Přítel u porodu ANO či NE. Vás názor?
Ahojky děvčata jsem 24tt a přemýšlím zda vzít přítele k porodu.
Vaše názory a zkušenosti?
Vím ze je ještě čas, ale tak nudim se a zajímalo by mne jaké jste měla kdo prožitek s partnerem/manželem či bez.
Přítel se k tomu stavi tak, ze tam nemusí, ale pokud bych ho tam vyloženě chtěla a chtěla podpořit, tak půjde.
Takže nevím.
Děkuji všem. 😊
Manzel nebyl u syna a nebude ani ted u dcery.Mne nejvic vadi,jak se dnesma kazdej pta a strasne se divi,ze tam jako nebyl a nebude.Proc by mel byt.Aby koukal,jak trpim a videl ty nehezky okamziky,ktery proste k porodu patri?Ja nevim no.Za prve-musite mit oba jasno co chcete.Za druhe muze se stat,ze s Vama pak nebude chtit spat,kdyz to vsechno uvidi.Jsem staromodni,ale je pro muze urcite lepsi videt mimco az vykoupane atd.Oni vedi,ze to boli a neni to jen tak.Jsem clovek,ktery jinak miluje pokrok atd.,ale v tomhle by to kouzlo melo byt zachovano,aby ten muz se prisel podivat,az to bude "hotove". Je to dneska jen takova moda.Hlavne,aby ten par mel jasno,co chce.
ano, opravdu mi moc pomohlo, ze jsem ho mohla drzet za ruku.
jednoznačně ano, hodně mě psychicky podpořilo, že jsem měla "spřízněnou duši" a při kontrakcích jsem měla komu drtit ruce
Za mě určitě ano. Můj muž byl se mnou u posledního porodu,u dvou předchozích to ještě nebylo možné. Moc mi tam pomohl. Masíroval záda, sprchoval mě,v poslední fázi jsem mu visela na krku. Byl to pro nás silný zážitek. Minulou stŕedu rodila moje prvorozená a muže tam taky měla. Byl sice modrozelený, ale dal to a je rád,že to mohl zažít.
@strasidelko ja hlavne vubec nechapu, jak muze nejaky chlap rict, ze tam nemusi 🙂 jak nemusi?? Vzdyt jde o prichod na svet jeho ditete, u toho by proste meli byt oba rodice! Prijde mi to samozrejme. Jinak ja mela planovaneho cisare a vubec si neumim predstavit, ze by tam manzel nebyl, prozivali jsme to spolu a hlavne mohl hned privitat naseho syna 😊 takze za me ano, budte u porodu oba, privitejte vase dite spolecne😄
@strasidelko Já jsem tomu svýmu řekla, že ho tam chci pro jistotu, kdyby nastaly nějaké komplikace a já potřebovala jeho pomoc. Ale že přítomnost u samotného porodu nechám na něm, že může jít kdykoliv na chodbu.
Taky jsem ho potřebovala. Porod byl vyvolávaný po deseti dnech přenášení. Druhý den vyvolávání jsem ležela mimo porodní boxy z kapacitních důvodů, až do oběda si mě vůbec nevšímali, ani mě nevyšetřovali, vyvolávání porodu nepokračovalo. Několikrát jsem urgovala přes sestřičku, jestli by mě už neměli převést zpátky a pokračovat. Ve dvě odpoledne jsem volala přítele, aby přišel zjednat pořádek a sehrál roli úzkostného otce...
Manžel byl u obou porodů a je za to rád. U druhého viděl asi fakt všechno, ale to mu vůbec nevadilo. Každopádně z druhého porodu má "trauma", protože dceři padaly ozvy, trvalo to hrozně dlouho, já byla úplně na dně a on se o nás hrozně bál. Říkal, že větší strach nikdy nezažil. Já jsem byla vděčná za to, jak mi pomahal, omdlivala jsem vyčerpáním, on mě držel, omyval, dával na pít, neumím si to bez něj představit.
@strasidelko urcite rozhodnuti nechej na nem! Ja priteli jednou rekla, ze bych byla rada, kdyby tam byl, ale ze bych pochopila, kdyby chtel pockat venku.. od te doby jsem tema neotvirala... Sam se na posledni chvili rozhodl, ze chce byt u porodu... Chlap te zacne brat jinak uz jen pro to, ze mu porodis dite..ani u toho nemusi byt..
Ano, bez nej bych snad neporodila. A je dobre, kdyz chlap vidi co vytrpime kvuli detem. Dodnes mi rika, ze jsem superhrdinka ze jsem to zvladla. Neznam kolem sebe chlapa co by litoval toho, ze tam byl. Vsichni jsou za to zpetne radi.
