doktor poslal muže do čekárny,pak to začalo...Začal měřit a premerovat..poslouchat srdicko...pak zas měřil...a měřil...bylo to nekonečné...konečný verdikt byl že miminku mirne prosakuje brisko(doted nevime co to znamena) a vysoké sijove projasneni(NT),poté co to zadal do počítače s výsledky krve sdělil nám ze riziko DS-trisomie 21 nam vysla 1:7...nezmohla jsem se vůbec na nic jen se mi po tvářích kutalely slzy jako hrachy...čekala nás znovu genetika kde odebrali partnerovi krev a mě čekal odběr choriovych klku...druhy den po odberech v 7:36 mi zvonil telefon...,,Je mi to moc lito,ale DS je bohuzel na 100%"...jako by mi někdo chytil srdce zmáčkl a nepustil...hrozna bolest a pláč...milovali jsme naše malicke od okamziku kdy mi dr dal fotku gestacniho vacku a ted?museli jsme se rozhodnout co dal....ale kvuli riziku potratu do 6teho mesice nebo úmrtí miminka po porodu jsme se rozhodli pro ukončení těhotenství.Ještě dva týdny jsem nosila naše maličké pod srdcem než bylo "po všem"...kazdy den tam byl pritel semnou...kazdy den, cely den ,vsech 5dni..tabletky na vyvolani porodu nezabiraly a ve chvili kdy jsem prosila  doktory se slzami v ocich at uz neco udelaji ze uz nemuzu ze po vecerech brecim do polstare aby me nikdo neslysel se konecne zacly veci hybat.V patek 29.6. Mi odtekla plodova voda,ale stale se nic nedělo  a tak jsemV 8:30  sla na sal a pak uz si jen pamatuji probuzeni z narkozy a zase pláč...bylo pryc...navzdy...do dnes to nechapu,proc my...pry jen blba nahoda v okamziku spojeni vajicka a spermie pry ta operace nemela vliv,pry kdyby ano zkonci to SP...pry...pry...treba kdybych si zazadala o krevni testy pred operaci kdyz tehu test byl negativni...na to uz mi nikdo neodpovi...

Ted uz se druhy mesic snažíme znovu o miminko...naše cesta za štěstím stále pokračuje...Děkuji memu partnerovi ze mi byl oporou a vsechno to semnou vydrzel.snad si k nam brzy najde cestu nova dusicka a ten andilek nahore nam na ni da pozor moc moc prosim...🙏🍀

omlouvam se za chyby psala jsem to na tabletu...

"Na to není univerzální rada, každému miminku vyhovuje něco jiného, někdo preferuje jen čistou vodu. Určitě je, pokud kosmetiku používat chceš, minimálně pro novorozence a maličké mimčo vhodné vybírat kosmetiku bez zbytečných alergenních látek (PEG emulgátory, parabeny) a látek na bázi ropných produktů (minerální oleje, bílá vazelína, tekutý parafín atd.). Ale jak říkám, plno dětí je snese dobře. Doporučuju číst pečlivě složení," radí maminka elana.

Jestli si lámete hlavu nad tím, jakou kosmetiku pořídit vašemu novorozenému miminku, MUDr. Alexandra Bartoníková radí: "S kosmetikou to zpočátku není nutné přehánět, důležité je omýt intimní partie a kožní záhyby na krku, ručičkách a nožičkách čistou vodou nebo speciálním dětským mýdlem či mycí pěnou. Šamponem je možné v prvních týdnech šetřit úplně, navíc ani většina miminek nemá dostatek vlásků, proto je hlavičku možné jen lehce namydlit mýdlem a opláchnout. Co však není vhodné podceňovat, to je péče o pokožku po koupeli. Vždy je vhodné jí potřít olejíčkem nebo tělovým mlékem a zároveň ošetřit i zadeček."

Přebalování

Pravděpodobně už jste prošla volbou plenek mezi látkovými a jednorázovými a čeká vás zkoušení, jak budou vámi vybrané modely fungovat. Pravdou je, že jedině dlouhodobým zkoušením a testováním si najdete své favority, které budou miminku dobře sedět a tak dobře fungovat.

K přebalování je zapotřebí také dalších pomocníků, třeba při umývání miminka. Většina maminek používá běžně prodávané vlhčené ubrousky, kterých je také nepřeberné množství, a je třeba je zkoušet. 

