4. těhotenství a 3 císařské řezy

@olicka1 pracující babička ma svoje zdravotní problémy, se kterými musí pravidelně na kontroly....konkrétně slepne, odchlipuje se ji sítnice, jde to jen zpomalit. Nesmí nosit veci nad 5 kg aby se ji neutrhla☹ pomohla mi kdyz jsem čekala třetího, byla u nas cele sestinedeli a malém kvůli tomu ztratila praci...ona je sama, takze si musí vydělávat jinak nebude mit na nájem ☹

@kika_21 za takovou kamarádku bych byla vděčná. Jsi vzácná žena.

Kdyz jsem neplánovaně otěhotněla se třetím, tak po začátečním šoku me manžel plně podporoval, v noci vstával k prostřednímu, abych se vyspala, kmital kolem domu i deti. Do práce vstává v 5.20, aby byl dřív doma s mohl byt s dětmi....neni to sobecké hrouceni, má fakt strach, ze to nezvládne a selže jako živitel, manžel i otec. Ma strach o me. Je to pro nej varianta menšího zla, on me nutit nikam nebude, ale trápí ho to. Tak strašně nechci mit tuhle volbu, radši si nechat vzít nohu. Kdyz jsem byla na gynekologii s doktorka se sestrickou tam koukali na monitoru na šedý flek s tím, ze co to je a ze to vypada jako...ted nejaky termín, v první chvíli jsem myslela na nejaky novotvar.Ze budu muset na operaci a léčit se, ze přijdu o deti...pak kdyz prohlásili ze musím na podrobnější ultrazvuk, bušilo mi srdce pomalu v krku. V tomhle světle to těhotenství nebylo tak hrozny, ale kdyz jsem přišla domu všechno to dolehlo.

@dadushe Je to hodně nečekaná událost, chce to fakt čas, já taky slyšela o ženské, která šla snad už po osmé na CS, mám za sebou 1-chlapi si třeba neaplánují 2 děti-jako u nás. Já se dnes směju, ale taky se musel trochu srovnávat s větší rodinou. A teď čemu se směju: řekla jsem mu, že kdyby náhodou měl ještě dvojčata, ať se tedy oběsí, jak říká, ať vezme s sebou kolegu z práce-ten vyhrožuje tím samým-nemá peníze a žena a děti ! mu nadávají-no a já tam pak budu vodit dvojčata k tomu stromu s mumií-mám kýlu, tak jsem ho odmítla sundavat. Budu ukazovat, že tohle byl tatínek.Doufám, že pro kolegu si rodina přijde, i když už z něj ani koruna nevypadne. Říká, že jsem strašná. Vím, je to hloupá legrace, ale nemá hloupě vyhrožovat.Pravda je, že u dcery má jedna spolužačka 9 sourozenců-maminka je mladší o dost než já-odhaduju tak kolem 34 let.A taky žijou-jsou to děti do nepohody-ve smyslu :,,Nemůžete najít bačkory? Vím, kde je má, já je přinesu..." Držím palce, ať hlavně zdravotně dopadne vše dobře a v nouzi se ozvěte.

@dadushe ja si myslim,ze se to zvladnout da....a musite s tim k tomu pristupovat i tak...
Ja - kdyz Te manzel nenuti a de facto jste to meli podobne u tretiho bych mu dala cas....on se s tim vyrovna.
Heled nikde neni napsany ze do nemocnice musis jit na dva mesice....ano stat se to muze ale taky vubec nemusi kdyz na sebe budes davat pozor....ono to neni takova tragedie jak se muze zdat. My mame prvni dve po roce cca a treti po trech....a ted potreti mam fakt velkou jizvu na deloze do tvaru T,lovili mi miminko uz kdo vi odkud.....a doktor na vizite rikal,ze kdybych mela ctvrte ze uz musime hlidat jizvu ze by by byla rizikova..ale vubec nevyloicil dalsi tehu....

