Neužívám si těhotenství, má to někdo stejně?

afitna
10. črc 2019
Ahoj, čekám druhé miminko, je plánované, strašně jsme se na něj těšili. Ovšem...už v 6tt jsem kvůli silným nevolnostem skončila na kapackach, dohromady 4x. Naposledy před měsícem, teď jsem 17tt. Vůbec si to těhotenství neužívám a nevím jak přežít do konce, zvracim už jen občas, ale žaludek na vodě mam porad. Třeba něco sním a pak mám celý den pocit, že půjdu zvracet, nutí mě to ležet, do toho skoro každý den bolest hlavy . Nic mě nebaví, z ničeho nemám radost, u syna to bylo úplně naopak, to jsem chtěla být těhotná pořád, teď mě to štve a vadí...na toho mrnouska se těším a mám ho ráda, ale je to pro mě utrpení. Má to někdo stejně? Připadám si divná kvůli tomu, všechny tehulky kolem mě si to užívají a září štěstím ..a já nic..
terkapali
10. črc 2019
Klídek, já u dcery to stejný, těhotenství bylo bezva, teď u syna stejně jako ty, věčně zle, podrážděná, jen jsem ležela, nemohla jsem nic sníst apod, pak se to kolem 25tt zlomilo a byl celkem klid, akorát mně pořád palila strašně zaha, ale už jsem mohla aspoň nějak normálně fungovat. Nicméně první tehu super, druhé katastrofa...
ito
10. črc 2019
@afitna nejsi divná, pro mě jsou všechny těhotenství horor a je to pro mě utrpení. Jediný co mě drží nad vodou je vždy to miminko a jediné chvilky, kdy to stojí v těhotenství za to, jsou pohyby miminka. V dobrém závidím všem, které mají bezproblémové, jelikož já ani jedno neměla a těch komplikací vždy bylo hodně, celkově mi taky ty těhotenské hormony nedělají vůbec dobře, jsem prostě 9 měsíců jak na drogách- ale v tom negativním slova smyslu. Těhotenství beru jako nutné zlo k vytouženému cíli-vlastnímu miminku.
gabriela_morais
10. črc 2019
ja to same 😞 prvni jsem byla uplne ok - semtam jsem zvracela, ale normalne jsem fungovala a chodila do prace - ted jsem doma s malym, chodi na 15 hodin tydne do skolky a ja doma lezim / sedim..lituju sama sebe , jak je mi na prd. Kdyby nemel skolku, nevim co bych delala a zrovna vcera jsem si rikala, ze kdbych musela chodit jeste do prace , tak si to asi hodim. Dle meho je to o tom, jak se citime, kazde tehotenstvi neni prochazka ruzovym sadem. Ja jen cekam na den, kdy mi bude lip . zatnout zuby a vydrzet !
malenka3
10. črc 2019
Neboj, nejsi sama, ani nejsi divná. Druhé je pro mě fakt očistec. U prvního jsem makala v práci jak šroub, šlo to relativně v pohodě, až ve třetím trimestru, kdy jsem začala zadržovat hodně vody, tak to už začínal být opruz. Ale teď? Doma tříleťačka, která nechodí ještě do školky, mě zmáhá jakákoliv činnost, dovolenou pro jistotu vůbec neplánujeme, bolí mě furt břicho, na záchod chodím čůrat co hodinu, nejradši bych si někam lehla a počkala do porodu. Což teda fakt nejde 🙈 Beru to tak, že jsem prostě starší a ne nejmladší, ale jako je to fakt děs v porovnání s tím prvním těhotenstvím.
chumlee71
10. črc 2019
Jsem na tom stejně. První těhotenství - do pátého měsíce blbě, nic jsem nemohla jíst,všechno mi semrdelo, záchodová mísa byla moje nejlepší kámoška. Pak měsíc klid a od šestého měsíce neskutečné bolesti zad až jsem se někdy nemohla hýbat. Do práce jsem chodila do konce sedmého měsíce. Druhé těhotenství - ještě horší než první. Jsem ráda že se postaram o malého ( 1,5 roku ). Nejraději bych jen ležela a nic nedělala. Jsem teprve na začátku a už to nedávám. Přítel pořád v práci a žádné hlídání a do toho se malý pořád v noci budí. Je to hnusné, ale zatím mě těhotenství vůbec netěší 😔
gracinka7
10. črc 2019
Obě těhotenství pro mě byla noční můrou. Na děti jsem se moc těšila, ale kdybych měla možnost, radši je koupím v krámu. Nechápu hlášky, že těhotenství je nejhezčí období v životě ženy a že někomu bude chybět břicho. U mě ani omylem. A řeči, že si člověk neměl to dítě dělat když mu vadí těhotenství, tak za ty bych střílela... Jinak vlastní dítě bohužel získat nemůžu, tak to musím přetrpět... Pro mě to fakt bylo nutné zlo 🤷 a to byl první dost vymodlene dítě a ani přesto jsem nedovedla být za těhotenství vděčná. Nejradši bych ho přeskočila a hned měla miminko v náruči.
