Kolikrát jste tohle vy, maminky jednoho dítěte, slyšely? A kolikrát vás to naštvalo?

Kolikrát jste to vy, maminky dvou dětí, řekly? A kolikrát jste to myslely ze srdce?

Mnohokrát, všichni, že jo?

Rozumím oběma skupinám – maminkám jedináčků ( = jednomatkám), co toho mají plné kecky i s jedním a štve je to zlehčování jejich snahy. Rozumím i maminkám dvou dětí ( = dvojmatkám), kterým, když mají doma jen jedno dítě, přijde péče o něj tak snadná, že s klidným svědomím prohlásí „Jedno dítě, žádné dítě!“.

Tak kde je zakopaný pes?

Ten důvod, proč tohle dvojmatky říkají, je ten, že jsou vděčné, že můžou alespoň trochu polevit v ostražitosti a netříštit svou pozornost mezi dvě ratolesti. Konečně se jednomu ze svých broučků můžou věnovat naplno. A to je osvěžující. Ony jsou totiž zvyklé na trhání se na dva kusy (plus další kousíčky pro manžela, domácnost, práci, atd.) – to je jejich bazální stav. Všechno míň je vyzdvihnutí hodné 😉

“Lidi, vy*erte se na domácí porody! Já fakt nechci jezdit na zbytečně mrtvé děti!!! Brečet až o samotě v sanitce”. Pamatujete si tuto památnou větu? Oběhla snad všechny média před několika týdny. Zveřejnil ji záchranář Daniel na Twitteru. Asi 15 různorodých médií o tomto psalo.

Mezitím vody vychladly, mediální senzace opadla a média se pak zaměřila na jinou dojnou krávu – na kojící aféru v bance. Později se vrátím i k tomuto.

Před několika dny bylo na fb stránce DULA/Laktační poradkyně - Zrozeni Sláskou.cz zveřejněno, co se tehdy u onoho „domácího“ porodu skutečně stalo. Jak už se dalo předpokládat, všechno bylo jinak. Články o záchranáři, co brečel v sanitce, vůbec neřekly, co se stalo. Vlastně řekl jen to, že záchranář brečel v sanitce a nějaké dítě umřelo. Jak? Proč? To nikdo nevysvětlil. Nevím, jak jste to měly vy. Ale já sama jsem máma, porodila jsem díky Bohu zdravého syna a neumím ani vyslovit, jak by mě ztráta syna bolela. Bylo mi úzko z pomyšlení, co se mohlo stát. Mě a většinu maminek zajímala jediná otázka. Proč? Tak pokud chcete vědět, jak to ve skutečnosti bylo, čtěte dál.

Zde je citace z oné fb stránky:

„Toto je autorský text ženy, která před několika týdny přišla o miminko a dovolila mi tento text sdílet 🙏

“Dlouho jsem se rozmýšlela, zda se odvážím podělit o svůj příběh. Naše holčička se narodila doma před 7 týdny, mrtvá.

Od druhé čárky na testu uběhlo několik měsíců a já se můžu chlubit těhotenským bříškem. Nebudu lhát, cesta k miminku nebyla nijak jednoduchá. Před dvěma lety mi po kolotoči doktorů a různých vyšetření bylo sděleno, že mám silný hyperandrogenní syndrom. Najednou mi všechno dávalo smysl. Měsíčky skoro nebyly a když nakonec přišly, myslela jsem si, že se jich už nezbavím. Trpěla jsem migrénami, neustále mi padaly vlasy, takže během pár měsíců, kdy se to zhoršilo (aniž bych věděla) mi ze dne na den začala prosvítat lebka. Teď mi to přijde zpětně celkem úsměvný, ale tehdy, tesně po maturitě jsem od každého poslouchala, že je to stresem a bla bla bla ... Nakonec jsem všem vytřela zrak, když jsem přišla s tím, že je to hormonální. Já a moje zářicí lebka jsme tedy nastoupily na VŠ. Gynekolog mě mezitím "léčil" spousty prášků od HA, po orgametril, norethisteron atd.. až už mě to přestalo bavit. Téměr rok jen špinila, ale měsíčky prostě nepřicházely. Můj cyklus se tak zredukoval na

jeden den lehkého špinění, a pak zase nic.

Věděla jsem, že chci jednou miminko, a tak jsme si s přítelem řekli, že by bylo fajn do toho jít dřív, než bude pozdě - člověk přeci jen dopředu nemůže vědět, jak dlouho to bude trvat, než se zadaří. No zadařilo se prakticky na první pokus, mezi státnicemi, kdy jsem se k němu chodila učit. Stačil jeden odpočinkový den na chatě a bylo to :D ! Odstátnicovala jsem, udělala přijímačky na magisterské studium a týden na to zjistila, že jsem těhotná. Jsem člověk, který všechno plánuje a s tímhle jsem tak rychle nepočítala, ačkoliv jsem se radovala. Na výročí jsem s touhle novinkou překvapila přítele a oba jsme začali plánovat. Na začátku třetího měsíce jsme to oznámili rodině - a to byla chyba. Bohužel patřím mezi ty ženy, které si musely zažít na vlastní kůži vrtkavost štěstí. ve 12tt. přišel sponntání potrat. Celou dobu, co jsem byla v očekávání jsem cítila,že něconení v pořádku,bolesti jsem přisuzovala měnícímu se tělu a lehké špinění má přeci každá druhá. Jenže krátce po zjištění, že jsem tehotná mě bolelo bříško, když jsem šla ze schodů, po delší chůzi jsem začala špinit a i přes udržovací léky a klidový režim se miminko neudrželo. Verdikt - špatně založené těhotenství. V den, kdy jsem tuhle zprávu slyšela od lékaře, od kterého jsem odcházela se žádankou na hispitalizaci a kyretáž,  jsem celý probrečela, stejně na tom bylajak mamka tak přítel. Druhý den jsem měla ráno nastoupit do nemocnice, ovšem všechno bylo nakonec jinak.Večer jsem začala krvácet, volala jsem tedy do nemocnice, zda mám přije. Bylo mi řečeno, se mám dostavit kdykoliv, jakmile prokrvácím vložku. Tak jsem tedy polehávala doma a čekala, co přijde, resp. kdy to přijde. Usnula jsem a probudily mě silné bolesti do zad a podbříška. Nemohla jsem ležet, sedět stát, tak jsem se jenom to tak kroutila a volala k sobě mamku. Mamka mi pomohla se osprchovat, obléct se a zavolala příteli, který právě skončil v práci,  ať mě odvezena pohotovost. Výhodou porodu je, že mozek začne do těla vypouštět hormony, které fungují jako guma na porodní bolesti. U potratu tomu bohužel tak není. Mamka mě tedy předala příteli a my se vydali na cestu. Když už jsme se blížili k nemocnici, bylo více méně po všem, myslela jsem s, že fyzicky to nejhorší mám za sebou. Na pohotovosti jsem ale zažila takový přístup, že jsem po pár minutách litovala toho, že jsem vůbec někam jela. Bylo by lepší si to odtrpět doma. Přítele ihned poslali pryč, to jsem ještě chápala, ale to, že tam se mnou paní primářka víc jak půl hodiny řešila to, jestli je bakalář vysokoškolský titul nebo ne .... To bylo nad moje síly. Přijela jsem tam psychicky i fyzicky vyčerpaná, nějaké titulování mi bylo upřímně jedno. Jela jsem tam, aby mi ulevili od bolesti a tak nějak zajistili, abych to přežila. Po papírování mě velmi hrubě prohlédla a ubytovala mě, léky na bolest mi nepředepsala, takže jsem si pro ně pak musela žádat, jelikož jsem nemohla spát.  Navíc jsem stále silně krvácela. Do telefonu jsem příteli brečela, ať mě odveze domů nebo kamkoliv jinam.. Na sál jsem se dostala až druhý den odpoledne, šla jsem na řadu jako devátá. Předemnou byly ženy, které šly na umělé přerušení těhotenství. Cítila jsem se, jako kdyby mi bylo ukřivděno, chtěla jsem mít ten zákrok co nejdřív za sebou a jet domů. No nakonec jsem se dočkala a druhý den odpoledne jsem už byla doma. Proč to píšu? Nyní jsem znovu těhotná a tato zkušenost změnila celý můj přístup k tomuto daru.

