Používáme cookies. Více informací zde. OK

Císařský řez - epidurál nebo celková narkóza?

hma
14. čer 2015
Ahoj maminky, chtěla jsem vás poprosit o vaše názory a zkušenosti. Jsem ve 36tt, malá je otočená KP, takže nás s největší pravděpodobností čeká císařský řez. I když si to dokážu všelijak racionálně zdůvodňovat a vím, že nejdůležitější je, aby malá byla v pořádku a přirozený porod by byl asi velkým rizikem (celé těhotenství sice naprosto v pohodě, bez jakýchkoliv problémů, ale jsem prvorodička a prostě mi nedoporučují rodit KP přirozeně), pořád je mi to tak nějak líto. Hlavně to, že si to neprožiju, neuvidím miminko, neuslyším, nebudu s ním moct být od začátku v kontaktu a zkusit kojit a bojím se, jaké to bude mít následky. Ale pominu-li tyhle záležitosti, pořád řeším, jestli zvolit při císaři epidurál nebo celkovou narkózu. Mám obavy z obojího, oboje má svá negativa. U epidurálu se bojím toho zavádění a pak následně toho, že by se ženská neměla v podstatě ani hnout, aby to nemělo nějaké následky. Což se obávám, že se neudržím ani se nehnout, jen v klidu ležet atd. No a u celkové narkózy mám zase obavy z toho, že člověk je úplně odstřiženej od všeho, co se děje, miminko nevidí, neslyší a hlavně pak nemůže kvůli narkóze dlouho kojit, mám strach, že se to negativně podepíše na kojení i na vztahu maminka-miminko. Tak jsem vás chtěla poprosit o vaše názory a zkušenosti, jak jste to prožívaly vy, jaké jste měly a máte pocity, jak se na to připravit, jaké to bylo po "porodu" (bolesti, kojení, hojení, odloučení od miminka) atd. Moc vám děkuju 🙂
fontain
14. čer 2015
@hma ahojky, pokud chceš vidět miminko po narození, uslyšet jeho pláč a pokud chceš kojit, tak rozhodně zvol epidurální.Všechno vnímáš a určitě je to i pro tebe lepší.Že máš strach , že se pohneš mít nemusíš.Neznamená to, že nemůžeš pohonout třeba rukou.jde o to , aby si se třeba nezvedala, nebo neobrátila třeba na druhý bok.A navíc se nesmíš pohnout, jen pět minut, což se dá vydržet.Já jsem rodila akutním cisařským řezem , a to v celkové narkoze, jelikož šlo o ohrožení života mě i miminka a řeknu ti, že jsem se vzbudila, vůbec nic jsem nevěděla.Dítě jsem viděla až druhý den a mléko se mi nerozjelo, tudíž jsem vůbec nekojila.Takže pokud si můžeš vybrat, volila bych epidurální.taky jsem ho měla zvolený, ale nakonec to dopadlo jinak
elielizabeth
14. čer 2015
Teď už je asi pozdě, ale z vlastní zkušenosti (dva porody císařem, každý v jiné porodnici) vím, že hodně věcí záleží na výběru porodnice, jak se staví k císařskému řezu a následné pooperační péči.
První dcerka šla ven plánovaným císařem také z důvodu KP. Měla jsem spinální anestezii a v naprostém pořádku. Píchnutí je chvilička, nejde vůbec nic cítit a i přes moje opravdu obrovské břicho a neschopnost pohybu... to šlo píchnout v pohodě a hned bez komplikací, takže se není čeho bát. V této první porodnici mohl být manžel u císařského řezu (nechtěla jsem ho na sále), dcerku však mohl v prvních chvilkách fotit jen přes sklo do místnosti, kde se o ni staraly sestřičky, lékařka... Po císaři jsem musela ležet na JIP a na pokoj pouštěli dle stavu, min. však 24 hodin. Dcerku mi i na JIP nosili na přiložení k prsu, se všemi těmi hadičkami okolo to bylo ale šíleně nepohodlné, bolestivé...