Vydrž, za pár měsíců to skončí 👍
nazka
10. črc 2019
@afitna já to mám stejně a ještě navíc mám depky, že si to neužívám. Já si teda neužívala ani první, ale to mi nějak nevadilo. Teď mě nic nebaví, nevolnosti v prvním trimestru že mě vysály veškerou energii a radost. Na nic se teď netěším.jen přežívám. A nevím, co s tím. Navíc se přidaly obavy, jak zvládnu dvě děti. Nevím, jak z toho ven..
svha
10. črc 2019
Pro mě taky není pupík můj vytoužený sen, spíš nutné zlo, už se těším, až moje tělo bude zase moje. S dcerou mi vadily pachy, nemohla jsem jíst, pořád překyselený žaludek, ale byla jsem hybná. Pak byl porod horor a já se 5 let dávala dohromady. Další dítě jsme naplánovali, ale stálo se. Život bych nevzala, ale je to očistec, injekce, kupa léků, bedlivý dozor, pořád nějaké kontroly, za měsíc bych měla rodit a nemůžu se dočkat. Plus jsem nemožná, zpomalená, no nejsem to já.
michaelllas
10. črc 2019
Nejsi divná😉 ježiiš jak mě vytáčely řeči typu - těhotenství, nejkrásnější období v životě ženy😈 nejkrásnější bylo prvních asi 9 týdnů, kdy jsem nevěděla, že jsem těhotná😎 a pak to začalo..ale musím uznat, že to všechno stálo za to❤
kettypop1
10. črc 2019
Začínám si to užívat až teď co mi je líp... Předtím jsem byla opravdu nešťastná, a na přítele hnusná, myslím že to je ale normální když je člověku zle, má kompilace a ven se dostanete maximálně k doktorovi u kterého absolvuje nepříjemna vyšetření , z toho se snad nikdo nemůže těšit...
bayt
10. črc 2019
@afitna Jé, já jsem první trimestr těhotenství tak nenáviděla, že bych snad nejradši v tu chvíli těhotná ani nebyla. Doteď si pamatuju na ty šílené nevolnosti...celý den. Úplně mě bolel žaludek, zvracela jsem i po obyčejné vodě. A po lízátkách proti nevolnostem. Ještě že byl druhý trimestr v pohodě. Spousta energie a bylo mi skvěle! A vlastně i třetí šel, až ke konci se mi akorát špatně spalo. Což doteď neskončilo 😃
pratensis
10. črc 2019
Měla jsem to podobně. První těhotenství bylo krásné, i přes počáteční nevolnosti a slabost v jeho závěru. Snášela jsem ho zkrátka líp, užívala jsem si ho. Druhé mi dalo zabrat výrazně víc. Větší a delší nevolnosti, podstatně častější tvrdnutí břicha, na konci poslíčky jak blázen a bolesti celé pánve, sotva jsem lezla a těšila se, až se syn narodí. Zřejmě bylo tělo rozvrklané ještě z minulého těhotenství (odstup kluků 2 roky 4 měsíce). Nebo já už moc stará. 😃
azanka
10. črc 2019
Netrpela jsem nijak zvlášť na nevolnosti, spíš únavou. Neuzivala jsem si těhotenství poprvé a neuzivam si ho ani teď. Odpočítávám každej den a těším se, až to skončí.. Necítím se vůbec dobře, fyzicky ani psychicky. Nepranyruj se. Každej to má jinak...
hanve
10. črc 2019
Hlasku, ze tehotenstvi je nejkrasnejsi obdobi v zivote zeny, vymyslel poustevnik, ktery v zivote nepotkal zenskou. Po tom pekle prokladanem ocistcem pri tretim tehotenstvi, by to muj chlap nikdy nerekl. Nevolnosti zacaly jeste driv nez jsem zjistila tehotenstvi, bolest kostrce, ze jsem lezla po zdi totez a ta me provazela cele tehotenstvi, zv4acela jsem do 7.mesice,bolest spodku od 4.mesice do porodu, navrch 21kg,palila me zaha od 3.mesice do porodu, do toho 4lety a 2lety dite, to mladsi spi doted spatne v noci. Ja unavena, vyrizena, vecne zpruzela, nastvana, odnasel to manzel, deti i pes, ja se za to nesnasela, ze jsem na vsechny hnusna. Tehotenstvi neplanovane, ja na tom psychicky spatne, telo po dvou porodech, nepretrzitem kojeni posledni 4 roky a chronicke unave a nevyspalosti zhuntovane. Nezbyva nez vydrzet, zatnout zuby a prezit. Ted je to ficak, 3 deti, ale oproti tehotenstvi totalni pohoda.
