Výsledky vyhledávání pro slovo “Iva”
Soutěž s Baby Dove - Vítej mezi námi
Krásné pondělní ráno!
Jak jsem slibovala, tak se stane :D Aneb, máme tady další soutěž! Tentokrát to bude jednoduché, trošku si zavzpomínáme a vyštracháme fotky, s okamžiky, které nám změnily život;)
Jak už asi název soutěže vypovídá, půjde o "první fotky" vašich nejmenších (s vámi, nebo i bez vás). Vzpomeňte si, jaké to bylo, když jste je poprvé sevřeli v náručích, když se na vás poprvé podívali, kdy se otočil celý svět vzhůru nohama🙂 Přidejte pár vět o tom, jaká byla jeho/její cesta mezi vás vašima očima, jaké to bylo, když konečně vykoukli ven🙂 Ať už bude fotka z bezpečí domova, nebo bezprostředně z porodnice, to už je jedno.
Myslím si totiž, že pro spoustu maminek může být takovým tím "pravým uvítáním" nového člena rodiny až příchod domů, ale každá to máme jinak... já vás nechci "nutit" přidávat fotky z porodnice, které můžou být pro někoho příliš intimní, takže to opět nechávám na vás a těším se na příspěvky!:-*
Pravidla soutěže:
1. Přidej soutěžní fotku na svůj blog (tedy "zeď" zde na koníku)
Tak tedy kauza televize jak to pokračuje pro ty co to zajímalo. Včera jsme měli tedy schůzku na pobočce v Ostravě v Planeu potom co v pátek s mým mužem paní přidá áčka nechtěla sepsat reklamaci, že se musí počkat na vedoucího. Volali jsme tedy na Coi, d test a na centrálu planea. Pan vedoucí už věděl o co půjde, volali mu z centrály. Přijeli jsme, slušně se zeptali zda ví o co se jedná. Řekl nám, že velice dobře. Asi pět minut na nás chrlil řeč co měl nachystanou. Že zboží odešlo od nich v pořádku, že jeho zaměstnanec nepochybil. Byl lehce arogantní a s úsměvem. Vložila jsem se do toho tedy já, že ať mi tedy vysvětlí jeho jistotu, že zboží odešlo v pořádku a pokud viděl kamerový záznam tak klučina balil nestandartne. Řekla jsem mu, že se na nás nemůže zlobit, že jsme dali podmět na coi, d test na vedení planea, že by se zajisté také bránil. A ŽE POKUD VIDĚL NA KAMEŘE TO CO JSME VIDĚLI MY A JÁ DÁM RUKU DO OHNĚ ZA TO, ŽE TO NESTANDARTNE BALIL VIDĚLA JSEM NA VLASTNÍ OČI TAK NÁM NEMŮŽE TVRDIT, ŽE TELEVIZE OD NICH ODEŠLA V POŘÁDKU. Že pan to držel prstem ten displej a tím vznikla vada, že my to výtahovali za spodek. To nám tvrdil, že nelze tak jsme mu to názorně předvedli. Panu vedoucímu se začal trepat hlas a mnul si prsty jelikož začal vybalovat televizi a v duchu musel uznat že televize je opravdu promackla v místě kde pan prodavač televizi držel, když ji balil. Lítal se dívat na záznamy a zase zpátky na televizi. Už nám tedy netvrdil, že televize od nich odešla v pořádku už se ne přel byl hodne nervózní nevím tedy z čeho mu žádný postih nehrozí přece ne? Nechápala jsem to. Do reklamačního protokolu uvedl místo mechanické vady, kterou chtěl uvezt na začátku nasi schůzky promackly displej. Jsem tedy zvědavá jak tohle holky dopadne, ale na vaše rady jsme se nedali!!
Pro všechny budoucí tatínky u porodu: Jak být ženě oporou a jakých vět se vyvarovat?
„Já byla vždy pro, manžel vždy proti. Nakonec souhlasil, že půjde, když si myslím, že tam k něčemu bude. Nyní prohlašuje, že si teda prvních 7 hodin připadal jako pako, který jen kouká na to, jak trpím. Další dvě hodiny na sále už to prý bylo lepší, ale nenechali ho na nic sahat. No a vše to vyvážil ten konec, když se malá konečně dostala na svět. Prý by ten pocit nevyměnil za nic na světě. Do té doby si to prý pořád nepřipouštěl, ale když na vlastní oči viděl, jak přišla na svět, všechno mu začalo pomalu docházet.“
V dřívějších dobách byl u nás porod chápán veskrze jako čistě ženská záležitost a muž své dítě viděl po porodu maximálně tak přes okenní tabuli, a to ještě ze vzdálenosti několika metrů. Doba se naštěstí změnila a dnes už je přítomnost muže (většinou tedy tatínka miminka) při porodu naprosto běžnou záležitostí.
Problém ale mnohdy nastává v tom, že muži vlastně neví, co mají u porodu očekávat, neví, jak se chovat, jak své partnerce pomoci, atd. Ukažte tento článek budoucím tatínkům, kteří by byli rádi u narození svého potomka a kromě toho by také byli rádi podporou své rodící ženě. V následujících řádcích tak najdete několik rad a tipů, jak být u porodu co nejvíce užitečný a přitom si odnést neocenitelný životní zážitek, kdy uvidíte první nádech vašeho miminka a začnete psát novou životní kapitolu s názvem “Jsem táta”.
11 praktických rad pro muže, kteří chtějí být u porodu
1. Přečtěte si něco o tom, jak probíhá porod
Ještě před tím, než půjdete k samotnému porodu, nahlédněte do odborné literatury, nebo si alespoň přečtěte pár internetových článků o tom, jak porod vlastně probíhá. Možná že vám to přijde zbytečné, ale věřte, že opravdu není. Většina mužů má o porodu a jeho průběhu mylné či zkreslené představy, čemuž se ani nelze divit, když zohledníme fakt, jak bývá porod ztvárněn například ve filmech či seriálech. Žena dvakrát zařve, vynadá muži, jednou zatlačí a na břiše jí rázem přistane úplně čisté, zhruba měsíční mimčo. Tak takhle, pánové, to bohužel nefunguje. Porod je většinou poměrně zdlouhavá záležitost (především u prvorodiček), které předchází klidně i několik hodin, kdy se z vašeho pohledu neděje v podstatě nic. Samotné vypuzení dítěte je až ono velké finále, ke kterému vše celou dobu spěje. Ale samotným narozením dítěte ještě porod ani nekončí.
Není to tak dávno, co jsem zažila šok. Naivně jsem žila v tom, že když zelená oliva dozraje, je černá a to jsou olivy, které jíme jako olivy černé. Ale byl to OMYL! Věděly jste, že většína oliv prodávaná u nás jako černé olivy jsou vlastně jen olivy barvené? Do ruky mi nedávno padla sklínka od těch zmíněných černých oliv a nemohla jsem věřit svým očím. Na etiketě stálo: Černé olivy barvené oxidací. Jsem jen úplně naivní a nevzdělaná anebo jste to taky netušily?
