Založení rodiny je obrovským mezníkem v dosavadním životě obou partnerů a je většinou předem důkladně promyšlené. Co ovšem dělat v situaci, když chcete, aby vaše naplánované děťátko bylo chlapeček, nebo naopak holčička? Světem nyní hýbe návod, díky kterému se můžete pokusit o vytoužené pohlaví miminka!

Volba sexuální pozice

Výběr správné sexuální polohy je důležitý nejen pro kvalitní sex, ale pokud při milostných hrátkách dojde k oplodnění, hraje také důležitou roli pro pohlaví dítěte.

Když chcete holčičku…

Pokud chcete zplodit holčičku, měla by žena volit dominantní polohu nahoře, jelikož tak nedochází k příliš hlubokému pronikání penisu. Zároveň by bylo dobré pohlídat si, aby muž ejakuloval spíše u poševního vchodu, ne až u děložního čípku. Spermie by totiž měly urazit co nejdelší cestu, aby budoucí potomek byl něžného pohlaví.

Dáváte přednost chlapečkovi?

Jinak také známá jako „mamynka“. Tuto terminologii jsem pochytila na jednom velmi erudovaném místě plném chytrých matek, které k životu rozhodně nepotřebují zbytečnosti typu kočárek či doktor. Nebo boty.

Podivný živočišný druh svým myšlením zamrzlý v životním stereotypu doby před 50 lety.

Vyznačuje se především tím, že svým dětem podsouvá naprosto chybné návyky a postoje.

Tak například si myslí, že dítě by mělo mít na spaní vlastní prostor a totéž vyžaduje i pro sebe namísto toho, aby si plnými doušky vychutnávala to slastné období naražených žeber a skřípnutých zádových svalů z rodinné postele.

Dětského lékaře nejen že pravidelně navštěvuje, ale dokonce mu místo pozdravu neplive do obličeje a nevyhrožuje  soudem. A co je nejvíc zarážející, oslovuje ho obvykle „pane doktore“ namísto „ty debile“.

Odstaví dítě před nástupem na střední školu, někdy dokonce už před zahájením povinné školní docházky.

Když jsme začaly s Romčou obcházet bistra, kde podávají snídaně, ze začátku nás ani nenapadlo, že se z toho stane zvyk. První myšlenka přišla vlastně až na druhém "rande", kdy jsme si slíbily, že objevování, zkoušení a ochutnávaní, bude naše tradice. Ono utrhnout se jenom tak od dětí nebo práce je pro nás obě celkem těžký oříšek. Ale jednou měsíčně zvládnutelný (i když tento měsíc už vlastně podruhé!).

Takže vybereme náhodně sobotu v měsíci, kterou máme obě volno (a já hlídání), najdeme na netu restauraci, která se nám líbí a zdá se, že stojí za vyzkoušení a vyrazíme. 

Jenomže ono to není jenom tak- tyto bistra bývají o víkendech přeplněná. Popravdě je celkem štěstí najít nějaké místo- rezervace se nedělají. Už dvakrát se nám povedlo přijít tak, že zrovna někdo odcházel- naštěstí.

Tak mě napadlo, že rovnou zkombinuji dobré s užitečným a budu Vám přinášet recenze, podložené vlastní zkušeností, z míst, které jsme navštívily. A aby to bylo komplexnější, v jednom článku naleznete vždy 3 navštívená místa (což matematici snadno spočítají- podle četnosti našich výletů to vychází 1 článek za 3 měsíce 😀 ). 

Coffee Room ****

Ano, profláklá kavárna. Ale ruku na srdce- když o tom pořád slyšíme, kdo by jej nechtěl navštívit? My dorazily v době, kdy nebylo volné žádné místo a zůstaly na nás barové židle u vchodu. Jak na hanbě 🙂 Coffee Room je totiž hrozně maličký, celou místnost tvoří prodejní pult, asi 4 stoly a pak bar u okna a vchodu. Toť vše. Mimo to si ještě chodí zákazníci kupovat kafe do kelímku, takže mezi stoly stojí fronty a tlačí se tam jeden na druhého. To jediné ale pokládám za velký mínus.

