Kdo už rodil, napište radu prvorodičkám

Mám jeden porod za sebou a doufám, že aspoň jeden ještě před sebou🙂. Každá jsme jiná, ale co bych doporučila:
1) v těhotenství cvičit - jóga nebo pilates, stačí doma; nebo aspoň hodně chodit, ta fyzička se pak hodí;
2) pokud budou v porodnici nabízet epidurál, tak neodmítat 🙂 ;
3) pořídit si ruční odsavačku na mateřské mléko - měla jsem hodně spavé miminko a s kojením jsme opravdu dost bojovali a toto mě zachránilo 🙂

Držím palce, ať vše proběhne jak po másle 🙂

Pred rokem a pul jsem take rodila poprve. Porod jsem mela vyvolavany, protoze se melo a narodilo vetsi miminko. (4,2 kg a 53 cm). V 7 rano tabletka, od pul 10 hod kontrakce., narozeni syna 22:43. Vetsinu casu jsem travila ve sprse, kdy me pritel teplou vodou sprchoval zada, za to jsem mu velmi vdecna, protoze nejvetsi bolesti byly prave do zad. Dostala jsem celkem 3 epiduraly, jeden v 16:30, druhy v 19:00 a treti 19:45 hod. O epidural jsem si nerikala, dali me ho automaticky, ale po prvnim jsem citila neuveritelnou ulevu, kdy jsem si mohla trochu odpocinout. Jelikoz nejsem z tech maminek co si dopredu vse zjistuje, nechala vse osudu. Kazda maminka ma jiny porod. Nemohu tedy dat rady ke snadnemu porodu. Jedine plus pro me bylo to, ze byl pritel se mnou a vlastne byl takovym prostrednikem v komunikaci mezi mnou a sestrami. Nektere otazky zodpovidal za me nebo primo snim sestry resili. Vsem budoucim maminkam preji hodne sil a hlavne verit doktorum a sestram, protoze ty vam pomuzou 🙂

@karlajasmine ahoj, zajímavá diskuse, tak taky prispeju. ráda sportuju a mamka mi řekla, že to je vlastně sportovní výkon, tak ať to tak beru. Hodila jsem se pak pohody. ...a mamka měla pravdu 🙂 mimochodem tvoje miminko je uz na světě, gratuluji, tak by mě zajímalo, jaká rada ti pomohla a jakou bys po tvé zkušenosti dala prvorodicce ty?

Holky tak já už mám za sebou dva porody a to v rozdílu 14 měsíců.. Syn mi dal zabrat byl týden po termínu původně měl jit na svět pomocí vyvolání porodu ale k tomu nedošlo,protože mi nastaly kontrakce o kterých jsem nevěděla až tehdy co mi MUDr. Horkay oznámil že zacinam rodit..Ale má největší zásadní chyba byla ta že jsem nevěděla jak rozdychavat kontrakce,i když mi to doktor názorně ukázal stejně mi to bylo prd platné kontrakce i porod jsem byla na kyslíku.A pak stejně mi do finále musely asistentky pomoci zatlačit při kontrakci na břicho a už byl kluk na světě za 8 hod od prasknutí vody.. kdežto holka byla vyvolávána dali mi tabletku ráno ta působila krátce druhá byla v 17:00 a to nastaly už kontrakce v 18:00 praskla plodová voda a v 18:35 mala už byla na světě..za sebe mužů dodat jen to aby jste byly klidné a zbytečně se nestresovali..Porod je sic bolestivi ale to za to přeci stojí vydržet.. vše jsem zvládla bez epiduralu,ale pokud máte nízký práh bolesti neváhejte a řekněte si o něj
..

