Krásné dobré ráno všem!

Jak jsem slibovala, je to tady!;) I dnes, v rámci letní akce s ostatníma holkama, budete mít krásnou příležitost zasoutěžit si - tentokrát o balíček #dove a #babydove pro vás a vaše nejmenší! Těšíte se? Doufám, že jo!

Namíchala jsem pro jednu z vás směs oblíbených výrobků, tak snad se bude líbit. Obsahem bude tentokrát vše, co vidíte na obrázku níže. Jedná se konkrétně o Matcha kolekci Dove Nourishing Secrets - tělové mléko a antiperspirant bez alkoholu, navozující příjemný pocit svěžesti i díky krásně jemné vůni sakury🙂 Tohle duo ocení jedna z vás, maminek. A pro vaše drobečky je nachystána cestovní verze sprchového gelu Sensitive, mycí tableta, šampon a vlhčené ubrousky z řady Rich, specifické svojí jemnou vůní i konzistencí. Vše vhodné i pro ta nejmenší miminka. 🌹

Tak! Pokud jsem vás trošku nalákala, vrhneme se do podmínek soutěže! Vše, co musíte pro zařazení do slosování udělat, je odpovědět na jednu jednoduchou otázku (a splnit nějaké ty další body, viz. níže). A jelikož se tento týden věnujeme cestování a všemu okolo něj, zajímalo by mně, jaké bylo podle vás

NEJZAJÍMAVĚJŠÍ MÍSTO, KTERÉ JSTE NAVŠTÍVILI?
- AŤ UŽ V ČR, ČI MIMO

- Komentář s libovolně dlouhou odpovědí přidejte zde pod článek

Zkusíme se úplně vyhnout obecným informacím, které snadno najdete na webových stránkách, v tomto případě ZOO Praha, případně v diskuzích, které se tohoto tématu týkají. Pojďme na to trochu jinak - projdeme si ZOO jako rodiče! Dnes v Praze, příště zase jinde! 

Příjezd

Návštěvu zoologické zahrady v Praze není od věci si naplánovat. Pokud ji chcete navštívit v sezóně, doporučuji vyhnout se víkendům. V posledních letech prošla výraznou rekonstrukcí (zejména "díky" povodním v roce 2002, kdy byla zničena velká část zahrady) a tak není divu, že je považována za jednu z nejkrásnějších v Evropě. V roce 2015 dokonce získala 4. místo ve světovém hodnocení portálu TripAdvisor. Stručně řečeno - o víkendech je tady dost plno (a dost znamená opravdu dost, zažili jsme i dny, kdy na počítadle návštěvníků bylo něco přes 16 000).

Pokud jste stále ještě majiteli kočárku, bude se vám s ním v takovém počtu lidí velmi špatně manipulovat. Cesty a chodníky tady nepatří k těm nejširším. No a pokud už jsou vaše ratolesti "běhací", je poměrně snadné je v takovém počtu lidí ztratit z dohledu (pokud je nechcete celou dobu svírat za ruku). Ve dnech vyšší návštěvnosti je také dobré počítat s všudypřítomností front - počkáte si u občerstvení, toalet, přebalovacích pultů. Hlavně se ale může stát, že se vaše dítě některá zvířata prostě neuvidí, protože i u výběhů je zkrátka opravdu nával. 

Dost podobně jsou na tom slunečné prázdninové a sváteční dny.

Tip: zabavte děti tím, že si budou postupně odškrtávat, která zvířátka už viděly. Využít můžete buď knížky/mapky, které dostanete zdarma na pokladnách. Kreativnější z vás mohou takovou knížku vyrobit. Obrázky do ní můžete buď sami nakreslit, nebo použít z internetu. 

Vaginální mykóza je velmi nepříjemným problémem, se kterým se za svůj život setká prakticky každá žena. Je spojena s nepříjemným vaginálním dyskomfortem, který nám může zkazit vytouženou letní dovolenou.

Jak vlastně mykóza vzniká?

Původcem vaginální mykózy je kvasinka Candida albicans, která žije běžně ve střevě. U některých žen je přítomná v omezeném množství i v pochvě a nedělá žádné obtíže. Problém nastává když dojde k přemnožení kvasinky na úkor lactobacilů, které jsou zodpovědné za přirozenou ochranu pochvy před patogeny.

Jak poznám mykózu?

Vaginální mykóza se typicky projevuje nepříjemným svěděním zevního genitálu a pochvy. Pokud je přítomen i výtok, tak je většinou bílý tvarohovité konzistence.

Léčbu je možné zahájit volně prodejnými antimykotiky, které můžeme zakoupit v lékárně. Jako doplňkovou léčbu je možno použít vaginální výplachy. Velmi důležitá je aplikace vaginálních probiotik pro obnovu přirozené poševní flory - tedy lactobacilů. 

Léto se nám rozběhlo přímo raketovou rychlostí, slunce pálí, až to hezké není, a tak se potřebujeme před ním chránit. Víte ale, jak se vybírá přípravek na opalování, co znamená číslo ochranného faktoru a jaký typ UV filtru je nejlepší? Jestli tápete, čtěte dál.

Sluneční záření je životadárné, ale také zrádné. Opalovací krémy nás dokážou částečně ochránit proti UVB složce záření, která způsobuje opálení až spálení pokožky a může se podílet na vzniku rakoviny kůže. Míru ochrany proti UVB záření uvádí číslo SPF neboli ochranný faktor. Někteří výrobci uvádí též číslo UVA PF, což je ochranný faktor proti UVA záření, kterého je ve slunečním svitu převaha. Obecně se nepovažuje za škodlivé, ale právě ono stojí za stárnutím pleti, sluneční alergií a tvorbou vrásek a pigmentových skvrn. Číslo ochranného faktoru říká, kolikrát déle smíme pobýt na slunci bez spálení oproti tomu, za jak dlouho bychom se spálili bez krému.

