Výsledky vyhledávání pro slovo “Iva”
Teď večer se vrhnem na architektonické památky, zajímavosti 🙂 Začneme tedy Domem u Synků, který leží na Dukelském náměstí.
V období největšího rozmachu města v 16. století byla postavena řada měšťanských domů, z nichž však zůstalo jen několik. Nejvýznamnějším reprezentantem původní renesanční zástavby náměstí je dům U Synků.
Renesanční měšťanský dům z r. 1579 nese název podle posledního majitele, obchodníka Bedřicha Synka. Dvorní křídlo stavby zdobí patrové arkádové lodžie, do náměstí vyčnívá arkýř. Na nádvoří se nachází původní studna a jedna z hustopečských zajímavostí, pomník kvasinky vinné. Po rekonstrukci dokončené v r. 2001 byly získány cenné klenuté místnosti a historické sklepení.
Dnes je celý objekt využíván ke kulturně společenským účelům. Sídlí zde Turistické informační centrum, Městské muzeum a galerie a Stálá vinařská expozice. Takže kdokoliv půjde to TIC-u v Hustopečích musí vlastně jít do toho krásného domu. V sobotu tam půjdu na muzejní bazar a výstavu Vánočních výrobků, ozdob, tak snad si vzpomenu a udělám vám pár vlastních fotek 🙂
Obchod se strachem
Každý den se se setkávám s radami a reklamami, co vše „musím“ dělat a užívat, aby se něco podařilo a něco nestalo…
Pokud nebudu používat vložky a tampóny, tak nebudu emancipovaná a silná žena. Pokud nebudu používat některé přípravky, tak budu mít infekce na intimních partiích a je jedno, že rozumím své vagíně… a tak se dostávám k jádru věci. Ze všech stran se na nás, budoucí i stávající maminky valí informace, bez jakých potravinových přípravků se neobejdete. Na diskuzních fórech se dohadují ženy, zda je při plánování těhotenství lepší užívat Nosifol, Fertipronu nebo Inofolic a když přijdete ke gynekologovi, poradí vám, že nejlepší je užívat přípravek, ke kterému má čirou náhodou při ruce i letáček.
Zažila jsem to. Zažila jsem dilema, které všechny přípravky si nakoupit a které brát. Pečlivě jsem je brala a věřila, že částka, kterou jsem za ně dala, není zbytečná a pak následovat potrat…
Oklepala jsem se z toho zážitku a dál brala ony potravinové doplňky a další mi doporučil lékař a manžel mi nechtěl brát iluze. Jen jednou poznamenal, že když se podívá na složení, že je to jen předražené něco, co se dá pořídit mnohem levněji… No i když je to lékař, tak jsem mu úplně nechtěla věřit, přeci by mi můj gynekolog nedoporučoval něco, co by bylo jen předražené nic…
Pak následovalo další těhotenství, obrovská radost, pokračování braní zaručených vitamínů a další potrat…. A opět mi gynekolog doporučoval potravinové doplňky a dával mi další a další letáčky…
Absolvovala jsem všechny možná vyšetření, zdlouhavá, určitě finančně náročná a doufala jsem, že se přijde na problém…. a přestala brát ty zaručeně úžasné potravinové doplňky. Vyměnila jsem Fertipronu a další zaručené potravinové doplňky, za které jsem mimochodem od začátku roku utratila kolem 5 tisíc za kyselinu listovou, vitamín C a obden tabletku komplexních vitamínů centrum. Přestala jsem stresovat a sledovat a beru to s nadhledem. Zrovna včera jsem našla článek, který úplně do posledního puntíku potvrdil vše, co mi říkal manžel (článek od unávaného gynekologa : http://m.bartak-alexandr.webnode.cz/news/proc-se-nektera-tehotenstvi-potraceji/). Nejen díky němu, ale hlavně mému muži jsem si uvědomila, jakým jsme my ženy skvělým kšeftem pro farmaceutické firmy. Jak můžou v klidu vydělávat na našem strachu.
POROD - zázrak přírody
,,BYLO TO NEUVĚŘITELNÝ, VID?, OBROVSKÝ ZÁZRAK PŘÍRODY" už jsou to tři měsíce a my s manželem stále několikrát týdně vzpomínáme na 24.8.2016, kdy se nám ráno ve 4,27hod narodila Adélka. Ráda bych se podělila o svůj příběh, protože tak jako mě v těhotenství inspirovalo číst porodní příběhy, tak i já bych ráda byla inspirací.