Já už rodila třikrát a můžu říct,že to pro mne byli tři nejkrásnější dny v životě. Je hlavně potřeba se na porod těšit,né se ho bát. Na bolest jsem s miminkem v náruči pokaždé hned zapoměla

Tak já už mám porod za sebou a na vaše rady jsem přitom myslela.. Obzvlášť na ty z vás, které mi říkaly, že se na to přípravit nedá..s čímž souhlasím, protože od rupnuti vody do momentu, kdy vykoukl na svět, to trvalo 33 hodin. Celou dobu jsem měla stupnujici se kontrakce, posledních 8 hodin jsem měla kontrakce po minutě a otevirala se tempem 1cm za hodinu. Byla jsem neskutečně vysilena, bolesti byly daleko za hranicí čehokoli, co jsem si kdy myslela, že bych mohla zažít. Epidural jsem nejdřív odmítla a ve chvíli, kdy už jsem ho chtěla, nesel zavést - moc krátké intervaly mezi kontrakcema. Nakonec jsem ovšem malého vytlacila za 10min, když už jsem byla konečně otevřena, a to díky Aniballu bez nastrihu a bez poraneni. Aniball je k nezaplacení. Stejně jako byla k nezaplacení přítomnost manžela u porodu a moje přirozená asertivita - personálu jsem kolikrát dost asertivně říkala, v jaké poloze potrebuju stát /ležet a nenechala si monitor natáčet tak, jak chtěli oni. Moje rada je zaprvé Aniball a zadruhe věřte tomu, že ať budete mít jakýkoli porod,vaše tělo v sobě má daleko daleko větší sílu než jste tusily,a zvládnete to. Na konci budete v náručí držet ten nejkrásnější dárek a v tu chvíli byste kvůli němu tu bolest klidně zopakovaly znova. Takže - přijměte takový porod jaky vám příroda nadělí a věřte, že všechno dobře dopadne.

Ahoj ja se nemuzu nepridat se svym druhym porodem. Nejdriv kratce k prvnimu ktery byl pred sedmi lety. Voda mi praskla doma ve ctyry rano ale vpohode vklidu jsem se osprchovala a jeli jsme. V porodnici probehla klasicka priprava a papirovani a me se rozjizdely kontrakce. No a v osum hodin byl maly venku takze celkem ctyry hodky od prasknuti vody. Na prvorodicku slusny vykon 😆. Tehdy jsem byla rada ale po tlom co jsem prozila pred tremi dny... protoze pritel je vojak a musel odjet na 14 dni prestehovala jsem se k rodicum jelikoz jsem v tu dobu mela termin. 9.11. Jsem sla se synem v osum vecer koukat na telku. Nevim kolik presne bylo ale urcite uz po pul devate me nadzvedla kontrakce tak ze jsem vystrelila na vsechny ctyry a musela ji rozdychat. Za pet min prusla dalsi a dalsi a vsechny chodily po peti minutach( po te druhe jsem to merila protoze mi to prislo divne) kdyz uz se zkratili po trech min vyrazili jsme s mim otcem do porodnice. Cesta byla strasna a trvala asi 25 min. Pred vchodem doo nemocnice stala sanitka ale tatka tam i presto vjel a dobre tak od auta me uz vezli na voziku a kdyz me vyvezli na porodni stihly mi sestry sundat kabat a jen taktak kalhoty a boty orotoze maly uz mel hlavicku napul venku tak stacilo parkrat zatlacit a byl venku. Jen chci dodat ze to cele trvalo dve hodiny od prvni kontrakce a ze jsem bez poraneni a taky to ze mi porad vsichni rikali v tehotenstvi ze miminko je malinke...bylo maly ma 45cm a vazil 2590 g ale moc dobre vesel proc kdyz si vybral takovy porod. Ani si nechci predstavit kdyby mel tri a vice kg asi bych nebyla tak vpohode jako ted.

Omlouvam se za chyby pisu z telefonu😯

@hejsy a zpetne litujes, ze si nakonec epidural nemela, nebo si rada?

Ahoj rodila jsem dvakrat a pokazde to vyslo perfektne rychle...teda ja vlastne nic neresila a nic ani necetla takze jsem nemela strach a mooooooc to pomohlo. U druheho ten strach byl a odrazilo se to ve vetsim stazeni tudiz vetsi bolesti. Cim vic budes uvolnena a klidna tim lepe. Vyborne je cvicit tehotenskiu jogu...vyborne te to pripravy. Chodila jsem na prochajdy kazdy den az do porodu....v prirode se sklidnis a navic posilujes svaly😉 Tak to je vse hlavne se neboj a zacni si uzivat stav ve kterem jsi prave ted!!!!! Je to krasne pozorovat den za dnem jak ti roste bricho.....pa a hodne pohody

@pekkaa myslíš mě? Označila jsi hejsy.. Zpětně jsem strasne rad, ze jsem epidural neměla.. Aspon vím, že to zvládnu i bez a aspoň jsem pak cítila ty kontrakce na tlačení.. Kdežto znám pár lidí kteří pak necitily pořádně svaly a nevěděly jak tlačit..

