4. těhotenství a 3 císařské řezy
Ahoj všem.
Dneska jsem byla na kontrole na gynekologii, protože už 16 dní špiním po menstruaci. Doktorka zjistila, že jsem v 8 tt. Mám doma 3 děti, nejmladší má 7 měsíců a nechala jsem si u posledního císaře udělat sterilizaci (podvazem). Otěhotnět jsem musela v době, kdy jsem skončila kojení, potom mi přišli 2 menstruace a stejně je to tam. Doktorka nechápe, já nechápu taky. Jsem z toho úplně v prdeli. Je to strašně brzo a byl by to 4. císař. Má tu někdo zkušenost? Máte některá za sebou už 4 císařské řezy? Jaké bylo těhotenství? Fakt nevím co dělat, za každou reakci budu vděčná.
@dadushe ahoj zrovna dnes jsem ti dala podobný příspěvek, jedná Maminka je upozornila na tvou diskuzi. Jsem na tom stejně, Mám holku 2007, a kluky 2013 a 5/2016. No a minulý týden se nedostavila menzes, test ukazuje těhotenství. Zrovna jsem si teď na podzim měla jít nechat zavést nitrodelozni tělísko. Moje dr mě straší, Takže jsem uz volala do Podoli a ve středu asi pojedu do prahy na konzultaci. Mám v sobě stejný boj. Nedokážu jít na potrat a zároveň strach z těhotenství, aby se nic nestalo. Takže si můžem podat ruce 🖑😕
@dadushe Mám za sebou čtyři císařské řezy, z toho druhý byl na úrovni dalších dvou císařů. Při tom druhém šlo totiž o nevydařené těhotenství, museli ho ukončit v 10tt, jizva byla přes půl dělohy a děloha byla zmenšená o cca třetinu. Od té doby jsem měla být údajně neplodná a neměla jsem řešit antikoncepci. Měla jsem zákaz dalších těhotenství (tedy podstoupit IVF) přesto jsem pak ještě zázračně přirozeně počala a donosila další dvě děti. Pravda, preventivně jsem je odležela od 24tt v nemocnici, ale stálo to za to a nikdy bych neměnila! Při třetím císaři (a vlastně druhém porodu) bylo všechno naprosto v pořádku, při čtvrtém už byla děloha tenká, malému už prosvítaly vlásky. Ale i tak jsem rodila v termínu. To už jsem si nechala odstranit vejcovod (měla jsem jen jeden). Primář mi slíbil, že jestli i teď otěhotním, tak mi koupí maringotku a bude mě ukazovat po poutích jako unikát! (proč, to je na delší povídání, ohledně těhotenství a bojů o život v té souvislosti mám za sebou povícero) 😀 Tak třebas se na některé pouti sejdeme... 😉 Držím palce, dobře to dopadne, přinejhorším musíš počítat s hospitalizací ke konci těhotenství, sice to bude náročné pro zbytek rodiny, ale zvládnete to!
@aajda četla jsem tvůj příběh manželovi, doufám, ze vše dopadne dobre, přeju vám, ať ti zvládnete.
@kamilamarek2 vážně? Ja mam nejmladšího deti 9/2010, 4/2014 a 3/2016...taky 3 císaře? Jsem zvědavá, co ti v podoli řeknou, zvažovala jsem ze si tam nápisu o radu tak jako aajda. Zítra jsem zvědavá, co mi poví doktor. Jak to neses? Či manžel?
