V České republice máme možnost si svobodně zvolit, u které zdravotní pojišťovny budeme my i naše děti pojištěni. Pojišťovny se tak občas předhání s nabídkami, kterými se snaží nalákat nejen nové klienty, ale také udržet ty stávající. Já osobně jsem byla celý život pojištěná u Zdravotní pojišťovny ministerstva vnitra (211), a jelikož jsem byla s jejich službami vždy velmi spokojená, tak jsem po svatbě „přemluvila“ i svého muže, aby přešel za mnou. Naše děti jsou zde samozřejmě pojištěny také, protože mi přijde jednodušší, když jsme celá rodina u jedné pojišťovny. Kromě toho nám to také přináší nesporné výhody.

     Každá pojišťovna přináší svým klientům různé možnosti čerpání výhod. ZPMV nabízí pro rok 2018 Fond prevence, kde najdete různé balíčky, ze kterých si musí vybrat snad opravdu každý. Pro letošní rok sem mimo jiného patří: Program pro dospělé, Program pro děti nebo program Těhotné a ženy po porodu. Ale to rozhodně není vše – pro kompletní nabídku se určitě nezapomeňte podívat na oficiální stránky pojišťovny.

     Jako perfektní možnost vidím to, že já i manžel můžeme náš příspěvek věnovat dětem. Ideální to je v případě, když zrovna nestojíte o možnost čerpat cokoliv z nabídky určené pro váš program. Svou částku tak můžete přidat k čerpání Programu pro děti. Oba naši synové od února navštěvují plavecké kurzy v místním plaveckém areálu (Tobiášek kojenecké plavání a Eliášek pokračovací kurzy pro děti od 3 let) a kurzovné za obě děti se přiblížilo částce 5000 Kč. Naše pojišťovna každému z dětí přispěje 500 Kč v rámci Programu prevence pro děti. Při vyřizování žádosti nám pak úžasná paní na pobočce navíc doporučila přenechat příspěvek z Programu prevence pro dospělé, takže v konečném součtu nám pojišťovna pomohla ušetřit celé 2000 Kč z rodinného rozpočtu. Mnoho lidí o této možnosti neví a určitě by byla škoda nechat se z nevědomosti připravit o možnost ušetřit nemalé peníze.

    Pro čerpání jakéhokoliv příspěvku je nezbytné dodržet Podmínky čerpání. Zažádat o příspěvek je možné vyplněním formuláře a doložením originálu platebního dokladu. Žádost je pak možné podat osobně na jakékoliv pobočce Zdravotní pojišťovny ministerstva vnitra, písemně poštou či prostřednictvím datové schránky. Jen si dejte pozor, abyste žádost podali nejpozději 3 měsíce od zakoupení věci či pořízení služby.

     Čerpání bonusů je určeno nejen pro stávající klienty pojišťovny, ale samozřejmě i pro všechny nově příchozí. Pokud byste chtěli přejít ke Zdravotní pojišťovně ministerstva vnitra a využívat všechny bonusy, které svým klientům nabízí, je teď ideální čas – do 31. 3. 2018 máte možnost přeregistrace k jiné zdravotní pojišťovně. A nebojte, nečekají vás žádné složité úkony, přihlášku můžete vyplnit online nebo si ji vytisknout ve formátu PDF. V příštím článku se dozvíte o dalších možnostech, které se Vám i vaší rodině rozhodně vyplatí vědět.

----------

"Děti ve waldorfské školce mi přijdou nejen šťastnější, protože vlastně převážně dělají co chtějí, ale také mnohem vyspělejší než jejich vrstevníci z klasických školek. Myslím si, že by dětem nemělo být diktováno, co mají a nemají dělat. Měly by svou osobnost (určitě do jisté míry řízenou rodiči) vytvářet samy," píše jedna z maminek na našem diskuzním fóru. I to může být jeden z důvodů, proč dát své dítě do tohoto typu alternativního vzělávání. Pojďte se na něj podívat o něco podrobněji.

O co tady jde?

První škola waldorfského typu vznikla v roce 1919 ve Stuttgartu na popud Emila Molta. Ano, toho spolumajitele hotelové sítě Waldorf Astoria. Původním cílem byla revoluční myšlenka založit školu a školku pro děti svých zaměstnanců. Pověřil tím rakouského filozofa a pedagoga v jedné osobě Rudolfa Steinera.

Jeho styl výuky a stavební kameny waldorfské pedagogiky podporují osobnost dítěte v celé šíři, nikoli jen jednostrannost a úzkou specializaci. Cílem je pak renesanční člověk, který se orientuje ve všech sférách života.

