14.3.2011 skoro po roce snažení pozitivní test - huráááá

15.3.2011 znovu testuji, opět krásné dvě čárečky na testu

17.3.2011 na ultrazvuku je vidět malá tečička, asi to bude naše mimi. Zároveň je tam i hematom, takže fasujeme Utrogestan, odběry krve

21.3.2011 kontrola stavu "tečky", která je větší, první fotečka...HCG stoupá...další odběry krve

30.3.2011 další kontrola, zatím je vše v pořádku, tečká má 8mm, Ultrogestan budeme brát až do 12tt

12.4.2011 na UTZ je vidět krásné 2cm miminko, 8+2 tt, termín předběžně stanoven na magické datum 20.11.2011

23.8.2010 - Poslední měsíčky

29.9.2010 - Krevní testy- Jsou pozitivní. Jupííííí :o))

5.10.2010 - 1.UZ v poradně - 7.tt - Srdíčko krásně bije.

19.10.2010 -  2.UZ v poradně - 9.tt Fazolka má 11,1mm. Máme první foto.

5.11.2010 - Intelli Gender test. Vyšel nám chlapeček :o))

9.11.2010 - Prvotrimestrální screening - krev

Před rokem, když jsem čekala Lucinku, jsme se stěhovali do našeho prvního vlastního bydlení. Bylo to náročné a to jsme se stěhovali o pár ulic dál, z domku od tchyně, kde jsme mohli libovolné množství věcí nechat a vrátit se kolikrát bylo třeba,

No rok se s rokem sešel, já jsem opět těhotná, čekáme třetí miminko, a opět se stěhujeme. Tentokrát o kousek dál, Renningen v Německu. Manžel tu má práci.

Než došlo na věc byli jsme tu s manžou dvakrát kvůli bydlení, Vybrali jsme takový starší domeček (kromě 3 dětí máme vlčáka) takže se snad nemusíme bát, že ho zdevastujeme. Okolí je tu krásný, hned za domem pole louky, ohrada s koňma, kousek dětské hřiště, no pro děti a psa ideální. Oproti bytu v paneláku příjemná změna, no ale domov je domov :-/

Původní nájemníci se z domku stěhovali nakonec později než původně chtěli, takže už před stěhováním to bylo náročné. Manža začínal v práci už 1.února. Tak nás čekal měsíc o samotě a jeho měsíc na hotelu. Já zůstala s holkama a se psem, samozřejmě s vydatnou snahou babiček mi pomoct. Možná to ale znáte, že ne vždy má byť dobře myšlená snaha pomoci ten efekt. Moje babička u nás přespávala no a někdy to zkrátka bylo jak když mám ty 3 děti už teď. No ale únor jsme přečkaly. Holky to zvládly dobře, Lucinka začala běhěm té doby lézt, stát, ZUzanka to bez tatínka taky nějak zvládla, i když se zdá teď zpětně,že potíže s kaděním které měla byly opravdu psychického rázu. Co jsme všichni pohromadě nás to už netrápí. No a taky je pravda si teď uvědomuju, že Zuzanka spala v noci mnohem hůř. Ve svých témeř 3 letech stále nespí celou noc, ale teď bez taťky doma se budila i 3x.  No ale nakonec přišel pomalu den D.

Já jsem doufala, že budu mít sbaleno co se dá dopředu, ale prostě s holkama to nešlo. TAkže těch pár beden ani nestojí za zmínku. Odjezd byl naplánovaný na sobotu večer, chtěli jsme s holkama a psem jet na noc, aby většinu cesty prospaly. Čekalo nás 6 hodin jízdy, pokud tedy půjde vše hladce. M dostal na pátek volno, ale nepovedlo se domluvit předání domku jinak než právě na pátek dopoledne, pak se musel přestěhovat z hotelu on sám, ještě něco vyřídit na radnici a pak teprve mohl jet domů. Jen třešničkou na dortu k tomu všemu blázinci bylo, že  manžovi zrušili telefon o 2 dny dřív a tudíž jsem vůbec nevěděla jestli je na cestě, co a jak, domlouval na sobotu pomoc kamarádů, jeden z nich nám půjčoval dodávku, no a ti mi všichni volali co se jako děje a jaký je plán na zítra, a já nevěděla která bije. Nicméně manža večer dorazil.

V pátek odpoledne dorazila moje mamka, vyměnila si službu v práci aby mi mohla pomoct. Takže jsme se střídaly u holek a balily. Začaly jsme s kuchyní, to by jeden nevěřil kolik to zabere času. Možná se hodí poznamenat, že naše německé obydlí zeje prázdnotou, stěhovali jsme se tedy kompletně se vším. Na druhou stranu, jelikož v bytě jsme byli teprve třičtvrtě roku a většinu peněz spolkla rekonstrukce kuchyně, moc nábytku ke stěhování nebylo...🙂 No zkrátka a dobře kuchyň byla sbalená o půl 2 v noci, to jela mamka domů. já ještě něco dělala do půl 3, ale s vidinou co vše nás čeká zítra jsem musela jít spát. Manža se pátečního balení nezúčastnil, měl toho docela dost, dlouhou cestu za sebou a v sobotu měl balit a nakládat a jet zase zpátky. Takže ten šel večer spát.

Z internetu :

Hele, hele, hele slon,
Hele, hele elefant.
Ano, ano, je to on.
Nepouštěj ho za volant.

Bude řídit chobotem,
bude točit volantem,
řidiči se rozčilují nad elefantem.
Než se z města vymotá,
Bude z pátku sobota,
na sedadle, tenhle slon,
ke zmatku prý mívá sklon.

