• Přihlas se
  • Registrace nového člena
  • Získej PLUSPRO
  • Doporučujeme: Beremese.czModrastrecha.cz
  • Přihlas se
  • Registrace nového člena
  • Získej PLUSPRO

Manžel kategoricky odmítá být u porodu, máte zkušenost?

26. července 2013 
@gwennie Ach jo, prave presne tak jsem to myslela :frowning2:
3. dub 2013 ve 14:52  • Odpověz  •  To se mi líbí
@jaya tak o psychologovi psala kajalka, já souhlasila s tím, že nevidím jediný důvod k tomu, aby ho nutila být u porodu. ano dítě je společné, ale pokud se necítí být u porodu, tak proč ho nutit?? to nechápu a taky, že je to o sebeobětování v ev. dalších situacích?? proč to hned tak vyhrocovat, zda bude v budoucnu takový a makový ??? :slight_smile:
3. dub 2013 v 16:52  • Odpověz  •  To se mi líbí (1)
@gwennie Můj manžel tam taky nechtěl být, ale u ultrazvuku změnil názor... nenutit, třeba se to samo zlomí. A když ne, zvládnete to i bez něj. Jinak - když mě vyšetřovali, vždycky ho poslali pryč, žádnou krev neviděl - jen tu trochu na mimču, stojí přeci na druhé straně :wink:
3. dub 2013 v 16:57  • Odpověz  •  To se mi líbí
ja jsem při obou detech byla u porodu sama pritel nechtel bylo mu to neprijemne ani jsem ho nepremlouvala a nejak mi to nevadilo takových lidi je co jsou u porodu samy a zvladnou to taky nevidim důvod ho tlacit do neceho co nechce proste jspu chlapy co tohle fakt vydet menusi ja bych toho memo nenutila ani nahodou
3. dub 2013 v 19:30  •  2 děti  • Odpověz  •  To se mi líbí
Můj manžel taky k porodu nechce, domluvili jsme se spolu, že se mnou bude v první době a pak odejde...no uvidíme, jak to nakonec dopadne, ale nutit ho nebudu. Byla bych strašně ráda, kdyby tam se mnou byl, ale přes koleno to fakt lámat nebudu, stejně by to nedopadlo dobře. Chlapi na to opravdu musí přijít sami...
4. dub 2013 v 09:40  • Odpověz  •  To se mi líbí
Sobecké mi teda spíš přijde trvat na jeho přítomnosti, pokud ví, že mu takové prostředí nedělá dobře...
U prvního porodu manžel byl a upřímně zase tak moc platný mi tam nepřišel. Doteky jsem nesnesla, tak m i jenom podával vodu a vypadal dost zničeně, protože mu bylo jasné, že s tímhle mi moc nepomůže. Je to prostě ženská záležitost :wink: U druhého nebyl a teda vůůůbec mi tam nechyběl :grinning: Skoro mám pocit, že to dnešní "blbnutí" s otci u porodu je trochu módní záležitost. Je to o domluvě. Pokud se na to někdo necítí, nevím, proč ho nutit.. aby seděl bledý v koutě nebo se dokroři ještě museli o něj start, až se tam skácí? V září rodíme znovu a pokud to vyjde a bude chtít, ať je u toho. Ale klidně si porodím zase jen s PA. Chlap podle mě stejně nemůže pochopit, co se s vámi děje, co prožíváte. Sám je zmatený, stresovaný. Kdy se jeho přítomnost naopak velmi hodí je v případě, že jste nucena se dohadovat s personálem o postupu a pod... potom je taková podpora k nezaplacení. Ale jak píšu - při samotném porodu jako takovém už jsem ho fakt nepotřebovala. .
22. kvě 2013 v 16:10  • Odpověz  •  To se mi líbí (1)
Dnesni 'trend' je mit otce u porodu. Manzelovi se k porodu moc nechtelo a do posledni chvile jsem nevedela, zda u nej bude, nechala jsem to na nem. Odmitala jsem ho chudaka nutit do neceho, jen proto, ze se to od nej ocekava. Jedine, co jsem chtela, aby byl nekde v porodnici nablizku. Nakonec se rozhodl a u porodu byl, ale chudak prd platny, jen podaval vodu. Mluvit i drzet me nemohl, to mi jeste veci zhorsovalo. Tedy muj nazor, nenutit, nechat to na chlapovi a respektovat jeho rozhodnuti!
22. kvě 2013 v 16:34  • Odpověz  •  To se mi líbí (2)
Nečetla jsem celou diskuzi, ale můj manžel taky k prvnímu porodu nechtěl. Já na něho netlačila, ale řekla jsem mu, že sama tam být nechci a že teda nejspíš řeknu mame. To ho teda dost "nakoplo", protože (jak sám později přiznal) by nesnesl fakt, že prďolu uvidí dřív "tchýňa" než on. :grinning: Já jsem teda tušila, že se v něm podobná ješitnost probere, takže to nakonec nějaký "nátlak" byl. Nakonec si to celkem užil (vadila mu až druhá doba porodní, která ale trvá jen několik minut/desítek minut a u toho stejně nebyl třeba. :wink: ) K dalším dvěma porodům už šel rád.
