S příchodem studených měsíců a sychravého počasí přibývá zejména mezi dětmi případů nachlazení. Jedním z jeho běžných projevů je kromě rýmy a bolesti v krku také kašel. Akutní kašel je způsoben nejčastěji virovou infekcí a k jeho zmírnění postačí často volně prodejné léky. Jak ze široké škály přípravků, které lékárny nabízejí, vybrat ten správný, který by Vašemu dítěti pomohl ulevit od nepříjemných a vyčerpávajících příznaků?

Běžný akutní kašel při nachlazení

Kašel je přirozeným obranným mechanizmem organizmu, který slouží k odstranění cizorodých částic a sekretu  z dýchacích cest. Podle délky trvání rozdělujeme kašel u dětí na akutní (trvá do 2 týdnů), protrahovaný kašel, který trvá déle (až 4 týdny) a je často přerušovaný a chronický, který trvá déle než 4 týdny. Zatímco léčba chronického a protrahovaného kašle bezvýhradně patří do kompetence lékařů, běžný akutní kašel při nachlazení lze řešit samoléčbou za pomoci volně prodejných léků. Při výběru a podávání léků je zásadním měřítkem charakter kašle – tedy jedná-li se o kašel vlhký, či suchý dráždivý. V průběhu onemocnění se může charakter kašle měnit, v prvních dnech obvykle převládá kašel suchý a dráždivý, který postupně přechází v kašel vlhký.  Poté se často opět vrací kašel suchý, který může přetrvávat i několik týdnů;  v tomto případě hovoříme   o kašli postinfekčním.

Jak rozlišit suchý a vlhký kašel?

Při suchém dráždivém kašli, který je charakteristický pro první dny onemocnění, není produkován hlen (proto je také někdy označován jako neproduktivní kašel), je záchvatovitý, jeho frekvence se zvyšuje při nádechu,  kašel je na poslech sípavý, drsný, suchý, dítě si stěžuje na šimrání, škrábání až bolest  v krku, kašlání mu nepřináší úlevu, spíše dráždí k dalšímu kašli, stav se zhoršuje večer, po ulehnutí znemožňuje spánek, v noci pacienta budí a je pro něj velmi vyčerpávající. Často je provázen bolestmi hlavy, může nutit ke zvracení, mohou se objevit  i bolesti způsobené namožením břišních a mezižeberních svalů.

Vlhký produktivní kašel se vyznačuje především zvýšenou tvorbou hlenu, který je vykašláván (malé děti obvykle hlen polykají), frekvence kašle se zvyšuje při výdechu. Po odkašlání se dostavuje úleva. Zvukový projev připomíná vlhké bublání, chraplání, přítomnost hlenu lze doslova „slyšet“. Nejvíce se projevuje ráno, kdy je třeba dýchací cesty očistit od hlenu nahromaděného během noci.

Přiznám se, že většina těch klasických tradic mi nic moc neříká. To platí i o Mikulášském večeru, který jsem vlastně ani nikdy pořádně nechápal. A nechápu ho dodnes, ale to je asi jedno.

Dnešní svět je pro jednu mysl příliš komplikovaný. Všechny ty žabomyší války, od sousedských vztahů až po nejvyšší patra politiky, zástupné problémy, které jen odvádějí pozornost od skutečně důležitých věcí, které ale nikdo doopravdy řešit nechce. Jeden prostě musí dřív nebo později kapitulovat.

Žít v tomto světě je čím dál obtížnější, i když je to – pravda – asi subjektivní pocit způsobený neustálým přesycením naprosto nepotřebnými informacemi.

Naštěstí jsou stále ještě věci, na které nemá žádná politická ani mediální reprezentace vliv.

Říkali mi, že vlastní dítě všechno změní. Jenže znáte je – oni toho nakecaj. Nikdy za těch osmnáct měsíců mne ani na vteřinu nenapadlo, že bych ho neměl rád, ale pravda je, že jsem si s tím vším ze začátku trochu nevěděl rady. Naštěstí je to v přírodě tak zařízeno, že jak přestává být malý raubíř absolutně závislý na mamince, začne si nekompromisně omotávat kolem prstu tatínka.

Já jsem přirozeně omotaný až na půdu.

Bylo mi asi 5let, když se moji rodiče začali rozvádět. Pamatuji si tu dobu jako dnes, táta odcházel, s mojí mámou na sebe moc křičeli, hádali se a oba mi říkali věci, které jsem nechápala, byli plné zloby a hněvu. Travil  adventní čas s jinou paní se stejně starou holčičkou jako jsem tehdy byla já. Definitivně jsme zůstaly s mámou samy na Mikuláše.

Protože moje maměnka neměla peníze skoro ani na složenky natož, aby mi mohla dopřát to, co měli moje kamarádi... Proto když jsem psaly Ježíškovi a já chtěla panenky, kočárky, stavebnice, knížky... říkala mi:

"A ty nechceš, krásně svítící stromeček? Ten nosí taky jenom Ježíšek"

"JOOOOOOOOOOOOooooooo, chciiiiiiii" a další přání byla na obrázku.

"A co cukroví? To taky nosí Ježíšek, jen těm dětem, co si ho přejí."

"Joooooooooo, rohlíčky chci a pracinky a......"

Z televize na nás kouká prasátko a má ty velký zahnutý zuby nahoru. Jasný signál, že se blíží Vánoce. A my po roce opět řešíme otázku, jakými dárky potěšit své blízké. Že bychom to odbyli tolik oblíbenými ponožkami či kosmetikou? Inspirujte se, jak být originální.

Tip 1: Pro tatínky?

Dárky mohou být originální a praktické zároveň. Tohle je přesně ten případ. Dostat mimčo do bodýčka je někdy “nadtatínkovský” úkol. Od teď už to bude ovšem mnohem jednodušší. Komu je ale takový dárek vlastně určený? Dítěti, tatínkovi nebo dokonce mamince? To už necháme na vás.

Nemáme rádi návody, tenhle je ale k nezaplacení

http://www.vyrobsitricko.cz/vyrob-si-tricko/?userdesign=45165232

Tip 2: Pro sportovce tělem i duší

Ahoj. K sepsání těchto článků mne inspirovala @isoldaeva (a tímto jí také děkuji). Jsem moderátor ve skupince Lékařské termíny a zkratky, kde se snažím vysvětlit základní zkratky, co jsou v lékařství používány. Jelikož toto je stránka o mateřství a vše kolem týkající se, začnu s prvním článkem o těhotenské průkazce.