Cestování s miminkem: Jaká strava je pro něj v létě nejlepší? Vyhněte se průjmu a zácpě díky správné výživě
Také u dětí se při cestování mohou objevit nejrůznější trávicí potíže, ať už zácpa, bolesti bříška, průjem, tak i pocity na zvracení. Při letním cestování je tedy zvláště u malých dětí potřeba dbát na správná pravidla ve výživě. Díky tomu bude dovolená a cestování pro děti i vás mnohem příjemnější.
Víte, že pro správné fungování imunitního systému každého člověka je důležité udržovat zdravou střevní mikroflóru? Právě ve střevech se totiž vstřebávají všechny vitamíny a minerály. Dochází v nich také k boji mezi špatnými bakteriemi a těmi, které tělu naopak prospívají (probiotika). Pokud u dětí v bříšku začnou prospěšné bakterie svůj boj prohrávat, jejich organismus bude slábnout a stane se náchylnějším k různým onemocněním.
Co si sbalit s sebou na cesty
Pro pohodlí miminka je vhodné s sebou sbalit zásobu kojenecké výživy, ideálně sušené, nemléčnou rýžovou kaši, přesnídávky i kapsičky s přesnídávkou či sušenky, které lze podat kdykoliv během cesty. Ovocné kapsičky jsou velmi praktické při cestování. Nezaberou příliš místa v batůžku ani kabelce a vejdou se bez problému i do kapsy. Mají znovu uzavíratelný obal. Z důvodů vysokých letních teplot ale otevřené kapsičky neskladujte příliš dlouho a raději je ihned spotřebujte, aby nedošlo ke kontaminaci.
Do výbavy se hodí i dětský černý čaj a balená voda. V lékárně snadno seženete probiotika, antihistaminika proti případné alergii, rehydratační nápoje a léky na kinetózu.
Několik dní před začátkem cesty pohlídejte výživu i pitný režim
Některá témata jsou kontroverzní, i přesto, že by stačilo nechat na posouzení těch, co se jich týkají, jak se rozhodnout. Jedno z těch letních je pobyt s miminkem u moře. A protože my zrovna u moře jsme, píšu, jak si to užíváme.
Jako první je na zvážení, jak snáší miminko změnu prostředí. My jsme si to zkusili víkendem v Polici, kdy jsme jednu z nocí spali dokonce ve stanu a na chování Mariánka nebylo nic znát. Myslím, že pro něj vytváříme prostředí my a ani tady u moře nemá problém. Projevuje se jako doma, protože není závislý na věcech, ale blízkých lidech.
Cesta k moři? Čím kratší, tím lepší! Takže letadlem ideál a autem pokud možno v noci. Seděla jsem vedle něj na sedadle a podle potřeby se k němu sehnula a nakojila. Poslední hodinu cesty byl vzhůru a z toho posledních 40 minut už bylo na dřeň. Hračky ho nezajímaly, daleko líp jej zabavily “odpadky” jako sáček od oplatky, petka, plechovka apod.
“Malé dítě, které ještě nechodí si pobyt u moře nemůže užít a jeho rodiče už vůbec ne.” POZOR! Není pravda!!!
Mariánek si vydrží i hodinu a půl sám hrát na pláži se štěrkem a kamínky. Mořská voda mu nevadí. Důležité je mít plážový stan a nebýt u moře přes poledne.
My jsme dopoledne v apartmánu. Uspím ho, vařím, starší se rochní v bazénu nebo si hrají jinak, je to na nich. Martin spí, protože ráno kolem šesté sedmé si bere Mariánka na procházku a spím zase pro změnu já. I my náme dovolenou!
Bazén je pro harmonii naší rodiny skoro nutnost. Dopo bazén, odpo moře. Nebo během poobědového klidu si do něj zajdem zablbnout i s Majdou a hodina ve vodě není problém. Večer chodím pravidelně plavat, když Martin dětem čte.
Odpoledne jdeme k moři, kde jsme až do večera, spousta jídla a dobrot, nutností. 😃
Asi by bylo úplne super, kdybych se nemusela starat ani o jídlo a užívat si all inclusive, přečetla bych hromadu knížek, ale cena pro 2+5 (6) už by tady v Evropě byla mimo, takže se radujeme z toho, co máme a je nám fajně, i když adi nedočtu ani toho Ranhojiče.
A ještě jedna věc. Jet jen na týden je málo. Než si zvyknete na dovolenkové tempo, jedete domů, takže doporučuji aspoň 14 dní, my jsme tu na 3 týdny.
Kdyby vás něco zajímalo, co by mohlo pomoci vašemu rozhodnutí, klidně mi napište.
Ahoj od moře s miminem!!! 👶🏻🌊
Maminky, opět budeme testovat skvělý olej Bi-Oil. Již nyní nám ale napište, jak všestranně byste ho využily. Nebo už jej používáte? Sem s vašimi zkušenostmi. Uděláme vám radost srdíčky ❤️❤️❤️
Zůstaňte naladěné na náš profil, všechny potřebné informace vám předáme již za týden!
Vrozená vývojová vada (VVV)
Určitě je tady těchto článků hodně, ale i tak jsem se rozhodla se svým příběhem podělit a popřípadě pomoci dalším maminkám co mají stejnou zkušenost a bojí se o tom mluvit.
Vše začalo 6.12.2016. Ten den jsme šla na 2 screening s mojí maminkou, protože manžel ležel v nemocnici a čekal na operaci s krčními mandlemi. Večer se mi život zbořil jak domeček z karet. Na velkém ultrazvuku nebylo něco v pořádku. A začal koloběh vyšetření. Za 2 dny jsem jela do Olomouce na podrobnější vyšetření srdíčka u plodu. Vyšetření mělo trvat cca 20-30 min, já u paní doktorky byla 1,5 hodiny :(. Diagnóza Fallotova tetralogie, ale ještě Vás pošlu k jiné paní doktorce abych to měla potvrzené. Víkend jsem trávila u příbuzných abych na to doma nebyla sama, protože manžel ležel v nemocnici. Po víkendu jsem jela na vyšetření do Brna k paní doktorce Jičínské. Objednaná jsem byla na 9 hodin ráno a domů jsem odjížděla v 17 hodin. Vyšetření u dr. bylo stejné jako v Olomouci - Fallotova tetralogie. A začalo vysvětlování co je špatně a co se bude dělat a jak dlouho apod .. 🙂 Doporučila mi i amniocentézu (odběr plodové vody). Po telefonu s manželem jsme se domluvili, že ji podstoupím abychom věděli zda miminko, které nosím bude mít kromě srdeční vady i něco jiného. Paní dr. mi sdělila, že k srdečním vadám se přidružují i syndromy downův syndrom nebo di georgův syndrom. Amniocentézu jsem podstoupila hned ten den u jiné dr. v rámci budovy. A následoval 3 denní klid na lůžku, kde jsem seděla jenom u PC a četla různé studie, příběhy, články apod o této vadě. Potom jsem na facebooku našla skupinku Srdíčkáři, kde mi teda členové této skupinky vesměs maminky nebo tatínci pomohli nejvíce. Je tam hodně dětiček se stejnou vadou, ale i jinou. Dodali mi tolik energie a pohody, že jsem byla rozhodnuta se s tím zžít.