Pokud z přesvědčení nechcete ubrousky používat, skvělou náhradou je perlan, což je tenká buničina, která se prodává v arších, které si lze nastříhat a při použití je namočit nebo navlhčit rozprašovačem a fungují stejně dobře, jako koupené vlhčené ubrousky. Z perlanu lze vlhčené ubrousky i vyrobit a máte zásobu bez chemie. 

Ahoj holky,

jelikož můj přítel je na noční směně a já stále ne a ne usnout, tak Vám napíšu takový menší článek o tom, co se mi zrovna honí hlavou.🙂
A protože se tato stránka točí kolem miminek, těhotenství a snažení se, tak je jasné, že to bude o mé princezně a o mě. 🙂
Začnu od začátku. Je mi 19 let a mám osmi měsíční holčičku Danielku, která se narodila ve 32+5tt to je sedmý měsíc těhotenství. Přišla na svět tak brzy a strašně malinká. Na svět přišla 9. ledna 2018 v 11:35, Danielka měla 40 cm a 1600g, také si chvilku pobyla v inkubátoru, je to moje malá bojovnice <3 .
Jsem strašně moc ráda, že je úplně zdravá a čilá jako každé miminko ač trochu pozadu, ale to vše dožene. Porodila jsem v 18cti letech, bývala bych porodila v 19cti, termín jsem měla v den mých narozenin, ale hold chtěla být ve znamení KOZOROH jako tatínek 🙂.
A největší překvapení? Bylo to, že mi celé těhotenství všude, každý doktor či doktorka potvrdili, že čekám chlapečka. S přítelem jsme už vybrali jméno (Daniel), kupovali jsme jen klučičí bodýčka, na štěstí jsem koupila černý kočárek, ale jak se říká lepší holčička v modrém než chlapeček v růžovém. Takové pěkné překvapení na porodním sále, když slyšíte plakat poprvé své miminko a vy už si říkáte "Můj chlapeček pláče, už je na světě" ale nakonec slyšíte pana doktora "Gratuluji maminko a tatínku, máte krásnou holčičku", koukla jsem se na přítele a ten koukl stejně na mě, jako by jsme si oba řekli "Nevadí, my už máme miminko", viděla jsem v jeho očích slzy. 🙂
Od 9.1. do 8.2. jsme byli v porodnici, čekali jsme všichni na to až Danielka nabere váhu, při propouštění měla 2200g 🙂. Byla jsem tak ráda, že nás pustili domů. <3
Postupně jsme chodili na kontroly, očkování a malá přibírala rostla jako z vody. A teď už ji je 8 měsíců, nemůžu tomu uvěřit z takové malinké, drobounké holčičky už je veliká, krásná a šikovná princezna. Přetáčí se na bříško, povídá si, usmívá se jako sluníčko, papá pribináčky, polévky atd..skoro už sedí, stačí málo a už skoro leze po čtyřech. 

Ten čas tak moc rychle utíká, vždy když se koukám na fotky, kde byla prťavá, tak se rozpláču. Má holčička roste a ještě povyroste. Než řeknu švec, tak bude chodit do školky, do školy. Bude v pubertě. Myslím už takhle dopředu a snad nejsem jediná. :D 
Mateřská láska je silná, nejde slovy popsat jako moc milujeme naše děti, i to slovo "Miluji" je slabé, je to láska na celý život. Nechápu dnešní případy, kdy své děti týrají jak psychicky tak i fyzicky. Dnešní holky co spí bez ochrany a pak zjistí, že jsou v jiném stavu tak jdou na interupci. Co by za to dali ženy, které se snaží o miminko už delší dobu a nebo mít děti nemůžou. Je spoustu špatných maminek a lituji těch dětí. Je mi jich moc líto, co si některé musí prožít nebo zrovna prožívají. Až je mi z toho smutno.

No, to jsem trochu odbočila tak zpět ke mě. Nejvíc mě štvou kecy typu "Ty jsi byla těhotná? Kde si měla malou, vůbec jsem neviděla bříško. A kolik ti je? Není ti líto, že si neužíváš ? Vy jste to plánovali? ...." atd atd..Snažím se být v klidu a odpovídat.
Ano byla jsem těhotná a bříško jste vidět nemohli, páč v létě jsem skoro žádné neměla a v zímě bylo schované. Vůbec toho nelituji, že si neužívám po diskotékách jako dnešní holky v mém věku, jsem ráda, že mám zodpovědnost a jsem hrdá na to, že jsem máma!! Danielku jsme opravdu nelánovali, ale když už to přišlo, tak v žádném případě bych nešla na interupci, jsem proti nim !! Ráda vzpomínám i na to, jak jsem měla bříško.Aspoň na chvíli jsem měla pár kilo nahoře. :D Je mi strašně líto, že jsem zapomněla jaké to je, když miminko v bříšku kope, ale jedno vím jjistě, že je to nejkrásnější pocit. Po porodu jsem si pořád hladila bříško aniž bych si to uvědomila. Klidně bych si to zopakovala znovu celé těhotenství i porod, ty bolesti za to stály ! 