Hele, hele, hele slon,
hele, hele elefant.
Ano, ano, je to on.
Nepouštěj ho za volant.
Ano, ano, je to on.
Hele, hele, hele slon.

Ať se klidně proběhne,
tohle zvíře objemné.
Ať si pod ním autíčko
na podvozek nesedne.
Ať si běží pro zdraví,
Auto nikdo nespraví,
když si do něj sedne slon,
mlátí hlavou na klakson.

Hele, hele, hele slon,
hele, hele elefant.
Ano, ano, je to on,
Nepouštěj ho za volant.
Ano, ano, je to on.
Hele, hele, hele slon.

Tak už jsme se přehouply za polovinu, to to letí...Dnes jsem byla na pohotovosti s vysokou horečkou... Člověk nikdy neví, aby to nějak nepoškodilo miminko. Naší holčičce se ale daří dobře, mrskala se v bříšku jako kapr. Uz váží 644g, což je slušná váha 🙂. Největší zážitek mi přinesl minulý ultrazvuk, kdy doktorka naměřila délku chodidla 3 cm 🙂...No, není to zázrak?

V posledních dnech se mermomocí snažím konečněnajít naší holčičce nějaké jméno, abysi zvykla na své jméno. Vůbec mi to nepříjde jako hloupost... Myslím, že tím jak je miminko spojeno tělesně s matkou, může maminka již vnímat pocity, které vyvolává jméno a zda se děťátku líbí. alespoň tak jsem to zažila s Filípkem. Prostě jsem měla vnitřní pocit, když toto jméno vyslovuji, že se děťátku líbí a jiné jméno jsme pak nechtěla už slyšet... Tak teď zkouším kdejaká jména a  jejich působení... Nemůžu si pomoct, ale Roňa u mne pocitově vítězí...Ale manžel je zásadně proti ☹... Tina, Natali, Anna, Adelaida, Mzia...všechna jména jako by vyzněla do prázdna...  Nikdy mne nenapadlo, že výběr dívčího jména bude tak náročný...

Dneska (26.2.2011) je Leoškovi PŮL ROKU !!!!

Je to neuvěřitelné, jak ten čas letí.

Za těch půl roku už dokázal tolik věcí: sám se přetáčí na bříško (už pěkně dlouho) , krásně pase, strašně rád pozoruje, je úžasně zvědavý, opírá se o ručičky, při odrážení krásně zvedá zadeček, snaží se plazit, umí si zandat a vyndat dudlíčka, dostal bačkůrky, protože strašně rád hopsá, s oporou už sedí, moooc rád dělá paci paci, mooc rád si povídá, vříská ;) nejvíc ho baví škubat mamince vlasy 🙂, no je toho tolik,  ale HLAVNĚ,... už asi 10 dní papká vše, co mu maminka připraví, se lžičkou byl hned kamarád, sama jsem tomu nevěřila, ani jsem ho to nemusela učit. Jj, asi bude po dědečkovi, tomu taky moc a moc šmakuje 🙂 

Tak vše NEJ, NEJ, NEJ poklade NÁŠ!!! Přejeme Ti hlavně zdravíčko, ostatní Ti s láskou dáme MY!!!  MILUJEME TĚ. Tvoje mamka s taťkou ♥♥♥

Leoškova váha v 6-ti měsících : 7 100g a měří 71 cm 🙂))))

Milé koníkářky,

musím se pochlubit s tím svým štěstíčkem....🙂

Když se Nicol narodila, tak měla 52 cm a 3650 g. Vzhledem k tomu, že jí vidím každý den (a pořád se jí nemůžu "nabažit"), tak mi nepřijde, že nějak rychle roste. Ale postupem času, co koukám zpětně na fotky, když jsem si ten náš uzlíček přinesla z porodnice, tak je to už veliká slečna. Paní doktorka na kontrole v šestinedělí mi sdělila, že ten náš uzlíček vyrostl o neuvěřitelných 6 cm a váží rovných 5 kg...

V sobotu 12.2.2011 oslavila dva měsíce, a není to tak dlouho, co jsem jí měla ještě u sebe v bříšku...Ten čas tak neuvěřitelně letí a já mám šanci vidět, jak ta moje beruška začíná vnímat svět kolem sebe. No, řekněte, je něco hezčího, když se na vás vaše dítě poprvé usměje, když poprvé ze sebe dostane svojí první hlásku a když vás chytí těma svýma malinkýma ručičkama za váš prst? Já nic hezčího neznám....🙂

Těhotenský test v IVF

Domácí těhotenský test se obvykle doporučuje udělat nejméně 10 dnů po poslední dávce Pregnylu. Záleží tedy na tom, zda při punkci vaječníků byl získán nižší počet oocytů, a proto byly aplikovány ještě 1 až 3 menší dávky Pregnylu nebo zda byl získán větší počet oocytů a Pregnyl se aplikoval pouze před punkcí.

Dřívější testování se nedoporučuje z následujících důvodů:

• možnost falešně pozitivního testu - vliv Pregnylu může přetrvávat u každé ženy různě, jako "bezpečný" odstup se obvykle uvádí 10 dnů.
• možnost zachycení biochemického těhotenství, které neprosperuje. Je poměrně běžné, u přirozeného cyklu se děje také často - žena ani neví, že je těhotná, jen se jí případně mírně opozdí menstruace. Tento termín označuje situaci, kdy dojde k uhnízdění embrya, které však bylo slabé nebo nekvalitní a po čase se rozpadá. Vzhledem k tomu, že po IVF má většina žen tendenci testovat příliš brzy a velmi citlivým testem, takovéto těhotenství se může zachytit. Je to ale ještě také příliš brzo, aby těhotenství bylo možné potvrdit na ultrazvuku. Označuje se tedy jako "biochemické", protože je zjištěno pouze testem z moči, případně z krve (narozdíl od zamlklého těhotenství, které bylo již prokázáno nálezem na ultrazvuku). U testu z krve se obvykle vyskytují nízké hodnoty, které při opakovém provedení klesají.