marses
10. črc 2019
Nejsi divná. Obě těhotenství jsem brala tak, že pokud chci mít dítě, musím být těhotná a vydržet to. Žádné extrémní nevolnosti ani komplikace jsem při tom nemela. Vadilo mi i to, když se se mnou někdo chtel o mém těhotenství bavit... Na obě děti jsem se samozřejmě těšila a mám je ráda, ale těhotenství rozhodně nepovazuju za nejkrásnější období života. A to jsem porodní asistentka....
laka_lacenda
10. črc 2019
Úplně normos. Já jsem 23tt a už se nesnáším, jak vypadám. Hnusný velký břicho, hnusný velký prsa. A bude hůř. Už se těším, až budu zase já. Je to pro mě nutné zlo, abych mohla mít svoje mimco. Na těhotenskym těle nevidím nic hezkého, ale je to nutné zlo. 🙂
Takže si těhotenství fakt neuzivam. A to jsem od začátku v pohodě, zatím...
kristyn.g
10. črc 2019
Já si užívala až tak od 22tt
makronka222
11. črc 2019
Tehotenstvi pro me bylo 9m nudy hned 2x 😃 nekonecny...
sikkacirek
11. črc 2019
Ježiš, jak já jsem ráda, že nejsem jediná...jsem ve 21 týdnu, prvorodič, a prožívám peklo už od pátého dne od početí, to mi hned stoupla teplota, začla únava, nevolnosti, bolest prsou o pár dnů později zvracení, ve druhém měsíci se přidala šílená bolest SI skloubení a pánve, sotva občas lezu, začala jsem se loupat a udělal se mi atopickej ekzem, padat vlasy..no hrůza...tlak mám tak nízkej, že mám zakázáno chodit kamkoliv sama, nemůžu řídit, omdlívam několikrát týdně, poslední měsíc se mi spouští krev z nosu, záda v hajzlu..tak jednou týdně mě veze rychlá na kapačky..měla jsme snad všechno kromě hemeroidů a manžel je ze mě už tak zoufalej, že prej úplně vidí, že to taky přijde...no prostě dost často bulim, že už nechci být těhotná, protože mám pocit, že to nedám, přitom hrozně se těšim na prcka...poslední dny malej strašně kope a jak ho mám nízko, tak kope do močáku a dost to bolí, takže se moc nevyspim..no prostě prožívám nejhorší období svého života...už říkám, že druhý dítě si snad někde koupím..každej mi říká, že až se to narodí, tak si řeknu, že to za to stálo, ale nějak mi tohle vůbec nepomáhá a navíc kámošky okolo mě, co jsou těhotný, jsou úplně v pohodě, ani se s nima o tom nemůžu bavit, protože se stydim, že bych si jako stěžovala, navíc na něco, co vlastně člověk chtěl...prostě jim závidim a přijde mi to strašně nefér tohle 😃
kettypop1
11. črc 2019
@sikkacirek taky mi to přijde nefér, ale třeba budeme mít strááášně hodný děti, jako kompenzaci 😀 hlavně vy když máte příznaků za 10 😊
sobist
11. črc 2019
Já to měla stejně s druhým! 🙂 Teda ne tak extrémně, nebyla jsem na kapačkách, ale únava, nechuť k čemukoliv, a zvracení několikrát denně.. přešlo to až dost pozdě. Byla jsem celá otrávená, ale teď je to už v pohodě a mnohem lepší. Tak neztrácej hlavu, třeba se ti to taky zlepší a bude to zas "pohoda". 🙂
sikkacirek
12. črc 2019
@kettypop1 no jako hodlám to tomu mrněti vracet následujících minimálně 18 let 😃
kettypop1
12. črc 2019
@sikkacirek takže vojenská škola 😀
bucifalek_just
12. črc 2019
@afitna Buď v klidu, já měla něco podobného. Zjistila jsem, že jsem těhotná už ve 4 tt a od té doby až do 6.měsíce jsem prozvracela a prospala. Ve 12 tt jsem musela jít na rizikové, takže jsem byla doma a nic nedělala. Bylo mi zle, nálada pod psa, hrůza. A když přešly nevolnosti, začlo bolesti zad, pálení žáhy a otoky. Odpočítávala jsem dny do porodu. Těhotenství jsem si teda představovala fakt jinak a nebylo to nic hezkýho. A teď mám vedle sebe 5měsíčního syna, kterýho nesmírně miluju.

Sem začni psát odpověď...

Odešli