Nejsem připravena na druhé dítě. Co teď dělat?

@merope Ale ty projektujes svou zkusenost do zivota nekoho jineho. Bez ohledu na vse, nekdy proste neni spravny cas na dite a kazda zena ma pravo se rozhodnout, kvuli tomu se ty interupce delaji, z kazdeho oplodneni nemusi vzniknout dite. Je to obrovsky zavazek a jasne, druhe dite by mohlo byt spaci a v pohode, ale mohlo by byt taky jeste narocnejsi. Je v poradku mit dite jen tehdy, kdy je na nej clovek pripraven a je pripraven i na variantu, ze nebude mit pohodovy porod a pohodove dite, ale bude to jeste narocnejsi, nez to prvni.

@ai30 Ale ona to píše sama výš, že toho bude nejspíš litova. Koukej " Přemýšlím pořád, litovat toho určitě budu, taky se bojím následků atd..Ale na druhou stranu vím jaké jsem měla první těhotenství kdy jsem byla i hospitalizována v nemocnici, porod otřesný a vážně si nedokážu představit k tomu mému malému"

@martt Mas pravdu, to jsem prehlidla.

Nejsem vůbec odpůrce potratů, naopak, když tady leckdy čtu ty mravokárné diskuze, tak se mi ježí všechno všude. Je to každého věc, jaké důvody pro to má a to, že pro někoho jsou závažné méně, neznamená, že na to nemáš právo. Jsou matky, které by mohly rodit obrok a nejradši by s dětmi zůstaly doma až do důchodu. A taky jsou ženské, které jsou rády, že vůbec tu mateřskou přežily. Na druhou stranu, pokud si plánovala, že další dítě ještě budete v budoucnu mít, asi bych si to hodně dobře rozmyslela. Protože jít na potrat a třeba za dva roky se začít snažit, to mi přijde jako velké zahrávání si s přírodou. Nemusí to vyjít podle představ a vzhledem k tomu, jak máš nalomenou psychiku, můžou přijít výčitky, deprese....

@ai30 Ano, projekuji mou zkušenost - chce tu radu podle našich zkušeností. Tak píšu, co si o tom myslím já podle mých zkušeností. A ty jsou bohužel takové, jaké jsou.

A současně píšu, že pokud pro ni nebude problém, že další dítě už nebude, že jako ok. Jen že bych se z mých zkušeností hodně rozmýšlela, pokud by další dítě ještě chtěla.

@ai30 nevím co máš za problém, ale já jsem se tě na nic neptala tak mi dej pokoj.. odpověděla jsem na názor stejně jako druzí, tak mi nepiš laskavě co mám a nemám psát.. dik

@orangutan123 Podruhé jsem otehotnela, když dcerce bylo 12 měsíců. Také neplánovaně (Pharmatex + prerusovana po X měsících pouzivani). Prvni tehotenstvi rizikové, měla jsem nervy, jak to bude u druhého. Tehotenstvi naprosto v pohodě, celý porod trval 3h - 45 minut v porodnici 🤣První rok byl náročný (v určitých obdobích bych řekla, že hrozny). Rodina daleko, stavěli jsme dům, takže po práci jezdil na stavbu. Nespala jsem, syn byl kontaktní miminko, budil se 20x za noc. Moc si z toho prvního roku nepamatuji. Ale nikdy jsem nelitovala a neměnila bych.
My jsme věděli, že prostě 2 děti chceme. Akorát syn přišel proste dřív. Asi to tak mělo být 🤷‍♀️ Ted mu budou v červnu 2 roky a je to můj miláček.
Záleží, kolik jste chtěli děti a jak na tom jste s manželem. Skoro všechno se dá zvládnout.
PS: Teď už mám tělísko. Třetí dítě nechceme, tak už chci mít jistotu 🤣

