Díky projektu "koník testuje" jsem měla s rodinou možnost vyzkoušet kosmetiku Nobilis Tilia a nyní bych se s Vámi ráda podělila o poznatky z testování.

Přiznám se, že jsem o této značce Bio kosmetiky slyšela poprvé až díky tomuto projektu. Veliké překvapení pro mne bylo zjištění, že je tato firma česká. Já osobně ráda podporuji český trh a je to pro mne veliké plus.

Když nám balíček s kosmetikou dorazil, vše jsme důkladně očichali a seznámili se s produkty. Součástí balíčku byly: sprchový gel Vendelín, šampon Toník, ochranný krém Olinka a osvěžovač vzduchu pro miminka. Mě i dcerkám vonělo všechno, jen manžel měl výhrady k ochrannému krému (vůně ho vůbec nelákala). Všechny testované produkty mají opravdu pěkný obal...pro starší dceru (3,5roku) jsou postavy zvířátek velikým lákadlem a hned si pamatovala, že sloník bude na tělo a pejsek na vlásky. Níže naleznete podrobnější popis jednotlivých produktů.

Sprchový gel Vendelín:

Sloník Vendelín má příjemnou vůni po pomerančích, není zbytečně přeslazený, jako bývá většina dětské kosmetiky. Má skvělou konzistenci připomínající želé, takže člověk najednou nevyplácá zbytečně moc.

Šampon Toník:

Jak většina z Vás ví, na Modrém koníku lze teď testovat spoustu úžasných výrobků. Snažila jsem se zapojit do některých z nich, ale štěstí se na nás usmálo právě až se Zubařem od Hasbro a s jejich úžasnou modelínou Play-Doh. Asi proto, že moje dcera má prostě více štěstí než já a co si budeme povídat, testovat hračky je zábava.

Play-Doh hra Zubař je skvělá zábava pro malé zubaře. Můžete modelovat nové zoubky nebo vyvrtat kaz pomocí elektrické zubní vrtačky. Naučíte se správně čistit zoubky nebo můžete vymodelovat i rovnátka. Je vhodný pro holky i pro kluky od cca 3 let, ale určitě si s ním vyhraje i spoustu dospělých.   A teď jak to probíhalo u nás.

Aničce jsem oznámila, že přišlo překvapení a nastalo šílené trhání zabaleného balíčku a radost v dětských očích, když si balíček rozbalila. Plastelínu miluje a modeluje hodně často. Doufala jsem, že i tohle ji chytne a třeba se přestane zubaře bát. Zpočátku to vypadalo dobře. Vše bylo super do doby, než jsme do elektrické vrtačky vložili baterky. To se začala bát a nechtěla ji vzít ani do ruky, že vrtat má raději maminka. Tvořit zoubky, ať už bílé, zelené nebo červené pro ni byla veliká zábava, stejně tak jako je čistit nebo tvořit rovnátka a plomby. Po dobu testování jsem zkusila, co se dalo, abych ji přesvědčila si s vrtačkou zkusit vrtání, ale raději přestala modelovat úplně a šla si hrát s něčím jiným.

Pozitiva za nás:

- s modelínou se krásně pracuje, má úžasně barvy a spoustu možného i nemožného využití.

- je opravdu pro všechny věkové kategorie. Bavila Aničku, bavila mě a v podstatě celou rodinu

Předem než začneme s recenzí a spokojeností s touto sadou, chtěli by jsme poděkovat za možnost testovat a budeme se snažit nezklamat se smysluplnou recenzí.

Na skoroposlední chvíli jsem na Vaše testování náhodně narazila, a jelikož u zubaře a dentální hygienistky trávíme docela spousty času, usoudila jsem, že na testování budeme Ti správní. Synovi se u zubaře líbí nástroje, a úplně geniální je, že ted si na něj vlastně může zahrát, abych totiž přiznala, nikdy by mě nenapadlo, že něco takového existuje. 