Každý gynekolog může používat jiný typ průkazky, ale v podstatě se v ní píše to samé s lehkými odchylkami ať už vzhledovými či psanými J. Průkazku obdrží (nebo by měla) každá těhotná žena. Tento dokument slouží k zaznamenávání průběhu těhotenství a vývoji plodu. Těhotná žena by ji měla nosit vždy u sebe!

Přední strana je určena k identifikaci matky (jméno a příjmení, rok narození (popřípadě i datum), bydliště, zaměstnání, pojišťovna) a detekci nynějšího těhotenství.  Někdy je zde i uveden ošetřující gynekolog.  Na titulní straně bezesporu najdete termín porodu označený jako TP a to podle poslední menstruace- PM nebo podle ultrazvukového vyšetření -UZ/USG. Můžeme zde najít kolonku MD- mateřská dovolená, což je datum od kdy žena nastupuje na mateřskou. Dolní polovina stránky se věnuje předchozím těhotenství (komplikace, počet, porod, míry aj.). Většinou tam lékař ručně dopisuje např. primipara – žena co rodí poprvé (secundi- podruhé atd.). A povětšinou úplně dole jsou kolonky určené k datu další návštěvy gynekologické ordinace. Přední strana může také posloužit k dalším důležitým údajům, jako jsou alergie- AA (zkratka alergologická anamnéza), závažné onemocnění těhotné nebo vícečetné těhotenství.

Další strana u novějších průkazek je věnovaná všeobecné anamnéze, nynějšímu těhotenství a předchozímu těhotenství. Jde většinu o tabulku, která se pouze zaškrtává, popřípadě se něco důležitého ručně dopisuje.

Následuje povětšinou dvojstránka zvaná Porodnické vyšetření, kam každou návštěvu gynekolog zaznamenává údaje o těhotné. Datum návštěvy, aktuální hmotnost, otoky (K B G-přítomnost otoků dolních končetin), moč (A-aceton, B-bílkovina, C-cukr, sed-sediment-vyšetření moči pomocí papírků-zjišťují se tím třeba leukocyty v moči, krev apod.), TK- tlak krevní (od tlaku 140/90 začínáme mluvit o hypertenzi), OP- ozvy plodu (povětšinou do nich gynekolog zapisuje, čím byli zjišťování-např. UZ/USG-ultrazvuk, CTG-cardiotokografie (monitorace plodu pomocí současného záznamu srdeční činnosti), výška fundu (výška dělohy).

U výšky fundu se trochu zastavíme. Gynekologové sem často zapisují jedno písmeno (P nebo X) a jedno číslo. Písmeno P značí pupek a písmeno X je tzv. Xyphoidní výběžek (je to spodní část sternální-hrudní kosti). A číslo pak udává počet prstů, které můžeme mezi fundus děložní a daný bod, např. pupek, vložit. Myslíme tím prsty uložené v horizontální poloze. Takže příklad: 1/P znamená 1 prst nad pupek, X/2 znamená 2 prsty pod xyphoidní výběžek.

Protože už nemůžu ve fóru najít původní příspěvek, kde jsem vás prosila o vyplnění dotazníku, posílám výsledky sem 🙂. "Průzkum"  v uvozovkách je to hlavně proto, že šlo o malý vzorek, vyplnilo jej 182 žen, nicméně mnohé se z něj vyčíst dá. Samozřejmě přesnější výsledky by byly, kdyby vyplnilo tak 1000 maminek 🙂.

Nejzajímavějšími fakty, byl vliv cvičení na natržení či nástřih. V případě nástřihu na tom byly cvičitelky s balonkem o 15% lépe a v natržení o 5% lépe než ty, které necvičily. A další překvapení? Pokud NEcvičíte s balonkem, je o 7% vyšší pravděpodobnost komplikací po porodu (hemeroidy, inkontinence, bolestivý styk aj.). Cvičení s balonkem dokonce snižuje pravděpodobnost císařského řezu o přibližně 6%. Vysvětlením může být psychická příprava cvičících maminek a tím klidnější vnímání porodu, navíc si tyto ženy často z vlastní zkušenosti nenechávají píchnout "zlepšováky" v podobě umělého oxytocinu, který zvyšuje riziko ukončení porodu akutním císařským řezem.

A teď už čísla: 🙂

Pravděpodobnost nástřihu maminky cvičící           23%            - maminky necvičící 38%           
Pravděpodobnost natržení maminky cvičící         13%                 - maminky necvičící 18%

Těhotenství bylo ukončeno císařským řezem:
                  - maminky cvičící 5%                             - maminky necvičící 11%

Porod byl zcela bez komlikací

                 - maminky cvičící 50%                            - maminky necvičící 33%

Doba 1. doby porodní:    

 - maminky cvičící prům. doba 1. doby porodní: 7,7 hod
 - maminky necvičící prům. doba 1. doby porodní: 7,7 hod


Doba 2. doby porodní: 

 - maminky cvičící prům. doba 2. doby porodní: 22 min
 - maminky necvičící prům. doba 2. doby porodní: 19 min


Vnímání bolesti:
Bolelo to, ale dalo se to vydržet           

                    - maminky cvičící 52%                     - maminky necvičící 58%    

 
Bolelo to, bylo to nesnesitelné  

Když se vám narodí dítě, čeká vás v dohledné době několik fází, kterými si musíte projít. Rodičovství prochází postupně vývojem a vás čeká emoční a fyzická centrifuga.

1. Fáze – nadšení

Bezprostředně po porodu. Dítě je na světě. Nový život, který jste stvořili. Paráda. Konečně má ten život nějaký smysl. Jak je to malé miminko roztomilé a jak něžně plakušká.

2. Fáze – vystřízlivění

Ten malý zmetek pořád řve. Nic jiného neumí. Jenom řvát. Nenechá vás dělat nic jiného, než kolem něho běhat, chovat ho, krmit, přebalovat a snažit se ho uspat.

3. Fáze – já to nedám

Každý den čtu spoustu příběhů o cestě za miminkem. Bohužel ještě hodně moc jich není veselých a proto jsem se rozhodla napsat náš příběh....

Všechno začalo narozením Lukáška. Lukášek byl neplánovaný, ale přes prvotní šok moc chtěný 🙂 Hlavně babičky měly velkou radost. Těhotenství s ním bylo ukázkové o to víc nám dal zabrat porod. Ale najednou bylo po všem a my byli nejšťastnější na světě...než...