Svůj příběh bych ráda začala tím, co jsem prožívala v těhotenství. Hned při prvním ultrazvuku, kdy mi Mudr.oznámila, že jsem těhotná, také řekla, že mám srdcovitý tvar dělohy a že se mi zřejmě miminko neotočí hlavičkou dolů, ale ať nemám strach, že ho ze mě nějak určitě dostanou. Už tenkrát jsem si pomyslela, že tomu nevěřim, že já budu určité rodit přirozeně.
Celé těhotenství bylo parádní, byla jsem veselá a užívala si každou chvíli. Kamarádky se mě stále ptaly, jestli se bojim porodu. ,,Bát se porodu? Proc? Až to přijde, tak to přijde a věřim doktorům, že mi pomůžou " Když jsem byla ve 25 týdnů potkala jsem kamarádku, která byla pár dní před porodem a měla úplně stejný přístup jako já. Když mi pak psala za týden, že porod byl hrozný a jak trpěla 18hod v bolestech, uvědomila jsem si, že takový porod přeci ja mít nemůžu a nechci. Štěstí přeje přeci připraveným, nemůžu nechávat MUJ porod, aby se jen tak nejak stal...Zacla jsem tedy číst a koukat na videa na youtube. Video mystický porod jsem viděla několikrát. Tady na konikovi jsem se dozvěděla o knize hypnoporod a hned si ji objednala. Úplně jsem se do toho ponořila a žila jen přípravami na přirozený porod podle knihy hypnoporod. Učila jsem se správně dýchat, relaxovat, vizualizovat si..
ALE! Adélka nebyla stále otočená hlavičkou dolů. V myšlenkách jsem si s ni před spaním povídala a vysvětlovala ji, že když se otočí, narodí se přirozeně a budeme se spolu hned moc mazlit 🙂 Babička mi poradila, ať si svítim dolů baterkou, že miminko půjde za světlem. Tak jsme svitili 🙂 A co se nestalo! Ano! Adélka se otocila. Byla jsem na utz, když mudr našla hlavicku dole. Nemohla tomu uvěřit. To bylo poprvé, kdy jsem na kontrole upřímně od srdce plakala dojetím. Radovala jsem se, ze se tesim, ze si Adelku vytlacim 🙂 Samozrejme doktorka (lékařka) me opet zacla ,,lekat". ,,VY SE JAKO TĚŠÍTE NA POROD??? NO, MOC SE NERADUJTE. VAŠE DĚLOHA NEBUDE MÍT DOST SILNE KONTRAKCE A NEVYTLAČÍ MIMINKO. SMIRTE SE S CISARSKYM ŘEZEM " Na chvilku me vyvedla z míry, ale pak jsem si uvědomila, že mi taky říkala, že se miminko neotočí a otočilo se.
Blížil se termín porodu a stále nic...tady na konikovi jsem četla, jak holkám v naší skupince odchází hlenove zátky, mají poslicky a hlavně, už rodí. Já nic...termín byl 19.8 a nic...23.8.odpo uz jsem začala trochu pochybovat o tom, že moje tělo ví, co dělat...