Tohle jaro je zajímavé a plné nových začátků. Pro vás, maminky, začíná také něco nového. Právě spouštíme konkurz, protože hledáme Ambasadorku pro značku Phyteneo.

Phyteneo je český výrobce fytofarmak (přípravky s obsahem herbálních látek). Pod značkou Phyteneo uvádí výrobce na trh přípravky vlastního výzkumu a vývoje, která představují účinná, unikátní a inovativní řešení zdravotního problému ve srovnání s obvyklou medikací.

Na oblast fytoterapie nahlíží Phyteneo vědeckým přístupem. Ten pomocí moderní medicíny a chemie objasňuje principy působení tradiční herbální medicíny. Tento vědecký přístup je také součástí firemních hodnot: health, nature, science.

Jestli jste se našly, tak čtěte dál.

Jaká by měla být Ambasadorka pro Phyteneo?

Ambasadorka by měla být z oboru, měla by rozumět trhu, na kterém výrobce značky Phyteneo působí. Ideální ambasadorka by měla být vystudovaným pediatrem nebo farmaceutem, maminka na mateřské dovolené. Ambasadorka by měla být dostatečně proaktivní, kreativní a samostatná. Také smělá, ochotná pomáhat, komunikovat jasně a přesně.

Ahojte, ženy,

hledáme další Ambasadorku, těšíte se? A to rovnou pro českou platební službu Twisto, která je na trhu více než 3 a půl roku. Tuto praktickou a jednoduchou službu využilo již přes 150 000 spokojených zákazníků. A v čem služba spočívá?

Díky inovativním technologiím zjednodušila nákupy a platby, učinila nakupování na internetu pohodlnější a bezpečnější a umožnila rychlý přístup k účelovému financování nákupů, aniž by člověk musel žádat o úvěr v bance. Je to jednoduché a chytré! Jde o princip - kupujte dnes, plaťte za měsíc.

Už se nemusíte bát, že propásnete skvělou akci, když zrovna nemáte peníze, protože rodičák nenaběhl včas, nebo uvidíte boty svých snů. Taky si usnadníte placení faktur, abyste na ně nikdy nezapomněli. A že nejde o ledajakou službu, dokazují i všechna ocenění, které Twisto má. Časopis Forbes Twisto zvolil do top 20 nejnadějnějších českých startupů, CEO Twista je v aktuálním výběru Forbes 30 pod 30, ekonomický deník jim letos udělil ocenění FinTech počin roku 2017, v roce 2016 zvítězili v kategorii “Experienced startup” v soutěži Wolves Summit v Polsku.

A jaká by měla být Ambasadorka téhle úspěšné firmy?

- šikovná mamina, která šíří pozitivní vibrace,

K napsání dnešní úvahy mě vede článek, který se mi nedávno dostal do ruky a měl trochu mrazivý název - „Představte si, že by Vás Vaše dítě nemělo.“

Bylo velmi zajímavé, mrazivé a děsivé ho číst.

Tyhle myšlenky se mi totiž vkrádají do hlavy už dávno. Vždy jsem je ale jen zděšeně odehnala. Až tenhle článek mě donutil si to celé zkonkretizovat ...

Když se před několika lety řešila situace mé dcery, bylo přechodné pěstounství ještě v plenkách. V té době nebyla žádná hodná teta, ke které by mohla na dobu, než se její situace vyřeší, jít. Která by o ni pečovala ve dne v noci. Reagovala na její pláč i smích.

Takže naše miminko, úžasná holčička, dnes už skoro slečna se dostala do naší rodiny z ústavu, ale naštěstí jako maličké několikadenní miminko.