Druhý syn musel císařem kvůli mému zdravotnímu stavu s astmatem... kvůli dojíždění, které bych nezvládla jsme se rozhodli pro bližší porodnici. Syn se začal drát na svět 4 týdny před termínem, opět jsem měla spinální anestezii a všechno v pohodě, ikdyž pro mě bylo to píchnutí ještě komplikovanější než u dcerky 😃 na sále jsem byla déle, ale dostala jsem kyslík a dokonce mi docela dlouho drželi malého vedle hlavy, abych na něj mohla koukat... manžel byl u malého hned vedle něj, fotil z blízka, mohl ho hladit... hned po pár vteřinách, co ho ze mě vytáhli. Tohle bylo o moc lepší než u dcerky. Já byla po operaci 3 hodiny na pooperačním pokoji a pak mě dali hned na oddělení. Během chvilky přijela sestřička se synem a jak jsem se nemohla hýbat, tak mi ho dokonce položila vedle mě na posteli, ať se můžeme mazlit. Držela mi ho u prvních kojení... a nechala nás i o samotě s telefonem, že až už budu unavená, ať jen zavolám. Sestřička přiběhla, dala syna do postýlky a zase až ho budu chtít do postele, ať zazvoním...
Když tohle srovnám, tak nebyl u syna tak moc velký rozdíl v tom, jestli bych rodila normálně nebo císařem.
Co se týče, tak za mě určitě spinální anestezii a o kojení nemějte vůbec strach. Mě mlíko i po dvou císařích stříkalo samovolně a kojila jsem vždy do roka, mohla bych i déle, ale kvůli mému zdravotnímu stavu jsem byla nucena kojení ukončit... A sice nezažijete ten pocit, kdy miminko vytlačíte ven, ale i tak budete šťastná, že je s vámi na světě a bude úplně jedno, jestli rodíte nebo jdete na císařský řez. Prvně jsem byla taky zklamaná, hlavně, když jsem nemohla rodit ani to druhé a třetí už mi není doporučováno, ale řekněme si upřímně, má to i své výhody 😉
gepe
14. čer 2015
@hma ahoj, ja zvolila spinalni anestezii, jedno pichnuti, umrtveni od pasu dolu, kdy se do 5ti hodin po porodu opet komplet hybnost. Zadne hadicky apod. Napichli na sale, polozili a hotovo :-N Manzel celou dobu porodni i na siti na sale, po vyndani male jen na chvilku odesli, pak se vratili a vsichni 3 az do odvozu na Jip spolu.
Druhy den na jip jsem nevstala, ani po prevozu na sestinedeli 😃 blbe snasim bolest, ve vysledku vsak musim rict, ze jak jsem se rozchodila az obden po porodu, tak to bylo mnohem lepsi chodit a hybat se. Paty den nas pustili a pohoda. Jen netahat nic tezkyho a zvedat se z lehu jeste nekolik dni pres bok, kvuli siti. Preci jen je to brisni operace a je i sita deloha. Kdyz jsem videla nektere po vaginalnich porodech, nemohly chodit, sedet apod., tak mi jich az bylo lito. Vyhoda i sekce, mohli jsme si vse naplanovat, jelikoz jsme vedeli termin porodu. A reci o tom, ze kdyz zena neporodi dite vaginou nema takovy citovy vztah k diteti, je o neco ochuzena, ci dokonce dite ma trauma a je napr i mene kvalitni nez pipinou, jsou za me blbost. Protoze matkou muze byt kazda zena ktera porodi, ne vsak mamou 🙂
Kojeni, ihned po prvnim prilozeni na Jip a to plne.
Jo a v predsali pred vykonem jsem rekla sama anesteziolozce, ze kdyby se cokoliv delo a byla potreba celkova narkoza at mi ji daji. Videla jsem jeji velkou ulevu i mi podekovala s tim, ze to rada slysi, ze se s tim nesetkava. Potreba nebyla :-N nejsem typ co by rikal lekarum co maji delat a co je pro me nepristupne. Pro me podstatne bylo abychom ja i dite byly v poradku. 🙂
mwkaty
14. čer 2015