A ten den to začlo! Ve 23:22 mi praskla voda, ležela jsem v posteli a najednou cítím teplou vodu mezi nohama. Křičím na manžela do koupelny, že mi praskla voda 🙂 chytla jsem obrovský záchvat smíchu a šílene se smala, voda strikala všude a manžel kolem me běhal s papirovyma ubrouskama 🙂 Byla jsem pozitivne naladena a těšila se, že brzy budu mít Adelku v naruci. Pobalili jsme se a jeli do porodnice. V půl jedné rano me přijali a oznámili, že jsem skoro úplně zavřena, že mi voda odtekla pidi skulinkou. Že mě ubytují na pokoj na gyndu, ptze budu rodit nejdřív tak za 10 hod. Manžela posílali domů, já ho ale prosila, ať zůstane na chodbě a čeka...Dali me na pokoj k jedné starší paní, ktera byla po operaci. Zavřeli za mnou dveře a Čau 🙂 to bylo půl druhe ráno. Vzala jsem si mobil a sluchátka s tím, že budu relaxovat, jak jsem si to doma trénovala. Jenže to jsem nestihla. Najednou mi začly najíždět vlny, tak jsem dýchala přesně podle knihy hypnoporod. Šla jsem do sprchy...sprchový kout tam nebyl. Byl tam kanalek uprostřed místnosti a visící hadr. Vlny zesilovaly a zesilovaly. S bolesti jsem pracovala dobre, v tehotenstvi jsem trenovala praci s bolesti pri masazi hraze. Kazdou kontrakci jsem vítala a říkala jim, že jsou to moje kamarádky, který mi přišly pomoct. Pořád jsem se nadechovala co to šlo a hnala vzduch do břicha a nafukovala ho jako balón a představovala si, jak se otviram a jak moje děloha tlačí miminko dolů. Najednou se mi zachtělo šílene na velkou. A tak jsem seděla na wc a moje tělo tlačilo a tlačilo a já kajdila a kajdila. Neuveritelna síla mého těla! Mela jsem jednu kontrakci za druhou a nestíhala mezi nimi odpočívat. Musím říct, že jsem se poradne vyčistila. Přírodní klystýr 😀 Najednou už jsem to přestavala zvládat, cloumala se mnou jedna kontrakce za druhou a já řvala jak tygr! Zazvonila jsem na sestru, že chci něco na bolest. Myslela jsem si, že v tomhle budu tech zmiňovaných 10 hod 🙂 🙂dnes už chápu, že jsem rodila 😉 Sestra pěkně nepříjemna mi odpovída, že při příjmu, jsem předložila porodní plán, kde odmítám léky. Říkám, že teďko léky chci! A ona zase zopakovala, že jsem při příjmu léky odmitla a zavřela dveře a nechala mě tam svijet se. Byla jsem v tu chvíli bezradna. V plánu jsem měla psáno, že nechci aby mi léky nabízeli, že si o ně kdyžtak řeknu sama. Moje tělo tlačilo a tlačilo a já byla sama na dlazdickach v koupelně. Nechapala jsem proc mi nikdo nechce pomoct. Řvala jsem co to šlo, řvala jsem už pak schválně, aby mě někdo slyšel a přišel mi na pomoc. Povedlo se. Došla mudr, ať si dojdu na postel, že na me koukne. Já nemohla chodit. Jen jsem řvala, že tlačim a tlačim a co to jako je??!! Doktorce se to zdálo divné, tak na me mrkla a najednou začla křičet, že cítí hlavicku a že rodim! Okamžite volala pro kolečkové křeslo a ze musíme na sál! Najednou kolem mě bylo hrozne lidi, zvedali mě a dávali na křeslo. Nesměla jsem si sednout, abych nezasedla Adelce hlavičku 🙂 Takže mě v polosedu rychlosti blesku prevazeli na porodnici. Jeli jsme přes chodbu, kde sedel manžel a ten nevěřil, co se děje. Myslel si celou dobu, že spím a odpocivam 🙂 🙂 🙂 Takže se k nám přidal a běžel s námi 🙂 jenže! Ten večer přijelo rodit 7 maminek a nebylo nikde místo! Stali se mnou v chodbičce a řesili, kde mě odrodi. Vymysleli, že rychle přestaví operační sál a odrodi me tam. Vyrobili ,,kozu" , vyhodili me na ni nahoru a šlo se na věc. Tlačení bylo dost fyzicky náročne, chvilkama už jsem přestávala moct. Doktorka a manžel byli velká podpora a moc mi pomáhali a povzbuzovali. Na sal jsme přijeli ve 4 rano a ve 4,27 vykoukla Adélka na svět. Az zpetne mi doslo, ze jsem v koupelne tlacila nastesti spatne, jinak bych asi porodila tam.
Dobré ráno všem, jelikož včera nefungoval gůůgl 😀, já, a vlastně i koník 🙂) tak jsem si užívala klidu s dvojkou bílého a řekla si, že vše až dnes 🙂 v průběhu dopoledne se seznámíme s krásami Hustopeč a jejich okolí 🙂
#test_nutricia
Než jsem měla možnost testovat tyčinky nutrimama sama jsem si jeden balíček koupila. Jako milovník čokolády jsem samozřejmě šáhla po čokoládových 🙂 měla jsem teda možnost testovat 15 dní. Prvních 5 tyčinek jsem ale prokládala kojícim čajem a musím přiznat že jsem si připada jak znova poporodu protože to bylo jediné období kdy jsem byla vážně ráda za odsávačku 😂😂 proto jsem dalších 10 tyčinek, na které jsem čekala rozhodla testovat bez čaje aby jsem věděla jestli za litry mléka mohl čaj a nebo tyčinky.
