• Přihlas se
  • Registrace nového člena
  • Získej PLUSPRO
  • Doporučujeme: Beremese.czModrastrecha.cz
  • Přihlas se
  • Registrace nového člena
  • Získej PLUSPRO

Podpora při porodu aneb co mi pomohlo. Doporučuji!

28. dubna 2017 
mně nejvíce pomohl můj manžel, bez jeho přítomnosti bych to nezvládla
15. zář 2009 ve 12:32  • Odpověz  •  To se mi líbí
ahoj, tak mě nejvíc pomohlo rozcházení kontrakcí. Teda, dokud se ještě daly rozcházet :grinning: Pak mi pomohla PA a taky přítel. I když při tlačení mi málem zlomil krk, jak mi tlačil hlavu na prsa :grinning: :grinning: Ale snad úúplně nejvíc mi pomohlo to, když mi primář řekl, že to, co mě nutí jít na velkou je hlavička. Já se totiž uprostřed tlačení lekla, že se mi stane nehoda, tak jsem řekla, že musím jít na velkou a ona to byla hlavička. Tak tohle vědomí mi úplně nejvíc pomohlo a já se uvolnila a za dvě minuty byla malá na světě! :grinning: Hned bych si to zopákla :grinning:
15. zář 2009 ve 14:32  • Odpověz  •  To se mi líbí
Velký gymnastický balón, příjemná PA, která - když doktor říkal, že to jde pomaleji - nás uklidňovala, že jde všechno normálně, AAA při kontrakcích, uvolnění úst při kontrakcích, horká sprcha, představa, jak se otvírám a uvolňuju miminku cestu, muž, že tam byl a na nic se neptal.
15. zář 2009 ve 21:26  • Odpověz  •  To se mi líbí
ahoj, mě nejdřív pomáhala teplá sprcha, pak když už šlo na tlačení, ale nemohla jsem, tak velký míč a při každej kontrakci jsem se zaměřila na nějakou věc, třeba že venku v dešti jde chlap v červení bundě, nebo jsem študovala zavírání ventilačky :grinning: ...to fakt pomáhalo, protože jsem přemejšlela o něčem jiným a nevnímala bolest z kontrakce :wink: a při samotným tlačení mi pomáhal dr. tím, že už říkal, že už vidí mimčo a tím jsem tlačila víc :slight_smile:
16. zář 2009 v 11:51  • Odpověz  •  To se mi líbí
Me taky nejvic pomohla horka sprcha a manzel :grinning: jeho podpora a pritomnost :sweat_smile:
16. zář 2009 ve 12:03  • Odpověz  •  To se mi líbí
Ahoj, mně taky mooooc pomohlo, že tam byl manžel. Už jen to vědomí že tam byl. A taky mi moc pomohlo, že mně rodil muj gynekolog. A nakonec, ta věta.... Když vám dr. řekne - maminko, už vidím hlavičku :slight_smile:
26. říj 2009 v 16:26  • Odpověz  •  To se mi líbí
Ja som rodila v Brne na Obilnaku. Najviac mi pomohla pritomnost vysmiateho manzela pri porode, bon-pari, velmi mila PA, ktora ma chvalila a povzbudzovala, pri tlaceni vravela, kedy tlacit najviac, ako dychat (aj ked na kurz som chodila). A este mi pomohol tiez vyborny dr. porodnik (krasny chlap :slight_smile:.
27. říj 2009 ve 12:46  • Odpověz  •  To se mi líbí
sunea, tak stím naprosto souhlasím, a když je k tomu ještě pěkný, mladý, pohodový porodník :grinning: ja mam ještě i tu vyhodu že je to i muj gynekolog
27. říj 2009 ve 21:09  • Odpověz  •  To se mi líbí
z hlediska zcela subjektivního to byl můj manžel. a objektivně nezbývá než říct, že ta paní doktorka, která včas vzala do ruky kleště a konala. :dizzy_face:
29. říj 2009 ve 21:32  • Odpověz  •  To se mi líbí
mně pomohl strašně moc manžel a pak při infuzích oxytocinu i řev, a to jsem si myslela, že řvát nebudu :wink:
30. říj 2009 ve 13:18  • Odpověz  •  To se mi líbí
mě moc pomohl přítel, že tam byl se mnou. Měla jsem v něm velikou oporu a při porodu jsem poslouchala jen jeho, takže když doktorka řekla, abych tlačila, tak mi to musel zopakovat :grinning: :grinning: :grinning:
A taky mi pomohla od PA masáž břicha. Jééé, to byla slast. Sténala jsem tam blahem jako při orgasmu :grinning: :grinning: :grinning: :grinning: :grinning: :grinning: Byla fakt šikovná :wink:
1. lis 2009 v 19:55  • Odpověz  •  To se mi líbí
bude to znít dost hystericky, ale pomohlo mě řvát z plných plic (a to jsem se před porodem zapřísáhala, že za hysterku nebudu...) :grinning:
5. lis 2009 ve 20:48  • Odpověz  •  To se mi líbí
moni přesně tak.sestry mě nemohly vidět ještě další týden :wink: :sweat_smile:
5. lis 2009 ve 20:49  •  2 děti  • Odpověz  •  To se mi líbí
mě pomohl taky manžel, poslouchala jsem jen jeho, bez něj bych rodila ještě dnes :grinning:
8. lis 2009 v 17:55  • Odpověz  •  To se mi líbí
mne manzel..mala som na koho nadavat :D a potom morfin .... a epi..inak nic...
