“Jsem moc ráda, že jsem nedala na všechny ty všeználky, kteří mě od porodu KP odrazovali. Protože jsem se pro porod KP rozhodla sama, manžel mě podporoval a věřila jsem porodníkům v Rokycanech, tak jsem šla rodit zcela klidně. Kdybych se bývala nechala říznout CS, bylo by to v tomto případě zcela zbytečné. Můj porod KP byl skvělý a já jsem za něj ráda.”

V minulých týdnech jste se na Modrém koníkovi mohly setkávat s články, které se týkaly tématu KONEC PÁNEVNÍ. Dnes před sebou máte poslední část tohoto seriálu, která bude zaměřená na seznámení s oběma možnostmi porodu - tedy vaginálním (přirozeným) porodem a porodem císařským řezem. Pokud vám minulé články utekly a rády byste si je přečetly, najdete je zde:

• Co jste možná nevěděly o porodu miminka koncem pánevním
• Miminko, otoč se, já ti s tím pomůžu aneb metody pro otočení miminka v bříšku
• Porod koncem pánevním: Když selžou ostatní metody pro otočení miminka v bříšku, zbývá obrat vnějšími hmaty

V předchozích článcích jste se mohly dočíst spoustu zajímavostí a informací o poloze koncem pánevním, seznámit se s babskými radami vhodnými pro otočení miminka či si přečíst o obratu miminka vnějšími hmaty, což je ta nejefektivnější metoda pro obrat miminka (samozřejmě ale i ta přináší jistá rizika). Společně jsme se dostali až na závěr těhotenství, kdy se každá maminka, jež má v bříšku malého tvrdohlavce, který se ne a ne otočit, musí rozhodnout, jak přivede na svět své dítě…

Každá porodnice k porodu miminek v poloze koncem pánevním přistupuje jinak

Tato informace vás možná hodně překvapí, ale vězte, že je tomu opravdu tak. Zatímco v některých porodnicích je poloha KP u prvorodičky jasnou indikací k císařskému řezu, jinde vás budou podporovat ve vaginálním porodu při splnění určitých podmínek, viz dále. Opravdu hodně tedy záleží na tom, co chcete vy. Pokud stojíte o vaginální porod, budete mít hledání té pravé porodnice možná o něco složitější, protože více porodnic raději volí císařský řez a nutno dodat, že mnohdy zbytečně.

Kdo dnes nemá doma alespoň jedinou hračku od Fisher-Price, jako kdyby dítětem ani nebyl. Mattel vždy věděl, jak na děti. (Pamatuji si, když jsem jako dítě chtěla “originál Odmatelu”, čti Barbie Originál od Mattelu.)

Značka Fisher-Price se prostě povedla a určuje trendy v hračkovém průmyslu v kategorii “pro nejmenší”. Byla jsem proto neskutečně natěšená, když jsem zjistila, že moji prcci budou mít tu čest a budou testovat trojici hraček právě od této značky. Náš Fisher-Price “vozový park” je po starší dceři docela bohatý a já už mám ve skříni nachystaných pár kousků pro Ježíška pod stromeček, ale ani jedna z testovacích hraček v záloze nebyla.

Jsem tvůj kamarád

Naše prvorozená ve svém půl roce dostala svého prvního mazlíka - pejskovu sestřičku a od prvního momentu to byla láska. Shodou podivných okolností pak dostala další a láska to byla opět a jelikož to byly dvě různé generace pejsků, z domu nemohl ani jeden z nich. 

Dnes je naši opici 3 a půl roku a tyto hračky jsou jediné “nepůjčovací”. Na její smůlu se do nich zamiloval i její bratříček a tak byla u nás doma o ně posledních pár měsíců válka. Až k nám kuriér přivezl pejska bratříčka pro brášku. Samozřejmě, v ten moment dostal obě sestřičky do své péče a Káťa si důležitě nového člena party odvedla do pokojíku.

Musím zcela objektivně prohlásit, že tato generace pejsků se moc povedla. Je vidět, že výrobce se snaží zdokonalit ve všech směrech a konečne je po zvukové stránce pejsek téměř bezchybný. Je mu krásně rozumět bez zbytečných šumů. Oceňuji i přetextování počeštěných anglických originálů písní smysluplnějšími překlady, jelikož u předchozích pejsků jsem se občas pozastavovala nad logikou písniček. Dokonce zpívá písničku Pec nám spadla! To bylo pro mě milé překvapení a hned napoprvé jsme si s Káťou zazpívaly s pejskem. 

