Poporodní trauma
Ahoj,
Mám dotaz,anketu názvem se nechci úplně zabývat.
Zajímalo by mne,jak by která z vás, co máte uplakanější miminko zhodnotila upřímně svůj porod.
Nejlépe třeba jedním slovem,ale i klidně celým odstavcem.
A pak připojili info před termínem, v termínu, po termínu (zde ještě přirozeně/vyvolání)
Celé mě to zajímá proto,že jsem si začala uvědomovat, že to mám možná primárně v sobě já a ne moje dítě...
@whiteswan já taky ze začátku byla dobrá s tím že je to za náma, nicméně teď když si na to vzpomenu tak to hodně bolí, pominu-li ten otřesnej zážitek pro mě, pořád mám pocit že malé něco dlužím,že hned na začátku jsem jí zklamala...je hroznej mazlíček... Ale občas tak pláče a kouká mi u toho do očí jako kdyby říkala "proč si jim to dovolila" a má pravdu... Měla jsem být rozhodnější...
Pardon, melo to byt to jaka naše mala je, tomu i odpovída
Hladky porody oba dva, bez epi, skoro stejny, jen druhej rychlejsi, ani jednou poradnej bonding, u druhyho ditete dokonce prvnich cca 30 hodin na jinym pokoji. Prvni dite urvany, druhy klidny, takze souvislost u me moc nevidim.
@ppejskova přesně popisuješ mé pocity! Hodně se bojím dalšího porodu v budoucnu. Byl to můj první porod, každý mi prorokoval bezproblémový a rychlý porod, že jsem silná, naprosto zdravá a dobře stavěná. Hm. Obdivuji každou ženu, která porodila přirozeně a zvládla to i po víc než 20 hodinách stahů. Já po 24 hodinách už zoufale prosila o CS, vyhověli mi až o 4 hodiny později. To poslední vyšetření před CS bylo ... ještě mi řekli, že jsem v podstatě ani nezačala pořádně rodit.
@ppejskova měla jsem hodně těžké těhotenství ukončené CS, malá pak byla 3 dny na intermediálu a pak jsem ji měla teprve u sebe. Bylo to hodně náročné období a nebylo jednoduché se se vším srovnat. Vřele doporučuji návštěvu psycholožky. Mě osobně se díky ní velmi ulevilo a pochopila jsem, že nemá smysl řešit to, co nemůžu změnit. Dítě ti nic nevyčítá, a pohled "proč jsi jim to dovolila" je jenom ve tvé hlavě - je potřeba si všechno urovnat a být silnou mámou, protože to naše děti potřebují. Jinak i po tom všem, co jsme si prožili je malá naprosto pohodové dítě.
obě děti narozeny 38tt . Prvorozená dcera po 18 hod. totálního šílenství akutním SC v celkové narkóze. Viděla jsem ji až po 20h výdy jen na chvilku. Spolu až třetí den po. Už od miminka byla hodně uplakaná ale hlavně ,,nemazlivá´´ neměla moc ráda když byla u mě to řvala, radši byla vedle mě na posteli a jen koukala a usmívala se. Nyní jí táhne na třetí rok je to veselé dítě ale strašně moc citlivé a stále na to pomuchlení vůbec není. Pravdou je že sem asi rok bojovala s nehoráznými výčitkami co sem to za matku když ani nedokážu normálně porodit takže s odstupem času to vidím tak že uplakaná byla z mých výčitek a nemazlivá proto že sme vůbec nebyly spolu od začátku. Syn byl od začátku plánovaný SC ale jelikož sem se rozrodila dřív tak akutní to ale na situaci nic neměnilo, měla sem dost času vstřebat jakej bude porod a žádně výčitky nebyly, nosily mi ho prakticky hned po probrání každý dvě hoďky a nechávali dokud sem to zvládala od druhého dne už sme byly spolu na pokoji. I když byly náročné dny tak byl syn celkově spokojenější miminko a teď jak už je větší tak i nehoráně mazlivej. Všechno podle mě se na dítěti podepíše, jak porod tak i rozpoložení matky a to hlavně. Onehdá se mě někdo ptal jestli i necítím lásku mezi nimi jinak- ani náhodou miluju je neskutečně oba stejně 🙂 .