Zubaře se nevyhne nikdo z nás a ze své zkušenosti vím, že plno lidí tam má strach vůbec jít. jako dítě jsem si trhala raději zuby sama, než abych návštěvu musela absolvovat 😀

Každopádně si myslím, že tato hračka od HASBRO není pouze hračkou, ale taky poznáním co zubař dělá, jak se s nářadím zachází, jak vypadá. Tudíž si myslím, že je to skvělá uklidnující metoda jak se zubaře toho opravdového tolik nebát.

Dnes máme zubaře doma 11 dní. Musím se přiznat , že moc času na něj ještě nebylo. Jelikož nás skolila ošklivá nemoc, ale zabaví na několik hodin, jsme z něho neskutečně nadšení a nevyhrát v testování, určitě bude čekat pod stromečkem 🙂 

NEGATIVA VÝROBKU :

Testující: Míša 33, Matýsek 7, Mišutek 1,5

Nejsem konzerva, ale jsou věci, které už léta neměním. Mám jeden parfém na podzim a zimu, druhý na jaro a léto. Mám už nějaký ten pátek jednoho chlapa, oblíbenou značku nábytku, čokolády..... A taky kosmetiky. Už několik let používám pouze jednu značku pro sebe i děti. Když něco funguje, neměním to.

Možnost testovat kosmetiku Nobilis přišla v době, kdy jsem začala pátrat po ochranném krému na zimu pro svoje děti. A převážně pro toho mladšího, který je venku prakticky pořád. Zaujal mě i osvěžovač vzduchu a tak jsem si o balíček "napsala" a ono to vyšlo.

Už jsem byla přesvědčená, že balíček ten den nedorazí, děti svlečené, nastoupené v koupelně na večerní koupel a v tom telefon od dopravce, že mám běžet před barák. Starší syn byl nadšený, že to všechno hned může vyzkoušet.

Sprchový gel přišel na řadu jako první. Chlapci byli poctivě vymydleni, použili ho i jako pěnu do koupele. Po sprše pokožka krásně jemná. A protože mám ráda přehled, použila jsem gel i já. Mám extrémně suchou kůži na nohou, takže proč to nezkusit. Konec konců koupací kosmetiku svých kluků používám s velkou oblibou už dlouho. Taky možná proto, že jsem zvyklá na určitou vůni, nemůžu přijít rakytníkovo-pomerančové vůni "na chuť". Neoslovila mě při samotném mytí a bohužel po opláchnutí se mi vůně pokožky nelíbí vůbec. Přizvala jsem na konzultaci i manžela a ani jemu se nelíbila. Ale znáte to, sto lidí, sto názorů a co nevoní naší rodině, bude vonět spoustě dalším.

Druhým testovaným produktem byl šampon. Krásně pění, stačí málo a dětské vlásky jsou po oschnutí moc příjemné na dotek. Bohužel mám opět problém s vůní. Po přičichnutí k lahvičce se mi vůně nelíbí, při mytí už ale není tak špatná. Určitě oceňuji, že šampon neštípe do očí. Tady testování na sobě vynechávám, protože vlasy jsou jediná část těla, kde s přípravky už vůbec neexperimentuji.

Jmenuji se Martina a jsem maminkou malého dvouletého chlapečka jménem Tadeášek. Jako každá maminka i já chci pro svého syna to nejlepší počínaje stravou, oblečením a v neposlední řadě i kosmetikou, kterou užívám na péči o jeho pokožku.

Již od narození syna jsem hledala tu nejlepší kosmetiku, která mu bude vyhovovat. Přírodní kosmetika od tuzemských výrobců byla jasnou volbou, stále si totiž cením vysoké kvality naších výrobků. Hned jak jsem si na mnou oblíbených webových stránkách Modrý koník, všimla v projektu Modrý koník testuje možnosti vyzkoušet přírodní kosmetiku od společnosti Nobilis Tilia, neváhala jsem a hned se o možnost testování také přihlásila. Byla jsem šťastná, když jsem za necelý týden zjistila, že jsem byla vybrána jako jedna z adeptek na testování.