Bolest porodu byla za pár dní za mnou, všecko šlapalo a zatoužili sme neskončit jen u jednoho prcka, ale co nejdřív mu pořídit parťáka. Snažit jsme se začali vlastně hned po prvních měsíčkách, což bylo asi půl roku po porodu. A jaké bylo překvapení, když se zadařilo na první pokus. Vůbec jsem si nepřipouštěla, jak to budu zvládat, prostě jsem žila v euforii, že všechno šlape a jde to podle mých představ...než...

Asi v 8tt jsem začala lehce špinit, trošku mě to vyděsilo, protože jsem si nic takového z prvního těhotenství nepamatovala. po kontrole, kde paní doktorka naznala, že miminko odpovídá 5tt a nevidí akci srdeční už mi trošku zatrnulo, ale pořád jsem ještě doufala...než...

O dva týdny jsem měla po revizi a všechno se mi zhroutilo, soucitný pohledy, rady typu, že je pohnojeno a příště to vyjde atd atd...Navíc jsem se přesně týden po revizi vdávala a těšila se, že naši tajnou svatbu oznámíme spolu s novinkou, že nás bude víc...

Čas běžel, ránu trochu zacelil, ale nikdy úplně nezahojil...než...

Týden se nám opět překulil a já vám nabízím výběr zajímavých článků, které jste sepsali. 

• Maminka @petrusew sepsala velice zajímavý článek Jiný druh. Je to o optimismu, který léčí a který si umí poradit se vším. Petro, doufám, že ti to vydrží. 🙂
• @marie_anna se vás ptá, zda víte, jaký jste typ koníkovské maminky? Tradiční maminka nebo žena, která by si raději dala pivo? Udělejte si pohodu a zkuste se najít. 
• Zajímavý náhled do života azylového domu a jeho obyvatel sepsala @polakovakl. Osobně jsem vůbec netušila, jak to v takovém domě funguje.

A na závěr tu pro vás mám témata, která osloví každou mámu:

• Odplenkovávání dětí aneb co je pro začátek dobré vědět od @itchyx
• Moderní látkové pleny od @kathla82

A třeba vás zaujmou i další články, které neustále píšete. Jsem ráda, že se s námi všemi dělíte o vaše zkušenosti, zážitky a znalosti. 

A nezapoměňte, že do článků lze vložit i video, tedy kreativitě se meze nekladou. 🙂

Když jsme se před rokem pustili do dobrodružství s IVF, předpokládala jsem, že jediné, co mi bude před Vánoci 2015 kazit postavu, bude vánoční cukroví a velký pupek... Cukroví zatím napečeno není a o pokaženou postavu se se ctí postaraly hormonální dávky. Jdeme do finále s posledním pokusem a přiznám se, že mi všichni ti rozněžnělí lékaři a soucitné sestřičky budou chybět. Za ten rok se stali mojí druhou rodinou. S nimi jsem strávila Velikonoce, prožila letní dovolenou a oslavila narozeniny. A ač všichni dělali, co mohli, vaječníky mají na věc jiný názor a odmítají jakoukoli spolupráci.

Tak páni doktoři naposled nasadili koňské dávky. Nikdy bych nevěřila, co se mnou může taková hormonální smršť udělat. Nejenom že slzím i u reklamy na životní pojištění, ještě mě neskutečně dojímají pejsci. Zvlášť ti malí, roztomilí... Úplně nejvíc ten smeták, co stává s bezdíky v parku. Tak toho bych chtěla zachránit, vyrvat těm nemytým existencím a vybudovat mu doma malý roztomilý pelíšek... Snad bude mít pes štěstí a hormony brzy vyprchají, takže zůstane spokojeně v parku a bude dál lovit ty malé roztomilé sýkorky. Potvora chlupatá, jak je mi těch nebožáčků líto... A což teprve babičky a dědečkové šourající se na nákup...

Hormonální šílenství došlo tak daleko, že jsem zcela dobrovolně nabídla mamince, že ji i její tři kamarádky vyvezu na výlet. Asi bych měla být na pár dnů prohlášena za nesvéprávnou. A tak jsem jednoho mrazivého rána naložila dámy do auta a vyjely jsme za nákupy. Tedy, vyjely jsme až po čtvrt hodinové debatě, zda se holky připoutají nebo ne, protože: "Karjuško, je vidět, že jsi byla učitelka a bazíruješ na pravidlech. My tu pokutu kdyžtak zaplatíme." Jenže, milé dámy, pokutu si klidně plaťte, ale opravdu nestojím o to, aby mi při prudším zabrzdění letící bába srazila vaz. Po dlouhých vyjednáváních dámy provedly pokus o kompromis. Uchopily pásy a ležérně je přehodily přes boky. A takto si je budou držet a policajti nic nepoznají, mrkají na mě se šibalskými úsměvy. Nakonec se všechny tři podařilo připoutat a vyjely jsme. Po pár metrech se ze zadních sedadel ozvalo tichoučké: "Cvak. Cvak. Cvak." Zastavuji u krajnice. Dámy protáčí panenky, ale boj pro tuto cestu vzdávají a definitivně se připoutávají. Během jízdy se vzadu zapnou tři navigace.

"Karjuško, můžeš jet, nic nejede."

"Je červená."

"Aha, no ale nic nejede, tak bys mohla, ne?"

Dobrý den,

založila jsem aukci pro dcerku mojí kamarádky. Holčička Leuška má vzácný syndrom M-CM, který má pouze 130 lidí na celém světě. Lea Mácová se narodila 30. 5. 2012 s vrozenou vývojovou vadou lymfatických i krevních cév, jedná se o syndrom M-CM (Macrocephaly-capillary malformatiom). Má hypertrofii pravé poloviny těla, hydrocefalus řešený shuntem, tachykardii, flutter síní, defekt síňového septa, hypotonii, plicní hypertenzi, tracheostomii a při obtížích je závislá na domácí umělé plicní ventilaci.       

Obracím se proto na Vás s prosbou o věnování jakéhokoliv, nejlépe osobního předmětu do dobročinné aukce, který by se určitě dobře vydražil. Aukce probíhá na Facebooku. Dárky do Vánoční aukce pro Leušku dávají hlavně maminky z různých FB skupinek, ale napadlo nás dát tomu větší rozměr, proto jsme zabrousili i do vod známých osobností a míst. Draží spousta lidí a takový předmět od někoho slavného by nám velice pomohl. Výběr nechám zcela na vás. Jde jen o to poslat foto předmětu a já ho vystavím v té aukci. Poté jak by se vydražil by byla potřeba ho zaslat na uvedenou adresu. Pokud by na něm bylo vaše věnování bylo by to jen a jen k dobru.

