Výsledky vyhledávání pro slovo “Tr”
Taky vás jako malé balily maminky do mušelínu? Plenky, osušky, doma šité župánky. Když jsem se stala maminkou já, mušelínové látkové plenky se mi také osvědčily. Ale osušky jsem raději volila, jak to říct, vzhledově atraktivnější než ty z našeho dětsví, dávno zašedlé a zaprané. Tahle lässigácká kolekce ovšem všechno mění! Najdete v ní snad všechno, co je při koupání potřeba: osušky s kapucou, osušková ponča, župánky, žínky či utěrky. A ty barvy! Nebudu to dlouze popisovat, jeden obrázek vydá za tisíc slov 🙂
Soutěž o lékařský kufřík a zpívající misku FP
Zdravý životní styl - to je téma, které každý z nás teoreticky zná velice dobře, ale často v praxi děláme chyby...
Snažíte se vést své děti k zásadám zdravého životního stylu, ke kterému bez pochyb patří kvalitní a pravidelná strava, pitný režim, pohyb a dostatek spánku? Tyto návyky si člověk buduje již od dětství a nese si je po celý život. Mnoho z nás postupem času však zjistilo, že zažité návyky nebyly správné, a tak se je snaží v dospělosti změnit k lepšímu a předcházet tak nemocem. Pro své děti však chceme to nejlepší, a tak se je snažíme zasvětit do světa zdravého životního stylu již od ranného dětství. Zároveň jim vysvětlujeme, jak je důležité o své zdaví pečovat a chodit pravidelně na lékařské prohlídky. Někdy to nemáme s dětmi lehké - při snaze vysvětlit jim, co je pro ně dobré - a ne vše děti od rodičů přijímají kladně. Hraní však děti baví a je skvělé, když můžeme dětské hračky využít i pro budování důležitých postojů ke svému zdraví.
Jestliže se vám tito pomocníci pro vaše děti líbí a chcete je vyhrát, zapojte se do soutěže a splňte následující pravidla:
👉 Dej lajk tomuto článku.
👉 Přidej se do skupiny Fisher-Price - klik ZDE!
👉 Do skupiny vlož příspěvek, ve kterém nám napiš:
- Pokud soutěžíš o lékařský kufřík: napiš, jak učíš děti pečovat o své zdraví - stravování, sport, vitamíny, spánek - nezapomeň přidat foto a #fisherprice_lekar !
- Pokud soutěžíš o zpívající misku - napiš recept na zdravé a oblíbené jídlo svých dětí - nezapomeň přidat foto a #fisherprice_varim ! !
Pro Tebe, která truchlíš (a pro všechny, kdo stojí při Tobě)
Dlouho jsem přemýšlela, jestli tento "dopis" mamince, které zemřelo dítě před porodem, zveřejnit. Nakonec jsem se k tomu odhodlala. Třeba někomu pomůže...
Moje milá,
i když vím, že není žádná síla, která by dokázala zmírnit Tvoji bolest, chtěla bych Tě alespoň pozdravit a dodat trochu síly a víry, že nakonec bude lépe…
Mám za sebou několik potratů a porod mrtvé holčičky v 16 týdnu. Neumím si vůbec představit, že bych přišla o děťátko už tak veliké, jako bylo to Tvoje. Ale i když teď to vypadá nemožně, věř, že časem se bolest zmenší a otupí. Nikdy neodejde docela, ale tak nějak se postupně stane Tvojí součástí. Naučíte se spolu žít. Naučíte se navzájem obohatit.
Bude to trvat dlouho, ale časem se dokážeš smát i plakat radostí.
Co se stalo, není Tvoje vina. To, že jsi si dávala k snídani kávu a jednou, když bylo obrovské horko, sis dala malé pivo, ničemu neublížilo. Jsou věci, které nedokážeme ovlivnit, i když jsou tak nespravedlivé. Máš právo na to brečet, vztekat se, nenávidět… Ale věř, že jsi udělala všechno správně.
"Kluk, který se k holce chová jako k princezně, je důkazem toho, že ho vychovala královna."