@orangutan123 Pokud máš hodného a podporujícího manžela, dítě bych si nechala, ale ještě dřív, než bych šla na gyndu, bych začala jednat. Hlídání, psychoterapeut, zpracování porodního traumatu, jasný plán, co a jak zařídit, abyste to dali. Dvojkočár, jesličky na dvě dopoledne v týdnu?/babička?, porodní asistentka a dula k druhému porodu? Whatever, co pomůže - i kdyby to měla být sekce, nebo podplacený doktor (nejsem příznivcem!, ale cokoli je lepší, než potrat nebo depky). Objímám a posílám sílu a věz, že to první dítě za těch 9 měsíců udělá obří pokrok! Když byly prvnímu 4 měsíce, byla jsem zralá na oběšení (koliky a nepřetržitý řev až modral) a kdo nezažil, neuvěří... navíc těžký alergik. Např. kočárek jsme rok vůbec nevyužili. Nebylo možné s tímto dítětem vyjít ven. A pak najednou lepší... a druhý bylo za odměnu.. ❤.

@orangutan123 no a hlavně! odmakáš první rok, ale zase je fakt odchováš jako dvojčata. Velice brzy budou jíst to samé, hrát si s tím samým, bude je bavit podobný level, vyhrajou si, do postele je nacpeš brzy ve stejnej čas... Hele - z vlastní zkušenosti - moc doporučuju 🙂.

@merope Chce radu podle zkusenosti, ale ty nabizis svou zkusenost zeny, ktera nemohla otehotnet zene, ktera uvazuje nad interrupci. Ta rizika brzke interrupce jsou minimalni a neni duvod, aby potom dite nemela.

@sorboni30 Hele, veci se deji z urciteho duvodu. Tak asi jsem ti rekla, at si to vyhrozovani strcis do kapsy proto, zes to zrovna potrebovala slyset.

Pokud druhé někdy chcete, nechej si ho teď - pak to nemusí jít hned a bylo by ti to líto, že jsi ho dala pryč. Pokud chcete jedináčka, pak je potrat dobrá volba.

My jsme s bráchou o rok a bylo to super. Řešili jsme v podstatě stejné věci. Pro mamku to byl chvíli očistec, ale rychle si to odbyla...my si spolu pak hodně vyhráli. A teď má už strašně dlouho pokoj. Zato my máme tři děti po pěti letech, všechny byly tak trochu překvapení, všechny přišly v úplně nevhodnou dobu. První těhotenství bylo šílené, musela jsem ležet tři měsíce, dcera narozená předčasně, extrémně náročná. Pro mne jednodušší je to v tom, že bych na potrat nikdy nešla. Další dvě děti taky nejsou pro začátečníky. Ale těhotenství byla lepší a lepší. Je to boj. Je to i o tom vydržet, přečkat určitá období. Nakonec to stojí za všechnu tu oběť.

@ai30 Je to náročné rozhodování a člověk musí zvážit pečlivě všechna rizika. Někdo se i přes racionální důvody k potratu s tím vnitřně nemusí smířit, problém s dalším otěhotněním být může, i když pravděpodobnost je malá nebo nemusí být.... Riziko je i to, že nezapracuje na přípravě k porodu a zase to bude traumatické, rozjedou se poporodní deprese, nebo to také nastat nemusí. Křišťálovou kouli nemáme.

Je těžké se vyhnout moralizování, byť každá žena by měla mít právo si o tom rozhodnout sama bez odsuzování.

Důležité je, aby autorka byla se svým rozhodnutím v souladu, ona ponese nejvíc následky, ať na potrat půjde nebo ne.

@janches jsem na tom podobně jako ty. Musela jsem na potrat ve 24tt kvůli vývojové vadě neslučitelné se životem a dala bych cokoliv, aby se to nestalo a měli jsme zdravého chlapečka. Dcera se na to ptá, kdy bude mít brášku. Věděla, ze ho bude mít a teď ho máme v nebicku.. A nejspíš už sourozence mít nebude nikdy..vysvetlujeme, teď jsme koupili autosedacku a strasne plakala, nejdřív jsem nechapala proc a pak nám řekla, ze slyšela, ze ji prodame, ale ze to nesmíme, ze až nám paní doktroka dovolí mít miminko, ze tu sedačku bude mít braska.. ta dětská touha mít sourozence je u nás veliká. Jenže i kdyz máme zdrave dítě, co jsme si prožili a to hlavně i psychicky nepřeju nikomu zažít. Bacha na to i kdyz je to na začátku těhotenství, muže to s ženou poradně otřást hlavně psychicky.. je to jen jiný pohled na věc. Mám kamarádku co má holky od sebe 11mesicu a určitě je to zahul, ale postupem času jsou to partacky a pěkné si spolu vyhrají.