Porod přesně na termín, 20 hodin v bolestech, pomalé otevírání. Nevyhla jsem se epiduralu, oxytocinu, buscopanu a ve finále jsem byla už tak unavená, že i když malá byla opravdu prcek tak jsem měla nástřih aby ji dostali vůbec ven. Zážitek teda příšerný. Ale malá je zlatá, krásně spinká, je veselá a usměvavá. 😊
40+0, vyvolávaný, voda praskla brzo a mé tělo nebylo připravené, po 9 hodinách a spoustě oxitocinu otevřená na 4cm, doktoři přišli, že bude CS a já, že chci tlačit...prý to zkusíme. Malý byl za 12 minut venku a já se totálně potrhala a téměř vykrvácela (dle doktorů prý život ohrožující). Byla jsem ale hrdá, že jsem to zvládla. Byla jsem však slabá a s péčí o mrňouska musel hodně pomáhat tatínek. Za tři týdny potom znovu krvácení, revize dělohy, kterou propíchli. Manžel zachraňoval kojení a držel mi malého u prsu, já ho po laparoskopii nedokázala udržet.
Malý byl však velmi hodné miminko, jen jsme bojovali s kojením - nechtěl moc pít, a jedlík není do teď. Nyní je to divoch a živý tvoreček, co se rád směje a objevuje svět.
Jen je nervozní, když já jsem v nepohodě. Když mě se například honí hlavou, že nepřibírá a nutím jej do jídla, nesní nic. Když se na to vykašlu - jí jako vlčátko (ne moc, ale jí).
On i můj manžel jsou a byli úžasní, já si však ještě vyčítám, ale ustupuje to: 1. že jsem na vyvolávaný porod přistoupila, (měla jsem hraniční těh.cukrovku - na dietě, já ani miminko jsme neměli jakékoliv příznaky těhu. cukr....doktoři strašili, co kdyby...), 2. že byly chvíle, kdy jsem jako maminka fungovat nemohla.
Manžel má pravdu: jsem tu a máme krásného zdravého chlapečka. Hodně mě podpořil a dlouho snášel mé stestky.
Zkoušeli jsme další mimi, právě jsem po revizi pro neprosperující těhu, zjistilo se, že mám částečně srostlý čípek a rodit už jen CS. Teď se bojím jít do dalšího, aby se to povedlo.
Je to asi hrozně hloupé, ale sílu mi nevědomky dává příběh mé kamarádky: první zamklé těhotenství, pak potrat v pátém měsíci vícečetného těhu, nyní si moc přeji, aby jim to konečně vyšlo...
@whiteswan
@ppejskova
@metallico_mondo
Holky, přeji vám a vašim drobečkům jen to nejlepší. Meditace jsou fajn, zklidní mysl.
@ppejskova Podle me svou vlastni nepohodu prenasite na dítě. Vyčítat si, že jste nezabranila odnesení dítěte po porodu, pokud nebylo úplně v pořádku? Tohle na nem trauma nezanechá. Spis neví, co čekat od maminky, která je sebou nejista a ve stresu.. Zajděte si za psychologem.
Bonding se dle me precenuje ("aneb nebude bonding, bude dozivotne traumatizovane dite"), co by měly říkat maminky např. s predcasne narozenymi dětmi, ktere skonci v inkubátoru? Nebo cela starsi generace, kdy deti odnášeli běžně? Nepozoruji, že by na tom byli hůř🙂
Přestaňte si vyčítat takovou pitomost, máte zdrave dítě, které jste vyrobila, odnosila a porodila! Na detaily kaslete a radujte se z něj!🙂
@japona dráha je vědecky podloženo že nepřeceňuje,ve stresu ani nejistá nejsem...a nemyslím že je maličká traumatizovaná,to spíš já... A ano vyčítám,jelikož mohla být sledovaná u mě, beztak tam
furt lezli nějací zdravotníci, podívat se jak je možné, že jako prvorodička i přesto že to měl být cs jsem zvládla bez nástřihu takového macka a ani se moc nepotrhala...