A na závěr?
Bych chtěla strašně poděkovat vám všem, za to jak jste mi tu radili, uklidňovali...atd 🙂
Snad se Vám článek líbí i když je o ničem, alespoň jsem se rozepsala a zabila čas, když Danielka spokojeně spinká v postýlce.
Mimochodem článek dopisuji v 1:43 ráno. :D 
Tak se s Vámi pro dnešek loučím, no pro dnešek ne, ale aspoň na těch 5-6 hodinek..
S pozdravem Miška H. <3

„Nechovej ho pořád, zvykne si na to.“ „Nech ho taky trochu pobrečet, ať trénuje plíce!“ „Cože, ona spí s vámi v posteli?!“ Také posloucháte takové a další podobné věty ohledně výchovy vašich ratolestí?

Někdy je postoj starší generace k dětem přísný, skoro až odtažitý. Naproti tomu z moderních knih o výchově i z internetových stránek na vás křičí palcové titulky o nutnosti citlivého přístupu, budování láskyplného vztahu a pochopení. Zajímá vás, proč je takový rozpor mezi rodičovstvím minulého století a tím dnešním? 

Je třeba budovat socialismus!

Kořeny „studeného odchovu“, tedy méně citlivého přístupu k dětem, můžeme hledat pravděpodobně v období socialismu. V té době bylo žádoucí, aby se matka časně vracela do zaměstnání a pomáhala „budovat socialismus“. Ženám bylo podsouváno, že o dítě se lépe postará odborný personál jeslí, než vlastní rodina. Již v porodnici byly děti od matek separovány na novorozenecká oddělení a umělé mléko bylo doporučováno jako stejně dobrá, ne-li lepší, varianta výživy miminka, než to mateřské. Miminko patřilo do své postýlky a nechávalo se vyplakat, ač by maminka nejraději tišila děťátko ve své náruči. Ve výchově větších dětí pak platilo známé „Škoda rány, které padne vedle.“

I když, samozřejmě, nelze paušalizovat, tak dozvuky socialistické výchovy k nám často přicházejí dodnes, od babiček a dědečků, kteří se hroutí při pohledu na vnouče spící s rodiči v jedné posteli.

„Líbí se mi myšlenka KR. I když s tím termínem a s tím, co to všechno znamená, jsem se seznámil až postupně, Už před porodem jsem si představoval, že budu dítě venku nosit, mít ho doma u sebe, později že s ním budeme i spát a pod.

Nejhorší není mít doma chlapa pedanta. Nejhorší je mít doma ženu pedantku. Nechoď tam, zvykne si na to, až tu nebudeš, bude to po mě vyžadovat, co si pak počnu! Nejlíp je malý, když může ležet v klidu v postýlce, netahej ji se sebou do kuchyně/obýváku! Nosit v šátku/nosítku nebudeš, zkřivila by se ji páteř! Společné spaní je úchylný, jsi pedofil! Malý to nevadí, takhle malé dítě ještě nemá mozek!

Naší malý jsou 2,5 měsíce a já trpím z toho chladu a z nemožnosti dělat to, co cítím. Taková zatím moje (ne)zkušenost s KR,“ přidá svůj pohled na věc i jeden z mála tatínků na Modrém koníku.

Jsou to skoro 3 roky, kdy jsem řešila, zda nechat dcerku ve školce nebo doma.

Naštěstí jsem byla doma s jejím mladším bráškou, a tak jsem si mohla vybírat.

Dcerka již během 3. roku byla několikrát ve školce a líbilo se jí tam. A tak po prázdninách nastoupila na celý týden dopoledne (když chtěla, tak jsme se domluvily i na odpoledne). Chodila spokojeně necelý měsíc. A pak se začala měnit. Ráno plakala a nebo se vztekala, dělala naschvály.... Ale ve školce byla spokojená. Doma se jako "stáhla do sebe" a moc nechtěla komunikovat. Ráda byla v zahradě. Ale najednou jsem ji tam nacházela, jak třeba v tričku sedí na jednom místě až do večera... Často pak byla nastydlá...