@dadushe Noo, právě to nějak šlo - starší byl ve školce a mladší u babičky. Manžel to ráno rozvezl před prací a pak si je zase stáhnul domů. Nemít babičku, tak by manžel musel buď platit paní na hlídání a nebo nechodit do práce, obojí finančně nápor jak blázen. Ale doktoři mě nenutili tam být hned od toho 24tt, jen mi to nabídli a já radši přijala, protože dojezdová vzdálenost do nemocnice je u nás hodinu, v zimě po tmě a na náledí daleko víc, prostě jsem se tak cítila bezpečněji. Než bychom přijeli do nemocnice, než by mě přijali, vyšetřili, co vlastně se mnou je, než bych se dostala na sál, tak by při ruptuře dělohy bylo pro mě i pro dítě pozdě. V nemocnici bych byla do pěti minut na sále - takže tohle rozhodlo. Moje děloha toho měla za sebou víc než dost, moc dobře jsem si uvědomovala rizika, která byla v mém případě vyšší než u ostatních, které za sebou mají "jen" klasické císaře s relativně malou jizvou na děloze. Od začátku jsem ani na chvíli nepřipouštěla jinou možnost, než jak za drobečky bojovat, doktoři mě už znali, něco s potratem zkoušeli u předposledního těhotenství, se zlou potázali! 😀 U posledního už radši nic neříkali, jen se zeptali, jestli zase přijedu pobejt a jestli si s sebou vezmu stoleček na počítač do postele... 🙂
My jsme k ctvrtemu tehotenstvi prisli mnohem mene kurioznim zpusobem, ale take pres ochranu. Sice za sebou nemam zadny SC, ale na zacatku jsem take velmi vahala. No ted jsem ve 21tt, tak uz mi nezbyva, nez zatnout zuby a drzet. Ale mam toho obcas hodne dost. Snazim se hledet dopredu, ale propady jsou. Chapu tveho muze, ze se boji a rozhodne v tom nevidim nic sobeckeho a chapu i tebe, ze se ti interrupce nejak prici.
@dadushe Ono u nás ty vztahy nejsou taky vůbec růžové, manžel bezdůvodně osočuje mojí mamku, nesmí například do jeho domu atd... Ale to je na dlouhé povídání. Když už došlo na moje těhotenství, tak na chviličku šly sváry stranou a mamka pomohla,i přes to, že se na ní manžel vymračoval... ☹ Taky to není jedna velká rodina, kde se mají všichni rádi. Ale vždycky se najde nějaké řešení, určitě bych nezvažovala potrat jen z důvodu, že v případě hospitalizace nemáte hlídání. Určitě by pomohla nějaká organizace nebo by se řešení našlo...
@dadushe jojo. Mám všechny tři děti císařem, první dvě byly koncem panevnim, třetí uz automaticky no a teď to vidím na 95 % ze to risknu. Zítra jdu taky ke svojí doktorce, ta mě zase pěkně vyděsi a moc nepodpoří. No a asi ve středu se vydam do toho Podoli. Jinak chlap mi nijak moc nepomůže.. a taky mi moc nemá kdo hlídat, kdybych šla ležet do nemocnice. Muž bývá do noci v práci. Ale teď to neřešim, když by náhodou, Tak ať se postará jak chce. Musel by...Já se taky o vše pořád starám sama...převážně.
@kamilamarek2 ja vyrážím zítra k doktorovi. Doufám v zázrak. Pak se ozvi jak jsi dopadla:-*
Tak doktor v ničem nepomohl, mluvili jsme dlouho. Je to jen na nás. Řekl, že když vydržely jizvy 3. těhotenství, vydrží pravděpodobně i to čtvrté. Řekl, že z hlediska těhotenství to není kdoví co, ale pokud do toho půjdeme, tak že se bude starat. Taky řekl, že by byl z 80% přikloněn k potratu a pokud by byla jeho dcera, tak by mi to určitě doporučoval. Seděla jsem tam a ptala se na všechno. Na rupturu dělohy, jak to vypadá jak to probíhá...tak prý se jizva nejčastěji jen rozestoupí (na to se přijde až u císaře), může už klidně koukat dítě, ale plodové obaly ho chrání. Ruptury už zažil a prý to neznamená, že vykrvácíš proudem s tím, že si ani sanitku nezavoláš. Každopádně těhotenství nedoporučoval. Byl tam se mnou i manžel a nejmladší (vzhledem k tomu, že není kam ho dát). Doktor rovnou vypsal žádost na interupci, středa 2.11., objednali mě na interní vyšetření, všechny papíry mi daly do ruky s tím, že ať se rozhodneme sami a pak buď zavoláme, že nepřijdu, nebo se vidíme ve středu ráno. Byla jsem pak ještě za svojí gynekoložkou. Sestřička je tam moc hodná, mluvili jsme spolu, doporučila mi psychologa. Asi vypadám výborně. Aktuálně nejsem schopná to téma s manželem otevřít. Nechci slyšet jeho názor, protože tuším, jaký bude.. Míchá se to ve mě ve velkým, nemůžu se na něj ani podívat za to, že mě nepodpoří. Úplně se mi hnusí. V noci jsem nemohla spát, ležela jsem v obyváku na zemi a přemýšlela. Nevím, jestli jsem schopná se někdy s tím vyrovnat. Do prdele nechala jsem se "zmrzačit", aby se tohle nestalo a stejně jsem tam kde jsem. Pardon za výlev, docela mi pomáhá sem o tom psát.