Dodnes za to štěstí a duchapřítomnost úřadů moc děkuji!

či také poporodní depresí trpí matky po porodu, kdy je jejich tělo vystaveno přílivu velkého množství emocí, které jsou vyvolány hormonálními změnami po porodu a o kterých do té doby neměly ženy ani tušení. Tento stav je způsoben poklesem progesteronu (hormon, který pomáhal udržovat těhotenství) a naopak stoupající hladinou prolaktinu (hormon, který spouští laktaci - tvorbu mateřského mléka (odtud starší pojmenování laktační psychóza) ). Jejímu vzniku ale napomáhá také celková vyčerpanost během šestinedělí. Dostavuje se tedy druhý až třetí den po porodu a žena se při něm může cítit nešťastně, plačtivě, úzkostlivě až depresivně. Může mít pocit zmařeného štěstí, pocit, že už nikdy nebude nic dobré. Naštěstí ve většině případů poporodní deprese do týdne odezní. 

Toď teorie...

Rozhodla jsem se sepsat článek o mé zkušenosti s poporodní depresí. Hlavně kvůli tomu, že mě velmi pomohlo zjištění, že v tom nejsem sama!!! 

Na miminko jsem se neskutečně těšila. Těhotenství bylo plánované a naprosto ukázkové 🙂 žádné nevolnosti, bolesti či komplikace. O tom, že čekámě holčičku jsme se dozvěděli ve 33tt jinak se ta naše potvůrka stále schovávala 😀 

No a pak to přišlo, praskla voda a jelo se. Porod byl (teda podle mě- super viz. čálen Jak Emmička na svět přišla) a po 3,5 hodinkách a 3 zatlačení vykouklá na svět naše holčička. 

No a já ji dostala na hrudník... koukala jsem na ten pomačkaný, fialový a bračící uzlíček a čekala jsem kdy příjde ta neskutečná láska a štěstí o které jsem slyšela/četla. 

Těhotenský deníček dlouho nebyl, protože mě trošku vyděsil můj zdravotní stav ve 33. týdnu těhotenství. Jak se daří miminku a jak zvládám osmý měsíc těhotenství se tedy dozvíte až v dnešním videu z 35. týdne těhotenství, ve kterém jsem nakousla i hodně intimní témata, tak snad vás moje upřímnost nepohorší. 🙂

A jak jste zvládaly/zvládáte poslední týdny těhotenství vy?

Celý minulý týden jsem měla se svou čtyřměsíční dcerkou Mariankou příležitost testovat nové plenky Huggies Ultra Comfort ve velikosti 3, určené pro děti o váze 5-8 kilogramů.

Hned na začátek bych chtěla napsat, že jsem k celému projektu přistupovala s jistou skepsí, protože oblíbenou značku plen už jsem si dřív našla a natřikrát odzkoušela. Prémiová řada konkurenční značky (říkejme jim pro jednoduchost Péčka) sice nebyla bez chyb a nehody se stávaly, pořád byly ale tyto pleny to nejlepší z obrovského množství výrobků, které jsem stihla během tří plenkových období vyzkoušet.

Tolik na úvod a jdeme na test z praktické stránky. 🙂

Prvním příjemným překvapením byla velikost vzorku k odzkoušení - dvě balení po 58 kusech. Za týden jsme spotřebovaly sotva polovinu jednoho, takže - díky, Koníku. 🙂
Po rozbalení se nevyvalil žádný zápach, což se u Péček dělo vždy. Maličkost, ale fajn. Obrázky na plence jsou sice pěkné, ale tolik pozornosti a chvály jako jiné maminky v testu bych jim nevěnovala. Co mě ale zaujalo hned, při porovnávání s našimi Péčky, byla velikost pleny - doporučená váha miminka pro Huggies je 5-8kg a pro Péčka 4-9kg, přitom Huggies jsou o poznání delší.