Někdo potřebuje šlapat 5 hodin do kopce, aby zažil ten nejkrásnější výhled na naši zem. Někdo potřebuje lítat po světě, aby se kochal západy slunce nad mořem. A někomu stačí krájet cibuli k obědu... 

Ne vážně, já chci i ty hory i moře, netradiční zážitky a procestovat svět. Ale teď jsem tady doma a vařím. A cítím, že to, co mám právě teď, je pro mě to nejlepší, co jen můžu mít. Za tou cibulí, krom toho, že je v dopoledním podzimním slunci fakt nádherná, jsou můj muž a mé děti. Rodinné stříbro. Jsem ve své kuchyni, ve svém domě, ve svém bezpečném prostoru, kde naplňuji svá ženská poslání, která bezpodmínečně přijímám a jsem v nich spokojená. Aby ne. Jsem podpořena svým mužem, který si od počítače občas odskočí za mnou do kuchyně, aby mě objal a políbil. Mariánek se mi batolí pod nohama a já můžu denně pozorovat jeho pokroky. Kočky prohání psy, tiše mě pozorují a občas si přijdou pro pohlazení. Od dětí po příchodu ze školy dostanu pusu se slovy “ahoj maminko (to slovo mi bere dech), co je dneska k obědu?” A do tohoto bezpečného prostoru za mnou chodíte denně i vy. A já vás zvu dál, abyste se mohli podívat k nám a zjistit, že se to příliš neliší od toho, co máte právě teď vy. A že dobrý pocit ze života je tvořen drobnostmi, kterým nepřikládáme váhu, protože máme pocit, že budeme moci být šťastní, až někam pojedeme, až něco zažijeme, až budeme úspěšní, až se nám narodí děti, až odrostou děti, až skončí zima, prostě až opadá listí z dubu.

Někdy si říkám, jestli mi to dopoledne v kuchyni stojí za to, když se to pak za 20 minut sní. Občas bych šla raději na procházku do toho podzimního slunce, jehož paprsky mě hřejí přes okno. Občas všichni chceme něco, co právě nemáme...

A občas nebo čím dál častěji, jako já teď, si všichni uvědomíme, že jsme tam, kde máme být a že je život nádherný i při krájení cibule.

"Moje kočka měla asi devět let, když se narodila malá. Je to nerudná potvora, která nesnáší od malička všechny lidi a zvlášť děti a respektuje jenom mě. Pořídila jsem si ji za svobodna, prošla se mnou několik podnájmů, letěla letadlem a žila se mnou v zahraničí. Neakceptovala ani přítele po několika letech společného bydlení. Prostě jsem měla velké obavy, každý v okolí mi radil, ať ji dám pryč, ale to jsem prostě nedokázala..." 

"Nakonec se to ukázalo úplně v pohodě. Zakázala jsem jí okamžitě přístup k nám do postele - tak brzo, že si to s miminem nespojila. Do kočárku ani do postýlky nikdy neskočila. Malou ignorovala, ale když začala plakat, tak šla pro mě (případně zaútočila na tatínka pokud mu malá plakala v náručí). Dneska mají obě pakt o neútočení - malá od mala ví, že na kočičku se nesahá. Vždycky se mě předem zeptá, jestli může a kočka se nechá pohladit i od ní, když má právě náladu a mazlí se u mě."

Seznámení koček a čerstvých miminek, které si přinesete domů z porodnice, má několik úskalí, stejně tak jako soužití batolete s kočkou v bytě. Pokud se však na vše připravíte a přistoupíte k soužití všech vašich mazlíčků s klidem, nic vás nemůže překvapit.

První setkání nového miminka a starousedlické kočky

První den, kdy si přinesete svoje miminko z porodnice, je důležitý. Vaše kočka se na vás bude těšit a vy si přinesete domů malý uzlíček, který bude vydávat zvuky, které kočka nezná. Nejdříve nechte kočku, ať si nové miminko prohlédne a očichá. Položte vajíčko s miminkem do blízkosti kočičky a nebo s miminkem v náručí dejte kočce dostatek prostoru, ať si miminko prohlédne. Kočku hlaďte, miminko jí představte, dejte sama kočičce najíst. Dávejte jí najevo, že i když máte nové mládě, jste tu pořád pro ní a máte jí pořád ráda.