Já už rodila dvakrát ve Znojemské nemocnici.Poprvé v roce 1998 a po druhé v roce 2012.Oba porody probýhali bez problémů,bez jakýchkoliv léků.Na první porod jsem byla sama a u druhého jsem měla přítele.Je to obrovská psichycká podpora mít někoho u sebe.Už to,že mě doprovázel na toaletu,že byl semnou když jsem byla ve sprše na balóně a držel mě za ruku při každé kontrakci byla veliká pomoc.A nejhezčí na tom bylo,když mi malého položili hned na břicho a z přítelových očí tekly slzy štěstí,to hned člověk zapomene na tu bolest co tomu všemu předcházela.Takže za mě se nebát ničeho,všechno dopadne dobře.

Rodila jsem dvakrát a každej porod byl úplně jinej. Při prvním mi praskla plodová voda a žádný bolesti nic. Jela jsem do porodnice, kde jsem až po 29 hodinách, dvou kapačkách s oxytocinem v průběhu, porodila. Doteď si dělám srandu, že malá čekala na tu nejhodnější porodní asistentku, co tam byla a že se jich tam za ten můj pobyt vystřídalo.. U druhé mi začly pozvolna kontrakce doma a do nemocnice jsme vyrazili až když byly po 5 minutách. Tam mi po hodině žádné změny praskli plodovou vodu a malá byla za hodinu a půl venku. Ani jeden nebyla žádná slast, ale ty uzlíčky v náručí na konci té nepříjemné cesty za to stojí. Myslím, že každá má strach, jde o to, jak se k tomu postavíš. Je to přirozenej děj, tak to vem, tak jak to příjde a uvidíš, že to zvládneš..

Já mám za sebou tři porody, všechny přirozeně bez epidurálu. Žádné předporodní kurzy a speciální cvičení. Všechny s asistencí manžela, který od toho prvního byl již značně poučen, takže sklidil pochvaly u dvou dalších. Jinak, co k tomu říct? Ven se prostě dostat musí. První porod byl dlouhý, moc jsme nevěděli, co dělat, kontrakce děs, otevírání pomalé i na výměnu personálu došlo... Nakonec se stejně syn narodil, i když to teda trvalo! K druhému jsem šla s tím, že když jsem ten první dala bez epidurálu, tak ho nedám ani napodruhé. A bylo to mnohem rychlejší. Lepší porodní asistentka a porodní box, fakt bezvadná záležitost! Dcera byla za čtyři hodiny od příjezdu do porodnice venku. A ten třetí? To jsem šest dní přenášela, tak jsem měla akorát obavy z vyvolávání, ale malá moudře rozhodla, že půjde ven přirozeně. Za tři a půl hodiny přišla na svět, prostě pohoda. Dá se přežít všechno. Neměla jsem žádné porodní plány, poslouchala jsem rady PA a manžela (nikřič a tlač... ). Za mne určitě skvělá věc nadstandardní pokoj na šestinedělí (měla jsem u třetího). Měla jsem tam klid na rozkojení i na odpočinek, plus bonus, manžel mohl jezdit večer ke mně si odpočinout po celodenní péči o dva starší sourozence. Takže když to shrnu, moc nad tím nebádat, daly to miliony ženských, dáš to taky.

souhlasím s Veronicka89, také si nemyslím že bolest je v hlavě. Rodila jsem 24 hodin, plodová voda odtekla, ale stále jsem se neotvírala. Nakonec zabraly nějaké léky na otevření a porodní asistentka, která mě musela otevřít prstama. Bolelo to šíleně. Také zabrala rada z předporodního kurzu, že se miminko lépe v porodních cestách posune, když budu kroutit bokama ve tvaru osmičky, jako bych pomalu tancovala. Tato rada pro mě měla cenu zlata, i když v těch bolestech bych nejraději lehla a kroutila se na posteli, tak jsem místo toho tancovala ve sprchovém koutě pod horkou sprchou a opravdu, pak už to šlo ráz na ráz. Také mi velmi pomohla přítomnost partnera.

