Ahojky. Dostala jsem se konečně k napsání recenze.  Byla jsem vybrána k testování 3 výrobků od Magnet3Pagen. Z výhry jsem měla obrovskou radost, protože se moc nestává, že bych něco vyhrála.

Moje 3 testovací výrobky jsou: formičky na pudink, silikonová forma na vafle a kráječ spirálek a nudliček.

Obecně napíšu jen zápory a pak se budu věnovat výrobkům zvlášť.  Chybí návody k použití, byl jen u kráječe na zeleninu a to pouze s použitím okurku. Chybí v jaké teplotě může být výrobek vystaven, jak mýt (ručně, myčka). U krájítka chybí jak udržovat ostří. 

Formičky na pudink

Tady nemám, co bych vytkla. Byla jsem ráda, že formičky můžu vyzkoušet, protože pudink máme moc rádi, pro dva lidi vařím i 3 litry :D  Snad jen počet v balení by mohl být větší. :D 

Formičky jsou maličké tak akorát jedna porce. Krásně se vyklápí. Krásně drží tvar a já jsem měla radost, že mám po vyklopení třepotající se pudink, jak to bývá ve filmech. 

Nikdy jsem se do žádného testování na koníku nezapojila, vždycky jsem se jen dívala a říkala si, že bych to mohla zkusit, ale zároveň jsem chtěla zkusit něco, co opravdu využiji a bude mi to pomáhat při mě velké vášni a to je gastronomie. Proto, když jsem viděla, že Magnet3Pagen dal na testování svoje výrobky, řekla jsem si, že to musím vyzkoušet a třeba budu mít to štěstí a vyberou mě, což jsem nečekala, ale stalo se, za což jsem velice šťastná.

MALÉ TVOŘÍTKA NA ZELENINU A OVOCE

Jako prvni jsme se rozhodla zkusit malé vykrajovátko na sýry, šunky atd... Zkoušela jsem velké vrstvy, z kterých šlo vykrajovat krásně a proto jsem zkoušela vykrajovat z tenkých vrstev. 3 tvary šli krásně, jen kříž se drolil a šel hůř vyjmout z vykrajovátka.

Další jsem zkusila vykrajovátko na jablka, rajčata, ředkvičky atd.. u rajčat mi to moc nešlo, praskala mi, zkusila jsem malé rajčata i větší. Na jablka a ředkvičky to šlo krásně, na vajíčka na tvrdo také, ikdyž se trochu drolily.

Hodnocení: do vykrajovátka kde jsou čtyři malé znaky bych dala lepší tvar než kříž a vykrajovátko na zeleninu bych udělala ostřejší, mě připadlo tupé.

PEČÍCÍ FORMA NA TAŠTIČKY

Další jsem zkusila formu na taštičky, na tu musím říct jen samou chválu taštičky šli krásně vyjmout z formy a nepřipalovali se. Vykrajovátko na formu taštiček za mě dobré, ale ještě bych na tom zapracovala, přijde mi, že kolečko těsto dostatečně nerozkrojí s zbývají tam nepěkné kousky těsta na okrajích taštiček.

Hodnocení: s pečící formou na taštičky jsem byla velice spokojená, jediné na čem bych zapracovala, tak na tom vykrajovátku aby bylo ostřejší.

SPIRÁLKA NA ZELENINU

Musím říct, že ze spirálkou na zeleninu jsem byla nejvíce spokojená, dělala nádherné mohutné růže ze zeleniny a šlo to jako po másle, když došla návštěva na moje narozeniny a viděly co se s touhle spirálkou dá všechno udělat, byly nadšeni a já byla šťastná. Spirálka je krásně ostrá a proto je ořezávání zeleniny rychlé a odřezky se vůbec netrhají. Nenašla jsem na téhle spirálce ani jednu chybu.

„ Chlapeček se nám moc líbil, ale bylo to o tolik jiné než u prvního syna. Vůbec jsme neměli pocit, že je náš. Prostě to bylo hezké miminko, jedné cizí paní. Vůbec jsem se v tu chvíli necítila jako jeho máma.“

Často se mi děje velmi zvláštní věc, a to tehdy pokud před jinými osvojiteli vyprávím o tom, že aktivně využívám služeb doprovázející organizace primárně určené pro pěstouny. Velmi často se totiž potkávám s nepochopením. K čemu takové služby potřebuji?