Každopádně bych nešla rodit sama. Pokud by muž skutečně nechtěl (a zkusila bych mo to nezazlívat, i když mě by to třeba taky moooc mrzelo, kdyby tam nebyl a nakonec i sám manžel uznal, že by se o "cosi" ochudil - u porodu byli všichni jeho kamarádi... :wink: ), vzala bych si někoho jinýho. Ať už dulu, vlastní PA či mamku, sestru nebo dobrou (ale opravdu hodně dobrou) kamarádku (ideálně teda která už rodila... aby jí to neodradilo :wink: )
23. kvě 2013 v 11:56  • Odpověz  •  To se mi líbí (1)
muj muz taky ze zacatku nechtel byt u porodu... ale mluvili jsme psolu o tom a mluvili a mluvili.. vzdycky rikal, ze nechce prijit o iluze...ve finale z nej vypadlo, ze ma strach, ze by videl co se me deje mezi nohama a ze to nechci videt :sweat_smile: krev samozrejme taky nesnasi. Kdyz jsme si to vysvetlili, co se od nej u poroud ocekava, tak sel rad. Rekla jsem mu, ze zaprve me nema co mezi nohy lezt a ze ho tam stejne ani nikdo nepusti a ze od nej chci aby me drzel za ruku, popr neco podal, dal napit, proste aby tam byl. Ve finale si myslim, ze byl rad, ze je u porodu. Bylo mu teda blbe od zaludku nervama (rodili jsme ve 25. tydnu), takze nejedl. Ale byl obrovskou pomoci. Umyl me vlasy. Pak me je na balone rozcesaval a pri druhe dobe porodni me drzel za ruku, hladil po hlave a opakoval co me rika doktorka, ze mam delat :D Uprimne si to bez nej nedokazu predtavit. Ale cele to proste bylo o tom, ze mel strach, ze nevedel, co se po nem chce, ze se mu udela spatne. Bylo proste potreba si to poradne vysvetlit. Nakonec projevil vic odvahy nez ja, protoze se dival na malou jak ji odnaseji. A ja se bala na ni podivat.
Ale souhlasim, ze jit k porodu sama... to radeji fakt vzit nekoho jineho. Nevim co bych tam sama delala.
A kdykoliv me vysetrovali, tak sel jen do ulicky, aby to nevidel.
23. kvě 2013 ve 12:05  • Odpověz  •  To se mi líbí
Nenuť ho, ale respektuj. Je to bohužel či bohudík jeho právo. Z kurzu mám zkušenost, že muž, který se tam objevil více méně náhodou (vezl ženu s věcmi) a nějak se přichomítl k začátku a více méně ze zvědavosti či prostě když už tam byl tak tam zůstal a nakonec toho většina nelituje. Spolehla bych se na porodní asistentku - je neutrální a má zkušenosti - jako oporu a podporu, a to by měl zase vzít na vědomí on. Mám kamarádku u které byl manžel u porodu a říkala, že u prvního to vnímal jako zázrak a u druhého spíš tak nějak jinak, takže třetí si užije sama :grinning: . Spíš bych se s tím smířila než naléhala. A hlavně budeš připravená to vzít jako fakt, protože jinak vždy tam máš někde to, že chtít může sebe víc, ale nemusí to stihnout. Takže si stejně nevybereš. Jedině si vyjasnit jeho roli. Já třeba když viděla na fotce nástřih hráze tak jsem spíš říkala chlapovi, že tam fakt se mnou nemusí..., že bych se snad víc bála o něj než o sebe... :confused: . Dřív muži k porodu vůbec nechodili, mluvili s matkami okýnkem ve dveřích, mimino viděli přes sklo a taky jsme vyrostli. Takže se netrap věcmi, který neovlivníš nebo nezměníš.... :wink:
23. kvě 2013 v 18:19  • Odpověz  •  To se mi líbí (1)
@gwennie já jsem třeba zase manžela u porodu nechtěla, takže i kdyby on chtěl, tak by měl smůlu. Nakonec jsem šla stejně na císaře, ale i tam by mi manžela povolili, nicméně mně osobně to příjde zcela zbytečné, aby tam ten chlap byl, já si zase nedovedla představit, že tam bude. Každopádně bych ho nenutila, bohužel v okolí takový případ mám a nedopadlo to zrovna moc dobře, co se manželství týče :frowning2: On za to ten tatínek nemohl, ale prostě se to v něm zlomilo a bylo :frowning2:
23. kvě 2013 v 18:25  • Odpověz  •  To se mi líbí
u nás to tak nějak vyplynulo, že tam manžel byl...ale rozhodně bych ho nenutila, protože znám i případy, kdy se chlap, který byl u porodu (třeba i dobrovolně a rád) potom nějak zbláznil nebo co a nechtěl se svou ženou spát a vedlo to třeba až k nevěře a v jednom případě i k rozvodu
nedokážu si představit, že bych tam byla sama, a byla jsem rozhodnutá si tam vzít kamarádku nebo ségru, ale naštěstí to dopadlo takhle...