"My máme dvě kočičky, do ložnice měly zákaz už dřív, nezávisle na mimi. Starší z nich je takový vůdčí typ, i celkem útočí na lidi, kteří se jí nelíbí. Ale děti tak nějak toleruje. Zpočátku jim teda trvalo než si zvykly, když jsme přijeli domů s malým, tak si jej očuchaly. Pak když zjistily, že hold se teď svět točí kolem mimi, tak ta starší se mnou asi dva týdny nemluvila. Opravdu mne zcela ignorovala, mohla jsem jí volat, dělala, že neslyší. Ale pak si zvykla. U druhého prcka už nebyla reakce žádná, jen si jí očuchaly a ok," popisuje seznámení kočky a miminka jedna z maminek na Modrém koníku.

Tuším, že většina maminek si teď nad mojí naivitou poklepe na čelo, ale mateřská dovolená pro mě vždy měla být bodem zlomu. Konečně se zamyslím nad tím, co vlastně od života chci, urovnám si priority a sepíšu seznam přání pro příští léta. 

A protože moje dítko/ dítka budou pohodáři po tatínkovi a milovníci spánku po mamince, dostuduji i dva až tři cizí jazyky, po čemž toužím již léta, ale znáte to - pracovní vytížení a lenost mi to zatím neumožnily. A že už jsem nastudovala stohy příruček a zhlédla stovky videí, jak se jazyku naučit rychle a bez námahy!

Čtyřicítka se přehoupla, mateřská nikde, budoucnost v roli polyglotky je silně ohrožena. Přemítám, zda čekat s učením na důchod, ale vzhledem k tomu, jak vytížené jsou mí penzionovaní příbuzní, asi skončím u němčiny.

Nicméně, během svých krátkých těhotenských epizod jsem se na budoucí mateřskou pečlivě připravovala a nastudoval, kromě příruček jazykových, i příručky seberozvojové. A tak vím, že pracovat na sobě musí člověk v každém věku. A vzhledem k tomu, že moje kolegyně onehdá u kávy došla k závěru, že : "Hele, ona určitě bere nějaký antidepresiva, jinak by nemohla být tak vysmátá, ne? A taky dost přibrala. Moje sestra přibrala po antidepresivech 20 kilo!", rozhodla jsem se zapracovat na mém lepším já. 

Ano, přiznávám, někde se na mě kila nabalila. A protože před sebou netlačím kočárek jako omluvu pro svoji pomalou transformaci ve věstonickou Venuši, a břicho ani celulitida po nepovedeném porodu nezmizely, ba naopak, rozhodla jsem se pro začátek zapracovat na tělesné schránce. Ono pěkné ženské toho projde víc, než ženské chytré.  

Doma jsem našla tepláčky, které jsem před několika měsíci zasunula na dno šuplíku. Tepláky jsou bezva. V pase mají gumu... Oprášila jsem tenisky a na internetu nastudovala nabídku blízkého fitness centra. Upoutal mě body styling. Pohodové cvičení pro všechny věkové kategorie. Nenásilnou cestou zformujete problematické partie. Odhodlaně vyskakuji od počítače a problematické partie se zachvějí. Strachy, samozřejmě. 

Aktualizace: recenze na kapesníčky KLEENEX Balsam najdete v našem fóru tady. 

---

Podzim je tady! A rýmička, nudle a soplíky taky! Nezapomínejme na zarudlý nos, bolesti v krku a všeobecnou melancholickou náladu. Ale není to až tak zlé, protože i s takovým obyčejným smrkáním, můžeme o sebe pečovat lépe.  S KLEENEX Balsam bude váš nos v pořádku.

Co testujeme

Maminky, testovat budeme KLEENEX Balsam ve verzi praktických kapesníčků a také ve verzi boxu. Třívrstvé papírové kapesníčky s výtažkem z měsíčku lékařského po sobě zanechají vrstvu balzámu, který ochrání pokožku a okolí nosu před podrážděním a vysycháním. Nemusíte se tak bát nepříjemného začervenání nebo podráždění.