Peníze vybrané z aukcí jdou na účet neziskové organizace Dobročinný spolek šikovných holek. IČ:03829456, která nám poskytla pro tuto akci transparentní účet. Poté předá o.s. Forjane, která spravuje Leušky účet od začátku, ale nemá transparentní účet, který pro tuto akci potřebujeme. Z převedených peněz o.s. Forjane doplatí rodině Leušky zbývající částku na automobil s potřebnou výbavou pro transporty Leušky do nemocnice. Pokud podpoříte tuto akci i na vašich fb nebo webových stránkách budu Vám neskonale vděčná. Přidávám odkazy na Leušky webové stránky s potřebnými údaji i odkaz na Vánoční aukci na FB.

http://leuska-macova.cz/pribeh/

https://www.facebook.com/groups/580098482128910/

7. ročník akce Ženy sobě

Pracujete na svojí kariéře?

Zajímají vás příběhy úspěšných? Věnujete čas osobnímu rozvoji a chcete se o zážitek podělit se svojí kamarádkou?

Již nyní si můžete pořídit vstupenky na sedmý ročník úspěšné akce ŽENY SOBĚ, která se uskuteční 18. a 19. března 2016.

Zvýhodněné vstupenky: http://www.equalpayday.cz/vstupenky-zeny-sobe-2016/

si můžete pořídit do konce roku 2015 za akční cenu.

Byli jsme na Montessori dílničkách. A jsme co? Nadšení! Já z "paní učitelky", Eliáš - ten určitě taky, ale toho dříve než paní učitelka okouzlily fazole (nezlomyslné boření věží z kostek jiným dětem a rozžužlání hliněné kuličky mezi naše tamní úspěchy nepočítám).

A tak maminka, rozjitřená touhou udělat vše pro podporu přirozeného vývoje malého juniora, nechtíc zanedbat potenciál jeho senzorické škály vjemů, šla a koupila čtyři pytle fazolí. Dále vzala stejnou mísu, vše smíchala a nechala 5 minut odpočívat - to aby z povzdálí mohla pozorovat, zda bude nový objekt plazícím se batoletem zbystřen.

Ok, nevydržela jsem to ani 15 vteřin a euforicky jsem na synátora volala, aby se taky přišel pohrabat v té lábuži a vzdělávat svůj sluch o rozdíly mezi zvuky fazolí dopadajících na dřevěnou zem a do plechové mističky.

Nadšení z nás prýštilo tolik, až nám nepozorovaně tekly sliny (Píďovi víc!) a taky tolik, že jsme byli nuceni vzít foťák do ruky...

Ano, úspěch byl - a stále je - veliký. Heuréka! Připadám si jak dokonalá matka, která nezanedbává vývoj onoho pidimužíka. Kéž bych byla tak úspěšná i při návyku na čištění zubů a neoblomná při utírání nosu.

Na závěr jedna veledůležitá poznámka! Víte, v čem je fígl zachování si duševní rovnováhy a klidu z toho, že fazole nejsou po celém bytě? V ohrazení prostoru! Na to jsme ovšem přišli až následně... Takže doporučuji použít minimálně obruč, nebo třeba bazének, nebo úžasný a kouzelný dřevěný domeček, co jsem pořídila Píďovi k Vánocům (a nevydržela jsem to mu ho nedát!)

Jo a pokud se bojíte, že bude robě strkat fazole do pusy, tak to se bojíte správně. Respektive strach už je vaše věc, ale to, že může dítě fazole cumlat je fakt. V takovém případě zkuste, prosím, neděsit, neplašit, nestrašit a nevytahovat. Myslím, že namísto "nedávej si to do pusy, vdechneš to!" je bezpečnější odvrátit zrak jinam, posílit pro příště důvěru a myslet teď třeba na to, čím speciálním si můžeme zpříjemnit všední večer. 

Můj příběh začal cca před 5 lety já mladá, krásná, on rozvedený se synem ve vlastní péči, láska největší, všechno klapalo... se synkem to je a bylo super, prostě jsem si padli do noty všichni. Tehdy přítel vařil/vaří stará se o nákupy a já se zase starám o syna... Máme specifický styl humoru, kdy já mu volám a dělám "scény", KDE JSI, POJĎ DOMŮ! Ale oba to bereme jako srandu.

Všechno bylo skvělý, báječný, sluncem zalitý a pak jsem otěhotněla... v 8. měsíci těhotenství jsem našla smsky od naší společně "kamarádky" (všichni víme, že studenej psí čuák) "Posílám Ti polibky na dobrou noc :-*"... Měla jsem o 25 kg víc, vody jako ve vodjemu... naštvala jsem sešíleně, ale odsunula jsem to do pozadí, měla jsem před sebou porod, kojení, miminko a věděla jsem že to je to nej, nějaká smska, mi mohla být... Co když to jen pod hormonama přeháním... řekla jsem OK, přejdeme to, je to "blbost". Pak jsem krátce na to porodila, měla jsem miminečko a začlo to jak to všechny známe, kila šla dolů blbě, nevyspání, do toho synek (stále super možná ještě lepší) škola, všude bordel, na který jsem pak už rezignovala (když malá začala chodit a vytahovat vše a pořád neustále).

Naší holčičce bylo rok a půl, když jsem zjistila, že to tenkrát nebyla jen smska, že to i pokračovalo, celou dobu těhu a do "teď"... 

Manžel i děti spali, když jsem na to přišla, co teď? Šla jsem do pokojíčku koukla na ně a začalo se mi honit hlavou co teď, když se rozvedeme, příjdu o synka a moje dcera příjde o tátu (sama jsem z rozvedené rodiny s hnusným rozvodem), bude muset buď pendlovat mezi námi týden a týden nebo tátu uvidí jednou za 14 dní? Plakala jsem v koupelně jsme brečela asi 4 hodiny... 

A pak jsem začala přemýšlet... Proč? Proč mi to ten hajzl udělal? Já se mu starám o jeho dítě/děti a on tahle... Kdyby v tu chvíli byl vzhůru asi bych ječela, křičela, jí bych vyškrábala oči a řekla milion slov, který nejdou vzít zpět, ale spali, všichni (i moje kamarádky spaly). Měla jsem vztek na něho, strašlivý, ale po jednom Lexaurinu (máme doma platíčko na cca 2 roky), jsem seděla ve 2 ráno u stolu, viděla ty hračky dětí, který se tu ještě před chvílí smály a došlo mi to... Celý mi to došlo...