U nás mají ti malí lumpové navíc strašně fajn vzor ❤
Mateřství: největší změna v životě
Když jsem na těhotenském testu spatřila dvě čárky, netušila jsem, jak se můj život změní a co všechno s sebou přinese. Jako těhotná jsem se snažila zdravě stravovat, jíst dostatek vitamínů, vyhýbat se zakouřenému nebo znečištěnému prostředí a být co nejvyrovnanější a nejklidnější nastávající maminkou. Ne vždy se mi ale dařilo být v psychické pohodě. Hormony si totiž občas dělaly, co chtěly. Někdy mě dokázala rozplakat i obyčejná reklama na šampón. Televizní zprávy jsem pro jistotu ani nesledovala. A co se týče těhotenských chutí, o tom se radši nebudu ani zmiňovat.
S blížícím se porodem jsem si stále častěji kladla otázku, zda budu dobrou mámou. Na internetu a z knížek pro nastávající matky jsem denně nasávala množství informací, takže teorii jsem měla v malíčku. V praxi to však bylo o dost horší, těžší a rozmanitější. První týdny (spíše měsíce) s miminkem byly pro mě jako prvorodičku doslova masakr. Návod na rodičovství neexistuje. Učila jsem se, tak jako každá máma, za pochodu.
Martínek se narodil spontánně pár dní před termínem, byl krásný a křehký jako porcelánová panenka. Bála jsem se, abych mu svými nemotornými pohyby neublížila. Měla jsem stres z převlékání, koupání a nejvíce z kojení. Jak jsem si byla v těhotenství jistá, že mi to půjde samo od sebe, tak jsem narazila na tvrdou realitu. Nejprve byl problém s přisátím, který jsme vyřešily s laktační poradkyní. Co jsme však už nerozlouskly, byl můj nedostatek mléka. Přes veškerou snahu a podporu bylinek malý stále ztrácel na váze. Byl nervózní a uplakaný. Já samozřejmě také. Celé dny jsem s ním, svlečeným a přiloženým na mé nahé hrudi, pochodovala, pila litry čaje a jedla neskutečné množství polévek. Tolik jsem jich nesnědla za celý svůj dosavadní život. A nic. Cítila jsem bezmoc, ale i vztek, že mu neumím dát to, co potřebuje.
Dnes už vím, že dobrou matku z nás nedělá to, zda kojíme, ale ten pocit selhání byl obrovský. Pro synovo dobro jsem se rozhodla, že to už stačilo, a začala jsem přikrmovat.
Na výběru mléka jsem si dala záležet a poradila se i s pediatričkou. Já sama trpím alergiemi a můj manžel měl v dětství astma. Když jsem si díky této kalkulačce vypočetla riziko rozvoje alergie u našeho děťátka, skoro jsem omdlela. Bylo až 90 %. Byla jsem však odhodlaná kvůli mému synovi i hory přenášet, jen aby v budoucnu netrpěl potravinovými alergiemi nebo atopickým ekzémem.
Po rozhovoru s doktorkou jsem zjistila, že rozvinutí alergie se dá zabránit, a to i navzdory genetické predispozici. Jedním z klíčových faktorů, které pomáhají předejít vzniku alergie, je vhodná výživa dítěte a budovaní imunity od raného věku. Nejlepší prevencí je samozřejmě mateřské mléko. Jelikož to moje nestačilo a máme v rodině alergii, bylo jasnou volbou hypoantigenní mléko.
Čas od času si přečtu nějaký ten článek v online tisku, ať neumřu blbá... Jsem v klidu. Už vím, že nikomu nemám sežrát krokoměr jestliže nechci způsobit požár..