8. lis 2009 v 18:30  • Odpověz  •  To se mi líbí
manzel a vlhka zinka :grinning:
8. lis 2009 v 18:31  • Odpověz  •  To se mi líbí
Mě nejvíce pomáhala porodní asistentka a doktorka, byly obě dvě hrozně fajn. Psychická pohodá, dobrá atmosféra, pozitivní přístup, žádné stresy, to bylo pro mě důležité, mohla jsem se soustředit na porod a ne na to jestli mě personál prudí. Před porodem jsem nechtěla žádné učnice, a pak jsem byla ráda, že tam jsou, byly prostě bezvadné :wink:

Ale co jsem do nebe vychvalovala na porodním oddělení, to se mi nezadařilo už na poporodním. Stres, buzerace, naštvané, nervozní sestry, (samozřejmě ne všechny), obava se na něco zeptat, protože vás zdrbají jak malýho alíka....totálně zablokované kojení, rozjelo se to až doma, v klidu, polovinu těch sester na poporodním bych vyházela :grinning: :grinning: :grinning:
18. lis 2009 v 16:52  •  1 dítě  • Odpověz  •  To se mi líbí
Mně nejvíc pomohla dobrá příprava - věděla jsem, co bude a proč, a při samotném porodu dýchání. Ne manžel, ale správné dýchání může ulevit při kontrakcích, chce to trochu soustředění a pak to funguje zázračně :wink:
18. lis 2009 v 17:00  • Odpověz  •  To se mi líbí
Manželovy ruce - na masáž zad při křížových bolestech, na otírání potu, na pohlazení... :slight_smile: No a pak veselá mysl, aneb snažila jsem se to do posledních chvil trochu zlehčovat, což samozřejmě neubralo sílu tomu vrcholnému okamžiku, když jsem poprvé uviděla naše dítě... :wink:
18. lis 2009 ve 21:30  • Odpověz  •  To se mi líbí
Mi pomáhalo se plně soustředit.Úplně jsem vypustila okolí a fučela jsem a fučela :slight_smile: Při kontrakcích jsem se musela v předklonu zapřít.A jinak jsem se pořád pohybovala,vrtěla a jajkala :sweat_smile: Sprcha mi nepomohla vůbec a i hopsání na balonu bylo k nevydržení.Přítel byl nachystaný mě masírovat,ale to mě úplně vytáčelo.Takže-během kontrakcí jsem se musela ponořit sama do sebe a zapřená prodýchávat.Mimo kontrakce mě přítel hladil.A taky bylo fajn uklidňování PA,když jsem už skučela,že to hrozně bolí.Myslím,že na každého působí něco jiného.
Na předporodním kurzu jsme si dělaly test.Musely jsme mít ruce natažené dopředu a vydržet tak minimálně 7 min.Mohly jsme při tom různě chodit,mnout si ruce,bavit se...PA nám při tom pustila relax.hudbu a pak začala vyprávět příběh.Vydržely jsme to všechny a pak jsme si říkaly,co každé pomáhalo ruce udržet před sebou.Někomu pomáhalo mnutí,druhému hudba,jiné poslouchání příběhu...Já si pamatuju,že mi příběh lezl na nervy(takže během kontrakcí jsem s nikým nekomunikovala),soustředila jsem se na to,že MUSÍM vydržet(věděla jsem,že bolest má důvod-otevírá cestičku miminku),taky jsem si ruce mnula(hlazení od přítele).
Takže si ten test zkuste a třeba budete trošku připravené a budete tušit,co vám asi při porodu pomůže. :wink:
19. lis 2009 ve 13:48  • Odpověz  •  To se mi líbí (1)
nejdřív chůze a pak balon :wink:
19. lis 2009 ve 13:50  • Odpověz  •  To se mi líbí
hodně teplá sprcha, strašně to urychlila, takže za hodinku a půl byl malej venku , perfektní porodní asistentka, skvělý porodník, ale ze všeho nejvíc manžel :dizzy_face: ....