Čím víc, tím líp?

Říkáte si, že by bylo nejlepší pořídit si rovnou nejsilnější výrobek s faktorem 50+? To není dobré řešení. V praxi platí, že za silnější ochranu si také připlatíte. Proto je dobré se výběrem trochu více zabývat. To, co ušetříte na hodnotě UV faktoru, můžete pak raději investovat do krému s kvalitnějším složením.

A jak tedy určíme, jak silný krém potřebujeme? Nejprve je třeba zjistit, jaký má naše kůže fototyp. Ty existují celkem čtyři, podle toho, kolik pigmentu kůže obsahuje. Také je dobré si rozmyslet, zda budete přípravek používat v Čechách nebo na dovolené u moře. Posledním atributem je, zda se jedná o začátek opalovací sezóny nebo za sebou již nějaký pobyt na sluníčku máte. V prvních dnech opalování volíme faktor silnější, později můžeme z nároků slevit.

Z výše uvedeného můžeme odvodit, jak dlouho se můžete slunit. Dejme tomu, že jste fototyp 2, na slunci můžete pobýt 10 minut bez ochrany. Použijete-li krém s SPF 12, můžete na slunci bezpečně strávit 10x12 minut, čili 120 minut celkem.

    Sladká Francie

    Vybaví se všem a každému něco docela jiného. Jednomu Paříž a památky, druhému spousta vinic, dalšímu třeba moře a slunečné dny s krásnými i zdvořilými francouzi. Sama patřím k těm, kteří se mohou těšit opalování u moře s nádhernou krajinou. V takových chvílích souhlasím, že Francie je skladká. Ale i zde je chléb o dvou kůrkách - v tomto případě sladké a hořké.  Proč je Francie i hořká má více důvodů, samozřejmě. Například základat zde rodinu může pro někoho znít až příliš hořce... 

    Spousty nastávajících maminek

    Ano, i já mohu potvrdit, že Francie je skutečně země s vysokou porodností. První šokující věcí pro mě bylo, že opravdu téměř každá maminka kolem 40-ti let tu má děti aspoň tři.

    Můj francouzský přítel má sám tři bratry, v plánu byl i čtvrtý sourozenec, který ovšem nevyšel. Sama proti početným rodinám nemám vůbec nic, naopak. Zato pro Francouze budete za podivína, pokud máte ve 30-ti pouze dvě děti, nedej bože jen jedno! 

    Důvod pochází z historie a také z dnešního sociálního systému. Kdo chce zůstat s dětmi doma, musí si pořídit aspoň 3. Poté si žena s přídavky na děti vystačí velmi dlouhá léta a čím více dětí tím lépe. 

Uvažujete o relaxu v teplých krajinách dříve, než se vaše dítě narodí? Přečtěte si naše tipy, jak to zvládnout bez zbytečných problémů!

Cestování je součástí životního stylu každého dnešního člověka a ani těhotné ženy nejsou žádnou výjimkou. Mnohé budoucí maminky se ho nechtějí vzdát. Přestože není nijak prokázáno, že by cestování vyvolávalo samovolný potrat či předčasný porod, je třeba, abyste znala veškerá rizika, ale i tipy, jak to všechno zvládnout v naprostém pořádku.

Cestování na kratší vzdálenosti, například na lékařskou prohlídku nebo do zaměstnání těhotné jen málokdy vadí. Pokud ano, je to způsobeno tím, že nastávající maminka trpí nevolností či je příliš unavená. Není to tím, že by to bylo nějak pro miminko či ženu nebezpečné. Pokud se však těhotná žena rozhodne řídit auto, musí dbát mnohem větší opatrnosti, neboť během těhotenství dochází ke zpomalení reakcí. Výborným pomocníkem a nedílnou součástí je i bezpečností pás pro těhotné, který vede přímo pod bříškem a nevyvíjí tak žádný tlak na dělohu. Mnoho budoucích maminek si dokonce vypíná airbagy, protože si myslí, že jsou nebezpečné. To je však velký omyl! Náraz břichem do tvrdého předmětu (volantu) je opravdu nebezpečný, a právě airbag ho dokáže výrazně zmírnit. Proto si nikdy airbagy nevypínejte.

Při cestách na větší vzdálenosti je třeba zvážit všechny okolnosti - cestu, lokalitu, hygienické podmínky, vlastní stav apod.

Před každým vycestováním se vždy poraďte se svým ošetřujícím lékařem! Především, pokud se chystáte na cestu letadlem. To totiž dokáže těhotenství z velkých tlakových rozdílů ohrozit. Nejbezpečnější je pro maminku i plod létání ve druhém trimestru. Do 28. týdne těhotenství lze létat bez omezení, ale v pozdějším stádiu těhotenství se může stát, že aerolinky přepravu nastávající maminky odmítnou.

Přečtěte si i další zkušenosti našich maminek, kde najdete další zajímavé tipy a triky, abyste si cestování užila vy i vaše miminko.

Hradům z písku už odzvonilo a je načase vyzkoušet nové hry, které vaše dítko budou určitě bavit.

Přemýšlíte, jak zabavit své dítko celý den na pláži? Vyzkoušejte některé z těchto originálních tipů a čas vám uteče jako voda. 

Hledání pokladu

Do měkkého suchého písku zahrabejte několik hraček a nechte své dítko, aby je našlo. Chcete-li ho namotivovat, pohřběte některé ze svých věcí, kterým písek neuškodí a předstírejte, že jste je ztratili. Váš potomek bude nadšen, že je mohl zachránit.