Zapsání do rejstříku škol jsme, prostory máme. Už chybí jen "maličkost" - rekonstrukce, abychom prošli hygienou a měli tam aspoň trochu útulno. Chcete i vy pro děti školu, do které se budou těšit a ve které budou šťastné? Pomozte splnit náš sen. I sdílení je pomoc. https://www.startovac.cz/projekty/erazim/
Příběh první O dvou dopisech
Kdysi dávno v době mého dětství jsem měla kamarádku Jindru. Rok jsme spolu seděly v jedné lavici a pak mě řízení osudu přiválo do Mimoně. Naše kamarádství pokračovalo, vídaly jsme se o prázdninách a pak hlavně v dopisech. Její dopisy byly veselé, upřímné, plné bezbřehého nadšení ze života, dětských rošťáren a různých šibalství, která popisovala krásným bezprostředním jazykem bez kontroly: Nazdar žížalo, hele, co se my (přeškrtnuto) mi, stalo ..... Zakončeno: Tak jsem zase dostala na budku, ty vole, to byl průser. Její dopis byl velkou radostnou událostí v mém životě. Jednou jsem si takhle nový dopis přečetla (asi šestkrát) a nadšeně zasedla k psaní odpovědi. Začínal asi takto: Hele Jindro, ty seš teda blbá, ty vole. Cos to zase provedla .... Najednou cítím, že za mnou někdo stojí! Máma! A přes mou ruku zakrytý text stihla zblýsknout. Ozvaly se hromy blesky, jak to mluvíš se svojí kamarádkou! a ..... Okamžitě to přepiš! A tak jsem pod dozorem své matinky, sepsala nový text:
Milá Jindro, předem mého dopisu Ti posílám mnoho pozdravů a stálou vzpomínku. Jak se máš? Já se mám dobře.... Nějak mě to nebavilo, když se na mě dohlíželo, ale co dělat. Dopis druhý den odešel. Ale ještě ve škole jsem naškrábala jiný:
Hele Jindro, ty seš teda blbá, ty vole. Cos to zase provedla .... a končil, tamten dopis zahoď, to psala moje máma.
Odpověď od Jindry přišla obratem: Teda to je bžunda, co Tě máti nutí psát za voloviny, strašně jsem se nasmála, ještě, že jsi poslala ten druhej, asi bych myslela, že Ti přeskočilo. Tak čau vole a piš, piš, piš nebo Tě kousne myš.
Naše cesty s Jindrou se rozešly už dávno. Víme o sobě a, když se občas potkáme, Jindra na mě úplně stejně jako vždycky zahuláká: Nazdar, ty vole, ty ses vůbec nezměnila! A tak to má být.
Vaše zkušenosti s Fridababy
První momenty s miminkem jsou zkrátka neopakovatelné. Do života vám vstoupí bezbranný človíček, který se stává středobodem vašeho vesmíru. Bohužel ty krásné okamžiky občas vystřídají problémy, s nimiž se setká téměř každá maminka - kojenecká kolika, nudle u nosu či zoubky. Ale i na tyto nepříjemnosti existují pomůcky, které uleví vašim prckům. Abyste si mohly společné chvíle vychutnat naplno.
Co budeme testovat
Fridababy nabízí jednoduchá především mnoha rodiči otestovaná řešení, se kterými se každý rodič v prvních měsících s miminkem setká. Na testovaní vám pošleme balíček, který bude obsahovat několik pomůcek.
Nejdůležitější je spokojené bříško. Fridababy Windi - rektální rourka, je dutá trubička vynalezená švédským pediatrem, která bezpečně, přirozeně a okamžitě ulevuje od plynatosti a zklidňuje koliku. Jde o zdravotnický prostředek určený pro děti od prvního dne života, jehož použití je skutečně snadné a bezpečné. Přijměte pomocnou ruku a vyřešte koliku jednoduše, bezpečně a bez nutnosti použití chemických kapek či jiných léčebných prostředků. Výrobek je zdravotnickým prostředkem s certifikátem CE.
Abychom vám však pomohli s každou nástrahou, která může vaše první měsíce s děťátkem znepříjemnit, přibalíme vám k Fridababy Windy i tyto produkty:
NoseFrida - nosní odsávačka, vyvinutá švédskými pediatry. Šetrná odsávačka je zdokonalena hygienickými filtry, které brání přenosu hlenů a bakterií. Prověřeno desetiletými testy a můžete ji použít u miminek již od narození. A především nebudete strašit své miminko hlukem z vysavače. Výrobek je zdravotnickým prostředkem s certifikátem CE.
10 důvodů proč by děti měly číst komiks
Píše se rok 2020 a pokrok nezná konce. Technika se vyvíjí, média uhání vpřed a společně se společností se vyvíjí i mnoho přístupů ke vzdělávání dětí. Jedním z problémů této doby, kterým čelí rodiče snad po celém světě, je nechuť dětí ke čtení. A je to pochopitelné. Vše se dá najít online, pro studijní účely proto už nemusíte ležet v encyklopediích. Povinná literatura se dá poslechnout jako audiokniha (což není zase tak špatné!), nebo se dá shlédnout jako filmová či seriálová adaptace. Čtenářský deník? Na co? Wikipedie přece ví vše, co potřebujete o autorech a jejich dílech znát.