@shine2015 dekuju, věř mi ze porad a neustále se snažím vymyslet řešení. Doktorka mi říkala jasně, ze do 26 tt je to brz problému, ale pak to zacne. Řekla mi upřímně, ze hodne gynekologu by se se mnou rpzlpucilo, pokud bych chtěla v těhotenství pokračovat. Doslova řekla, ze me to bude ohrožovat na životě. Jsem strašný smolař. První dcera šla celní polohou, proto ten cisar, to se moc části nevidí, byla jsem tam za raritu. Ale selhání sterilizace to je fakt pech. Kdyby se to stalo aspon o rok později...nejstarší ma jit za rok do školy, prostřední do školky , nejmladšímu bude v březnu rok....prave od března to zacne byt hodne rizikový....ja si připadám ze tu strašně fňukam, asi by mi tu spousta lidi nafackovalo, protoze potrat se nijak omluvit nedá a ja to vím. V pondělí si jdu posedět de svym operujícim doktorem, mel by tam mit moji operační zprávu. Ja ani nevím jestli je to ze zdravotního hlediska vubec možné...jestli se mu netrhalo děloha pod rukama☹

@dadushe ahoj, nedá mi to,náhodou jsem si to přečetla....
Nemůžu poradit ani pomoc. Ale musím napsat,že tvého manžela naprosto chápu-nerozumím, jak ho někdo může odsoudit,říct,že se "uklidní". Je to evidentně super chlap a má zcela reálné myšlení vč. důsledků. A ty jsi super,že mu naprosto rozumíš! Jste fakt oba tolerantní vůči druhému-fakt je tohle krásné.
Stalo se vám něco,čemu jste chtěli předejít a naprosto cítím to šílené zděšení a zoufalství.
Vím,že mluvíte o dalším dítěti,ale ač jsem sama strašně proti potratům,ve tvém případě bych hlavně přestala řešit další dítě,ale řešila bych jen nastalou "situaci".
Co tu píšeš, je opravdu velký předpoklad mnoha komplikací. Já sama jsem měla nějaké problémy v těhotenství, mj. také problémy se šť. žlázou - měla jsem mokvající ekzém přes celá prsa a břicho-do toho kojení-utrpení trvající 7 měsíců..... Není to opravdu sranda.
Napřed bych zkusila počkat na další vyjádření lékařů na vyhlídky a zvážila riziko pro tebe a případně pro tvé už narozené děti......A podle toho řešila "situaci".
A neříkej, že potrat se omluvit nedá. Jsou případy-a ten tvůj bych mezi ně zařadila, kdy se to omluvit dá-resp. je to jeden z případů, kdy bych to rozhodně pochopila! Tohle je podle mě situace, kvůli které můžeme být rádi, že něco takového lékaři umí.....

A s babičkou máš rozhodně pravdu,nejde očekávat,že nechá práce a přestěhuje se :-/, to jsou hodně naivní a sobecké představy. Je škoda, že opravdu nemáš jinou babičku nebo pomoc-to rozhodně. Správně si i to uvědomujete ☹.

Moc bych ti přála,aby příroda rozhodla sama.... Jinak přeju ale hodně sil zvážit všechny důsledky a rozhodnout se tak,jak vy dva chcete a cítíte. Pak budete mít určitě štěstí a budete spokojení. Moc vám to přeju!

@soopy Pěkně sepsaný názor a zkušenosti 🙂. Taky jsem velkým odpůrcem preventivního strašení a preventivních potratů. Můžu jednu osobní otázku? Jak to plánujete do budoucna? Přeci jen chápu, že další děti člověk zvládne, ale co zdravotní aspekt? Z morálně etickýho hlediska mi to připadá hodně zajímavý.