V první řadě, než začnu o testováni psát bych chtěla říct proč jsem se do testováni vůbec přihlásila. Od narození mé prvorozené dcery Stelly jsem tomu s jídlem moc nedala.. né že by jsem nechtěla ale prostě nebyl čas. Než jsem si udělala snídaňi byl čas večeře a takhle to bylo den co den... když už jsem něco jedla tak to bylo to co je nejvíc poruce. Brambůrky, popcorn a samé takové zdravé jídlo které prospívá mě i mému dítěti 😂😂 Jak jinak.. v těhotenství jsem sladké nepotřebovala ale teď jak kdyby jsem celých 9 měsíců doháněla. Proto tyčinky nutrimama.. jsou sladké mají všechny možné vitamíny a potřebné latky jak pro mě tak pro mou dceru.
Protože jsem už čokoládové tyčinky měla zavˇla jsem svých 10 dní s malinovýma a řeknu vám, ty jsou vynikající! U té čokoládové mi něvo vadí a bohužel nevím co, protože čokoládu miluju ale v tomto připadě jsou pro mel vítézem malinové. Vyhodou je že jsou vždy po ruce a tak když jsem šla někam na procházku jen jsem jí hodila do tašky a šlo se. 🙂
Nevýhodou bude určitě cena, protože ikdyž se to propočíta na jefnu tyčinku není to úplně nejlevnější. Také jsem zastáncem toho aby se vyzkoušelo několik druhů. Hlavně nerušit ty malinové!! 😁😁
V testovacím balíčku byl i vanilkový nápoj. Já jsem ho dostala už v porodnici a ptoto jsem ho raději už nezkoušela a přenechalm jiné mamince. Za mě NE! Děkuji.
Jsem ráda že jsem měla možnost tyčinky vyzkoušet a určitě si je zas koupím.
Tak takhle si sedáme. přijde mi, že si vždy z lezení takhle sedne aby se podíval co bude zlobit, teda dělat :D dál. Jen se přitom nenarovná a tím pádem dost ublinkává, jak si tlačí na bříško. Nelíbí se mi to, co mám dělat? Mám ho nechat, až si sedne úplně, nebo to je špatný, že sedí takhle shrbený?
Pouto lásky a důvěry k rodičům
V některých směrech své rodiče vlastně vůbec nepotřebovala. Když ji něco vylekalo nebo rozzlobilo, nejlépe se uklidnila sama, ne v náruči mámy, tak jak je to běžné. Sama usínala a sama se probouzela. Po probuzení nevolala mámu, prostě jen seděla v postýlce a tiše čekala.
Nikdy bych nevěřila, jak moc důležité pro celý budoucí život je to, jak jste citově navázaní na své rodiče. Jak jim důvěřujete, věříte jim, že tu budou v dobrém i zlém a můžete se na ně vždy a za všech okolností spolehnout.
Teorie pevného pouta
První roky života, především kojenecký věk, je v tomto ohledu opravdu zásadní. Dítě přichází na svět bezmocné, odkázané na pomoc a péči svých nejbližších. Maminka v ideálním případě reaguje vnímavě a citlivě na jeho potřeby, ať už fyziologické nebo potřeby blízkosti, obětí, lásky a něhy. Přesně na tohle je mozeček malé bytůstky připraven a v takových podmínkách se rozvíjí optimálně. Z miminka pak roste člověk plný důvěry v sebe, ale také ve svět kolem.
Cítí, že je přijímán, že on jako takový je dobrý, protože jeho rodiče ho milují takového, jaký je, dále cítí, že svět je bezpečné a krásné místo - jsou tu přece rodiče, kteří ho ochrání před nebezpečím, a později to přece zvládne sám.
Co když je ale vše jinak?
Včera dělal Pažout s Válou úkol z matematiky (já jsem zatím kontrolovala jeho úkol z angličtiny 😀 - pozn. red.) a pořád slyším, jak ji peskuje: "Vali, tady je jako plus jo? To se mi teda nezdá. A na tohle potřebuješ prsty, jo? To zvládneš i bez nich!". No a po chvíli mi to nedalo a zahulákala jsem na něj, ať ji taky nechá dýchat, že se to teprve začínají učit a že učitelka říkala, ať prsty klidně zatím používají.
Pažout přijde ke mně, soucitně mě pohladí po vlasech a povídá: "Zubařky musej umět počítat. Zpěvačky ne."