@dadushe uf, ti nedal moc času na přemýšlení... ale na druhou stranu z toho, co píšeš, ti ani neřekl, kde je tedy ta reálná hrozba. Skoro mám pocit, že by ti potrat doporučil i u toho třetího? A co psychologa zkusit? I když já z tebe pořád mám pocit, že ty už rozhodnutá jsi... zkus o tom den dva nepřemýšlet (ano, skoro nemožné), ale s chlapem si promluvit pak musíte... třeba překvapí.
@dadushe Ach jo. Ideální by bylo, kdybys měla nárok na nějakou pomocnici v domácnosti, nebo dovoz obědů domů. Bohužel charita myslím dováží dotované obědy jen při trojčatech a více. Kdybys věděla, že to prakticky zvládneš a někdo ti přes den pomůže, bylo by to hned jednodušší uvažování. Hlavně vás to s manželem nesmí rozdělit, on má naprosté právo mít svůj postoj, je otec. Máš týden na rozmyšlenou, možná by psycholog opravdu pomohl.
@dadushe Já bych si zkusila představit-ne hned ve dvou-jak bude vztah vypadat, když tedy na interrupci půjdu.Je to sice nesrovnatelné, ale měla jsem velkého psa, zachráněného před utracením-muž taky nechtěl, tak jsem se ho zeptala, zda mu tedy dělá radost , co se bude dít dál-dáme ho pryč-do útulku a co řekneme dětem. Samozřejmě u vás to děti neví a dítě není pes. Nebudu psát, jak to dopadlo, nehraje to roli.Rozhodnutí je na matce, to je tak vždycky-samozřejmě je dobré brát ohledy, ale já jsem spokojená, když udělám rozhodnutí srdcem.To s tím psem je trochu vydírání-ale stálo to za to-ukázat, že jsi zodpovědný za to, co jsi k sobě-viz Malý princ -připoutal. Mám radost, že dr. není takový nelida.Ať se dobře rozhodnete.
@aajda Třetího jsem si před rokem vydupala. Ani tam to doktor (jiný, který mě řezal u druhého CS) nedoporučoval a ten nás hodně vyděsil. Jinak ani třetí mimi manžel nechtěl. Jela jsem potom za svým bývalým gynekologem do Prahy, kterému moc věřím. Ten nás ze zdravotního hlediska uklidnil. Bylo těžké to ustát, když do mě tenkrát hučela máma, manžel i sestra s interupcí. Potom jsem začala mít v 30.tt problémy, otevírala jsem se k porodu. Gynekoložka z toho měla dost strach, že to vidí tak max. na 14 dní. Moje máma si to domluvila v práci s šéfkou, která jí vyšla vstříc a vzala si neplacené volno. 2 měsíce mi pomáhala před i po porodu. Pochybuju, že by to šlo znova. Tentokrát se vážně obávám, že to nedám a neobhájím. Je to ještě složitější než před tím. Nejhorší je, že i mně se do těhotenství nechce. Pořádně ještě nespím, jsem vyřízená jak lítám kolem domácnosti...kdoví co dělá štítná žláza, tam už jsem měla být na vyšetření dávno. Jenže tohle beru jako svojí lemravost, sobeckost, touhu po pohodlí. Potrat mi to ani omylem neobhájí. Bojuju tedy nejen s manželem, ale i se sebou. Pořád doufám v zázrak a to jakýkoli.
@dadushe a za me - jednej pidle sebe a svehi srdce....osobne si myslim ze se s interupci nevyrovnas - nejsi ten typ...kdyz si mimi nechas zvladnes to i kdyz to bude s vypetim vsech sil.....
Ja bych za miminko bojovala.....s pocitem potratu budes zit Ty a nikdo jiny. A vzdy je reseni a da se to nejak udelat ...kamaradky pani v duchodu na pomoc atd
@koolombina Nevím jak s psychologem....aktuálně bych ho asi poslala k šípku i když vnímám, že směřuju k sebedestrukci. Trýzním se a trestám. Za některé depresivní myšlenky bych si sama nafackovala.
@kika_21 nevím co to udělá se vztahem, ale vážně se obávám, že na manžela budu shazovat vinu za všechno. Za to, že mě nepodržel, za to, že jsem to nezvládla.