Určitě ale znáte situaci, když se snažíte motivovat své děti ke čtení, a ony o knize nechtějí ani slyšet. Seriály, počítačové hry a obrazovky telefonů jsou totiž o tolik lákavější! A přeci existuje cesta, jak na argumenty tak těžkého kalibru vyzrát. Ano, hádáte správně, tato cesta vede skrze komiks!
Komiksové kořeny sahají až do pravěku, kdy se příběhy zachycovaly do podoby obrazů na stěnách jeskyní. Tesaly se do kamenných stél jako obrazové písmo. Ve středověku byly nedílnou součástí knižních iluminací a v renesanci byl komiks k nalezení i v učebnicích šermu. V moderní době se pak komiks stal synonymem pro zábavu, umění a vzdělávání. Pojďme se tedy společně podívat na deset důvodů, proč by děti měly číst komiks a jak by jim, i jejich rodičům, mohl pomoci najít cestu zpět ke čtení.
1) Komiks je papírový film!
Stejně jako pro film, musíte i pro komiks vytvořit scénář. Příběh je rozdělen na jednotlivé scény a okénka. Vše se kreslí z nadhledu, podhledu i ze stran, stejně jako se na stříbrném plátně točí jednotlivé filmové sekvence. I díky tomu vychází mnoho moderních filmů z komiksových předloh. Nosné téma a podobnost s filmovým scénářem dělá z komiksů ideálního adepta pro filmové zpracování. Proč tedy nenalákat své ratolesti na komiks, který byl předlohou jeho oblíbeného superhrdinského filmu? Navíc do filmu se rozhodně nevejde všechno – jak to tedy dopadne s hrdiny a jejich přáteli? To vše se můžou čtenáři komiksů dozvědět jako první!
2) Text schovaný za obrázky
Není železo jako železo - aneb se správným železem k dobré imunitě
Mít silnou a správně fungující imunitu, tedy obranyschopnost lidského těla, chceme mít bezesporu všichni a pokud možno stále. Nyní je to navíc o to důležitější, že se nacházíme v době koronavirové pandemie. A právě správně fungující imunita by při setkání s virem hrála velkou roli v tom, zda, případně jak, se onemocnění rozvine.
Pro posílení imunity toho můžeme udělat hodně. Zásadní je pestrá a zdravá strava, kdy omezíme jednoduché cukry v podobě sladkostí, zvýšíme příjem ovoce a zeleniny, dopřejeme si dostatek odpočinku a vyvarujeme se nadměrnému stresu, jak jen je to možné. V této složité a vypjaté době je obzvláště poslední jmenované dosti těžké, ale trochu pomoct by mohlo třeba eliminovat sledování negativních zpráv 🙂
Jelikož s sebou tato doba přináší i takové věci, jako je nutnost omezit lidské kontakty na úplné minimum, i z tak běžné věci, jako je nákup, se stává jen nepříjemná, často odkládaná činnost. Pak se může stát, že doma nemáme dostatek ovoce, zeleniny či jiných zdravých potravin, a je tedy na místě sáhnout po různých doplňcích v podobě vitamínů, minerálů či stopových prvků. Pro správnou funkci imunity je zásadní vitamin C, ideálně v kombinaci se zinkem. A protože nejdůležitějším orgánem imunitního systému je střevo, je vhodné dodávat tělu i tzv. probiotika a prebiotika, která příznivě ovlivňují složení střevní mikroflóry a tím pádem právě i imunitu.
Někomu to možná přijde zvláštní, ale ve střevě se opravdu nachází až 70 % imunitního systému. Správná střevní mikroflóra (prospěšné střevní bakterie) tedy nesouvisí jen se správným zažíváním, jak by se mohlo zdát, ale i s imunitou. Složení střevní mikroflóry pak závisí ve velké míře na již zmiňované stravě a na životním stylu.
V souvislosti s novým typem koronaviru a jím vyvolaným onemocnění covid-19 se více než často skloňují zdravotní potíže jako je dušnost, bolest hlavy či např. zvýšená únava. Věděli jste, že všechny výše zmíněné obtíže může způsobovat také nedostatek železa?