Nemohla jsem se dočkat doručení a bylo to tu, konečně zazvonil kurýr a já si převzala balíček. Uvnitř balíčku se nacházela krásná papírová dárková taška s logem společnosti, tři plastové lahve o objemu 200 ml s dětskou kosmetikou, sprchový gel Vendelín, šampón Toník, osvěžovač vzduchu Pro Miminka a 50 ml plastová nádobka s ochranným krémem Olinka.

První, co mě zaujalo, byl vzhled balení, oceňuji jejich jednoduchý vzhled uzpůsobený uživatelům, tedy dětem, líbí se mi, že společnost jde svou cestou, nestydí se za svůj původ a nemá potřebu se přizpůsobovat vzhledu zahraničních výrobků. Synovi se obaly velice líbili, dlouze si je prohlížel, poznal, že se jedná o kosmetiku pro něj.

Mám velice citlivý čich, a tak jsem byla zvědavá, jak kosmetika bude vonět, v tomto ohledu jsem byla velmi potěšena, vůně všech výrobků byla jemná, přirozená, příjemně lehká a přesto dostatečně intenzivní, zkrátka přírodní. Navodila u mě pocit klidu a pohody.

Prvním testem prošel sprchový gel Vendelín, který je na kontakt s pokožkou příjemný, má hustou gelovou konzistenci, nemusíte se bát, že vám proteče mezi prsty ruky, k umytí celého těla mého syna stačilo opravdu malé množství, které vytvořilo dostatečné množství pěny, syna koupání bavilo a stále se dožadoval dávky Vendelína do svých rukou, aby se mohl sám mýt. Pokožka po osušení byla vláčná a já nemusela užít tělové mléko. Tadeášek krásně voněl.

Podle ultrazvuku jsem měla termín porodu 9.6.2016. Když nastal ten den byla jsem podezřele v klidu, měla jsem na plánovou kontrolu u svého gynekologa který mě vítal s větou: ,,Co tady ještě děláte"? Podle monitoru se nic nechystalo, pouze jsem byla otevřená, a malý krásně naléhal. Pan doktor mi řek, že pokud do neděle neporodím, že už musím navštěvovat porodnici kvůli ozvám, a že už jsem svěřená do jejich péče. Po cestě domů jsem se telefonicky objednala na kontrolu do porodnice (13.6.2016 v 8:00 hod. ) V neděli 12.6.2016 byl den jako každý jiný, poklidila jsem byt, uvařila oběd, a jela k rodičům. Vůbec jsem si neuměla představit, že bych měla rodit. Nenastávali žádné zvláštní pocity. Malý kopal v bříšku jako kdykoli předtím. Večer jsme usedli s přítelem k televizi, udělali si pohodlí. A společně jsme usoudili, že dnes se rodit nebude, a že mě ráno poveze na první ozvy do porodnice. 

.. asi jsme to zakřikli, bylo 21:00 a začali první "bolesti", spíše slabé jako menstruace, která bolí, ale dá se vydržet. Přítel neměl žádné tušení, nechtěla jsem ho "zbytečně" plašit. Šla jsem si lehnout, s pocitem buď a nebo. Během hodiny začali bolesti zesilovat. Nejlépe mi bylo ve sprše, kde mi nic nebolelo, a cítila jsem se skvěle. Vzbudila jsem přítele, se slovy JE TO TADY! 

Oblékla jsem se, a šli jsme pomalu do auta. Bylo 00:30 když jsme opouštěli dům, a vyjeli směr porodnice. Bolesti byly stále snesitelné, cestou mi ale začali kontrakce co 4 minuty - konečně vím, co jsou to kontrakce. Každá to opravdu pozná! 

