Poporodní krvácení je definováno jako ztráta krve po porodu28, která vede ke zhoršení celkového stavu rodičky1. Při normálním vaginálním porodu28 je krevní ztráta kolem 300 - 350 ml. Při komplikovaném, nebo při operativním porodu81 je krevní ztráta více než 500 ml.
Poporodní krvácení se dělí na:
Preventivní opatření začínají již v předporodním období24, kdy se odděleně sledují pacientky s chudokrevností, poruchami srážlivosti krve a s poporodním krvácením v minulosti. Tyto pacientky se hospitalizují několik dní před porodem74. Světová zdravotnická organizace (WHO) vypracovala postup, podle kterého je třeba se řídit při poporodním krvácení:
Hypotonie dělohy je nejčastější příčinou poporodního krvácení, až 75% všech případů krvácení po porodu. Děloha je ochablá, žena krvácí z vagíny jasnou krví. Děloha se naplní krevními sraženinami, po stlačení dělohy dojde k jejich odchodu vagínou. Tento stav se řadí mezi život ohrožující krvácení.
Nejčastější příčinou poporodního krvácení je hypotonie dělohy. Děloha se nedokáže stáhnout, cévy jsou rozšířené a tak dochází k masivnímu krvácení. WHO organizace doporučuje podání oxytocinu4 v třetí době porodní. Při přetrvávajícím krvácení se indikuje ergometrin nebo prostaglandiny. Všechny tyto léky patří mezi utertonika, jsou to léky zvyšující tonus (napětí) a slouží ke stažení dělohy. K nefarmakologické možnosti patří masáž dělohy.
Chirurgická intervence se provádí při neúspěchu farmakologické terapie. Lékař se snaží najít zdroj krvácení, pacientka je v celkové anestezii.