Z vypravování do školky se stávaly ranní boje. Jenže já chtěla, aby do školky (a později i do školy) chodila ráda a měla zájem se sama i připravovat. A tak jsem se rozhodla školku dočasně přerušit.

Často a velice jsem o správnosti svého rozhodnutí pochybovala (přiživováno hláškama okolí):

- a kdy se jako naučí řádu a povinnostem, když ne teď? 

Rozhodla jsem se napsat recenzi na autosedačku Doona plus. Když jsem ji před třemi měsíci kupovala, hledala jsem recenze, zkušenosti a nic extra jsem nenašla, snad jen jednu diskuzi na emimino.cz, kde se především řešila bezpečnost. A u autosedačky za 10 000 bych právě nějakou fundovanou recenzi tehdy ocenila. Takže...

Proč jsem nad ní začala přemýšlet? 

Máme dvě auta - Citroen Grand Picasso a Škoda Fabia. Do prvního auta strčíme i dva celé kočárky, ale do Fabie nemáme šanci strčit ani podvozek kočárku, takže při nějaké rychlonávštěvě obchodu bych musela tahat klasické vajíčko v ruce a to se u půlročního už hodně pronese. Doona má integrovaná kolečka, která se při stisknutí jednoho tlačítka vysunou a je z toho vajíčko na podvozku. Znamená to, že kolečka při jízdě zůstávají sklopená pod vajíčkem a nezabírají v kufru auta žádné místo. A tohle byl vlastně jediný důvod, proč jsem nad ní přemýšlela a proč jsme ji nakonec koupili. Máme totiž ještěe starší dceru, která v době narození mladší slavila 20 měsíců. A občas si prostě chtěla ještě pohovět v golfkách.

Kde jsme ji koupili?

Takže - koupili jsme ji na spuntik.cz. Chtěla jsem vyloženě šedou barvu, protože ač máme dvě princezny, doufáme ještě v prince a tak nějak mám u těch drahých věcí raději neutrální barvy. Paní ze spuntik.cz byla velmi ochotná, dokonce nám vyšla i vstříc tím, že si autosedačku vzala domů (blíž k nám) a my si ji vyzvedli u ní. 

Sedačku paní přinesla v obrovské krabici, kterou jsme jí nechali, protože do auta bychom ji nestrčili. Mladší dceru (Diana) jsme tedy přendali z klasického vajíčka do Doony a vajíčko jsme dali do kufru. 

Plná Peněženka, největší cashbackový portál v Česku, na září připravil online tipovačku, ve které můžete vyhrát krásné ceny pro celou rodinu. Nejpřesnější soutěžící vyhrají dle své volby buď týdenní pobyt v rakouských Alpách v apartmánu až pro 6 lidí nebo pětidenní zájezd do Paříže pro dvě osoby. Nachystáno je ale spoustu dalších dárků, žádný soutěžící neodejde s prázdnou!

Co je cashback a kdo je Plná Peněženka?

Cashback je systém vracení peněz z online nákupů. Díky cashback portálu Plná Peněženka takto šetří více než půl milionů lidí. Peníze nazpět můžete získávat i vy a to v téměř 650 oblíbených e-shopech jako jsou třeba na Mall.cz,Dr.Max.cz,ProDěti.cz, zahraniční Aliexpress nebo Booking. Stačí se do vybraného e-shopu přes Plnou Peněženku prokliknout a nakoupit. Jakmile e-shop váš nákup potvrdí, připíše se vám pár procent z utracené částky zpět na váš profil v Plné Peněžence. Tyto peníze si můžete kdykoli převést na váš běžný bankovní účet.

Zní to možná trochu neuvěřitelně, ale je to právě takto jednoduché. Registrace je zcela zdarma, bez jakýchkoliv poplatků. Peníze od Plné Peněženky můžete pouze získat. Firma už takto svým uživatelům rozdělila přes 86 miliónů korun!

S Plnou Peněženkou na hory nebo do Paříže

 Plná Peněženka nejen že vrací peníze z nákupů, ale po celý rok připravuje pro své uživatele společně s partnery pro řadu akcí, kde je možné získat hodnotné ceny. Jen v letošním roce tak rozdá ceny v hodnotě jednoho milionu korun! A právě září je podobných akcí plné.