Ráda bych se těšila, ale neustále mám strach z toho, co by se mohlo pokazit. V prvním trimestru jsem se bála, že se to bude opakovat. Zatrnulo mě, když jsem v 6 tt. začala krvácet. Později jsem se dozvěděla, že jsem na začátku čekala dvojčata, ale jedno to nezvládlo. Je to smutné, ale nevadí, stále čekám jedno miminko - holčičku a moc se na ní těším. V rámci druhého trimestru jsem absolvovala zkouškové a skoro celý semestr ve škole. Netrpělivě jsem čekala na výsledky screeningů, zda je vše v pořádku. Poté jsem čekala až překlenu 24tt.kdy už jsou lékaři schopni miminko zachránit. Nyní jsem papírově na konci 29tt. (těhotenství je reálně o cca týden mladší) Příští týden mi začíná letní zkouškové období, chodím do školy, snažím se nestresovat a nemyslet na nic negativního.Po celou dobu těhotenství jsem abnormálně přecitlivělá, neustále se bojím, často iracionálně brečím a pevně doufám, že to s porodem a šestinedělím odezní.
Moje paměť v rámci studia se dá přirovnat k paměti zlaté rybky :D A i když jsem zatím přibrala nějakých 5 nebo 6 kg, připadám si jako hroch. 
I přesto, že jsem celé těhotenství profňukala - stěžovala si na bolesti břicha, zad, kyčlí, hlavy a bůh ví čeho všeho, jsem strašně ráda, že ten malý uzlíček uvnitř bříška je a vzhledem k častým pohybům se má čile k světu a doufám, že tam ještě minimálně do 36. týdne bude. 🙂 Tím bych asi své dlouhé povídání prozatím ukončila.  Podtrženo a sečteno, člověk si někdy musí projít peklem, aby pak ocenil to hezké. 

Psala mi kamarádka. Je to taková typická máma, která chce pro své děti to nejlepší. Mají doma tři kluky, opravují domeček, teplé večeře, děti často venku, hodně čtou, snaží se být poctivá a spravedlivá.

Řekl bych moc dobrý.

Takže psala mi: jsme s dětmi v LEGOLANDu. Řekli jsme si s Martinem, že to pro kluky uděláme, bude to zážitek. Ale je to náročné a trpím. Už jenom ta cesta do Berlína, je to fakt daleko. Teď jsme tady, je tu šílené horko, asfalt teče, všude plno lidí, vstupné ani nemluvím, tak trochu děs běs. Víš co? My jsme se ségrou o prázdninách obíraly naklíčené brambory pro čuníky a s babičkou obracely seno. A za odměnu jsme se mohly jít odpoledne koupat do rybníka. Bylo to lepší! Dnešní děcka jsou přehlcená. Mají toho moc. Myslíš, že jsou naši kluci nadšení? Úplně bez sebe? Jakože Legoland? Berlín? Ne. Prostě normálka. A co tam máte dál?

Jo, jo, souhlasím.

Mají toho hodně kolem sebe i pro sebe. A novým fenoménem doby je nuda: naši milánkové jsou věčně nespokojení, a tak nějak otrávení z podstaty. A my k tomu pořádáme pedagogické konference, abychom objevili, jak je lépe a radostněji motivovat. Abychom s nimi proboha svatého aspoň nějak pohnuli. Tak pohodlný svět tady ještě nikdy nebyl. A děti to jenom zrcadlí, nic víc.  

Takže?

Protože se nám 8.5 2018 narodil náš krásný chlapeček Adámek s mírami 2,980g a 49cm, musím si to hned všechno napsat.

Dřív jsem z porodu měla panické hrůzy, šílený strach a možná i fobii, kupodivu jsem si říkala, že bych nejradši rodila císařem nebo měla dítě adoptované. Pak ale všechno změnilo těhotenství, hormony a příroda začali pracovat na maximum a já byla nejšťastnější na světe, těhotenství jsem si skvěle prožila a byl to nádherný čas a na porod jsem se šíleně těšila a byla zvědavá co to vlastně bude a jak bude tělo pracovat. Takže tady jde vidět, jak je porod o hlavě a myšlenkách, prostě na tom záleží nejvíc.