Železo je tedy dalším prvkem, který je na místě vhodně doplňovat. Je totiž základním stopovým prvkem pro lidský organismus, který nejenže zásadně posiluje právě imunitu, ale je také důležitý pro krvetvorbu – tedy pro transport kyslíku po těle (železo je součástí krevního barviva zvaného hemoglobin, který je obsažen v červených krvinkách – proto se nedostatek železa pojí s chudokrevností a tím pádem s nedostatečným zásobováním tkání kyslíkem). Mimo to snižuje dostatek železa i únavu a vyčerpání.
🎉HLÁŠENÍ🎉
Některé prodejny PEPCO jsou ode dneška otevřené!
V rámci tohoto hlášení chci ale apelovat na dodržování všech bezpečnostních opatření. 😉
Seznam otevřených prodejen naleznete v komentářích.
Jsem sentimentální... Právě na mě Facebook vyplyvnul vzpomínku:
27.4.2017 v 14:23
Tento moment si chci pamatovat navěky, a kdybych náhodou zapomněla, doufám, že Facebook mi ho bude každý rok připomínat. Moje sluníčko dnes přišlo za mnou a potom, co se ke mně přitulila do klubíčka, říká: "Maminko, mám tě ráda. Moc ráda."
😍Bylo to poprvé, co mi to řekla spontánně, sama od sebe, ne jako odpověď na moje vyznání... ❤️
Slíbila jsem vám soutěž s #dm o vlasovou kosmetiku, ale ještě než ji spustím (ve středu), mám tu pro vás jednu #odpoved_za_srdicko.
Jak často si musíte mýt vlasy, abyste je měly hezké?
Musím říct, že tentokrát jsem na vaše odpovědi vážně moc zvědavá 😎
Dnes opět přicházím s retro okénkem 🥰
Kdopak jste měl doma? Lajk? A jakou barvu?
U nás doma byl oranžový, babička měla bílý 🙂
Holky prosím o tip. Chci pro holky klasickou deskovou hru "postupovačku", nic složitého, žádné strategie. Něco ve stylu žížalek, člověče nezlob se, atp. Nějaké úkoly navíc nevadí, třeba dodatkove házení barevné kostky na semaforu a podobně, to mi nevadí, ale opravdu nic složitého. Nějaký tip na fakt hezky zpracovanou? Pokukovala jsem po Veselém rybolovu od efko třeba. Ale nemůžu moc najít pravidla a víc fotek. Budu ráda i za fotoinspiraci 👍👍👍 Nejlepší tipy ráda odměním 💙💙💙
Uhodnout komu kartáčky patří je podle barev asi velice jednoduché. S mužem máme kartáčky elektrické a mimčo má prstový od Dr.Brown's. A zubní pasta je samozřejmě jenom pro nás dospěláky. Stále si ale pamatuji svoji první dětskou pastu - Perlička! Chutnala po jahodách. Úplně jsem si nyní její chuť vybavila...to asi proto, že jsem ji jako malé dítě hodně spolykala 😇.
Zdravím maminky 🙂.
V týdnu rozjíždíme charitativní aukci a bazar na fb na podporu výstavby dětského hospice Domu pro Julii. Pokud byste některá měla zájem a chtěla věnovat nějaký váš výrobek, popřípadě cokoliv jiného, budeme moc vděční 🙏. Veškeré platby putují na transparentní účet (takže je možno vše kontrolovat - že vše je využíváno, tak jak má).
Zde je odkaz na článek, pro lepší vzhled do tématu: https://www.modrykonik.cz/blog/narnell/article/detsky-hospic-dum-pro-julii-hdg426/
Budu ráda za každé sdílení i like pro šíření. Kdo by měl zájem o odkaz na skupinku, tak mu ihned po spuštění pošlu link 🌹.
Miluji svou rodinu ❤
Kvaskovy chleba zítra k snídani
Tak zvaný "bourák" myslim, že jmeno mu sedne 🙂
Pokračování pohádky „Princezna se zlatou hvězdou" 💃
Po krásné a veselé svatbě princezny Lady s princem Radovanem se obě království spojila v jedno a všichni lidé byli šťastni a spokojeni. Království to bylo bohaté, velké a mocné! Starý pan král, tatínek princezny Lady odešel na odpočinek a mladý král Radovan vládl moudře a spravedlivě.