A já pak vyprávím o úžasné pomoci při práci s identitou přijatého dítěte a dalších přínosech, které pro mě tyto služby mají.

Adoptivní rodiče jsou vlastně během své cesty náhradním rodičovstvím v některých chvílích velmi zranitelní a potřebují mít za zády někoho, kdo jim dokáže efektivně pomoci.

Následující příběh za který, děkuji jedné velmi silné mamince, ukazuje hned několik situací, kdy tato pomoc byla na místě nebo by byla vhodná.

Náš syn

Dostala jsem možnost otestovat tyto pomucky s #test_magnet3pagen: Pečící formu na taštičky, Spirálku na zeleninu a Sadu 2 tvořítek na zeleninu a ovoce.

Ohromnou radost z výhry a možnost otestovat tyto výrobky nezapřu, moc vám tím děkuji. A jak se nám dařilo???

Pečící forma na taštičky s radýlkem je opravdu vychytaná, zkoušela jsem to samé vytvořit jen s pomocí radýlka na obyčejný pekáček bez zařezů a na fotkách vydíte jak to dopadlo. Ve vaší formě na taštičky se dá udělat opravdu rychlá snídane či večeře jak na sladký tak na slaný způsob, opravdu využíváme a máme co dělat abychom to nesnědli horké, ale nebudu zastírat že by se hodila forma o rozměru velikosti trouby, takto se peče jen malý pekáček což mi připada energeticky nevýhodné a pro naší rodinu vycházi jeden trouhelnik na každeho a 6tý si dělíme 😀

Spirálka na zeleninu je také zajimavá, ze spirálek se krásně sestaví ružička jen škoda, že jde použit jen menši pruměr zeleniny jinak se tvořilo krásně a s lehkostí 🙂

Sadu 2 tvořítek na zeleninu a ovoce to mě tedy moc nenadchlo. Začněme prvně u rozdělovače, když jsem zkoušela rajče nikdy mi z toho nevzešlo krásně rovně rozkrájené rajčátko, možná je idealní na nezralá tvrdá rajčata a když jsem chtěla rozdělit rajče celé, musela jsem ho vzit do ruky abych projela, ředkvička šla ale mnohem lépe 😉

Poslední je vykrajovátko tvarů. Nooo tak nevím, ale tvary jsou od sebe dost daleko, zbytečně se tím plácá materialem, lepši bylo využiti jako na prokrajeni a použití celého plátku třeba sýra s dírami a na něco použit zbyle tvar. Ale nejmenší tvar teda ten trojlístek či co to je, je tak miniaturní že je absolutně nepoužitelný a musím z vykrajovátka vydloubat co v něm je. Za mě teda palec dolů.

V neděli 27.8.2017 jsme se s rodinkou vydali do nedaleké Bioparku do Štítů, kde malý lvíček slavil již jeden rok svého života, a byla možnost se sním fotit a to i s dalším lvíčkem 😊 

Cesta nám trvala 32 minut, když jsem dorazili na místo určené kde byl zrovna docela navál tak jsme krásně hned zaparkovali. U vstupu do zařízení nás přivítala velice milá slečna která nám vysvětlila řád provozu a program dnešního dne který byl focení s lvíčatama vstup od 18-ti let cena fotky 100,-Kč na osobu, focení s 2 měsíčním lvíčkem i děti 100,-Kč na osobu, Focení s papouškama i děti 100,-Kč na osobu. Vstupné dospělá osoba 100,- příspěvek na krmení. Děti do 3 let zdarma, od 4let do 17 let za 50,- Kč, v Bioparku jsme viděli opičky, papoušky, kozy, Tygra Sumerského, lvici a Lva a také bílého tygra kterého jsme bohužel neměli přístup až takový jaký k jinným zvířátkům. Největší zážitek takový pro mě a partnera byl pocit být v přímé blízkosti lvíčat bílých, je to ohromující a nepopsatelný zážitek. Rozhodně stojí se tam podívat. A určitě jsme tam nebyli naposled. Jen je boužel škoda že s bílýma lvíčatama se nemohl fotit snáma syn 😏 

Onehdy, jednoho horkého letního odpoledne,  mě popadla touha stát se lepší ženou - šťastnější, srdečnější, moudřejší.  Vyrazila jsem tedy do jednoho obrovského knihkupectví odhodlána vrátit se s knihou, která mi v mé touze pomůže.