Adámek měl termín podle menstruace právě osmého, ale podle ultrazvuku 15.května. A tak jsme si užívali čas u našich, ale já už v neděli začínala něco tušit. Probudila jsem se nějak ve 3 v noci s takovými nepravidelnými bolestmi, které nesílili ale dost u nich tvrdlo bříško. Vlastně za dvě noci se skoro v tuhle dobu Adámek narodil, 3:40. Zkoušela jsem teplou vanu, ale nějak extra nepomohla. Vždycky při nástupu poslíčků jsem se trošku zakroutila a tak to trvalo vlastně každých pár minut s rozestupy. Takže jsme se pro jistotu sbalili, aby jsme byli blízko porodnice a hlavně doma. Rozhodli jsme se raději zajet do porodnice, sice jsme měli jít na monitor až desátého, ale já cítila, že něco už se chystá. Udělali monitor, který vyšel krásně s tím, že čípek je na 7 a otevřená na prst. Takže jsme jeli domů a probíhali další poslíčky, já se u nich občas dost kroutila a kvílela. A takhle to pokračovalo celý den a celou noc, vlastně jsem vůbec nespala. Další den to mělo úplně stejný průběh s tím, že jsem k večeru cítila, že už kontrakce zesílili a dost jsem u toho naříkala. Ještě odpoledne odešlo kousek hlenové zátky a po kontrole už úplně celá. Tak jsme se v 7 večer rozhodli raději do porodnice znova zajet. Takže jsem měla vlastně poslíčky víc jak 36 hodin v kuse a prostě vůbec nespala. Udělali monitor, Adámka museli pořádně budit, ale kontrakce už byly jednoznačné. Čípek spotřebovaný, tenká branka a otevřená na 1-2cm. Tak jsem si myslela, že mě pošlou domů a prý "už si Vás tu necháme", tak manžel úplně zajásal a já nemohla uvěřit, že už je to ono. Šli jsme na porodní box a měli jsme absolutně vynikající PA. Neskutečně sympatickou, empatickou a lidskou - byla už u mé prohlídky a hrozně se mi líbila a doufala, že mě bude rodit ona. S porodním plánem nebyl absolutně problém a vše se bralo jako samozřejmost. Na porodním boxe jsme si zapli hokej a já občas vnímala, občas kňourala. Kontrakce se měnili v méně bolestivé jak samotní poslíčky. V televizi probíhali další pořady a já prožívala pořád to samé, kontrakci a tvrdnutí a chvilku klidu. Občas mě to nutilo z hluboka dýchat. Někdy jsem si zašla do sprchy, ale jak jsem si vždycky myslela, že sprchu a teplo využiju, tak jsem spíš pořád chtěla otevřené okno a větrák. Nejlíp mi bylo na houpacím křesílku, pak jsem si zkusila lehnout na žíněňku a udělala jsem si takovou postel, výhoda toho, že mám 150cm a v pohodě jsem se na ní vlezla  PA se chodila dost často dívat, dělat monitor nebo jen kontrolovat srdíčko Adámka. Na začátku jsem dostala antibiotika proti streptokokovi, pak jsem vyzkoušela i čípky na bolest a nějakou kapačku na ulevení od bolesti. Ne že by bolesti byly silné, přirovnala bych je k menstruačním (mívala jsem to sakra silně, takže jsem měla nacvičeno), ale tady u těchto bylo báječný, že na pár minut přestanou. Ale spíš to bylo kvůli tomu, že jsem měla poslíčky dva dny a byla z toho už hotová. Pak mi PA nabídla klystýr a já jsem s radostí kývla, protože jsem na WC nebyla vážně dlouho, zkrátka teplá voda do zadku a pak smršť na záchodě, ale při porodu aspoň hezká jistota  Pěkně jsem se otvírala, asi po hodině na porodním boxe jsem byla na 3cm, pak si pamatuju že už nějak na 6 a pak na osm. Někdy než jsem byla otevřená na 8cm mi PA píchla vodu, což nebylo vůbec bolestivé, příjemně to luplo a to teplo jak voda vytekla bylo super  Byla čirá, takže jsem měla radost. Po chvíli jsem začala cítit velký tlak a nutkání tlačit, snažila jsem se to vydržet co nejdýl, ale PA říkala, ať si klidně zatlačím. Takže jsem začla "trénovat" v různých polohách. Na žíněnce, o křeslo, PA chtěla ať zkusím na boku, ale to se mi hrozně nelíbilo. Nejvíc mi vyhovovalo mít pořádně podložené záda, nohy od sebe a pořádně zapřené, tak jsem i nakonec porodila. Adámkovi se ven moc nechtělo, protože jsem dost dlouho nečůrala a tak přišlo na řadu vycévkování močáku. Taky absolutně nebolestivý zákrok a jak mě PA chválila, kolik toho čůrám a kolik toho v sobě mám, dokonce i manžel Pak jsem tlačila zase, PA strašně povzbuzovala jak to dělám dobře a že tlačím krásně. Manžel držel mou hlavu a to bylo úžasný, to tlačení mě hrozně pomáhalo - na konci ty kontrakce byly prostě nejlepší. Ale Adámkovi se v bříšku prostě líbilo a i když byl hlavičkou napasovaný, strašně se chtěl vysouvat nahoru. Protože jsem tlačila "naprázdno" už docela dlouho a PA mě nechtěla vysilovat, přišlo na řadu troška oxytocinu a ten královsky zabral. Po pár zatlačení jsem cítila, jak to začíná báječně postupovat. Občas PA odešla a já tlačila sama, ale s ní to byla úplně jiná liga a šílená pomoc. Pak zavřela okno, šla si pro nějaké nástroje a už jsme věděli, že miminko za chvíli bude s náma. Zatlačila jsem a cítila jsem jak se začíná prořezávat hlavička a začala se šíleně těšit, takže to tlačení pak šlo strašně snadno. Hlavička byla venku asi na dvě zatlačení, pamatuji si, že PA řekla že vidí temínko a vlásky a manžel nakoukl a taky říkal, že už vidí temínko a pak to šlo suprově, na druhé zatlačení hlavička venku, třetí že už jdou ramínka a pak ani nevím jak rychle Adámek vystřelil. Pamatuji si, že PA měla docela strach, že miminko bude větší a budu potřebovat nástřih, pořád opakovala že jsem malinká a hubená - to zrovna  Ale nakonec se to zvládlo absolutně bez nástřihu, jen slabounké poranění což říkala, že absolutně nic není.  Adámka mi hned přiložili na hrudník a bylo to prostě neuvěřitelný. Přišla doktorka, dole to hezky umrtvila a udělala tři malé stehy, opět nebolestivé. Adámek byl tak krásně teploučký a hlaďoučký a nikdo nevěřil, že tohle je čerstvě narozené miminko, vypadal jak vykoupaný a naolejíčkovaný, prostě princátko. Nechal se dotepat pupečník, manžel přestřihl šňůru a pak krásně vyšla placenta, kterou jsme samozřejmě chtěli vidět. Oba nás překvapilo jak byla malá a prostě pěkná - živila naše dítě. Pak už následoval bonding, kdy jen Adámka vedle mě zvážili a změřili a pak hned kůže na kůži, pod červenou deku a přisátí. Prostě to nejvíc. Nad ránem, jen my tři. Hned jsme volali rodičům a babičkám, všichni na to čekali jako na smilování. Pamatuji si, že moje mamka měla ten den nedostupný telefon, jak jí pořád někdo volal zkrs porod  Poté mi PA chtěla pomoct do sprchy, ale já slezla úplně sama a ona prý "kam mi utíkáte, Vy jste snad nerodila" . Jen se mi šíleně klepaly nohy! Pak už jsme přešli na nadstandartní pokoj, kde spolu jsme nonstop všichni tři a je to boží. Adámek krásně saje, já druhý den po porodu kojím a ačkoli si pořád přijdu jak zfetovaná protože mi pořád euforií nejde spát a vybavuji si porod a že máme úžasnýho syna, je to to nejlepší. I tenhle příběh píšu v šíleném stavu, kdy nevím jestli sebou za chvilku nešvihnu, protože potřebuju vzduch ) Ale Adámek je tak neskutečně hodné a klidné miminko, že je to spása. Manžel je úžasný, krásně se stará. Všechna vyšetření jsou absolutně v pořádku a zítra jdeme domů kam se šíleně těšíme a pořád nemůžeme uvěřit, že už to máme za sebou a zítra naše ňuňátko povezeme v nosítku.

Tohle rozhodně doporučuju všem!!!

Rodila jsem v Brně v Bohunicích s úžasnou PA Pavlou Hudcovou.

Koupání je pro většinu miminek příjemná záležitost a součást večerního uspávacího rituálu. Co vše mít po ruce, jak správně pečovat o jemnou pokožku vašeho děťátka a co udělat proto, abyste si to užili oba?

Základem je mít vše připraveno v dosahu, abyste během koupání nemusela nikam odbíhat – miminko nemůžete nechat ve vaničce samotné, i když už třeba samo sedí. Proto si před koupáním nachystejte kolem vaničky vše potřebné – jemnou žínku, šampon a mycí gel (doporučujeme NIVEA Micelární gel a Micelární šampon, které důkladně čistí a přitom jsou natolik jemné, že je lze používat denně). Vedle vaničky rozložte nahřátou osušku a vše, co je třeba k zabalení a oblečení na noc – plenku, krém na ošetření zadečku, olejíček a čisté pyžamko.