Brzy po svatbě se mladé královně Ladě narodila holčička. Byla krásná po mamince, se zlatavými vlásky a modrýma očima. Dali jí jméno Raduška, po tatínkovi. Ptáte se děti, jestli měla taky takovou zlatou hvězdičku na čele, jako její maminka? To víte, že ano! Princeznička byla milá a hodná holčička a hvězdička na jejím čele zářila, jako sluníčko. Maminka s tatínkem byli šťastni.
Jistě si pamatujete, děti, jak měla Lada ráda květiny, jak se s láskou starala o celou zahradu a jak ji měli proto všichni na zámku rádi. Princezna Radana byla zpočátku jako její maminka, opečovávala květiny a starala se také o zvířátka. Byla veselá od rána do večera, samý smích a zpěv. Zlatá hvězda na jejím čele zářila stejně, jako její oči.
Jak léta ubíhala, vyrostla princezna Radana do krásy a mnoho princů se o ni ucházelo.
Jenže, ouha! Sotva Radana odrostla dětským střevíčkům, zůstala jí jenom ta chladná krása. O svou parádu, šaty a šperky se zajímala více, než o květiny a do zahrady už skoro vůbec nechodila. Mnoho času trávila před zrcadly ve své komnatě. Hvězda na jejím čele ztratila třpyt, už nezářila, jenom se matně leskla, stejně jako Radčiny oči. Chladné a studené.
Přesto byli nápadníci o její ruku ochotni mezi sebou soupeřit. Také princi ze sousedního království se líbila a tajně doufal v její lásku. Ano, byl to syn krále Kazisvěta. Právě toho krále, který si kdysi dělal nároky na její maminku Ladu! Ten protivný a zlý král se oženil a světe div se, docela se změnil! Vzal si princeznu ráznou a přísnou, která mu všechny špatné manýry navždy vyhnala z těla i mysli! Narodil se jim syn, kterému dali jméno Bohumil. A vybrali to jméno opravdu dobře! Princ byl pohledný a urostlý, měl milou a přívětivou povahu, málokdy mu něco zkazilo náladu. Byl pravý opak svého otce. Neměl rád zbraně a války. Raději hrál na loutnu a skládal básně. Taky se zajímal o pěstování růži, hodně času trávil v zámecké zahradě.
V královském zámku Radovana a Lady se chystal velký ples na oslavu narozenin princezny Radany, která slavila svých osmnáct let. Její otec král Radovan dal vyhlásit, že na plese si jeho dcera vybere ženicha. Na zámek přijelo mnoho princů i z dalekých království, protože krása princezny Radany byla známá široko daleko. Princové přivezli princezně Radaně vzácné a drahé dary, každý se snažil udělat ten největší dojem. Vybírali opravdu pečlivě, aby se dary vyrovnaly její kráse. Princezna byla ve své komnatě obklopena zdobenými truhlicemi, které přetékaly nádhernými zlatými šperky, poseté drahokamy, perlovými náhrdelníky, nádhernými šaty a drahými kožešinami. Byla nadšena! Kochala se tou krásou a bohatstvím a potom se dlouho a pečlivě strojila a zdobila na ples. Všichni hosté trpělivě čekali v hodovní síni, muzikanti ladili nástroje a stoly se prohýbaly pod vybranými lahůtkami. Konečně zatroubily fanfáry, vešel král Radovan s královnou Ladou a za nimi se pyšně nesla princezna Radana.
Král zahájil ples a potom promluvila princezna Radana k princům: „ Děkuji vám vážení a milí nápadníci za vaše vzácné dary. Jsem poctěna. Je velmi těžké vybrat ten nejvzácnější! Pojďme tančit, později se rozhodnu.“ Začala hrát hudba a princezna podala ruku prvnímu princi v kole, když tu náhle a bez ohlášení vstoupil do síně princ Bohumil. Uklonil se před Radanou a podal jí malou, dřevěnou prostě vyřezávanou truhličku. „ Co je to?!“ Podivila se Radana a znechuceně truhličku otevřela. V truhličce ležela žlutá růže. „Má barvu tvých vlasů. Sám jsem ji vypěstoval pro tebe.“ Řekl tiše Bohumil a sklopil oči. Nádherná omamná vůně zavanula síní a všichni hosté obdivně vydechli. „A to je všechno?!“ Vykřikla zlostně Radana a mrštila růží na zem. „Chceš mě urážet?!“ Zahanbený a nešťastný Bohumil vyběhl ze síně a všichni princové se mu smáli. Začal ples a v divokém reji rozšlapali tanečníci plátky růže po celé síni. Pyšná Radana si ženicha nevybrala. Žádný princ jí nebyl dost dobrý! Začínalo svítat a všichni se unaveni odebrali na lože.