Naše diagnoza Fallotova tetralogie: je to kombinace 4 vad najednou:
- stenóza plicnice – zúžení pod plicní chlopní. Krev z pravé komory se do plic dostává přes zúžené místo, a tím je přetěžována
- defekt komorového septa (VSD) – otvor v přepážce mezi pravou a levou komorou. Krev z obou komor se volně míchá
- dextropozice aorty – nasedá nad defekt komorového septa. To má za následek, že krev z pravé komory může přes VSD proudit i rovnou do aorty, která při zdravém srdci odvádí pouze okysličenou krev do těla. Takto se do ní dostává i krev neokysličená z pravé komory
- hypertrofie pravé komory (PK) – komora je zvětšená.
Výsledky z amniocentézy byly výborné. Vše negativní, ale to čekání bylo nejhorší. Jelikož to byl termín před Vánocemi tak jsme si ty Vánoce ani moc neužili. Po Vánocích došly výsledky a ten kámen co nám spadl ze srdcí musely slyšet snad (s odpuštěním) i mrtví.
Manžel dorazil z nemocnice domů a my probrali vše co mi bylo sděleno u dr. v Brně. Následovaly kontroly každý měsíc jak se miminko vyvíjí a i srdíčko. Na poslední kontrole kde jsem byla ve stavu 2 v 1 jsme se domluvili s paní dr. že rodit budu v Brně, aby měli malého pod kontrolou po poporu, kdyby se náhodou něco zkomplikovalo.Na kontrolu do porodnice jsem měla jet 13.4.2018 na 10 hodinu, ale porod se mi rozjel v noci tak jsme s manželem jeli dřív. Po vyšetření si nás tam nechali a čekali až se porod rozběhne. Dle mých slov byl pro mě porod náročný a těžký. Malému se na svět moc nechtělo i když kontrakce jsem měla od 11 pravidelné co 3 min. Malý se na svět dostal až v 23:25 a to za pomocí 2 porodních asistentek, paní doktorky, která držela službu a i pana primáře.
Odklad školní docházky: V jakých případech je nutný a kdy je to zbytečné?
„Jsem učitelka ve školce a zároveň maminka skoro 5letého kluka. Jako učitelka mám zkušenost, že některé odklady jsou zbytečné a některé naopak by byly potřeba a rodiče se tomu brání. Zbytečný je například ten odklad, kdy si ho rodič prosadí jen kvůli své pohodlnosti - aby se nemusel s dítětem učit a více se mu věnovat.
Například u nás je chlapec, který nemá žádné problémy, logoped, pedagogicko-psychologická poradna i učitelka doporučili nástup do školy, přesto si maminka vyběhala odklad. Chlapec se teď ve školce nudí, nic ho nebaví, navíc mu odešly do školy všichni kamarádi. Takže je to trápení pro něho i učitelku, jen maminka je asi v klidu. Jiný extrém je nevyzrálé dítě, které si chce hlavně hrát, nevydrží u činnosti - kreslení, jemná motorika a podobně a rodič si prosadí školu, že mu to přijde zbytečné. Nebo proto, že je dítě velké a pak by ve školce přečuhovalo. Je potřeba si uvědomit, že problémy se pak s dítětem potáhnou dál.
Můj syn je narozený v březnu, takže by normálně za rok a půl mohl do školy. Přesto budeme uvažovat o odkladu. Syn chodí na logopedii, chybí mu ještě dost na doučení, navíc má poruchy pozornosti a nevydrží u činnosti - u hry ano, ale třeba na logopedii je 30 minut utrpení, po 10 minutách chce odejít a končit. Nebaví ho kreslení, plnění úkolů. A přitom kdybych to měla hodnotit podle toho, co umí, je velice chytrý, počítá, zná všechny barvy včetně odstínů, tvary, podle psycholožky je v hodně věcech napřed, ale právě ta vytrvalost, trpělivost u práce je ve škole často důležitější, než to jestli má nějaké vědomosti. My to ještě neřešíme úplně, ale určitě dáme na doporučení učitelek i mu necháme udělat test školní zralosti a pokud nám odklad doporučí, určitě budeme souhlasit. A to syn je taky hodně vysoký a bude ve třídě vyčnívat, ale raději to, než aby měl pak problémy, které se s ním potáhnou.”
Dosažení šesti let je jednou z podmínek pro nástup na základní školu. Některé děti ale ještě nejsou v tomto věku dostatečně zralé, aby vzdělávání ve škole zvládaly, a je proto vhodné odložit jim nástup do školy a nechat je ještě jeden rok ve školce. Často jde o děti narozené v létě, které dosáhnou šesti let v červenci nebo srpnu a jsou tak defacto o rok mladší než děti, které nastupují do školy téměř v sedmi letech, protože se narodily v září dřívějšího roku.
Školní zralost a školní připravenost
Pro rozhodnutí, kdy je pro dítě ten správný čas nastoupit do školy je potřeba orientovat se v pojmech školní zralost a školní připravenost. Obě oblasti spolu úzce souvisí, přičemž školní zralost je pojímána spíše z psychologického hlediska a jde o to, zda je dítě biologicky vyzrálé a připravené pro vstup do školy. Zahrnuje fyzickou zralost, psychickou zralost (například vzrůst, vnímání, řeč, udržení pozornosti, paměť aj.).
RUJÁNA 6
19.8.2018
Po více jak měsíční pauze mám znova čas na psaní. Měsíc byl nabitý událostmi.
14.7. se konečně přestěhoval sem na Rujánu i zbytek mé rodiny. Bylo to kolem půlnoci v sobotu. Neděle byla na aklimatizaci a rozkoukání se, a v pondělí se už šlo do školky. Výhoda místní školky je v tom, že v létě není zavřená a navštěvují jí i školní děti, jejichž rodiče pracují. Jen pevně doufáme, že během našeho pobytu tady jí nezavřou, protože jinak bychom byli nahraní….
V pondělí se starší Přemeček nemohl dočkat, kdy už vyrazíme do školky. V dalších dnech jeho nadšení trochu opadlo, když zjistil, že tam musí být několik hodin bez nás… Navíc je to sova, takže večer nechce Do postele, a ráno nechce Z postele ven. Takže musíme vynaložit hodně úsili, ale když už je ve školce tak hned utíká za ostatníma a dny tam si užívá. Je hodně živý a vybití mezi ostatními dětmi potřebuje jako sůl. Mladší Marička bere vše v klidu a v pohodě. Ani s usínáním ve školce nemá problémy, stejně jako doma si lehne a spí :D. Pro komunikaci s učitelkou máme sešit kam ona i já si můžeme psát vzkazy, protože celý tento měsíc vodil a vyzvedával děti tatínek. Ale poslední dva týdny to paní učitelka dost „fláká“ :D a neposlala mi nic… Nejvíc mi je líto, že se ve školce nesmí skoro nic fotit….Zajímalo by mě, jak je to aktuálně u nás v Čechách? Projevil se v reálném životě nějak ten nový evropský zákon o ochraně osobních údajů?...