@olicka1 babička se těžko krátce před důchodem sbalí, opustí práci, opustí svůj domov, třeba i manžela, opustí všechno co si roky budovala jen proto, aby se přestěhovala o 400km dál (kde třeba nikoho kromě dcery nezná) a starala o vnoučata ... i babička má právo na svůj osobní život, babičky si mají vnoučata užívat, ne se o ně povinně starat ... nikdy bych nedopustila, aby tohle třeba moje mamka udělala jen proto, že já si nedokážu ošéfovat svůj život 🙄

Porad o tom s manželem mluvíme...pokud bych teoreticky těhotenství zvládla i přes všechna rizika, bylo by to pro nas těžko udržitelný. Určitě bychom to sami nezvládli, manžel je od 5.40 do 18.00 v praci, deti a chod domácnosti je na me. Musela bych zvládnout čerstvého prvňáčka, čerstvého skolkacka (tam se bojím te adaptace), ročního a novorozence. Museli bychom najmout nějakou paní na hlídání, aby pomohla. Jak se spánkem...u novorozence se těžko spi a u ročního to taky neni na spaní....bojím se ze bych se někde složila, loni jsem si to vyzkoušela s dvouletym a bylo to o hubu byt vzhůru pomalu celou noc a tahat cely den☹ Tohle všechno v případě ze bychom byli vsichni zdravi a bez problému. Kdyby do toho něco přišlo nebo kdybych to zdravotně nezvladala je konec. Věřím, ze se najde nějaké východisko, ale uz ted se cítím jako největší sobec, hnusák...porad spinim, uz 17 dnu v kuse s jsem si odporná kdyz pomyslím jak by se mi ulevilo, kdyby to těhotenství skončilo a ja nemusela stát pred touhle debilni volbou☹

@dadushe Skoro bych se nebála říct, že tvoje hlava by volila přerušení, ale srdce volí nechat si to...je to tak? Hrozná situace, vůbec ti to nezávidím...
Nesmíš se obviňovat za svoje myšlenky, myslím, že je to úplně přirozené...nikdo! nikdo, kdo nebyl v naprosto totožné situaci by si neměl dovolit tě moralizovat.
Přeji ti, aby ses rozhodla tak, aby to pro tebe bylo co nejmenší zlo a trauma a držím palce 🙂

@koncita je to ve vlnách...trhá mi srdce kdybych měla jit na potrat, brecim a křičím...točí se mi hlavou šílený myšlenky o nenarozených detech, vím ze to nezvládnu, ze si to nikdy neodpustim. Tuhle fázi střídá druha s tím, ze to bude dobry, ze to dopadne dobre, ze se stane zázrak...potom mužu zase chvíli fungovat, nez me to zase semele. Pred časem mi přestalo chutnat mliko, úplně mi začalo smrdět. Dost částo mi bylo mírně na zvracení, myslela jsem si, ze je to špatnou zivotospravou. Jak lítám kolem deti dost na sebe kašlu, to určitě znáte. Po ránu me pobolival podbrisek, tak jsem si myslela ze močák...ani ve snu by me to nenapadlo. Ted v noci kdyz krmim malého snažím se na to nemyslet...je to zoufalý. Ja na tu sterilizaci šla jen a pouze kvůli tomu, abych nemusela tomuhle čelit. Je to nejhorší možná varianta. Deloha 6 měsíců (ted uz 7 po 3.cisari), deti úplně malé...četla jsem ze kdyz uz sterilizace selže tak později...tohle byla první menstruace☹

@dadushe pokud spinis tak kdo vi jak to dopadne....asi bych se modlila at to dopadne dobre jak nejlip pro Tebe muze a neupinala se na zadnou variantu....
Me se to vickrat osvedcilo - proste poprosim Ty nahore at mi pomuzou.....pokud si k Vam miminko naslo cestu asi to tak ma byt...a vubec kdyby ses nesrovnala s potratem....
Uklidni se,venuj se detem a popros a ver ze to zaridi...
Drz se.