V praktickém balení se vejdou do každé kabelky a box dobře zapadne do každé domácnosti. Jsou velmi jemné, ale pevné. Nemusíte se bát neustálého protrhávání a budou se vám z balení snadno vytahovat. Jsou dermatologicky testované a hypoalergenní, nejsou parfémované.

Už jenom necelý měsíc ❤️ nemůžeme se dočkat 💕

I před 8 lety bylo stejně krásně jak dnes, i dnes se milujeme stejně jak před 8 lety 😍

Když jsem na Koníkovi přečetla článek o tom, že se chystá testování hraček od Fisher-Price, první co mě napadlo, bylo "Jéééžiši, já chci,chci,chci testovat!!". Kdo by tuhle značku neznal? Mluvícího pejska má snad každé dítě, a kdo ne, jako by nebyl! 😀

Když jsem před mateřskou pracovala ve školce, skoro každé dítě čas od času přišlo do třídy s mluvícím pejskem. Ale většinou měl vybité baterky, tak jsem vlastně pořádně nevěděla, co vše umí 😀 

My jsme do nedávna měli od Fisher- Price pouze hrací deku. Tu jsme pořídli Tobiášovi přibližně kolem 3.měsíce věku. A byla skvělá! Takže jsem si hrozně přála, abychom mohli vyzkoušet i jiné hračky, a byli jsme zapojeni do testování. A ono to vážně klaplo! Měla jsem radost jako o Vánocích 🙂

Začnu tedy s recenzí Mluvícího pejska, jelikož u Tobiáše tato hračka byla a stále je TOP 😉

Provedení jako takové je pro každé dítě zajímavé a líbivé, o tom žádná. Je krásně barevný, příjemný na dotek, a lehoučký, takže si myslím, že třeba roční prcek ho unese v pohodě. Tobiáš ho po rozbalení začal ihned zkoumat, osahávat, a jak jinak - žužlat jeho části. Co se mi líbí, je, že pejsek nezpívá "jen" písničky, které si člověk chtě-nechtě zapamatuje během jedno dne, a zpívá si je i 14 dní v kuse! 😀 , ale děti se s ním prostě učí. Rozvíjí emočně-sociální dovednosti, učí se počítat, barvy, číslice ... Celkově má pejsek 3 úrovně, které se přepínají dle věku dítěte. Přiznám se, že na to, že se musí úroveň přepnout, jsem přišla asi až po hodině používání 😀 Ze začátku Tobiáš ( 8 měsíců ) samozřejmě nevěděl, jak ho aktivovat. Takže jsem mu vždy ukazovala, aby na srdíčko udělal "bác", a on to během pár dní skutečně pochopil 🙂 A tím mu vždy zapnul srdíčko. Občas se mu podařilo zmáčknou i jinou část těla, a spustit písničku. Písničky jsou fakt super rytmické! Tobiáš u písničky "Když máš radost..." začne okamžitě dělat polohu letadla, a hýbe rukama i nohama do rytmu 😀 Máme z toho druhé Vánoce, protože to dělá pokaždé, když se zapne hudba, a baví ho to i 3x dokola 🙂 Tahle hračka nám taky zachránila několik cest autem! Ty Tobík celkem bojkotuje, a většinu delších cest prořve. Pejsek ho ale zabaví a zaujme ( neříkám, že na celou dobu ), ale pomoc je to veliká. Takže za mě i Tobiáše říkáme pejskou určitě jedno veliké ANO 🙂 


Další z hraček, kterou jsme testovali byl Motýlův kamarád pro klidné sny.

Tak tenhle "usínáček", jak jsem ho přejmenovala, je naprosto boží věc! Já bych si jí snad i sama pouštěla před spaním. Naštěstí s usínáním nemám problém 😀 Tenhle projektor má několik funkcí. Můžete si pustit hudbu - příjemné, melodické ukolébavky, nebo bílý šum. K tomu jde pustit projekce hvězdiček, a nebo ještě samotné světýlko. Všechno dohromady lze nastavit na časovači, podle potřeby. My jsme tohodle "usínáčka" využívali nejvíce po koupeli, kdy je téměř nemožné zabavit Tobiáše tak, aby vydržel na zádech a nepřetáčel se neustále na břicho. Většinou jsme si to nechali chvíli puštěné i po převelečení do pyžámka, leželi jsme na posteli, a sledovali hvězdy. Tím se Tobiáše krásně uklidnil,a u kojení pak pomalu usínal, takže super. Já lituju toho, že jsem tuto věc neznala, když byl Tobiáš maličkatý mimino, protože jsem si 100% jistá, že by nám dost pomohl s usínáním během dne. Bílý šum totiž zabíral, a také cokoliv,co mohl pozorovat. No a tady je to všecko dohromady, což je prostě ideální kombinace. Medvídek, který je součástí, tak ten ho moc neazujal, občas si ho pomuchlal, ale zachvíli ho omrzel. Je ale měkoučký, vyplněný kuličkami, a myslím, že spoustu ostatních miminek může zaujmout mnohem více 🙂