S domlouváním se s ostatními děti ani učitelky nějak velké potíže nemají. Učitelky na ně mluví stejně jako na ostatní a děti toho hodně odkoukávají od ostatních dětí. Přemeček na nás pak po návratu domu vybafne sem tam nějaké slovíčko nebo frází a ptá se, co znamenají. Maričce je to asi úplně jedno, je ve věku, kdy další jazyk ještě nevnímá jako cizí.
Díky neobvykle horkému létu jsme s dětmi mohli být každý den u vody a koupat se co hrdlo ráčí :D. Bylo tu neuvěřitelných 13 týdnů horko na padnutí! Děti si toho náramně užívali, zvlášť koupání ve Wieker Bodden. Tam byla voda teplejší než vzduch. Volné chvíle se tu snažíme trávit hlavně procházkami po pobřeží.
Po měsící už máme dokonce i jakž takž uklizeno v bytě. Dnes jsem zvítězila nad kuchyní. Jediné co kuchyní ještě chybí tak je kohoutek… . Zatím je jediné místo kde teče voda – koupelna…. A jedinou neuklizenou místností je moje pracovna. Vše co jsme nebyli schopni hned identifikovat a zařadit přišlo tam…. Tak jsem zvědava, kdy se tím vším prohrabu a budu moci zase tvořit a šít.
Po měsící se už děti cítí trochu jistější a a tuhle šli dokonce i sami z bytu dolu na dvorek. Skvělý je to, že si tu venku hraje spousta dětí a všichni se znají. Tak velké skupiny venku si hrajících děti jsem naposled viděla asi v dobách vlastního dětství :D.
Zítra tu už začíná nový školní rok. Prázdniny utekly jako voda…. Trochu mě to děsí. Bude to naše první zima tu na Rujáně a doufám, že jí ustojíme… V rámci tohoto prvního měsíce byla Marička už 2x nemocná… Měla silný kašel, aktuálně ho má také a nějak tentokrát nemizí…tak si dělám starosti. Teď naposled nás to chytlo všechny…
A včera měla Přemeček svoje 5. narozeniny! Slavit jsme začali už večer předchozího dne. Narodil se sice 18.8. ale ven se klubal celý předchozí den. Vyprávěli jsme mu o jeho narození (jako základ jsme použili rituál z knihy „Jeden rok odpočinkových aktivit s dětmi“ od vydavatelství Svojtka), vytiskla jsem po jedné fotce z každých jeho předešlých narozenin a povídali jsme si o tom. Rituál trval snad celý večer. Takže kdo bude chtít zkusit tak si určitě na to vyhraďte několik hodin, pokud máte upovídánka jako my :D. Také jsme ho zvážili, změřili a udělali tradiční otisky ruky a nohy do sešitu.
Měla jsem naplánováno, že v rámci tohoto narozeninového víkendu pojedeme na výlet na sousední ostrov Hiddensee, ale kvůli mé neschopence z toho nebylo nic … chtělo se mi kvůli tomu brečet, protože na Přemečkovo narozeniny jsem se už těšila několik měsíců…ale co se dá dělat… Snad budeme moci jet ještě jindy letos. Jinak dostal Přemeček jako dárek prut na chytání ryb. Tak snad bude někdo z místních známých rybářů mít někdy čas Přemečkovi, potažmo nám nevědoucím, vysvětlit jak se používá :D. Snad nějakou tu rybu chytíme a sníme.
POHÁDKA O LAKOMÉ MYŠCE
Žila, byla v jednom malém myším domečku maminka myška a tatínek myšák a měli 7 dětí, malých myšátek. Tři myší kluky a čtyři myší holčičky. Všechny děti byly hodné a poslušné, občas trošku zlobily, jak to děti dovedou, ale žádná hrůza to nebyla. Ale nejmladší myší holčička Jůlinka byla už moc nehodná a neposlušná ! Vůbec nechtěla maminku poslouchat, odmlouvala, byla lakomá, nechtěla se dělit s ostatními sestřičkami a bratříčky o hračky, ani o dobrotky od maminky. Všechno chtěla mít jenom pro sebe.
Jednou maminka upekla Jůlince sýrový dort. Jůlinka slavila narozeniny. Chystala se velká sláva. Byli pozvaní všichni kamarádi a kamarádky a celá rodina. Maminka od rána uklízela, vařila a chystala velkou hostinu. Bratříčci a sestřičky chystali pro Jůlinku dárky. Tatínek měl kromně malých dárečků pro Jůlinku i jeden velký dárek společný, pro všechny děti. Chystal velké překvapení a těšil se, jakou budou mít všechny děti radost. Oslava to byla krásná, všem moc chutnaly maminčiny dobroty a všichni se dobře bavili. Jůlinka měla radost ze všech dárků i dárečků. Maminka rozkrojila dort a všem nabídla stejný kousek. A najednou začala Jůlinka zlobit ! Chtěla větší kousek dortu pro sebe a ještě jeden. Maminka povídá - Jůlinko, my víme, že jsi oslavenec a dort je pro tebe, ale nebuď lakomá a pěkně se rozděl. Taky si nech něco ještě na zítra, bude tě bolet bříško ! - Jůlinka nechtěla maminku poslechnout. Cpala se, jako "čunčáro" ! A co bylo horší, nechtěla ani nabídnout ostatním ! Po hostině zavolal tatínek všechny děti ven a ukázal jim svůj největší dárek pro Jůlinku, ale i všechny její sestřičky a bratříčky. Děti v úžasu zíraly na tu krááááásu. Venku stál kolotoč ! Bylo na něm akorát 7 sedaček. Tatínek všechny děti posadil dokola na sedačky i Jůlinku a chtěl začít točit. Jenže ta myška jedna nehodná a lakomá začala pištět - to je můj kolotoč ! Můj dárek ! Já mám přece narozeniny ! Já se budu točit sama ! - Nepomohlo žádné domlouvání a vysvětlování od maminky, ani pár na zadeček od tatínka. Tvrdohlavá Jůlina pištěla, plakala a vztekala se. Slezla ze sedačky a dupala nožkama. Aby toho nebylo málo, ještě si lehla vzdorovitě na zem. A toho už měl tatínek s maminkou dost ! - Víš ty co ? Nehodná myšičko ? Zkazila jsi nám všem oslavu, sobě narozeniny a mě radost. - Řekl smutně tatínek. - Pojďte, děti, necháme Jůlinu tady samotnou. - A všichni odešli. Nehodná myšička se trucovitě vydrápala na sedačku a točila se sama pyšně na kolotoči, který ještě tatínek roztočil, než odešel.