Ale já bych asi neříkala předem, že se to nezvládne-měla jsem novorozence a prvňáčka-manžel -viz výše-z práce ve 22 hod, tak jsme miminko dali na deku, vytáhli jsme sešity, četli jsme-k tomu neposlušný druhák,nerad se učí, ale je hodný na sourozence-ráda na to vzpomínám-novorozenec nebyl tak aktivní jako je teď ve 3 letech-tak to bylo celkem v klidu. Zahodila jsem trochu za hlavu úklid a to období jsme i díky tomu, že dcera má nenáročnou a chápající paní učitelku, přestáli rychle a úspěšně.Malé děti malé starosti, velké děti....Jsem už jako tchyně-ta to říká.Jinak za mne ta rozhodnutí srdcem bývají super-na rozdíl od těch z rozumu-poskytují jistotu, ale kdo s tím má žít...U vás bych se nebála o manželství, ani o nezvládnutí-spíše o zdravotní stav-ale jak psaly holky, může to vypadat dobře.Spíš asi k nějakému trochu příznivě nakloněnému dr.-tamten udělal chybu, tak se jí asi snaží napravit.Jo tu prvŇačku, o které jsem psala, tak tu jsme měli jako 4. dítě-neplánovaně-synovi byl ani ne rok-je super-chytrá, samostatná, nemá problémy ve škole, tudíž celkem žádná práce. Stále vypráví o koních-to je její velký ne koníček, ale KŮŇ-takže nelitujeme. I muže si samozřejmě obtočila kolem prstu.Já bych se rozhodla pro, ale nežiju Tvůj život, to zdraví je třeba rozumně posoudit.

@dadushe taky jsem si to zažila po třetím dítěti -měla jsem vážné zdravotní problémy, do toho hodně silné léky a rozhodovala jsem se o životě a smrti našeho neplánovaného čtvrťátka..Lékaři se přikláněli k potratu -protože léky byly opravdu silné a hrozilo poškození miminka...Byla jsem rozhodnutá jít na potrat, manžel mi byl oporou ať se rozhodnu jak sama chci, nicméně o toho nového človíčka stál. Ale na za cenu mého života.., Podržela mě jedna příbuzná, která je psychiatrička ("na žádný potrat nechoď, to by pro tebe bylo ještě větší trauma" mi řekla, že má v ordinaci ženy s tímto traumatem ...). Taky jsem se bála, aby manžel nezůstal na všechno sám...Musela jsem změnit léky a nakonec se narodila naše malá, která je naprosto v pořádku...Těhotenství mi taky přineslo uzdravení. Ale že je to nad mé síly, jsem prožívala tak do toho 5. měsíce. Byly to nervy. Oporou mi byla víra v Boha, že to se mnou myslí dobře...a opravdu co mě nezabilo, to mě posílilo.
Teď jsem taky po strilce, ale dali mi vybrat zaslepení vejcovodu nebo odebrání celého -to je prý spolehlivější, tam už se nemá co zprůchodnit...
Omlouvám se za dlouhý elaborát, je to jen moje zkušenost, moc na vás budu myslet, aby to pro vás dopadlo všechno dobře
ještě na odlehčení -zažalovat nemocnici, kde vás sterilizovali a z vysouděných peněz zaplatit chůvu k dětem...
Hodně sil...

@dadushe no právě! Udělalas maximum pro to, abys takovou volbu nemusela řešit, žádné nezodpovědné otěhotnění...to je prostě pech! Já mám za sebou císaře jenom dva a už o sterilizaci taky uvažuju, další děti už v žádném případě nechci a taky už nejsem nejmladší...no být ve tvojí situaci, tak se zblázním....já se svojí povahou bych se asi utrápila ať bych se rozhodla tak či tak, ale asi bych jako máma tří malých dětí myslela hlavně na ně....jestli mi rozumíš....