No... Možná sem tam zapomenu nějakou nulu, desetinné číslo nebo jak se tomu vlastně říká. Ale zuby spočítat zvládnu, tak kde je problém?! 😀
Dobré dopoledne přátelé, jsem zpět 🙂 No a postupujeme dále. Slíbila jsem, že si řekneme něco o současnosti Hustopečí. V současné době žije v našem městě cca 6000 obyvatel. Ve vedení města máme starostku paní Hanu Potměšilovou.
Městem protéká jedna říčka, jménem Štinkovka (no podle mě to je spíš stoka, ale nechci se dotknout rodilých Hustopečáků 😀). Máme zde dva kostely, kostel Českobratrské církve evangelické,, na který koukám z okna 🙂 a pak kostel Sv. Václava a sv. Anežky České, tedy římskokatolický. O něm si něco řekneme později, ale když se pořádně podívám i na ten vidím z okna 🙂.
Jelikož je čas předvánoční, tak mohu napsat, že v neděli 27. 11., tudíž první adventní neděli se v obou kostelech koná adventní koncert. Určitě stojí za to se jít podívat.
Nerada bych se dotkla někoho, kdo si myslí, že Hustopeče měly více známých osobností. Ve zkratce vyjmenuju ty, které většina z nás zná, a těmi jsou bratři Mrštíkové (Vilém a Alois, spisovatelé). Pak bych měla zmínit Isidora Böcka, který byl jediným Rabínem v historii Židovské obce v Hustopečích. Dále tu máme někoho, kdo se zasloužil o založení první české školy v našem městě, a tím byl Vlastimil Svatopluk Juren. Pak bych neměla opomenout pana Remundu (Ivan Remunda) a paní Nohelovou (Věra Nohelová).
První písemné zmínky pocházejí z poloviny 13. století. Významným mezníkem se stal rok 1572, kdy povýšil císař Maxmilián Hustopeče na město a udělil znak, který používáme dodnes. Znak je červenozlatý. V pravé polovině ukrývá symboly vinařství: větévku vinné révy s červeným hroznem a kosíř. V levé polovině znaku je stříbrná orlice. Viz obrázek č. 1
Dalším podle mě dost podstatným mezníkem byl 8. říjen roku 1938, kdy bylo město v důsledku Mnichovské dohody zabráno nacistickými vojsky, viz obrázek č. 2 Po skončení 2. světové války byl soudní a politický okres Hustopeče obnoven a při reorganizaci státní správy Československa v r. 1960 došlo k jeho připojení k okresu Břeclav. A tak jsme v okrese Břeclav dodnes 🙂) viz. obrázek č. 3. A to je vše přátelé 🙂)
Tak jsem tu zase jako domov_muj a jdu vám napsat pár informací o historii. Je mi jasné, že každý se vyžívá v historii jako já, a proto to bude velmi stručné 🙂 cokoliv budete chtít vědět víc, klidně se ptejte mě nebo strejdy gůůůgla 🙂
Krásný den, milé maminky i budoucí maminky! Rok se s rokem sešel a jsou tu opět Dny s KiKem plné diskuzí, soutěží, krásných dárečků a tipů na pohodové svátky. Věřím, že si tento týden společně užijeme a načerpáme novou inspiraci. Na naše letošní tipy na vánoční dekorace a dárky z KiKu se můžete podívat na www.oblekamesechytre.cz
Jelikož většina z Vás začíná vánočním úklidem nebo úklidem před adventem (kdo by chtěl zdobit vyloženě neuklizenou domácnost), tak Vám poradím skvělého, levného a efektivního pomocníka na tento úklid. Jedná se o bezvadný hadřík Vileda Actifibre. S ním jde úklid opravdu lehce, stačí přejet plochu a nemusíte už nic leštit. Ohromně se osvědčil v naší rodině a ženy ho jen chválí (velký ohlas má i tady na koníkovi). Sama oceňuji to, že úklid mám o polovinu rychleji udělaný. Lze ho sehnat v drogerii Teta, Kauflandu, Tescu, Bauhausu, Obi atd. Velkým bonus je to, že stojí pár korun a koupit si ho může opravdu každý 🙂
Tento týden objevíme krásu našeho města a jeho okolí. Nejdříve si velice lehce řekneme něco historii města, následně si povíme něco o současnosti města a možná se podíváme i po okolí 🙂
Testovali jsme dětskou kosmetiku Nobilis Tilia