On se zamiloval do holky, která měla milion zájmů, věčně někde, věčně usměvavá, měla jsem přehled, byla jsem parťák... uctívala jsem ho, pečovala o něho, chválila ho, obdivala, smáli jsem se spolu a teď? 

Dneska jsou tomu dva měsíce, co se mi narodil můj Kubíček a tak už je nejvyšší čas všechno sepsat, dokud si to ještě jakž takž pamatuju.

Jelikož to měl být druhý porod a navíc jen dva roky po tom prvním, všichni včetně mě předpokládali, že by "to" mohlo přijít o trochu dřív. Takže od nějakého 37. tt jsem byla jak na trní, připravena, že každou chvíli mi praskne voda a pojede se. No tak to jsem se teda šeredně spletla a čekal mě ještě víc než měsíc utrpení 😀. Když jsem byla den před termínem v poradně, domluvila jsem si termín na vyvolání (to jsem měla být 40 + 6), ale pořád jsem ještě doufala, že porodím sama. No ten týden byl nekonečnej a nakonec jsem opravdu ve čtvrtek 24.9. dopoledne nastoupila do porodnice. K mému obrovskému zklamání mi tam řekli, že s vyvoláváním se začne až druhý den ráno, takže jsem tam byla celý ten den před úplně zbytečně. Byla jsem hrozně naštvaná, ale na druhou stranu jsem si aspoň před tim výkonem pořádně odpočinula 🙂. Na monitoru jsem měla slabé kontrakce, otevřená na 2 cm, pořád si mysleli, že se mi porod rozjede ještě přes noc sám, ale já už tohle měla minimálně 14 dní a nic, takže jsem ani nedoufala.

25.9.2015, půl 7 ráno, ještě poslední selfie s bříškem a jde se na to 🙂. V 7 mi pan doktor zavedl tabletku (myslím, že snad jen 1/3). Do půl hodinky jsem začala mít slabší pravidelné kontrakce. Pořád jsem čekala, kdy jako přijde ta opravdová bolest a ono furt nic, až jsem si připadala divně, že jsem pořád tak vysmátá 😀. Kolem půl 9 jsem šla na sál a volala manželovi, ať pomalu dorazí, ale fakt pomalu, protože mi zatim ještě nic neni, takže to bude určitě ještě na sto let. PA mi udělala přípravu a musím říct, že jsem byla fakt ráda za klystýr v takový pohodičce, protože u prvního porodu jsem si tu hodinku na záchodě opravdu protrpěla v nesnesilených kontrakcích. Vylezla jsem ze sprchy a akorát přicházel manžel. Kontrakce lehce zesílily, ale pořád těžká pohoda, až jsem si říkala, že snad porodím fakt bezbolestně. No haha 😀.

Obrat o 360 stupňů nastal, když mi PA píchla vodu. Samotná tahle akce byla dost bolestivá, protože jsem měla prý hrozně houževnatý vak blan a prostě jí to nešlo protrhnout, tak se ve mě šťourala bůhví jak dlouho. No a pak to přišlo. Asi do pěti minut nastaly brutální kontrakce, nejdřív po 2 minutách, pak po minutě a pak už snad bez přestávky. Najednou jsem byla úplně v koncích. To, co mi pomáhalo při prvním porodu teď vůbec nefungovalo a já nevěděla, jak si ulevit. Jediný, co mi pomáhalo, alespoň psychicky, bylo, že jsem s při každý kontrakci představovala, jak miminko klesá a říkala jsem si, že se musím uvolnit a pustit ho níž do porodních cest. Sprcha nepomáhala, tam jsem se akorát málem zhroutila a když jsem vylezla, manžel se mě úplně lekl jak jsem prý byla mrtvolně zeleno-šedivá 😀. Mezi kontrakcemi jsem měla čas akorát tak prosit o nějaký drogy 🙂. Epidural nepřicházel v úvahu, to by se nestihlo. Během hodinky jsem se ze 2 prstů posunula na 8, byl to neuvěřitelnej fofr. Dali mi teda nějaký čípky, pak ještě injekci do zadku a nakonec mi ještě doktorka opíchala čípek. Přišlo mi, že na bolest to moc nepomáhalo, ale kontrakce byly trochu kratší a možná malilinko snesitelnější. Najednou se všechno tak nějak zrychlilo, PA s doktorkou si začly vše chystat, rozsvítilo se světlo atd. a já si říkala, co blbnou, určitě to bude ještě nějakou dobu trvat. No a pak přišel ten divnej tlak a já říkám, že už musím tlačit. Nááááádech a tlačím. Je to úleva, že do tý hnusný kontrakce můžu aspoň zatlačit, je to o něco lepší pocit. Doktorka říká, že už vidí vlásky. Já jí nevěřím a ptám se, jestli jako fakt, že jsem přeci teprve jednou zatlačila. Zatlačila jsem podruhé a hned bez přestávky potřetí. Myslela jsem, že exploduju, pak přišlo rupnutí a strašná úleva. Kubík byl venku! V 10:58, necelou hodinku a půl od píchnutí vody, tedy od první skutečný kontrakce. Neuvěřitelný! První, co mi prolítlo hlavou, když jsem ho uviděla, bylo, ježiš marja ten teda nemá pod 4 kg 😀 (odhad byl 3700 g). No taky že ne, měl 4050 g a 52 cm a byl tak strašně krásnej. Hned mi ho položili na hrudník a já plakala štěstím. Tuhle chvíli jsem si představovala snad milionkrát, protože s prvním synem mi to nebylo dopřáno a syna mi přinesli až zabaleného (do teď nevím proč). Pak mi Kubíčka na chvilku vzali, trochu ho otřeli, dali čepku a zase mi ho vrátili. Hned se krásně přisál a byl úplně klidnej. Po dvou hodinkách jsem se šla osprchovat a šupky dupky na pokoj, kde mi spoubydlící ani nevěřila, že jsem teď porodila, když jsem si před ní normálně sedla na židli. Byla jsem sice dost potrhaná, ale oproti šití nástřihu bylo tohle daleko míň bolestivý.