@strasidelko máme obě děti císařem. Šla jsem na spinal, aby u toho mohl být. U prvního docela váhal a bal se, že je to operace a komplikace atd. Pak byl strašně šťastný, že tam byl a viděl malého jako první, měl ho pořád u sebe a je to zážitek do konce života. U dcery to bral, už v klidu a i mě uklidňoval, že jsou to profici atd. Pak mi i řekl, že viděl placentu a plno krve, ale bral to v klidu.
Původně jsem partnera u porodu nechtěla, ale v průběhu těhotenství jsem si to postupně rozmyslela. A jsem ráda, že u porodu byl. Jednak mi byl velkou psychickou oporou, jednak to pro něj byl obrovský zážitek být u narození našeho dítěte. Jsem ráda, že tento společný zážitek máme. Pokud budeme mít druhé dítě, oba chceme, aby byl znovu u porodu.
Partner se bál, první porod byl dost vyděšený, ale zvládl ho na jedničku, stál mi za hlavou a hladil mě po vlasech, nebo držel za ruku. Byl moc rád, že u toho byl 🙂 a teď u druhého už měl prý praxi 😂 povídal si se mnou, když jsem byla ve sprše, dával mi napít z lahve a když jsem rodila dvojčata, tak byl první, kdo zkoumal pohlaví dětí (měli jsme překvapení) od mojí hlavy, takže opět nic neviděl 😅 a říkal pak, jak jsem skvělá a statečná, takže jsem v jeho očích stoupla 🙂
Pokud partner chce a ty taky, určitě bych ho tam chtěla. Jen ho upozorni, ať se nedívá dolů, dost chlapů to poznamená .. pokud si není jistý, vezmi si maminku, kamarádku. Hlavně někoho, s kým budeš pozitivně naladěná 🙂
Kdybych byla v CR, tak bych ho přímo na porodnim sale nechtěla. Nechtěla bych, aby me zbytečně viděl v tomto stavu.
Ale takhle ho mít chci z důvodu případného překladu, kdyby se něco stalo. Takže čistě z praktických důvodů.
Pokud se na to necítí, tak ne.Manzel taky nechtěl a nenutila jsem ho.Nakonec šli obě děti císařem a u prvního prifrcel hned jak jsem mu psala , že je problém a druhý byl víceméně naplánovaný 😁
@leymea to je lepsi si nepredstavovat, nejlepsi na tom je ze jsem jeste par dni pred tim uklidnovala kamaradku ze porod nepribiha jak v americkej filmech ze cloveka nekde pichne, praskne voda a dite je venku...ze to trva hodiny clovek ma dost casu se v pohode dostat do porodnice, no stres, jo jo clovek mini pan buh meni...
Se mnou byl manžel od začátku kdy mi v půl 4 ráno praskla voda až do půl 10 do večera kdy se malý narodil a jsme mu za to strašně vděčná bez něj bych to asi tak dobře nedala byl mi neskutečnou oporou. Sám sice říkal, že mu mě bylo líto, že mě nemůže pomoct, sám se dokonce díval jak malý lezl ven a nic to s nim teda neudělalo, ale když byl konečně venku tak brečel a je rád, že byl u toho 😀 ale ne každý chlap na to má můj kamarád ví, že k porodu nepůjde, že by to nedal 😏
Muž byl u celého porodu. Minimálně ale první dobu porodní jsem to opravdu ocenila. Bylo to velmi dlouhé, měla jsem ho při ruce (masáž, pomoc do sprchy), pokud nemáš soukromou PA, tak v nemocnici u tebe PA nemůže být stále, má i jinou práci.
Na sálu mi bylo už tak nějak vše jedno. Bylo tedy moc fajn, že mě držel za ruku, že tam byl celou dobou, co jsme měli miminko u sebe, ale kdyby přišel až po všem, taky by mi to nevadilo.
Já ze začátku nechtěla ale byla jsem ráda, že tam byl. Kdyby tam nebyl tak bych utekla. Takže určitě ANO.