Ukončili jsme testování na vynikající přírodní kosmetice Nobilis Tilia a musím říct, že překvapila nejen mě, ale i mé děti. Když nám došel balíček, děti se vyptávaly, očichávaly, ihned měly potřebu vše zkoušet. Jakmile jsem napustila vanu, hrnuly se do ní, aby "prubly" první výrobky. Samotný šampon Toník ohromil nejen svou vůní, ale i výsledky 🙂. Jedna z dcer má opravdu dlouhé vlasy a po používání této heřmánkovo medové slaďoučké pěny se jí vlasy podstatně méně zacuchávají a mastí. Jsou krásně lesklé a voňavé. Dokonce natolik, že i její spolužačky ve škole ji několikrát řekly, jak krásně jí voní vlasy 🙂. A mladší dcera zase chodí každý podvečer se slovy "koupat - šampon". Ta pro změnu myslí sprchový gel Vendelín. Strašně si zamilovala jeho pěnivost, pochopila, že ji vůbec neštípe do očí a pořád čichá k lahvičce. Nedivím se jí, protože je to další produkt, který nezklamal. Jemná vůně pomeranče by se mohla linout z naší koupelny stále. Navíc díky obsahu rakytníkového oleje zanechává dětskou pokožku opravdu jemnou, dokonce lehce pomáhá na slabý ekzém a jako bonus je pro mne to, že není třeba velké množství na jedno umytí 🙂. Náš nový osvěžovač vzduchu, kterému doma neřekne nikdo jinak než "číča", získal takovou oblibu u mých dětí, že samy chodí a stříkají do vzduchu kdykoli si vzpomenou. Jsou chvíle kdy už je musím opravdu krotit 🙂. Krásně a jemně provoní celý dům a opravdu pročistí vzduch. Jemná vůně eukalyptu se neovoní podle mého nikdy pokud je "podávána" v malých dávkách. Takže jak píši, velká oblíbenost a nejen na spaní. A to jistě samy víte, dětem jen tak něco nevoní 🙂. Na řadu přichází krém nejen proti nepřízni počasí Olinka a to se musím přiznat, že jsem trochu váhala zda jej dát. Je to z toho důvodu, že mám všechny děti atopiky a jen tak jim na tvářičky něco nenamažu. No, přesto jsem to riskla, protože jeho vůně mě kupodivu opět nezklamala 🙂. A složení krému je na rukou i pleti velice příjemné. Na to jak je tužší, roztírá se nádherně. Má kouzelnou vůni mandarinek, do které jsem se vážně zamilovala. A co se týče ekzemu, ač se mi tomu nechtělo věřit, funguje naprosto dokonale. Dokonce natolik, že se kamarádky ptají jestli jsem u dětí vyměnila kosmetiku a jak se jmenuje, protože samy by to pro svá dítka potřebovaly. Když jsem jim řekla, že jsme začali používat Nobilis Tilia, byly opravdu velice překvapené. Spousta z nich tuto kosmetiku zná, ale nevěřily, že by opravdu takhle pomáhala a jak už to tak bývá, vůně byla pro ně také překvapující 🙂.
Tímto bych chtěla opravdu velice poděkovat týmu Modrého koníka za možnost testovat přírodní a co mě baví snad ještě víc, český produkt. Díky této možnosti jsem objevila opravdu novou kosmetiku nejen pro své děti do naší domácnosti a rozhodně se od ní jen tak "neodlepíme". Moc děkuji a všem, kteří ještě váhají či váhali zda si ji pořídit a vyzkoušet doporučuji, začít s okamžitým "testováním" 🙂.
#test_nobilis
Jak jsme s Koníkem testovali tyčinky Nutrimama
Jsem moc ráda, že jsem nedávno narazila na článek od konik_testuje a zjistila, že na Koníku mají maminky možnost zapojit se do testování různých produktů. Stačí jen napsat komentář pod příslušný článek u produktu, který maminku zajímá. Měla jsem velikou radost, že si mě vybrala právě firma Nutricia pro testování tyčinek Nutrimama.
Jedná se o cereální tyčinky Nutrimama Profutura, které byly vyvinuty speciálně pro kojící maminky. Mají sloužit jako zdravá svačinka, ale hlavně jako doplněk potřebných vitamínů a živin pro maminku a miminko. A to byl hlavní důvod, proč jsem se o tyčinky začala zajímat.