Svoji knihu jsem nenašla, ale pokud se o mě pokoušely před návštěvou knihkupectví jen lehké depresivní stavy, po hodině strávené mezi regály se neuspokojivý emocionální stav stal ještě horším. Ze všech polic na mě vyskakovaly motivační tituly s názvy jako Buď šťastný ještě dnes, Sám sobě koučem, Jak získat rovnováhu, Jak dosáhnout stavu mindfulness, Buď úspěšný... a další a další variace na dané téma. Nedokázala jsem si zkrátka vybrat.

Zklamána vlastní nerozhodností, vyrazila jsem na nákup do blízkého supermarketu. Dobré jídlo duševní stav dokáže také povznést. Když jsem nacpala nákup do kabelky,

v jedné ruce rohlíky v sáčku (plátěném - jsem přece eko!!!), zeleninu v ruce druhé, a vyrazila ke dveřím, začalo pršet. Co pršet! Lilo! Provazce vody dopadaly na horkem rozpálené chodníky a mně se vracela blbá nálada. VŽDYCKY mám s sebou deštník. Kromě dnešního dne. Jak já nesnáším mokré oblečení a vlhké boty! Rozhodně se nastydnu. A nemám čas čekat, až přestane pršet. Neřešitelná situace.

A jak tam tak stojím a lituji se, zavane ke mně vůně letního deště. Najednou se mi vybaví, jak jako děti sedíme na zápráží, pijeme domácí šťávu, koukáme, jak prší  a je nám krásně. Potom vyběhneme polonazí do deště a cachtáme se v kalužích a bahně a necháváme se smáčet kapkami vody. Najednou jsem zatoužila do toho slejváku vyběhnout.

Popadla jsem kabelku i ekosáčky a vykročila do deště. Byl příjemně chladný. Během pár minut jsem byla promočená durch, ze sáčků kapala voda (zítra asi bude žemlovka, rohlíky jsou již namočené), vlasy se mi lepily k hlavě a bylo mi báječně. Začala jsem se usmívat na stejně postižené chodce a na rtech cítila chuť babiččiny rybízové šťávy.

Druhé miminko jsme s manželem plánovali, neplánovali skoro 8 let. Dlouho jsme druhé dítě nechtěli, až jsme po dlouhých letech dospěli k názoru, že ještě jedno dítě chceme a tak jsme měli v bříšku náš druhý poklad 🙂

Těhotenství bylo po zdravotní stránce bez problému, ovšem já už jsem občas měla co dělat. Přecejen ,když máte první dítě ve 22 je to dost rozdíl,ve 30 už cítíte, že to tělo je na tom fakt huř 😀. Na druhou stranu musím říct, že jsem si to více užila než s prvním, protože už jsem nebyla tak vyjukaná a brala vše tak jak přišlo bez zbytečného řešení. A užívali jsme si to všichni včetně manžela a syna 🙂

Ve 38tt jsem byla předána svým dr. do porodnice na Mělníku. Tam mi také udělali UTZ s odhadem váhy 3600g, no bude to pěknej kousek a hodně ubývá plodová voda. Kontrolní UTZ ve 40tt odhad 3800g, miminko je už hodně namačkané v děloze a co víc plodové vody opravdu hodně málo, čípek pevný jako skála k porodu to nevypadá ☹ Paní doktorka mě tedy ukecala, že pokud se to nerozjede samo, tak 40+5 tt nástup na vyvolání.

Tak se tedy stalo  40+5tt 9.10.2016  12:00 neděle jsem nastoupila do porodnice na vyvolání té naší princezny, které se ven stále ale vůbec nechtělo.

Přijala mě dr. Irina Shishkina.

Sepsala se mnou papíry, přičemž mě pochválila za první porod, že jsem si nenechala dát nic na bolest a dala to bez nástřihu se dvouma stehama 😀

Moje dítě se už teď příčí veškerým pravidlům. Je zatím schované a na cestu do světa se teprve pilně připravuje. Ale už teď má svoji hlavu.

