Pády miminek

6 zkušeností

Pády miminek a kojenců z výšky patří mezi nejčastější úrazy4 tohoto věku. Ačkoliv tyto pády působí ve většině případů velmi hrozivě, převážně končí bez větších zranění a následků. V novorozeneckém7 tělíčku se nachází cca 300 kostí, které jsou volné nebo pevně spojené.

S vývojem a růstem člověka kosti srůstají a jejich počet se snižuje na cca 206-214. Kosti dospělého člověka mají oproti kostem dětským znatelně menší pružnost a jsou více lámavé. Kosti dítěte jsou pružné, měkké a rychle se hojí. Z tohoto důvodu jsou zlomeniny u dětí, potažmo miminek, velice těžko rozpoznatelné. Podle stáří dítěte se mění nejen lokalita častých zlomenin a způsob léčby, ale také prevence pádů2.

Pád z výšky u novorozence

Novorozeňátko není ještě samostatně pohyblivé a jeho okolní vnímání světa je zatím velmi omezené, proto pád novorozence bývá většinou zapříčiněn druhou osobou.
Pády miminek

Nejčastější pády v tomto období se odehrávají při přebalování (pád z přebalovacího pultu6) nebo při manipulaci s novorozeňátkem vůbec - koupání, nošení48, procházky s kočárkem5 (manipulace s kočárkem či autosedačkou10) atp.. Při koupání je velice důležité mít na paměti všechny zásady bezpečného koupání, aby nedošlo k vyklouznutí miminka z rukou. Samozřejmě je vyloučeno děťátko nechat samotné, bez dozoru.

Pád z výšky u kojence

Kojenecké období je rychlá etapa v životě miminka, kdy se během pár měsíců stane z téměř nemohoucího človíčka miminko, které se již umí přetáčet, sedět, lézt a leckdy i chodit. Psychomotorický vývoj děťátka8 je tedy velmi rychlý a je zapotřebí velké obezřetnosti a předvídavosti. Kojenci se už často sami mohou dostat do větších výšek a zkoušet leccos přelézat.

Pohyby takto malého děťátka však zdaleka nejsou dokonalé, a proto i v tomto období existuje velké riziko pádu děťátka z výšky. Dále je také důležité neponechávat miminko bez dozoru v jídelní židličce32, kočárku, chodítku18 nebo na posteli, vhodné je také včasné snížení roštu v dětské postýlce22. Nikdy nelze totiž přesně odhadnout, kdy si miminko osvojí novou dovednost.

Každý pád novorozeněte či kojence je nutné konzultovat s lékařem, jen on může potvrdit či vyvrátit případná zranění a zabezpečit včasnou léčbu.

Varovné příznaky po úraze hlavy vyžadující lékařské ošetření

Nejohroženější částí dětského tělíčka je bezesporu hlavička, proto je po pádu nutné děťátko sledovat.
Pády kojenců

Objeví-li se některý z následujících příznaků, je nezbytné okamžité vyhledání lékařské pomoci:

  • ospalost, apatie, podrážděnost, změny nálad,
  • zvracení2, nevolnost8,
  • poruchy vidění,
  • poruchy vědomí.

Je nutné mít na paměti, že pád z malé výšky může mít tragičtější následky než-li pád z výšky větší. Proto i při sebemenším podezření na zranění je na místě vyhledat lékařskou pomoc.

Související články

Více o pádu miminka z výšky na modrykonik.cz

Použité zdroje

  1. http://www.zachranny-kruh.cz/pady-z-vysky-2.html
  2. http://urazy.zdrave.cz/urazy-deti/
Pomohl ti tento článek?
 / Ne

Zkušenosti s pády miminek

Máš zkušenost s pády miminek?
Poděl se o ni a pomoz tak ostatním maminkám.
Napiš svou zkušenost
kyticka007
16. črc 2014

Pád z gauče

Ahoj holky,

mám doma syna – 9 měsíců a minulý týden v pondělí syn spadl z gauče v obýváku na zem. Buhužel tam byl stůl a při pádu se praštil hlavičkou o nohu stolu. Já jsem pád neviděla, akorát jsem se vracela ze záchodu. Slyšela jsem jak syn spadl, okamžitě začal brečet. Já ho po pádu hned utěšila, nasedli jsme do auta a vyrazili k doktorce. Ta nahmatala synovi bouli na hlavě, prohlídla ho a jeli jsme domů. Jenže to odpoledne byl spavej, prospal skoro 7 hodin téměř v kuse, několikrát se probudil jen na pár minut a pak zase hned usnul.