A tady jsem začala tušit, že osvědčená Péčka mají konkurenci. Naším nejčastějším problémem s plenami totiž vždycky bývaly žlutohnědé úniky až mezi lopatky, které člověk objeví po dlouhých minutách, kdy si v nich drobátko hoví a skvrna vesele sákne vrstvami oblečení, zavinovaček, případně autosedačkou apod...

Nebudu to natahovat - podstatně vyšší zádová část problém vyřešila. Za týden testování (a další týden psaní recenze) se takové zaneřádění nestalo ANI JEDNOU. Pro mě je to revoluce v přebalování, vážně. 😮

Loni v červnu hlásal Modrý Koník spuštění projektu testování. Osobně zkouším přihlášky k testování málo, pouze u produktů, o které se vážně zajímám. Když na mě koncem března vyskočila nabídka na testování plenek Huggies, věděla jsem, že to chci zkusit. Přihlásila jsem se a čekala.

Vybrali mě/nás . 🙂

Každá maminka chce pro své dítě to nejlepší, ani u plen tomu není jinak. Trh jich však nabízí tolik, jak si vybrat? Recenze jiných maminek a vlastní zkušenost. Doufám, že má recenze bude malinko přínosná.

Značku Huggies znám již pár let, jejich plenky jsem používala u prvního syna, byla jsem spokojená a nyní zvědavá, jak jsou na tom plenky v  současnosti. Došlo u nich k výrazné inovaci? Ovlivnilo to vlastnosti pleny? Jaké jsou po cca 8 letech?? Odpovědi na své otázky jsem dostala, díky možnosti testování. Děkuji Modrému Koníku, že mi to umožnil.

V pondělí ráno zvoní kurýr, přebírám velký balík, rozbaluji a čeká mě příjemné překvapení. K testování jsou poskytnuty dva balíky plen. Paráda! Dobrala jsem zrovna poslední plenku naší používané značky a je pondělí ráno. Ideální čas začít testovat. Jdeme na to 🙂

☆první dojmy☆

Již jsem psala dva články, co vařím synovi. Syn jí už vše, co my nebo mu

(někdy i k mé nelibosti) dáváme vše ochutnat.

Synovi jsou 2 roky a řekla bych, že za den sní méně než by asi měl, ale stačí mu to a za poslední měsíce mu narostl i pupíček 🙂.

Naše skóre na dvou letech cca 89cm a 11,5kg. > Myslím, že je tak akorát 😉

Takže milé maminky, co zoufáte,

že Vám dítě nejí > nezoufejte

Zdravíme všechny a přidáváme naši recenzi, jak jsme s holkama testovaly plenky Huggies. 

Na začátek bych ráda napsala, že jsem měla obrovskou radost, že jsme byly do testování vybrány. Netrpělivě jsme vyhlížely balíček. Když dorazil, byly jsme rády, že pro dvě holčičky máme dva balíčky, z nichž jeden obsahuje 58 plenek. 

Poté co jsme plenky rozbalily, moc se nám líbily obrázky na nich. 

Naše malé holčičky, nosily si opičky a občas také žabičky. 

Vzhledem k tomu, že máme doma již dvě děti, plenky Huggies jsem vyzkoušela už kdysi v minulosti, ale nevyhovovaly mi. Byla jsem velice zvědavá, jestli nové budou lepší. 

Bohužel, ač je holky i ochutnávaly a zkoumaly jak se dalo...

Domácí kváskové houstičky jsou po výrobě kváskového chleba dalším mým počinem  na cestě za zdravějším pečivem 🙂 

Dlouho mi trvalo, než jsem se k tomuto kroku odhodlala v domění, že to bude náročné a upatlané. Opak je pravdou!

Výroba houstiček zabere míň času, než pečení kváskového chleba, zejména pokud máte dostatek kvásku v zásobě. Pak můžete péct skoro okamžitě. A výsledek opravdu stojí za to.