Sledování stopy

Vezměte si klacík a ve vlhkém písku kreslete čáru, po které vás má vaše dítko následovat. Až budete chtít, můžete si úlohy vyměnit.

Léto pomalu, ale jistě klepe na dveře a s ním začíná i hlavní dovolenková sezóna. Období, kdy se snad každá rodina chystá někam mimo domov ať už v ČR nebo zahraničí.

Pro ty, kteří se rozhodli trávit dovolenou u moře, to znamená výběr destinace. V posledních letech vychází jako favorit v poměru “cena: výkon” Egypt.

Jenže okolo dovolené v Egyptě se objevuje spousta otazníků a rozhodování o tom, zda “jet či nejet” může být stejně náročné jako Hamletovo dilema o “bytí či nebytí”.

Tak se na to pojďme společně podívat. Při procházení internetových diskuzí, ať už tady na koníku nebo mimo něj, jsem zjistila, že v podstatě existují jen tři hlavní důvody proč do Egypta nejezdit. Ráda bych se s vámi o ně podělila.

Bezpečnost respektive nebezpečnost

Nejčastějším argumentem, proč se Egyptu vyhnout je strach.

Kdy je dítě ideálně připraveno na letní tábor? Na tuto otázku se nedá odpovědět jednoznačně. I když u většiny táborů je v podmínkách hranice způsobilosti stanovená věkem, je to jen hrubá směrnice. Tu správnou chvíli musíte umět stanovit vy sami.

Letní prázdniny jsou dlouhé a často bývá problém, kam děti o prázdninách dát, když rodiče musí chodit do práce. Jako ideálním řešením se může jevit i dětský tábor. Děti se zde něco naučí, užijí si, „vyblbnou se“ a rodiče nemusí řešit po dobu pobytu žádné hlídání.

Kdy můžete poslat dítě na letní tábor?

Dětské tábor nejsou určitě vhodné pro příliš malé děti nebo takové, které nejsou zvyklé být nikde delší dobu bez rodičů. Obecně se dá říci, že vhodná doba pro nástup na tábor je okolo 7 let. V tomto věku se děti rádi seznamují se svými vrstevníky, mají mnoho energie, poznávají sami sebe v kolektivu ostatních.

Někteří lidé, zejména milující maminky, považují dětské tábory za nutné zlo, ale není tomu tak. Tábor, pokud je dobře vedený, umožní objevit dětem nové obzory, nové druhy sportů, naučí se být v kolektivu, objevují přírodu. Získávají přátelství na celý život.

Mnoho dětí se dostane k činnostem, které nemají jinak možnost poznat. Jezdí na kánoi, naučí se pracovat s mapou a orientovat se v přírodě. Stanou se samostatnými, osvojí si různé znalosti. Všechny tyto činnosti mají velmi pozitivní vliv na sociální cítění dítěte. Některé tábory jsou zaměřené i na různé výukové činnosti, například jazyky. Velmi oblíbené jsou tábory s anglickým jazykem.

Chtěli byste jet v létě na dovolenou k moři, ale máte strach, abyste se tam lidově řečeno, "nepoto"?

Největšími strašáky jsou Egypt, Tunis a podobné země, pravdou ale je, že ve všech "jižních zemích" (dokonce i Chorvatsko, Bulharsko, Řecko, Itálie, atd.) hrozí, že dostanete tzv. cestovatelský průjem. Poradíme vám, jak se před průjmem efektivně chránit.

Cestovatelský průjem

Cestovatelský průjem je nejrozšířenější onemocnění cestovatelů po celém světě, celosvětově se hovoří až o 10 milionech postižených touto "nemocí".

Ve většině případů bývá zdrojem nákazy Enterotoxigenní Escherichia coli (zkráceně ETEC), bakterie, která žije ve vodě, kde se můžou vyskytovat zbytky stolice. Nejčastěji se můžete nakazit v rozvojových zemích Latinské Ameriky, Afriky či Blízkého Východu a Asie. Nejohroženější skupinou jsou lidé se sníženou imunitou a diabetici, ale nakazit se může v podstatě kdokoliv.

Příznaky, léčba a průběh

Máte před sebou cestu s malými dětmi a dopředu se bojíte, že to bude cesta plná utrpení? Připravte se na všechny eventuality a cestu si dobře naplánujte. Sedět doma určitě nemusíte!

„Mami, kdy už tam budem?“ Kdopak by tuhle otázku někdy během cestování nezaslechl. Menší děti ji sice ještě nepokládají, ale také se umí velmi dobře ozvat, pokud je cesta podle nich už nudná a vyčerpávající. V první řadě je tedy důležité si klást cíle cestování, které jsou dětskému věku skutečně přiměřené a zhruba do pěti let dítěte myslet hlavně na jeho zájem. Mladšímu dítěte je totiž zcela jedno, v jak exkluzivním prostředí se nachází. Daleké cesty tedy raději do toho věku vypusťte a soustřeďte se na bližší cíle.

Buďte psychicky připraveni na vše

Cestování je mnohdy náročné pro dospělého, dítě pak unaví a mnohdy otráví dvojnásob. Neplánujte tedy dlouhý přesun, klaďte si reálné cíle. Nehoňte rychlost, naopak počítejte s tím, že s dětmi vám bude vše trvat mnohem déle, neboť se musíte přizpůsobit jejich potřebám a nikoliv naopak. Navíc jsou děti naprosto nepředvídatelné, počítat je možné opravdu zcela se vším, ba dokonce i s krajní variantou, že se odjet z nejrůznějších důvodů nepodaří. Buďte tedy psychicky připraveni na úplně všechny možnosti a nenechte se rozhodit a otrávit. Hlavní přece je, abyste byli spolu a v pohodě!