Pokud zvládnete, tak:

• vydržte do data, které je pro provedení testu stanoveno v rozpise
• nepoužívejte příliš citlivé testy (dobrý je například klasický Mamatest - 25)

Dala jsem dohromady seznam POTŘEBNÝCH a NEpotřebných věcí ... pokud Vás ještě něco napadne ráda doplním🙂

 - doplnila jsem ještě nějaké léky jmenovitě (zvýrazněny tučně)

Spaní:

postýlka

madrace do postýlky

mantinel do postýlky, nebesa, tyč na nebesa

Výpočet týdnů těhotenství

Těhotenství se počítá od poslední menstruace. V podstatě jde o to, že se počítá od doby, kdy v daném cyklu začínají zrát nová vajíčka. Znamená to, že těhotenství se nepočítá od okamžiku oplození (narozdíl od výpočtu stáří plodu). Takže v případě IVF se k termínu OPU (resp. oplodnění) připočítají 2 týdny. Průměrný cyklus totiž trvá 28 dnů a k ovulaci dochází průměrně v polovině. Protože žádný cyklus není stejný, tak se týdny i datum porodu postupně upravuje podle ultrazvuku.

Výpočet termínu porodu

K výpočtu týdnů těhotenství a předběžného data porodu lze použít on-line kalkulačku zde (anglicky): http://www.ivf.ca/duedate.php (zadejte datum OPU).

Další kalkulačka k výpočtu porodu (česky): http://www.zenska-neplodnost.cz/tehotensky-kalendar (vyplňte datum OPU do kolonky "početí")

Těhotenský kalendář

Pokud držíte v ruce svůj čerstvě narozený uzlíček, určitě přemýšlíte, jak mu zajistit pohodu a pohodlí. Jak podpořit jeho zdraví, aby rostl a sílil k vaší radosti. Pak byste se v prvních měsících a letech jeho života měli zaměřit na skladbu jeho jídelníčku.

Zázrakem zrození všechno začíná – rodičovské radosti i starosti. První měsíce se život malého človíčka točí jen kolem mateřského mlíčka, z něhož získává všechny potřebné látky. Tedy bílkoviny, tuky, sacharidy, vitaminy, minerální látky, hormony, enzymy, růstové faktory a obranné látky (zejména v prvních hodinách a dnech života dítěte), které se kromě jiného podílejí i na ochraně a posilování obranyschopnosti dítěte. Složení mateřského mléka se v průběhu kojení a s růstem kojence mění dle jeho potřeb.

 Až do svých půlročnin vlastně nepotřebuje k radosti a růstu nic jiného než tuto životodárnou tekutinu. Utiší jeho hlad i uhasí žízeň současně. Není tedy nutné ani pravidelně doplňovat tekutiny, jak to známe u starších dětí a dospělých. Kam se hrabou všechny elixíry života na mateřské mléko.

Jak dítě roste, začínají přicházet starosti s tím, jak miminko vhodně přikrmovat. Otázka se stává aktuální zejména s prvními zoubky, kdy maminka nechce přestat kojit, ale zároveň je pro ní každý pokus malou bitvou. Naštěstí současná náhradní mléčná výživa už dokáže dokonale pokrýt výživové nároky malého tělíčka. Ovšem pouze některé se dokáží přiblížit díky třem unikátním složkám složení mateřského mléka. Jedinečná novinka na trhu náhradních výživ se jmenuje Nutradefense. Obsahuje tři unikátní složky, jež naleznete rovněž v mateřském mléce nebo právě v tomto výrobku společnosti Hero.

Vláknina pro bříško

Trávicí trakt potřebuje ke správné funkci nestravitelné složky potravy. V mateřském mléce se tyto složky označují jako prebiotická vláknina, která se nestrávená dostává do tlustého střeva a napomáhá selektivnímu růstu střevní mikroflóry. U kojených dětí přispívá např. k tvorbě pravidelné a měkčí stolice. A proto se tato složka – prebiotická vláknina GOS přidává také do náhradních výživ. Někteří výrobci však používají i takzvanou prebiotickou vlákninu FOS, vlákninu, jež je rostlinného původu. Získává se např. z čekanky.  Nutradefense jako jediný obsahuje prebiotickou vlákninu GOS živočišného původu a tím se snaží napodobit funkci této složky v mateřském mléce.

Každý rodič chce pro svého drobečka jen to nejlepší. A určitě dobře víte, jak důležitou roli hraje v životě malého človíčka správná výživa.

Kojení je pro dítě minimálně do jeho šestého měsíce nejlepší způsob výživy, protože svým složením plně pokrývá jeho výživové potřeby, zažene mu hlad i žízeň. Jednoznačnou prospěšnost plného kojení potvrzuje i světová zdravotnická organizace WHO.

V případě, že již maminka kojit z jakéhokoliv důvodu přestává, není důvod k tomu, aby přestávala mléko podávat. Z výživového hlediska je pravidelný příjem mléka velmi důležitý. A tak přichází na řadu tzv.  náhradní mléčná výživa. Ale kterou si vybrat? Nyní je na trhu k dispozici nejnovější mléčná výživa Nutradefense. Při vytváření této unikátní řady se výživoví specialisté nechali inspirovat složením mateřského mléka. Na základě jejich výzkumů obsahuje mléčná výživa Nutradefense tři jedinečné složky: prebiotickou vlákninu GOS, která vhodně upravuje střevní mikrofloru, stolice je pak pravidelná a měkčí, miminko i maminka spokojenější. Dále jsou to nenasycené mastné kyseliny DHA a ARA, které musí být v dostatečné míře přijímány potravou, protože si je organismus nedokáže sám vytvořit a v neposlední řadě nukleotidy. Které jsou rovněž ve významném množství obsaženy v mateřském mléku.