Všude se dočítám, jak je důležitá správná životospráva - pravidelný spánek, zdravá strava...
Prcek na to má ale svůj názor. Na co pravidelně spát, když může usnout ve dvě v noci, a od šesti už jenom dřímat? Do půl hodiny vstanem úplně, protože mě bolí záda. Na co jíst pestrou zdravou stravu plnou zeleniny a ovoce, když přece hambáč s hranolkama a tatarkou je lepší? A tu oblohu může sníst třeba králík.

Dokonce si ze mě dělá srandu. Kolikrát má na něco strašnou chuť. V dobré vůli mu vyhovím, abych to před špunta postavila a on se rozhodl, že už to nechce. Honem honem mě nutí utíkat na záchod, abych si sedla a vlastně se mě ani nechtělo. Chce s tátou hrát karty, a až tátu konečně přemluvím, tak se rozhodne, že ho to vlastně nebaví. Chce se dívat na komedii, aby ji probrečel. Za to dívat se na horor, to je strašna sranda.

Z mého dítěte je už teď pořádný samorost a to je velké, asi jak avokádo. I když podle mého břicha spíš jak kopačák. Ono je totiž strašná sranda zlobit maminku, která pořádně neví, co se sebou. Jakoby mě snad připravoval na dobu, až bude tady s nama. Myslím, že si ještě s prcekm pořádně užijem 🙂

Praha ❤

🌼 Nádherné město 🌼 Nádherné památky 🌼 Nejlepší ubytování 🌼 Hodní lidé,teda aspoň na které jsem narazila já. Když Natálce spadla kšiltovka,zrovna teda na Karlovém mostě,tak se za námi rozběhl kluk. Když jsme došli na druhý konec a malá viděla holuby (miluje zvířata),tak v tu chvíli za námi přiběhl mladý kluk (cizinec) a malé začal dávat kousky pečiva,když viděl,že se to malé líbí a usmívá se,tak za námi přiběhl i po druhé. Vím,že i v Ostravě jsou hodní lidé,ale tohle během jednoho dne se mi opravdu nestalo a to tady žiju 19 let,no skoro 20! 🌸 Hned první den jsem se ztratila,jelikož mám asi krátkou paměť a nevím kde mám hold dojít no 😅😳 🌸 Praha mě nikdy tak nelákala jako teď. 🌸 Člověk by si měl plnit přání a bůh ví,možná za pár let Praha,ale na takové plány je ještě dost času.

Už jako puberťačka jsem věděla, že chci mít děti. Užívala jsem si, že mám malého bratrance, o kterého se můžu starat a těšila jsem se, že jednou budu mít také malého tvorečka se kterým budu prožívat tyhle chvíle už jako dospělá a soběstačná žena. 

Vždycky jsem byla cílevědomá a plnila si sny. První byl stát se tanečničí. Dětský sen, který se mi v 15letech splnil přijetím na konzervatoř. Nádhera, říkala jsem si. Ale jak všichni víme, ne vždy se sny naplní. Toužila jsem jen po tanci a neměla jsem ani tušení, že svět umělců je komplikovaný, náročný a ostré lokty jsou prostě potřeba. Sen se změnil na noční můru, tanec v povinnost a upřímně jsem nebyla zas tak talentovaná, jak se v souboru na malém městě zdálo. Na konzervě to byl prostě boj a já jsem si ve svých 18letech uvědomila, že tohle není cesta pro mě. Odmaturovala jsem a řekla si, že se musím životem protlouct jinak. Zároveň jsem cítila, že mě moji rodiče podporovali celých 18let až dost a je na čase postavit se na vlastní nohy.

Práce jsem se nikdy nebála. A tak když přišla nabídka brigády v uznávaném vydavatelství časopisů šla jsem do toho po hlavě. Divný co? Úplně jinej svět... ale mě se líbil. Po 2 měsích na recepci, jsem dostala nabídku na plný úvazek jako asistentka šéfredaktora - tak jsem to vzala. Bylo to krušný, ale bylo mi 18 a dalo mi to hodně "do života" - myslím, že mi konečně narostly i ty lokty 🙂 Práce to byla naučná ale stereotypní a protože jsem se chtěla učit a zdokonalovat dál, pustila jsem po roce tohle vyhřátý místečko se snovym platem ( pro mě v 18 to byl fakt snovej plat ) a šla jsem zkusit štěstí zase jinam. 