Ráno, když přišli sloužící uklízet v hodovní síni, užasli. Všude tam, kde byly rozšlapané okvětní lístky darované růže, ležely plátky ryzího zlata!
Sesbírali je do dřevěné truhličky a přinesli princezně Radaně. Ta s opovržlivým úsměvem a s nechutí truhličku otevřela a když zjistila, že sloužící nelhali, radostně křepčila po komnatě, smála se a točila dokola. „Něco tak nevídaného jsem ještě nedostala! Pošlete okamžitě posla k princi Bohumilovi, že je srdečně zván na turnaj.“ Poručila přísně a začala se strojit a zdobit na odpolední turnaj.
To víte děti, že byla marnivá, proto potřebovala tolik času. Stále nebyla spokojená s účesem, všechny kadeřnice vyhnala ze zámku, křičela, dupala nohama a škubala a cuchala si své překrásné zlatavé dlouhé kadeře. Až to maminka královna Lada nevydržela a spěchala do její komnaty. Zhrozila se, když viděla tu spoušť – rozházené šperky, šaty a závoje rozvěšené kde se dalo a rozkopané střevíce po zemi! Uplakané služky nestačily uklízet, Radana je neustále peskovala a hubovala. „Co se děje dceruško? Proč tolik křiku a nepořádku?“ Zlobila se Lada. „Protože chci být dnes nejkrásnější princezna na světě! Budu si přece vybírat ženicha, maminko a chci se mu líbit!“
Lada se přívětivě usmála a objala ji: „ Vždyť ty jsi přece nejkrásnější, dcerunko, jenom jsi zpychla, jsi zlá a nedůtklivá. Takhle si ženicha těžko vybereš!“ Radana pofňukávala a nechala se od maminky královny učesat. Potom se chtěla ještě naposledy prohlédnout v zrcadle a jak na sebe pohlédla, nemohla leknutím ani promluvit. „Maminko, zašeptala s námahou, já nemám svou zlatou hvězdu na čele!“ Opravdu. Její zlatá hvězda pomalu bledla, až vybledla docela. Marnivá a pyšná Radana si toho ani nestačila povšimnout. Královna Lada na sebe pohlédla do zrcadla, její zlatá hvězda na čele zářila, jako vždy. Radana plakala, až se z toho roznemohla. Král zrušil turnaj a oznámil princům, že zásnuby se odkládají. Jenom neradi se rozjížděli ke svým domovům a mrzelo je, že se s Radanou ani nemohli rozloučit.
„Maminko, já jsem si už vybrala ženicha. Prince Bohumila, dal mi dar ze všech nejzajímavější, nejkouzelnější a nejvzácnější! Podívej, lístky ryzího zlata z té růže, co mi přinesl.“ Královna Lada zírala nevěřícně na ten zázrak. „Jenže posel se vrátil, že nezastihl prince Bohumila na jeho zámku. Ten odjel do světa, hledat pro tebe dar, který by byl tebe hoden a vyrovnal se tvé kráse,“ povzdechla smutně. "Ach maminko, urazila jsem ho a ponížila, je mi to tak líto!" Zaplakala Radana.
Uběhl celý rok a princ Bohumil se ještě nevrátil.
Za tu dobu se hodně změnilo. Princezna Radana se změnila. Už nebyla pyšná a marnivá. Netrávila dlouhé hodiny vykrucováním se před zrcadlem a přehrabováním se v truhlici šperků. Vlastně ani prsteny nenosila každý den. Oblékala se do prostých a pohodlných šatů a svoje překrásné dlouhé zlatavé kadeře si nechala zaplétat do jednoho copu. Opět se starala o květiny v zámecké zahradě, stejně, jako kdysi její maminka Lada. Dohlížela na to, aby byly záhony pěkně upravené a květiny dostatečně zalité a ráda pomáhala zahradníkům při jejich práci. Nejraději pečovala o růže. Byla milá a přívětivá ke služebnictvu a za jejich práci jim vždy poděkovala. Dalo by se říct, že ještě zkrásněla, ale hvězda na jejím čele se neobjevila!