U prvního porodu jsem manžela nechtěla, on tam být chtěl, takže jsme se dohodli, že tomu necháme volný průběh a na porod samotný ho kdyžtak vykážu. Pro mě je porod prostě čistě ženská záležitost a nechtěla jsem, aby mě viděl trpět, apod.. Jenže nakonec byl porod hodně dlouhý, takže jsem byla ráda, že se mnou na porodním boxu byl, zvracela jsem, od bolesti mi pomáhala jen hooodně intenzivní masáž beder (úpřímně bez toho bych to asi nedala a skončila bych na tom císaři, jak už mi hrozili pro nepostupující porod) a ve výsledku už mi bylo fuk, jestli tam zůstane nebo ne, protože za těch x hodin mě viděl v dost mizerném stavu. Nakonec jsem rodila na porodní stoličce a držel mi nohu, viděl toho asi celkem dost. Druhý porod jsem řekla, že jestli tam chce být, tak ok, nemám problém, minule mi to dost pomohlo (fyzicky - masáž, pomoc do sprchy, podat pití), akorát to nabralo rychlý spád a nestihl dojet - nijak mi to nevadilo, byl by tam k ničemu). Kdyby tam být nechtěl, zvažovala bych možná nějakou dulu, PA chodila kontrolovat jednou za čas, tak abych tam nebyla x hodin sama a někdo mi podal aspon vody napít.
pokud se na to necítí, tak tzv. madonin komplex po porodu není žádná sranda asi
Původně jsem nechtěla, ale nakonec tam byl. A byla jsem mooc ráda, že jsem ho tam měla.. Je to obrovská opora. A nevím jak je to jinde, ale PA i doktoři a sestry často odcházeli a byl tam se mnou jen muž. Nebýt jeho, byla bych tam sama a asi bych cvokla.
@strasidelko Joo to říkal i můj a když jsem pak slezla z kozy a šla se po porodu osprchovat a prevleknout řekl, že to byla brnkacka a čekal to horší🤦♀️😂😂😂 takže nakonec žádný traumata z porodu neměl 🙂 já za něj byla ráda, za oba Teda. Mám dvě dcery a mají každá jiného otce. Ten první to bral jako jasnou věc sám od sebe, že tam bude a druhý se tedy trochu bál no, ale oba to zmakli suprove. Já jsem taková, že bych nejradši i u zvracení měla ráda oporu a někoho kdo by mi říkal, že to bude ok 🤷♀️🤦♀️😂 nedokážu si představit, že bych byla na hekarne sama. I když jsem s nimi kolikrát neměla náladu mezi kontrakce i mluvit, vadilo mi že dýchají, čumí,... byla jsem neskutecne ráda, že jsem nebyla sama
@strasidelko Muz byl na sale v te 1 porodni dobe,kdy jsem se otevirala..na samotny porod sel na chodbu..pri narozeni dcery a pak i syna prisel a koukal na deticky,zatimco se dr venovali mne (siti..porod placenty..)..Jsme oba spokojeni..u obou deti stejny postup a sedlo nam to
Ani u jednoho přítel nebyl. Nechtěl, nenutila jsem ho... A nemusí mě vidět u všeho. U prvního prcka jsem měla kamarádku, rodila jsrm celý den a byla mi velkou oporou. U druhého měla být stehna kamarádka, bohužel byla na horách 🙂 a ani by to nestihla. Za hodinku byla dcera venku.
@ilona87 Tyjo super děkuji.
No já prave di říkám ze to fakt nechám na něm. Ještě mám čas jsem 24tt
Jen nechci když člověk vidí v TV aby mi někdo mackal na břicho. Snad se to dá někam uvést ze si to nepreju.
Rozhodně ano, pokud teda chce. Kdyby manžel nechtěl, nenutila bych ho ale asi bych si vzala někoho jiného, třeba mamku nebo kámošku. Sama bych to absolvovat nechtěla, už jenom proto, že první porod trval hrozně dlouho.
Už před tím než jsem otěhotněla jsme měli jasno že tam půjde se mnou, on je pečovatelský typ... Určitě bych chlapa k tomu nenutila , někdo na to není😉
@strasidelko mě tlačili na břicho u prvního porodu. Rodila jsem od 6 ráno do půl 4 odpoledne. Syn si to neposlední chvíli rozmyslel, a nechtěl ven. Řekli buď musí ven nebo císař.... Říkám, císaře teda ne, když už tu funim tak dlouho... 🙂 měla jsem vip porod... Byli u mě všichni ze směny. Primář mi lehce zatlačil a syn byl venku. Pak se mi omlouval, ale že musel. 🙂
Druhý porod, při příjezdu už jsem byla otevřena na hodně, takže chvilku příprava a pak se šlo na věc. 3x jsem zatlacila a byla venku. Přítel čekal venku, takže ji viděl hned, čerstvou.
Za mě jednoznačně ANO, je to přeci i jeho dítě a navíc by měl podpořit svojí partnerku/manželku (ovšem pokud zrovna není spoustu km daleko, když se rozjede porod, jak se tomu stalo v případě mého druhého porodu, kdy syn prostě nepočkal do večera, kdy se tatínek vracel domů a měl dovolenou 😀)