Ahojky, vím,že spousta holek bude asi radit epidurál, ale chci ti napsat svoji zkušenost. Měla jsem taky celkem dobré těhotenství, jen jsem si měsíc před porodem musela píchat clexane kvůli Leidenské mutaci. Hodnoty DD jsem měla dobré, takže to spíš bylo preventivně ke konci těhu. Malému se na svět nechtělo a tak po třech dnech vyvolávání šel ven císařem. Taky mi to bylo líto, ale jsem teď nakonec "ráda". Malý byl velký, přes 4 kila. Já jsem strašně drobná a mám úzkou pánev. K tomu pak doktoři po porodu císařem říkali, že měl špatně omotaný pupečník kolem krku. Tak jsem si říkala, že to tak asi mělo být. Ale po porodu mě strašně bolela záda. Špatně jsem se hýbala, ale jak mě víc bolelo to břicho, tak jsem to tak neřešila, ale doktorům jsem se zmínila, že mě záda bolí. Prý je to normální. Po týdnu bolestí jsem šla znova do nemocnice, nemohla jsem zvednout malého, ani si umýt ruce. Skoro jsem nedošla na záchod. Úplně mi to vystřelovalo do celých zad a naprosto mě to paralizovalo. Ale tam mě jen prohlédli a že mám zajít k praktikovi, že je to normální😕 Po třech týdnech jsme volali sanitku, nevstala jsem z postele. Měla jsem neuvěřitelný bolesti. Pořád jsem brečela. Transport sanitkou bylo peklo, fakt jsem řvala bolestí, když semnou někdo jen pohnul. Nakonec mi zjistily 3 nalomený obratle a pokročilou osteoporózu. Prostě šok. Ale na magnetický rezonanci jsem měla v okolí vpichu epidurálu hematom a ten mi nejspíš způsoboval ty silný bolesti. Něco mi tam utlačoval. Nalomený obratle jsem měla delší dobu, takže se na to přišlo i díky těm bolestem po epidurálu. Doteď, jsem 5 měsíců po CS, mě místo vpichu dost bolí. Cítím tam velký tlak. Moc se bojím toho, co bude. Snad už je nejhorší zamnou. Chci další miminko a určitě epidurál už nechci...u mě to bylo způsobené více věcmi, ale taky by mě nikdy nenapadlo, že zrovna já budu mít komplikace.Bohužel 😞
katerina1106
14. čer 2015
Oba dva porody jsem měla císařem, každý jinak.
První porod vyvolávaný, pomalu jsem se otvírala a malej se špatně okysličoval - akutní císař. Muselo to být rychle takže celková anestezie. Malýho jsem viděla až druhý den v poledne. Kojila jsem pak bez problémů 12 měsíců.
Druhý porod "normální", malej se na konci "seknul" a nechtěl ven. Už jsem měla píchnutej epidurál tak mi jen přidali víc anestetika a jelo se na sál. Malýho jsem viděla už na sále a přinesli mi ho hned jak mě dali na pokoj - cca 1hod., a nosili každý 4 hodiny na kojení. Kojila jsem taky bez problémů.
U obou jsem šla za 24h na normální pokoj a za dalších 24h jsem je dostala k sobě 🙂
Rekonvalescence stejná, rozdíl jen že u epidurálu dítě hned vidíš 🙂
akankeo
14. čer 2015
@hma Mam za sebou dvakrat epidural, jinak KP lze rodit normalne, jestli Vas tak rodit nechteji nechat, domluvte se v nejake fakultni nemocnici. Jedine co se udela je ultrazvuk v 38tydnu a pripadne tesne pred porodem aby se zkontrolovalo, jak ma prcek nozicky, pokud by je mimco melo blbe zvoli se cisar. Mela jsem to stejne, porod KP domluveny, mela jsem k tomu dulu, protze sem taky byla prvorodicka, ale bohuzel se vyskytly na tom ultrazvuku v 38.tydnu selhavajici prutoky, takze sem sla jeste ten den pod kudlu. Ja byt Vami bych si nechala otevrenou i cestu pro prirozeny porod, pokud vse bude vypadat dobre, cisar je prece jen operace a muze zkomplikovat dalsi tehotenstvi, ale sama uvidite, jak se budete citit, kdybyste se porodu mela bat, pak je cisar asi lepsi. Takze pokud preci pujdete na toho cisare, epidural ma tu vyhodu, ze miminko uvidite nez Vas odvezou na jipku, domluvte si to s personalem, v mem pripade byla snaha miminko i prilozit ale bohuzel se na operacnim sale nepodarilo. Budete mit taky vetsi sanci prevozu na sestinedeli, v prvnim pripade me prevazeli pokud se nepletu 8 hodin po operaci a 10 hodin po ni, co uz mi dokapaly vsechny kapacky mi pak dali malou coz bylo super, protoze sem nemela cas na fnukani a mela sem u sebe svuj poklad. Po celkove narkoze pokud vim tyto vyjimky delat moc nechteji a opravdu se musi byt tech 24 hodin na jipce. Ale s plnou narkozou zkusenot nemam a pokud budu mit na vyber, opet si ji nenecham dat, abych dite videla pokud nyni vse dopadne a jizva mimco udrzi...