Ahoj já jsem rodila dvakrát a nejvím prvorodičkam pomuže poslouchat porodní asistentky a delat to co řeknou a spolupracovat a hlavné být v klidu a nenervovat se. Muj prní porod byl lepší asistentky mi pomohly a pomohli mi se otevřít aby mi miminko prolezlo druhý porod byl horší ale zato zase v něčem lepší ale jak říkám poslouchat asistentky co říkají a pujde všechno a nejlepší je když je chlapú u porodu to asistentky pomáhaj víc než když je rodička sama na porodním sále

Jo a bolest není v hlavě.. To píšou ty, které měly štěstí na pohodový rychlý porod...když se otevíráte 30hodin, tak ta bolest je opravdu v zadech a v břiše 😀 myslela jsem že budu mít rychlý porod ale to si člověk nevybere a nezbyde než přijmout ten porod který příroda nadělí proste.

nic nehrotit a myslet pozitivne

Nebojovat s bolestí, spíš se nechat bolestí unášet a podvolit se jí, kdo zatíná zuby a celý je v křeči, tomu se porodní cesty otevírají těžko.

Já když sem byla před porodnicí tak jsem měla pocit strachu jako když jdu k zubaři :D .Ale po přijmutí jsem na to úplně zapoměla a věnovala jsem se jen miminku 🙂 Během tehotenství sjem stále přemýšlela jestli u porodu přítele a nakonec jsem byla ráda že tam semnou nebyl,určitě by se ze mě stala fňukna kdybych ho tam měla. A kamarádka mi neustále říkala že když porodilo tolik ženských předemnou tak to taky zvládnu 🙂 Porodní asistentka se vším poradí,jsou moc hodné 🙂 Hlavně jim můžeš říct všechno.Já se ji tam po porodu rozkecala 🙂

Být v pohodě. Já byla v klidu, čekala až to přijde a bylo to vše v pohodě. Malej byl venku cca za 5 hodin. Než jsem odjela do porodnice stihla jsem vyprat, uklidit i udělat svačinu. Pak jsem vzbudila přítele a jelo se. 🙂

Myslím, že každá žena to má jinak. Některé o tom raději nechtějí moc vědět ani o to moc nepřemýšlet "co by, kdyby..." a skočí do toho po hlavě. Já se naopak snažila zjistit co nejvíce informací, co vše se může stát, zkomplikovat a jaké v tu chvíli budu mít možnosti. Ovšemže né na vše se dá připravit, ale alespoň jsem měla větší než laické povědomí do čeho zhruba jdu. Člověk má možnost si vybrat jak a kde by chtěl rodit a toho jsem na 100% využila. Za mě je nejdůležitější: předporodní příprava (epi-no, fyzická kondice, psychická pohoda, informovanost, porodní plán), výběr prostředí kam dítě přivedu a budu s ním trávit první chvíle (přístup nemocnice k mým požadavkům a přáním, vybavenost) a opora člověka díky kterému toto všechno absolvuji (čti manžela) 🙂 Rodila jsem jednou, bez epiduralu, zcela přirozeně, bez nástřihu. Vše bylo nakonec tak přirozené a jednoduché, že se těším i na druhý 🙂 Ano bolelo to a bylo to vyčerpávající, ale s tím člověk přece musí počítat když do toho jde ;)

já bych měla také radu, informovat se o porodu na sociálních sítí (jako třeba zde) hlavně s rozumem. Neležet a nevyhledávat, co by se vše mohlo semlet atd. Nedělat z toho vědu a především být psychicky v pohodě a nezmatkovat. Přeji všem prvorodičkám, aby to měly co nejdříve za sebou a užívaly si svá miminka .-)