Když máte vše nachystáno, napusťte do vaničky vodu – měla by mít zhruba teplotu těla, tedy kolem 36 – 37°C. Miminko svlékněte, očistěte zadeček a ponořte jej do vody. Celou dobu jej držte na jedné ruce a dbejte na to, aby si nepotopilo hlavičku. Nejprve omyjte čistou vodou obličej, pak tělíčko žínkou s trochou mycího gelu. Pokud se pobyt ve vodě děťátku líbí, klidně ho chvíli nechejte cákat a kopat nožkama. Na konci koupání umyjeme vlásky, aby miminku nebyla zbytečně dlouho zima na hlavičku.

Vyndejte miminko z vaničky, zabalte ho do připravené osušky a lehce osušte. Teď je čas na ošetření pokožky – kápněte si do dlaní trochu pečujícího oleje (např. NIVEA pečující olej) a jemně jej vmasírujte do pokožky miminka. Ošetřete zadeček krémem proti opruzeninám, zabalte do plenky a oblékněte čisté pyžamko.

Zvládli jsme to! Miminko je čisté, voňavé a spokojené, připravené na velký výlet do říše snů. A vy si můžete odpočinout a užít si chvilku pro sebe.

Užitečné tipy a rady přímo pro vás

Když nás s Kubíčkem (2,5 m) vybrali na testování kosmetiky Linteo Baby, moc jsme se těšili. Protože používáme jejich ubrousky a vatičky do uší už delší dobu, takže nám tato značka úplně cizí nebyla. Jenže když balíček přišel, tak Kubíček spinkal. Vybalila jsem tedy balíček sama a v něm našla:

• Dětské vlhčené ubrousky Pure & fresh.
• Dětské přebalovací podložky 5 ks o rozměrech 60 x 60 cm.
• Dětské vlhčené ubrousky Soft & cream.
• Mycí mléko a šampon s Bio měsíčkem lékařským.
• Ochranný krém na pokožku v oblasti plenek s Bio měsíčkem lékařským.
• Tělové mléko s Bio měsíčkem lékařským. 

Večer hned moji kluci (musel zkusit i starší bráška Ondra 10 let, který má od narození na zádech takové divné pupínky), museli vyzkoušet mycí mléko a šampon, které krásně vonělo, konzistenci mělo krémovou a hrozně moc jemné pěny i při malinkém množství. Po rozetření krásně jemné, oba moji kluci mají citlivou pokožku, takže jsem se trochu bála, ale byla jsem mile překvapena, protože ani jednomu mycí mléko nevadilo. Ondra měl záda také lepší (asi po třech dnech používání). Plus je, že mycí mléko obsahuje i šampon a nemusím řešit další produkt na vlásky.

Tělové mléko s měsíčkem lékařským. Jemně vonělo, při malém množství se hůře roztíralo, stačilo ale přidat. Vůbec není mastné, což jsem byla překvapena. Rychle se vsakuje do pokožky, kluci byli jemnoučcí a voněli tak krásně. To jim vydrželo až do dalšího koupání. Nevím, zda za to mohlo mycí mléko nebo tělové mléko, ale šupinky z vlásků šly mladšímu vyčesat krásně, což je vážně super!

Přebalovací podložky. Na první pohled hezké, pevné, velikosti na přebalovací pult tak akorát.Kubíček je otestoval pořádně a podložka neprotekla ani se netrhala a krásně vše vsákla, takže za nás super.

Ochranný krém na pokožku v oblasti plenek. Hned se mi líbilo jeho malé balení, do kabelky úplně dělaný, takže si ho bereme i na cesty. Lehce se vytlačuje, jde namazat i na vlhký zadeček, což je u některých krému nemožné. Kubíček je narozený předčasně, takže použití krému a ubrousků si musím dvakrát rozmyslet. Zatím mu skoro každý krém vadil, má červený zadeček hned, jak se nepřebalí okamžitě a s použitím krému je to vždy jen horší, takže jsem byla zvědavá, zda to dopadne stejně. Velké překvapení bylo, když jsem při dalším přebalení našla zadeček v pořádku, žádné červené fleky a nic podobného, krásně čistý zadeček. Krém tedy budeme používat zase a zase, protože za nás je opravdu zatím jediný který malému nevadí a navíc mu pomohl. I Kubíček se tomu divil 😂

Když jsem od Koníka dostala právu, že budeme s Anetkou testovat, měla jsem obrovskou radost - naše první testování, jupí! Moje radost byla o to větší, že se jednalo o českou kosmetiku Linteo baby, což je kosmetika, kterou znám z obchodů, z reklam, ale osobní zkušenosti jsem s ní měla minimální.

Když nám kurýr přivezl balíček, měla jsem fakt radodst skoro jako o Vánocích 🙂 S vybalením balíčku mi pomohl starší syn Filípek, který všechno pečlivě vyndal, okoukl a pak zabavil krabici a ty zelené polystyrenové vycpávky a šel z toho stavět domeček :D

Co všechno balíček obsahoval? 

Dětské přebalovací podložky Linteo
Vlhčené ubrousky Linteo Baby Soft and cream
Vlhčené ubrousky Linteo Baby Pure and Fresh
Tělové mléko s Bio měsíčkem lékařským
Mycí mléko a šampons bio měsíčkem lékařským 
Ochranný krém na pokožku v oblasti plenek s Bio měsíčkem lékařským 

Hned jsem otevřela tělové mléko, abych si přičichla, protože vůně je pro mě to, co dělá první dojem. A musím říct, byla to láska na první pohled, teda první přičichnutí :D Krásná, jemná, nevtíravá bylinková vůně, to se snad ani popsat nedá, to se musí vyzkoušet 🙂 

Se samotným testováním jsme začaly hned první večer. Vyzkoušely jsme Mycí mléko a šampon Linteo baby s Bio měsíčkem lékařským a následně i Tělové mléko s Bio měsíčkem lékařským. Oceňuju, že šampon a mycí mléko jsou 2v1. Konzistence je jemná, příjemná, jemně pění, dobře se roztírá. Po týdnu používání Anetce zmizela seborea z vlásků, což je super, nic jiného nám tak dobře a rychle zatím nezabralo.

Když jsem dostala informaci o tom, že se bude testovat kosmetika Linteo Baby, řekla jsem si, že to vyzkouším a napíšu 🙂 A hle, ono to vyšlo, byli jsme vybráni. Tím pádem jsme měli možnost 14 dní testovat produkty od této české značky.

V balíčku mě čekaly tyto produkty: 

• Dětské přebalovací podložky Linteo
• Vlhčené ubrousky Linteo Baby Soft and cream
• Vlhčené ubrousky Linteo Baby Pure and Fresh
• Tělové mléko s Bio měsíčkem lékařským
• Mycí mléko a šampons bio měsíčkem lékařským 
• Ochranný krém na pokožku v oblasti plenek s Bio měsíčkem lékařským                                                                 

Doma používáme více druhů kosmetiky, takže nejsem zastánce mít vše od jedné značky, jelikož pokaždé od někoho něco dostaneme a jsem za to vděčná ... Ale nyní jsem dcerku (1 měsíc) a syna (2 roky) ošetřovala pouze touto kosmetikou.

