• Přihlas se
  • Registrace nového člena
  • Získej PLUSPRO
  • Doporučujeme:  Beremese.cz Modrastrecha.cz
  • Přihlas se
  • Registrace nového člena
  • Získej PLUSPRO

Změnilo narození dítěte váš partnerský vztah?

29. ledna 2012 
U nas se ten vztah tak jako prohloubil, ze to ma zase uplne jinou dimenzi.

Ale k tem problemum s tatinky: ten mujma Helenku nesmirne rad, rozkrajel by se pro ni (od narozeni, i kdyz samozrjeme cim vetsi, tim vic se s ni vyblbne), ale proste pro ty prakticky veci je chlap skutecne min pouzitelnej nez zenska. Kdybych umrela, tak verim, ze se o ni postara, ze to nejak zvladne, ale jinak mi obcas fakt zustava rozum stat, posledni, co se mu povedlo, ze s ni sel k doktorce a zapomnel ji dat boticky.. A driv bezne treba ji hazel do vzduchu tesne po jidle, tak se mu poblila, plinu ji nainstaluje tak, ze vsechno procura... Ja na to hledim spis s takovou laskavou shovivavosti :slight_smile:, ze proste holt tatinek i maminka maji kazdy svou funkci, a tatinek maminku nenahradi ani naopak. Nemuzes po nem chtit, aby Ti cetl myslenky, proste mu ty nejdulezitejsi veci furt dokola opakuj, az si je zapamtuje, kdyz neco potrebujes, rekni si o to, a verim, ze to casem bude dobry.
5. bře 2008 ve 14:53  • Odpověz  •  To se mi líbí
No holky, je pravda, že tuhle mu říkám, jestli by mohl jít malou do postýlky položit (protože ona jinak pořád stojí, lomcuje s postýlkou a chechtá se - spaní žádný) a nějak jí zkusit uspat, tak šel a když se půl hodiny nevracel, tak jdu za nimi, jak to jako vypadá a on jí hrál na kytaru, ona řádila čím dál tím víc - no rozdivočel jí tak, že usnula o půlnoci. Takže je fakt, že chlapi některý věci dělají po svým a ne vždycky je to teda ideální :grinning: :grinning:
5. bře 2008 ve 14:53  • Odpověz  •  To se mi líbí
Lu si stezovala, ze nedorzuje zakladni veci, to by me taky nastvalo, kdybych videla, ze ji planda hlavicka a sviji se blesti v brisku. Ale nech ho to delat vlastnim stylem, on se akorat citi stresovanej, ze porad neco nedela dobre, tak ho nech se v tom vycachtat. At si s ni uzije jeden vecer, ty si nekam vyrazis a on se to nauci.

astrane: je fajn, ze to takhle dobre dopadlo a jste stastna rodinka. Jsem rada za vas vsechny.