bambullkaa
14. čer 2015
Ahoj, celé těhu jsem měla OK a na miminko jsme se těšily ostatně jako všichni 🙂 Najednou mi ve 37tt praskla voda a hurá já jsem rodila 🙂 Původně jsem měla hezky rozjetý porod, ale nakonec se mi malý "zasekl" a nemohl ven, proto se lékaři rozhodli pro císaře. Šla jsem do celkové narkózy. Poslední co si pamatuju je jak mi dali kyslík a dali mi čichnout uspávací látky. Pak jsem se probudila na JIPce. U postele jsem měla svého muže a sestřičky mi přinesly náš milovaný malinký 3,5 kilový uzlíček. Vše proběhlo dobře a po sedmi dnech nás pustili domů. Nelituju svého rozhodnutí. Já se spíš naopak bála epidurálu a toho, že by ho špatně píchli. Takže v případě dalšího císaře si opět dám celkovou narkózu. Je to mé rozhodnutí. Co se týká kojení atd..tak jsem nekojila kvůli vpadlým bradavkám, ale odstříkávala jsem (na ty bradavky nemá císař vliv). Co se týká jizvy, tak když se o ní správně pečuje, tak by se nic nemělo stát.
cabo
14. čer 2015
Ahoj, me se maly taky neotocil a predpokladana vaha byla 4kg,takze mi dr.navrhla cisare. Mela jsem to jako ty,strasne me to mrzelo. Ale rekla jsem si,no co,hlavne ze maly bude v poradku. Sla jsem si do nemocnice naplanovat cisare. Protoze jsem chtela manzela u porodu, zvolil jsem castecnou narkozu. No nebylo to tak bezbolestne jak jsem si predstavovala, museli me jeste 3x dopichnout do zily.... Pak uz nevim,probrala jsem se az kdyz me odvazeli ze salu. A anesteziolozka hlasi-vy uz citite nohy,ze? Ja ze ano a ona-hmmmmm,mate rychly metabolismus. Takze to co jsem prozivala u porodu urcite neni bezne!
Po vyndani maleho se s nim manzel presunul vedle k pediatrovi ke kontrole,manzel si ho nafotil a pak uz me cekali pred pokojem. Musela jsem lezet az do vecera a nepohnout moc hlavou,hodne pit. Ono stejne na zadny pohyb clovek nema pomysleni,je rad ,ze mu kape infuze s leky od bolesti. Syna (vaha 3,95kg) mi donesli navecer na prilozeni. Dalsi den rano jsem musela vstat a zacit chodit a dalsi den uz mi dali syna na pokoj. Leky jsem mela jem druhy den po cisari,pak uz to slo.
Mela jsem malo mleka,ale ne kvuli pozdnimu prilozeni. Prsa se mi druhy den nalila tak,ze mi az stvrdla a musela jsem masirovat. Bohuzel me mlicko nestacilo tomu memu jedlikovi. Urcite se timto nenarusil vztah maminka-miminko!
Drzim pesti!!!
cernovlaska
14. čer 2015
Ahoj🙂
já akutní císař, po x hodinách bolestí, takže v celkové narkóze. Probuzení peklo, rodila jsem v Plzni a tam převezou na JIP a nikdo k tobě nemůže, nevěděla jsem nic, jak malej, co muž, bolelo mě břicho, fakt hnus :-S . Malého mi přivezli jen jednou, až večer ( narodil se 12:45 ), přiložení v té poloze nevyšlo, druhý den převoz na šestinedělí, laktace mi najela 4.den po porodu a kojila jsem 8 měsíců a vztah mami vs. mimi ok, jen já jsem to nesla špatně psychicky, že jsem nerodila normálně a trvalo mi to pár měsíců než jsem se dala úplně do kupy. Souhlasím s řádným výběrem porodnice, pokud půjdeš do EPI, já osobně bych, pokud bych musela sekcí, asi silně uvažovala o EPI, ale můj muž o tom nechce ani slyšet, má strach z toho vpichu...nicméně je malá natočená hlavičkou dolů a pokud nebude mít víc než 4kg, tak to zkusíme normálně a uvidíme 😉
no a taky bych asi možná zkusila oslovit nějakou dulu, kvůli přirozenému porodu, ale to je i hodně o tobě 😉
Držím pěsti a jak píšou děvčata, je úplně jedno, jak se miminko narodí, důležité je zdraví vás obou a tvoje psychika x-)
elana
14. čer 2015
@hma mám za sebou 1x sekci v CN a 1x sekci ve spinálu a rozhodně jsem pro spinál. Vlastně mě nenapadají žádná negativa...a že bych se nesměla hýbat? to si nějak nepamatuju, upřímně řečeno první den jsi ráda, že se můžeš placatit na zádech a NIKDO tě nenutí točit se z boku na bok, natož se obracet na břicho (což pár dnů nato přijde). Mlíko se mi rozjelo u obou stejně, 4. den, malýho jsem teda nekojila (to byla ta CN), ale on se nechytl, mlíko bylo. Dceru jsem kojila 15 měsíců, ta se snažila krásně ještě na JIPce, kam ji nosili.