Ahoj, procetla jsem si celou diskuzi a neda mi to, nepridat se. Je to opravdu těžké a složité rozhodnutí, za sebe bych ale dala miminku šanci na život. Potratem se dítěte nezbavíš, zůstane v tvém srdci i hlavě.( Moje mamka měla 2 samovolné! potraty a pořád na na ně vzpomíná a obviňuje se, že měla jít k doktorům dřív) S komplikovanaým zdravotním stavem v těhu nemám zkušenost, zato s více dětmi ano. Jen chci povzbudit, že zvládnout se to dá 🙂 Když se nám v květnu narodila čtvrtá dcera,šel ten rok v září náš nejstarší do první, dcera do školky a třetí neměl ještě dva roky. S manželem opravujeme domek , takže když přišel z práce, šel na stavbu-přišel až večer.Miminko bylo moc hodné, pozorovalo sourozence a ti mi taky pomáhali. Když už jsem si potřebovala chvíli lehnout - pustila jsem jim pohádky.Nejstarší uměl v šesti mladší sourozence obout,obléct, posadit na nočník, chvíli zabavit .Kočár jsme měli jeden pro mimi, třeťátko se vezlo na skejtíku ( stupátku za kočárkem). Viděla jsem, že se dá pořídit i takové sedátko za kočárek. Dopoledne byli dva ve škole školce (naštěstí je tam vozil manžel) a tak byl čas na ty dva malé. (teď má nejmladší 2 roky a je moc šikovná, samostatná, pěkně mluví a dlouho nejmladší nebude🙂) Jestli čekáš mimi na jaře, je to podle mne nejlepší doba, přes léto mimi odroste, dá se být hodně venku se všemi dětmi... Myslím na Tebe a modlím se za Vás. Cilka

@cili_4 to zase nedá mě, máš hrozně šikovné děti - máš velký "štěstí". Já třeba takové neměla a s malým jsem si hrozně vytrpěla, do toho mé zdravotní problémy a také ne zcela optimální dcera s velkými problémy v první třídě..... Bylo to neskutečné!
To,že tobě to tak krásně vyšlo, není bohužel záruka toho, že to tak vyjde i jiným..... ikdyž to opravdu všem upřímně přeju 😉

@cili_4 Kdyby to bylo jen na mě, jdu do toho. Zdravotní riziko je veliké, opravdu je to hazard, ale mohlo by to vyjít. Já bych to zvládla, nebojím se o sebe a je to pro mě pořád lepší než volit potrat. Tak jsem to řekla i dneska manželovi. Na druhou stranu zase on mi říkal, že pro něj je to neúnosný riziko. Nikdy by si neodpustil, kdybych mu někde vykrvácela doma mezi dětmi, zatímco on by byl v práci. Že mě potřebuje, stejně tak děti mě potřebují, nemůžu je tu nechat samotný. Neriskovala bych jen sebe, ale všechno. Strašně mě to štve, deptá, je to sofiina volba. Často teď myslívám na tu manželku hokejisty Valacha, co čekala dvojčátka. Určitě měla rizikové těhotenství a lékaři jí museli vysvětlit, že je to hazard s její diagnozou do toho jít. Riskla to a podělalo se to. Svoje děti nikdy neviděla......většinou to vyjde, já vím, jenže do háje jaká je statistická možnost, že žena bude těhotná po sterilizaci, první menstruaci, špinění, zase menstruaci a následném 17 denním špinění....jaká je možnost....prostě na někoho to někdy padne a podělá se to. Většinou si všichni říkáme, že nás se to netýká, jenže mě to teď prostě hlodá v hlavě....

@cili_4 Ehm... myslím, že tato diskuze je o něčem zcela jiném, než o tom, jak se dá logisticky zvládnout starost o pár zcela zdravých, hodných a bezproblémových dětí 😅. Pokud je máma zdravá, má k sobě chlapa, děti jsou také zdravé a hodné, pak je to fakt jedno, zda vaříš a pereš a utíráš zadky třem či čtyřem, to tady asi fakt nikdo neřeší. Tady je ta otázka zcela jiná a myslím, že jsi ji moc nepochopila 😅 😕.

@orchidis A já zase myslím, že diskuzi pochopila cilka dobře.Ten tartínek u nich se bojí, asi bych to řešila s odborníkem-ne s ,,odborníkem", který prováděl sterilizaci. Najde se víc holek, které prošly zdravotně něčím podobným-jasně, že ne stejným. U nás muž taky říkal, že po zamlklém těhot. a po revizi už malého ne, abych to ,,přežila", nakonec malého máme, přežila jsem to v klidu, on také. Přesnou míru rizika zdrav. potíží neřekne dopředu nikdo, nikdo není věštec. Za mne bych se těžko s potratem srovnávala psychicky-takže asi tak. Cilka reagovala povzbudivě na argumenty zakl., tak proč ne.Tenkrát jsem chodila k Apolináři, dr. byl velmiu rozumný, dokonce se mi trochu posmíval, že se bojím, co řekne tchyně 5. dítěti. Ptal se, zda ho bude živit, či se o něj starat ona. Takže mě podpořil...

