Těhotenství a strach z oznámení otci: Co dělat?
Ahoj, potřebuji se vykecat.
Zjistila jsem, že jsem těhotná. Dnes je to 7+0. MS jsem mela hodně nepravidelnou. Bez vyvolavacky jsem to poslední rok prostě nedostala. Bohužel jsem těhotná s člověkem, s kterým jsem se párkrát sešla, když jsme byli oba opilí.. Bojím se za ním přijít a říct mu, co se stalo. Je těžké si to přiznat, ale vím moc dobře, že mě nemá 2x v oblibě. Tedy aspoň ne ve střízlivém stavu.
Nic po něm nechci, ale zároveň si myslím, že by bylo správné ho o tom informovat aby se mohl rozhodnout sám, co a jak. Vím, že jako samozivitelka to budu mít hodně těžké
Taky jsem těhotenství i porod prožila sama. Zvládneš to, neboj, obzvlášť pokud máš podporu v rodině.
Rozhodně bych mu to neříkala. Pokud ho uvedeš jako otce, sice budeš mít nárok na peníze, ale stejně tak on bude mít nárok na dítě. Dovedeš si do budoucna představit, že budete mít střídavou péči?
@gracinka7 ne.. tohle si prave představit nedokážu. Nechci ho nikde uvádět a už vůbec ne kvůli penězům. Ale ze bude mít dítě by asi vědět měl..
já bych mu to řekla - v klidu se s ním sejít v a v klidu mu to říct (určitě ne přes telefon nebo sms, nikdy nevíš, jak to vyzní...). Nevím teda kolik je vám let a zdá máte nějaké závazky, jiné děti apod. a hlavně zda finančně vše sama zvládneš, když říkáš, že po něm nic nechceš....?
Pokud s ním chces být dalších x let v kontaktu,tak bych mu to řekla. Pokud ne,neříkala bych mu to. Třeba mu to ale dojde samotnému ne?
Jenže když mu to rekneš, může ještě pár let po narození dítěte zažádat o testy otcovství a dopsání do rodného listu a pak mu dite budes muset dávat. Dobře si to promysli.
Dobře si to promysli, pokud bude o dítěti vědět, může chtít využívat svá práva. Jestli jde o člověka, kterému nevěříš už teď, měla bych z toho docela obavy. Ostatně rozhodnout se nemusíš hned teď, máš na to ještě pár měsíců čas. Na těhotenství, porod i péči o dítě budeš nejspíš sama, ale nebudeš první ani poslední. Jestli jsi aspoň trochu finančně zabezpečená, máš kde bydlet, nebudeš vyloženě závislá na dávkách, máš dobrý základ. Ostatně slušného chlapa můžeš najít i s prckem.
Fakt si to dobře promysli, zda mu to řekneš. Já zjistila těhu po rozchodu. Měla jsem se kam vrátit, rodina o té situaci věděla a mamka mě ve všem podržela Přesto mi přišlo "správné", aby o tom věděl, ač jsem po něm vztah ani peníze nechtěla. Nejdřív tvrdil, že to chce dát opět dohromady, i kdybych těhotná nebyla a že to spolu zvládneme. Pak se mě půlku prvního trimestru snažil přesvědčit k potratu, s tím že si uděláme jiné dítě až bude vhodnější doba. Celé těhu jsme oba cítili, že je to v podstatě vztah z donucení, já zkažené a probrečené těhotenství a hned po porodu zdrhl s jinou. I pro mě to bylo vysvobození, ale teď se musím smiřovat s tím, že i on je rodič, stejně tak jako já a že má na malou právo, které mu nelze odepřít. Přitom finančně mě alimenty od něho nevytrhnou. Malá ho má teda ráda a vždy se na něho těší, i když jí vídá jednou měsíčně, ale i tak jsou to šílené stresy. Hádky, tahanice, urážky, pořád něco a před malou se tváříme jako kamarádi. Teď i dojde na odvážení na víkendy. Nejspíš to zvládnou, ale nevím jestli si hrůzou nevytrhám vlasy, až si ji odveze. Občas nad tím přemýšlím, jaký jsem mohla mít život, kdybych tenkrát mlčela ... Rozmysli si, co je to za člověka a zda opravdu není lepší mlčet. Pokud jsi si jistá, že ho v životě nechceš, nic bych neříkala.