celkový zážitek z prvního císaře fakt naprd...divný, neukončený, probuzení do plné bolesti (u spinálu to přichází k sobě postupně), pocit ukradenýho břicha, lítost nad tím, že jsem neslyšela jeho první pláč...tohle asi nikdy nezpracuju a přitom šlo normálně o sekci plánovanou, žádný akuťák. Podruhé úplně jiný, nádherný a plný zážitek, pamatuju si každou vteřinu, každé slovo co na sále zaznělo, i ten krásný křik co se jím rozezněl. Určitě jsem pro spinál, spinál a ještě jednou spinál, zavádění bylo chvilička, doktorka byla moc šikovná (ale tohle je prostě o štěstí, někomu se to napíchnout ani nepodaří).

zároveň ale respektuju a rozumím tomu, že někdo svou hrůzu z píchání do páteře nepřekoná, někoho ani neláká slyšet ten mumraj na sále a cítit, jak se mu hrabou v břiše. Pro toho je určitě lepší CN. Rekonvalescence a bolestivost rány je samozřejmě stejná.

držím palce ať se rozhodneš správně a ať rozhodnutí nemusíš nikdy litovat 😉
ninanela
14. čer 2015
U mne plánovaná sekce, na sále se mne Dr ptal, jakou zvolíme anestezii, bylo mi to jedno. Chtěl hned celkovou, no sestřička už chystala roušku na lokální. Takže sekce v epidurálu. Vpich malinká bolest, jen jak tahali holčičku tak jsem cítila velký tlak, jakoby ji fakt ze mne tahali na silu, no na to mě sestřička upozorňovala předem. Pak jsem hned viděla dceru, hned mě odvezli na šestinedělí a do 2 hod. mi malou přinesly k sátí. Bolesti začaly asi za 3 hod. po operaci, dostala jsem analgetikum venozne a pak už jsem vydržela bez injekcí. Ráno byla operace a hned večer jsem byla ve sprše. Malou jsem dostala asi za 2 dny a na 5 den už jsem byla propuštěna. Trochu nepříjemné bylo vytahování drénu na druhý den po op.Když bych měla možnost si vybrat jdu znovu do toho tímto způsobem. Ještě kojím 🙂 (i když kojení pro mne bylo daleko horší nežli samotná operace. Ale to tě nebudu strašit.)
1kolousek1
14. čer 2015
Já si císařský řez teda nevybírala. Musela jsem ho okamžitě podstoupit s celkovou narkozou. V 10:35 se malá narodila, ve 12:00 jsem se probudila z narkozy, sestřičky mi oznámily, že mám holčičku a že spinká a nechtějí jí budit, v 19:00 mi jí donesly. Hned se přisála a od tý chvíle jsem jí bez problémů kojila. Ještě ten den, se mě zeptali, zda chci, aby mě přišla omýt sestra nebo jestli to zvládnu do koupelny .. No, bolest jako blázen, strach z toho že se mi utrhnou hadičky zapíchnutý v rodidlech, ale zvládla jsem to s podporou dvou sestřiček i do tý sprchy. Maličkou miluju nejvíc na světě, takže na mě určitě neměl císař jakkoliv negativní vliv .. 🙂
eliska_z
14. čer 2015
Co si vybrat moc neporadím, nemám s tím zkušenost, ale můžu povzbudit, že KP není překážkou přirozeného porodu. Také jsem rodila malého KP. Já se naopak bála císaře, jako čert kříže. Všechny předchozí operace u mě končily z různých důvodů špatně, takže jsem byla za možnost rodit normálně ráda. A nebyla to žádná hrůza, teda až na ten nástřih. Být tebou, zkusím najít porodnici, kde mají s těmito porody zkušenosti a případně i nějakou soukromou PA. Jinak pokud bych někdy v budoucnu měla jít na císaře a mohla si vybrat, šla bych do epidurálu. Kdyby něco, stejně by mě uspali na celkovou, a ta možnost vidět miminko hned po narození je k nezaplacení. 🙂
melis7
14. čer 2015
@hma No,ono hodne zalezi na porodnici.Nekde nechteji mimco KP prirozene porodit a strasi vsim moznym a nekde KP rodi uplne bezne.Jestli cisardky rez opravdu nechces,poohledla bych se hlavne po jine porodnici.