@dadushe ahoj tak já dnes pohoda. Byla u nás v ordinaci druhá doktorka. Smála se, ze je tu budu 9 měsíců strašit. Nikdo mi zadanku na interupci nikde nenabídl, přijde mi to jako nátlak. Jinak já ja mam taky hrůzu toho, jak to bude teď v těhotenství a potom taky. Vždycky jsem dala na to co ostatní a neumím být sobecká a jít si za tím co chci. ALE TENTOKRÁT SOBECKÁ BUDU. 😊NEVYROVNALA bych se s tím potratem. Někdy mě napadá myšlenka, ze by to zařídila příroda tím potratem sama, ale to je taky děsný. Ale já to nevzdám. I jsem si dělala takovou tu babskou blbost a prstynkem a vysla mi holčička. Takže uvidím co ještě ve středu v praze, vezu si tam i zprávy z porodnice. Tobě drzim palce a verim ze nám to oběma dobře dopadne 😉
@dadushe ahoj, nezavidim ti teda ani nahodou situaciu, v ktorej sa nachadzas, ani zdaleka som si nepresla tym, co ty, napriek tomu by som ti rada napisala moj pohlad na vec. Prve tehotenstvo som mala ukoncene akutnym cisarskym rezom, kazdy mi hovoril, ako ma budu strasne strazit, ked otehotniem druhy krat a co vsetko mi hrozi. Priznam sa, ze ked som bola tehotna druhy krat, tak som fakt strasne riesila, ze co ak, co ak to jazva neudrzi, co ak budem musiet ist do nemocnice, co bude so starsim synom, ktory bol na mna dost naviazany a proste stale nejake co ak, ze som sa viac bala ako tesila. Nakoniec vsetko dobre dopadlo, ale ked mal druhy syn 5 tyzdnov, skoncili sme v nemocnici na operacii. A vtedy mi docvaklo, ze vlastne cele tehotenstvo som riesila a vyriesila s prepacenim hovno. Nic v zivote si nenaplanujes do bodky, len velmi malo veci ovplyvnis... Problemov, ktore mozu v tehotenstve nastat, su stovky, mozu nastat bez ohladu na to, ci si po prvom cisarskom alebo cakas prve dieta. Mna napriklad zarazilo, ze mne po cisarskom davali na vyber, ze ci chcem rodit prirodzene. Vtedy som pozrela na svojho lekara a hovorim mu, ze a to mam vediet ja, ved vy ste odbornik, vy mate vediet, ze ake su pre a proti, co mi realne hrozi. A on mi na to povedal, ze pre nich je cisarsky rez jednoduchsi, lebo je to planovany ukon, ale ze v zasade, aj ten nesie so sebou rizika. Tak fakt dakujem, to ozaj pomoze. Tym chcem len povedat, ze podla mna, ani oni sami nevedia, drzia sa nejakych statistik, ktore ako vieme, skresluju skutocnost. Vo vseobecnosti neodporucaju po cisarskom otehotniet skor, ako po roku, idealne vraj po dvoch, ale je vela zien, ktore otehotneli ovela skor a dali to bez problemov. Drzim ti palce, nech sa akokolvek rozhodnes, nech najdes pokoj v dusi a hlavne aby ste sa dokazali s manzelom jeden druhemu pozriet do oci. Ze sa o teba boji, to je uplne prirodzene a krasne. Ja verim, ze to zvladnete. Vsetko 🙂
Inak je tu aj dalsia takato tema, mozno by ste si mali co povedat
https://www.modrykonik.cz/forum/o-tom-se-tezko-mluvi/ukonceni-tehotenstvi-ze-zdravotnich-duvodu-2/
@senta_sofia hezky napsano...
Nejkrasnejsi usek....jsem si uvedomila ze jsem vyresila hovno 🙂)) ze zivota kazde zeny bych to nazvala.... ;)
Je to asi těžký, tím spíš když je u toho tolik komplikací, ale asi to tak mělo být...=)
Ahoj, jestli potřebuješ opravdu pomoct, neváhej kontaktovat http://nesoudimepomahame.cz/ četla jsem tam, že ti můžou nabídnout i kontakt na rodinu, či dobré lidi v tvém okolí, kteří ti můžou pomoct s těmi většími děřtmi. Mysllím, že za zkoušku nic nedáš🙂

@shine2015 děkuju 🙂