Chapu tvoje obavy a potrebu to s nekym sdilet, ale nez mu to pujdes rict, tak si predstav, jak byste ty a dite zily, kdyby se rozhodl byt s ditetem v kontaktu. Jak bys musela resit treba rozdilne pristupy k vychove, domlouvani ohledne vsech praktickych veci - skolka, skola, dovolene, prazdniny, Vanoce - co kdyz si najde partnerku, ke ktere ty nebudes chtit svoje dite davat, co kdyz to dite budou chtit vidat jeho rodice? Napada me milion otazek, kde bych si jednoznacne odpovedela, ze nechci, aby na zivot meho ditete mohl mit vliv a narok nekdo, koho vlastne ani neznam.
Je sice hezke, ze rikas, ze by to asi mel otec ditete vedet, ale na tvem miste bych v tuto chvili bojovala hlavne za spokojeny zivot tvuj a tveho ditete a snazila se minimalizovat mozne problemy do budoucna.
A kdybys te premahala potreba se na celou vec divat spis naivne az romanticky, zkus si na ruznych materskych forech najit diskuse zoufalych maminek, ktere musi resit rozdeleni pece o dite s byvalym partnerem, aby ses dokazala na celou vec podivat pragmaticky a s ohledem na dobro ditete.
Asi kdybyste se znali s otcem ditete vic a meli jste k sobe alespon nejake city, nebo pratelsky a respektujici pristup, tak bych mluvila jinak, ale podle toho mala, vo pises, mi to neprijde rozumne.
Já bych mu to teda neříkala ani náhodou. Takhle budeš mít "čistý" stůl, žádnýho blbce co by ti pak mohl dělat zle, nebo ti chtít brát dítě. A časem mrňouskovi třeba seženeš nějakého super tátu 🙂
Souhlasím s vetsinou, pokud jste se jen parkrat sesli v opilosti a jeste napises, ze te nejspis nema moc v oblibe, tak nerikat.
Já to taky zažila, a šla do toho dobrovolně. Je to náročný, ale dá se to. Děti mám dvě
Sice vas neznam, ale tady mi to vyzniva jako takove to spravnactvi na nespravnem miste. Myslim tim to "otec by to mel vedet"..Myslim, ze ne kazdy automaticky si zaslouzi to nejspravnejsi jednani a otevrenost, kdyz to sam nedava a kdyz to pak muze nejak zle zneuzit... Je to sileny zavazek a pripoutani k tomu cloveku, kdyz mu to reknes a on BUDE chtit byt s ditetem v kontaktu. Napadame jedina moznost - ze by nechtel a tim padem sis mohla odskrtnout to, ze si ho informovala a on by byl ve vysledku rad, ze po nem nic nechces a dite neresil. Coz mi pripada i pomerne pravdepodobny scenar, ktery tu nikdo nezminuje. Tusis jaky ma vubec nazor na otcovstvi? BTW: Mrkni treba na film/dokument od Heleny Trestikove - Karolina. Moooooc hezky a pozitivni pribeh - s prvnim mimcem presne tento prubeh - tata nejaky blb co s ni jen spal a dite nechtel, takze byla na to sama,ale ona je teda nezdolna a super zenska, taktze to vypadalo fakt jak prochazka ruzovou zahradou 🙂 Treba te to nakopne...
Zvládneš to co by ne.. Říct nerict otci dítěte je otázka.. A ja bych si rozhodně položila ještě jednu.. Dítě se bude ptát kdo je jeho otec.. A ty mu řekneš tvému otci jsem to neřekla. Zeptá se proč..... Nevim sama co bych dělala, tak dávám jen téma k zamyšlení.