Autem je to nejlehčí

Cestování s malými dětmi je vždy nejsnazší v osobním automobilu, kdy jste vlastním pánem svého času a také itineráře. Vy sami si určíte, kde a kdy chcete zastavit, na cesty cesty se vydáváte sami, takže nebudete trpět tím, že pobrekávání vašeho dítěte by mohlo rušit někoho jiného. Pokud se vydáváte autem na cestu, dopředu si zjistěte, kde jsou jaká odpočívadla, kde je třeba alespoň mini hřiště pro děti. Určitě za ně budete vděčni. Přebalovací pult a jídelní židlička pro dítě se už dnes naštěstí stává samozřejmostí.

Prázdniny se blíží a vy přemýšlíte, kam vyrazit s vašimi dětmi, které jsou ještě docela malé? Doba naštěstí pokročila a už se jaksi nepředpokládá, že budete s dětmi sedět doma. Naopak, zařízení, kde vědí, že rodiny s dětmi jsou důležití klienti, přibylo a rodin s dětmi si zde váží.

Pobyty pro matky s dětmi

Velmi často se dnes organizují speciální pobyty pro matky s dětmi, které jsou jim šité přímo na míru. Takový pobyt koná v zařízení, které je dětem příznivé, takže zde najdete postýlky pro děti, přebalovací pulty, dětský koutek, hřiště apod. Dále je zde pro mámy s dětmi připraven program, který bude vhodný jak pro ně, tak pro děti. Chodí se například na společné výšlapy, na které můžete i s kočárkem, děti cvičí a hrají si. Pamatuje se ale určitě i na maminky. Jednak je pro ně připraveno nejrůznější cvičení, které mohou absolvovat i s dětmi, dále si mohou dopřát wellness, v některých případech se nabízí i hlídání dětí a maminky tak mají možnost si skutečně odpočinout.

Vydejte se po vlastech českých, nebo k moři

Takto je možné vyrazit buďto po vlastech českých anebo i do zahraničí k moři. Vybírány jsou vždy resorty, které jsou „baby friendly“, kde je dostatečné zázemí pro děti a hlavně velká možnost vybití. Velmi často jsou tyto pobyty zaměřeny na sport, a to maminek i dětí. Pokud se ale chcete zde setkat s ostatními maminkami s dětmi a odpočinout si, nikdo vás do sportování nenutí. Trochu větší děti se zabaví samy mezi sebou a vy máte zase o starost méně. Tyto pobyty dnes organizují cestovní kanceláře, nebo organizace, které nabízejí cvičení maminek a dětí, či některá aktivní mateřská centra.

Nespokojte se s málem, jděte do hotelu, kde mají děti rádi

Když jedete na dovolenou určitě doufáte, že si celá rodina užijete spoustu legrace a vrátíte se plni energie, odpočatí a příjemně naladění. Pokud ale cestujete s dětmi, může se pro vás dovolená stát i noční můrou. Jak tomu předejít? Základ je vybrat pro vaši rodinu ubytování, které poskytne komfort jak vám, tak vašim dětem. Když budete mít pohodlné zázemí, hned je vyšší šance, že strávíte příjemnou dovolenou.

Ať už budete trávit prázdniny v Česku nebo v zahraničí, u moře nebo jezera, porádíme vám, na co se při výběru hotelu zaměřit.

Pohodlné spaní

Na dovolené, kde si všichni chcete odpočinout je důležité se dobře vyspat. Pokud cestujete s malým miminkem, které je zvyklé spát v postýlce, je dobré ověřit, zda hotel poskytuje službu zapůjčení dětské postýlky, případně pokud si povezete svoji, zda je v pokoji na postýlku dost místa.

Pokud máte větší děti, je dobré zjistit, jak je to s přistýlkou. Pokud máte 2 a více dětí (nebo jen jedno větší, ale chcete trochu soukromí) ověřte si, zda hotel nabízí rodinné pokoje (pokoj se dvěma ložnicemi, atd.). Pro delší pobyty určitě oceníte trochu víc prostoru.

Jídlo

     Na dnešní interview jsem si pozvala paní Báru žijící tisíce kilometrů od České republiky, ve které se narodila ona i její 2 děti. Bára je naprosto úžasná a odvážná bytost. Jednoho dne sbalila rodině kufry a rozhodli se změnit svůj život v zahraničí. Jaké to pro ně bylo opustit svůj dosavadní život a začít žít úplně jinde?  Jak to snášely děti a co jim to přineslo a vzalo? Přemýšlíte, že byste se ráda s dětmi odstěhovala do zahraničí, ale nemáte odvahu? Pak je tu pro vás dnešní článek... 

Báro, na úvod bych tě čtenářům ráda představila. Pověz nám o sobě, co jsi dělala, než ses přestěhovala do zahraničí a co tě vedlo k rozhodnutí odjet se svou rodinou do zahraničí? 

    Když jsem byla mladší, snila jsem o tom, že si jednou založím svou firmu. Chtěla jsem svým podnikáním lidem pomoci, ne na tom bezpodmínečně vydělávat velké peníze. Sen se mi splnil, poté jsem se zamilovala a založila rodinu. Můj profesní život však upadal s tím, jak jsem se soustředila na rodinu a dostala jsem se do dluhů. Jednou mého manžela napadlo, že peníze by bylo nejrychlejší vydělat v zahraničí. Ale rozdělit se jako rodina se nám nelíbilo ani jednomu. Nezbývalo než tedy odjet všichni společně. 

     Nezdálo se ti takové rozhodnutí nebezpečné?