Chápu, každý to má jinak u nás se praktikuje kontaktní rodičovství a tam je základem všeho dokázat se vcítit do miminka,dávno je dokázané že to nejsou jen živé panenky bez přemýšlení... A to vlastně už od bříška 🙂
Ale rozhodně nikomu nekážu, že tohle je to jediné pravé a všechno jiné je špatně... Každý ať si dítě vychovává jak jemu vyhovuje
Hezký den 🙂
@ppejskova na kontaktním rodičovstvi jsou urcite pozitiva ale nic se nemá přehánět ;)
Malou jsem porodila v 36+0tt. Porod vyvolávaly z duvodu preeklamsie...stav šílenství, když pořádně nevíte,co se s Vámi děje... porod byl se rozjel rychle, ale neměla jsem už pak sílu tlačit, takže malé museli pomoct kleštěmi... Hned mi ji sebrali...měla jsem větší ztrátu krve...Pak se mi rozjel zánět po porodu a malou mi sebrali znovu, nebyla jsem schopna ji s horečkou ani udržet v náručí. Pak přišly výčitky, ze jsem špatná matka, která nebyla schopná ani toho základního - donosit své dítě 😐 První rok sebeobviňujícícj výčitek a uplakané miminko, které trpělo na bolení bríška. Dnes má 15měsíců a já si užívám každý její úsměv. Další porod nebo těhotenství... Už ne😒
@ppejskova Rodila jsem sice 3 dny, ale byla jsem naprosto v pohodě a srovnaná (bez epidurálu). Porodu jsem se nebála a vzpomínám na něho ráda. Přesto syn od narození, pokud nespal nebo nejedl, tak řval non-stop. Uspávání katastrofa. Bylo to extrémně náročné období, na které nevzpomínám ráda. Souvislost tedy mezi tím není. Příčinu vidím jinde.
@ppejskova Aha🙂 Takže vy jste si vytvořila teorii, že za vaše uknourane dítě může špatný přístup zdravotníků v nemocnici. Jasne, je to banda sadistickych ignorantu, kteří vám schválně odnesli dítě po komplikovaném porodu abyste měli vy i dítě co největší trauma..
Tvl, vcítit do miminka ("Ale občas tak pláče a kouká mi u toho do očí jako kdyby říkala "proč si jim to dovolila" a má pravdu... Měla jsem být rozhodnější...") - tohle je skoro na psychiatra🙂 Miminko má pár základních potřeb: jídlo, spánek, cista plenka a blízkost člověka, ostatní jsou vaše projekce, mimino vám opravdu pohledem nic nevycita🙂
@ppejskova já měla porod jako prvorodička hrozné rychli se vsim 4,5 hod. Naprosto bezproblémový, bonding na sále , ze začátku byl nejhodnější miminko a teď je taky trochu Urvanek🙂nám hodně pomáhá nošení v šátku, tím se hned uklidní a buď kouka co se kolem děje a pak vytuhne..... 🙂))
@japona Diky... Me ceka porod dvojcat za par tydnu (jeste musime vydrzet) a uprimne, nechapu, co se tady resi... pocitam, ze deti muzou byt male, nedonosene, ze muzu jit cisarem a ze zadnej bonding nebude, protoze treba budou potrebovat peci driv nez ma prsa. Premyslet nad tim, ze nejsem schopna je mozna perfektne donosit, prirozene stastne je porodit a pak mi je nedejboze odnesou? Dyt by mi uz ted j*blo! Cilem je vydrzet co nejdele a mit co mozna nejprirozenejsi prubeh, jasne nejdulezitejsi jsou pro me ale zdrave deti, no ne? At uz v zaveru pujdou ven jakkoli...
@terezapetrova kontaktni rodicovstvi neni zadny vymysl,jsou deti vic nebo min kontaktni,a to hned od narozeni (tj. fakt jeste "nerozmazleni"rodici). Nektere dite muzete v klidu polozit do postylky a ono je tam spokojene,jine rve tak,ze by revem zbouralo barak a clovek jeste rad sahne po nositku ci satku. Na vetu "vsechny deti prece miluji kocarek" jsem uz alergicka. Atd.
@japona víte co,u toho co se dělo během a před mím porodem jste nebyla,naše dítě bohužel má následky této výborné zdr.pece až tak že na neurologii kam nás následně pediatr poslal nám vydali zprávu jako podklad pro žalobu...
Rozhodně netvrdím a nikde jsem nenapsala že za to může kdokoliv ;) takže prrr s tím souzením někoho
@ppejskova Dítě rozhodně nemá následky kvůli tomu, že ho odnesli... To, žes měla komplikace před porodem a při porodu (alespoň tak tomu rozumím podle toho, co píšeš) je smutné, jestli za to můžou nebo nemůžou zdravotníci, to z toho minima informací pochopitelně soudit nebudu. Nicméně: pokud dítě potřebovalo následnou zdravotní péči (a to předpokládám, že asi ano, jinak bys odcházela z porodnice se zdravým miminem a nemusela jsi s ním na neurologii), tak ji dost těžko mohlo dostat u Tebe na břiše či u Tebe na pokoji... To jen tak mimochodem.