Nyní 50ti z Vás posíláme tuto novinku Nutradefense pro kojence od ukončeného 6. Měsíce, který můžete podávat až do 10 měsíce a následně přejít na Nutradefense pro děti od 1 roku.

Věříme, že dárek potěší nejen Vás, ale hlavně zachutná Vašemu drobečkovi.

PS: Kdybyste měli k výrobku a jeho složení doplňující informace, neváhejte se zeptat 🙂

7.2.2005 se dva mladí lidé rozhodli, že spolu začnou vztah 🙂

V ten den ani jeden z nás určitě nevěděl, že to spolu "dotáhneme" tak daleko. I rodiče nám pořád říkali: "Pro jedno kvítí slunce nesvítí!" Nám to bylo jedno. Byli - a pořád ještě jsme - zamilovaní... Společné měsíce utíkaly a občas se přes nás přehnal mráček, který jsme ale společnými silami odfoukli! I rodina už přijala fakt, že se máme opravdu rádi, ale pořád se našim snům smáli. Chtěli jsme svatbu, děti, náš rodinný domeček...

Oba jsme odmaturovali a rozhodli se, že spolu začneme žít. Nastoupili jsme do našich prvních zaměstnání a pomalinku si všechno začali zařizovat. Sice jsme neměli "ten náš domeček", ale skvěle nám k tomu posloužilo celé patro v domečku teď už manželových rodičů.

Bylo nám spolu moc hezky, a tak se myšlenka na svatbu mohla odvíjet reálnou cestou.

13.2 2010 jsme poprvé pozvali naše rodiče  k NÁM na oficiální návštěvu ( rodiče se už znali 2 roky). A aniž bych to dřív tušila, stal se z toho dne den s velkým D. V té době ještě můj přítel, mě zavolal z kuchyně, kde jsem ještě chystala poslední občerstvení na stůl, do obýváku. A tam se TO stalo! Požádal mě o ruku! Bylo to moc krásné, okamžitě jsme měli oba slzy v očích, a při navlékání prstýnku se nám třepaly ruce 😀 Pak se dostalo i na mé rodiče. Maminka dostala kytičku s prosbou o mou ruku a samozřejmě odpověděla kladně. Poté si rodiče rozdělili úlohy, kdo se o co postará, a pak se mohlo oslavovat.

V následujícím týdnu jsme na matrice vyřídili termín svatby a já mohla začít shánět svatební šaty. V posledním unorovém týdnu jsem šaty sehnala a dokonce jsme oblékly i družičku 🙂

Nejsem člověk s brutálními sklony. Ale když teď sleduji příběh malého Dominika (stejně jako v minulosti jiných týraných dětí), tak bych v sobě určitě nějakou brutalitu vykopala a moc práce by mi to nedalo.

Nikdy nepochopím, co v lidské mysli může způsobit, že někdo dokáže vědomě ublížit vlastnímu dítěti, notabene ubližovat dlouhodobě. Dospělý se aspoň může bránit, dítě nikoliv. Jak se takový drobeček má srovnat s tím, že mu ubližuje ten, kdo by ho měl milovat a hýčkat nejvíc?

Toto jsou případy, kdy by opravdu mělo své místo uplatnění starodávného zákona. Mučil jsi dítě hlady? Hladověj. Mlátil jsi ho? Budeš dostávat holí. Věděl jsi o tom a nic neudělal? Vytrp to samé.

Možná, že kdyby toto platilo, bylo by těch nešťastníčků daleko méně nebo by netrpěli tolik a tak dlouho. Strach ze spravedlivého trestu je totiž nejlepší bič. A ať na mně nikdo nechodí s humanitou a lidskými právy. Protože když těm dětem dotyční ubližovali nebo byli zaneprázdněni "monitorováním" situace, tak se humanita a lidská práva krčily někde koutku a svorně plakaly...

Jistě to všechny znáte, dudánek je miláček našich prcků. U nás to tak alespoň bylo. Četla i vyslechla jsem spoustu rad, jak se nejlépe dudlíka zbavit…dát ho čertovi…nastříhnout, aby už nechutnal…společně vyhodit do řeky…atd., atd. Chci jen podotknout, že jsem na 100% věděla, že to nebudeme dělat násilně. Nikdy mi nějak výrazně nevadilo, co říkají ostatní. Že už by takový velký kluk dávno dudlíka mít neměl, že je to ostuda, že bude mít křivé zuby…bla bla bla. Moc jsem se tím netrápila, ale bylo mi jasný, že dudlík musí brzy pryč. Chtěla jsem, aby až bude na to Tomášek připravený, sám uznal, že už ho nepotřebuje.

Tak šel čas a s manželem jsme pořád přemýšleli, jak na to. Už ani nevím, kterého z nás to napadlo, ale věděli jsme, že tohle zkusíme. Tomášek je moc chytrej kluk a tohle pochopí. A tak u nás při odpoledním spaní začal „dudu“ chodit do práce. Teď se smějete, že ano? Jenže světe, div se ono to zabralo. Přiznávám, před každým odpoledním spánkem bylo trochu kňourání „dudu není, dudu v práci☹“, sem tam i nějaká ta slza padla. Ale vcelku to fungovalo a Tomášek usínal během čtvrt hodinky celkem v pohodě, spinkal své obvyklé dvě hodinky a vstával se šibalským úsměvem ve tváři. Věděl, že večer už „dudu není v práci, dudu čeká🙂“. My to totiž opravdu dělali tak, že na noc byl dudu doma a k dispozici, odpoledne ale chodil do práce.