První, co jsem mohla vyzkoušet, byl Ochranný krém na pokožku v oblasti plenek s Bio měsíčkem lékařským. Musím říct, že mě krém velice nadchl. Oproti ostatním krémům, co máme na opruzeninky, se krásně rozmazává a má velice příjemnou vůni. Velikosti je tak akorát i do kabelky na cesty, ale klidně bych uvítala i větší balení. Za celých 14 dní, co jsem krém používala, jsem u dcery nenašla ani známku opruzenin, u syna se to po použití zmírnilo, až se opět ztratily. 

Přebalovací podložky nepoužívám, proto jsem byla ráda, že je můžu vyzkoušet. Mají nádherný desing a velikostně jsou menší než ty, které se prodávají v lékárnách apod. Jsou krásně savé, to máme také odzkoušeno, protože dcerka vždy po koupeli se ještě prokopává a občas má "nehodu" a hezky to vše vstřebalo.

Babi, bábi, babička... Její ruce plné vrásek vás vždy láskyplně pohladí. Její náruč vám poskytne bezpečí. A její buchty a koláče vám vždy vykouzlí úsměv na tváři. Babičky mají  srdce ze zlata a překypují čistou, upřímnou láskou. Prožily si toho mnoho, ale i tak se na svět dívají s pokorou a váží si maličkostí. Přivítají vás s otevřenou náručí a z jejich kuchyně vždy voní něco dobrého. Jsou to zkrátka osoby, které mají v životě každého z nás nenahraditelné místo.

"Babi, ty si opravdu tento olej pamatuješ ještě z mládí? Přesně tento?" Přehrabovala jsem se v přebalovací tašce, když babiččin zrak padl na olejíček Aviril.

"Samozřejmě, tyhle ruce se ho už namazaly. Podej mi ho, ať si k němu přivoním. Ať si přivoním k těm vzpomínkám." Babička se zahledí na své ruce a tiše si povzdechne. Není to však smutný povzdech, právě naopak. Je z něj cítit spokojenost. Nostalgie. Láska k životu. Otevírá ho a spokojeně si k němu přičichne.

"Zvláštní, že doba se tak mění, ale některé věci zůstávají," podivím se a stále se přehrabuji v tašce, ze které se snažím vylovit plyšáka pro mého malého syna, který se ho úpěnlivě dožaduje.

"To máš pravdu, zlatíčko. Neměli jsme jednorázové pleny, ani žádné moderní vymoženosti, ale dobře nám bylo, víš?"

Konečně nahmatám tu ošuntělou hračku, podám ji mrňousovi, který se konečně utiší, a zahledím se na babičku, v jejímž pohledu vidím něco zvláštního. "Babi, povíš mi o tom? O něčem z tvého mládí. O čemkoliv."

Máte rádi voňavá miminka? A dáváte raději přednost české kosmetice?

S Tobiaskem (6m) jsme měli tu možnost otestovat produkty Linteo Baby od české firmy z Lanškrouna a rádi bychom se s Vámi podělili o naše dojmy a postřehy.

Balíček přivezl kurýr zrovna ve chvíli, kdy Tobiasek spal. A vzhledem k tomu, že se testování týkalo hlavně jeho, tak jsem na něj poctivě čekala, až se vzbudí a obsah balíčku se mnou prozkoumá. Dorazilo k nám: 

• mycí mléko a šampon s Bio měsíčkem lékařským, 250 ml
• tělové mléko s Bio měsíčkem lékařským, 250 ml
• ochranný krém na pokožku v oblasti plenek s Bio měsíčkem lékařským, 75 ml
• dětské vlhčené ubrousky Soft & cream, 80 ks
• dětské vlhčené ubrousky Pure & fresh, 80 ks
• přebalovací podložky 5ks o rozměrech 60 x 60 cm

A jak se nám testovalo?? 

Každý večer jsem Tobiaskovi napustila teplou vodu do vany a přilila MYCÍ MLÉKO A ŠAMPON. Stačilo opravdu málo a mléko se krásně napěnilo. Kdybych měla popsat konzistenci mléka na dotek, tak mi přijde takové mastné, ale v rukou se ihned rozetře a krásně voní. Na vlásky jsem nalila vždy zvlášť a hlavičku omyla. U této procedury jsem byla hodně zvědavá, zda mléko pomůže Tobikovi od seborey.

Konečně se na nás usmálo štěstí, a měli jsme možnost testovat s Koníkem. Testovali jsme 14 dní českou kosmetiku Linteo Baby. V balíčku jsem našla:

• Dětské přebalovací podložky Linteo Baby 5 k
• Vlhčené ubrousky Linteo Baby Pure and Fresh 80 ks (dále jen Modré ubrousky)
• Vlhčené ubrousky Soft and Cream 72 ks (dále jen Červené ubrousky)
• Tělové mléko Linteo Baby s Bio měsíčkem lékařským 
• Mycí mléko a šampon Linteo Baby s Bio měsíčkem lékařským
• Ochranný krém na pokožku v oblasti plenek Linteo Baby s Bio měsíčkem lékařským

Modré ubrousky velice dobře znám a tak jsem zkusila, jestli se kvalita změnila nebo ne. Hned jsem zjistila, že je vše tak, jak si  pamatuji. Jako kladné hodnotím plastové zavírání. Ubrousky díky tomu nevysychají, praktické je to do tašky (někdy se mi ubrousky odlepí a mám od toho na tašce pak flek, to tady nehrozí). Modré ubrousky příjemně voní a pokožka na ubrousky reaguje příznivě, není zarudlá ani se neobjevila vyrážka.  

Negativně hodnotím jejich pěnivost. Ubrousky jsou dost nasáklé a tak hodně pění a přijde mi, že je po nich pokožka ulepená. 

Červené ubrousky mi nesedly hned po otevření. Moc výrazná parfumace, struktura obrousku (měla jsem pocit, že obsah plenky mi skončí na ruce), k otření zadečku jsem jich použila víc než modrých a nebo ubrousků jiné značky. Tyhle ubrousky bych určitě nedoporučila. Kladně však hodnotím to, že na pokožku opět nemají žádný negativní vliv. 

A teď výrobky, které si u nás doma na 100% najdou své místo. 

6tt🤰🏻 Aktuálně jsem 8tt+2 a kontrola bude 22.5. tak budu věřit, že tohle těhotenství konečně bude prosperující❤️

Měli, teda vlastně měly jsme (my holky) tu možnost vyzkoušet českou kosmetiku Linteo Baby. Balíček nám dorazil od přepravce a my mohly začít s rozbalováním a testováním 🙂

Co se týče kosmetiky, jsem hodně vybíravá, a o to více, pokud se jedná o kosmetiku pro miminka. Sama jsem ekzematik (ale momentálně bez potíží) a děti mají sklon k atopii po mně. Mám své osvědčené značky a taky razím zásadu "méně je více". Myslím, že pro citlivou pokožku je to lepší.

Mycí gel je hodně krémový, skoro bych řekla napůl mýdlo, napůl tělové mléko. Zdá se mi, že nevysušuje a rozhodně nedráždí pokožku. Zkoušela hlavně Ema (3 měsíce) ale taky já, je opravdu příjemný.