Vzhledem k tomu, že jsem pořád milovala pohyb a hudbu, hledala jsem něco, kde bych se nejen něco naučila, ale zároveň by mě to bavilo. A tak jsem začala pracovat v rádiu. Post obchodního zástupce byl peklo! Ale bojovala jsem a myslim, že mě to do života zase  posílilo víc než hodně. Po x letech v rádiu jsem se vypracovala a v 25letech jsem se stala Obchodní ředitelkou a poté Ředitelkou této rádiové stanice. Celkem jsem tu strávila 10let života. Dospěla, vybudovala značku, poznala stovky zajimavých lidí a chodila do práce s úsměvem - byli jsme rodina a prožili jsme krásný roky. Díky za ně!

S pracovním životem se samozřejmě budoval i ten osobní. Jako většina holek jsem měla krásný vztahy, ale i komplikovaný vztahy. Nicméně jsem měla štěstí a ve 22letech jsem si našla životního partnera ( nebo on našel mě 🙂)) ) . 

Společně jsem rostli v kariérách, budovali hnízdo a po 5 letech vztahu jsem se rozhodli, že bychom spolu chtěli mít dítě. 

                                                            30. týden těhotenství         

                                                             Co se děje s vámi?

V tomto pokročilém stádiu těhotenství jste čím dál více nemotorná, může se vám stávat, že neustále narážíte břichem někam, kudy jste dříve bez problémů procházela. Můžete mít problémy i se zavazováním bot. Mohou vás začít trápit bolesti v podbřišku nebo v tříslech. Je to důsledek tlaku a tahu těhotné dělohy, lékař by však měl zjistit, zda se předčasně neotevíráte.

Kůže nad zvětšeným břichem je velmi napjatá, občas nepříjemně svědí. Používejte hypoalergenní tělové mléko, pokud je svědění úporné, nechte si vyšetřit jaterní testy. Někdy může dojít vlivem těhotenství k jejich zvýšení.

Mezi 30. - 32. týdnem těhotenství byste měla též absolvovat 3. ultrazvukové vyšetření, které slouží především k ověření správného růstu plodu, určení umístění placenty a množství plodové vody. Miminko již často bývá otočeno hlavičkou dolů, pokud tomu tak není, ještě stále má dost času.

Přírůstek na váze je kolem 9 - 10 kg.

                                                             29. týden těhotenství         

                                                             Co se děje s vámi?

29. týden těhotenství již vážíte asi o 7 – 8 kg více. Hůře se vám dýchá, při rychlejší chůzi či chůzi do kopce se velmi zadýcháte. Mohou vás začít trápit stahy dělohy (tzv. poslíčky), které nyní již můžete vnímat i mírně bolestivě. V prsech se začíná ve větší míře tvořit nažloutlé kolostrum, které bude po porodu první důležitou stravou pro vaše dítě. U některých žen jej lze vytlačit bradavek již od počátku těhotenství.

Děloha tlačí na močový měchýř, chodíte často močit, a to i v noci. Hodně se potíte, dbejte o dostatek tekutin!!

Je zcela běžné, že už byste těhotenství chtěla mít za sebou. V posledním trimestru se celý organismus včetně psychiky ženy začíná připravovat na blížící se porod. Někdy se vám dokonce může v noci opakovat sen, že už rodíte.

Právě jste se přehoupla do osmého lunárního měsíce vašeho těhotenství. Plod během následujících týdnů začne zaujímat polohu hlavičkou dolů.

                                                             28. týden těhotenství         

                                                             Co se děje s vámi?

28. týden začínáte poslední třetinu těhotenství! Začnete být méně pohyblivá vzhledem k stále se zvětšujícímu bříšku. Děloha nyní dosahuje asi do poloviny vzdálenosti mezi pupkem a hrudní kostí. Občas můžete vy i váš partner pozorovat přes břišní stěnu pohyby dítěte, někdy se rýsuje obrys hlavičky, jindy lze nahmatat malé pohybující se části (patičky, ručičky).