Večer, když se chystali všichni smutně k večeři, Jůlinka poplakávala. Nechtěla večeřet. Blinkala. Bolelo ji bříško a měla teplotu ! - Vidíš, vidíš, nehodná, neposlušná a lakomá myšičko ! - Povídá maminka. - To je trest, za to, jak jsi se hloupě chovala a zkazila jsi nám všem radost a celou oslavu. Jůlinka plakala, ale nikdo ji nelitoval. Nikdo nepohladil. Ležela sama, smutná v postýlce a musela jít spát hladová a bez pohádky. Tatínek s maminkou se na ni moc zlobili. Dívali se s ostatními dětmi na televizi, smáli se a povídali si. Jůlince bylo moc smutno. Plakala, až ji z toho rozbolela hlavička. Nevěděla, co má dělat. Byla moc nešťastná ! Potom se uklidnila a přemýšlela. Co myslíte děti, přišla na to ?
To se ví, že ano ! Byla to přece jen dobře vychovaná a chytrá myšička. Pomalu, se sklopenou hlavičkou (protože se moc styděla a trošku i bála tatínka), se přišourala k ostatním a omluvila se za to, jak byla nehodná. Poprosila tatínka, maminku i všechny bratříčky a sestřičky za odpuštění a bylo zase dobře ! Dostala pusinky i pohlazení na dobrou noc a dobře se jim všem spalo.
A vy už také spěte. Dobrou noc 🙂
Více zde: https://salek-kavy-u-diviska.webnode.cz/product...
Jak ulehčit školákům konec prázdnin a nástup do školy? Začněte změnou denního režimu
Máte doma školáka, který si užívá prázdnin. Brzy ho ale čeká návrat do školních lavic a ten nemusí být pro většinu dětí tak jednoduchý. Připravte vašeho školáka postupně, aby se snáz adaptoval zase na školní povinnosti a školní režim.
S prázdninami se pojí uvolněnější režim, pěkné počasí, výlety, spousta zábavy s kamarády, ponocování a se začátkem školy je tohle krásné období u konce. Hola hola, škola volá. Jako rodiče bychom si měli především uvědomit, že tahle změna může děti zaskočit - vzpomeňte si třeba sami na sebe, jak se vám po dovolené nechce zpátky do práce a zapadnout do kolotoče domácích prací. Děti to mají úplně stejně (samozřejmě se tedy najdou i výjimky, které se na návrat do školy těší) a je potřeba je na návrat do školy připravit pozvolna, aby pro ně nástup do školy nebyl tak nepříjemný a šokující.
Zkuste několik tipů, které by mohly pomoci vašim zlatíčkům předěl prázdnin a nového školního roku lehce překonat. Nicméně nezapomínejte na to, že vy své dítě znáte nejlépe a postupujte tedy především podle svých možností a individuální osobnosti vašeho dítěte. I zde totiž platí pravidlo, že co zabere na jedno dítě, to druhé vůbec nemusí ocenit.
Návrat do školních lavic
Děti, které už do školy chodily, moc dobře vědí, co je čeká. Ví, že občas to není ve škole jednoduché a že občas je to super. I zasloužilé školáky je ale zapotřebí na návrat do školních lavic připravit. Zde platí samozřejmě pravidlo: “Čím je dítě menší, tím větší pomoc od svých rodičů potřebuje.” Pokud máte doma nastupujícího deváťáka, je pravděpodobné, že žádná velká pomoc z vaší strany nebude chtěná a potřebná. Zato u mladších dětí je vaše pomoc nezbytná.
Tipy pro snadnější návrat do školních lavic
Holky, když je tukla televize v rohu 5cm udělá to při používání pavouka? Nemáte zkušenost? Včera jsme koupili televizi, vybalili a je tukla, reklamaci neuznali, tak mě zajímá zda se zničí používáním ještě víc a je na nic úplně děkuji moc
Mariánku, cítím, že dnešním dnem vplouváme zase do dalšího, nového společného období. 9 měsíců v mém břiše, 9 měsíců na světě. Copak nám tvá dvě devíti měsíční období přinesla?
Prvních devět měsíců tvého nitroděložního života jsi mě učil, jak se na sebe i tebe napojit. Ukázal jsi mi, jak je důležité věřit, že se vše děje, jak má a umožnil jsi mi se znovuzrodit spolu s tebou. Po nádherném klidném a radostném šestinedělí, které nám umožnil tvůj táta, jsme vpluli společně do období tvých prvních devíti měsíců na světě a díky mé intuici a mateřským zkušenostem, jsem tvému vývoji dál nechala volný průběh stejně jako, když jsi rostl v bříšku. Naslouchala jsem svým pocitům a pozorovala tebe, co mi říkáš a jen reagovala na to, co ode mě potřebuješ. Nevkládala jsem do tebe žádné své ambice, nesrovnávála tě s tvými sourozenci ve tvém věku ani nikým jiným.
Neposlouchala jsem doporučení, jak často a jak dlouho by se mělo a nemělo kojit, kde a jak dlouho by jsi měl spát. Nepořídila jsem ti monitor dechu, protože nebyl okamžik, kdy by jsi byl sám a pokud propojení mezi námi můžeme nazvat monitorováním, tak já jsem tvým nejlepším monitorem dechu a lásky, kterou potřebuješ.
Téměř nepláčeš, netrpěl jsi na koliky, první 4 zoubky jsem ti našla v pusince náhodou, žádné teploty a proplakané noci. Nechceš jíst nic krom mého mléka, i to je v pořádku. Jsi nošený, protože to chceš ty, ne já. Jsi spokojený stejně tak se mnou jako s tátou a nebojíš se lidí, ani cizích.
Dneska máš 9 měsíců, jsi plně kojený, a já jsem ti beze strachu z lepku dala první kousek pečiva z místní pekárny na oslavu toho, že mi dva se ničeho nebojíme. A ty sis ho požužlal se zájmem, protože tě na jídle baví zkoumat nové chutě, pak jsi to vyplivnul.
Jsi usměváček, plazíš se a od včerejška začínáš lozit. Dneska ses o mě opřel a postavil ses poprvé na své nožky.
Nedávala jsem tě nikdy, až na několik výjimek na pár sekund , na zem pást koníky, nechtěl jsi. I přesto jsi bez tréninku asi až v 6 nebo 7 měsících zvedl hlavu, koukl na mě s šibalským výrazem “hele mámo, co už umím” a od té doby jsi tuto činnost zařadil do svého života.
Ještě v sedmi měsících jsi se nepřetáčel ze zad na bříško, teda ne, že bys to neuměl, prostě jsi o to neměl zájem. A my jsme si z tebe dělali legraci, že jsi tak klidný a vůbec se nebáli, že jsi mimo tabulky, protože ty nejsi žádná tabulka, ale Mariánek.
Svou motivaci k hraní si na bříšku a otočení se, jsi našel sám až v 8 měsících, chvilku na to jsi se začal plazit.
Už s dvojčaty jsem si přičichla k tomu, že není třeba se ničeho bát a s tebou je to jedna velká intuitivní jízda. Děkuji ti za to, teď už to spolu můžeme předávat dál a ukazovat tuto cestu i jiným. Cestu k intuitivnímu mateřství a propojení matky a dítěte v náručí otce při plynutí s ostatními sourozenci. Cestu k sebevědomé rodině.