Tělové mléko má příjemnou jemnou vůni, žádná silná parfemace. Malá po něm měla jemnou pokožku bez jakéhokoli začervenání. Jinak jsem jí ho spíše zabrala já a mohu ho pasovat na své momentálně nejoblíbenější tělové mléko.

Krém na opruzeniny jsme použily párkrát, malá naštěstí opruzeniny nemá a já ji preventivně nemažu. Je to mast s obsahem zinku, takže ideální na opruzeniny a podobné potíže. Mast trochu hrudkuje, ale to mi dělaly i jiné krémy s obsahem zinku.

Přebalovací podložka je opravdu krásně tenká a prošívaná takže si zachovává svůj tenký tvar. Krásně se vejde do kabelky.

V loňském jubilejním 25. roce působení na scéně českých nestátních neziskových organizací přerozdělila Nadace Naše dítě ve prospěch ohrožených dětí téměř 10 milionů korun. Podpořeno bylo 80 rodin a 53 organizací.

Nadace Naše dítě pomáhá tam, kde stát zapomíná, za celou dobu svého působení nezískala nadace žádnou podporu od státu. Nadace poskytuje přímou finanční pomoc rodinám a organizacím. Rodiny žádají převážně o příspěvek na zakoupení kompenzačních pomůcek pro své handicapované dítě, nebo například nákladné rehabilitace a neurorehabilitace, na které stát nedoplácí apod.

Organizacím přispívá Nadace Naše dítě na vybavení vedoucí ke zlepšení kvality života pro dětské pacienty i zdravotnický personál různých zařízení (rehabilitační pomůcky ad.). Díky největšímu sponzorovi mohla nadace v loňském roce přispět například 10 rehabilitačním centrům napříč ČR. Další projekt ve spolupráci je zaměřen například na podporu děti s poruchami autistického spektra, kterých přibývá, a také na děti s dětskou mozkovou obrnou.

Od roku 2004 provozuje Nadace Naše dítě také právní poradenství pro rodiče v tíživé situaci. Na Lince právní pomoci odpovídají každou středu na dotazy z řad veřejnosti advokáti, specialisté na rodinné právo, a to bez nároku na honorář.

V roce 2019 je činnost nadace zaměřena především na příjmovou chudobu a pomoc dětem a rodičům samoživitelům, kteří žijí na hranici chudoby, a to nejen v důsledku zdravotního či mentálního handicapu dítěte.

Chudoba je v ČR dědičná a děti jsou kvůli ní často sociálně vyloučeni z kolektivu, ztrácejí tak motivaci pro socializaci, ale například i vzdělávání, a tím také šanci na budoucí vhodné uplatnění na trhu práce. Pohybují se v začarovaném kruhu. Nadace Naše dítě chce v letošním roce přispívat mimo jiné i na rozvoj a vzdělávání takto znevýhodněných dětí. Příkladem může být letošní jubilejní 10. ročník kampaně Dejme úsměv dětem.

Milé maminky, vítáme vás u nového testování, ve kterém půjde především o spokojenost vašich miminek. Budete totiž testovat dudlíky a lahvičky značky LOVI. Pokud přemýšlíte nad tím, jak zkombinovat kojení a krmení z láhve, toto testování je přesně pro vás. Dudlíky a lahvičky LOVI totiž kladou důraz na zachování sacího reflexu a savičky jsou inspirovány přímo maminčinými bradavkami.

Co testujeme

Budeme testovat dudlíky a lahvičky s dynamickou savičkou LOVI. Dudlíky a savičky LOVI nenarušují sací reflex miminka. Proto umožňují pohodlnou kombinaci krmení z láhve a kojení.

První testovaný set obsahuje láhev Botanic 120 ml a dudlíky, které jsou určeny pro miminka od 0 do 3 měsíců.

Druhý testovaný set obsahuje láhev Botanic 240 ml a dudlíky, které jsou určeny pro miminka od 3 do 6 měsíců.

Dynamický dudlík LOVI byl vytvořen ve spolupráci s neurologopedy s cílem zajistit přirozený a zdravý vývoj zubního patra, zubů a dásní dítěte. Gumička dudlíku je vyrobena z nestejnorodých vrstev silikonu. Nenarušuje správný vývoj řeči a formování skusu dítěte, zaručuje volné dýchání nosem a zabraňuje kousání do dudlíku. Díky tomu dudlík nenarušuje sací reflex dítěte.  Silikonový symetrický a dynamický dudlík LOVI byl klinicky testován a, stejně jako všechny ostatní dudlíky značky LOVI, neobsahuje bisphenol A.

Milé maminky, vítáme vás u nového testování! Tentokrát pro vás máme kosmetické produkty Mustela, které jsou speciálně vyvinuty pro novorozence a děti. Pokud je pro vás výběr kvalitní přírodní kosmetiky vašeho miminka prioritou, toto testování vám přijde vhod. Dětská kosmetika Mustela totiž obsahuje výtažky z avokáda: látka Avocado Perseose posiluje kožní bariéru vašeho miminka a chrání tak jeho pokožku před vnějšími vlivy.

Co testujeme

Připraveny na testování jsou produkty Mustela z řady pro normální pokožku miminka. Vyzkoušíte kosmetiku na čištění, koupání a následnou péči. I když se vám možná pokožka vašeho miminka zdá na první pohled krásná a dokonalá, je velmi jemná a žádá si hydrataci a dlouhotrvající ochranu.

Jemný čistící tělový a vlasový gel: Tímto gelem můžete umývat vlásky i pokožku vašeho miminka každý den. Nemusíte se bát podráždění očí vašich nejmenších. Gel dětskou pokožku čistí a zároveň chrání, zabraňuje jejímu vysušování a díky vitamínu B5 zklidňuje.

Masážní olej: Při péči o celé tělo vašeho děťátka sáhněte po masážním přípravku s avokádovým olejem. Masážní olej dětskou pokožku hydratuje a zanechá na ní příjemný ochranný film.

Hydra Bébé, hydratační tělové mléko: Lehké tělové mléko se snadno roztírá a díky svému složení hydratuje pokožku hned po prvním použití. Obsahuje kromě výtažku z avokáda také vitamín E, glycerin na bázi rostlin a slunečnicový olej.

Ve skupině Sunar zná tajemství dětské chuti probíhala v měsíci dubnu kuchařská výzva. Maminky se zapojovaly do soutěže vložením receptu spolu s fotkou. Podmínkou každého receptu bylo, aby obsahoval VEJCE (když už jsme měli ty Velikonoce že, jo... ;) ).

Tentokrát jsem vaše snažení nechtěla nechat jen na generátoru náhodných čísel ani na losování mých dětí. Vybíral hlavně manžel a já jsem byla konzultant. 🙂 Po dlouhém pročítání všech receptů a vyřazení pěti z nich, které bohužel nesplňovaly pravidla, manžel vybral dvě superfavoritky. 🙂 A ve finálovém klání rozhodovala i fotografie proto

ZASLOUŽENĚ VYHRÁLA...

@paperilla která neměla jen chutný recept, ale také ho uměla krásně nafotit. Posuďte sami... 

V Sunarovské skupině (https://www.modrykonik.cz/group/8519/) najdete nejen recept na tyto vláčné muffiny, ale mnono dalších... hledejte je pod hashtagem #dubnova_kucharka

Gratuluju vítězce a těším se v další soutěži! 

