Poškozující řeči při porodu

@jahodi Po prvním porodu a zkušenostech kamarádek z termínové skupiny, které jsem manželovi vyprávěla, jsem na výběr už neměla, manžel rozhodl, že budu rodit ve Švýcarsku. Teda, ne že bych o nějaký výběr stála, i já měla jasno 😀
A ten bod pro mě byl opravdu důležitý. Při prvním porodu nastala chvíle, kdy jsem se cítila hrozně unavená a mít možnost utéct, utekla bych. A v tu chvíli mi PA něco nabídla a já jen otevřela pusu. A zaslechla jsem, jak se můj muž ptá, co to je – šlo o homeopatika, takže souhlasil a já je dostala. Naplnilo mě to klidem, že opravdu nemusím o ničem rozhodovat, kuličky jsem snědla a s novou energií pokračovala v porodu. Ale já sama bych v tu chvíli klidně spolkla chemii a o chvíli později, když by mi přinesla úlevu, by mě to psychicky hodně nalomilo, že jsem zklamala své představy a předsevzetí. Protože zdraví dítěte pro mě ani v tu chvíli nepřestalo být důležitější než malá úleva, jen bych se nedokázala bránit. Nabídnout mi epidurál a nástřih, kývla bych na obojí a pak to dlouho oplakávala...

@lennus Hřebíček na hlavičku 🙂 Já takhle bojovat nemůžu, protože vlastní zkušenost z české porodnice nemám, což mě částečně diskvalifikuje z podobných bojů i diskusí. Tak bojuju zprostředkováváním své zkušenosti, jak to chodí jinde a jak nádherný přirozený porod může být. Žádná krvavá, brutální a hnusná záležitost, jak tvrdí porodníci. Má to sice malý dosah, ale zabírá to, už jsem několik maminek ve svém okolí pro přirozený porod získala. A to mě těší, chci, aby moje dcera jednou rodila a takhle a aby to tou dobou už bylo naprosto normální a běžné.

@zo_ja Je to mimo téma, ale já jsem asi důkaz,že hypnoporod funguje a pomáhá i u žen, které se svým tělem tak ve spojení nejsou. V knize se píše, že žena pozná, když skončí otevírací fáze a dítě začne sestupovat. Já nepoznala nic, pořád jsem si spokojeně prodýchávala otevírací kontrakce, a najednou tělo začalo tlačit a na dvě kontrakce byl syn venku. A já celá v šoku, že jsem si myslela, že sestupovat teprve začne a já se těšila, jak to budu cítit a vnímat 🙂 Snažila jsem se netlačit a prodýchávat, ale byla to taková síla, že jsem se rozhodla si to na tu jednu kontrakci dovolit a prodýchávat až tu další. A to už byla hlavička venku 🙂 Ale ten zážitek klidného, bezbolestného porodu, do kterého nikdo nijak nezasáhl, byl neskutečný...

@svetlus_pepca myslela jsem plánovaného císaře, prostě si určí den a přijde tam a bez vyvolávání porodních bolestí se udělá císař. Ty sis jistě užila své a nenapadalo mě, že to někdo vezme tak "osobně".....

@elen222 Promiň za moji možná přehnanou reakci, ale v první chvíli mě to opravdu strašně naštvalo. Asi proto, že mám hodně negativních zkušeností s názory jiných lidí - většinou samozřejmě žen. Prostě si myslí, že je to nic. A za názory, že by raději rodily císařem než přirozeně, bych snad nejraději fackovala. Tak asi proto jsem si to vzala tak nějak, jak ty píšeš, osobně. Ještě jednou se omlouvám 🙂

Však on taky císař bolí mnohem mnohem více než přirozený porod 😅
Můj první porod - 12hod. kontrakcí, pak akutní císař a hodně dlouho poté to bolelo, nemohla jsem se hýbat.
Poslední porod - pár hodin kontrakcí (dle všeho nejspíš hypnoporod 😅 ) a potom jsem byla jak rybička. Nedá se to srovnat 😉

@rebe Jojo, ten pupečník mě opravdu rozesmál. Takže, měla jsem nejlehčí, nejrychlejší porod na světě, absolutně bez komplikací. Syn se narodil na dvě bezbolestné kontrakce, já bez jediného zranění, syn pupečník dvakrát kolem krku. A jestli jsem věděla, co mám dělat? No, abych tak řekla, odmotala jsem mu ten pupečník a pochovala ho emoticon
Tohle mne docela zaujalo. Jak jsi to udělala? Mělas nějak extremně dlouhý pupčák? protože když si představím, že bývá nějak kolem 50-55cm, k tomu dvakrát omotaný kolem krčku, ukotvený do placky, ta ještě v děloze, hm, mohlo to být docela zajímavé představení!