Ahoj Holky, co používáte při přebalovaní na mazání zadečku? Já používala bepanthen a ten byl v pohodě, teď jsem i kvůli ceně zkusila sebamed a malá má pupínky, co vám zabírá?
Vaše zkušenosti s LOVI
Aktualizace: jak se maminkám a dětem líbil nový nevylévací LOVI hrníček v krásném provedení s medvídkem? Přečtěte si recenze v našich diskuzích.
---
Už pije vaše dítko čaje, vodu, případně jiné tekutiny? Pak pro vás máme ideální letní testování hrníčku: Můj nevylévací hníček LOVI. Pro léto je pitný režim obzvlášť důležitý, tak ho pojďme vašim dětem co nejvíc zpříjemnit.
Co testujeme
Testovat budeme krásné hrníčky s novým typem pítka, které jsou úplnou novinkou v portofliu značky LOVI. Tak si je představme:
MŮJ NEVYLÉVACÍ HRNÍČEK LOVI BUDDY BEAR 210ml 9m+
Hyperaktivní děti nejsou nevychované, dejte jim šanci. Jak se žije s ADHD?
„Mám 5letého chlapečka s ADHD a autismem, ADHD podědil po tátovi. Je to celkem výhoda, že vidím u dospěláka citlivá místa a na těch pracuji s malým. Jako největší problém vidím impulzivitu a agresi. Ze školky jsme byli "odejiti", nezvládali ho ani s asistentkou pedagoga, je s ním těžká spolupráce - utíkal jim, nerespektoval je. Doma zvládáme relativně dobře, snažím se předcházet záchvatům, ale už jsem se poučila, že nejsem všemocná a záchvaty občas prostě přijdou. Dávám mu rybí tuk forte a hořčík, které ho docela uklidní, v případě krize máme napsané léky od doktora. Tvrdě si trvám na základních pravidlech - žádné bití, ničení věcí, ubližování ostatním, drzé řeči. Za trest odebírám tablet a PC. Snažím se nedávat na zadek, nechci z něj vymlátit agresi agresí.”
Díky přesnější a plošnější diagnostice přibývá dětí s ADHD. Pravděpodobně každý se v životě setká s někým, kdo tímto onemocněním trpí. Ať už to je přímo vaše dítě, partner nebo spolužák či spolužačka vašeho dítěte. Život s dítětem s ADHD může být v určitých případech velmi náročný, ale nezoufejte, naštěstí se s tímto onemocněním dá pracovat a příznaky alespoň zmírnit.
U chlapců se ADHD vyskytuje častěji
Zkratka ADHD je vytvořena z anglického názvu Attention Deficit Hyperactivity Disorder. Jedná se o poruchu pozornosti s hyperaktivitou. Málokdo ví, že existuje také ADD, Attention Deficit Disorder, porucha pozornosti bez hyperaktivity. ADHD se vyskytuje častěji než ADD a ví se o ní více i proto, že je svými příznaky mnohem nápadnější. ADHD trpí 3-7 % populace, přičemž u chlapců se vyskytuje 3x častěji než u dívek. Obecně je u dívek hyperaktivita více v útlumu a převažuje porucha pozornosti, takže je mnohem těžší si u nich všimnout, že něco není v pořádku. Přeci jen neustále pobíhajícího a vykřikujícího kluka si všimnete snáze.
„Mám sedmiletého syna, před dvěma týdny mu bylo zjištěno ADD. Zaráží mě, že mě do pedagogicko-psychologické poradny neposlaly učitelky, ale šla jsem tam kvůli svému podezření, že je něco jinak. Znala jsem do té doby jen ADHD a vzhledem k tomu, že syn hyperaktivní není, tak jsem to moc neřešila. Že existuje i ADD je pro mě novinka.”
Počet dětí s ADHD roste
Porod koncem pánevním: Když selžou ostatní metody pro otočení miminka v bříšku, zbývá obrat vnějšími hmaty
“Na obratu vnějšími hmaty jsem byla ve 37. týdnu v FN Bohunicích. Chtěla jsem zkusit všechno, abych mohla rodit přirozeně (i když bych zvažovala i přirozený porod KP). Nebyl to tedy výkon bezbolestný, ale obrátit se podařilo! Byla jsem hospitalizovaná přes noc, dítě bylo sledováno pravidelně na monitoru, kdyby nastaly komplikace. Obrat sám trval nanejvýš 3 minuty. Rodila jsem tedy nakonec přirozeně a jsem za to moc ráda, za mě určitě - stálo to za to! “
V minulém článku ze série věnované tématu Konec pánevní jste si mohly přečíst o různých možnostech, při kterých můžete svému miminku pomoci otočit se do “správné” polohy (slovo správné je v uvozovkách, jelikož i tato poloha je považována za fyziologickou). Pokud jste vyzkoušely opravdu vše a vaše miminko stále a tvrdošíjně setrvává v poloze hlavičkou nahoru, máte ještě jednu možnost. Tentokrát se ale jedná o možnost, kterou rozhodně nemůžete zkoušet sami doma - řeč je totiž o lékařském zákroku, který se nazývá "obrat miminka zevními hmaty".
Co si můžeme pod pojmem Obrat zevními hmaty představit?
Jak již bylo zmíněno výše, jedná se o lékařský zákrok, při kterém se lékař pokusí přetočit miminko z polohy koncem pánevním (či ze šikmé nebo příčné polohy) do polohy podélné hlavičkou. Tato metoda je velice stará - historické prameny zmiňují, že tento postup byl využíván již v době 300 let před naším letopočtem ve starověkém Řecku. S průběhem času tato metoda upadla v podstatě v zapomnění, ale poté byla znovuobjevena na počátku 80. let 20. století.
V souvislosti s termínem obrat zevními hmaty se můžete setkat i se zkratkou ECV, která vychází z anglického termínu External Cephalic Version. Tento úkon se v českém prostředí provádí zpravidla mezi 35. - 38. týdnem těhotenství během krátkodobé hospitalizace. Je považován za jednu z variant, jak se vyhnout císařskému řezu, a velmi dobrou zprávou je to, že jeho úspěšnost je poměrně vysoká. Zdroje uvádí úspěšnost 60 - 70% (30% u prvorodiček, 70% u vícerodiček, u kterých je provedení výkonu díky zvýšené flexibilitě děložní stěny snazší). Samotný zákrok pak trvá přibližně 5 - 10 minut. Pokud se obrat nedaří, či pokud je velmi bolestivý, je nutné jej ukončit.
Jak obrat zevními (vnějšími) hmaty probíhá?
