Sport v těhotenství. Jak moc vás to omezovalo ve 3. trimestru?

@jjasmina aha, děkuju za povzbuzení ;) od kterého měsíce to začalo bejt teda "nepohodlnější"? 🙂

@janiinnka hele popravdě já jsem se nehnul od záchodové mísy celých 7 mes, pak se přidali otoky nohou, zaha a sotva jsem se hybala, pro mě bylo tehu hodně náročné, každý snáší tehu jinak, já byla vyčerpaná strašně.

Já jsem teda cvičila jen do konce prvního, protože jsem to potom nárazově zakrvácela, myslela jsem, že to bylo sportem, nakonec kvasinky. Každopádně, kdybych neměla pak strach, cvičím dál (cvičila jsem ale s vlastní vahou, pak třeba těhotenskou jógu, občas činky, apod) ale třeba běh si nedovedu představit. Ve třetím měsíci jsem byla ráda, že jsem se sehla k botám, plus šílený otoky nohou i rukou, ale upřímně jsem pak pohybu moc neměla, takže mi to dolů moc nelezlo:D jízdu na kole si představit dokážu, ale vážně záleží i na velikosti břicha. Já ho měla pak ohromný, takže by to nešlo, ale když má někdo menší břicho a doktor to nezakáže, proč ne.)

Cekam čtvrté miminko, začátek 8. měsíce. Se staršími dětmi chodím plavat, jezdím na kole (ne terény), zapinkame doma zlehka tenis, chodim se psem cca 5 km denně 🙂
Doma cvicim na pánevní dno, kvůli porodu.
Nic neprepinam, ale úplně mě teda těhotenství neomezilo.
Byť se rychleji unavim, častěji odpocivam atd 🙂

cca do 20tt celkem v pohodě, pak už jsem se mnohem více zadýchávala, takže jsem musela zvolnit intenzitu. Už dřív jsem si víc hlídala i více rizikové sporty (divoká voda), ale když mi asi v 6 měsíci kamarádi zakázali hrát s nima ringo (přehazovaná s kroužkama), tak jsem byla fakt naštvaná. Na kolo jsem s břichem nelezla, ale třeba na běžky v pohodě, prostě co se mi zdálo ok. Pochoďáky až do porodu.

Když se zeptám úplně hloupě (nemám zatím vlastní zkušenost)... Jak se vlastně na konci těhotenství to břicho při pohybu "chová"? Myslím, jestli je cítit, že se např. při běhu ten plod a voda nějak "houpe"? 🙂 Není to potom s těhotenským břichem stejný jako u velkých prsou? 🙂 🙂

@janiinnka to má asi každá jinak😅 Já nejdřív břicho neměla, až na konci, každý říkal malé, ale prostě mi překáželo, nabírala jsem s ním rohy a tak😅 Nejvíc omezující je ten nápor na plíce a tím pádem to zadýchávání při jakémkoli pohybu.

@konidana jaký tlak? někomu se tam nějak vejdou i dvojčata ne? 🙂

@janiinnka o tlaku nic nepíšu😉

@konidana já myslela, že ten plod nějak zespoda tlačí na plíce? 🙂 prý na močový měchýř jo...

V prvním tehotenstvi jsem ještě v nějakém 5.-6. měsíci jezdila na kole, pak mi vykouklo bříško a skončila jsem. Ne, že bych na to neměla fyzicky, to bych i měla, ale bála jsem se, abych někde nemusela prudce zabrzdit a na břicho si nenalítla.

S tím během si to neumím moc představit. stačilo mi občas někde popobihat za detma 🙈 máš jinak těžiště, to bříško má trochu svou setrvačnost, ke konci moc nemůžeš ani dýchat, prtě tlačí na močák, takže při různých poskocích je to taky na nic... mě pak stačily procházky - tempo a délku jsem přizpůsobila aktuálnímu stavu. Já jsem teda měla potíže i s SI zkloubenim, takže někde i chůze byla nadlidský úkol.

Uvidíš, jak ti bude, pohyb v tehotenstvi je určitě důležitý, ale je potřeba na sebe brát taky ohled. Určitě nějaké cvičení speciálně pro těhotné, nebo těhotenské jóga jsou super, chůze je taky prima, plavání jde... a zbytek občas ani tak není o nedostatku fyzičky (i když dost často taky je), ale i o bezpečí pro pupík.