Abych to shrnula. Porod neuvěřitelná rychlovka, ale jako ta hodinka a půl kontrakcí stála za to. Už tu bolest nikdy nechci zažít 😀. A tlačení? Až na pár vteřin zoufalství a pocitu na vybuchnutí vlastně pohoda a hlavně rychlovka. K tomu všemu skvělý manžel a úžasné prostředí a personál Mělnické porodnice. Podtrženo sečteno - nádherný, bezproblémový porod, který bych vlastně přála každé mamince. Bez epiduralu, bez nástřihu. Měla jsem jen pár přání, která mi byla splněna - dotepat pupečník a ihned miminko na břicho. Kubíčka jsem si pak daleko víc užívala, pořád jsem ho měla u sebe, mazlila ho, pusinkovala. Bylo to úžasný. A jsem moc moc ráda, že jsem si tímhle zážitkem vykompenzovala trauma z prvního porodu a už si ho nechci ničím zkazit. A proto byl tenhle porod POSLEDNÍ.

Můj článek pojednává o látkových plenkách, tak jak se o nich můžete dozvědět na přednáškách - tj. jaké existují druhy, materiály, jak se plenky dají skladovat, dále se dočtete o tom, jaké jsou pravidla u praní a sušení plenek. Závěrem píši o tom jak začít, kolik čeho pořídit. Vše doplněno o obrázky pro lepší představu.  

Víc jak rok jsem aktivně dělala látkovací poradkyni, látkovky sama používám již na 2. dítku a díky mé zvědavosti jsem vyzkoušela přes 30 modelů plenek od nejrůznějších značek. 

Pokud se budete chtít na něco zeptat, napište mi, ráda odpovím. Jsem tu často 🙂

Výhody látkových plen

1. zdraví dítěte

– látkové plenky (dále jen LP) jsou vyrobeny většinou z přírodních materiálů jako bambus, konopí, bavlna, len, ale také ze syntetických materiálů (např. polyester). Všechny materiál jsou prodyšné. V LP tak nedochází k přehřívání.

Sepsala jsem nejčastější dotazy maminek které jsem vyhledala zde na koníku a především ve skupině odplenkovávání dětí. Odpovědi jsem našla ať už zde nebo jsem napsala něco z vlastní zkušenosti a také jsem hledala na internetu.

Proč nám to nejde? – Možná ještě nenastal čas. Na každé dítě přijde jeho čas v jiném věku. Některé jsou už ve dvou letech bez plen a některé jsou bez plen až po třetím věku. Není se čeho bát, každé dítě na to jednou přijde. V žádném případě nenutit, nechat dítě aby se vše naučilo samo a pomalu svým tempem. Některé dítě na to přijde hned a některým dětem to hold trvá pár dní.

Sedíme na nočníku, ale nic se neděje – Některým dětem to chvilku trvá, než přijdou na to, že do nočníku se čůrá. Nejdůležitější je na dítě mluvit a naznačovat mu co má dělat do nočníčku.

Kdy a jak odhodit plenku na noc? – Asi nejdůležitější je aby dítě už nějakou dobu mělo přes noc plínku suchou. Nejlepší je na noc nedávat moc pít. Většinou to nastane potom, co se naučí přes den ovládat čůrání a kakání. Některé děti se vše naučí najednou.

Bojkotuje nočník. – Některé děti na nočník vůbec nesednou a vyhovuje jim hned posazovat na toaletu (ať už s nástavným prkénkem pro děti nebo i bez něj). Z osobní zkušenosti syn nechtěl sedět na nočníku a říkal si na čůrání, ale na nočníku mi brečel a vztekal se, až jsem ho zavedla na toaletu a on se vyčůral, párkrát jsme s ním musela chodit a po nějakém čase se to naučil sám. Když dítě odmítá i toaletu je vhodné ho vždy před nebo po čůrání/kakání dovést k toaletě a vždy mu ukázat kam se to dělá. Je vhodné si děti brát s sebou když jdete i vy na toaletu. Nestydět se a vždy mu říkat co právě děláte. Z osobní zkušenosti to chvilku trvalo, ale pochopil to po pár dnech.

Čůrání do nočníku chápe, ale stejně se počůrá – Některé děti vědí, že se jim chce čůrat, ale zase nepochopí, že si musí říct dřív, než vykonají potřebu. Hold si řeknou, až když je pozdě. Je potřeba to dětem připomínat a snažit se jim to vysvětlit. Vše má svůj čas a už to, že řeknou že se něco stalo je znamením že chápou co se po nich chce, jen ještě se musí naučit říkat si včas.

Čekárny lékařů se plní, tržby farmaceutických firem rostou, čerstvé chutné zeleniny na pultech ubývá... A my stále hledáme něco, co nám pomůže zlepšit imunitu a přežít nejen chřipkovou sezónu ve zdraví.

Už jste slyšely o pickles? Možná ne, ale určitě znáte kysané zelí nebo okurky 😉 Pickles, neboli kvašená zelenina je v podstatě zelenina, která prošla procesem mléčného kvašení. Při kvašení (jinak také fermentaci) dochází k přeměně cukrů obsažených v zelenině na kyselinu mléčnou za pomoci mléčných bakterií. Zní to složitě, ale ve skutečnosti se jedná velmi o jednoduchý způsob zpracování a uchování zeleniny, který využívali už naši předci.  Kvasit můžete ledacos, vedle zelí a okurek také kedlubny, ředkvičky, ředkev, brokolici, květák, červenou řepu, cibuli, křen, česnek nebo kapustu.

Takto zpracovaná zelenina je lépe stravitelná než čerstvá, uchovává si vitamíny a minerály a navíc obsahuje i zdraví prospěšná probiotika a prebiotika.

Ale v čem spočívají pozitivní účinky, o kterých píši? Podívejme se na zoubek například zelí, které se kvasí nejčastěji. Obsahuje významné množství vitamínů C, K, skupiny B, dále pak draslík, hořčík, fluor nebo selen. Při pravidelné konzumaci tak přispívá ke správné funkci mj. imunitního systému a obranyschopnosti těla. Vláknina pomáhá formovat stolici, vylučovat odpadní látky z těla a působí jako prevence a léčba zácpy a některých onemocnění střev. Probiotické bakterie udržují příznivou střevní mikroflóru a působí tak na správný metabolismus živin, vitamínů a minerálů.  Kvašené zelí  působí příznivě i na krvetvorbu, ateriosklerózu a regeneruje stěny arterií. Zelné fytochemikálie mají zase detoxikační a protirakovinné účinky. Díky obsahu vápníku je vhodné zelí konzumovat při osteoporóze a odvápnění organismu.