jsou i opačný situace - kdy chlap k porodu chce jít, ale ženská ho tam nechce, protože nechce, aby ji viděl v takové situaci...divný, když ti dva spolu zplodili dítě
23. kvě 2013 v 18:26  •  2 děti  • Odpověz  •  To se mi líbí
Já manžela u porodu měla .Já nechtěla nechtěla jsem aby mě viděl v bolestech a jak tam ječím .Ale můj manžel byl neústupný a a u porodu za každou cenu chtěl být nebot chceme jen jedno dítě a nechtěl si to nechat ujít .Nakonec jsem byla strašně ráda že tam byl a celou dobu mě držel za ruku a hladil při kontrakcích na zádech .Asi na mě nebyl moc hezký pohled jak sedím nahatá ve sprše na míči ,prsa někde až po kolena ,no nechtěla bych se vidět .Málem se mu rozdrtila ruce a vyrvala madla .Nakonec jsme to zvádli a neměnila bych .Jsem ráda že tam byl a všem tatínkům jen doporučuji at vidí jak jejich žena trpí . :slight_smile:
23. kvě 2013 v 18:56  • Odpověz  •  To se mi líbí (1)
@gwennie úplně chápu tvoje pocity, ty same otázky bych si kladla i já na tvém místě....co mu třeba říct, ze mas fakt strach a ze ho potřebuje s....když nepůjde určité vem třeba segru, někdo tam musí byt, jak psaly holky, dostaneš lepší peci :slight_smile:
23. kvě 2013 v 19:07  • Odpověz  •  To se mi líbí
já teda chlapa u porodu měla...a náš sexuální život to jen posílilo i když nechápu jak :grinning: ale pokud tvůj nechce, tak bych ho nenutila...mám kamarádku, které přítel také nechtěl jít k porodu a tak tam měla maminku jako oporu :slight_smile:
23. kvě 2013 v 19:07  • Odpověz  •  To se mi líbí (1)
Predstava, ze chlap může ztratit o zenu zájem, kdyby ji viděl při porodu, by me trochu děsila....žena netrpí jen u porodu a hnusna a křičíci taky ne :slight_smile: ....v životě te takovou chlap musí stejně jednou vidět, takže tento argument bych taky těžko zkousavala
23. kvě 2013 v 19:14  • Odpověz  •  To se mi líbí
Manžel také u porodu nebyl nemá rád krev ani mě nenapadlo ho nutit.Myslím že by se neměl nutit :wink:
20. črc 2013 v 08:01  • Odpověz  •  To se mi líbí
Ahoj, my jsme s manželem měli taky tuhle debatu a jak spělo těhotenství k porodu, řekl mi, že by tam chtěl být. Ze záčátku, ale jen chvíli říkal, že radši ne. Říkal, že nesnese, když mě něco bolí nebo je mi ubližováno, ale postupně asi přišel na to, že mi nikdo neubližuje, že bolest při porodu je přirozená a že to zvládnem.
No a já hlavně řešila to, že s prvorodičkama se většinou mává, jak doktoři, potažmo některé porodní asistentky, chtějí a chtěla jsem ho tam jako oporu, aby tam za mnou stál a popř. mě podpořil, když něco nebudu chtít nebo se mi něco nebude líbit...
A taky že jo. Nakonec to nestihl z práce, protože pracuje v Praze a než dorazil do Ostravy, bylo porozeno. A vadilo mi, že mě nutili třeba furt jen ležet s poslechem, což jsem si nemusela nechat líbit, ale oni mě neposlouchali a PA mi pořád tvrdila, že musím - i když ozvy byly v pohodě a v pořádku. Porod probíhal přirozeně a krásně. Vadilo mi víc věcí, ale prostě mě nikdo neposlouchal a na moje připomínky, ať mi tam pořád ta PA nestrká prsty, že je mi to krajně nepříjemné a nesoustředím se vůbec na tlačení, mi pořád je odpovídala: Jste moc šikovná, jde vám to dobře.... no chápete to? Neptala jsem se na to, jestli jsem šikovná, ale že mi tam nemá strkat tu ruku a pořád sahat dovnitř!!! Věřím, že kdyby tam byl muž, trochu víc by mě respektovali.
Taky jsem se s mužem domlouvala, právě když jsem mu vysvětlovala, že ho tam chci hlavně jako oporu a podporu mých přání a názorů, že na samotný porod. kdy tlačíme mimčo, který trvá chvíli, že jo, může klidně ven a přijít, až bude vytlačené miminko, ale že ho tam chci mít hlavně na tu 1. dobu porodní.
Ale každopádne bych ho nijak netlačila ani nenutila. Chápala bych ho, ale třeba bych si přála, aby tam jel se mnou a vstoupil alespoň po porodu, aby viděl naše miminko.
26. črc 2013 ve 22:38  •  1 dítě  • Odpověz  •  To se mi líbí
Tvůj příspěvek