ja jsem rada za toho svojeho poklada :slight_smile: , sice taky nechapal, proc jsem porad unavena, kdyz sem cely den doma, ale uz od narozeni, kdyz videl, ze jsem grogy, tak vzal malou a protahl ji hodinu pomeste v kocarku, i pres svou vlastni unavu. On chape, ze pro me to je 24hodinovy job, on ma ten svuj od 8-6h na stavbe, taky si potrebuje odpocinout, ja po nem nic vecer nechci a pres to si s malou sam hraje nebo vleze do vany a tam dovadeji.
Tedka pracuju po vecerech, takze si neodpocineme ani jeden, a tedka se musim zacit ucit na zkousky a to uz ja kort nemam ani chvilku na odpocinek, a jeste nam lezou zuby jeden za druhym.
5. bře 2008 ve 14:58  • Odpověz  •  To se mi líbí
u nás to bolo tiež také všeliaké.
manžel si dcéru moc nevšímal a mňa to hrozne štvalo.často som si vravela,že snád ju ani nemá rád.
ale neskôr som pochopila,že len proste nevedel,čo má s takým babätkom robiť.sranda s ňou tiež nebola(podľa neho) :grinning:
časom,ako rástla sa to zmenilo a dnes, dobre ,že sa nepokakajú zo seba :grinning:
5. bře 2008 v 15:05  • Odpověz  •  To se mi líbí
Aj u nas to tak bolo, manzel si malu vobec nevsimal, ani na ruky ju nebral, vsetko som musela robit ja, uz ma z toho aj depka chytila. No a teraz bude mat mala skoro rok a papiho si uplne kupila, vyska, ked ho vidi, objima, dava pusinky a on ju ma stale viac a viac :sunglasses:
5. bře 2008 v 16:30  • Odpověz  •  To se mi líbí
Charlinka..............vysílačky(to by mi ani tak nevadilo,věnuje se tomu hodně fajn lidí i rodin :wink: )a letadla.Má foťák,se kterým fotí pouze letadla a já si dítě musím fotit sama a když s ním chci být na fotce,musím si to dát na stativ a samospoušť. :grinning:
Kristi..............něco na tom bude.Manželova matka se podruhé vdala a pořídila si další 3 děti,o které se musel (můj)manžel starat,když šla se svým do hospody.Všude se pak chlubila,jak ho připravila do života,ale mě spíš připadá,že mu to sprotivila. :cry:
5. bře 2008 ve 21:03  • Odpověz  •  To se mi líbí
autor
zas mi spadl net :rolling_eyes:
snad se to u nás malilinko uklidňuje.. dali jsme pryč psa (našli jsme báječnou paní co má zahradu a bydlí u lesa a pořád chodí na výlety, takže to tam bude mít i lepší než u nás, tak jsme fakt rádi nakonec), což bylo na můj návrh, protože jsme na něj měli málo času a nemyslím, že se to později zlepší, když nevím kdy muž pomůže a kdy ne a mimoto jezdí na služebky (teď je třeba na jedné na víc než dva týdny), takže pak venčení a uklízení po psovi bylo jen na mě .... a mimoto muž s ním trávil víc času než se mnou a s malým, myslím, že ho měl jako takovou únikovou variantu a taky ho to rozptylovalo..
no a potvrdilo se to, hned první večer bez psa se muž malému věnoval o kus víc a najednou říká: konečně se můžu soustředit, když tu není pes..
než jel na tu služebku, tak jsem navrhla, že si můžou s malým vlézt do vany.. malý pobrekával, ale muž byl docela nadšený a při odjezdu prohlásil, že mu malý bude chybět :slight_smile:
7. bře 2008 ve 22:39  • Odpověz  •  To se mi líbí