Zdravá výživa a zdravý životní styl se v dnešní době dostává stále více do popředí. Lidé obecně začínají více přemýšlet nad tím, co jí. Jako maminka chcete, aby mělo vaše děťátko vyvážený jídelníček, díky kterému se může správně vyvíjet a růst. Jednou z možností, jak ozdravit každodenní stravování, je připravit si klasický žitný kvásek a zkusit z něj upéct domácí chléb. Pro toho, kdo se o něj ještě nikdy nepokusil, to vypadá složitě, ale ve skutečnosti to není tak hrozné a rozhodně to stojí za to. A dokonce k tomu nepotřebujete ani pec či moderní domácí pekárničky na chleba, postačí vám obyčejná trouba.

Možná si kladete otázku, proč byste měla péct chleba a ještě k tomu z kvásku, když si ho můžete jednoduše a bez práce koupit v pekárně nebo supermarketu. Klasický kváskový chléb je totiž jiný než ten, co běžně koupíte v supermarketu (kynutý s použitím droždí). Rozdíl je ve vůni, chuti a především ve složení, chléb pečený z žitného kvásku je totiž zdravější.

„Já peču kváskový chleba nejen pro nás, ale už i pro známé. Lepší jsem nejedla, je fakt luxusní. Klasickou mouku beru od mlynáře, ostatní kupuji většinou bio a 'alternativní'. Už i konopnou jsme měli. Vždycky přidávám semínka, různě to obměňuji (dýňová, slunečnicová, sezamová, lněná, chia…). Na kváskové mapě jsem už taky zanešená. Kvásek je prostě další člen naší rodiny.”

Kvásek versus droždí

Klasický kvásek z droždí je pouze jedna kvasinková kultura, která se množí a přitom produkuje oxid uhličitý, tím vlastně těsto kyne. Droždí se dnes vyrábí za pomoci několika přidaných látek (kyseliny sírové, fosforečnanů, amoniaku a různých emulgátorů). U nás se droždí už nevyrábí vůbec. Droždí, které najdete v obchodech, je z dovozu.

Žitný kvásek je složen pouze z žitné mouky a vody. Jeho složení je tedy mnohem čistší než u droždí. Kvásek začne za příznivé teploty díky bakteriím a kvasinkám, které se vyskytují ve vzduchu a žitu, přirozeně kvasit. Při kvašení vznikají aromatické látky, kyselina mléčná a octová a také oxid uhličitý. Tyto látky výsledný produkt (chléb) zároveň konzervují, proto vydrží déle čerstvý a nezplesnivý.

Když vyjedem na vycházku s naším dvoukočárem a občas řvoucím dítětem, připadám si opravdu jak pojizdná antikoncepce. Třeba dneska. Řekla jsem si, že je na čase si rodičovskou dovču užívat. Nastavila jsem nám budíka na 8hodinu, abychom nechrápali do 9ti jako obvykle (hold venkovní žaluzie udělají své). Plná optimismu, že dneska je krásny den a musí se to plně využít.  Plán cesty byl jednoduchý. Jdem do asi kilometr vzdáleného obchodu a koupíme šunku. Nic přehnaného a zdálo se to jako jednoduchý úkol. Ovšem to bych musela jít sama. Starší dcera se stále vyrovnává s příchodem mimča, žárlí, rostou ji zuby a nejspíš nás navštívilo období vzteku nebo nějaká předčasná puberta. Když se to vše nakupí, vzniknou z toho situace při kterých se tváříte, že ten šíleně řvoucí spratek opravdu není váš. Ovšem na vesnici se to težko praktikuje a jakmile ji někde řvoucí necháte stát, začnou se hýbat záclony a místní drbny zjišťují kdo  právě vyrazil na výcházku. Navíc když zapůsobí zákon schválnosti a začnou se dít super věci. ( Vždy sebou vemu nosítko a téměř nikdy nevyužiji). Náhle se ze řvoucího sóla stává ještě horší duet. Maly si vzpomene, že vlastně nechce ležet a čučet do stříšky kočárku, když svět je tak úžasné místo a on může pozorovat vše okolo z máminy náruče.Ovšem nostíko tentokrát zůstalo doma na botníku. V ten moment se z cesty do obchodu stává křížová cesta. Má několik zastavení a při všech se modlíte..Jsou to neustále stejné modlitby dokola. Ať už neřve, ať už neřvou, ať už jsme doma, ať už je večer a dám si deci apd.. Místo kříže si nesu vlastní dítě a druhé tlačím v kočáru. To už je pak úplný očistec. Ale věřím, že jednou ten 18m rozdíl mezi nimi ocením.