Ten den odpoledne jsem vyrazila se synem okamžitě do nejbližší nemocnice, pak jsem byla vyděšená k smrti. Tam syna paní doktorka prohlídla, k tomu, že syn pořád spí uvedla, že to může být i virózou a poslala nás na rentgen hlavičky. Večer jsem volala znovu doktorce, že syn je apatický, nejí. Paní doktorka sdělila, že rentgen hlavičky syna dopadl dobře a spavost může být i následkem rozjíždějící se virózy. Požadovala jsem neurologické vyšetření, ale v nemocnici neměli dětského neurologa. Večer syn začal trošku reagovat na okolí, zajímal se o hračky a vypil i trochu mléka. Já si oddychla, že nejhorší je za námi.

Druhý den to bylo už lepší, odpoledne syn pospával, ale nespal 7 hodin v kuse.

Drama nastalo ve středu. Manžel přijel z práce domů již v poledne kvůli výpadku elektriky. Pracoval z domova na služebním počítači, já pak odpoledne odjela na rehabilitaci do nemocnice a manžel si všiml, že syn má velkou hlavu. Začal prohmatávat hlavičku syna a objevil na levé straně hlavičky měkkou bouli o velikosti dlaně dospělého člověka. Já jsem se mezi tím akorát vrátila z rehabilitace zpět domů a ihned jsme společně vyrazili do nejbližší nemocnice na dětské oddělení. Tam syna paní doktorka vyšetřila, řekla, že ta boule na hlavě je normální a pro náš klid nám napsala doporučení na vyšetření na dětskou neurologii do Prahy.

Tak jsme jeli do Prahy a ještě po cestě v autě jsme si říkali, že doktorka syna vyšetří, řekne, že je vše v pořádku a pojedeme zpět domů. Přijeli jsme do Prahy a tam nastaly jeden šok za druhým. Neuroložce se syn nezdál, zejména to, že si šetřil pravou ručičku a dále měl svislý pravý koutek. Doktorka nás hned poslala opět na rentgen a pak hned na jipku dětské chirugie a traumatologie. Na JIPCe syna uspali, aby mu mohli udělat CT hlavy. Rentgen v nemocnici v Praze už ukázal prasklinku v lebce o velikosti 4 – 5 cm a CT hlavy potvrdilo ty nejhorší obavy – krvácení do hlavičky. To krvácení bylo tak masivní, že krev vytlačila levou část mozečku ze středu a hrozilo poškození mozkového kmene. Naštestí se krev nedostala přes mozkovou kůru a nerozlila se po mozku a ta velká měkká boule na hlavičce syna to byla krev, která se tlačila ven skrz prasklinu na povrch hlavičky. Hlavní dětský neurochirurg říkal, že kdybychom přijeli zítra, syn by byl mrtvý.

Syna hned operovali, od minulého týdne od středy do soboty byl v umělém spánku, v sobotu ho začaly probouzet. Dneska měl další vyšetření hlavičky, to naštěstí dopadlo dobře. Nejpozději tento týden v pátek bych měla se synem ležet na dětské neurologii. Syn má trošku menší hybnost v pravé ručičce, ale dle sdělení doktora by se to mělo rozcvičit rehabilitací.

Pořád si vyčítám, že jsem tomu pádu mohla zabránit....
2 poděkování
ferrets
20. čer 2014

Pád z postele

Mě malá spadla z manželské postele před 14-ti dny v 6 měsících
.
Snažím se dávat pozor, ani ve snu by mne nenapadlo, že se zvedne a poleze neuvěřitelnou rychlostí z jedné strany, která je zabezpečená na druhý konec, který zajištěný nebyl. Uviděla kabel a bylo zle :-(.

Letěla jsem takovou rychlostí, že jsem snad celou postel přelétla a hned vzala do náruče. Plakala a po chvilce přestala. Naštěstí postel není tak vysoká a máme koberec :-D.
Ale v tu chvíli se mi krve nedořezalo, brečela jsem s ní a nevěděla zda letět k lékaři, nebo se uklidnit a vyčkat.