V porodnici mě přijali něco okolo čtvrt na 2 ráno, udělali mi ozvy, a pan doktor mě vyšetřil. Bolesti byly šílené, myslela jsem si že už to nevydržím. Přišla porodní asistentka že si mám zavolat přítele, aby se převléknul do zeleného, a přešli si na porodní sál. Byla jsem šťastná že se opravdu něco děje, a že brzy uvidím našeho chlapečka. 

Paní doktorka mi zavedla klystýr, vyprázdnila jsem se, a už jsem nesměla jíst, ani pít. Sedím ve sprchovém koutě, a rozdýchám kontrakce po minutě. Slyším porodní asistentku jak mi říká, jestli už mi náhodou neodtekla plodová voda, tak jí odpovídám, že NE, ale že už je to strašný! Natáhla rukavice, a řekla, ať si vylezu na kozu, a říká: "No vida, plodová voda odtekla, vše půjde ještě rychleji než se zdálo! Zavřete oči, a při první kontrakci zatlačte." 1,2,3,4 zatlačení a slyším pláč svého syna! Strašná úleva! Hned mi ho dávají na prsa, pláču štěstím! Malého mi odnesli, na měření, čištění, vážení a přítel vše fotí. Doktorka říká, že ještě budeme tlačit placentum, jedno zatlačení, křik, a placenta venku! Mezitím přítel drží našeho malého Martínka, a nemůže se na něj vynadívat, hrdý otec!! 🙂 

Martin narozený 13.6.2016 ve 3:32 hod, vážil 3600g, a měřil 51 cm

Jednou ročně, 17. listopadu, se po celém světě slaví Světový den nedonošených dětí. Po celém světě se významné budovy a místa zahalují do purpurové barvy. Pořádají se konference, oblékají purpurová trička. Je to proto, abychom si připomněli, že ne všechny děti se narodí v původně plánovaném termínu porodu a že takových dětí stále přibývá. Já jsem se k dnešnímu dni rozhodla napsat článek o tom, co takový předčasný porod pro rodiče i dítě znamená. 

 Nedonošené děti jsou děti, které se narodí před ukončeným 37. týdnem (37+0). V České Republice je hranice životaschopnosti stanovena na ukončený 24. týden (24+0) a váhu 500g. Ale samozřejmě zde máme i menší a mladší děti. Jak moc ovlivní miminko i rodinu předčasný porod závisí samozřejmě na týdnu porodu a na množství komplikací, které miminko potkají. Nejohroženější skupinou jsou děti extrémně nedonošené, narozené před ukončeným 28. týdnem (28+0) a s váhou nižší než 1000g. 

Každá maminka si představuje, jak prožije 9. měsíců těhotenství a na konci se narodí krásné zdravé růžové miminko, všechno bude pro něj nachystáno, tatínek bude u porodu, miminko si odvezou domů a všichni budou šťastni a spolu. Tahle představa se s předčasným porodem rozplyne a nic není tak, jak si rodiče plánovali, představovali, na co se připravovali. Ve velmi krátkém čase se musí přizpůsobit nové situaci, se kterou nepočítali a na kterou se nemohli nijak připravit. Rodiče předčasně narozených dětí vykazují ve srovnání s rodiči dětí narozených v termínu větší míru stresu (Lau, Morse, 2003), větší potřebu pomoci během prvního roku po narození dítěte a nižsí schopnost adaptace (Rautava et al., 2003). Předčasný porod je pro rodiče traumatický zážitek. Velké množství žen po předčasném porodu také vykazuje známky traumatu ještě dlouho po propuštění z nemocnice (Pierrehumbert et al., 2003). Šest až osmnáct měsíců po narození dítěte zažívají opakované, nepříjemné, bolestné a vtíravé vzpomínky (Affleck, 1991, podle Jotzo, Poets 2005).