No a poslední testovací hračkou byl kolotoč nad postýlku - Motýlci.

První, co mě napadlo po rozbalení kolotoče, bylo: "Hm, tak to jsem zvědavá, jak tohle složím"😀. Zdálo se mi to na pohled totiž děsně složité. Ale opak byl pravdou, mrkla jsem na to, a během pár minut jsem to měla složené. Jeden kolotoč jsme už měli, a tento od Fisher-Price byl oproti němu skvěle bytelný. Uvolní se k postýlce na pevno, drží jak přikovaný (a to mu Tobi dává co proto). Přiznám se, že jsem na kolotoč tak trošku spoléhala, a doufala, že Tobíka uspí, protože jak už jsem zmiňovala, často se otáčí na břicho, a nic neudrží jeho pozornost. Ale nám v tom hodně pomohl Motýlův kamarád, takže kolotoč jsme využívali především během dne, kdy jsem potřebovala něco udělat, a mít jistotu, že Tobi bude v bezpečí v postýlce. A také ještě brzy ráno, kdy se Tobi vzbudil, a my jsme chtěli ještě chviličku ležet, a potřebovali jsme ho nějak zabavit 😀 Motýlci se točí dokola, a to Tobík neuvěřitelně miluje, a baví ho to. Směje se na medvídky, chytá je, a má z toho upřímnou radost. Hudba ,která je tu k puštění mě osobně až tolik nezaujala. Přiznám se, že jsem byla namlsaná od "usínáčka",který má ty ukolébavky mnohem "miminkovštější" dle mého názoru. U kolotoče mi ten tón občas přišel až moc "nudný". Ale zase - super je projekce hvězd, a možnost puštění bílého šumu. Tahle kombinace je snad u všech miminek kouzelná na spaní 🙂 No a k tomu všemu se kolotoč může využít na několik způsobů ( kolotoč nad postýlkou, projektor, a nebo odendat medvídkovou část, a využít jí kdekoliv jinde). 

Když to shrnu - já jsem skutečně z hraček nadšená, a doporučuji je všem, kdo se na ně ptá, i neptá 😀 Jediné mínus je spotřeba baterek, ale to k tomu zkrátka patří. Jsem si jistá, že i v budoucnu pořídíme od této značky více hraček a produktů! A vy, kteří přemýšlíte, jestli ano, nebo ne, jestli to není zbytečně drahé, a kdesi cosi... Tak určitě jděte a kupte! Stojí to za to 😉

Po dlouhé době jsme měli i my opět možnost testovat nějaký produkt. O tento krém jsem se zajímala z několika důvodu:

1)  že jsem o něm nikdy neslyšela

2) že jsem si o něm přečetla,že je opravdu skvělý. 

3) vzhledově jsem snad hezčí obal krému ani neviděla 

Chtěla jsem ho na testování pro syna Jonáše. Už několik měsíců má strašně drsnou tvář ( a to nemyslím že je fakt drsný 😀) ale už začínám vypadat jako hroch, tváře suché, hrubé tak, že by mohl sloužit jako struhadlo. Nepohalo nic, od krému po ekzém až po různé bio olejíčky či másla. Takže testování beru jako obrovský dar.

Baza plus krém  je primárně (teda tak jsem to pochopila) určen k opruzeninam, výrazně apod. Na Jonášovi opruzeniny najdeme fakt málo kdy a když už jsou po natření našeho oblíbeného krému jsou hned pryč. Tady jsem měla trochu problém , že na opruzeniny nám zcela nepomohl. Ať jsem mazala jak chtěla, pořád tam byli.