@kika_21 Nevím jesli můžu vinit doktora.... je to fakt vynikající lékař. Je to přednosta, profesor a má za sebou hodně odkrouceného. To, že se sterilizace podělala...já nevím jestli na něj můžu ukazovat prstem, že to podělal. Já si tu sterilizaci pamatuju. Byli tam i mladí lékaři, popisoval a vysvětloval jim, co a jak se správně musí udělat. Chci k němu jít na konzultaci hlavně proto, že on má zprávu z operace a má tam napsáno, v jakém stavu byli orgány. Pokud mi řekne, že děloha byla v dobrém stavu je to jiný než kdyby mi řekl, že se mu trhala pod rukama☹ Tak proto...Je to strašně brzo po 6 měsících od císaře otěhotnět..právě po tom googlim, že je to jiné s vyzrálou jizvou a takhle brzo☹(

Hele, já to beru trochu hloupě podle veteriny-jsem vet. sestra-no prostě dobře vykastrovaná kočka už koťata nemá.To může dělat profesor jaký chce. Samozřejmě, že nic v přírodě není 100 procentní.Taky jsem něco hledala na stránkách jakési zdrav. pojišťovny. Mám kamarádku porodní asistentku, chceš-li zeptám se na názor, můžu Ti napsat i do IP. Nakonec může se zeptat u nich-jsou tam dobří dr. a případy z celé republiky.Rozhodnete se vy jako rodiče. Já jsem ovlivněná jednak tím, že mám sama hodně dětí-jsem trochu blázen v dnešní době, jednak tím, že když někdo chce být na světě i přes kladené překážky, musí to být borec. Netvrdím, že je to rozumné uvažování.

@kika_21 jenže u koček jde o odstranění vaječníku pripadne full výbavy..sterilizace se asi ani nedělá. Tam to potom nemá odkud přijít to vajíčko. Ale chápu jak to myslíš. Četla jsem ze prave z sterilizaci u CS je riziko, ze se to podela...pry kvůli nastartování regeneraci...proto to někde u CS nedělají a zvou si dodatečně. Klidne se zeptej, budu rada. Jinak zjistila jsem ze neumím počítat.. těhotenství přišlo 5,5 mesice od operace, ani těch 6 minimálních☹