Pokud bych chtěla někdy druhé, nechala bych si ho. Když se narodí, bude tvému synovi 20 měsíců - to je úplně jiné dítě. Bude to náročné? Ano. Ale upřímně...jak dlouho to bude náročné - rok? Hrozně rychle to utíká...jde jen o přežití období a pak už to je lepší a lepší...já mám mezi dětmi 2 roky a tři měsíce (chtěli jsme tři roky, ale povedlo se dřív) a ano, je to fuška, ale nelituju. Moje kamarádka má mezi dětmi 12 měsíců a pár dnů. První rok padala na hubu, ale teď je za tak malý věkový rozdíl ráda a začíná to být veselejší a veselejší. Taky jsem měla po prvním porodu (akutní CS v celkové narkóze) šílené stavy, s těmi jsem pracovala od začátku druhého těhotenství. Druhé dítě jsem porodila přirozeně, dokonce v autě, nestihli jsme dojet. Porody úplně jiné, děti úplně jiné. Prvorozený náročný na pozornost, druhá si hraje sama a ani o ní nevím...držím palce, ať je tvé rozhodnutí jakékoliv.

@ai30 Ale píšu to ženě, co píše, že jim první taky docela trvalo.

@merope 'Skoro trictvrte roku' bez medicinskych zasahu je uplne normalni doba poceti u zdraveho paru.

Abych pravdu řekla tak je tu ještě pár faktorů kvůli kterým bych se rozhodla pro potrat. Už teď žijeme z huby do huby a nedokážu si představit přivést na svět další dítě. Začali jsme s rekonstrukcí domu, kterou jsme stopli když se narodil malý. Takže žijeme ve dvou místnostech, což i z hlediska spaní dětí si nějak nedokážu představit. Manžel teda je pro, abychom si to nechali ale říká že je rozhodnutí na mě a nejspíš jsme oba smíření s tím, že až bychom se rozhodli pro další mimčo, nemuselo by to vyjít. On mě teda podporuje, ale stejně zase bude na mě všechno. Ráno odjíždí ve 4 a vrací se domů v 6 večer ne-li později. Teď jsem hrozně vyčerpaná a s dalším teď si to prostě nedovedu představit. Jasně asi bych to nějak zvládla, ale za jakou cenu? Babičky neposlouží, jesličky u nás a ani nikde na okolí nefungují

@orangutan123 Tak ještě pridam svou poslední zkušenost. Muž odjíždí do prace v 6.30a vrací se domu v 18.30.... Veškerá režie kolem děti je na me. Jedna babička hlídací není, druha žije dal a ma zdravotní potíže. Hlídání tedy nemám. První rok bude náročný, ale pak tam je výhoda toho, ze si spolu děti vyhranou a zabaví se. Vlastně ti tím odpadne to, ze budeš muset dítě porad nějak zabavovat. Jinak co se spaní týče, já mela děti do roka u nás v posteli. Pro me jsou prostě vždy volba děti. Rekonstrukce domu jde taky pomalu, ale žít je kde a to je nejdůležitější. No vyřeste to tak jak je nejlépe pro vas...