Do testování produktu zde na Koníku se moc nezapojuji, protože moc produktů mě zatím neoslovilo. Většinou se nejedná o moc ekologické, nebo dokonce čistě přírodní výrobky, proto jsem až nyní zkusila štěstí a do testování jsem se s nejmladší Zuzankou (a vlastně i kluky) zapojila a přálo nám štěstí.

V balíčku na testování dorazily plenky Muumi Baby, přebalovací podložky Helmi Baby a vlhčené ubrousky Helmi Baby.

Na všechny děti jsem vždy používala ekologické pleny, ne všechny ale naplnily mé očekávání, některé smrděly, jiné byly moc "igelitové". Plenky Muumi splňují mé požadavky, jsou bez alergenů, parfemace, ftalátů, ropných derivátů, chloru. Jsou prodyšné, bělené kyslíkem, vyráběny pouze z certifikované BIO finské celulózy, jsou plně kompostovatelné. Jsou velice příjemné na dotek, nezvykle tenké (což mě zarazilo, protože takové tenké pleny jsme ještě nikdy neměli), nesmrdí, pojmou až neskutečně velké množství tekutin. Pleny jsou potištěné obrázkem, snad byly použité ekologické barvy(?).

Pleny jsou super savé, vydržely bez problémů celou noc a zvládly sebevětší nálož. Nikdy nebyla žádná nehoda, zadeček byl bez opruzení. Pro citlivou pokožku mohu jen doporučit.

Testovali jsme i přebalovací podložky - jendorázové, opět ekologické, bez zbytečné zátěže pro pokožku i přírodu. Jsou dostatečně velké, hebké, savé, bez zbytečného potisku. Jednorázové podložky moc nepoužíváme, využili jsme jen jednu, ale na cestování se určitě využijí i ostatní.

Jako poslední jsme testovali ubrousky, ze kterých jsem nadšená. Nejsou nějak výrazně parfemované, nejsou napěněné, moc mokré ani suché, jsou bez alkoholu a barviv, jsou hypoalergenní. Pokožka zadečku je snesla hezky, i když většinou používáme vodu. Dokonce jsem je venku použila i na ruce a obličej u kluků a i když jsem měla trochu obavy z reakce, vše bylo naprosto v pořádku.

Jasminka je moje třetí miminko a i u ní preferuji látkové plenky. Moc se mi líbí vědomí, že má zadeček ne jako, ale doslova v bavlnce. Vždycky, když ji balím do čisté, suché plenky, vyprané v ekologickém pracím prostředku, mám dobrý pocit, že pro ni dělám to nejlepší. Ale co si budeme povídat, jsou situace, kdy jsou jednorázové plenky k nezaplacení. Do šátku, na dlouhý výlet, na víkendovou návštěvu… Se třemi dětmi mám u sebe vždy zavazadlo jako do pralesa, tak oceňuji malou, skladnou plenku, kterou po použití vyhodím. Ale svou oblíbenou značku jsem hledala dlouho – a vlastně pořád úplně nenašla. Takže tohle testování přišlo jako na zavolanou.

Plenky Muumi baby

Plenky jsou vyrobené z certifikované celulozy, bělené pouze kyslíkem. Značka se při výrobě velmi zaměřuje na ekologii a na co nejmenší dopady na životní prostředí. Výroba nezpůsobuje žádné emise (teplo vzniklé při ní se využívá na vytápění výrobní haly), obaly jsou recyklovatelné nebo hořlavé. Od roku 2009 se navíc snaží o zvýšení biologické odbouratelnosti plenek, jinými slovy, aby co největší část plenky mohla být kompostována.

To všechno na mě dělá velký dojem. Taky se mi líbí příběh, který za značkou stojí – rodinnou firmu založil tatínek, jehož synkovi látkové plenky nedělaly dobře. Nebo ten pohádkový šminkový design. A co je pro mě úplně nejdůležitější – jsou bez alergenů, parfémů a jiných škodlivin a jsou testovány i pro miminka s citlivou pokožkou.

Po rozbalení balíku jsem uvítala smysluplné umístění plenek přehybem nahoru. U spousty značek jsou plenky umístěny okrajem nahoru, takže je dost obtížné vyjmout pouze jednu plenku.

Další věc, která mě zaujala, je skládání na třetiny. Díky tomu na plence nezůstává ostrý sklad mezi nožičkami jako u jiných značek a plenka se snáze rozkládá a vkládá pod zadeček.

Do testování jsme byli vybráni jako náhradníci, o to větší bylo mé překvapení, když se @konik­_testuje ozval s touto krásnou zprávou. A nemohl si vybrat lépe, zrovna jsme se těšili na týdenní pobyt na Valašsku, kde jsme celou výbavu s Mikuláškem (2 roky) a ubrousky i s Matějem (4 roky) pořádně otestovali.

A co nám tedy dorazilo?

• Plenky Muumi Walkers (vel.5)
• Přebalovací podložky Helmi (6ks)
• Vlhčené ubrousky Helmi (64ks)

Na produkty značky Muumi a Helmi člověk nenarazí jen tak. V běžných obchodech a drogeriích je v regálech nenajdete. Nejpravděpodobněji se s nimi setkáte na internetu, pokud hledáte ekologické jednorázové plenky a pomůcky k přebalování. A těmi Muumi jsou. Celkově jejich značka i firma fandí ekologii, tak kdo se ubíráte touto cestou, určitě mrkněte na jejich stránky, kde najdete informace i o všech dostupných výrobcích.

Plenky Muumi Walkers No.5

Tyto plenky jsou určené pro děti s hmotností 7-15kg, které už jsou zvídavé a neustále v pohybu,  jsou dostupné ve dvou baleních, po 20 nebo 40 ks, přičemž cena za jeden kus se pohybuje v rozmezí 10-13 Kč.

Na třetí miminko jsem se moc těšila. Můj druhý porod byl v docela dobrodružných podmínkách, a tak jsem se radovala, že si užiju třetí porod v pohodlí již opraveného domu. Několik týdnů před termínem jsem měla celý dům nazdobený červenými papírovými srdíčky, porodními kartičkami, v koupelně připravené rudé krabice s věcmi k porodu, speciální olejíčky a čerstvé růže, ke kterým jsem chtěla během porodu čichat. Byla jsem domluvená s kamarádkou, která přijde hlídat děti, aby se muž mohl věnovat jenom mně. Domluvila jsem si i kamarádku fotografku, která mi ten magický moment měla vyfotit. (Z předešlých porodů mám, bohužel, většinou jen tmavé rozmazané fotky.) Od další kamarádky jsem měla půjčenou kameru, abych se mohla v klidu podívat na detaily porodu, až z té hormonální porodní jízdy „vystřízlivím“. …Jak zjistíte, všechno bylo jinak 🙂

Miminko k nám přišlo plánovaně a vědomě. Pár měsíců před početím jsme s manželem měli partnersky hodně nároční období, ale krizi jsme překonali, protože láska přece vždy zvítězí. Rodina z třetího přírůstku moc nadšená nejdříve nebyla, ale nějak už si zvykli a tuší, že s plozením dětí ještě nekončíme 🙂

Jednoho krásného dne na konci léta jsem si při cestě za kamarádkou na laktační poradenství uvědomila, že jsem opravdu těhotná. Prostě jen tak. Pár dní na to jsem si udělala první těhotenský test, který byl pozitivní. Asi týden jsem si tuto krásnou zprávu nechávala jen pro sebe a s miminkem se vítala. Byl to magický čas. Potom jsem novinku oznámila manželovi a holčičkám. S oznámením širší rodině jsem chtěla vydržet do 12tt, ale holčičky to vzali po svém a na písku poslali zprávu do světa 🙂 Že to bude brácha Artur, bylo jisté už dávno, protože o něm holky mluvily ještě před jeho početím.