Tohle je fakt těžký. Nechtěla bych, aby o mém dítěti mohl rozhodovat někdo, koho sotva znám. Přesně jak píšou holky, teď třeba bude rád, že po něm nic nechceš, ale časem se může probudit nějaká bio potřeba a bude chtít dítě vídat. Na druhou stranu..... Co jednou řekneš svému dítěti, až se na něj bude ptát? Že jsi mu nic neřekla? Myslím, že ti to bude mít za zlé. Nebo až si najdeš nějakého partnera, tak z něj udělaš tatínka? Tohle vždycky jednou vyplave a je to pak ještě horší. Moje nejlepší kamarádka se to dozvěděla po smrti mamky ve 25-ti letech a nemůže se s tím srovnat. Mamka si vzala tajemství do hrobu a nikdo neví, kdo je její skutečný otec i když by si člověk řekl, že je to přece v tomhle věku už jedno, tak není.
@irmamala taky souhlas s touhle druhou strankou, ktera na to navazuje, to je treba promyslet. A je to to nejdulezitejsi.... Napada me nechat si zddni vratka a natuknout s nim tohle tema - ze si tehotna a ze nevis jiste, ci je, ze mas proste takovych nezavaznych vztahu vic.. a podle reakce to vzit pripadne zpet... Kdyz by byl nejak zlej a cpal te na potrat a urazel, tak bych mu treba rekla, ze jeho nakonec neni a diteti pozdeji poprabde ze si mu o nem rekla, ale nechtel bejt tata... Atd... Proste mit moznost si to jeste rozmyslet podle jeho reakce...
Teď jste dva cizí lidi. Dítě vás navždycky spojí. Nikdy nebudete dva cizí lidi, i kdybyste moc chtěli. Pokud to je letmá známost a ještě alkoholická záležitost, nechtěla bych se s ním dělit o vytoužené miminko.
Zažila jsem podobnou situaci ale s brutálním manipulátor. Rok jsem se sním vídala v domnění že spolu nechodíme pak jsem zjistila jak spí s jinýma a že spolu vlastně nechodíme. no bylo by to na dlouhé povídání....ale je to hrozný člověk! No a co se stalo, otěhotněla jsem sním v tu dobu jsem byla ještě zamilovaná a najivne si myslela že se to u něho změní. O dítěti jsem mu řekla a dopadlo to tak že mě tak psychicky deptal a donutil mě jít na potrat. Upřímně jsem šťastná že s takovým člověkem dítě nemám na druhou stranu jsem z toho byla dost dlouho špatná. Do dnes lituji že jsem mu to řekla, kdybych mohl vrátit čas neřekla bych mu to a kdyby se to dozvěděl řekla bych že je někoho jiného. Takže pokud nemáte spolu vztah úplně ok neřekla bych mu to, může tě tlačit na potrat a do budoucna si dítě nárokovat. Pokud máš podporu rodiny tak vše zvládneš nebudeš první ani poslední. Držím palce při rozhodování 🍀😊
@vh1610 rict mu, ze spím s více chlapama zaroven, nevím ci dite je a podle reakce se zaridit? Nedokážu si představit chlapa, co by zustal v klidu a byl treba i rad, ze je v nominaci. A pak by samozřejmě rekla decku celou pravdu, a ne jen ze nechtel bejt tata, ze..?
Otvírá se mi tu hodne otázek a zamysleni.. z pohledu jen tebe bych mu nic neříkala z duvodu, co píšou holky vyse. Ale co kdyby tim chlapem byl můj kamarád, bratr nebo treba syn? Taky by bylo tak jasně spravne, ze si to matka nechala pro sebe?
I přes tento ulet pusobis rozumně. Urcite vse zvládneš sama. Lehky to nebude, ale jak říkáš, je to zázrak, tak to tak má být 💜
To dite ma pravo na oba rodice..