@svetlus_pepca v pohodě 😉

@magdalenax tak tenhle komentář se mi obzvlášť líbí

@sodovka2010 Víš jak. přišel na vizitu a chtěl vidět jizvu, že, no a já měla stehy prostě takové, jaké byly. Ve sprše jsem po sobě nechala téct vodu, žádné gely, sračky, jen zlehka podpaží a hotovo. Ostatním rodičkám tam jizvy mokvaly, jedna, která byla pořád ve sprše se díky tomu dostala domů asi za tři týdny, nejprv čekala na malou (žloutenka) a pak malá na ni. No, a doktor mi povídá, - no, vydrbat stehy, ať jsou zítra sněhově bílé! Já tak na něj úmyslně nechápavě koukám, on to zopakoval (já byla ráda, že jsem vstala z postele...), tak jsem mu řekla, že na to může rovnou zapomenout, nebo něco v tom smyslu. Vrchní sestřička se ke mně sklonila a řekla mi, - nechte ho...., on ještě nerodil! 😀

Zajímavá diskuze 🙂. Já osobně si asi stokrát ( a tak tisíckrát ještě budu 🙂) děkovala, že moje dva porody, proběhly za účasti lidí, kteří se postarali o to, abych měla ty nejlepší vzpomínky, na oba. Nemám žádné výhrady k poškozujícím řečem při mých porodech. Ale třeba se tady zastaví nastávající maminka, která hledá inspiraci, kde svůj porod prožije.
Tak tedy, dcera se sice nenarodila způsobem, podle mých představ. Šlo o plánovaný SC. NICMÉNĚ, i tam jsem byla ráda, že jsem nemusela bojovat za to, aby se zákrok provedl až po termínu a ne předčasně. Dcera byla koncem pánevním, ale nepřála jsem si, aby jí ,,vyndali'' o dva týdny dříve. Paní doktorka byla ochotna, zkusit i přirozený porod, pokud by se rozběhl do termínu.
Nakonec to bylo tak, jak to mělo být, dcera se narodila dva dny po termínu, císařským řezem a já dodnes vzpomínám na neskutečně milé a vtipné hlášky pana anesteziologa, který seděl za mou hlavou a vlil do mě během zákroku především neskutečný klid a pohodu. Poté mi dceru nosili po celý můj pobyt na JIP, který se po císaři bohužel absolvovat musí ( protože se člověk prostě nezvedne - žádný naschvál ze stran lékařů 🙂), po 3h, což jsem jakožto vyjukaná prvorodička ocenila tím, že rozkojit se, nebyl žádný problém.
Podruhé jsem otěhotněla, když bylo dceři 13 měsíců, tedy po císařském řezu, spíše hraniční čas. Bylo tedy více ultrazvuků během těhotenství a na každé kontrole nenápadně podsouvána myšlenka na eventuální druhý SC.
Kdepak 🙂. Syn se narodil 95 minut po příjezdu do porodnice. Porod proběhl neskutečně rychle a bezbolestně ( o hypnoporodu jsem si absolutně nic nezjišťovala, ale možná se na něco podobného tělo přeladilo intuitivně, kdoví 🙂) a já na tomto místě znovu s vděčností vzpomenu na paní doktorku a PA. které u něj byly přítomné. Neskutečně milé osoby. Jim podobné, by tuto práci měly vykonávat a každá z nás by odrodila s radostí 🙂.
Po porodu mi 90% personálu říkalo jménem. Ale holky, řeknu Vám, když mě první sestřička ( od miminek) oslovila ,,maminko'' neskutečně mě to zahřálo 🙂.
Takže ještě jednou díky milé Hořovice!! A kdoví? možná v budoucnu ,,potřetí na shledanou'' 🙂

@magdalenax tak to ho dobře setřela ... ale jo někdy bych si přála aby si to i chlapi zkusili aby věděli jaké to je

@magdalenax To mi taky řekli "vydrbat stehy" 😢 aby byla rána očištěná od zaschlé krve a viděli dobře na stehy. Fuj, udělala jsem to, ale bylo to hrozné. Bála jsem se se té rány dotknout, kvůli bolesti i proto, aby se třeba neotevřela (i když je to asi hloupost). Tohle si ženy rodící přirozeně neuvědomují, protože i když jsou šité, ránu nevidí. Ženy po císaři se musí vyrovnávat nejen s velkou bolestí, ale i s tím, že tu velkou ránu (s otokem, stehy a strupy) vidí a navíc o ni musí pečovat. Vytahování drenů nebo cívek nebo co to bylo taky nic moc.