Takhle to u nás fungovalo asi tak dva, možná tři měsíce, nevím už přesně. Včera šel dudu poprvé na noční směnu. Měla jsem z toho strach, čekala jsem, že se nevyspíme, nebo možná spíš, že já to nevydržím a dám mu ho. Chystáme se do postýlky a Tomík povídá „dudu není?“. Já říkám „dudu není, šel do práce“. A začal pláč, který postupně přešel v řev…jako když ho na nože berou. Váhala jsem…co teď? Jednou to dokázat musíme, proč to odkládat. Snažila jsem se převést jeho myšlenky někam jinam. Tak říkám: „až se vyspinkáš, půjdeme nakrmit kačenky? Už jsme jim dlouho nepřinesli papání“. Maličko to zabralo, ale přeci jen pláč neustal. Pak jen trochu manžel zvýšil hlas – to u nás zabírá nejvíc. A bylo ticho, utřeli jsme slzy, Tom zalezl pod peřinu, pusinku a šlo se hají.

Nevím, čím jsme si to zasloužili, ale máme milionové dítě. Tomášek spinkal celou noc, tak jak je zvyklý. Jen jednou se vzbudil na pití. Taky jsem ho několikrát v noci slyšela pomlaskávat, tak jako by dudlíka měl opravdu v pusince, tak asi ze zvyku. Každopádně noc byla báječná.

Dneska, druhý den večer, když jsme se chystali opět do postýlky, zase Tomášek povídá: „dudu není“ a já na to „dudu není, je pryč“ a on zase „dudu je v práci“. No a to bylo celý, bez slz a smutných obličejů. Zakryl si oči dlaněmi a povídá „Tom taky není“. Já se musela smát, to jinak nešlo, přála bych vám vidět jeho výraz v obličeji. To on umí, dělat ksichtíky a bavit tím druhé. Bylo mi jasné, že teď už to bude bez problému.

Tomášek už dvě hodinky spinká, v pokojíku tichoučko a já jsem spokojená, že snad nám to vyšlo a půjde to tak dál. Dudlíka jsem ještě nevyhodila, ale asi to udělám. Pak už nebudu moci couvnout, kdyby náhodou ho chtěl zase zpátky.

Prosinec 2010, Leden 2011 - těhu do 15.týdne (CZK 8.612,-)

.. po sečtení si říkám "to snad není pravda"!!!)... bych neřekla, že už jsem toho minula tolik..

- první fotečka z ultrazvuku - CZK 100,-

- prenatální screening a ultrazvuk v 12.týdnu + 2 fotečky - CZK 1.000,-

- těhotenské manšestrové kalhoty zn. Torelle v kamenném obchodu 1.599,- (no hrůza, pak jsem je našla na internetu nové za 975!!! kdybych předem věděla co hledat a jakou velikost, mohla jsem hezky ušetřit) - jinak jsou ale moc pohodlné

- těhotenské kalhoty no name, objednáno přes MMB za 300,- včetně poštovného!! a jsou parádní!!

Bývá mi poslední dobou dost smutno. Už jsem se jakžtakž oklepala z těch radůstek kolem ne právě dvakrát podařeného závěru porodu a začala jsem si uvědomovat, že mi něco chybí. Tedy spíš někdo. Třeba i jen jeho vidina, že ne teď hned, ale třeba za rok?

Kdysi jsem požádána, abych nakreslila co nejjednodušeji, jak si představuji svoji budoucí rodinu. Nakreslila jsem čtverec s úhlopříčkami: každý roh představoval člena rodiny a čáry spojení mezi nimi. Jenže dnes moje rodina vypadá jako trojúhelník. Ten chybějící je čtvrtý člen. Chtěla bych druhého čmeldu. Nebo včelku.

Vím, že bych se neměla rouhat a být pokorná. Vždyť mám krásného zdravého chlapečka s úžasným chlapem. A také vím, že až tento článek budou číst ty, kterým nebyl doposud dopřán ani ten trojúhelník, tak si nejspíš budou říkat, že jsem pitomá, neskromná, že nevím, co mám a že bych si toho měla vážit. Vím co mám a vážím si toho. Strašně moc. Ale přesto. To prázdné místo se ozývá.

S manželem jsme o tom už mnohokrát mluvili. Řekl, že si další dítě nedokáže představit. Má strach, že by to nezvládl. Že už je na to starý. Že už takhle neví, jestli to zvládne, až ho bude Kuba potřebovat nejvíc jako parťáka, na kolo, na čutanou. A také že když vidí, kolik dítě "stojí", tak ani finanční stránku věci nelze přehlédnout. Prý by se nerad dožil toho, že by musel řešit jestli koupí tohle, nebo tohle. Že Kubu miluje a udělal by pro něj cokoliv, ale občas se cítí jak vymačkaný citron.

Moje argumenty nebral. Marně jsem mu říkala, že stát se zase tátou ve 45 dnes není nic neobvyklého a že jestli si myslí, že za 10 let bude v papučích slintat do půlitru, tak se sakra mýlí. A že argument finanční náročnosti dítěte beru, ale jen do určité míry. Jsem přesvědčená, že pokud nemáte děti příliš daleko od sebe, jsou náklady na druhé daleko nižší. Pokud tedy netrváte na tom, že druhé musí mít vše nové. Což já tedy netrvám.