Dlouhodobá studie prokázala, že samotná hospitalizace a ztížený kontakt rodičů a dítěte nemá na vývoj vztahu rodič - dítě zásadní význam. Co má ale na vztah rodič - dítě největší vliv, je riziko úmrtí dítěte. Konkrétně obavy o život dítěte. Mnoho rodičů má strach navázat s dítětem vztah-kontakt-vazbu, protože se bojí, že zemře. Někdy si takový strach nemusí ani uvědomovat a připouštět. Zároveň ale zažívají opačná pocity, kdy si uvědomují, že by miminku měli poskytnout co nejvíce lásky a péče i za předpokladu, že může umřít. Způsob, jakým se rodiče dokáží vyrovnat s traumatem předčasného porodu má vliv na vztah k dítěti. Pokud se rodičům nedaří s takovou situací vyrovnat, může přechodně způsobit zdravotní problémy u dítěte.

Naopak nejdůležitější věcí pro rozvoj vztahu rodiče a dítěte je fyzický kontakt. Bohužel v prostředí novorozeneckých JIP je takový kontakt omezený, rodič se musí dovolit zdravotnického personálu, aby se mohl dítěte dotknout, pochovat ho nebo tzv. klokánkovat. Klokánkoví je forma fyzického kontaktu, kdy je obnažené miminko přiloženo na obnažený hrudník maminky nebo tatínka. Snahou zdravotnického personálu je umožnit klokánkování co nejdříve. Maminky díky němu lépe navážou vztah s miminkem a snáze “rozeběhnou” laktaci. Děti naopak lépe prospívají a mají méně zdravotních komplikací, protože ze zklidní při poslouchání tlukotu srdce rodiče a lépe dýchají, jak vnímají dech rodiče. 

Po porodu většina maminek nedonošených dětí nezažívá radost z narozeného dítěte, ale naopak se často necítí jako matky, mají pocit, že selhaly, když dítě nedonosily, obviňují se, mají tendence se vyhýbat ženám, které porodily donošené děti a prožívají pocity úzkosti, strachu, smutku, zklamání. Často se maminky samy sebe ptají, jestli mohly předčasnému porodu nějak zabránit, jestli neudělaly něco špatně. Mají obavy "co na to řekne okolí". Výjimkou nejsou ani myšlenky, jestli by nebylo lepší, kdyby miminko zemřelo a maminka mohla začít "od začátu", nebo maminku napadají otázky "co když bude dítě postižené?".

Díky skvělému projektu na Modrém koníkovi jsem se mohla zúčastnit projektu @konik_testuje . Tento projekt je známý tím, že testovaný projekt zašle mamince domů, aby ho otestovala, ta na to za oplátku produkt pečlivě posoudí, ochutná, vyzkouší 🙂

Tohoto projektu jsem se zúčastnila zrovna v době, kdy malé Rozince byly skoro tři měsíce a popravdě jsem neměla moc času na jídlo. Ve chvíli, kdy usnula jsem naházela věci do pračky, vyskládala a naskládala věci do myčky, někdy si stihla vypít sklenici vody a třeba vyluxovat a v tu chvíli, kdy jsem si sedla, se malá vzbudila a kolotoč s kojením, krkáním, hraním si a podobně začínal znova.

S tyčinkami Nutrimama jsem se předtím nesetkala. Věděla jsem, že něco takového existuje, ale nekoupila jsem si je, ani jsem je nevyhledávala. Ve chvíli, kdy se objevilo na koníkovi, že se hledají vhodné kandidátky na test produktu, věděla jsem, že bych se ráda zúčastnit, abych tyčinky vyzkoušela a měla něco málo doma, když jsem se nestihla najíst.

Přišly mi dvě krabičky cereálních tyčinek Nutrimama a mléčný nápoj Nutrimama s příchutí vanilky.