@pavlinar ja to co pisu vylozene prizpusobuju popsanemu chovani z jeho strany. Pri danem opovrzlivem jednani a nezajmu o tu zenu si teda myslim, ze by ho nijak nevytocilo, ze neni jediny... Vzhledem ke slozitosti situace a tomu, ze toho dost uz nejde vzit zpatky me to napada jako takove reseni s trochou moznosti... Krasny to neni, idealni taky ne.. ale kdyz spolu parkrat opili spali, tak mi neprijde tak mimo misu s nim jednat tak, ze chces aby vedel, ze je potencionalni otec, ale cekas treba na potvrzeni stari plodu a podle toho budes vedet... 🤷🏻 Jak jinak zjistit, jak by se on k tomu stavel a zaroven mit moznost pri spatnem scenari vycouvat? Jeho rodina nemusi byt spatna a jasne, ze to je vylozene nanic vzit moznost fajn babicky atd.... Ale drtiva vetsina tu pise nerikat vubec .. je to moc tezke, preju moc autorce aby tim dokazala projit co nejlepe pro sebe a dite i pripadne fajn cleny sirsi rodiny... 🙂
V budoucnu může dítě řešit nějaký zdravotní problém (nebo i bez nej, se zkratka z prirozene zvědavosti bude na biologického otce ptát)
To, že mu to nereknes teď bude znamenat jen komplikovanější a bolestnejsi formu sdělení za několik let.
Syn/dcera si ho jednou beztak vyhledá.
Tebe by nezajímalo, kdo je tvůj táta?
Neexistuje správné řešení. Ať už to vyřešíš jakkoli, vždycky tam bude ten osten ALE. Dítě má právo na oba rodiče, bude se na tátu ptát. Co mu řekneš? Víš, já jsem se rozhodla to tvému otci neříct? Tímhle vezmeš šanci otci se stát tátou a dítěti tátu mít. Uneseš tíhu tohoto rozhodnutí? Když to řekneš otci, už navždy s ním budeš propojená. Jako otec bude mít povinnosti, ale i práva. A ty to budeš muset unést. Uneseš tohle?
Tak včera se to dozvěděl od mých nejlepsich přátel. Na které jsem spolehala, že si to nechají pro sebe.
Samozřejmě, že mě tlačí do potratu. O ničem jiném slyšet nechce.
Tak to jsi mozna zabila dve muchy jednou ranou, on uz to vi, takze si mu nic nezatajila vlastni dite (coz by si mozna zrovna tenhle kousek zaslouzil), a tim, ze te zene k potratu, snad nehrozi, ze by chtel byt v RL...
Ted uz zalezi jen na tobe, zarid si zivot bez nej, zvladnes to❤️
Vyřešeno. Ted už vůči němu nemáš žádný "dluh". Drzim palce, ať se vám s miminkem daří. A bude dobře, zvládneš to.
Pro něho by to byla jistota, teď může mít strach, že by ses přeci jen rozhodla ho uvést a něco po něm chtít ... On kdyby ho soud poslal na testy otcovství, tak by musel platit a platit. Bohužel s tím by ale dostal i ty práva na dítě a dostal by prostor dělat naschvály tobě a ubližovat tak třeba i dítku. A z mé zkušenosti, i co jsem postřehla od známých, bohužel úřady moc v prospěch dětí nejednají. Známá musí posílat syna k otci i přes to, že strašně brečí a 2 dny předem i ze stresu zvrací. Sociálka jí na to řekla, že je to nezajímá a k otci prostě jezdit musí. 😥 Užívej si těhotenství a těš se na miminko. To miminko za to stojí. 💕 A časem k sobě určitě najdete i fajn nevlastního "tatínka".
Ale ani jednou me nenapadlo, že bych šla na potrat. Na mrnouse se strašně těším a věřím, že to zvládnu. Dítě jsem vždy moc chtěla a a bývalým jsme se snažili roky, 2x jsem potratila a pak jsme to ani jeden prostě nezvládli. Jsem rok po gynekologické operaci a je to vlastně zázrak, že jsem těhotná. Jen se bojím toho, že nezvládnu to, že těhotenství a porod budu prožívat sama.. bez partnera.