Kuba teoreticky není jedináček - manžel má dvě děti z prvního manželství (dcera 21 a syn 19). Máme výborné vztahy, velice často se stýkáme. Fungujeme jako širší rodina. I s jejich maminkou. Ale vzhledem k tomu věkovému rozdílu a faktu, že žijí jinde (i když ne moc daleko), jím technicky je. Nemám strach z toho, že bychom z něj vychovali roztaženého frocka, který neví coby. Mám strach z toho, že jednou zůstane sám. Já sama mám dva bratry. Nevídáme se tak často, jak bychom si bývali přáli, ale vím, že kdyby došlo na lámání chleba, udělali bychom pro sebe první poslední. Už to vědomí, že je mám, je pro mně strašně důležité.

Náš dnešní žážitek na dětské pohotovosti! 🙂 Vikinka včera večer hrozne plakala ale asi3 hodiny v kuse ,histericky že mi to trhalo srdce. No a dnes dopoledne nanovo!Tak jsem zavelela že jedeme na pohotovost 🙂 Přijeli jsem tam asi 30lidí před námi a tak na 3 hodiny čekání podle sestřičky, z toho asi tak3 miminka kolem těch 3 měsicu. Na což jsem opravdu něměla nervy , protože takovou dobu s malím mimčem....tak jsem  si zařídila že nás vezmou hned ( vím že se to nemá psát a že protekci spousta lidí "odsoudí" ) ale pro sve ditě by to udělal každy když je ta možnost. No abych to neprotahovala nakonec jsme z toho vyšla jako histerická matka co nepozná když má její dítě prdíky! Vyšetřili nás  poslali nás pro jistotu i na ORL .Jsem ráda že to nic nebylo a koliky jsme nikdy neměli tak jsem z toho byla uplně paf ! Ale co chci říct že je hrozné že nechají čekat tak malé děti takovou dobu  než je někdo vyšetří i když jsou tak malinké a neumí si říct co je trapí.... tím nechi podcenovat či cokoli jineho starší děti nebo zlehčovat jejich trápení!  Každopadně doufám že tam už hodně dlouho nepojedeme a jsem ráda že jsem byla "jen" HISTERICKÁ matka

Tabulka velikostí podle věku dítěte

Věk dítěte ............Výška postavy..........Velikost
0 - 1 měsíc ...........do 50 cm .....................50
1 - 2 měsíce.............. 51 - 56 cm.............. 56
2 - 3 měsíce.............. 57 - 62 cm.............. 62
4 - 6 měsíců...............63 - 68 cm.............. 68
6 - 9 měsíců.............. 69 - 74 cm ..............74
9 - 12 měsíců............ 75 - 80 cm.............. 80
12 - 18 měsíců.......... 81 - 86 cm.............. 86
1,5 - 2 roky............... 87 - 92 cm.............. 92
2 - 3 roky.................. 93 - 98 cm.............. 98
3 - 4 roky.................. 99 - 104 cm........... 104
4 - 5 let.................. 105 - 111 cm........... 110
5 - 6 let................... 112 - 116 cm........... 116
6 - 7 let................... 117 - 122 cm........... 122
7 - 8 let................... 123 - 128 cm............128
8 - 9 let................... 129 - 134 cm........... 134
9 - 10 let................. 135 - 140 cm........... 140
10 - 11 let............... 140 - 146 cm............146
11 - 12 let................146 - 152 cm........... 152


Orientační tabulka velikostí čepiček
Obvod hlavy.............. Velikost čepičky
do 42 cm............................. 42
43 - 44 cm.......................... 44
45 - 46 cm.......................... 46
47 - 48 cm.......................... 48
49 - 50 cm.......................... 50
51 - 52 cm...........................52
53 - 54 cm.......................... 54

Postýlka a matrace – dá se koupit obyčejná borovicová postýlka s molitanovou matrací a pravděpodobně se osvědčí stejně jako dražší model s kokosovou matrací – důležitá je bezpečnost a polohování roštu.

Mantinely a nebesa – záleží na vkusu rodičů a také na umístění postýlky, zda je potřeba miminku stínit či ho chránit před chladem ze zdi. Někdy se vyplatí pořídit k postýlce kolečka, je ji pak možné přemisťovat po bytě naprosto jednoduše a to se hodí, pokud je miminko zrovna uplakané.

Cestovní postýlka – výborná na cesty, dá se rozložit i venku. Na cestovní postýlku se dá dokoupit i zvýšená podložka na novorozeně.

Koš na miminko – pořizovat asi ne, ale pokud ho máte možnost půjčit, je to na prvních pár měsíců docela fajn.

Peřinka a polštářek – polštářek zpočátku potřeba není, je lepší prací peřinka. 

Uteklo to strašně rychle a tak moc povyrostl. Už má 4000 gramů. Nejraději přes den spinká na bříšku a krásně zvedá hlavičku a otáčí ze strany na stranu je to prostě naše šikovné štěstíčko

Ahojte maminy Moje meno je Lea a chcela by som vám napísať niečo zaujmavé o detičkách..Dnes chcem písať o malom chlapcovi menom Leonard.Je to môj synovec..Možno by ste mi vy mamičky vedeli poradiť čo a ako..Môj synovec je velmi dobré a milé dieťatko..No niekedy má chvíle že keď niečo nie je po jeho tak je strašne zúrivý.Niekedy sa to prejavuje takto: je úplne normálny deň a ideme na prechádzsku s kočíkom.Synovec má rok aj 8 mesiacov a rád sa v zime viváža v kočíku.Keď už ho bolela riťka a nechcel sedieť tak začal mrnčať a pýtať sa von s kočíka .. Mama ho teda dala von.bol veľmi neposedný a mrchavý.Bežal preč a chytal do rúk všetko čo mu prišlo do cesty.Mama ho napomenula aby to nechytal.On to stále a stále do prieku nosil a už si to chcel vopchať do úst.Tak mu mama jednu capla po rukách.Vtedy to začalo.Začal vrieskať trhať si vlasy nechcel sa ani pohnúť stále iba reval a hádzal sa po zemi.Mama ho chitila na ruky a odniesla ho domov.Potom sa to vela krát opakovalo.Jeho mama s ním bola aj u psichyatra ale ten jej tiež moc neporadil..Poradili by ste jej prosím aspon vy?Dakujem Lea.