Do těhotenské poradny (liší se dle jednotlivých lékařů a dle průběhu těhotenství) chodíte mezi 24. - 32. týdnem každé 4 týdny.

Pokud jste se ještě nerozhodla, měla byste začít uvažovat, ve které porodnici budete rodit. K vašemu rozhodnutí může přispět dnes už téměř běžná možnost prohlídky porodnice včetně možnosti alternativních způsobů vedení porodu. Přítomnost partnera u porodu je dnes již téměř všude samozřejmostí. Ve většině porodnic se konají též předporodní kurzy pro vás i partnera a cvičení pro těhotné.

Seznam porodnic s bohatým fotografickým doprovodem, včetně toho, co zajímavého mohou rodičkám a jejich rodinám nabídnout najdete v oddíle Porodnice. Nechybí ani hodnocení porodu a péče o dítě v jednotlivých zařízeních samotnými maminkami.

                                                             27. týden těhotenství         

                                                             Co se děje s vámi?

27. týden těhotenství končí II. trimestr gravidity. Přírůstek váhy je velmi individuální, průměrně to bývá kolem 6 - 7 kg. Změna šatníku je už nevyhnutelná.

Začnete se postupně cítit neohrabaná, snadno se unavíte. Nebojte se odpočívat i přes den! Jak to jen půjde, podložte si nohy do zvýšené polohy, pokud vás pálí žáha, dávejte si více pod hlavu.

Pokud jste tak již neučinila, zkuste se zajímat o kurzy cvičení pro těhotné (nácvik dýchání při porodu je velmi důležitý).

Celý krevní oběh se přizpůsobuje zvýšeným nárokům. Srdeční frekvence matky (počet tepů za minutu) se zvýší asi o 10 – 15 úderů. Dochází tak ke zrychlení krevního oběhu.

                                                             26. týden těhotenství         

                                                             Co se děje s vámi?

Vzhledem k rychlému růstu plodu v poslední fázi těhotenství a přibývání plodové vody dochází k markantnímu zvětšování dělohy, která jednak vyklenuje přední stěnu břicha budoucí maminky, jednak vytlačuje nitrobřišní orgány. Může vás začít trápit pálení žáhy. Zvětšená děloha totiž vytlačuje žaludek nahoru, což spolu s pomalejším vyprazdňováním v těhotenství může způsobit návrat kyselých žaludečních šťáv do dolní části jícnu.

Co pomáhá? Při odpočinku si podkládejte více pod hlavu, jezte raději vícekrát za den malé porce, dávejte pozor na jídla kořeněná, hodně sladká či hodně kyselá. Vyhýbejte se nápojům syceným CO2 (perlivé vody).

V těhotenství se zrychluje dechová frekvence asi o 10 dechů za minutu, navíc se téměř o polovinu zvětší dechový objem (množství nadechnutého vzduchu za jednu minutu), stoupá spotřeba kyslíku.

V důsledku vyššího postavení bránice, která je vytlačena těhotnou dělohou do zvýšené polohy, mají však plíce menší kapacitu. To může způsobit zvýšené zadýchávání a pocit nedostatku dechu i u fyzicky zdatných těhotných.

Čekáte na první slůvka? Blíží se 1. narozeniny vašeho dítěte a nebo už je dávno po nich? Ať už chcete jen tak trošku podpořit první slůvka nebo vám jde o cílenou stimulaci, protože slova ne a ne přijít, mé dnešní řádky patří vám.

Než začne dítě pojmenovávat lidi, zvířata, věci...  musí mít tyto pojmy ve své pasivní slovní zásobě. Tedy slovům rozumí, má o nich konkrétní představu. Když slova nepřichází, přichází komentáře typu:

"asi na něj málo mluvíš" nebo "málo si prohlížíte knížky."

Knížky jsou nesporně významným pomocníkem pro vývoj řeči, trénujete u nich sdílenou pozornost a ta je klíčová pro komunikaci. Ale když dítě knížky spíše odmítá, nevydrží u nich, nezoufejte. Zkoušejte dál a ke kratičkým chvilkám s knížkou přidejte i

                                                  m a n i p u l a č n í   h r u.