Už jste dostali chuť tento zázrak přírody vyzkoušet? Dobře, jdeme na to 🙂 Jen vás musím ještě upozornit, že velké množství celulózové vlákniny v zelí může některým způsobit nadýmání, takže ho nedoporučuji jíst, když se chystáte na rande 😉

Zelí se nejlépe připravuje ve velké kameninové nádobě vyrobené pro tento účel - kvašák nebo zelňák . Pokud ale začínáte, zvládnete to určitě i bez kvašáku. Využít můžete jakoukoliv větší nádobu - skleněnou, porcelánovou, kameninovou. Malé množství se dá připravit i v klasické zavařovačce od okurek, kterou má většina lidí doma. Vedle ní si připravte ještě malou sklenici, misku, nůž, prkénko, sůl, kmín, zelí a případně další zeleninu.

Kdy je nejvhodnější začít s nočníkem?

Velmi častý dotaz snad každé maminky. Každá maminka by měla chápat, že každé dítě má svůj čas a začít jen protože okolí nebo dokonce rodina vyčítá, že dříve byly děti už v jednom roce 100% odplenkovaní není dostatečný důvod děti nutit na nočník. Dříve byla jiná doba a starší generace byla na nočník posazována někdy od 8. měsíce, jestli ne i dřív. Dnes je ale jiná doba a podle řady psychologů a pediatrů proto není vhodné děti na nočník nutit. Nejvhodnější je začít až po 18.měsíci nebo mnoho lidí radí začít s nočníkem co dítě umí zcela samo chodit, ale asi nejlepší je dítě nechat dokud není samo připraveno.

Kdy je dítě připraveno?

Každé dítě je v jiném věku dost připravené vzdát se plínky. Na dítě není dobré spěchat. Spěcháním docílíte spíš jen toho, že se nočník pro dítě stane nepřítelem. Můžete ale pozorovat signály, díky kterým poznáte, že je vhodné pomalu začít s nočníkem.

Nejčastější signály jsou:

• Dítěti se nelíbí být v mokré pleně (brečí, je velmi nespokojené)
• Vydrží už alespoň 3 hodiny suché díky zvýšené kapacitě močového měchýře. Svěrače začínají plnit svou funkci, udrží moč i stolici.
• Chce sedět na nočníku nebo toaletě.
• Potřebu může ukazovat (svléká se táhá si za plenu)
• Dítě může během potřeby ztichnout, přerušit hru, nebo odejít stranou a vykoná svou potřebu.

S blížícím se koncem roku mají lidé tendenci bilancovat a já nebudu vyjímkou.

V roce 2015 jsem si na bedra naložila náročný úkol, protože jsem se rozhodla konečně vyvrátit jeden z nejčastějších předsudků, které o zdravé a dietní stravě panují.

Tušíte, co mám na myslí? Někteří modří už vědí a ti ostatní se to teď doví.

Tak schválně... Kolikrát jste už slyšeli "Co je zdravé, není dobré.", případně i opačně "Co je dobré, není zdravé. " a nebo "Já nemůžu nikdy zhubnout, protože rád jím." ? Já to slýchám pravidelně a pokaždé mě překvapí, že je to myšleno úplně vážně. Mezi lidmi panuje zvláštní představa, že začít "držet dietu" nebo "jíst zdravě" znamená zapomenout na všechno, co měli do té doby rádi, že je potřeba změnit se na asketu, který musí zatnout zuby a trpět hlady nebo že zdravá strava je fádní a nudná.

A tak to vlastně začalo... Podobné hlášky mě vyprovokovaly založit na MK album s fotkami a recepty dietních jídel. S rostoucím počtem fotek, receptů a sledujících jsem se rozhodla dát dohromady i vlastní webové stránky. A tak vzniklo v lednu 2015 Jíme chytře pro zdraví.

Učila jsem se zacházet s novým foťákem a programy na úpravu fotek, hledala zajívamé recepty, uvařila stovky jídel, zkoušela nové suroviny a koření, poslouchala rady zkušených foodblogerek a strávila hodiny sepisováním receptů a článků na počítači. A i když jsem byla kolikrát frustrovaná, unavená a vyšťavená jak špatně připravený steak, stále mě tato práce baví a vidím v ní smysl 🙂

Milé maminky, 

ráda bych vám představila zajímavé články, které vznikly za poslední týden. 

Je to jen zlomek, všechny články seřazené od nově vytvořených najdete tu. 

1. Jestliže rády čtete příběhy o porodu, tak jsem vybrala Jak jsem chtěla padesát miminek a pak se začala bát 🙂 od @sarriku. 50 miminek - to značí štědrou povahu! 🙂
2. Porodní příběhy jsou skutečně dost rozmanité, podívejdte se i na tento článek Má niterní zpověď aneb jak se nám Vojtíšek předčasně narodil… od maminky @kija
3. Věděli jste, že zelenou zeleninu bychom neměli příliš vařit? Podívejte se na další článek z Lubošovy kuchyně. Tentokrát na téma Pestrobarevné polévky.
4. Které Potraviny jsou vhodné či nevhodné v době kojení? Článek od @evka_87 ocení každá kojící maminka. 
5. Pořizujete-li kočárek, tak tu najdete vyhodnocení testu kočárků za rok 2014.

Toto je jen výběr ze zajímavých článků. Víte-li i o jiných, které vznikly během uplynulého týdne a stojí za to, tak napište jejich odkaz do komentářů.

Mějte se spisovatelsky. 🙂

Ahojte. Ľubošova kuchyňa vám dnes prináša krátky návod na jednoduché zeleninové polievky. Uvaríme ich tak, aby "spievali" zdravými farbami a chuťami. Poďme na to!

Video nájdete na konci článku.

Prečo vôbec variť polievky?

1. Zahrejú nás, nasýtia, napoja a chutia.
2. Veľmi jednoduchá príprava.
3. Uvoľníme miesto v priečinku na zeleninu v našej chladničke.
4. Ľahko z nich spravíme hlavné jedlo. Hurá!
5. Mnohé deti tolerujú zeleninu v polievke (fúj, petržlen).
6. Skoro všetko dobro zo zeleniny a vývaru v polievkach zostáva (chuť, minerály a nejaké tie vitamíny).
7. Kto nemá rád polievky? Teda, jedného poznám.

Ako zahustiť polievky (a spraviť z nich hlavné jedlo)?

• Odvážni môžu na konci pridať klasickú smotanu, crème fraîche, kokosové mlieko alebo inú bezlaktózovú alternatívu,
• pridať do varenia červenú šošovicu,
• nastrúhať zemiak na pár minút pred koncom varenia,
• obľúbenou múkou alebo krupicou,
• povariť v polievke v studenej vode rozmiešaný škrob (kukuričný, zemiakový, ...),
• časť uvarenej zeleniny z polievky pomixovať a vrátiť späť do polievky,
• na záver povariť v polievke cestoviny.