V praxi to probíhá tak, že všechny vyučované předměty jsou si rovny. Není to tedy například jako na jazykové škole, kde se klade mnohem větší důraz na angličtinu, němčinu, francouzštinu a podobně. Ve waldorfské škole se sice děti učí hned dva jazyky už od první třídy, ale mají stejnou váhu jako třeba malování nebo tělocvik. Také se nerozlišují striktně mužské a ženské práce a předměty. Pamatujete na to, jak dříve měla děvčata výuku vaření nebo domácích prací a chlapci měli „dílny“? To zde odpadá a tak se můžete setkat s tím, jak kluci i holky háčkují, pletou, kovají nebo brousí dřevo.

„Mám ještě dvě starší děti, mají za sebou klasiku (tedy běžný psací dril v první a druhé třídě), ale malý začal psát daleko čitelněji, než ti dva v tom věku. Píše sice zatím trochu pomaleji a musela jsem ho odnaučit jeden špatný návyk (chybné napojení malého "z" a dalšího písmene, to ve škole nepostřehl), ale jenom zírám. I ta rychlost se prý časem srovná, děti ve waldorsfké škole hodně píšou. Fakt pěkné a přehledné písmo. O Vánocích se najednou rozečetl. Nejprve Čtyřlístky, pak si vybral sám knížku Poseroutky (někde ji viděl ve škole a ztropil přemlouvací scénu v obchodě) a tu čte doma. Už bude na konci knihy (čte mi ji každý večer nahlas a je to děsná legrace, snaží se dramaticky přednášet). V družině má prý rozečtenou další knihu ze školní knihovny a každý den vidím pokrok. Takové nadšení jsem u starších dětí nikdy nezažila.“ Majaw z diskuzního fóra.

Tak, jako je každá z nás jiná, i každé jiné je naše těhotenství..

Ať je první, nebo páté jako teď u mne...jestli je plánované, dlouho očekávané, a nebo naprosto nečekané a nebo i  tak nějak třeba i nevhod.

Ke třem těhotenství, z kterých už mi běhají děti po světě, se bohužel přidalo jedno, s andílkem, co je pro změnu na nebi. To těhotenství bylo právě neplánované, z tatínkovi strany i zprvu hodně nechtěné☹

Byl to od počátku prostě jeden velký stres, nechat si dítě, nebo ne, potom jsme se rozhodli , že ano, a věřte mi, že pro mě, jako pro mámu tří dětí to bylo snad nejhorší období v mém životě. A i když by to bylo chlapovo první dítě, byl z toho tak mimo, že si prostě na tu myšlenku, že bude tátou, musel zvykat  asi ho to stálo hodně sil..ale i když už se s tím zázrakem smířil, a začal se možná už i těšit, začala jsem špinit i před utrogestan, co jsem užívala a po několika kontrolách, utz a odběrech se potvrdilo, že miminko se přestalo vyvýjet hned někdy na začátku a rostl jen prázdný váček, bez žloutkového a bez embrya.

Už v těhotenství jsem se cítila "jinak" než s dětmi, když jsem je čekala, prsa mě začala bolet až po užívání utrogestanu..špatně mi nebylo a kafe mi pořád chutnalo(v každém těhu jsem ho přitom nemohla ani cítit).

Jakoby bych vnitřně cítila, že to prostě není dobré. 

"A to ani nevíš, že jsem se kvůli tobě pohádala..., jak jsme spolu byly minule" povídá mi během rozhovoru kamarádka, říkejme jí třeba Jana.

Z mého pohledu vytušila, že má pokračovat.

"No jak jsi s dětma vystupovala z výtahu a šla do garáží a my jeli dál...." matně si ten den vybavuji...

"...tak tys tam nějak okřikovala děti, nebo co..." Vzpomínám si. Volala jsem na Matyho,  když chtěl jít špatnými dveřmi a zároveň na Týnu, aby neutíkala mezi auta. Pak, ale až o kus dál jsem se zlobila na Eli-byla jsem s nimi bruslit-ano, celkem vyčerpávající a ona měla tu svou náladu, kdy je celý svět podle ní úplně blbě a to mě pak teda rozčiluje...ale zas nic hrozného... ještě mě pobavil kolemjdoucí pán...prý:" A, přísná maminka, to je správný-čtyři děti, to musí bejt!" Smál se. 

"...no, tak a k nám do výtahu přistoupila taková..." pokračovala  Jana, zarazila se, přemýšlejíc, jak by dotyčnou maminku s jedním dítkem popsala co nejvýstižněji.