Nejdřív bych Vám ráda představila tyto cereální tyčinky. Tyto tyčinky  jsou tedy určeny jen pro období kojení. Výrobce uvádí, že jedna tyčinka denně zajistí 10 důležitých živin potřebných jak pro matku, tak pro dítě. Těmito živinami jsou DHA dokosahexaenová mastná kyselina ze skupiny omega-3, která přispívá k normálnímu vývoji mozku a zraku u kojeného dítěte. Tyčinka obsahuje také železo, zinek a kyselinu listovou, která přispívá ke správné funkci imunitního systému, dále pak jód, biotin a vitamín B1, který zajišťuje správný energetický metabolismus, Vitamin D k udržení normálního stavu kostí a zubů a posledními složkami jsou vitamíny B2 a B6, které snižují únavu.

První krabička byla s příchutí Brusinka a malina. Musím říct, že za mě tahle příchuť vyhrála. Nejsem moc typ, který ujíždí na čokoládě, popravdě si dám čokoládu možná jen jednou do roka a to tak dvě kostičky. Příchuť maliny je v tyčince tak osvěžující, že jsem se až divila, jak jsou tyčinky dobré. Brusinky normálně moc nemusím, ale tady byla spíš cítit ta malina, což mi vyhovovalo.

Zdravim,

chci se podelit o pocitech kdy mi lekar sdelil ze mozna budu muset jit na cisarsky rez.

Mala brisku prospiva akorat je stale KP,na kontrole v tydnu 33+1 tomu nebylo jinak.Po otazce co kdyz se mala neotoci tak rikal no budete muset jit na cisar,ale to si povime priste pokud se neotoci.

Vzdy co jsem cetla clanky tak jsem si rikala proc ty zensky jsou z toho tak hotovy ze musej na cisar(vsak to bude bez bolesti,budou vedet kdy se mimco narodi atd. atd.) to jsem si rikala kdyz jsem nebyla tehotna.za cele tehu jsem si rekla ze kdyz to prijde tak to vemu v pohode a co no proste rodit nebudu ale tim co me rekl doktor tak se musim priznat ze vsechny ty zensky chapu jak se citili.ja si to nepripoustela ze by takova situace mohla nastat..a opravdu kdyz jsem odchazela z ordinace se slzama v ocich jsem psala priteli sms :( a doma po cteni o cisarskem rezu jsem se rozbrecela...opravdu nechci na cisare..a doufam ze promluvy do briska zaberou a mala pochooi ze se ma otocit ze maminka ji chce porodit a ze tatinek u toho chce byt a videt ji jako prvni 🙂 takze doufam ze za 14dni tomu bude jinak 🙂

Nemam Instagram, Facebook pouzivam spis na cumendu ostatnich, nepisu nikdy nic do zadny fora. Ale o tohle se chci s Vami podelit.

Muj starsi syn Kubik se narodil pred 3 lety a 8 mesici koncem panevnim. Vnitrne i doktory jsem byla vyburcovana ke prirozenemu porodu. Rodila jsem v Brne na Obilnim trhu. Porod jsem mela domluveny s jednou znamou, ktera tam tehda pracovala. Samozrejme k memu stesti ten vikend odjela k rodicum mimo Brno a ja zacala rodit. Porod probihal vcelku dobre, slo se tlacit. Bohuzel pri vypuzeni celeho telicka zustala hlavicka jeste v porodnich cestach a pri pokynu naposledy zatlacte tehdejsi doktor nerespektoval hlavni pravidlo porodu koncem panevnim a to pouze pridrzet miminko a nesnazit se ho z rodicky vytahnout sam.

Kubikovi se v tomto kroku natrhnul hlavni sval na krku – kyvac, neboli torticollis. Ze je neco v neporadku jsme zjistili v jeho 3 tydnech, kdy mu krk otekl. Pak uz ten prubeh zna asi kazda maminka co si timhle prosla. Ultrazvuky, rehabilitace, Vojtova metoda, predilekce z duvodu uhybani hlavicky, straseni helmickou, plac, vztek na cely svet, nervy na pochodu. Po roce nas propustili, ze je to dobre a chodili jsme zhruba co pul roku na kontrolu. Vzdycky nam rekli, ze je to dobre, jen muzeme obcas zkusit tento a tento cvik. Jenze to nebylo dobre. Kdyz trochu povyrostl a vytahnul se mu krcek bylo jasne za ma tendenci uklanet hlavu na stranu, osa patere mela tendenci se vychylovat, hrozila skolioza, pul obliceje se bude vyvijet rychleji, oci muzou silhat apod.

