Císařský řez - spinální nebo celková anestezie?
Do má jaké zkušenosti ohledně císařského řezu?
@bartakova_veronika Taky názor. Měla jsem dojem, že o tom by to mělo být.
Ahoj holky, mám to za sebou a spinálně je lepší. Víc se mohu hýbat a miminko jsem měla u sebe. Není to potom taková bolest jak u normálního císaře. Syn byl během 30 minut venku. Zatím žádný problém. 😉
Gratulace k miminečku!!! 🙂
@nikoldarb tak to gratuluju!ja bych treba castecnou anestezii neprezila,ten pocit,ze do me nekdo reze no fuuuuj,asi bych jim tam omdlela :D
@nikoldarb já od zacatku těhotenství věděla, ze chci cisare.. prirozene pocaty dvojcatka.. bezproblémové těhotenství, ale i tak mi v Praze Podoli nabídli jak chci rodit, tak bylo jasno. Vybrán spinal, chtěla jsem je hned videt.. krásný zážitek! 24h před porodem jsem už ležela sama na nadstandartu a nervovala se😉 úplně zbytečně! Příjezd na sál, rychle vysvětleno jak to bude probíhat, napichnuti do páteře, ruky, pak si lehnout, slyším jak mi říkají, ze mi natrou bricho, lékaři si povídali o dovolených a najednou slyším křik miminka😉 a v tu samou minutu druhy.. vuuuubec nic jsem necítila, žádný tahání, tlaky.. převoz na JiP a euforie neskutečna.. ze jsem to zvládla a jsou krásný a zdravy😉 paradoxně mě nejvíc bolela ta kanyla do hřbetu ruky.
@misa357 tak ne každý se na to cítí 🙂 rozhodovala jsem se dlouho a když jsem věděla že manžel u porodu být nemůže - některé porodnice mají povoleno i u císařského řezu, že může být manžel .... tak jsem se nakonec rozhodla do úplné narkózy a nelitovala jsem a ani po 10ti měsících nelituji ... ano malou mi neukázali hned a neslyšela jsem její první brekot, ale nelituji svého rozhodnutí ... kdyby manžel mohl být u císařského řezu, je jasné jak bych se rozhodla a přetrpěla to ... ale byla to úplně moje první operace tak jsem na to prostě neměla sílu jít spinálně a být při vědomí. Myslím, že bych jim tam asi zkolabovala .... a když mě ještě sestřička strašila, že většinou se stává, kdy maminky se rozhodnout na spinál, že je stejně nakonec úplně uspí, protože to cítí a nevydrží to ... dokonce vím jaká můžou být rizika, když to špatně napíchnou ... takže jsem nakonec měla jasno ... každý to vidí jinak 🙂 takže i kdybych šla spinálně a nevydržela šití - cítila to atd ... bylo by mi nevolno asi bych do toho šla a nechala se později úplně uspat .... vím, že i hodně maminkám po spinálu nebylo dobře atd ..... já po úplně narkóze byla v pohodě ... ano není to příjemné, když se člověk po uspání probudí ale jinak pohoda ....
@nikoldarb gratuluji k miminku 🙂 každý to má stanovené jinak 🙂 já i po úplné narkóze jsem fungovala v pohodě .. akorát malou bych neměla tak či tak hned u sebe ... těch 24 hodin na jipce by stejně byla a pak jsem jí měla v inkubátoru ještě jeden den u sestřiček, až další den jsem si jí už mohla vzít k sobě i s inkubátorem 🙂
@zelenaesmolda mám stejný pocit ... také jsem se bála toho, že bych se jim tam složila atd ... takže konečné rozhodnutí nakonec bylo jasné ... když už nastal den D tak jsem stejně váhala ale musela jsem se rychle rozhodnout neboť jsem nakonec stejně šla o den dříve a rozhodování tak pro mě bylo o skoro 24 hodin kratší když mi nakonec odtekla plodová voda a malá by se tak či tak narodila dřív než v termínu
@loylii právě té bolesti jsem se nejvíc bála, napíchnutí do páteře atd ... a to že se jim to nemusí povést a napíchnout to špatně ... už když mi napíchávali prvně kanylu když jsem tam byla ve 28 týdnu kvůli slepáku tak mi to stačilo .. napíchnutí až na potřetí a ještě mě ta kanyla druhý den bolelo a pálela .... při nástupu 35 týdne tak mi píchli kanylu naštěstí napoprvé ale též po třech až čtyřech dnech jsem jí chtěla vyndat, protože to už bolelo ale tak to už je po takové době normální, tak mi jí zase vyndali a ve 37 týdnu zase napíchly kvůli císaři tak to také nebylo příjemné a byla jsem ráda, když mi jí konečně mohli zase sundat ... ale je pravda že na potřetí byla asi nejlépe napíchnutá ... záleží i na sestřičce, která tam byla .. jedné slečně to tam napíchávala snad 5x - 6x bych je asi zabila .... takže spinál šel raději stranou
@bartakova_veronika u mě to napichli napodruhé... no nepříjemný to teda bylo. Ale tím, ze jsem všude četla jaká je to hrůza, mě docela překvapilo, ze to nebolelo, jen děsně nepříjemný tlak a pocit...