U prohlížení knížek dítě nasloucháním vašich komentářů a ohlížením obrázků dítě spíše jen přijímá, je pasivnější. Když k tomu ale přidáme ještě motorickou činnost (dítě manipuluje s předmětem) "útočíme" tak přes více smyslů a z toho může vaše dítě profitovat.

Vrátíte se po dni stráveném na koupališti domů a vaše dítě stále kašle a pokuckává? Možná se jen nalokalo vody z bazénu, říkáte si. Jenže ono může jít o sice vzácné, ale o to nebezpečnější suché utonutí. Může k němu dojít u vás doma nebo na zahradě. Stačí vdechnout trochu vody a je zaděláno na pěkné potíže. O co jde, jak k němu dojde a hlavně: jak mu předejít?

O co tady jde?

Zní to poněkud nelogicky, že? Přitom až 10 – 15% utonutí tvoří právě ta suchá. Nemusí k nim dojít hned, ale i za desítky minut či hodin po plavání a koupání. Utopit se můžeme  nejen pod hladinou vody, ale lze mu podlehnout i po krátkém a obvykle náhlém ponoření. Suché nebo sekundární utonutí nastane tehdy, když vodu polkneme a dostane se do našich dýchacích cest. Tato zbytková tekutina vyvolá křeče, které vedou k dalším komplikacím při dýchání a mohou vést až k nedostatečnému okysličení a udušení.

Pojmenování suché či sekundární tonutí se používá proto, že k utonutí nedojde potopením se pod hladinu vody.

Z médií je znám i případ chlapečka, který zemřel hodinu po tom, když dováděl s kamarády v bazénu. Půlhodiny poté v dobré náladě odešel z bazénu a šel s rodiči domů, kde si začal stěžovat na velkou únavu. Šel si lehnout. Na tom nebylo nic neobvyklého. Děti slunce a voda unaví. Když se však po chvíli na něj šla podívat matka, zjistila, že už nedýchá. Patolog potvrdil, že zemřel na zadušení z utonutí - takzvané sekundární utonutí.

Příčiny sekundárního utonutí

K napsání tohoto článku mě inspirovalo několik maminek, které u mě byly v poslední době na kurzech a lidé z mého okolí, kteří toto téma aktuálně řeší a moc si s tím zatím nevědí rady. Třeba to bude inspirovat i další z Vás.. Krásný den 🙂 Jana

Na svých kurzech, terapiích, ale i ve svém okolí se často setkávám s tím, že jsou lidé často unavení. Nejčastější příčiny? Moc práce, málo odpočinku, málo vědomého dobíjení baterek a lidé v jejich okolí.
Dnes bych se ráda věnovala právě vědomému dobíjení baterek a lidem, kteří jsou schopni Vám brát energii a elán. Velkou pozornost by tomuto měli věnovat těhulky, maminky a nemocní lidé – což jsou skupiny, které energii potřebují nejvíce.

Co Vám může dávat energii?
1) když děláte něco, co vás baví (sport, příroda, koníčky, horká vana, dobrá knížka…)
2) když děláte věci v souladu s vaším přesvědčením a umíte říkat NE
3) dostatek spánku, odpočinku a relaxace
4) kvalitní dostatečná strava odpovídající Vašemu životnímu stylu, vč. pitného režimu
5) když se někdy necháte od okolí hýčkat
6) změna pohledu na věc – z místo MUSÍM se nastavit na CHCI
7) lidé ve vašem okolí (primárně bychom však měli umět hospodařit jen se svou energií)

Kdo Vám může brát energii – kdo je “upírem”? 
Každý, kdo si neumí získat energii jinak než z druhých lidí. Pokud těmto lidem jdeme na ruku a dáváme jim svou energii (ať vědomě nebo nevědomě) – budou se vracet a brát víc a víc. A vy se budete cítit unavení, bez energie, bez elánu, ubití, naštvaní a nebudete často vědět ani proč.

Pokud takového upíra ve svém okolí objevíte – doporučuji se obrnit trpělivostí a vytrvalostí. Pak doporučuji přestat mu vědomě dávat svou energii a pozornost jeho problémům. A to nejen kvůli Vám, ale i kvůli němu samotnému. Tito lidé si zvykli hledat sílu a energii u druhých lidí a pokud ji budou stále dostávat – nebudou mít potřebu se nad sebou zastavit, zamyslet a něco ve svém životě změnit.