    Jasně, že jo. Přímo šílené. (smích) Ale věděla jsem, že to bude buď a nebo. Bylo to stejné jako riziko podnikání. Buď vyhraješ nebo zkrachuješ. Navíc jsem nikdy předtím v zahraničí nežila, ani pořádně nemluvila žádnou řečí, neměla žádný pořádný kapitál do začátku. Můj dnešní názor je, že do zahraničí s dětmi či bez nich nemůže odjet někdo, kdo pro to nemá potřebnou odvahu. A to je právě to, proč tolik lidí v životě nikdy nevycestuje, i když o tom sní. Myslím, že je to škoda. Protože odvážnému přeci štěstí přeje. 

    Jak ale vzali toto rozhodnutí tvoje děti?

Miluji Českou republiku. Ne, neděste se, nejde o pseudovlastenecké zvolání pravicového extremisty, nýbrž o vyznání vášnivé turistky. Zbožnuji českou krajinu, česká města, městečka i vesnice, boží muka u polních cest, české hospody a orosenou plzeň. A pokud ještě váháte, kam se v létě vypravit, dovolím si vám dát jeden tip na zapomenutou okrajovou část Vysočiny. Konkrétně oblast v okolí městeček Počátky, Žirovnice a Kamenice nad Lipou, kde jsme strávili krásné loňské léto.

Ubytovali jsme se u známých v Žirovnici, ale pokud bych si měla vybrat výchozí bod, zvolila bych k ubytování Kamenici nad Lipou.

Kamenice leží na půli cesty mezi Brnem a Prahou, Pelhřimovem a Jindřichovým Hradcem. Je to malebné městečko obklopené lesy, poli a lukami. Ráj pro rodiny

s dětmi i cyklisty. Nenajdete tu sice mnoho značených cyklostezek, ale pokud máte

k ruce mapu v mobilním telefonu, můžete si naplánovat výlet sami hustou sítí polních a lesních cest. Za cyklonávštěvu stojí vesničky Bozděchov, Bukovka a Betlém, kam dojedete po lesní asfaltce. U Betléma můžete ochutnat léčivou vodu z Vaňkovy studánky. 

Krásná cesta vede i k vesnici Častrov, přes Metánov na Lhotu-Vlásenici. Jednu

Léto už se nezadržitelně blíží a vy možná přemýšlíte, na jaký tábor děti pošlete. I v letošním roce je pro ně připraveno široké spektrum prázdninových pobytů, od těch pro nejmenší, přes speciální, až po rekreaci u moře. Chcete vybrat svému dítku tábor na míru, na který bude ještě dlouho vzpomínat? Připravili jsme pro vás jednoduchý přehled, díky kterému se v letošní nabídce rychle zorientujete.

Klasické tábory jsou vhodné pro děti všech věkových kategorií, které hledají zpestření prázdnin se spoustou zážitků uprostřed přírody. Vyzkoušejte například tábor s organizací Medusa, na kterém si vaše dítě bude moci libovolně volit aktivity a program, který se jim bude nejvíc zamlouvat. V nabídce jsou dva turnusy.

Pokud máte malé dítě, které touží objevovat svět, přihlaste ho na tábor pro nejmenší. Tyto akce jsou určené pro děti od 4 do 10 let a od běžných táborů se liší především tím, že se o děti stará více dospělých a děti nejsou fyzicky přetěžovány, takže vaše ratolest bude mít zajištěný individuálnější přístup a dostatek péče. Můžete vybírat z pestré nabídky různých témat, například Mimoňové, Angry Birds nebo Scooby Doo.

Máte doma akčního kluka nebo holku? Vyzkoušejte adrenalinový tábor, který naplní jejich představy o dobrodružství. Díky velkému množství aktivit zapomene vaše dítko na čas a možná se mu ani nebude chtít domů.  Dobrým tipem je například Březová, kde mají děti k dispozici lanové centrum.

Těšíte se, až s partnerem strávíte romantickou dovolenou ve dvou u moře, ale chcete zdravý vzduch a slanou vodu dopřát i svému potomkovi? Vyberte si z nabídky táborů v přímořských letoviscích. Například s cestovní kanceláří Topinka se vaše dítko může vypravit do Chorvatska, Černé hory, Španělska a dalších jižanských destinací.

Chcete, aby se vaše ratolest vzdělávala zábavnou formou i během prázdnin? Vyzkoušejte jazykový tábor, na kterém si dítě vyzkouší, jaký je to pocit, když musíte komunikovat v cizím jazyce. V dnešním době se mu tato zkušenost jistojistě bude hodit. Jednou z možností je třeba jazykový tábor pro začátečníky a středně pokročilé v rekreačním středisku Kymevo Hrachov. 

Znáte to, když před víkendem sedíte večer na gauči a zuřivě přemýšlíte, co podniknete o víkendu, abyste neseděli doma? A ono vás stejně nic moc nenapadá?

Tak to se mi stalo minulý týden. Asi dva dny jsem strávila myšlenkami nad tím, co budeme dělat. Kam půjdeme. První návrh byl Matějská. Když jsem si ale představila těch milion lidí a hledání místa k parkování, raději jsme tento nápad zavrhli.

A pak mě napadlo- Farmapark Soběhrdy! Chtěli jsme se tam podívat už dááávno, akorát mě (nevím proč) odrazoval.

Tentokrát jsme vyrazili a můžu vám říct- URČITĚ se zajeďte podívat! Farma je krásná, rozlehlá, a upravená. Dovolím si tvrdit, že je vidět, s jakou láskou se o ni starají. Všude, na každém kroku, jsou nějaké atrakce pro děti- pískovište, houpačky, trampolíny, prolézačky, dokonce se staví i vodní tobogán.