V lednu 2016 jsme si vydupali opet navstevu v Bilem dome na konzultaci kdy pani doktorka sama uznala, ze se to zhrosilo. Domluvila nam intenzivni cviceni. To nam ale nestacilo. Nasli jsem si sami fyzioterapeuta, shodou okolnosti soused v nasem dome a ten byl tak ochotny, ze k nam domu chodil 3x tydne a ukazoval nam opravdu vyzivne cviceni. Opet nastala doba premlouvani na cviceni, slibovani, vyhrozovani, plac. Nekdy to slo formou legrace, ale jindy s placem. Nekdy v kvetnu po opravdu kazdodenim cca pul hodinovem cviceni jsme naznali, ze sice pokrok je videt, ale ne takovy, jak bychom si vsichni predstavovali. Pani doktorka v Bilem dome nam doporucila operaci v Detske nemocnici s tim, ze by ji provedl pan primar. Objednani jsme byli v cervnu 2016. Prisla studena sprcha. Jak obdivne vzhlizim ke vsem doktorum jako k andelum, kteri chteji primarne pomoci lidem, tady prisla pouze arogantni komunikace k nam, k rodicum. Ke Kubikovi byl mily, ale my jsme si vyslechli same rypani. Vrchol vseho byl ten, ze nam pan primar sdelil, ze po operaci kyvace bude mit 5 tydnu sadru od pupiku pres hlavu a krk a hlavou vytocenou na stranu, aby se vaziva na svalech spojila. Jeste protivnejsi sestra, co sedela naproti nam, nam oznamila, ale at mu to laskave dopredu rekneme, ze potom se deti z narkozy budi a nevi co se deje a krici jim tam. Evidentne sestra andel jak vysita. Kdyz jsme se s manzelem zeptali, jestli neexistuje jina varianta po operaci, jako je krunyr apod, suse nam sdelili NE. S manzelem jsme se na sebe podivali, podekovali a uz se nikdy nevratili.

Hned jsme zacali obvolavat vsechny velke nemocnice v Česku. V Motole nam rekli, ze asi 15 let sadru nedavaji, proc ji tedy 3 letemu prckovi nutit, ze davaji takovy lehky krunyr/limec, prodysny, nic vas nesvrbi atd. Po tomto jsme vedeli, ze do Brna 100% na operaci nepujde. Nevim, jake mel pohnutky pan primar, ale 100% vedel (a to jsme si nasledne overili), ze nejaky krunyr existuje. Mozna z duvodu aby mel 100% uspesnost po operaci a my nemohli ten krunyr sundat, netusim, uz to ani nechci vedet. Ale zanechal v nas tak negativni dojem, ze jsme mu nedokazali verit. Nemluve o sestre.

Dostali jsme se az k tomu,ze existuje firma Orotika, ktera dela na miru limce, sadry atd. Spojili jsme se s panem v Brne a tady vse okolo metody Ulzibat zacalo. Pan byl neuveritelne ochotny, vubec nic z nas nemel a hned zacal aktivne obvolavat kolegy a doktory v Praze a zjistovat vic. Sam byl znechuceny, ze v Praze davaji ortezy na krk a v Brne pouze zastaralou sadru. Diky bohu za navstevu u nich.

                                               Zubař je fajn parťák!

To máte tak, minulý rok si Damulín vyhlédl při koukání na takové ty blbiny na Youtube zubaře, kterému se dají dělat zuby. Pořád o tom básnil a ve finále si o zubaře napsal i Ježíškovi. A Ježíšek sháněl, obvolával hračkářství, ale marně. Tím kauza „zubař“ utichla.