Moj manzel akurat nevie pochopit, ze dieta musi jest patkrat denne a nie kedy jeho napadne a este nechape, ze preco maly potrebuje kazde tri mesiace novu kolekciu veci a topanky :grinning: alebo zeby maminkina choroba ??? :grinning: :grinning:
8. bře 2008 ve 04:16  • Odpověz  •  To se mi líbí
lu, neboj, to se zlepší, jak malý trochu povyroste.. Já jsem byla ze začátku docela zklamaná, protože mi připadalo, že se manža nevěnuje malé tolik, jak jsem si myslela, že se jí věnovat bude, ale časem se ukázalo, že to bylo hlavně proto, že si moc nevěděl rady s tak malým miminkem. Zlomilo se to kolem třetího měsíce a teď už je to paráda - blbnou spolu, mazlí se,pomáhá s ní - je to prostě jeho holčička, na kterou nedá dopustit :dizzy_face: A chlapům taky trvá dýl, než si k miminku vytvoří vztah - my to máme od přírody, ale oni ho nenosili v břiše 9 měsíců a tak ta láska k němu přichází postupně..
8. bře 2008 v 06:42  • Odpověz  •  To se mi líbí
Obnovuji diskusi!
Ještě nemám dítě , ale všude kolem sebe slyším, jak se s narozením dítěte velmi zhorší vztah partnerů. kamarádky -maminky mi říkají ať se na to připravím, že je to uplně normální a všude je to po narození dítěte na rozvod. Že se z lidí stanou rodiče a zahlceni starostmi už se navzájem nemají tak rádi. To malé ano, ale sebe už tak ne. Vím, že se nedá dělat už tolik věcí, to je jasné, ale zajímá mne vztah, radost z přítomnosti toho druhého, síla citu. Máte zkušenosti? Budu vděčná za jakoukoliv zkušenost a radu. Fakt mne holky vyplašily.
4. čer 2011 v 19:18  • Odpověz  •  To se mi líbí
@pincola Záleží na prioritách - když si uděláš prioritu z dítěte, tak jde partner nutně vždycky na druhou kolej. My s manželem razíme heslo, že děti odejdou, ale my si zůstanem :grinning: Takže ten důraz je třeba na tom, že si spolu večer vždycky sednem a u vína popovídáme apod. Když si člověk vymezí podobné společně "aktivity", tak se není čeho bát ani když je dítě malinké.
4. čer 2011 v 19:37  • Odpověz  •  To se mi líbí
shoj pincola,
ja suhlasim s tym co hovoria tvoje zname - dietatko - hlavne prve, vztah urcite zmeni... otazne je ako :slight_smile: v mojom okoli sme rodili vsetky okolo 28 rokov, po niekolkorocnych vztahoch a niekolkorocnom spolocnom byvani, vybudovanych karierach - cize zabehnuty stereotyp, okruh znamych etc. ... Dieta vela veci narusilo, ale zas aj vela noveho prinieslo...
Moja osobna skusenost - prve tyzdne boli velmi tazke.... mala som poporodnu depresiu, mala vobec nespavala, vela plakala - myslela som ze sa mi vsetko zrutilo, citila som sa neschopna ( v praci som mala rozbehnutu karieru, kazdy ma tam bral, uznaval, zrazu som bola zavreta doma a cakala cely den s placucim dietatom, kedy pride moj unaveny muz z prace aby som mu svihla dieta do narucia a isla si aspon na 20 minut lahnut ) - tie prve tyzdne sa u nas spojilo maximalne fyzicke a psychicke vycerpanie, hojili sa mi rany, cize ziaden sex :slight_smile: malinka mala koliky - plakala vkuse aj 5 hodin, potom zaspala na par minut aby znovu plakala... nedarilo sa kojenie etc. ... Moje kamosky doteraz hovoria ze moje rozpravanie z tohto obdobia funguje ako overena antikoncepcia :grinning:

Na druhej strane = muz sa snazil - posielal ma von aspon na masaz ( tam som pravidelne spala:slight_smile: ), po nejakych 3 mesiacoch nam kupil listky do kina a na tie 2 hodky zavolal svagrinu - vela islo v tom obdobi z neho, snazil sa velmi nas vztah udrzat, ja uprimne poviem, ze som nevladala :frowning2:

po par mesiacoch ale sa vsetko znormalnilo ( aj ked napr. dcera noc prespala prvykrat az v 3-och rokoch a ja som sa vklude najedla az ked som nastupila naspaet do prace :slight_smile: ) - ale zacali sme napr. chodit na tanecnu ( muzov napad aby sme mali spolocnu pravidelnu aktivitu bez malej ), do kina, na plesy... kde sme sa venovali naozaj len sebe ( aj ked pre mna to bolo na zaciatku strasne tazke odist od malej a hlavne sa dusevne uvolnit )

Momentalne si zivot bez malinkej neviem predstavit, je nasa - sme rodina a sme nekonecne stastni a vdacni ze ju mame. Dieta prinasa do zivota zmenu, s ktorou sa treba popasovat... Ano, vela partnerstiev sa otrasie v zakladoch, ale myslim ze tym ze si tymto prejdete a rozhodnete sa zostat spolu ( v dobe kedy sa naozaj rozchadza lahko ) tak sa z vas stane naozaj rodina a dietatko vas vztah v konecnom dosledku velmi posilni :wink:
5. čer 2011 v 01:37  • Odpověz  •  To se mi líbí (2)
@dai děkuju moc za krásný a upřimný email!!! jsi hodná. Cítím, žes to nepřibarvila a napsalas to jak to je:slight_smile: Doufám, že to také zvládnu a vztah mi to nezničí. Vážně si tvého vzkazu mo cvážím, četla jsem ho několikrát:slight_smile:
6. čer 2011 v 11:56  • Odpověz  •  To se mi líbí
@werumka a daří se nedělat proritu z dítěte?
6. čer 2011 v 11:57  • Odpověz  •  To se mi líbí
@pincola Daří - samozřejmě jak kdy - když je dítě nemocné, musí se věci podřídit, ale jinak je čas na dítě a je čas na muže. Večery prostě patří nám dvěma a to je priorita. I když by často bylo jednodušší nic neřešit, jít si lehnout a odložit to "na zítra" :grinning: Když jsme se vrátili z porodnice, byla jsem po císaři a strašně unavená, připadalo mi, že už snad vždycky budem usínat po Večerníčku :grinning: Pamatuju si, že jsem furt bulela a všechno mě dojímalo, cukrovka lítala nahoru dolů...:grinning: Ale zjistili jsme, že cesta nevede stylem, že budu stále podezírat manžela, že dělá málo, nedělá tak, jak bych si představovala... on k tomu všemu chodí ještě do práce, měl zkouškový, psal diplomku... Ale jakmile to bylo možný, zařídili jsme si právě ty společné večery. Při nich jde probrat i to, že bych potřebovala, aby k dítěti jednu noc vstával on a stejně tak, s čím mu můžu pomoct na diplomce. Nemá cenu předpokládat, že "muž vycítí". Muži nevycítí :grinning: A nejde je za to peskovat.
6. čer 2011 ve 12:27  • Odpověz  •  To se mi líbí
Možná bych to přirovnala k tomu, že se to podobá začátku chození - kdy si člověk musí nějak aktivně dělat na druhého čas, uspořádat podle toho svoje aktivity... jenže v té době je čerstvě zamilovaný a věci jdou tak nějak snáz. A po porodu to nastane znova - akorát s rozdílem, že čerstvá zamilovanost je pryč, bydlíme spolu dlouho a do toho je člověk strašně unavenej :grinning: :grinning: Což je prostě vždycky nápor na vztah i psychiku. Ale ten základ je stejnej.
6. čer 2011 ve 12:34  • Odpověz  •  To se mi líbí
@pincola ahoj. žádná kaše se nejí tak horká, jak se uvaří. je fajn vědět to, počítat s tím, že to bude jiné. nezaskočí tě to, protože změna nastane, o tom žádná. ale: když půjdeš do toho období s tím, že se to pokazí, pokazí se to. věř vám :slight_smile: :slight_smile: . je - podle mě - většina párů, které rodičovství stmelí, zlepší jejich vztah a obohatí ho. ale víš jak to je - happyendy se na internet nepíší, spokojení rodiče o tom nemluví, jsou vděční, že to klape - takže ty se spíš dočteš, doslechneš o těch horších variantách :unamused:
Nám pomohlo , v dobrém smyslu slova, nebrat dítě moc vážně. Další člen rodiny, má svoje potřeby, ale my také. A už odmala pracujeme na tom, aby i on časem pochopil, že není pupek světa, že jsou kolem i jiní...
6. čer 2011 ve 12:39  • Odpověz  •  To se mi líbí
nie je zaco pincola - napisala som to ako to citim ja, urcite su aj ine maminky, ktore to citia inak...prip. mali iny typ dietatka :slight_smile:
werumka napr. pekne napisala to o tom vecernom vinku a porozpravani sa - to je super vec - my to robime teraz - asi od 2-heho roka nasej malinkej, ked sa jej trosku upravil spanok. Aj ja mam pocit ze nas to strasne zblizuje - riesime spolu nas dvoch, pracu, domacnost, malinku , vlastne vsetko - rozhovory su strasne dolezite vo vztahu a naozaj je dolezite sa navzajom nestratit. U nas to bolo na zaciatku take tazke hlavne kvoli temperamentu nasej malej - ona spanok viac menej nepotrebuje a patri medzi tie tzv. narocne deticky - stale potrebuje okolo seba cinnost, ludi, je velmi spolocenska, cerpa energiu z inych ... takze sa jej treba vela venovat, ked bola malinka bolo ju treba vela pestovat - doteraz napriek sebavedomiu a suverenite s akou vystupuje v spolocnosti priam bytostnotne potrebuje ludsky dotyk, pomojkanie... samozrejme ze sme sa jej to vzdy snazili davat v miere do akej to bolo pre nas mozne - ale to nam bralo ako som pisala vela sil a hlavne casu, ktory sme predtym venovali sebe...

teraz sa napr. na nasho malinkeho strasne obaja tesime, zaroven ale uz vieme co , ak to bude povaha podobna nasej malinkej, nas bude cakat... neviem ako to prezijeme, ale mam pocit ze sme obaja pripravenejsi - vela sa o tom rozpravame, ako co zariadime, ako si rozdelime povinnosti a tak... aj ked uz teraz viem ze realita bude asi ina :slight_smile:

ja uz pincola nepouzivam napr. slovo nikdy, vzdy a pod. ... vidim ze zivot prinasa necakane a nepredstavitelne situacie - tie zname o ktorych som ti pisala - dvom si muzi nasli v tomto obdobi napr. milenky - pritom tieto zeny by si bili do prs ze im sa to nikdy nemoze stat - oba tieto pary to ale zvladli - a tie zeny, napriek tomu ze tvrdili, ze neveru nikdy neodpustia... zrazu odpustili :pensive:

pincola, len na zaver - dietatko je nieco nadherne a da ti tolko lasky ako nikto iny na svete ( mozno len matka :slight_smile: ) - je to zazrak - fakt... a mat ho stoji za cokolvek - aspon pre mna. A je krasne ked vznikne krasna rodina - ked si to tak zoberies, aj narodenie toho dietatka nie je bezbolestiva zalezitost - vznik krasnej rodiny asi tiez nie :slight_smile: ale zas nie je to pravidlo... mozno sa ti narodi kludnunke babetko , ktore po 8-mich dnoch prespi noc a vy ani nebudete vediet ze doma mate dalsieho clena domacnosti - take ma napr. doma moja svagrina, ktora stale hovori, ze jej materska dovolenka je naozaj dovolenka - krasne si uprace, navari, vsetko stiha, pospi si, postara sa o seba :slight_smile: maly jej prespi noc a k tomu este polku dna... a ked je hore, tak sa zabavi sam :wink: u nich sa narodenie malinkeho napr. prejavilo na ich vztahu minimalne ( neboli neviem ako spolocensky ani predtym, radi travili cas doma len dvaja, svagrina nerobila karieru, skor sa v praci trapila, takze je na materskej stastna a nic jej nechyba...)
6. čer 2011 ve 12:43  • Odpověz  •  To se mi líbí
@berenika39 Souhlas, je dobré někdy udělat pupek světa i ze sebe :grinning: Samozřejmě v tom zdravém slova smyslu.
@dai Hezky jsi to napsala :slight_smile:
6. čer 2011 ve 12:55  • Odpověz  •  To se mi líbí
@werumka
@berenika39
@dai
Holky děkuju moc. Opravdu jste mi moc pomohly a odpověděly na mojí otázku víc než jsem doufala. Najednou mám chuť do toho jít a za to vám všem fakt děkuju. A víto co mne nakoplo uplně nejvíc? Jak uměj být mám yod dětí neskutečně moudré. Je asi pravda, že žena mateřstvím dozraje. .. fakt děkuju moc. Měla jsem fakt špatný pocit a strach a teď vidím, že to může být i jiné.
6. čer 2011 ve 12:56  • Odpověz  •  To se mi líbí
Ahoj holky, obnovuju toto tema, protoze verim ze je nas tu vic komu se zmenil vztah s prichodem noveho clena domacnosti. Mame 7 mesicni krasnou zdravou dcerku a prestoze partner holcicku chtel a moc se na ni tesil, vsechno miri k nejhorsimu, protoze vikendy travi pitim. Do hospody nechodi, ani nikdy nechodil, ale misto toho aby si pohral s malou zatimco ja beham v domacnosti a kolem plotny, tak sedi u internetu nebo televize, obklopeny plechovkama od piv a male si nevsima. Nikdy ji ani na hodinku sam nepohlidal, nevzal na prochazku abych si mohla poradne uklidit natoz povyrazit s kamoskou. Jeste kdyz jsem byla tehotna, milovala jsem nase vikendy, spolecne sraveny cas, byl uplne jiny a navic nikdy tolik nepil. Zijeme v cizine, on je zdejsi, zatimco ja tu nemam rodinu a ani moc pratel, pres tyden jsem sama, on se vraci vecer, prestoze on nema fyzicky namahavou praci, je stale unaveny a prepracovany.Uplne chapu ze dite je velka zmena a nic po nem nechci, jedine ho snad poprosim aby tolik nepil v pritomnosti dcerky, ktera bude brzo lezt a nechci aby vyrustala obklopena plechovkami od piv. Vzdy se jen rozcili ze je to jeho zpusob relaxovani a ze mu chci odeprit i tohle pritom opak je pravdou.On se neomezuje co se tyce piti, kdyby radsi koupil neco male. Jak je mozne ze se clovek ktereho jsem tolik milovala a stale miluji zmenil? Jsme zasnoubeni ale ja zvazuju zda to ma vubec cenu. Co byste udelaly vy? Odesly k rodicum? Vrati se ten clovek do ktereho jsem se zamilovala nebo to bude jen horsi?
29. led 2012 ve 21:35  • Odpověz  •  To se mi líbí
Tvůj příspěvek