Před čtyřmi měsíci jsem se stala maminkou úžasného syna. Na vše jsem se pečlivě připravovala, ale na to, jak to je v počátcích náročné se připravit moc nedá. Proto jsem hrozně šťastná, že i v tak náročném období, jako je šestinedělí, se mi podařilo i přes spoustu překážek vybojovat pro mě a mého syna kojení. Dnes můžu hrdě říct, že po spoustě nervů a prolitých slz je syn stále plně kojený a ještě nikdy neokusil nic jiného, než mateřské mléko.
Možná právě proto, že to nebylo jednoduché, si kojení moc vážím a samozřejmě si uvědomuji, že v tomto období je velmi důležitá správná životospráva. Ale jak to udělat, když není čas pořádně uvařit, natož denně nakupovat čerstvé ovoce a zeleninu a ještě během toho vypozorovat, jestli nevadí miminku na bříško… Moje odpověď je – zvolit vhodný doplněk stravy.
Vybrala jsem si právě cereální tyčinky Nutrimama a po 10 dnech testování je můžu s čistým srdcem doporučit. K dostání jsou ve dvou příchutích - čokoláda & brusinky nebo maliny & brusinky. Obě jsou opravdu moc dobré a zasytí. A když to říká někdo, kdo jinak cereálie, müsli a podobné věci téměř nejí, musí na tom něco být 🙂 Navíc je může mít člověk všude po ruce (hlavně bez předešlé přípravy 🙂 ). V balíčku přišel kromě tyčinek navíc i vzoreček mléčného nápoje s vanilkovou příchutí, který mi k mému překvapení chutnal také. Ocenila jsem i brožurku o kojení, zavádění příkrmů a vývoji– též součást balíčku.
Pro lepší přehled bych tedy shrnula pozitiva tyčinek:
Takové jiné miminko
Víte, že mít pejska je i velká výhoda? Nacvičili jsme si s manželem výchovu dítěte. Sice je to vlastně slabý odvar od výchovy dvounohého dítěte, ale je fakt, že když už bylo něčeho moc, tak jsem ji mohla nechat doma samotnou a jít třeba s kamoškou na kafe.
Jen pro ty, co mají rádi pejsky a ostatní zvířátka 😊
Jsem mámou dvou úžasných dětí, ale byla jsem mámou i úžasné Bekynky francouzského buldočka. S manželem jsme si ji pořídili po roce vztahu. Vždycky jsem tvrdila, že je to mé prvorozené miminko a tvrdím to už i jako zkušená máma dvou dětí.
Byla úžasná, hravá, mazlivá a samozřejmě i na zabití (jako každé jiné dítě). Bohužel byla, protože nám před rokem zemřela a stále mi moc chybí. Ale teď k tomu hezčímu...
Víte, že mít pejska je i velká výhoda? Nacvičili jsme si s manželem výchovu dítěte. Sice je to vlastně slabý odvar od výchovy dvounohého dítěte, ale je fakt, že když už bylo něčeho moc, tak jsem ji mohla nechat doma samotnou a jít třeba s kamoškou na kafe.
Milovala jsem chvíle, kdy mi byla zima a ona se tak věrně tulila a zahřívala mě (jasně, chlapa to ze začátku taky chvilku bavilo, ale co si budeme povídat, stejně mu to dlouho nevydrželo).
Dnes jsem si slušně mákla, ale musím říct, že vánoční úklid z větší části hotový. Přálo mi i počasí, takže mytí oken byla paráda. A s Windomaticem to šlo, raz dva. Byla jsem celkem skeptická, moc jsem neočekávala a výrobku tolik nevěřila. Ale ani ve snu jsem nečekala, že ho nakonec budu vynášet "do nebes". Použila jsem opravdu jen vodu a jar. Okna přejela hadrem a vysávala Windomaticem. Žádné leštění, jen pár tahů tímto skvělým vysavačem na okna. Současně jsem ho použila i na všechna zrcadla a na skleněné dveře do sprchového koutu. I tady bez jediné čmouhy. Paráda, když člověk nemusí použít leštěnky, Clin a podobně.
Takže s Windomaticem, parním mopem a zázračným hadříkem Actifibre už žádná další chemie (jen úklid vodou).
Moje nadšení s výrobky firmy Vileda nebere konce. Jsem zvědavá čím mě překvapení příště 🙂
Dnes jsem se rozhodla rozdávat radost. A proto je tady vyhlášení soutěže od firmy Vileda. Vaším úkolem bylo napsat, jak u Vás probíhá vánoční úklid a připojit vlastní fotografii vánoční, zimní nebo podzimní výzdoby ve Vašem domově.
