Partner u porodu, doporučujete?
Doporučujete přítomnost partnera u porodu? Nebo raději bez něj? S dulou, porodní asistentkou?
Můj muž u porodu byl a jsem za to ráda. Nechtěla bych tam být sama, všechno to trvalo hrozně dlouho. Sám teď říká, že to byl zážitek, a po tom, co viděl, ho už nic nebolí 😀 😀 😀.
Jestli bude manžel u porodu, mi bylo nějak jedno. On tam ale být chtěl a trval na tom. Nakonec jsem byla ráda, porod byl těžký a bez něj by byl určitě ještě těžší 🙂
I za me ano byla to pro me podpora a kdyby nemohl on vemu mamku. Jen z duvodu nebyt tam sama nez dojde k samotmemu porodu. Asistentka chodila jednou za cas zkontrolovat situaci 🙂
Za mě rozhodně ano. Možná ani ne tak kvůli tomu, aby chlap viděl, co všechno si musí baba vytrpět, jak někteří udávají právě tento důvod. Ale hlavně kvůli sobě. Když sem rodila, byla sem strašně ráda, že tam je. Že mě podá i ten blbý hrnek s vodou. Že mě povzbuzoval, když už sem to chtěla vzdát (a fakt jeden moment jo). Nebyt tam přítel, tak to snad ani nezvládnu. Byl strašně velká psychická podpora a byl úžasný. A teď v tom pokračuje, protože lepšího tátu si naša dcerka nemohla přát
Byla sem rada najednou stranu že tam byl. Ale potom jsem ho tam ani moc nevnimala.
Já jsem ho potřebovala spíše na hekárně, protože jsem tam strávila 2 dny, ale tam nemohl (dvojůžkový pokoj, měla jsem pořád nějakou spolubydlící).
Domluvili jsme se, že při samotném porodu nebude a nechyběl mi tam. Byla jsem ráda za bezemočné profesionály, protože to bylo přesně to, co jsem potřebovala - klid a věcnost. Ale je těžké v tomto radit, každý by si to měl podle mě nastavit podle toho, jak to cítí.
Pokud o to partner stojí, k porodu bych ho vzala. Já se toho taky bála, muže jsem tam nejdřív moc nechtěla. Bála jsem se toho, že mě uvidí v situaci, kdy třeba na tom budu špatně, a ovlivní to náš další život, třeba i intimní. Nakonec jsem ale souhlasila a byla jsem ráda. Muž mi u porodu neskutečně pomáhal, jak fyzicky, tak psychicky. Byl se mnou celou dobu, pak odnesl dceru na vyšetření a byl zas s ní. Já jsem ale teda dost trvala na nějaké přípravě, takže jsem manželovi říkala, co asi může očekávat, a vzala jsem ho s sebou i na předporodní kurz, kde porodní asistentka všechno vysvětlovala podrobně i pro tatínky. Docela mě tehdy překvapilo, že většina žen tam tehdy byla s partnerem, že nejsme zas taková výjimka 🙂 Život nám to nijak negativně neovlivnilo, spíš naopak. Manžel od té doby tvrdí, že každý muž by měl být u narození svých dětí. 🙂
Mě přijde dost zajímavý, že některé ženy se před manželem stydí, nechtějí aby když už je u porodu, aby viděl vše apod....Jako já se zase stydím před lékařem, vůbec ho neznám, cizí chlap a má vidět vše? Jako úplně vše? To zase nedokážu překousnout já, manžel s tím mám nějakou intimitu, prostě nestydíme se před sebou, dělá mi masáže hráze teď před porodem, je připraven mi stejně ulevovat a masírovat mě i v průběhu porodu a samozřejmě tam být chce. U porodu žádné lékaře nechci, nechci možná ani lékařky, chci spíš klid a intimitu s manželem a svojí porodní asistentkou. To je moje ideální představa..... takže je to strašně individuální a nejvíc asi záleží na vztahu s tím partnerem/manželem a jejich intimitě obecně jakou mají spolu doma, jak jsou si otevřeni navzájem.