                                                            MOTOL

Nejlepší nemocnice kam nás mohli převést,  plná opravdovích odborníků co se týče sester i doktorů.  

5.11.2013 jsme přejeli z HK FN do nemocnice Motol 7C 

Naše princezna byla na pokoji kde bylo nádherné teplo hezky oblečná a spokojená.

Byly jsme tak šťastný když jsme byly zase u ní čekalo na nás několik vyšetření Sono,CT a několik dalších,

Prvních pár jsme měli hned v den příjezdu , další druhý den ve slabé narkóze a s kontrastní látkou po které bylo princezně hodně špatně šíleně se jí oprudil zadeček

Jak bych vás ještě kobylky nalákala k nám?...Co to vzít přes jídlo?

Nejvíce jídla najdete v největším městě tudíž v Hořovicích. Zde si můžete nacpat pupíky klasicky jako jinde: čínou, pizzou, grilovaným kuřátkem, hotovkama v restauracích a putikách...přes oběd bych doporučila Restauraci U Čermáků a pokud vás netíží čas a chcete se pokochat pěknou přírodou, prostředím a mňaminama, tak Ranč Opatrných...Máme také super cukrárny. Já dávám přednost klasice - Dianka má pravé šlehačkové dortíky s ovocem jedna báseň, nebo spíš zdravější variantu? Tak jedině Dobrá adresa (tam i slané i sladké a bio), nebo je fajn kavárna na zámku s pravou domácí zmrzlinkou...ououou. Vyhlášená je pekárna Hořovice, jejich jablečné plundry jsou návykové - nekecám a specialitou jsou rozhodně rohlíky! Kdo ochutná, nemůže už jiné....za 11 let co je znám, již jiné nejím. Co se týká klubíků, tak Labe je fakt fajn, nebo přijeďte do Oseka na fesťáček Osecká pohoda - rok od roku lepší (letos nám neodolali kluci z Wohnoutů), nebo libo hrady.cz na Točníku? V Žebráce někdo chválí jiný ne Genus Loci, já tam byla vždy spokojená, ale ceny jsou zde vyšší. V Žebráce ovšem mají přes sezónu návykovou zmrzlinu - fronty jsou několikametrové. V Komárově je fajn posezení v Restauraci U šneka a nekouří se tam, máme také 2 točené zmrzliny přes léto a jaro 🙂 pár putik pro punk holky Na Růžku a U Patrika .... Nejraději jím na našich trzích - to dlabu klobásky a domácí škvarkové placky - zapíjím svařákem 🙂

V Osece je taky dobrá hospůdka U Oty - hezké vesnické prostředí s milým panem výčepním a kousnout je tam taky do čeho 🙂 No hlady u nás nebudete a taky vás napojíme a i ubytujeme za ceny lidové ... kdyby vám to bylo málo, tak je od nás cca 20 km Beroun asi s největším počtem restaurací na osobu v republice (Moje favoritka je Koza Róza a taky ráda jím U hradeb) a blízko jsou i veleměsta Plzeň a Praha, tak nebojte a přimažte k nám  🙂

Nedávno jsem se zúčastnila jedné velmi vášnivé diskuze na téma domácích porodů. Debata se postupně stočila od dohadů ohledně (ne)bezpečí domácích porodů až k vhodnému sdělení dětem, jak vlastně přichází na svět. Maminky si vyměňovaly názory jako například v jakém věku a jakým způsobem dětem tuto skutečnost osvětlit.

A na přetřes přišel i Krteček a díl, ve kterém asistuje u porodu zaječice. V diskuzi zazněl názor, že toto je ukázka porodu řízeného Krtkem – tedy ne přirozeného porodu, a tím pádem je to nevhodný příklad pro malé holčičky a neměl by jim být zaznamenáván do podvědomí. Je prý lepší pustit dítěti v předškolním věku reálný porod v přírodě.

Nejdřív jsem to považovala za pokus o vtip. Ale jak se diskuze ubírala dál tímto směrem a také vzhledem k přizvukujícím komentářům a počtu lajků u příspěvku, mi konečně došlo, že to přítomné lesany myslí vážně. Nevěděla jsem, jestli se smát nebo být v šoku, tak jsem dělala obojí. Nakonec jsem se rozhodla to „rozseknout“ tím, že znovu zhlédnu pár dílů Krtka a zamyslím se nad jeho škodlivým působením na novou generaci.

Varování: V následujícím odstavci bude prozrazena zápletka některých dílů Krtka. Text je psán jako úsměvné pozastavení a je třeba ho tak i brát. Za jakékoliv osobnostní újmy je zodpovědný čtenář.

• Porod řízený Krtkem už jsem zmínila. Ale pro shrnutí: Nevhodný příklad pro malé holčičky jakožto budoucí matky, které si tímto zapisují do podvědomí, že řízený porod je správné řešení.
• Propaganda umělého mléka. Vzpomeňte si na díl Krtek a orel, kdy Krtek zachrání při povodni orla a krmí ho mlékem z lahve. Měl by se spíš zaměřit na hledání správné laktační poradkyně.
• Prozrazení podstaty Vánoc. Nevím jak je možně, že jsem si toho všimla až v souvislosti s porodem, ale je to tak. Krtek ničí dětem představu o Vánocích v tradičním pojetí – tedy že Ježíšek nosí stromeček a dárky. Jistě si vybavíte, že v jednom díle si kupuje v obchodě stromeček a ve své podzemní chodbičce balí dárek.
• Vejce je vražda. V továrně na piškoty zachrání doslova na poslední chvíli před jistou smrtí kuře, které se vylíhlo z vejce. Hotový horor!
• Krádež je v cajku. Když Krtek se svými vypečenými kamarádíčky ukradne meloun a ještě se dopustí ublížení na zdraví prodavače, kterému meloun ukradli, náramně se tím baví.
• Malý pyroman. Výčet krtkových leváren ale ještě není u konce! Nejlepší hračka jsou zápalky a škrtat s nimi v lese je fakt švanda!
• Krtek rebelem. Přehodit pár kolíků na trase buldozeru není nic špatného. Vždyť přeci účel světí prostředky, ne?
• Krtek vizionář. Nakonec Krtek přináší dětem i poměrně pochmurnou prognózu budoucnosti. Co bude, až nám dojdou zásoby ropy nebo nám někdo přivře kohoutek? To se dozvíte v díle Krtek ve snu.

Tedy milé spolumatky, nevím jak vy, ale já jsem zhrozená, co to svým dětem pouštím do podvědomí!