"no taková,s nosem nahoru, zmalovaná, jak velikonoční vejce, taková celá umělá... a nastoupila a prej: No, si udělá štyry děti a pak je nezvládá! Jako na tebe rozumíš...no a to víš, to bylo něco pro mě (sama má tři dospělé dcery), to narazila zrovna na tu pravou! Tak jsem jí to vysvětlila! To mě teda vytočila..., jakym to řekla hnusnym pohrdavym tónem! Se nezmohla ani na slovo!"

 Vstup do školky je pro děti opravdu ohromný a také důležitý životní mezník, který v nich do velké míry formuje vztah ke vzdělávacím institucím vůbec. Jak tento velký životní krok dítě zvládne, samozřejmě hodně záleží na povaze konkrétního jedince, ale také na rodičích.

"Mám za sebou pár let praxe jako učitelka v mateřské školce, a proto bych se vám ráda pokusila poradit, co rozhodně nedělat. Všechny body vychází z mých zkušeností a rozhodně je nechci prohlašovat za nějaké dogma, pod které by se podepsala každá paní učitelka. Jedná se však o zkušenosti, které jsem vypozorovala právě při praxi s dětmi a doufám, že pro vás budou přínosné a pomohou vám v klidu prožít první týdny docházky do MŠ," říká jedna z koníkovek - enapay.

My rodiče občas - samozřejmě nevědomky - děláme chyby. To je naprosto normální a určitě na našich dětech nenapáchají nezvratitelné škody, nicméně pojďte se společně se mnou podívat na školkovské desatero chyb, které občas dělá spousta rodičů. 

Desatero hříchů 

1. Vyhrožují svým dětem školkou

Určitě to znáte - dítě vás doma neposlouchá, dělá si z vás legrácky a v nestřežené chvíli pronesete některou z těchto vět (samozřejmě v nesčetném množství variací, kombinací a s hrozivou intonací):

Druhé miminko jsme měli v ,,plánu" zhruba od listopadu 2016, ale pořád jsme si říkali, že ještě není vhodná doba.

V únoru se podařilo téměř na první pokus. Listopad byl ukrutně daleko.

Jestli jsem v prvním těhotenství prožívala zvracení, tak uplně nevím, jak nazvat tohle.

Zvracela jsem od konce března do června a s delší letní přestávkou zase od konce září až téměř do porodu. Zkrátka- nejúžasnější období ženy.

Asi od konce září začaly nastupovat lehké cvičné bolesti a od října v pravidelných intervalech to už byly bolesti neskutečné.

Od poloviny října mi můj gyndař na každé kontrole říkal, že už to bude brzo. Termín jsem měla 17.11. ( evidentně malá revolucionářka), v naší úžasné skupince si holky myslely že rodím pokaždé, když jsem nebyla aktivní 😀 Nutno podotknout, že právě tyhle boží holky, musely snášet moje téměř každodenní spílání - tohle těhu mi fakt dávalo zabrat.

Králíček ze zverimexu a kožní potíže I

Jeden vyléčený případ králíčka ze zverimexu. Na začátku si dovolím drobné upozornění. Jak se níže dočtete, je třeba ke králíkům volit veterináře, který jim rozumí, pokud tedy nechcete léčit výhradně alternativní medicínou.

"Dobrý den. Chtěl bych se zeptat a prosil bych o radu. Koupili jsme si králíčka ve zverimexu Také jsme si ho měli dobře prohlédnout, ale spoléhali jsme na serioznost. Králíčka doma jsme si ho prohlédli a zjistili jsme, že na krku má trošičku lupy a že se drbe. Navštívili jsme veterináře a ten mu dal za krk kapku Stronghold a řekl, že se nejspíš jedná o nějakého parazita, ale že ta kapka ho zlikviduje. Králíček se na chvíli přestal drbat, ale lupy má neustále a po třech týdnech se drbání dostavilo znovu a o dost výrazněji. Opět jsme navštívili veterináře a ten mu dal jiný spot-on, ale králíček se drbe dál Také jsem mu nechávala něco píchnout, což bylo naprosto bez efektu. Králíčkovi dělali stěry, ale výsledek nám nebyl oznámen - dostal antibiotika. Což na chvíli pomohlo. Tak na týden, nyní je vše zpátky a s horšími následky po oslabení po atb."

Doporučila jsem vit. c. Homeopatický sulphur 30 C do pití. Léky volím, na základě symptomů, neznamená to, že každý králíček s kožními potížemi dostane Sulph.

Po týdnu přišla odpověď, že králíček se velmi zlepšuje. Už se vůbec nedrbe, srst mu v místech zasažení vypadala, zahojila a začínají růst chloupky.

Info po měsíci. Králíček je v bezvadném stavu a nikdo by nepoznal, že mu kdy něco bylo.