holky, které jste měli císaře, jakým způsobem jste o jizvu pečovali aby to moc nebolelo a mohly jste se věnovat miminku? Je vůbec něco takového?
@emilkamilka když neděláš blbý pohyby, tak to téměř nebolí. Normálně funguješ, akorát musíš dávat pozor na ty pohyby... Nejhorší je zvednout se z lehu, je dobrý se rukou něčeho chytit a přitáhnout. Taky není dobrý se smát, kašlat, kychat... Za dva týdny už je to v poho 😉
@emilkamilka hodně vetrat a i přes den omyt, ale to je spíš rada, aby nehnisala rána. Bolet to prostě chvilku bude.
@emilkamilka Jj, jak píše @kittyy17 - opatrně a jde to. Mně třeba doktor říkal, že spousta maminek si myslí, že když bude týden ležet bez pohybu, že se to zahojí "samo", ale není to tak, tu bolest musí překonat každá, a když to bude odkládat, moc si nepomůže. Takže jsem na tom zamakala už v nemocnici...a čtvrtý den po porodu už jsem si za prckama na kliniku vzdálenou cca 400 m došla sama po svých, bez pomoci, za týden už jsem dělala všechno, jen občas v tom zatáhlo, a za dva týdny už jsem o ničem nevěděla 🙂
A pokud potřebuješ kašlat, pomohlo mi při tom přitisknout si na jizvu měkký polštářek - pak to není tak hrozný 😉 A ohýbat se, když to třeba něco spadne, s jednou nohou dozadu, jako bys dělala holubičku, taky to pak skoro nebolí 😉
@emilkamilka musíš hodně chodit, žádné lenošení, už na JIPce pokročit nohy a opatrně pokládat střídavě na bok kolena, ale to to tam poradí... Co nejdřív rozhýbat
@oveckaluky já jsem po druhém císaři trajdala s miminkem na vozítku po chodbách porodnice, na mě sestřičky z dětského koukaly jak na debila, a sestřičky z gynekologie chválily 😉
@emilkamilka miminko jsem dostala na pokoj hned druhý den, když jsem vstala z postele, a pravidelně mi ho nosily na kojení
Ziji mimo CR a poku se dite nenarodi predcasne tak je proste rovnou s maminkou, hodne me prekvapuje kolik z vas pise, ze miminko nemelo hned u sebe... nebo neprobehl rovnou bonding..
Mam zasebou dva planovane cisare oba ve spinale. Prvni hororovy prubeh, spatne pichnuti, nasledna nesnesitelna bolest hlavy (bylo toho vice, nebudu rozvadet). Po tom prvnim jsem mela hruzu z toho druheho a chtela jsem celkovou. Jenze pri jinych operacich po celkove zvracim, coz na rozrezane bricho nedoporucuji. Tak me v (jine) porodnici premluvili na spinal (pro mimi jednoznacne lepsi, neni uspano a lekari maji tim vice casu na zakrok, jizvja je pecliveji zasita, atd-mam to z prvni ruky, mama je operacni instrumetarka, pri celkove se musi spechat at je mimi rychle ven z toho uspani). Mela jsem takovy strach, ze jsem na stole brecela a klepala se strachy. Na me obr prekvapeni jsem vpich skoro necitila, vse probehlo bez problemu i nasledne po zakroku a celkova rekonvalescence mnohem lepsi. Takze hodne zalezi na nemocnici, personalu, proste jak se to udela. Miminko jsem vzdy videla hned, nasledne se lezi na kapackach (nebudu lhat, boli to hodne i pri lecich na bolest) a mimi nosili pravidelne na prikladani.
@kittyy17 Já po prvním nemohla kvůli vysokému tlaku, a teď dvojčata jsem u sebe neměla, byla na jiné klinice ☹ I proto jsem si vyžádala propuštění o den dřív, deptalo mě to tam - jediná bez miminka...
tak můžu porovnat celkovou i lokální anestezii.