21. lis 2009 ve 21:14  • Odpověz  •  To se mi líbí
Ahoj holky,tak vás tady pročítám a trochu se uklidňuju :slight_smile: Celou dobu těhu jsem byla tak nějak v pohodě a čim víc se to blíží tak se začínám trochu bát,ale to asi znáte :slight_smile: Na kurz jsem chodila a bylo to super připadala jsem si tak nějak líp,jako že proto něco dělám. Dýchat jsme se učili přesně jak tu popisovala myslím konja. Nejhorší je,že si pořád říkám,že začnu víc cvičit na míči a zatim nic nedělám :frowning2: Taky chci začít pít maliník a zkusit to lněný semínko možná na tom něco bude,jen nevím kdy tak začít zase abych si třeba porod nespustila dřív... Taky nám PA říkala,že vše se odvíjí v hlavě a pokud člověk myslí pozitivně a těší se na miminko jde všechno líp. Určitě tomu věřím teoreticky jsem připravená,ale já se spíš bojím dne kdy to všechno vypukne a já zapomenu jak dýchat atd. a budu histerčit....
21. lis 2009 ve 22:32  • Odpověz  •  To se mi líbí
Me nejvic pomohlo soustredit se na dychani.Pri kontra zhluboka dychat a pocitat.Dulezite je byt uvolnena,nohy netlacit k sobe,ale naopak od sebe,at muze mimi sestupovat.. :wink: (sprchu ani balon jsem nemela k dispozici,tak nevim)
21. lis 2009 ve 22:42  • Odpověz  •  To se mi líbí
Já doporučuju maliník a lněné semínko (rozkousat nebo odvar, maxinálně však jednu polévkovo lžíci). Obojí myslí od 36. týdne. Byla jsem vybavená i aromaterapií, ale nepoužila jsem (daruju zdarma pouze za poštovné viz :slight_smile: . inzerce) protože porod byl rychlý. Důležité je se uvolnit, nebýt v křeči, hodně mi pomohlo představovat si při každé kontrakci, že se otevírám jako poupě růže:slight_smile:.
21. lis 2009 ve 22:53  • Odpověz  •  To se mi líbí
Dýchat nezapomeneš neboj a kdyžtak ti porodní asistenka poradí. Ale já jsem třeba psí dýchání vůbec nepoužila.
21. lis 2009 ve 22:58  • Odpověz  •  To se mi líbí
Mně taky pomohlo se ponořit sama do sebe a soustředit se na dýchání. Sprchu, balón, masáž atd. jsem nesnesla. Musela jsem při kontrakci něco drtit rukama (manžela a porodnické křeslo). Horší mi přišlo vyčerpání než bolest (i když po oxytocinu to byla "sada":slight_smile:) A pak hlavně spásná věta PA: "Bude to za chvíli." To slyším ještě teď:slight_smile:). Jsem se do toho pak tak opřela, že malej byl venku snad jen na dvě kontrakce. Hodně mi pomáhalo, když mě povzbuzovali (ať manžel nebo PA), že to zvládám dobře atd. Pokud nejsou nějaké komplikace, tak je průběh porodu opravdu hodně o psychice.
21. lis 2009 ve 23:01  • Odpověz  •  To se mi líbí
mne stacilo, ze mi rekli cca v 17:30, ze do 19h to bude hotovy :slight_smile: mala se narodila v 18:58 :grinning: jinak jsem nic nestihla, jen vylezt na luzko a prodychavat
21. lis 2009 ve 23:09  • Odpověz  •  To se mi líbí
Mně pomohla příprava ve formě těhotenské jógy - naučila jsem se soustředit se na dech, při kontrakcích k nezaplacení + různé vychytávky typu pohupování v bocích v 1.době porodní. A pak taky kousání manžela do prstů při kontrakcích těsně před 2.dobou. Chudák měl otisky ještě dalších 12 hodin :slight_smile: Pak taky pití maliníkového čaje, otevírala jsem se velmi rychle, půl litru jsem si dala ještě před odjezdem do porodnice. Pak fanklub složený z PA a ostatních při tlačení, nikdy bych neřekla, jak dlouho dovedu tlačit na jeden dech :slight_smile: A taky asi pozitivní přístup k porodu - říkala jsem si, že to bude zážitek, který bude pro nás s manželem určitě velmi silný a určitým způsobem náš vztah zase někam posune, bude silnější. A že když se to dítě nějak dostalo dovnitř, dostane se nějak i ven (jen jsem se bála očekávané vyšší porodní váhy, ale šlo to bez problémů).
22. lis 2009 v 18:35  • Odpověz  •  To se mi líbí
všimla som si,že mamičkám naozaj dost pomaha "našepkávanie" vokalizácie, slova navadzajuce na uvolnenie, "zhandrovateníe", otvorenie...Kamarátke pomáhalo,ked si pri kontrakciach predstavovala zrýchlené otváranie sa kvetu..poznate to z TV...
8. srp 2010 v 19:54  • Odpověz  •  To se mi líbí
Tvůj příspěvek