Jinak já rodila sedm hodin přirozeně, připoutaná na monitoru, takže bez pohybu, pak jsem měla císaře. Snažila jsem se spolupracovat, být na personál slušná a milá a být ticho. Sem tam jsem si i zavtipkovala. A taky se ke mně chovali (nejspíš proto) dobře. Je to těžká práce. Asi jsem si většinu neomalených poznámek vyžrala již při jiných příležitostech, ale to by bylo na jinou diskusi.

@yamdena Kde´s prosím Tě rodila? Tolik hodin bez pohybu a změny polohy může ke komplikacím vést velice snadno. Zvláště třeba na zádech, to je mazec! Není přece důvod monitorovat kontinuálně.

@yamdena Ahoj, já jsem rodila po vyvolávačce devatenáct hodin a nakonec jsem skončila na operačním sále. Nechtěli riskovat, - to mi bylo řečeno. Vzali mne na monitorování, - prý, tady se položte. Já v bolestech neskutečných, schoulená a přišla jak to říct jinak, než kráva, vzala mne za kolena a za rameno, aby mne položila na záda, prostě se mnou takhle hnusně a hrubě trhla a to akorát v okamžiku kontrakce. Já myslela, že vylítnu z kůže a že vydržím opravdu dost. Pak jsem ji káču zapráskanou viděla v obchoďáku, bylo to asi dva - tři měsíce po porodu, ani nevíš, jakou chuť jsem měla se rozběhnout a nakopnout jí do tý její hubený prdele, přímo na kostrč a dodneška mi sere, ale fakt upřímně sere, že jsem to neudělala. Už jen z důvodu, že mě zahlídla a moc dobře si pamatovala..., to bylo na ni vidět

@michaela_2 Hezký příspěvek a jsi neskutečně milá

@anelamates Jak jsem to udělala? Bohužel mi předem nikdo neudělal přednášku, že je to děsně složité, takže jsem vzala pupečník a přetáhla ho přes hlavičku, to samé zároveň dělala sestra, vlastně až v porodní zprávě jsem si pak přečetla, že byl obmotaný 2x, mně to tak ani nepřišlo, protože byl dole hned, možná tu jednu smyčku stihli ještě předtím, než jsem se otočila. Představení bych tomu teda neříkala, ale proti gustu...

No mi to přišlo ako poměrně solidní artistický výkon. Nic ve zlém, ale jestliže je šňůra 50cm dlouhá, a vezmu to od pupíku dvakrát kolem krčku, tak nějak nevím, jak se ti mohlo dítě na těch zbylých 25cm narodit - když vezmu jenom velikost tělíčka. A i kdyby se nějak narodil, tak jak to, že se nedusil? Protože pupčák můžeš přerušit, až dotepe, ne? To mě zaujalo a proto jsem psala, že to musel být poměrně zajímavý výkon. Anebo jsi měla extrémně dlouhou šňůru. Ale vím, že stačí, když se rodí dítě se šňůrou kratší, třeba na 30cm, a už je to tedy boj.

@zo_ja U Apolináře. Měla jsem špatnou plodovou vodu a hodně jsem krvácela. Zpočátku jsem řekla, že chci aspoň stát, měla jsem křížové bolesti, to mi dovolili. Dělala jsem tam takové šamanské tanečky namístě, dál jsem nemohla kvůli monitoru. Pak mi řekli, ať ležím. Nemůžu teď říct, jestli jsem byla na monitoru celou dobu nebo ne, ale ležet jsem musela. Ani nevím jak bych mohla chodit, kvůli tomu krvácení.

Já vím, že si tady ženy stěžují na kdejaké zacházení, ale já sama jsem šťastná, že jsem se narodila v dnešní době a mohla rodit tak jak jsem rodila. Protože v dávných dobách by na můj případ byla jen jedna varianta a tu tady nechci popisovat.

@magdalenax To je opravdu hrozný zážitek, je mi tě líto :( personál je někdy opravdu hrubý, činy i slovy.