@dadushe já ti vůbec nehodlám radit, ale napíšu, jak je to u nás. První sekce byla pro nepostupující porod, kontrakce 3 dny a otevřená na 4 prsty, toť mé maximum. Při sekci ruptura dělohy, což je celkem vzácné, ztráta krve, já pak horečky, nic moc. Naštěstí Agi zdravá. Moje zotavení bylo děs, půl roku jsem chodila shrbená, poprvé obejít dům s kočárkem jsem byla schopná asi po 2m.
Druhá a třetí sekce plánovaná, oproti této procházka růžovým sadem. Při druhé mi řekli, že se snažili, že do třetího můžu jít, ale po delší době. O moc delší nebyla, druhá po 22m, třetí po 28m. Při třetí mi na sále řekli, že uvnitř vypadá vše v pořádku, ale že už mě tam vidět nechtějí. Sterilizaci jsem ani nezvažovala, přišlo mi to moc definitivní. Další dítě jsem ale nechtěla.
S manželem jsme plánovali 2 děti, třetí jsem chtěla hlavně já, nakonec to bylo tak, že jsme se rozhodli dát tomu 3 cykly a buď a nebo. Povedlo se a byť mi manžel v problitém těhotenství často říkal, že jsem to tak chtěla, tak to mám, tak dneska nelituje a naopak často říká, že té třetí si užívá nejvíc.
Ovšem pak se povedlo čtvrté. Když bylo třetí ani ne 9 měsíců. Při sexu s kondomem a zároveň přerušovanému - to ze zvyku. Prostě k nám chtělo. Já to obrečela, ten první šok, zase vše znova, je to brzy, zblázním se, to už mě zpátky do práce fakt nevezmou. To byly první myšlenky. Pak až mi došlo, že čtvrtý císař. Tak nastala panika, že mi praskne děloha, že vykrvácím, umřu, nechám tu 3 děti, že co na to doktor... manžel mi řekl, že rozhodnutí je čistě na mně. Týden jsme kolem sebe chodili, já se bála, že chce, abych šla na potrat. Nakonec jsme si promluvili, z něj vypadlo, že v žádném případě na potrat chodit nemám, pokud nepůjde o mé zdraví, že to tak zjevně mělo být.
Pak jsem šla k doktorovi. A teď ten šok. Přestože mi asi 3 měsíce předtím říkal, že doufá, že další neplánuju, tak najednou obrat. Podle něj není mezi druhou a čtvrtou sekcí žádný rozdíl, riziko jen nepatrně větší, v podstatě mi řekl, že to bude dobré. Že snad kdyby bylo mimino velké a jizva se tenčila, tak by muselo ven dřív, ale že je přesvědčený, že min 35tt dáme.
Psala jsem do Podolí. Odpověď v podstatě stejná. Nic se neděje, je to běžné, v zahraničí úplně normální. Ano, je to brzo, ale čas na hojení byl. Pokud bylo předchozí hojení v pořádku, netrpím na srůsty a jinak je vše ok, nemám se bát, ruptury jsou prý velmi vzácné.
Tak se nebojím. Čtvrté k nám chtělo, tak jsme mu tu šanci dali. Zdravotně jsem ok, k doktorovi chodím normálně po 5i týdnech, pokaždé koukne na jizvu, toť jediný rozdíl. Na minulém ultrazvuku mi doktor řekl, že je to ukázkové těhotenství a vše se jeví v pořádku.
Jak to zvládneme po porodu, to je asi druhá věc. Pro mě je důležité, že mám chlapa, co za mnou stojí, co když může (nebo když mu řeknu), tak pomůže. Že se na mimino těší děti, že je máme kde ubytovat a v čem vozit a že na jídlo bude. Finančně věřím, že ty náklady se o tolik nezmění, spíš až budou ve škole všichni, ale to už budu v práci.
Ale jsem připravená, že první rok budu asi na mašli. Jenže pak to bude super, 4 děti tak blízko u sebe, budou jedna velká parta a vždy budou mít o koho se opřít. My to zvládneme!
A podle toho, co jsi psala ty, věřím, že bys to taky zvládla. Mám totiž pocit, že tvůj muž má strach o tebe, to měl i ten můj. Ale když slyšel, co říkají doktoři, tak se uklidnil. Ty máš tu smůlu, že tvůj doktor není úplně podpora a panikaří. Doporučuji ti před rozhodnutím jít určitě ještě na konzultaci jinam. Vážně jsem se zatím nesetkala s takovou hrozbou, jako ty, a to si troufám říct, že v podolí vědí, o čem mluví. Navíc z mého pohledu je to tak, že raději straší předem, že vlastně zkouší působit jako antikoncepce, ale když se stane, tak obrátí.
Ještě tedy pro upřesnění, mé děti jsou 05/2011, 04/2013, 08/2015 a čekám 02/2017.

@dadushe A nepamatujes si, jak přesně tu sterilizaci dělal? Poslední dva roky je doporučení celé vejcovody odstranit, nikoli jen přerušit. Je to z duvodu prevence rakoviny. Mají s tím prý lepší zkušenosti. A asi i z hlediska případné regenerace, když prostě ten vejcovod odstraní celý, nemá se tam co spojit.

@werumka fakt? Já se na to teď ptala a dle popisu je to ta klička a podvázat a přerušit... musím se zeptat i v podolí...

@dadushe Zeptám se jí, napíšu v pondělí do IP.

@aajda to je tak krasne..... At Vam vse vyjde a vse zvladnete jak si prejete...nebojte,prvni rok utece ani nebudete vedet jak ;)