Musíme dávat pozor, je to ďáblík, stoupá si na nožičky, dělá krůčky, leze po 4, všechno chytá a všechno chce. Mimochodem o této příhodě jsem svému příteli ani neřekla. :-N
1 poděkování
jarcatko
18. čer 2014

Pád z postele v 8M

Syn mi spadl z naší postele (výška asi 50 cm) z přebalovací podložky, když mu bylo necelých 8 měsíců.

Stála jsem přímo u něj a jen se otočila pro plenku, byl to vážně jen mžik. Spadl na bříško (na podložce totiž klečel) a tekla mu krev ze rtu, samozřejmě hrozně moc plakal. Neměla jsem jak poznat, odkud vlastně krvácí, ani jak moc vážné to je, takže jsem volala záchranku a skončili jsme na pohotovosti v nemocnici. Byli tam velmi důkladní, RTG hlavy, sono bříška a ORL vyšetření. Naštěstí se ukázalo, že měl vážně jenom ten prasklý ret, jinak žádné zranění. To mi ale říkali už saniťáci a lékařka na příjmu, že to zřejmě nic nebude. Syn totiž poměrně brzo přestal plakat, v sanitce se velmi živě zajímal o věci kolem sebe, neměl ani horečku, ani nebyl spavý či naopak neobvykle hyperaktivní, nezvracel.

Bylo mi řečeno, že pokud dítě začne okamžitě po pádu plakat, tak obvykle nejde o vážná zranění. Horší prý je, pokud nepláče vůbec, zvrací nebo se každé očičko dívá jinam.

A tak to pro nás byla naštěstí jen taková epizodka, syn si užil výlet sanitkou, a já jsem se poučila a začala syna přebalovat už jenom na zemi.
1 poděkování
andrejka_86
18. čer 2014

Záhadný pád

Syn měl 3 měsíce a já mu ráno kolem 6.hodiny chystala mlíčko, manžel se chystal do práce a syn ležel uprostřed velké manželské postele obložen peřinami z každé strany a najednou žuch a křik! Oba s manželem jsme vběhli do ložnice a syn ležel na zemi. Hned jsme ho vzala do náruče a ohmatala ze všech stran, naštěstí na žádné ohmatání nekřičel více než v tu chvíli brečel, nic se nám nezdálo zlomené, tak jsme ani nejeli do nemocnice, jen jsem ho během dne pozorovala, zda se něco nestane. Pád neměl naštěstí žádné následky.

Nutno podotknout, že syn se ještě neuměl přetáčet. Jen dvou kilová čivava se tvářila trošku provinile, ale jak by zvládla stáhnout téměř 5-ti kilové dítě na zem, to mi hlava nebere :-D
1 poděkování
nikollita
18. čer 2014

Pád z postele

Malý mi taky spadnul z postele a to když měl 4 měsíce. Dříve jsem viděla tolik hospitalizovaných dětí kvůli pádům z postelí, pultů apod. a to jsem si říkala, že to nikdy nedopustím a stejně se mi to stalo. Nechala jsem ho ležet uprostřed na šířku na jedné straně manželské postele a já byla na protější straně této postele a chystala lůžko ke spaní a mezitím se otočil a žuchnul dolů. Bohužel máme vyšší postel než normálně a plovoučku. Malý hned plakal, ale po chvíli se uklidnil a manžel strašně zuřil, i když si panáček ležel ve vedlejším pokoji a koukal na film :-x Čekala jsem, že na pohotovosti dostanu řádně vynadáno, ale byl tam mladý Dr., a synáček byl vysmátý jak rajče :-)

Naštěstí nemá pád žádné jiné následky, alespoň nepozoruji.
1 poděkování
chechtulin
12. dub 2014

Pád z postele

Tak zrovna dnes mi poprvé (a doufám, že naposledy) spadnul můj pětiměsíční syn z postele.

Samozřejmě - stejně jako všechny maminky - jsem se snažila na něj dávat pozor. Tím víc, že se zrovna začal přetáčet ze zad na bříško. Ale opravdu stačí vteřina a je to.
Po koupání jsem ho nechala na posteli, otočila se a šla zatáhnout žaluzie; najednou dutá rána - a když jsem se otočila, malej byl na zemi. Hrozně jsem to obrečela, považuju to za své velké selhání. Pořád jsem si říkala, jak na něj musím dát pozor, když už se přetáčí a že nedopustím, aby se někde o něco bouchnul nebo odněkud spadnul...

Budu se z toho vzpamatovávat ještě asi hodně dlouho.
2 poděkování