@janiinnka jednak tlačí a jednak se musí okysličovat i už dost velký plod, takže prostě plíce musej víc makat i v klidu 😉

@janiinnka samozřejmě, že miminko tlačí i do žeber, bránice, utlacuje plíce... + si k tomu přidej zvýšený objem krve a celý oběh a seš ufuněná ze 2 schodů z venku do domu 😁

@tynka9 a ty sis to zažila 3x dobrovolně? :D sou u různejch těhotenství velký rozdíly?

Já tedy neběhala, na kole jsem jezdila do 7. měsíce (občas výlet) a posilovala jsem ještě den před porodem (vlastní váha nebo malé jednoruční činky). Nic se mi nikde nehoupalo, jen prostě to břicho překáží a taky mimino nemělo rádo některé polohy, takže mi pak usilovně kopalo do žeber. Tempo a intenzitu jsem vždy přizpůsobila vlastnímu pocitu.

Ja teda netehotna rada sportuju, beham, cvicim, chodim na vyslapy, s manzelem lezeme, ale vsechny 3 tehotenstvi me totalne zastavily, proste telo nechtelo 🤷‍♀️ Ani jogu. Pri pokusu o posilovani nebo i rychlejsi chuzi me bolely krize, kycle, no jakobych se rozpadala 😄 po porodu hned zase dobry, takze to nehrotim. Ted jsem chvilku pred porodem a kdyz vyjdu doma schody tak to vzdycky chvili rozdychavam. Zvladam tak jednu prochazku denne a i to boli. Ale je jasny ze je to jine s prvnim a tretim detatkem.
Jako behani si ted fakt neumim predstavit, i behem chuze me mimco tlaci na spodek a jak pater kompenzuje to brisko tak mam prohnuta zada, plus natekle nohy i ruce, tak se nevejdu ani do sandalu 😄 Ale pokud behas cele tehotenstvi tak to nemusi byt problem, uvidis, zbytecne bych toho nenechavala a sportovala podle pocitu 👍

@janiinnka ano, dobrovolně a plánovaně 😁
asi jsem postupně s každým tehotenstvim byla víc a víc unavená, zvlášť v tom třetím, kdy mi ti dva starší už přes den nespali a zaroven stále vyžadují dost pozornosti a péče. A v každém dalším tehotenstvi mě dřív a dřív braly právě bolesti z SI - v prvním až ve třetím trimestru a ve třetím prakticky od začátku. Ale jinak jsem přibrala plus minus stejně (akorát ta výchozí váha byla vždy o cca 2 kg výš), nevolnosti byly u chlapecků horší a holky o nich ani moc nevím... všechno ostatní tak nějak nastejno. Jen teda porody jsem měla pokaždé jiný - prvně kleště, pak plánovaný císař kvůli KP a nakonec rychlý, přirozený, bez jediného škrábnutí 🙏😁

Chodím lézt na stěnu (především bouldering), 1.trimestr jsem byla na neschopence, to jsem se nehnula z postele. Většinu druhého jsem lezla, ale spíše zlehka, hlavě aby nehrozilo, že spadnu. Nicméně kolem 27tt mi začalo při sportu dost tvrdout břicho a bylo to nepříjemné, takže jsem s tím pak přestala. A stejně by mi pak už asi dost zavazelo, i když existují ženy, které pár dní před porodem lezly po skalách 😁

Dělám cvičitelku v Sokole, běžně cvičím zhruba ob den... Od 6tt do 16 tt jsem byla mrtvá a při pohybu typu 1 km chůze a pak vyjít do druhého patra jsem zvracela "namahou"... Pak to zhruba do 33 TT šlo. Byla jsem třeba na soustředění se Sokolem, klasický pohyb šel, ale nešlo skákat - ani poškodit, protože povolovala stydká spona a jakýkoliv naráz rozvedený do pánve prostě bolel (i několik dní po něm). Pak už se začalo projevovat, že to prostě neudejcham (dítě bere kyslík z krve přednostně, takže krev prostě nestíhala). S mladším jsem poslední dva měsíce měla klidový (!) tep 120 a s tím už prostě není odkud brát, když člověk potřebuje byť jen popobehnout.
Jinak cyklistika se nedoporučuje z důvodů nebezpečí pádu... Běh jen pokud máte dobrou techniku (umíte běhat fakt měkce). Posilování samozřejmě jak co (neměl by být tlak na střed těla, takže třeba vzpírání fakt ne, separátně ruce, nohy klidně... Ale každý to má jinak a je holt třeba vnímat, co vám tělo dovolí...