Pokud ti cisarsky rez nevadi,doporucuju spinal.Videt hnedle miminko je k nezaplaceni.Ale pojud se bojis a vadilo by ti,ze vsechno slysis a troch citis jakesi tahani v brise a predstavis si,ze te zrovna tam operuji,tak doporucuju celkovou narkozu.
hafika
14. čer 2015
Mám za sebou dva plánované císaře, první kvůli KP, druhý dvojčata KP (tam už nebyla opravdu žádná možnost přirozeného porodu). Oba porody byly se spinálem, ale jsem bohužel jeden z těch, co jim to úplně nefunguje. U prvního porodu jsem cítila stále špičky nohou a mohla hýbat prsty (ale jen jimi), ale přesto mě (s mým souhlasem), zkusili otevřít, řezání ještě šlo, ale rozevření břicha jsem nedala, tak mě uspali. Po druhé velmi podobné, ale měla jsem velkou rýmu, dvojčata a anestezioložka se bála mě uspat, takže mi pomohla vydržet celý porod (až na konci mi operující doktorka řekla, že cukám nohou - jsem si myslela, že se mi to zdá a upínala se k tomu jako k útěku od bolesti). Bylo to náročné, bolestivé, ale jsem za to ráda. To že mi po operaci přiložili aspoň na chvíli děti pro mě vše vykoupilo. Dost mě totiž mrzelo, že po prvním porodu si pamatuji syna jen jako rozmazaný flek a nebyl přiložený k prsu. Jinak všechny děti jsem potom viděla až za víc jak 24 h po převezení z JIPu a na kojení to nemělo žádný vliv, kojili jsme dobře a dlouho. Kdybych měla znovu rodit (pro mě už automaticky císař), půjdu znovu do spinálu, jen budu chtít mít k sobě někoho podporujícího, kdo mi pomůže bolest zvládnout.
hma
autor
15. čer 2015
Ahoj, díky moc všem za vaše reakce, názory a zkušenosti. Všechno si to tady dokola pročítám a prostě si to v sobě budu muset ještě pořádně promyslet, srovnat, probrat to i s doktory v nemocnici. Rodit budeme v Č. Krumlově, z té porodnice a z přístupu personálu mám dobrý pocit, ale samozřejmě o porodu "nic" nevím a raději dám na odborníky. U epidurálu se právě trochu obávám i těch pocitů, když člověk vnímá všechny zvuky na sále, tlak v břiše, vlastně možná i bolest, ale ten pocit, že miminko hned uvidím a uslyším, ten bych prostě chtěla zažít... Jsem z toho všeho taková divně rozpolcená... To je tím, že má člověk možnost volby a přemýšlí nad různými možnostmi a variantami! Je mi jasný, že po x hodinách přirozeného porodu je pro mnoho maminek císařský řez v celkové narkóze kolikrát vysvobozením a třeba v tu chvíli ani neřeší to, že by to mělo být jinak... Já holt nad vším moc přemýšlím, ve všem bych chtěla mít jasno a na všechno bych chtěla být "připravená", přitom sama vím, že to nejde 😃
mykolaapsi
15. čer 2015
@hma Ahoj, já rodila v ČK prvního syna sekcí v celkové narkóze (byl to akutní císař). V 17,00 se malý narodil, v 19,00 jsem se vzbudila a malého mi ihned přinesli na pooperační pokoj. Pak mi ho nosili co 3 hodiny. V půlnoci jsem se poprvé postavila na nohy a ráno po vizitě už jsem se stěhovala na oddělení šestinedělí (po svých) a malého jsem mohla mít už u sebe (záleželo na mně). Bohužel nemám možnost srovnání se sekcí ve spinálu. Chci ti ale říct, že se bát nemusíš, v Krumlově jsou naprosto skvělí, budou se o tebe starat jak o miminko a nemají žádnou JIP, nemusíš ležet 24 hodin napojená na přístroje apod. - pro mě to byla výhoda.
hma
autor
15. čer 2015
@mykolaapsi Ahoj, mockrát díky za podporu. Já mám právě ČK zaprvé kousek a zadruhé mám z porodnice fakt docela hezký dojem (z toho jejich přístupu a chování - mohu tedy zatím posoudit jen jako těhotná), tak to pro mě byla docela jasná a jednoduchá volba. Tak jsem ráda, že čtu, že ta péče a podpora je opravdu taková, jak to vypadá. A doufám, že i pro mě císařský řez a první dny po něm budou snad v pohodě, i když se toho bojím a nevím, co mě čeká, co bude a nebude atd. Prostě tak trochu vystrašená a vyplašená prvorodička, která o tom nic neví... Ještě jsem se chtěla zeptat - jak jste zvládali první dny po císařském řezu doma? Myslím tím třeba chůzi do schodů (máme patrový dům a schodům se člověk prostě nevyhne), starost o miminko, o domácnost atd. A jak se správně starat o jizvu, abych z toho neměla nějaké komplikace?