Netřeba znovu zmiňovat, jaké má kváskové pečivo své výhody. Kdo to přeci jen ještě neví, přečtěte si článek o kváskovém chlebu, kde jsou základní výhody zmíněny a kde najdete i odkaz na to, kde kvásek sehnat.

Kdo se přeci jen ještě odhodláváte …. snad vás tento můj příspěvek popostrčí. Uvidíte, jak snadné, ale zejména dobré to je! Už nikdy nebudete chtít jinak!

INGREDIENCE (na 8 houstiček … bulek):

Ahoj všichni...

    ...no, asi mnozí z vás už z nadpisu tuší, o čem se dnes chci rozepsat. Na úvod bych chtěla napsat pár čísel (zdroj http://uzis.cz/):

        - v roce 2015 zemřelo v ČR celkem 148 dětí do věku 1 roku, z čehož nejvíce na tzv. Některé stavy vzniklé v perinatárním období

        -ten samý rok se mrtvě narodilo 398 dětí (nejvíc po 21 letech)

    Většina těchto dětí se narodila v porodnici. O kolika z nich, o kolika jejich rodinách, byla reportáž v novinách či televizi? Kolik zdravotnických pracovníků nebo rodičů bylo vláčeno za to, že jim zemřelo dítě ve zdravotnickém zařízení (nebo že je postižené po nevhodném "vedení" porodu)? Rodič ani jeden, lékaři asi tak 2 za posledních několik let? V roce 2014 zemřela při porodu v ÚPMD matka, tatínek zůstal se starším dítětem a novorozencem sám...že o tom nevíte? Jak byste mohli, to je v pořádku, stalo se to v nemocnici, proč o tom psát reportáž. Kdyby se to stalo doma, žijou z toho novináři minimálně týden.

    V našem právu je mimo jiné ukotveno právo ženy na volbu místa porodu. Stejně jako zodpovídáme za jakýkoliv další aspekt života našeho i našich dětí, odpovídáme i za to, kde se rozhodneme porodit. A nikdo nemá nárok nám toto právo upírat, nebo nám spílat za jeho využití samozřejmě s přihlédnutím i na zájem dítěte (která matka, co si pečlivě naplánuje těhotenství i porod tohle nedělá?!?!?). Toto naše právo na volbu lékaře, vyšetření í místa porodu by mělo být podpořeno takovým nastavením systému, aby nebyla zvyšována jeho rizikovost, momentálně se to děje přesně naopak.

Nemám vo zvyku psát články, ani poskytovat zbytečné info o sobě, ale příští měsíc to bude rok, kdy jsem chytla boreliózu já a sezóna se blíží, tak třeba moje zkušenost někomu pomůže, aby tuto nemoc nepodcenil.