Výběhy pro zvířata jsou dost prostorné a když si u pokladny zaplatíte krmení, tak můžete s ošetřovatelkou dávát jídlo zvířatům až do pusy. Tedy jestli se dostanete na řadu 😉 Dětí je hodně a co si budeme povídat- tady nějaké čekání v řadě nefunguje. 

Akorát doporučuji, abyste se předem podívali na jejich stránky, kdy, v jakou dobu a kde tato krmení probíhají. Bohužel tam to už nezjistíte, nikde nejsou značeny. Což mě osobně bylo líto, protože jsme si krmení zaplatili. Nakonec se nám podařilo zúčastnit jenom jednoho a to celkem náhodou.

Když jsem potkala Amíka věděla jsem jedno, ne to, že bych s ním chtěla mít dítě nebo si ho vzít, ale to, že chci cestovat, hodně, daleko a často. Naštěstí k tomuhle nápadu byl Amík jako dělanej. Vlastně to byla jedna ze základních věcí, který se nám na sobě navzájem líbila. On už tehdy prokázal, že je na dobrodružství stavěnej a to když se rozhodl opustit rodnou brooklynskou hroudu a vrhnul se do pražský divočiny.

Rok po seznámení jsme byli na Novým Zélandě, kde jsme zjistili, že spolu můžem bejt a rozhodli se vydat na cestu manželskou. Po ušetření peněz a zajištení nechutnejch imigračních formalit jsme se rozhodli vydat na několik měsíců do Jižní Ameriky. Po návratu jsme zjistili, že nás to cestování pořád děsně bere a snili jsme. Snili jsme o roční cestě po světě. Našli jsme si práci a byt a pořád snili. Já našla další mnohem lepší práci, ale sen nás neopouštěl.

 Nakonec jsme se rozhodli s tím vším praštit a pustit se do opravdickýho plánování. Cesta se v našich myslích začínala formovat ze snění do reality. Amík dal výpověď. Já se pokusila, ale bylo mi tehdy nabídnuto půl roku neplacenýho volna. Po dospělým rozvažování jsme se rozhodli kejvnout na těch šest měsíců. Byl to kompromis, ale dobrej a navíc jsme si říkali, že kdyby se nám chtělo, tak to můžeme vždycky prodloužit.

Zabalili jsme náš oranžovej byt, dali kocoura na opatrování ke kamarádům, vyhodili náš gauč, přetáhli hromady krámů, tašek a neuvěřitelný množství pitomin k tchánům, naočkovali se strašlivejma bakteriema a konečně zabalili naše dva bágly a jeli jsme. Tak ono to samozřejmě až takhle jednoduše nešlo. Formalit jsme až na očkování moc neměli, ono není nad to vlastnit americkej pas, to těch víz ubude a hlavně jsme se nemuseli bát žádný jazykový bariéry, další výhoda života po boku Amíka.

Kam pojedem jsme si naplánovali docela dobře, věděli jsme akorát země s tím, že si ten zbytek vždycky cestou předem někde zjistíme. Tohle je náš osvědčenej styl cestování, neradi plánujeme a navíc plány jsou plány a realita je vždycky jiná. Plán cesty zněl Nepál a trekování v Himalájích, Thajsko a pobyt u kamarádů, Myanmar a Kambodža, další kus cesty měl být Indonésie a Uganda. Kambodža a Uganda se do naší agendy dostaly, protože Amík pracoval pro neziskovku, která měla místa v obou těhle zemích a oba dva jsme chtěli poznat jaký to je na místě.

26. ledna (to si pamatuju, protože mě na to upozornil facebook) jsme nasedli do letadla směr Praha. Tak žádná cesta by nebyla pořádná bez pořádnýho vykrmení máminou kuchyní a posilnění pravým českým pivem, který se dá sehnat i tady, ale neznělo by to tak poeticky.

Na toto téma už tady nějaké články jsou:

Ostravsko-karvinské doly aneb kam po stopách uhlí a zamazaných mužů

Ostrava

Ale já se pokusím tyto informace ještě trošku rozšířit a přidat další.

Dolní oblast Vítkovic

Můžete si tady vybrat z různých okruhů:

Řekla jsem si, že každý den se bude snažit vytvořit článek podle našeho výletu v ten den. Dnes tedy výlet nebyl, ale budu psát o výletech do hor. Z Ostravy se můžete vydat do Beskyd nebo Jeseníků, vzhledem k tomu, že blíž je to do Beskyd budu psát o nich.

Pustevny

Pokud si budete chtít udělat krásný výlet vydejte se sem. Autem můžete dojet do Raztoky a nahoru se dostanete buď lanovkou nebo pěšky po silnici. Hned u horní stanice lanovky jsou nádherné chaty Libušín a Maměnka navržené  architektem Jurkovičem. Bohužel Libušín vyhořel a zatím ještě není opraven.

Až dojdete na Radhošť najdete tam sochu Cyrila a Metoděje a kostel jim zasvěcený. Vždy v červenci je zde směřuje spousta věřících i nevěřících aby oslavili jejich příchod. V tuto dobu sem raději nechodím 🙂

Nejlepší cesta z Pusteven dolů vede na koloběžce dolu zkopce po Knížecí. Koloběžku si s sebou brát nemusíte, můžete si ji nahoře půjčit a ještě Vám k ní půjčí i přilbu a dokonce i koloběžku s dětským sedátkem a můžete jet i s dětmi. Mě se to moc líbilo.

Ondřejník

Na dovolenou se jezdí proto, aby měl člověk důvod k rozvodu. Ideálně ještě předtím, než zaplatí zálohu.