sariky
15. čer 2015
@hma ja rodila cisarem v celkove anestezii a asi jsem rada. Pro me byl vetsi strasak pichani do zad nez to, ze neuslysim miminka hned. Vsechno ma svoje pro a proti. Kazdopadne po cisari jsem sla hned druhy den na sestinedeli, nikdo se se mnou nemazlil, normalne jsem musela fungovat. Bolest po cisari je strasna, me bricho bolelo asi rok. Chuze do schodu neni tak bolestiva, spis vadi vstavani ze sedu, z lehu atp. To zvladnes, neboj.
cernovlaska
15. čer 2015
@hma rekonvalescence je sice malinko náročnější, přeci jenom máš sešité břicho a hůř se ti vstává z postele a tak, ale zase můžeš sedět a schody mi nijak zvlášť nevadily. Taky je to hodně o tobě, jak moc sneseš, já jsem byla, hned druhý den po sekci, rozhodnutá, že chci mít malého u sebe, takže jsem se snažila chodit a fungovat, ale jsou i maminky, které to prostě nedají a potřebují delší dobu na odpočinek. Každá to máme holt jinak 😉
Na jizvu jsem, od začátku, používala měsíčkovou mast, mazala jsem ráno a večer a musím říct, že i díky dokonalému stehu, tomu mazání a nošení vysokých, stahovacích kalhotek, mám sotva viditelnou čárku x-)
hafika
15. čer 2015
@hma Ono je to člověk od člověka. Pro moji kamarádku byla rekonvalescence po plánovaném císaři děs běs, bolesti, nezvládala dítě, měla laktační psychózu. U mě v pohodě po obou císařích, od druhého dne jsem měla pocit, že nemuset se starat o mimčo a moci jen ležet, ani nepotřebuju analgetika, taky jsem brala spíš méně prášků, než mi dávali. Doma už úplně OK, léky jsem nepotřebovala. Péče o první dítě byla krušná, ale spíš z neznalosti. Po druhém císaři jsem zvládla i dvojčata s dvouapůletým, od pátého týdne jsem s nimi už sama chodila na procházky, a to bydlíme ve čtvrtém patře bez výtahu (dřív jsem nezvládla dát dítě do nosítka a nosit dvě autosedačky bylo na mě moc). Nějaké extra šetření v mém případě nebylo možné, přeci jen po šestinedělí měly děti dohromady přes 8,5 kg a dost často jsem je musela poponést obě, ale i tak se jizva zhojila dobře.
mykolaapsi
15. čer 2015
@hma je to opravdu případ od případu. Já byla v pohodě snad už 3.den po operaci, doma už jsem o jizvě skoro nevěděla, nikdy jsem se o ní nestarala a není skoro vidět. Otěhotněla jsem 17 měsíců po císaři a vše v pořádku, nikdy mě nebolela, rodila jsem podruhé přirozeně. Zkus věřit, že právě ty budeš ten šťastný případ 😉 A do porodnice v ČK se opravdu těš, moc ráda na oba porody vzpomínám 🙂
cabo
15. čer 2015
@hma nevim jestli jsem mela stesti,ale doma uz jsem o jizve skoro vubec nevedela. Potrebovala jsem vytahnout neco z dolni skrinky, drepla jsem si a ani si jizvu neuvedomila. Jen vstavani z postele bylo natocnejsi. Ale dalo se to a za par dni uz i to bylo v pohode.
Leky jsem prestala uzivat uz druhy den po cisari. Takze neboj,bude to dobry!