Pro mě je nejzásadnější informace tato: Jestliže jsem ve strachu a stresu, vyplavuje tělo adrenalin. Tam kde se vyplavuje adrenalin, nevyplavuje se oxitocín. Hormon, který je laskavý i v kontrakcích.Je to hormon lásky, protože se vyplavuje i při milování. K porodu je proto nutné eliminovat veškeré strach podporující podněty. A navodit si uvolnění jako při milostném aktu. Jen se podívejme do světa zvířat. Když má dojít k porodu, tak si vždy vytvoří bezpečí nějaké nory nebo místa, kde se cítí chráněná. Dopřeje si dostatek času na všechno a nenechá se nikým vyrušovat. Ponořená a odevzdaná celému procesu. Bolest funguje jako návratový impuls, aby od toho žena neutíkala ale uvolňovala svou cestu. Porod řídí dítě a maminka se stává otevřenou cestou. Když se řídí vlastními potřebami a volí si pozice intuitivně, tak kolikrát není nutné ani tlačit. Ve vertikální poloze pomáhá gravitace. A když nerodíte na zádech, ale vertikálně řeba v kleče nebo v závěsu, tak i průchodnost přes hráz je o 30% větší. A miminko se samo narotuje jak potřebuje. S gravitací a často bez poranění. Tak asi tak 🙂

Porod .....ouuuuuuu. rodila jsem 2x a je to fakt nezapomenutelný zážitek - teda pro mě v tom horším slova smyslu.... je to hodně náročné jak fyzicky, tak psychicky.. co mi pomohlo - že jsem před porodem chodila na těhu cvičení, kde mi řekli jak dýchat, a taky nějaké cviky - abych se trochu hýbala a nebyla jak koule... i nějaká teorie co a jak...ale nejvíce mi při porodu pomohl manžel, jen to že tam byl a snažil se mi pomoci byla moje záchrana - sama bych to asi nedala.... takže psychická podpora je fakt hoooodně důležitá a myslet na to, že to jednou skončí a budeš "máma"...
a všechny tyto příspěvky bez z rezervou - každý člověk má porod jiný a nikdy nejde nic podle příručky... někdo rodí hodinku, dvě a někdy celý den......
takže hodně štěstí a hlavně v pohodě 🙂

V květnu jsem poprvé rodila. Měla jsem obrovský strach. Pak se mi dostala do ruk knížka o přirozeném porodu "Aktivní porod" Janet Balaskasová. Zjistila jsem co se se mnou bude dít v jaké fázi porodu fyzicky i na co se zaměřit psycicky. Taky jsem chodila na předporodní kurz. Přítel mě doprovodil a držel za ruku.Po špatné zkušenosti s epiduralem v mojí rodině jsem ho odmítla. Mám tetanii, takže ta bolest byla masakr. Dostala jsem injekce proti bolesti. Mezi kontrakcemi jsem usínala. Syn se v porodním kanálu ztratil a tlačil se proti pánevním kostem se šňůrou kolem krku. No, světlo tam není, směrovky taky ne... 😉 Má dodnes na hlavě malý kefalhematom. Hlavu měl po porodu jak hrušku od obrovské modřiny po tlaku ven.
Můj přirozený porod skončil málem císařem. Nakonec tedy kleštěma. Dneska už nás zlobí první zub a jsem štěstím bez sebe... 🙂

@petra_kolinke omlouvám se za odbočku, ale ten kefalohematom se malému neztratil úplně? To slyším prvně, malý se narodil také s hefalhematomem (narodil se 2h od příjezdu do porodnice, tak prostě jen rychlostí asi) a tvrdili mi že do 3m se ztratí, teď je mu 4,5m a pořád to trošku má...

je to o psychice, moc jsem to neřešila
nejdříve ano, ptala jsem se mojí gynekoložky na epino a na masáž hráze, řekla mi, věřte lékařům...
tak jsem balonek nekoupila, DR. co mě rodila říkala, že negativa jsou ještě ne úplně známá, takže to nedoporučuje, masáž hráze jsme taky nedělali a mám jeden steh,,
záleží na doktorovi, kterého budete mít u porodu

prostě jsem si řekla, že mimčo jsme vyrobili a bude muset ven a snažila jsem se nestresovat
přeju hodně štěstí

@pekkaa ja epidural ani nechtela