Jistě mi dáte za pravdu, že vybírání dovolené je nadějným šampionem v soutěži o nejvíc frustrující zážitek rodinné kariéry. Když už tu jugošku jednou zařadíte do své aktuální pětiletky, odstartuje mohutná vlna šílenství.

Naklepnete si portál s cestovními kancelářemi a hledáte... Respektive nehledáte, zatím jen zadáváte kritéria své dovolené. Destinaci, datum odjezdu a příjezdu, dopravu, stravu, jaký větřík má foukat, kolik rozviklaných klecí potřebujete pro své ratolesti  atakdále.

Vtom spatříte hotel snů. A za super cenu! Bezva! Rozkliknete všechny fotky, abyste se správně navnadili, ale když dorolujete až k finální kalkulaci ceny, vybafne na vás už značně méně výhodná cena odpovídající vašemu dvouměsíčnímu příjmu. Chvilku se rozčilujte, že tam nemají slevu na dítě, ale ten hotel je vážně senza, takže si necháte stránku otevřenou na liště. Pokračujete v lovu dovolené dále.

„Jenom tak se kouknu, třeba narazím na něco fakt výhodného!“ se ukáže být jakýmsi časovým vakuem. Dojde vám to tak o dvě až tři hodiny později, kdy máte v prohlížeci otevřených pětadvacet stránek s vážně senza zájezdy, které však mají jeden malý zádrhel – budete kvůli nim muset prodat auto i psa. Jo a ta třetí záložka zprava je levná alternativa, která je sice v jiné zemi, jiné kategorii, bez jídla a se švábem na posteli a kdoví – možná i bez moře, ale je to levné.

Člověk sršící nadšením jako kupříkladu má maličkost okamžitě běží za svou drahou polovičkou a překotně oznamuje, jakou tvrdou dřinu za uplynulé dvě hodiny udělal a že rodinná dovolená se rýsuje. Na to mu drahá polovička, zpravidla již méně entuziazmem sršící, odpoví něco v tom smyslu, že stejně asi na dovolenou letos nepojedeme a že na takový kraviny nemá čas.

" .... A tady možná byl ten první okamžik, kdy jsme si řekli a dost, už se nenecháme žádným kočárkem omezovat!

A tak kračíme cestou necestou všichni tři s nosítkem či šátkem ve předu či v zadu, nosí maminka i tatínek, jak se nám zrovna chce..."

Nejraději jsme venku. Potkáte nás v horách, v polích, v lesích, prostě všude tam, kde je krásně tichoučko.

Než jsme byli tři, neznali jsme žadná omezení. Sebrali jsme se, kdykoliv nás to napadlo a někam jsme jen tak vyrazili.

Už před narozením syna nám ale lidé v okolí  říkali, že na některá místa budeme muset na nějakou dobu zapomenout, že nás to dítě bude omezovat.

Když se náš mrňous narodil, realita  byla ještě horší, než očekávání.

Nechtěli jsme se smířit s faktem, že teď minimálně rok budeme jen sedět doma a kroužit s kočárkem maximálně v nejbližším okolí.

Tak, kde začít Vaše putování.. asi by se mělo začít Orlovou, když už představuji své město.  Určitě se ke mně můžete stavit na kafe a mohu s Vámi projít staré město, ukázat knížky s dobovými fotkami, projít místa, kde to ještě v 60.-70.letech tepalo životem.. dneska už zůstaly bohužel jen poslední zbytky a je mi smutno z vyprávění mamky, babičky i dědy, kteří dávnou slávu Orlové ještě pamatují. 

A nyní bych Vás vzala po živých stopách hornictví, můžete se projet do Karviné přes Doubravu a Karvinou-Doly anebo Orlová-Lazy a Karviná, kde je stále aktivní těžba a je možné na vlastní oči alespoň z povzdálí vidět, jak to vypadá kolem dolu,  kaliště,  haldy, vlnité cesty. I to vše je hornictví.

Pokud chceme jít po samotných stopách horníků, určitě se zastavte v Ostravě na Prokešově náměstí, kde je Magistrát města Ostravy a vyhlídková věž.  Určitě stojí za to se podívat na kraj z ptačí perspektivy, hned před vámi je vedení OKD (ostravsko-karvinské doly) a v dálce nezbytné těžební věže.

Směrem na Michálkovice je Důl Michal. Důl je nyní národní kulturní památkou. Vřele návštěvu doporučuji, okruhy mapují cestu havíře od příchodu do práce až po cestu do těžební budovy, dále pak prostory strojoven a parního stroje, návštěva nádvoří i haldy. Místo je navíc velmi fotogenické a pokud se i trefíte, bývají večerní dny otevřených dveří.

Máte už hlad a chce něco stylového?? Tak místní MHD anebo autem se dostanete kousek dál, ve směru na Hlučín, do Ostravy-Petřkovic. Zde stojí Landek park, kde si troufnu říct, najde každý to své. Mladý, starý, děti, maminky s dětmi, sportovci i jen lidé, kteří si chtějí odpočinout anebo zažít aktivní den, nooo dny. Tak a zpět k tomu „kusu žvance“. Stojí zde Harenda u Barborky, kde dobře vaří, udělají vám zde oslavu narozenin anebo svatbu apod. Interiér je stylový 🙂 

Samotná cesta k Landeku stojí za to, po levé straně je stráň s bývalými hornickými domky a cesta je z kočičích hlav. Zanedlouho je před Vámi vstupní brána s vrátnicí a po pravé straně i parní lokomotiva, kde se dá vylézt, pokochat se a vyfotit🙂

V Podyjí je mnoho nádherných tras ke krásným výletům. Některé cesty jsou pro kočárky a malé děti nevhodné, ale jsou zde i nádherné trasy, kam jsme vyrazili s dítětem v břiše a v kočárku. Tak se nechte pozvat na malé výlety!