Těhotenství jsem si moc užívala. Především díky skvělému kolektivu v práci, kam jsem se na pár hodin v týdnu přesně na rok vrátila. Kolegyně o mě pečovaly celé těhotenství, nosily zákusky, vařily obědy, pekly dobroty... Když jsem se už nemohla ohnout, ohýbaly se za mě. Nakonec mi uspořádaly nádherný předporodní rituál. Tak moc opečovávaná a hýčkaná jsem nikdy v životě nebyla. Miminko dostalo nádhernou placentovou, s láskou pletenou deku z toho nejjemnějšího merina a spoustu dalších krásných dárečků. Dcerám se povídání a fotky z rituálu tak líbily, že jsme pak v lesní školce, kam chodí, udělali předporodní rituál pro děti. Povídali jsme o porodech, zpívali, malovali na břicho, četli porodní pohádku, prostě krásný den. Stejně jako se ženami, jsme si i s dětmi udělali společně rudý náramek, který nás energeticky až do porodu spojoval a po porodu jsme jej všichni přestřihli.

Těhotenské prohlídky jsem si se svojí skvělou gynekoložkou opět naplánovala tak, jak mi vyhovovalo. Vyšetření, která jsem nechtěla, jsem odmítla a ona to respektovala. Už jenom to, že jsem počkala a na gynekologii přišla poprvé až kolem 10tt bylo pro mě mnohem příjemnější, než tam běhat hned od potvrzení těhotenství na testu. U přechozích dvou těhotenství jsme si vždy pohlaví nechali říct hned ve 12tt. Teď jsem to chtěla jinak. Jenže čekat až do porodu bych nevydržela 😀 Takže mi kolegyně v práci vyrobila krásnou kartičku, kam mi paní doktorka napsala pohlaví miminka a v klidu domova jsme společně obálku otevřeli. Byl to úžasný moment, který budu mít navždy v paměti. Manžela, který vytřeštil oči a nevěřícně přečetl „KLUK“ a následné všeobecné veselí. Další a poslední ultrazvuk ve 20tt potvrdil zdravého chlapečka a já začala nakupovat po předchozích záplavách růžové (ač jsem se jí dost dlouho bránila) klučičí oblečení.

Termín porodu se blížil. Manžel pracoval poslední měsíc, potom plánoval „porodní volno“. Po porodu pak nastupoval do nové práce. Společně, celá rodina, jsme si užili krásný tradiční průvod městem na „čarodějnice“, poseděli u ohně a den na to, na první máj, mi začala odcházet hlenová zátka s krví. Takto to pokračovalo i další den, kdy jsem byla na poslední kontrole u své gynekoložky. I další dny stále odcházela zátka a krev. Dva dny před porodem přijel truhlář namontovat dveřní zárubně. Dveře byly to poslední, co nám chybělo, a já si je přála mít na místě, abych případně během porodu nebudila děti. Přála jsem si také nerodit v noci. Mohla bych tak jít spát po porodu já a také by to nerozhodilo spaní celé rodině (hlavně holkám). Úklid po zásahu truhláře mi dal dost zabrat. Uklízela jsem a vysávala celý dům.

Juchůůů, vybrali nás! Díky moc, Koníku! Mumíní plenky jsem už jednou zkoušela s dcerou a byla jsem velmi spokojená, proto jsem se na tohle testování strašně těšila!

V testovacím balíčku nám dorazilo:

- balení plínek Muumi Baby velikost 4 (7 - 14 kg). Cena přibližně 450 Kč podle eshopu. 

- přebalovací podložky Helmi baby. Cena přibližně 140 Kč.

- vlhčené ubrousky Helmi baby. Cena přibližně  140 Kč.

PLENKY MUUMI BABY

Krásné odpoledne,

počasí nám tento víkend moc nepřeje, tak jsem se rozhodla, že vyhlásím víkendovou soutěž s Viledou.

Jaká je soutěžní otázka?

Jaká je vaše nejoblíbenější domácí práce? Jednodušše, co děláte nejraději v domácnosti? 

O co budeme soutěžit?

5 z vás získá 1x hadřík Actifibre a 1x balení Pur Active střední (houbičky).

Dostala jsem příležitost otestovat dětské jednorázové pleny Muumi Baby, velikost 4 (7-14 kg) a vlhčené ubrousky a přebalovací podložky Helmi Baby. Tato příležitost mě velmi potěšila, protože mám doma jednoho, teď už 8 měsíčního chlapečka, kterému jednorázové pleny kupuji. Navíc jsou tyto výrobky ekologické a BIO, což je v dnešní době jedno velké plus.

Jednorázové plenky jsem kupovala už pro prvního syna, nikdy jsem se nedostala k látkovým. Velkou částí se na tom podílí i moje lenost. A u druhého syna oceňuji jednorázové pleny ještě víc, než kdy jindy.

Toto byla moje první zkušenost s ekologickými plenami. Už v minulosti jsem se po takových koukala, filozofie EKO plen se mi moc líbila, ale popravdě mě vždycky od jejich pořízení odradila cena. Ano chápu, že za kvalitu se musí připlatit. O to víc mě potěšila zpráva, že jsem byla vybrána k testování plen MUUMI Baby.

Musím říct, že mě pleny mile potěšily. Kvalita zpracování je perfektní. Pleny jsou krásně pevné a zároveň měkké, nesmrdí chemií, mají krásný potisk. Gumičky kolem stehýnek krásně těsní. Ikdyž měl syn v době testování něco málo přes 7 kg a pleny byly od 7 kg, žádná velká nehoda se nestala. Jednou jedinkrát se syn ráno vzbudil a měl menší mokrý flek na bodýčku. Ale těžko říct, zda propustily pleny nebo se mu prostě ráno při cestování v postýlce povedlo počurat tak, že to bylo ven z plenky.

Takže jsme je testovali přes den, to bylo úplně bez nehody a i v noci. Pleny jsou příjemě vysoké na zádíčka, takže když se pokakal, zádová část nic nepustila ven. A to i v tom případě, že se hodně vrtěl a cestoval po zemi. Vše zůstalo na svém místě. Jediná drobnost, kterou bych ráda vypíchla je, že suché zipy, lepítka mají hrozně malinkou část, za kterou se dají chytit při zapínání plíny. Často se mi stávalo, že jak jsem zatáhla, tak mi lepítko vyklouzlo mezi prsty.

Nemůžu ovšem úplně posoudit, jak pleny působily na pokožku syna. V době, kdy jsme začaly plenky používat, už měl zadeček lehce opruzený, protože jsem začala zavádět příkrmy a ty mu na zadek nedělají úplně nejlíp. Každopádně musím říct, že používání plen mu to určitě nezhoršilo.