Moji první dceru mi po porodu, bondingu na sále a následném vyšetření šoupli na 24hodinový kardio monitoring, protože měla po porodu arytmie. A víš co? Nevyčítám si, že jsem dovolila, aby ji na ten monitor šoupli - kdyby měla srdeční zástavu u mě na pokoji, myslíš, že bych si toho okamžitě všimla? Asi těžko, pokud bych ji zrovna nedržela v náručí...
@somalicats to jako rozhodně 🙂 mě trošku mrzí ten bonding...protože mi tam stejně pořád na ten sál někdo chodil tak jí mohli mít monitorovanou tam a nechat jí aspoň přisát... Problém mám já, a z toho ona...neříkám že ona to má z porodu...
1. porod- pro mě trauma z toho, že nás oddělili, porod celkem slušný, ale hrozné šití (přesto jsem hned po šití věděla,že chci další dítě 🙂) bezdůvodně nás ale s malou na 14 hodin oddělili, pak v nemocnici plakala hlady, doma už byla v podstatě hodná, náročná na pozornost,ale nebyla náročné a uplakané dítě, jen já ji nemohla vůbec opustit a brečela jsem, když se mi dostala mimo dohled.......
2.porod - vyvolávaný, ale jinak klidný a pohodový, bez poranění, já vysmátá, spokojená. Malý 10 dní hodny, pak začal plakat a nepřestal rok-ani na chvíli nebyl spokojené a klidné miminko (nebyl ale úplně zdravý, jak se později ukázalo), druhý rok se provztekal, zlepšení nastalo až na 2,5letech
Vůbec nevidím souvislost v chování dítěte s porodem.
@ppejskova Teď se v tom trochu ztrácím. Uplakané dítě není následek toho, že chyběl bonding a samopřisátí, a už vůbec to nemá souvislost s tou neurologií. Pokud má nějaký neuro problém, tak to rozhodně není kvůli chybějícímu bondingu ani kvůli tomu, že stres z toho přenášíš na to dítě. To může mít příčinu v komplikacích při porodu, ale ne v Tobě a Tvých pocitech.
Porod 16 hodin, nepostupoval, proto jsem dostala veškerá urychlovadla (kapačky) , špatný odchad váhy (3300g), malou jsem nemohla vytlačit, tahání za hlavičku, skákání po břiše kvůli padajícím ozvám (pupeční šnůra kolem krku)... Malá při narození 4450g, fialová, neplakala - odnesení, rychlé ošetření (naštěstí vše v pořádku, začala plakat)... Já velké potrhání, rychlé šití (včetně konečníku)... Valentýnka (5 měsíců) je dokonale hodná holčička, spinká celou noc i přes moje depky... Jen je na vše hodně hrrrr a vše chce rychle (prý protože nemohla rychle ven, tak si to teď kompenzuje)..😊
@ppejskova Jinak ještě jedna poznámka - moje třetí těhotenství bylo komplikované ažaž, porod totální pohodička, ale kvůli mému zdravotnímu stavu hrozily po porodu komplikace i u malé, takže byla sledována. Tentokrát nešlo o nic, k čemu by byly nutné přístroje, takže byla u mě a chodili ji pravidelně kontrolovat ke mně na pokoj. A je to uřváně a přísavka, nemůžu ji pomalu ani položit, okamžitě se začne vztekat. Takže u mě je to spíš naopak - čím víc kontaktu hned po porodu, tím uřvanější dítě 😀
@uhz Naše ditko bylo týden v inkubátoru, v nemocnici měsíc, a následky to na nem nezanechalo žádné. Naopak všichni říkají, že tak pohodové a usmevave mimino dlouho neviděli..
Já nikomu neměla za zle, že ho odnášeli - nevědělo se, zda a jak bude sám dýchat, na bonding nebyl čas. A ze bych si to vycitala? Nebo dítě pohledem mě? To fakt ne🙂
Kamarádka bonding odmítla, že se chce vyspat, a na diteti byste to nepoznala, to snad ani brecept neumi🙂 Zakladatelka si vsugerovala, že bonding by ji spasil, ale je to spíše v její hlavě..
Jinak depky skončily přibližně kolem 2.měsíce.. 🙂
@ppejskova První porod přirozený, bonding na sále, pohodové dítě. Druhý porod akutní sekce, bonding žádný, pohodové dítě. Třetí porod přirozený, bonding hned na sále, pokračoval na pokoji, dítě pohodové pouze u mě v šátku, jinak řve. A je to takový vzteklý řev.