Na pozvání krále Radovana přijeli občas na zámek princové a účastnili se turnaje, nebo plesu. Ale princezna Radana si žádného z nich nechtěla vybrat. Čekala na svého Bohumila.
„Princ Bohumil mi dal prostou žlutou růži, maminko, kterou sám vypěstoval. A já hloupá jsem ji ve své pýše zahodila! Zahodila jsem svou lásku, přívětivost, pokoru i něhu. Růže se proměnila ve zlato, ale má zlatá hvězda se ztratila. A ztratila jsem i svého ženicha. Kdoví, kde teď ve světě bloudí! Jsem po zásluze potrestaná.“ Řekla tiše uplakaná Radana jednoho večera, když pohlížela na oblohu otevřeným oknem své komnaty. Královna Lada svou dceru konejšila v náručí:“Uvidíš, že se ti vrátí, neplač Raduško, všechno dobře dopadne!“ Nastal večer, vůni květin ze zahrady vnesl vánek do komnaty a na obloze zářily hvězdy. „Já vím, kam se ztratila tvoje zlatá hvězda, dceruško“, řekla královna. „Podívej, září na obloze s ostatními a přivede tvého Bohumila domů.“
A skutečně!
Třetího dne, když se právě sluníčko vyhouplo z mraků na oblohu a rozjasnilo vše kolem, vjížděl Bohumil na koni do zámecké brány. Čerstvě pokropená zahrada voněla svěží vůní květin a trav a ranní vánek ji nesl vstříc Bohumilovi. Ten seskočil s koně a spěchal do zahrady, kde spatřil princeznu Radanu, jak stříhá růže do vázy. Dlouho se na sebe mlčky dívali, až Radana nesměle řekla:“ Podívej Bohumile, nejsou tak krásné a voňavé, jako byla ta tvoje růže, ale sama jsem je vypěstovala.“ Bohumil se usmál: „Jsou krásné a s láskou pěstované, to se hned pozná.“ Radana sklopila oči a taky se trošku usmála. „To z lásky k tobě Bohumile, odpustíš mi, jak jsem byla hloupá a namyšlená?!“ Bohumil poklekl na jedno koleno a slavnostně prohlásil:“ Odpouštím ti, Radano, věřím, že jsi se opravdu polepšila a žádám tě o tvou ruku, staň se mou ženou.“ Radana se na něho podívala uslzenýma očima, které zářily štěstím a na jejím čele opět zářila zlatá hvězda.
„Nemám pro tebe ale žádný dar, protože v celém širém světě jsem nenalezl nic, co by se ti rovnalo“, řekl rozpačitě Bohumil když objímal Radanu, která se stulila do jeho náruče.
„Dal jsi mi dar nejvzácnější! Dar, který není vidět, ale je slyšet a cítit. Svou lásku a věrnost a byl jsi ochotný pro mě toulat se světem a hledat marně to, co nosíš sám v sobě. Své zlaté srdce.“
Co říci závěrem? Konala se svatba, na jakou budou dlouho všichni rádi vzpomínat! Veselí a radovánky nebraly konce. Tančilo se zpívalo až do rána a svatebčané nedostali žádné dary, jenom květiny. Vonělo to po celém zámku ještě dlouho potom, co si šťastný Bohumil odvezl svou princeznu ze zlatou hvězdou do svého království. 💃
A od té doby se říká, milé děti, že ten, kdo je dobrý a hodný, má zlaté srdce. ❤
Více zde: https://salek-kavy-u-diviska.webnode.cz/product...
Stojí za zhlédnutí.😊👍🏼
Dnes jsem si hrála. Fotila jsem tulipány na přání k narozkám babičky. 🙂 Asi se to povedlo!
Nedala jinak, prý letos musí mít pár svých truhlíků 🥰
Tak máme dnešní odpolední program jasný, sázíme 🙂
Tahle mušelínová kolekce se mi tolik líbí, že jsem se zase nemohla rozhodnout, na které z fotek pro vás vytvořit hledačku rozdílů. Takže tady máte tento víkend už druhou:
Kolik rozdílů je mezi oběma obrázky?
Srdíčko za každou odpověď, tři za správnou!
Na obrázku ještě chybí hořčicová a růžová varianta, které se mi spolu s mátovou líbí nejvíc.