Právě se nacházím v půlce těhotenství a říkám si, chtělo by to nějakou reflexi pocitů a zážitků... Jak se říká, každé těhotenství je jiné a u mě to platí doslova. První těhotenství jsem prožívala každý den, stále načítala patřičné informace a nikdy toho nebylo dost. U PC jsem proseděla hodiny, jen, abych našla co nejvíce obrázků k danému týdnu vývoje našeho miminka. První pohyby a zklamání, že to manžel necítí a ani nesdílý mé nadšení z toho zázraku a proměn mého těla.. ale těšil se na potomka stejně silně jako já, to jo. Největší zážitky nás čekaly až ke konci, ale netravalo to dlouho a přišel porod... O tom už raději psát nebudu, myslela jsem, asi jako každá maminka, že to nepřežiji a když byl konec, byla jsem ráda, moc ráda... Sofinky jsem se skoro bála dotknout, jak byla taková malinká a bezbranná...

Druhé těhotenství zkončilo blbě, zůstal mi jeden vejcovod a domněnka, že už asi další dítko raději ne, že to stejně asi nevýjde a strach z toho, že zas otěhotním mimoděložně, byl velký...

Leč ne zas tak veliký, do půl roku po operaci jsem byla opět těhotná😀. No, bez problémů to nebylo, ale zadařilo se a miminko rostlo jak mělo, k tomu přibyla později krásná zpráva, že to bude kluk! Těhotenství už jsem měla nastudované a k tomu ještě péče o poměrně náročnou Sofinku, dokončování studia na VŠ zapříčinila, že těhotenství uteklo jako voda. Naš Filípek se taky uměl ozvat, ale i tak, se vše točilo kolem 2,5 leté Sofinky. Porod byl o polovinu rychlejší, ale o to více bolestivější, bez epidurálu s malým natržením... Musím ale řéci, že jsem byla i mnohem dříve fit a Filípka jsem si vychutnávala od prvních okamžiků. Až mi to bylo líto, že jsem něco takové nezažila i při Sofince. Prostě porod syna byl jiný, nevím, čím to bylo...i když jsem u porodu provolávala, že už žádný další porod NEBUDE!

Ale..

Třetí dítko na cestě, bylo to velmi spontální rozhodnutí😀. (Asi jsem zapomněla na předešlý porod, jak jen to bylo možné?)Filípek oslavil první narozeniny a já za pár týdnů už dělala test, neboť jsem si výsledkem byla celkem jistá. I přes to, že mám k dispozici jen jeden vejcovod, zdá se, že přejal veškerou službu za ten odejmutý a klapne to vždy napoprvé😀. nebýt hematomu, který mne strašil a nervoval až do 13.tt, bylo by vše fajn. Ale mimnko se drží a roste jak má, tak doufám, že bude vše vpořádku i nadále! Pohyby miminka už také sílí, ale nebude to zřejmě žádný fotbalista, ale docela klidné červňátko🙂. Alespoň se tak zatím tváří... Z mých zkušeností nedělám dopředu závěry, neboť podle chování miminka u maminky v bříšku nelze charakter potomka určit🙂. Za dva týdny budeme snad už i jistě vědět, co to bude, neboť zatím jsou tu jen nejisté otazníky😀

Rudyard Kipling

Když

Když bezhlavost svým okem klidně měříš,
ač tupen, sám že nejsi bezhlavý,
když, podezříván, pevně v sebe věříš,
však neviníš své soky z bezpráví,
když čekat znáš, ba čekat beze mdloby,
jsa obelháván, neupadat v lež,
když, nenáviděn, sám jsi beze zloby,
slov ctnosti nadarmo však nebereš,

když umíš snít a nepropadat snění,
když hloubat znáš a dovedeš přec žít,
když proti triumfu i ponížení
jak proti svůdcům spolčeným jsi kryt,
když nezoufáš, nechť pravdivá tvá slova
lstí bídáků jsou pošlapána v kal,
když hroutí se tvé stavení a znovu
jak dělník v potu lopotíš se dál,

když spočítat znáš hromadu svých zisků
a na jediný hod vše riskovat,
zas po prohře se vracet k východisku
a nezavzdychnout nad hořem svých ztrát,
když přinutit náš srdce své a čivy,
by s tebou vytrvaly nejvěrněj,
ač tep a pohyb uniká ti živý
a jen tvá vůle káže „Vytrvej“,

když něhu sneseš přílišnou i tvrdost,
když svůj jsi, všem nechť druhem jsi se stal,
když sbratřen s davem, uchováš si hrdost
a nezpyšníš, byť mluvil s tebou král,
když řekneš:“Svými vteřinami všemi,
mně čase, jak bych závodník byl služ !“,
pak pán, pak vítěz na širé jsi zemi-
a co nejvíc: pak, synu můj, jsi muž!