...  Zatím jsem se stále neodhodlala s nima vyrazit sama na výlet. Nechápu jak to kdo dělá, ale mně by to přivedlo asi brzy do blázince 🙂 Ale pokud máte nějaký tip tak sem s ním 🙂

"Zpočátku to vypadalo, že mě těhotenské nevolnosti minou. Inu, spletla jsem se. Udeřily v 7. týdnu a pořádně. Upřímně netuším, proč se tomu říká čistě ranní nevolnost, mně bylo zle komplet celý den, snad i v noci občas, to jsem usínala hotová únavou. Nevolnosti mi skončily cca v 15. týdnu těhotenství, občas se mi objevily jen v případě, když jsem měla nízký tlak, bylo mi moc horko nebo jsem si sama nechtě stlačila žaludek například při obouvání," popisuje průběh ranních nevolností jedna z maminek na Modrém koníku.

Těhotenství je úžasná jízda, ale časté (nejen) ranní nevolnosti nám ji dokážou velmi znepříjemnit. Existují však možnosti, jak nutkání na zvracení alespoň částečně omezit. Těhotenská nevolnost se objevuje u více než poloviny žen. A více než polovina žen absolutně nechápe, proč se tomu říká ranní nevolnost, když ten nepříjemný pocit může trvat klidně celý den! 

"Co mi pomohlo, respektive alespoň mírně ulevilo:
- ucucávat colu 
- zázvorové nealko pivo
- čistá voda s ledem a citronem, občas s mátou
- slabý černý čaj s agáve sirupem místo cukru 

Později (cca 5.-7. měsíc) už jsem si občas dala i normální pivko a na zvýšení tlaku (rovněž příčina mého zvracení v pozdějších fázích těhotenství), jeden hrnek kafe nebo 2 dcl červeného vína, samozřejmě jsem to nepřeháněla. No a celkově - ono to prostě přejde. Ačkoliv budete nadávat, budete hotové, protivné, opravdu to přejde, je to třeba vydržet. Ten výsledek - malý uzlíček ve vašem náručí opravdu stojí za to. Najednou byly veškeré nevolnosti a strasti v těhotenství ty tam a šla bych do toho znovu," shrnuje maminka pod přezdívkou senoritapetra.

Kroky ke zmírnění nevolnosti:

• mějte u postele připraveno pár sušenek, které sníte ještě před vstáváním,
• vstávejte postupně, klidně, nikdy ne ve spěchu,
• jezte často malé porce - nejlépe lehce stravitelné potraviny s nízkým obsahem tuku,
• nejezte příliš tučná a kořeněná jídla,
• mezi jídly dávejte přednost zdravým svačinkám (žaludek tak nebude nikdy zcela prázdný, což pomáhá předcházet pocitům nevolnosti. Zkuste potraviny s vysokým obsahem bílkovin - zakysané výrobky, jogurty),
• pijte tekutiny 1/2 hodiny před a nebo po jídle, ale ne během jídla,
• pijte malé množství tekutin v průběhu dne, aby se zabránilo dehydrataci,
• otevřete okna a nebo zapněte ventilátory, pokud vám vadí zápach,
• mějte dostatek odpočinku a spánku během dne,
• vyhněte se teplým místům (teplo přispívá k nevolnosti),
• přivoňte si k citrónu a zázvoru, pijte limonády a nebo jezte meloun na zmírnění nevolnosti,
• jezte slané brambůrky,
• cvičte,
• nechoďte si po jídle lehnout,
• nejezte maso, které není dostatečně zpracováno

"Nevolnosti mě trápily už od 2. týdne těhotenství. Prvotní ranní nevolnost se plynule roztáhla na celý den. Ocitla jsem se velice záhy v začarovaném kruhu: když jsem měla jen trochu hlad, bylo mi zle, ale cokoli jsem snědla šlo zase ven. Zvracela jsem až do 4. měsíce a místo přibírání moje váha klesala. 

Zachránila mě hloupá cola. Já vím, kofein. Já vím, kvanta cukru. Ale! To byla skutečně jediná věc, co mě trochu probudila k životu a oddálila pomyšlení na sebevraždu (zní to hrozně, ale já zvracela i v metru!). Posléze mi pomohly i piškoty, které jsem ale musela hned ráno sníst ještě před tím, než jsem vstala z postele. Jinak to bylo zase špatně. Ustalo to samo a začalo nezřízené obžerství červené řepy a zakysané smetany. Ale to už sem nepatří. Závěrem bych doporučila nosit blicí pytlík s sebou. Občas to totiž zachrání situaci."