Před rokem jsme se s kamarádkami domluvily na společném víkendu s dětmi, jely jsme do Valtic. Přes den jezdily na kole, nebo chodily na procházky, večer jsme seděly a kecaly dlouho do noci. Prostě krásný víkend, spokojené děti i matky 😀 Hned první den jsem chytla klíště, mohlo být přisáte pár sekund, možná minutu, fakt krátce. Rovnou jsem ho vytáhla a neřešila.. Druhý den se mi objevil v tom místě obrovský flek. Obvykle má nastat reakce několik dnů až týdnů po kousnutí, alespoň to vám bude tvrdit doktor. Do dvou dnů zmizel, takže jsem k doktorovi ani nešla, jen jsem pro jistotu zavolala sestřičce a domluvila se s ní, že pokud mi začne být blbě, přijdu. Po týdnu mě začala bolet hlava, pak kluby, svaly, teplota 37, prostě ukázková chřipka, jen bez rýmy a kašle. A tak jsem naklusala k doktorovi, který mě vyslechl, řekl mi, že je to moc rychlý nástup, že ta reakce nemůže být tak brzo, ale pro jistotu atb nasadí. V ČR se doporučuje léčba 14-21 dnů, takže jsem dostala doxybene na 18 dnů. V té době jsem ještě naivně předpokládala, že to bude jako každá jiná nemoc, atb zaberou za 3 dny a bude mi líp. Nebylo.. Dva týdny jsem nezvládala nic. Ráno jsem se odvezla do práce, do 3.patra jsem schody šlapala asi 10 minut, tam jsem naštěstí seděla, takže dobrý a pak domů. Pak se to pomalu začlo zlepšovat. Pár týdnů na to jsem šla na odběr krve, který potvrdil,že to opravdu byla borelióza (k překvapení pana doktora 😀). Pořád jsem byla unavená, pořád něco bolelo, ale to je prý normální.. Pomalu jsem začala fungovat. Trvalo mi ale 5 měsíců, než jsem dokázala ujít 1 kilometr!!! Já, která jsem předtím běhala 4 krát týdně (kratší vzdálenosti, dopracovala jsem se na 5 km), 2 x týdně cvičila a energie jsem měla na rozdávání. V lednu jsem absolvovala další kontrolní testy, které ukázaly, že mám pořád vysoké protilátky IgM a IgG naopak nízké = v podstatě že jsem pořád jako čerstvě nakažená.. (IgM poukazuje na akutní formu, IgG na chronickou, nebo na překonanou nemoc). Doktor mě poslal na Bulovku, kde mají ambulanci zaměřenou na boreliózu. Tam jsem si od doktorky vyslechla takové kecy, že jsem měla chuť brečet. V podstatě se mě snažila přesvedčit, že to mám určitě falešně pozitivní a že moje přetrvávající problémy nejsou z toho. Udělala další testy (v březnu), které ale potvrdily, že boreliózu opravdu mám. Čekala jsem, že mě konečně někdo začne léčit a nic. Závěr dr. doslova "No boreliózu máte, ale hodnoty klesají, takže i když máte problémy, léčbu nedoporučujeme".  Hmm, hodnoty za těch 7 měsíců mířně klesly, ale v porovnání s lednovým odběrem jsem měla naopak hodnoty vyšší.  Ano, funguji, jsem schopna uklízet, i když na etapy, normálně chodím do práce, na výlety, atd.. Většinu dnů jsem ok, pak ale přijde stres, nebo fyzická zátež a je to zpátky.(teď jsem třeba měla 10 dnů super, přišel stres a už třetí den mi je zle..) Ppořád nemůžu cvičit, lehce se unavím, sem tam se celá klepu (velká sranda, když mi ruka líta 5 cm nahoru dolu, nebo nejsem schopná vzít do ruky tužku a psát, nebo stojím a klepou se mi celé nohy), bolívá mě hlava, klouby. V podstatě mě to pííííp kliště likviduje dál.. Teď mě čeká návšteva u soukromého dr., který boreliózu opravdu léčí, bohužel je ale vše placené a částky to nejsou zrovna malé. Ale jinou možnost nemám, pořád mám šanci, že to nepřejde do chronické formy, která způsobuje různé problémy, které už se nedají zvrátit (Neléčená borelióza může způsobit chronické onemocnění kůže, kloubů, nervů a imunitního systému. Může být příčinou rozvoje autoimunitních chorob jako např. revmatoidní artritida či roztroušená skleróza. Borelióza je též podezírána z toho, že může vyvolávat chronický únavový syndrom. Dokonce způsobuje i psychické potíže.)

Léčba, která je v ČR považovaná za dostatečnou, opravdu nestačí. Atb na 3 týdny je hrozně málo. Mělo by to být hned na začátku na 3 měsíce, pak podle testů a příznaků.

A proč to vlastně celé píšu? Abyste se nenechali odbýt a trvali na důkladné léčbě a kontrolních testech..  Abyste věděli, že boreilóza není jen flek, který zmizí a je vše ok. Přeji krásné léto bez klíšťat..