Do testování na Modrém koníkovi se nezapojuji. Čekala jsem pořád na to „ono“, co bude pro nás to pravé. No a když jsem na Modrém koníkovi uviděla, že se shánějí maminky na testování sady od firmy Hasbro – Play Doh Zubař, musela jsem okamžitě jednat. Už jsem v duchu viděla Damiánka, jak by byl šťastný. Napsala jsem komentář a světe div se – oni nás vybrali!!!! Ještě jednou moc děkuji za tuto důvěru a pokusím se ji nezklamat.

O tom, že Zubaře přiveze pan pošťák, jsem Damiánkovi řekla v pondělí ráno, hmmmm, osudová chyba. Od té doby jsem neslyšela nic jiného než jen větu: „Mamííííí, kde je ten pošťák? A nezapomněl na nás třeba?“ Ve tři hodiny odpoledne se dočkal. Letěl ke dveřím jako blázen a balíček si sám převzal. Hned jsme museli obal rozervat a přesvědčit se, že tam ten kýžený obsah vážně je. A byl 🙂

Protože Majdalenka spala, měl Damíánek možnost osahat si všechno pěkně v klidu a bez to, aby se mu do toho ten náš prcek motal. Byl tak šťastný! Hned věděl, co má dělat. Začal modelovat zuby o sto šest, ale hlavně – měl vrtačku! To bylo radosti! Chudák náš pan Edík (tak jsme si hlavu pojmenovali). To teda nevím, čím si zasloužil tolik zkažených zubů a tolik plomb.

Největší průšvih byl v tom, že Damulín musel po chvíli odjet na plavčo. Se Zubařem se loučil horko těžko. Edík si ale ani teď neodpočinul, protože vstala naše malá princezna a modelovací a vrtací kolotoč začal nanovo.

Prdy. Zaražené prdy. Křik. Bezmoc. Nevyspání. Kruhy pod očima. Podrážděná nálada. Brek. Ježení vlasů. Otázky typu: Proooč? Smutek. Beznaděj. Hlad. Neklid. = Kolika/y.

Vy, které máte doma miminko, co trápí koliky jistě hledáte každý záchytný bod, jak svému drobečkovi ulevit. Stejně jsem na tom ( byla) i já.

Adámka začaly trápit koliky týden po porodu. Po první probdělé noci, kdy plakal 3 hodiny v kuse jsem se rozhodla najít a odstranit příčinu. Bolí mě to za něj a nejraději bych to za něj odprděla. Takže, zde je pár mých rad.

Nejsem zastánce dopováním léky, sama žádné neberu, jen pokud je opravdu zle, použiju paralen. Avšak v tomto případě jsem i já ustoupila a využila pomoc sice né přímo léků, ale doplňků. Já užívám Laktobacily od Biopronu, Dologran a vit.D. Co dávám Adámkovi, viz. článek.

Průběžné info o změnu stavu (zlepšení, zhoršení) budu doplňovat zde do článku po týdnech 🙂

PS: PO 14ti dnech stav: ZLEPŠENÍ

Už se doktorů nebojíme, aneb díky skvělému projektu koník testuje už víme, jak na to! 🙂

Byla jsem vybrána pro testování sady s Hasbro - Zubař - za což moc děkujeme.

Když nám sada dorazila, přišla mi docela složitá pro malé dítě - dcerce je 2,5 roku

Připravila jsem kouteček na "testování" a zavolala dcerku. Přišlo obrovské nadšení - viděla na zubaře pár videí na youtube a hned věděla, co se k čemu používá - byla jsem velmi překvapena.

Zoubky z formičky jí moc tvarovat nešly, s těmi jsem ji musela ze začátku pomoci, ale pak přišlo kouzelné slovo "sama" a zkoušela. Byly z toho trošku "patvary" ale měla z nich radost 🙂  

Zajímaly jí všechny pomůcky a do všeho se ihned pouštěla.