adammaty
15. čer 2015
Já rodila druhého synka také císařem, protože při prvním porodu jsem měla DIC, tak jako prevence komplikací. Zvolila jsem epidural. Kdybych věděla co vše se může stát, tak bych si to hodně rozmyslela a za sebe bych si v epiduralu nenechala udělat už nic. Přestože jsem po porodu byla na JIP déle jak den a jen ležela, rozjel se mi postpunkční syndrom, což znamenalo ochrnutí od prsou nahoru. Syna jsem nemohla ani uzvednou, dojít si na WC či do sprchy bylo úděsné. Bolesti hlavy nesnesitelné a to mám z minulosti zkušenosti s migrénou, tohle vše předčilo. Chtělo se mi brečet, neměla jsem ani chuť syna vidět, a to jsem se tak moc těšila. Nutné zákroky - krevní zátka, následné rehabilitace jen pomalu odsunulo velké bolesti. Díky péči rodiny o syna i mě, jsem se s tím vypořádala asi tak za 2 měsíce. Dnes jsem naštěstí již v pořádku a tohle je má noční můra. To, že jsem syna po narození viděla asi tak 3 minuty bych klidně oželela vědět co mě čeká. Kojení bylo díky těm bolestem docela boj, brala jsem silné léky na bolesti, ale nakonec to doma klaplo a naštěstí kojím synka ještě dnes, kdy je mu rok. Jo a bolest jizvy, druhý den to bylo OK, na tu bych ani žádné léky nepotřebovala.
radapokec
16. čer 2015
2x císař v epiduralu. Super přístup, kojení u obou děti už na druhy den a az do roka u obou. Doporučují epidurální, vše vidíte, mimco hned ukázali po vytažení. Manžel u hlavy, vše super. Akorát pak druhy den to rozchodit, po trosickach to jde, do týdne az dvou je to OK. Pokud nejsou komplikace. Držím palce
arien_black
18. čer 2015
Rodila jsem plánovaným císařem ve spinálu. Píchnutí do zad jsem téměř necítila. Sestřička mě přidržovala, abych se náhodou nepohnula. Při operaci jsem necítila fakt nic, jen to se mnou trochu "házelo" na operačním stole 🙂 Na sále byl se mnou manžel a povídali jsme si. Malýho mi ukázali hned po vyndání a pak na ošetření šel se sestřičkou i manžel, aby si ho mohl vyfotit. Pak se s ním vrátil za mnou. Uvolnili mi ruku, abych si malýho mohla hladit.
Po operaci to určitě nebylo tak, že bych se nesměla hýbat. Měnili mi podložku na posteli, takže jsem se musela přetáčet na bok. To bylo docela zajímavý, když jsem ještě necítila spodní část těla :-N
Měla jsem ale komplikace a dvě hodiny po císaři jsem musela na revizi. To mi už dali celkovou narkozu. Byla jsem za ni ráda. Kdybych měla epidural, tak by mi jen připíchli anestezii a to nevím, jestli bych psychicky dala... :-S Komplikace byly kvůli tomu, že mi při císaři odstranili i myom na děloze a hodně to krvácelo.
Mlíko se mi spustilo 3. den a z porodnice jsme odcházeli v termínu 5. den po císaři (den porodu se nepočítá)
neslusanka
23. čer 2015
Já mám za sebou dva porody císařem. První akutní, neplánovaný - začaly mi kontrakce, po x hodinách nesnesitelných bolestí jsem si nechala píchnout epidurál, porod stále v nedohlednu. Po zavedení epidurálu mi natočily monitor a potom prý mohu vesele si dělat co chci. Bohužel k tomu už nedošlo, na monitoru viděli špatné srdeční ozvy miminka, tak se rychle jelo na sál. Uspali mě celkově, žádnou možnost mi nedali. Bohužel po porodu jsem měla já veliké komplikace, skončila jsem na ARU, takže syna jsem viděla a kojila až čtvrtý den. Bála jsem se, že už se mi mléko nerozjede, že nebudu moct kojit a i tak v pohodě, kojila jsem 7 měsíců (pak už syn nechtěl :-p ). Druhý porod byl už tedy plánovaný císař a mohla jsem si vybrat, zda chci uspat celkově nebo spinál. Viděla jsem u spinálu jen samé výhody, je to i šetrnější pro všechny, mohu být stále při vědomí, syna mi hned po vytažení dali, mohla jsem si ho pohladit, políbit.... A vždy kdyby náhodou něco, mohou mě uspat, kdežto naopak už to nejde. Po operaci mě převezli k synovi na první přisátí a pak jsem byla na jipce, kde mi syna vozili na kojení. Oproti prvnímu porodu totál pohoda, celkově ve všem. Za mě rozhodně spinál. Píchli mi epidurál tedy už 2x a oba v pohodě, ani jsem to necítila, hýbat jsem se mohla v rámci možností také. Jen při zavádění to chce nehýbat se. A na to, že jsem u prvního zavedení měla šílené kontrakce, byla jsem celá rozklepaná, tak jsem nechápala, jak po mě mohou chtít, abych se nepohla. Ale asi do mě něco napumpovali a já se uklidnila a šlo to. Tak přeji šťastnou volbu, neboj se a hlavně zdravíčko

Sem začni psát odpověď...

Odešli