@rnika jo, kéžby malý spal semnou v posteli, já musím celou noc houpat kočárek jinak nespí vůbec

@orangutan123 ty finance jsou blbý no, my spoustu věcí třeba dědíme, ale i tak to celkem litá. 🙄 Ale jinak to, co popisuješ s tím nespaním, manžel pryč, to je u spoustu rodin běžný model. 🤷 Já mám třeba partnera workoholika a sportovce ještě k tomu. A bydlíme ve velkém domě, se zvířaty a zahradou, 2 malé děti. Starší byla celý první rok se mnou a i teď chodí jen 3x týdně dopoledne do školky, ale spíš je víc nemocná než ve školce. Jo, jako jsou dny, kdy bych nejradši s křikem utekla od všeho, ale jinak holky jsou skvělé parťačky a říkám si, že prostě takhle vypadá mateřská. 🙈 A mám hodně kamarádek, které mají děti a manžel má třeba ještě po práci brigádu nebo staví dům, takže jsou na vše samy. Nepřijde mi to jako nic neobvyklého nebo hrozného, co by se nedalo přežít nebo to člověka stalo vypětí všech sil. Mě to naopak s těmi 2 dětmi baví doma víc. Víc podnětů a víc srandy. 🙂

Jo a k tomu mojému...miluju ho nadevše ale vím co mi nasliboval při prvním těhotenství a jak to bylo potom doopravdy. Teď sice říká že to všechno půjde ale to pochybuju, protože při prvním to taky nešlo. Půl roku hádek než jsme se jakštakš zžili.

@orangutan123
Kladla bych si otazky zda jste chteli - byt pozdeji - vice deti nebo jedinacka. Jestli dovedete dite uzivit nebo byste se pak ocitli ve velkych problemech. 2 mistnosti jsou za me s malickyma detma v pohode, s vetsima uz vyzva, ale vis co - ono je to skoro jedno na prostor, jestli je dite jedno nebo dve...
Pokud bych na obe dve otazky odpovedela pozitivne, tak bych se sama za sebe s potratem nedokazala smirit. Nikoho nesoudim, ze se pro nej rozhodne z vaznych duvodu, ale pokud jde jen o blbe nacasovni a docasnou vycerpanost, tak bych do toho nikdy nesla

Sama mam prvni dve deti 16 mes. od sebe. Prvni tehotevnstvi strasne, nevolnosti, masivni pribirani, nakonec cisar. Mala vubec nespala, az na te bazi, ze se resilo s neurologem, proc to dite proboha nespi, porad rvala, nejedla. K tomu taky v malem byte, predpripravenem na kompletni reko...
A do toho ja najednou tehotna.. (po cisari doporucuji min. rok pauzu - tak to nevyslo). Ale vedela jsem, ze chci vic deti, tak jsme to vzali jako dar, ze to prislo hned a ze to nejak dame. Tehotenstvi bez problemove, porod, ze bych si ho snad strihla znovu hned :D spave miminko, nejhodnejsi na svete. Nebudu rikat, ze to byla uplna pohoda - napriklad prvni rok mam v naproste mlze, proste si ho nepamatuju :D Ale byl to jen ten jeden rok
Ted jsou holky nejlepsi kamaradky, maji stejne zajmy, bavi je stejne veci v TV, tak nejak stejne vydrzi, kdyz jdeme na vylet - a neuveritelne si spolu vyhraji. Mam jeste treti, ktera je o 3,5 roku od te prostredni a mensi vekovy rozdil je za me mnohem lepsi. Jak pro deti, tak pro rodice

@tereza0111 můžu se zeptat jak jste nakonec vyřešili to spaní malé?

@orangutan123 hele ale jako zas jestli je chlap 14h denně v lufte a žijete z ruky do huby, tak je u vás něco blbě. Toto je základní pravidlo-buď peníze, nebo čas a support. Když žena nemá ani jedno,je to k neziti. Takže ono to nebude o dítěti, ale spis o chlapovi… just saying

@orchidis tak ono první dítě, potom svatba, do toho rekonstrukce, nákup nového auta protože do nás nabourali a ne opravdu pojišťovna nevyplatila tak pěkné peníze abychom si dovolili koupit lepší a novější auto něco stojí a našetřené co bylo holt už není. A v dnešní době kdy i blbej sunar stojí přes 300 se jaksi moc ušetřit nedá

@orangutan123 a to není všechno, rekonstrukci jsme pouze začali a malý se narodil a teprve se montovals kuchyň, takže úplně všechno nové od cihel až po nábytek a to taky není málo peněz