Tak jsem se dnes rozhodla, že už opravdu asi rezignuji na idyku společných rodinných výletů. s těma mužskýma to nemá cenu...

Manžel si asi zvykl, že JÁ to prostě všechno zvládnu bez něj... Těhotná, netěhotná zologická zahrada či výlet lanovkou sama s dvěma dětmi, když je tři týdny v Bavorsku či hraje uraženého...  Ja si vždy představovala, jak budeme s manželem a dětmi dělat výlety, bude to obrovská zábava...No, je sice pravda, většinou je to stres a děti, protože jsou ještě malé, tak jsou i kolikrát protivné, ale ve výsledku si myslim, že jsou spokojené, že se něco dělo, mají nové dojmy, tak mi to za tu námahu stojí a nedá mi to... Tak jsem dnes manželovi dopřála trochu klidu, když jsem se třemi dítky( Amálka v šátku, Filípek v kočárku a Sofinka, která má ve školce dva týdny prázdniny pěšky) a kamarádkou dopoledne vyklidila pole, šly jsme s dětmi na snídani pro maminky s dětmi a do hracího koutku...Po poledním spánku dětí a manžela, kterého jsem se ale neúčastnila jsem místo zamýšleného úklidu, během něhož měl být manžel s dětmi venku, jsem navrhla, že by bylo přeci leší, kdybychom zašli na nedaleké lesní hřiště a opekli si tam pár buřtů, udělali si piknik... Byla fajn nálada, zbalili jsme se, kamarádka taky chtěla jít (taky je doma sama s dvěma dětmi) a i její přítel se chtěl zůčastnit. Stáli jsme už ve dveřích, bylo skoro pět hodin a manžel oznamuje, že ale musí být v šest doma, že se hraje fotbal a musí ho sledovat. Hmm, cesta tam trva skoro půl hodiny, tudíž by nást tam vlastně jen doprovodil a šel zpátky.. a před sedmou vas vyzvednu, v sedm začíná další třetina...Aha, tak to můžeš zůstat rovnou doma, mu říkám mírně nasr...ě...No a tak jsme šly s kamarádkou a pěti dětma sami. její manžel dorazil a nadšený zrovna nebyl, že tam můj manžel nebyl...a ja nevěděla co dřív: kojit, chovat Amálku, opékat dětem buřta, tišit Filípka, ketrý měl strach z tamního psa...Jsem si to fakt užila...☹ a to mělo být rodinné odpoledne, když jsme celý víkend stěhovali obývák a já tvrdla sama s dětmi celý den na hřišti a muž si zařizoval v obýváku svou  "kancelář". No, dětem se to prý líbilo, naštěstí, Sofinka to i tátovi vyprávěla, tak snad alespoň ona má hezký zážitek! ale ja jsem tedy velmi zklamaná a už nemám chuť se vůbec snažit jej do nějakých aktivit zapojovat... A to má za dva týdny odjet na tři týdny pryč, Sofinka má prázdniny a měla by snad taky něco zažít s oběma rodiči, ne? Já tomu nerozumím, kde je to nadšení do rodinného života, který měl před 5ti lety, když chtěl se mnou mít děti, krásnou rodinu... To, že je to pro mne fyzicky naročné, je jedna věc, to já se kvuli dětem i obětuju, ale štve mě, že dá klidně přednost fotbalu před dětmi...Rozumíte tomu, někdo? Chlapům to asi dojde až tehdy, kdy mají děti jenom na víkend...☹ po rozvodovém jednání...