Ahoj holky, nikdy si moc nestezuju ani si tu nevylivam srdíčko, ale.... Mě je prostě už týden divne. Já už nedojdu ani do obchodu 100 metrů je to normální? Vždyť já byla každé tehu zvyklá vařit, uklízet, vyletovat. Já vím, že pokaždé je to jiné, ale nemuze to začít nějaky problem? Nedělá to některé z vás? Já jdu a z ničeho nic mě začnou mrtvit ruce a nohy a břicho. Je to hnus pocit nemůžu jít dál.. Tohle nejsou kontrakce.. Je to prostě divné bolestivé hnus. Nejí to brnění, ale takové mrtveni a k té bolesti se přidá podbrisek jak kdybych to měla dostat... Mě nikdy MS nebolela tohle bolí jak, když mi dali tabletu na vyvolání oki to i vevnitř. Mám strach jít k mudr že mě zavre do špitálu. Já už mužu jen ležet jakmile něco tak prostě tohle přijde. Dnes jsme si byli s manželem koupit TV k výročí a já musela jít sedět do auta do toho jsem poslední dny úplně šíleně otekla nesu dám ani prstýnky. Ale to je tím horkém, ale neměli jste to některá?
Tak ahoj, dneska jsme absolvovali velky utz a je to HOLČIČKA 😍😍😀 je zdravá a váží cca 450g, zivala a curala 😁😁 úplně živá, od dost vic než jsme takhle viděli našeho prvního😁😊takže máme páreček a přítel měl opět pravdu, že to bude to pohlaví které řekl při pohledu na první těhotenský test. 😍
Po 3 dnech v horečkách jsme K O N E Č N Ě vylezli z jeskyně trošku načerpat vitamin D. Náš malej knihomol si to patřičně užíval a snad už je moribundus zažehnán.
#pepco #inspirace #knizkypronejmensi #modapronejmensi #piknik #hrackypronejmensi
Horko
Úterý. Konečně začlo to pravý léto, jsem nadšená! Koupila jsem miminu bazének pro 3, takže ho hned zejtra nafouknu. Budu si číst a popíjet střik s ledem a on se bude hodiny spokojeně čvachtat. Už se fakt nemůžu dočkat zítřka!
Středa. Málem jsem vyplivla plíce u nafukování toho pojebanýho bazénu. Ten harant si do něj na 30 sekund jednou vlezl a tim to celý haslo. Nestačila jsem si ani nalejt, natož něco přečíst. Zejtra to ale bude v poho, jedem za kamarádama, maj velkou samozavlažovací zahradu, bazén a děti, to bude už stopro relax v dokonalý oáze.
Čtvrtek. Takže asi nejedem nikam, protože nějakej ožralej nablblej retard to ráno napral autem na náš pozemek. Ačkoliv má úplně zrušený auto a my strhnutou celou jednu stanu plotu, tak je naštěstí v pořádku. Je zajímavý, že to mohl střihnout kamkoliv po celý ulici, kde vůbec nic neni, ale on to vzal přímo do našeho přívodu plynu. Já nevim, jestli to přitahuju, nebo karma a tyhle věci. Ale fakt si nejsem vědoma ničeho, za co bych měla bejt ještě víc trestaná. Takž policie, plynaři, bagry atd. Mimino je štestim bez sebe, v bagr na vlastní zahradě ani nedoufal. Po 4h oserů jsme teda nakonec vyjeli, ale jsme bez plotu a musim čuby venčit ručně a nemůžu je vypustit na zahradu. V tom horku to bude echt výživný.
Pátek. Mnich je nadšenej z počasí a zvolává tu do prostoru, že je konečně pořádný teplo. Je evidentní, jak si užívá pocit, že jsem nasraná na něco jinýho, než na něj a ještě to (pro mě dost bolestně) přiživuje. Začínám trochu přemejšlet o rozvodu. Nebo o odloučení do podzimu.
Sobota. Dneska jsem vzala zavděk větrákem. Nikdy v životě jsem ho nepoužila, protože mě strašně irituje ten zvuk, asi stejně jako tikání hodin a to, když mi pes líže tepláky. Mám z toho úplný návaly úzkosti. Ovšem v lednici mám pár flašek léku na úzkost, tak to nějak přežiju. Snad. No nic, jdu zalejt trávu, stromy a kytičky, aby jim bylo hezky. Vždyť jejich život visí teď jen na nás!
Neděle. Probudila jsem se ve 2 ráno. Vedrem, překvapivě! Jsem na tom tak psychicky špatně, že jsem sežrala celý pepřenky a zajídala to melounem a mandlema v čokoládě. Trochu dost mě teď bolí břicho. Nedovedu si představit, že bych se vrátila do tý vřící ložnice, dám si ledovou sprchu a lehnu si na gauč. Přes den jsem 3x vytřela podlahu. Vodou s ledem. Ještě nikdy u nás nebylo tak čisto.
Pondělí. Dneska jsem byla 4x s čubama a asi 40x ve sprše. To první je utrpení, Slečna táhne vpřed a za sebou táhnu Pani. Ještě k tomu mám v manduce mimino, který žhne žárem tisíce sluncí. Nemůžu nic jíst, jen pít. Za prvé bych mohla zhubnout, za druhé je mi už trochu veselejc, střik s ledem mi dává zapomenout na ty skličující skutečnosti. Zalejvám už jen stromy v dohledu od vchodových dveří a rajčata. Nedovedu si představit, že budu spát v ložnici, nebo zase s čoklama na gauči, takže jsem si už připravila karimatku na chodbu k botníku, tam je kamenná dlažba.
Úterý. Dneska se to už nedalo vydržet, takže jsem vytáhla hadici ze sklepa a napustila ledovou vodou zase ten bazének. Mimino na něj opět prdělo a řešilo bagry na pískovišti, takže jsme se do něj s mnichem radostně vyvalili a setrvali tam celý dopo. Já opřená o skluzavku, mnich o skákacího koně. Celý to nebyl úplně šťastnej nápad, protože jsme spálený jak německý turisti. Doma je 32 stupnů a po spáleným bachoru mi skáče mimino bez potřeby spánku. Pohybuju se bytem už jen s rozprašovačem na vodu, kterej stříkám před sebou a vstupuju do aerosolu. Takhle nějak si představuju apokalypsu.
Středa. Přestala jsem chodit na sociální sítě a sledovat zprávy v televizi. Nevim, jak bych unesla fakt, že někde pršelo a tady furt nic. Na trávu, stromy a kytky seru. Stejně tu zhebnem všichni. Večer plánují jít spát do sklepa.
Čtvrtek. Tak už jsem zase online, protože kamarádka založila novou tajnou FB skupinu. Slušně se rozrůstáme. Jmenujeme se Zkurvenyvedro. Sdílený utrpení je hned o něco menší. Když se tam někdo neprozřetelně pochlubí, že u něj prší, tak ho logicky hned kickneme. Takovou ukázku neloajálnosti totiž nestrpíme. Už si děláme ambice i na politický hnutí.
Pátek. Dneska zdrhla Slečna. Naháněla jsem jí v pravym poledni a naštěstí jí po půl hodině našla. Plot už je spravenej, takže se mohla jedině podhrabat. Po bližším průzkumu jsem zjistila, že se nám nějakej kanálník vykálel za plot a pro Slečnu to bylo natolik lákový, že neodolala a dala si sváču. Prase fialový! Takže jsem spravovala plot, pálila okolo poházený pokanděný kapesníčky zapřísahala se, že si od ní už v životě nenechám dát hudlana.