A jak je poznáme? Troufám si říct, že relativně snadno. Nastíním vám několik hlavních druhů těchto upírů a jak se s nimi vypořádat.

Aquapark je místo, které si malí vodomilové rozhodně zamilují. Teď v létě můžete využít ty, které mají venkovní prostory. V zimě zase dokáží zahřát dětskou duši ty vnitřní. Pojďme se společně podívat na to, co vás tam čeká a nemine!

Od kdy

V aquaparcích je voda stejná, jako ve veřejných bazénech - tedy většinou chlorovaná. A jak známo, dětská pokožka je velmi citlivá, proto má většina aquaparků omezený vstup od 1 roku. Před tím, než se rozhodnete s mladším dítětem aquapark navštívit, zjistěte si raději na webových stránkách podmínky pro vstup.

Tento pohled se dá také otočit - jak příjemná je představa, že vaše miminko si lokne vody, ve které se koupou možná až stovky lidí a je plná chloru?  Podobný pohled na věc nastínila také uživatelka @kocicinka v internetové diskuzi S 6 měsícním dítětem do aquaparku. "Myslím, že nejde ani tak o chlor, jako o to, že ve veřejných akvaparcích se střídá velké množství bůhvíjakých lidí. Já bych tam své půlroční dítě nevzala ani náhodou."

Některé aquaparky, zejména ty ve větších městech, mohou mít připravený přímo bazének pro kojence. Voda v něm je upravovaná jiným způsobem než chlorem, případně je přímo slaná. 

Provozní podmínky

Zbývá nám 20 dní do TP...jsem sama doma, přítel je v práci...ráno jsem jela na nákup, odvezla našim uzené a ramu (měli to v akci), chvilku s nima pokecala a jela domů...k obědu že si udělám palačinky a příteli upeču kuřecí stehna na másle s kmínem se steak.hranolky...no a jak dělám těsto na palačinky zjistím že nemám hl.mouku...tak říkám příteli (to ještě doma byl, odjel makat až po 12:30) že musím do Coopu pro mouku že ji nemám...je to sice 10 minut chůze od domu, ale s tím batohem vepředu už mě to chození zmáhá...bolí mě v kříži a pak bříško táhne...a jdu jak kachna...

no tak jsem si nakoupila a jdu domů, přítel už u dodávky že teda jede a diví se že mě bolej záda...

Uvařila jsem, umyla nádobí, vyprala oblečení, pověsila...mezitím s přestávkami protože mě chytl kříž...

Tak jak tu tak ležím, přemýšlím nad svým partnerem...

Nevím, možná jsem moc kritická, nebo bych toho chtěla hodně....uvažuji co pro mě, miminko a náš domov dělá....

nekouří, nepije, nechodí do hospody...doma vynese koš a vyčistí kočce záchůdek.....no a tím to hasne...jednou za 2 měsíce vyluxuje sám od sebe obývák a pracovnu...(ale co další místnosti?)

V mém další terapeutickém okénku pomocí filmové tvorby bych vám ráda nabídla několik titulů vhodných na večer. Jako předehru před milováním i sexem - bez toho aniž byste musely trpět hloupé erotické filmy nebo přímo porno, ať už chcete nenápadně navodit atmosféru nebo když po letech manželství udržujete oheň.

Rozhodně se hodí také jako předehra pokud jste doma samy, samozřejmě!

Eyes wide shut (1999) 

Poslední dílo mistra filmu Stanleyho Kubricka, vyprávějící jen o několika dnech života manželské dvojice Nicole Kidman a Toma Cruise, jež v té době manželi byli) se odehrává jen krátký okamžik vánočního předčasí v prostřední současné newyorské smetánky.

Po večírku, kdy se osobní lékař zámožných a jeho žena Alice zapletou do lechtivých konverzací a následné žárlivé scéně, kdy se Alice manželovi svěří se svou sexuální touhou z dávné historky a vznikne klasická genderová hádka o sexuální moci pohlaví, se William vydává za nočním dobrodružstvím do ulic velkoměsta.

Erotická zápletka vyústí ohromným, takřka freudovským rozuzlením.