1. měsíc

2. měsíc

3. měsíc

4. měsíc

5. měsíc

6. měsíc

7. měsíc

8. měsíc

Časový harmonogram průběhu Vašeho těhotenství s přehledem vývoje dítěte

Již v okamžiku splynutí vajíčka a spermie je rozhodnuto o pohlaví dítěte, barvě očí, barvě vlasů, tělesné výšce a dalších geneticky podmíněných znacích, které budou právě počatého člověka provázet životem.

Předpokládané datum porodu: 30.8.2011

• 1. den (7.12.2010) – početí – splynutí dvou pohlavních buněk vajíčka a spermie.
  
  
• 1. týden (7.12.2010) – následuje rýhování vajíčka – dělení buněk a tím vytvoření embrya dvou, čtyř – buněčného, více buněčný zárodek (embryo) se pak nazývá morula a prochází stádiem blastuly a nakonec gastruly.
  
  
• 7. - 11. den (13.12.2010) - Pohybem řasinek ve vejcovodu je zárodek unášen do dělohy, kde se zanoří, dochází k tzv. nidaci.
  
  
• 11. - 13. den (17.12.2010) - od početí lze rozlišit základ placenty a zárodku. Začínají se objevovat předchůdci budoucích orgánů a tkání.
  
  
• 14. - 15. den (20.12.2010) - od početí většinou dochází ke ztrátě menstruace, což bývá pro maminku signálem k provedení si těhotenského testu.  
  
  
• 21. den (27.12.2010) -spojí se velké cévy v oblasti hrudníky a vytvoří se primitivní srdce, které začíná bít. Zárodek měří asi 3 mm.
  
  
• 25. den (31.12.2010) - zárodek měří 3,5 mm, má všechny orgány: srdce, kůži, centrální nervový systém, játra, plíce, střeva a pohlavní orgány.
  
  
• 5. týden (3.1.2011) - zárodek je 7-8 mm dlouhý. Vytvářejí se obratle. Srdíčko již pumpuje krev k játrům a k hlavní tepně. Na končetinách jsou zřetelné základy pro prsty.
  
  
• 6. týden (17.1.2011) - srdce tepe 140-150krát za minutu. Vyvíjejí se čichové a chuťové smysly. Vznikající mozek zpracovává první impulsy. Zárodek měří asi 15 mm.
  
  
• 7. - 8. týden (24.1.2011) - všechny orgány jsou založeny, vnitřní orgány, pohlavní orgány, oční víčka, prsní bradavky. Plod hýbe rukama i nohama, na kterých jsou již vytvořeny prsty. Vytváří se první nervové dráhy. Vyvíjí se smysl pro rovnováhu. Zárodek přijímá ze svého malého okolí informace o poloze v děloze, o tlaku na své tělo nebo o rozdílech teploty. Jsou tedy vytvořeny předpoklady pro první zaznamenávání impulsů a zkušeností. Při ultrazvukovém vyšetření lze pozorovat jak se plod pohybuje, ohýbá kolena, otáčí hlavou, dělá kotrmelce. Měří 3-4 cm. Na konci 8. týdne se ze zárodku (embrya) stává plod (fetus).
  
  
• 9. týden (7.2.2011) - podstatně se zdokonaluje schopnost dítěte zaznamenávat vlivy svého okolí v matčině břiše a také schopnost pohybovat se.
  
  
• 10. týden (14.2.2011) - dítě si dokáže docela šikovně počínat s paží i s rukou. Samostatně pohybuje loktem a zápěstím směrem k sobě nebo od sebe a dovede hýbat palcem. Objevují se i malé nehtíky.
  
  
• 10.-11. týden (14.2.2011) - je již možno rozeznat pohlaví dítěte.
  
  
• 12. týden (28.2.2011) - plod je dlouhý 9 cm.

Končí 1. trimestr

• 4. měsíc (29.3.2011) - Ve skrčené poloze přibližně 14 cm velké tělíčko začíná fungovat jako samostatný, i když na matčině organismu závislý systém. Také krevní oběh je už uzavřený. Dítě si vyvinulo vlastní regulaci. Jeho tělo již dokáže zvládnout a vyrovnat se s problémy látkové výměny, kterým je vystaveno např. s tím, že je matka nemocná nebo příliš unavená.
  
  
• 16. - 17. týden (29.3.2011) měří 16 cm. Tělíčko a končetiny, kostra a orgány jsou už do detailů vytvořeny. Dítě slyší tlukot matčina srdce, její hlas a vnímá již i zvuky z blízkého okolí matčina těla. Zvuky, které dítě v matčině bříšku slyší, mohou tak, již od této chvíle, pozitivně či negativně může ovlivnit jeho psychický vývoj. Negativně ho může ovlivnit např. příliš hlasitá hudba nebo hlasitá hádka. Naopak pozitivně púsobí melodická nepříliš hlasitá hudba. Bylo zjištěno, že děti, které již v matčině bříšku poslouchaly určitou skladbu, reagovaly pak na ni pozitivně i po narození.
  TIP: Pouštějte svému budoucímu miminku nějakou skladbu, nebo zpívejte písničku již v období před narozením. Takováto skladba nebo písnička, pak na miminko po narození, působí jako ukolébavka.
  
  
• 5. měsíc (26.4.2011) - srdce silně a hlasitě tluče, je stetoskopem dobře slyšet. Stejně tak výrazné jsou i pohyby, které teď maminka může znatelně cítit. Začínají růst vlasy i řasy a tělo je pokryto mastnou vrstvou, která chrání jemnou kůži. Už měří asi 27 cm.
  
  
• 24. týden (24.5.2011) - Plíce se vyvinuly natolik, že už může dýchat. Prozatím se jeho dýchací ústrojí plní plodovou vodou. Plod je 30 cm dlouhý a váží asi 600g.