Výsledky ( losoval opět manžel):
1.místo - vysavač na okna Windomatic vyhrává @danunkam
2.místo - pur houbička střední a mikrohadřík Actifibre na okna vyhrává @miven
3.místo - mikrohadřík Actifibre na okna vyhrává @hohe
Výhercům moc gratuluji a poprosím je o adresu (do soukromé zprávy), aby jim mohla být zaslána výhra 🙂
Vám všem ostatním děkuji za účast v soutěži, za krásné soutěžní příspěvky a nebojte, za chvilku je tady další soutěž a třeba se štěstí usměje právě na Vás.
Všem jako poděkování přiletí dvě modrá srdíčka. Opravdu si vážím každého (věcného) soutěžního příspěvku. Opět mi udělalo radost, že Vás bylo tolik 🙂
@agnes91 @moni139 @lucisuska @klarkak @nikon99 @hanncca @olunka @kaatushkat @katkamal @liss_durman @ilonne @apacheee @marta030382 @karlik87 @renatka16 @sabine_ @nata22linka07 @raniha @renyb @tichackova @kajkaa789 @tadeasek2016 @murynka @ramalka2 @mississka11 @alilisi @vendik84 @markysek2 @lascie @sklenice2 @janulkovka @bimmka @amaliee @makynaeliska @miven @linusha @michalelka @laky88 @mkrelo @dvestepadesat @arien_black @veronikec @pilsner @hohe @destinee @jenie @petra_k_ @lulufafo13 @hance09 @martunka @elmonda @kajovaevicka @michaela___ @danunkam
Po nedělním obědě mám pro vás otázku za srdíčko. V jedné KZ z tohoto týdne jsem zmínila pivo a později jsem si vzpomněla na další 2 města z této oblasti, kde se v Chorvatsku vaří známé značky piva. Tři srdíčka poletí tomu, kdo napíše 3 města, která jsou spojena chorvatskými s pivy + jejich názvy 🙂
Trakošćan je jeden z nejatraktivnějších hradů v Chorvatsku. Nachází se v chorvatském Záhoří, asi 40 km od města Varaždin a ročně ho navštíví až 40 000 lidí. Jeho stavba začala ve 13. století, během let se zde vystřídalo několik slavných rodů, až byl v půlce 20. století znárodněn. Dnes se v něm nachází stálá expozice, jež přibližuje styl tehdejšího života a nabízí k pokochání i barokní nábytek a drobné předměty. Pod hradem se rozkládá Trakošćansko jezero, které dříve sloužilo k rybolovu, později se zde nacházel mlýn a pila, ale dnes je využíváno jen ke sportovnímu rybolovu.
kojím malou a prvorozený nás pozoruje a říká: "Maty papá!"
já: "ano, Maty papá..."
syn: "já taky papát"
-tak schválně vytáhnu druhý prso a říkám: "tak pojď taky" (byla jsem zvědavá)
syn přijde k prsu a jen na něj položí pusu (už to asi zapomněl)
já: "musíš sát a poteče mlíko"
syn se na mě podívá, podívá se na prso, zmáčkne prstem bradavku a říká: "necu míko, cu čaj!" 😀 a znova přiloží pusu....
jo, jsem jak nápojový automat 😀
Tak na to, že leze teprve 10 dní, tak už jsem totalně vyřízená. :D nejenže si začal u všeho stoupat a když mu zakážu sahat na Tv, tak se začne vztekat a řvát, jako bych mu utrhla obě ruce a vzápětí je tam zase a pak se zničehonic převrátí a řáchne s sebou o zem a to zažívám docela šoky. Pak kontroluji jestli je v pohodě a v noci už neusnu a už nevím co mám dělat. Fakt jsem si donedávna myslela, že děti se začínají vzekat až později (videa z obchodů, apod.) Ale přijde mi, že už to docela přehání, když zlobí, tak mu důrazněji řeknu, že nesmí a poté když nereaguje ho lehce plcnu přes zadek (přes plenu) a odnesu na koberec k hráčkám, na to se na mě v klidu podívá a spustí řev jako, že jsem mu strašně ublížila. V baráku to musí bejt slyšet, že fakt jen čekám, kdy se mi objeví doma sociálka, že mu ubližuji, Teď se začal vztekat i u oblékání a svlékání a nechce se nechat přebalit, přetáčí se a prohýbá v zádech, samozřejmě doprovázeno jekotem jak při lynčování...POMÓC :D