Sobota. Mimino se opět probudil v 5 ráno. Je tu vedro k nepřežití. Jemu jsem pustila teleshopping a sobě ledovou sprchu. Ráda bych usnula, ale Slečna pes se vedrem cejtí nekomfortně, tudíž se chce tulit a dejchá na mě teplej hovní vzduch. Když jí zavřu vedle, tak vyje. Jestli se nezabiju dneska, tak už nikdy.
Neděle. Kamarádka mi poslala fotku, jak u nich prší. Co prší, leje! Mažu jí z přátel, svini. Navíc jsem zjistila, že mimino asi před pár dny zapnul topení v ložnici. Takže ho jdu přeměřit, jestli by se přece jenom ještě nevešel do babyboxu. A to se mohl čvachtat v bazénku!
Únavu a kila pomůže zahnat kvalitní strava. Klíčový tip jak na ní?
Je to nevítaná avšak častá dvojice, která se usadí v domácnosti maminek. Únava jdoucí ruku v ruce s narůstajícími kily. Kdo by to neznal. Čím jsme unavenější, tím větší máme tendenci zobnout tu a támhle, protože někde uvnitř tělo zkrátka pláče po výživě díky nutričním deficitu. Bohužel většinou nesezobneme zrovna tu nejzdravější potravinu. Jedná se dokonce o vědecky prokázaný fakt – čím více tělo nutričně strádá, tím více tíhneme ke konzumaci nezdravých potravin (plných rafinovaných cukrů a tuků). Tu kostička čokolády (ta je přece vpodstatě zdravá), tu zbytek pyré po dítěti (to je taky vpodstatě zdravé), no a dneska jsem vlastně ještě pořádně nejedla? Namazaný krajíc to jistí. A o předporodní sukni si můžeme nechat zdát. Kila letí nahoru.
Jenže nedostatečně výživné jídlo tělo pouze zaplácá prázdnými kaloriemi. A tělo to ví a proto se brzy zase ozve a chce víc. Je to začarovaný kruh. Ten se ale dá přetrhnout.
Snídaně – nejdůležitější sousto, které určuje den
Na začátku toho všeho stojí první úspěšný krok hned ráno – ta správná snídaně. Aby vás hlad později nedohonil nepřipravené. Ráno je zkrátka základ. Klíčový tip proto zní: snídejte! Právě pro vytížené maminky vyvinula česká společnost Lifefood snídaňové směsi Life Breakfast. Směsi jsou plné ovoce, semínek a oříšků, výživné quinoy nebo pohanky a mnoha dalších ingrediencí. Jednoduše máte jistotu, že každá lžička je plná toho nejlepšího pro správně fungující organismus. Zvolit můžete buď křupavou granolu nebo jemnou kaši.
Life Breakfast – skutečně rychlá a výživná snídaně
Namítnete, že nemáte čas po ránu vyvařovat? I na to v Lifefoodu mysleli. Směsi stačí jen zalít mlékem nebo jogurtem, nebo dokonce jen vodou a je hotovo. Malý raubíř ani nestačí obrátit dům vzhůru nohama.
Kdy dát dětem první zmrzlinu? Sledujte složení!
Parné léto, slunce svítí a v okamžiku, kdy děti spatří kornoutek s barevnou pochoutkou to začíná. "Mamíííí, tatíííí, zmrzlinááááá!" Ať už milují vanilkovou, čokoládovou, jahodovou nebo nějakou úplně jinou, léto bez zmrzliny by tak nějak nebylo to pravé!
První zmrzlina
Ohraničit první zmrzlinu jakýmkoli věkovým určením je velmi složité a hodně se to odvíjí od benevolence rodičů. Zatímco jedni rodiče jsou se zmrzlinou v pohodě před prvním rokem, jiní ho mají jako jakýsi milník a někteří čekají třeba až na hranici 3 let. Vaše rozhodnutí by se mělo ideálně opírat o to, jakou zmrzlinu dětem chcete dát. Například takovou domácí zmrzlinu můžete směle naservírovat i těm nejmenším dětem!
Z čeho vlastně zmrzlina je
Samozřejmě záleží na tom, jestli se bavíme o zmrzlině smetanové nebo vodové. Dobré smetanové zmrzliny mají svůj základ v plnotučném a odstředěném mléku. Například Česká zmrzlina z Opočna obsahuje ve všech směsích (ano, zmrzlináři ve stánku si nakoupí zmrzlinové směsi v prášku, které následně v doporučeném poměru naředí vodou, pak se dostává zmrzlina ze stroje do kornoutku) plnotučné mléko, polotučné mléko nebo odstředěné mléko. To se odvíjí od příchutě, o kterou se jedná. Například kakaová zmrzlina obsahuje kakaový prášek, jahodová zmrzlina šťávu z červené řepy a jahodové aroma. V pistáciové zmrzlině pak najdete pistáciové aroma a dodaná barviva. Většina směsí má v obsahu uvedené také směsi rostlinných olejů (palmový, řepkový, sójový, shea). Dále ve směsích můžeme najít pár éček (stabilizátorů a regulátorů kyselosti) a samozřejmě cukr. Pojďme se společně podívat na složení klasické vanilkové Opočenské.
Vanilková zmrzlina z Opočna (malá asi 15 Kč/porce, velká asi 22 Kč/porce)
Malí umělci
Malování je umění. To je jasný. Ne každý, kdo maluje je umělec. Jaké může mít ale malování benefity pro dítě a jaké pro maminku?
Rozvoj talentu a dovedností
Už od útlého věku děti odhalují své zájmy, talenty a zručnosti. Malování zaujme okamžitě většinu dětí. Barvičky, možnost upatlat se od hlavy k patě bez postihu a dokonce pod záštitou rodičů… Některé děti se v malování najdou, jiné zase ne. Je to tak úplně stejně jako s další spoustou aktivit, které od narození deti vykonávají.
Většinou, hlavně ty menší děti vyžadují u malování naši asistenci a tím, že jim malujeme, pojmenováváme tvary, barvy a obrazy jim, možná úplné nevědomky, vytváříme prostor pro vzdělávání. Navíc, malují-li si samy, zvelebudí dovednost koordinace očí a rukou. Navíc trénují i jemnou a hrubou motoriku. Kreativní činnosti dokonce napomáhají vývoji mozku a přepojují obě mozkové hemisféry.
Dej mi barvičky a já ti řeknu, jak se cítím
Malování podporuje kreativitu a otevřenou mysl. Děti, které malují přistupují k životním situacím kreativně a malováním se učí vyjádřovat své emoce poklidněji ale ve větší hloubce. Díky kreativní aktivitě se rozvíjí i jejich kritické myšlení. Dokonce malování napomáhá už v dětství odbourávat stres a může působit terapeuticky pro děti, které prožívají emoční bouřku, strach, smutek anebo zažily šok.