Před těhotenstvím jsem poměrně hodně sportovala, ale třeba běh mi přestal dělat dobře prakticky hned v počátku těhotenství. Píchalo mě v podbřišku. Nahradila jsem ho rychlou chůzí. Kolo mi začalo být nepříjemné asi koncem 5. měsíce (tlačilo mě břicho při šlapání - a to jsem ho měla dost malinký). Posilování a jógu jsem zachovala celou dobu těhotenství, cvičila jsem skoro každý den, ale přizpůsobila jsem to stavu. Některý cviky vynechala, nepřepínala jsem se. Bylo fajn udržet se ve formě, ale nebyly to nijak 100% supervýkony.

@janiinnka v cervenci se narodil mas treti princ. Do posledni chvile jsem jezdila na kolobezce,prochazky aj. Kolo prede mnou manzel zamknul🙂. Za normalnich dob bylo super plavani. Pokud jsi zvykla,pokracuj. Jen se to musi-ono si telo samo rekne,prokladat odpocinkem...

3 těhotenství, v prvním jsem běhala do 7. měsíce, pak do porodu minimálně 5 kilometrů tak 4 týdně. S druhým a tretim jsem zase cvičila jogu netehotenskou do 6./7. měsíce, pak jen procházky. Posunulo se mi těžiště, rozšířily se mi boky, už samotná chuť a byla náročná, protože jsem se "kolebala". A taky dech moc nestíhal. Po každém sestinedeli jsem se ke sportu pomalu vracela, ve druhém a třetím už lehce po 4. týdnu. V každém těhotenství jsem mela 12-15 kilo navrch. Poslouchej tělo, ono ti řekne, co mu dělá dobře.

@janiinnka Ahojky, já před těhotenstvím hodila do fitka. Klasika, dřepy, mrtvoly atd... Cvičila jsme i v těhotenství ve fitku, ale pak byl covid, takže to úplně nešlo, ale ke konci těhotenství jsem cvila pak doma jógu a dobrý. Bříško bylo docela velké neříkám že ne, ale zvládala jsme to, dokončení boty jsem si obouvala sama 🙂 já se chtěla prostě hýbat ať jsem fit a tohle mi dělalo dobře

V prvním těhotenství žádné velké omezení, bylo mi skvěle. Druhe těhotenství jsem byla ráda že žiju

@janiinnka u prvního těhotenství jsem téměř do porodu jezdila na koni a chodila na fakt dlouhý procházky, chodila na jógu.
Teď u druhého těhotenství ani ťuk, u delších procházek mě hned píchá v břiše, totéž u jógy a ježdění na koni je mi nepříjemný. Už od 6.-7. měsíce asi tak. Takže teď nedělám nic 🙉🤦

@janiinnka to má každý jinak. Já jsem jezdila na koni. V prvním trimestru mi to nedělalo dobře, bylo mi šoufl. Pak už to šlo, jen jsem neklusala. To drncání mi nebylo příjemné. Jezdila jsem až do porodu, jsem jen snížila náročnost - hůř se mi dýchalo a to břicho dost překáží 🤷 Prostě cvič a uvidíš, co ti tělo dovolí. Chůze je fajn a doporučuje se plavání.

@janiinnka vadi vadi 🤣

@gracinka7 Tak to bych chtěla vidět, jak v 9. měsíci jde vylézt do sedla? :D Dneska se lidé už věnují všem možný sportům. Nemáš nějakou fotku, jak sedíš na koni před porodem? 🙂

@janiinnka kámoška dělala s pupkem asi v 6.nebo 7.mesici v kajaku eskymáky. Taky jsem to nepochopila 😅