Celková: prováděná ve FN Olomouc před 10 lety. Čekala jsem jednovaječná dvojčata, rodila jsem v 36+2, kluci byli šikovní a nemuseli ani do inkubátoru. Měla jsem celkovou anestezii, kluky jsem hned neviděla, před sálem na ně čekal manžel a fotil. Byla jsem 24 hodin na jipce. Rodila jsem v 9hod ráno, kluky jsem viděla až nějak ve 2 hodiny odpoledne, to mi je sestřička ukázala, ani nepřiložila tenkrát. Je fakt, že jsem byla dost mimo, nevím, co mi dávali, ale moc si nepamatuju, jen sem koukla na kluky a víc nevím. Druhý den jsem se postavila na nohy. Držely mě 2 sestřičky, motala se mi trochu hlava a podlamovaly nohy, dovedly mě do sprchy a tam už to celkem šlo. Bolest jsem necítila, po sprše jsem se otřepala a po převezení na pokoj jsem byla v pohodě už a chodila. Kluky mi dovezli asi až po hodině a měla jsem je u sebe, odvezli si je až na noc, kdy mi dali ještě oblbovák, od dalšího dne jsem už nic na bolest nechtěla a kluky jsem od sebe už nedala. Rodila jsem v úterý a v pondělí jsme šli domů. Už jsem tam víc chtít nechtěla, neměla jsem mlíko, o chování sestřiček nemluvě, ale to je jiná kapitola, prostě jsem řekla že dem dom. O jizvě jsem ani nevěděla. Část kovových svorek mi vytáhli před odchodem a zbytek jsem tam jela druhý den po propuštění. Doma jsem fungovala jako bych ani nerodila, možná to bylo tím, že jsem byla nabytá od kluků a nic jinyho jsem nevnímala. Jizva krásná, bledá, bez komplikací.
Lokální: Rodila jsem koncem srpna ve Šternberku. Byl to velmi zvláštní pocit, necítit nohy, vědět, že se tam něco děje, ale jakmile vytáhli malyho a já ho viděla a mohla chovat, bylo to super a nepopsatelny. Napíchnutí proběhlo bez problémů a na poprvé, i když mám mírnou skoliozu. Zašití bylo docela rychly, aspon mě to tak přišlo. Manža s klukama čekal před sálem a malyho taky hned viděli a byli s ním, já byla 2 hodny na porodním sále, kde se mnou byl manža i kluci, po 2 hodkách jsem byla už na pokoji a to nám tam dali hned i malyho, takže jsme cely odpoledne byli všichni pěkně spolu. Druhy den ráno se postavit na nohy bylo krušny. Bolelo to jako čert, oproti tomu před 10 lety fakt síla. Měla jsem vstřebatelny stehy. Točila se mi hlava asi víc jak hodinu jsem to rozdychávala, pak se to začalo lepšit. Měla jsem přepadly bříško, tak jizva trochu zlobila, jak jen to šlo jsem větrala nebo si tam dávala vložku aby sála vlhkost. První dvě noci a vstávání nebylo nic moc. Musela jsem opatrně na bok a zapřít se rukou, chce to hodně chodit, hýbat se. Rodila jsem ve čtvrtek a v pondělí v poledne jsme šli domů, o jizvě jsem věděla, ale dalo se to přežít bez prášků. Po cca 14 dnech jsem měla asi tak necelý centimetr jizvy jakoby otevřený a hnisalo to trochu, po pátrání po netu jsem si koupila řepík a dala si na to obklad. Během noci už byla vidět změna a po dvou dnech se to krásně zahojilo a zacelilo, sama sem koukala jakej je to zázrak. předtím jsem si na o střikala stříbro ve spreji, to taky hodně pomohlo. Teď jsem 8 týdnů po porodu a už je to fajn. jizva je klidná, skoro už celá bledá. Krvácela jsem 4 týdny. Oproti tomu prvnímu císaři to bylo horší, ale ono je to spíš tím, že jsem o 10 let starší a mám horší kondičku, o si myslím udělalo své. Mám nadváhu měla jsem těhu cukrovku a vysoký tlak.
Každopádně pokud to jde, běžte do lokální, vidět to škvrně pár vteřin po vyndání je opravdu k nezaplacení. A přeju vám, ať se vám jizvy a bříška hojí krásně a moc vás netrápí.
@teeerez Tak bavíme se tady o výběru. Když žena na výběr nemá, logicky, je to něco jiného. A pardón, že nemám 5 dětí, abych měla oprávnění napsat svůj názor.