Mezi naše nejoblíbenější výlety patří ten z hraniční obce Čížov do rakouského města Hardegg. Po příjezdu do Čížova půjdete po vyznačené asfaltové cestě přes vesnici, kde se můžete občerstvit v místní hospůdce nebo zajít do návštěvnického centra Národního parku Podyjí. Na konci obce si nelze nevšimnout zbytků tzv. železné opony – strážné věže, jehlové a ježkové zátarasy a oplocení z ostnatého drátu. Tato železná opona oddělovala státní hranice s Rakouskem za dob komunismu. 

Naštěstí dnes je již dnes tato hranice průchozí a tak se můžete vydat směrem na Hardeggskou vyhlídku, odkud vidíte nejmenší rakouské městečko Hardegg jako na dlani. Toto město vzniklo jako podhradí hradu Hardegg z 11. století, známé jako centrum řemesel. Jeho slávu mi však v historii vzalo město Retz, známé především svou produkcí vína, nicméně v 19. století znovu přilákalo spoustu návštěvníků za účelem jejich rekreace. Bohatý cestovní ruch ale zkazila výstavba Vranovské přehrady s elektrárnou, neboť se tím ochladila voda na 10°C, znemožnila koupání v řece a odlákala návštěvníky. Definitivní konec dovolených v Hardeggu přinesla 2. světová válka a uzavření hranic s Československem. Celá trasa měří 10 km (včetně cesty zpět), dá se projet i na kole. Těsně před cílem je trasa docela z kopce, takže je potřeba šetřit síly na cestu zpět (do kopce) a dávat pozor na děti na odrážedlech. 

Další pěknou procházkou je cesta na vyhlídku Králův stolec. Naše trasa začíná na historickém Hradišti, odkud se napojíme na cyklotrasu 5000 dobře sjízdnou i pro kočárky, po ní projdeme Hradiště, okolo polí až do lesa, kde se napojíme na žlutou turistickou značku.  Na vyhlídce je nádherný rozhled na údolí řeky Dyje ve všech ročních obdobích, v dřevěném altánu je možno posvačit a odpočinout si. Tento altán byl zbudován v roce 1922. A proč se jmenuje Králův? Podle pověsti odtud sledoval polský král Jan III. Sobieski v roce 1683 přechod svých vojsk přes Dyji, když táhl na pomoc Turky obležené Vídni. Na Králův stolec vedou i jiné trasy, jedna z nich z nedalekých Mašovic a touto trasou jdeme okolo bývalého Andělského mlýna.

Když už jste v Podyjí, neměli byste zapomenout navštívit také jednu z nejznámějších a nejstarších vinic v Česku - Šobes. Auta necháme na kraji obce Hnanice a dál už půjdeme pěšky, možno i s kočárkem do terénu. Po značené cestě jdeme podél vinic, od kterých zabočíme doprava do lesa. Po cestě, která je mírně z kopce, dorazíme k řece Dyji a přejdeme přes visutý most. Na malebné louce, která se před námi rozprostírá, můžeme obdivovat jedinečnou floru Podyjí a trochu si odpočineme, protože nás čeká stoupání do kopce na vinici Šobes. To je naštěstí jen krátké a tak po zasloužené námaze si zde dospělí mohou objednat sklenku místního vína ve stánku. Zpátky můžeme stejnou cestou, nebo můžeme pokračovat po navazující cyklostezce až do obce Podmolí.

Samozřejmě, že výletů v Podyjí, ať už na české nebo rakouské straně hranice, je nespočet - na zámek Vranov nad Dyjí, odkud vede několik tras do Podyjí, na Kraví horu ze Znojma, na Havranická vřesoviště a další. Krajina okolo patří mezi největší unikáty u nás vzhledem k charakteru říčního koryta se svými meandry, skalami a nádhernými lesy, které střídají pestré louky. I díky tomu, že bylo za dob komunismu toto hraniční pásmo přísně střežené a vstupovala sem pouze hraniční stráž a ojediněle sem zbloudil nějaký odvážný místní houbař, je zde příroda opravdu panenská a je třeba se k ní také takto chovat.

Ráda bych Vám něco pověděla i o Ostravě, ale opět to nebudou žádné historické údaje, spíše jak jí vnímám, kam chodíme rádi z návštěvami z jiných měst.

Určitě jste už slyšeli Černá Ostrava, Ostrava ocelové město republiky a jiné názvy, ale já myslím, že tyto zažitá klišé už dávno neplatí. Když máme návštěvu většinou se všichni diví jak moc je Ostrava zelená, přijedou a čekají černé špinavé město, které je zalaleno kouřem, ale většinou narazí na spoustu zeleně a krásnou oblohu (máme štěstí, že většinou když máme návštěvu není inverze 😉).

Jinak s čím souhlasím jsou slova písně Jarka Nohavici "Ostrava je region specifičny", i když asi každý si myslíme, že místo kde jsme se narodili a žijeme je jedinečné 🙂

Hornické muzeum Landek

Většina našich návštěv chce jako první vidět hornické muzeum. Muzeum je jedinečné v tom, že v něm provází havíři v důchodu, kteří kromě strohé historie mnohdy přidají i vlastní zážitky. Ovšem některým návštěvám vadí, že používají spoustu ostravských výrazů, kterým oni nerozumí.

Navštivit muzeum lze i s dětmi, byli jsme tam s 2,5 letým synovcem a zvládl dvě hodinové exkurze, ale pravda je, že jsme na něho byli 3 dospělí. Cestou z muzea je možné se občestvit v místní harendě, zatím jsme se tam vždycky dobře najedli.