Neplánované těhotenství dva měsíce po porodu. Máte zkušenost?

Ja porodila v prosinci, na zacatku srpna jsem drzela v ruce pozitivni tt. Dalsi porod byl v dubnu. Jsou 16 mesicu od sebe… prvni byl cisar, druhy vaginalni (ano i kdyz to bylo tak rychle po sobe). No nic, poridis dvoukocar a jede se dal 🙂 vydrzis tri nejhorsi prvni roky a pak uz to bude nadhera a pohodicka

@anonym_autor ja mám první děti dvojčata😉 Ty je budeš mit 2 měsíce od sebe. Jako bude to hustý,ale je to perfektní, krásně si spolu vyhrajou a za me do toho jdi 😉

Otěhotněla jsem 4 měsíce po porodu. U nás to bylo plánované, ale i tak to byl v první chvíli trochu šok 😀 Náročné to ze začátku někdy bylo, dvě mimina, každé s jinými potřebami. Ale ten věkový rozdíl brzy nebude znát a budou skoro jako dvojčata. Kdybych se měla znovu rozhodnout, jestli mít druhé tak brzy, vůbec bych neváhala, za mě je to ideál 😀

Tak si to odbydeš najednou, já bych to takhle nechtěla, ale potom by se mohlo stát, že třeba za čas to nepůjde vůbec. Nikdy nevíš. Záleží na vás, chcete jednou sourozence? Pokud ano asi bych do toho šla.

Moje babička otěhotněla 3 měsíce po porodu, neplánovaně, ale byla za to prý ráda. Děti měla rok od sebe, starší už v době porodu chodila, mladší (moje maminka) byla hodně uplakaná, říkala první půl rok záhul, ale pak se to srovnalo, vyklidnilo, holky si hrály, měly stejné zájmy. Ona si to chválila celý život ☺️ a pak si pořídila ještě další miminko, když holkám bylo 6 a 5, a to si užila už hezky a v klidu.
Jinak zrovna včera večer, nekecám, mi tohle prolítlo hlavou. Že se nám to klidně může stát teď po porodu taky. A vím, že bych miminko přijala s radostí. Stejně bych s partnerem chtěla zkusit ještě jedno tak zhruba za 2 roky, tak by jen přišlo dřív no. Vzhledem k věku si jsem moc dobře vědoma, že času moc nemám.

Jinak kojení nezaručí že žena neotěhotní. Já se synem otěhotněla v době, kdy jsem kojila dceru. Pravda, ne už plně, ale kojila. Na to pozor, to je velký mýtus.

@squezy dva měsíce od sebe je mít nebude, bude to 11 měsíců, takže skoro rok.
K otázce - já mám první dva 18m od sebe, dřív se to nepovedlo a nelituju ani minutu. Tak jako procházka růžovým sadem to asi nebude, ale nic nepřekonatlnýho taky ne. Za mě to je naopak super ;)

@krtcice Já taky otěhotněla při kojení. Ono, jak ten MS cyklus ještě není usazený, těžko se v tom orientuje. Bylo to překvapení a první dva roky byly hustý, ale stálo to za to. Dobrovolně bych ale do toho nešla, dost mi to zhuntovalo tělo....

Ja vobec nerozumiem ako si mohla hned tak rychlo zistit, ze si tehotna ked si nemala ani menstruaciu a si ani nie 2m po porode 🤷🏼‍♀️ Ale tak niesi prva ani posledna, ktorej sa to stalo. Mam dve kamaratky co maju deti od seba rok po roku a vsetko zvladli. Drzim palce.

Znám několik lidí, starších i mladších, kteří mají sourozence rok od sebe. Stává se to. Moje babička měla tři děti vždy cca 1,5 roku od sebe, i já mám docela malý rozdíl, 22 měsíců, MS jsem měla asi tři, mezi ukončením kojení a otěhotněním byl měsíc. Zpočátku to je mazec, využije se nosítko a sourozenecký kočárek, ale postupně jsou spíš výhody.

@anonym_autor Jak to myslis 'nemela jsem menstruaci, tak to nehrozi'. Menstruace je vylouceni neoplodneneho vajicka z tela. Takze logicky, nejdriv je vajicko pripravene k oplodneni v tele, potom az prichazi prvni menstruace.

Sestřenice od mé tchýně měla děti brzo po sobě, napřed jí nešlo otěhotnět a pak to druhé přišlo brzo, takže rozdíl mezi sourozenci byl okolo roku. Kámoška měla se svým sourozencem rozdíl také okolo roku. Znám v okolí ženu, co má děti od sebe také cca rok. Občas to tak někdo má.

Řekni to partnerovi, jste partneři od toho, abyste to řešili spolu. Jsi v emocích a vůbec nevíš, co s tím, tak různě přemýšlíš. Je naprosto normální, že jsi nepocítila vlnu euforie, protože tohle výzva je, ale netrestej se tím, že se budeš obviňovat z toho, že ti přichází různé myšlenky.

Moje rada je naprosto irelevantní, protože nemám ani jedno dítě. Chceme dvě. Takže já bych si ze šoku pobrečela a holt se vrhla do toho, život občas není tak jednoduchý, jak si vysníme. Pořídila bych si šátek, nosítko, podívala se po sourozeneckém kočárku.

mezi starsima detma mam 16 mesicu a nikdy bych nechtela jinak. Jo, priznavam, prvni rok byl mazec. Rada bych ti to popsala, ale bohuzel si to skoro nepamatuju, proste nejak jsme to prezili. Pamatuju si momenty jako jak kojim mladsi a druhou rukou si "hraju" se starsi. Nevim jestli je to v jeji povaze nebo v tomto pripade tomu starsimu nezbyde nic jineho, ale umela si po dobu kojeni pohrat sama - kresleni, lego, modelina, delani bordelu...
Potom ale prijde velke zlepseni - deti si hraji spolu, vzdycky ma dite partaka, kdyz chces kamkoli vyrazit - zabavi je podobne veci, takze neni problem planovat dovolena apod., ze by hrozilo, ze jedna uz se bude nudit nebo naopak na jednu to bude moc narocne. Proste jsou na stejne vlne. Ted je jim 10 a 9 a stale to hodnotim jako nejlepsi vec, ze jsou takhle blizko
A ano, na zacatku jsem se dost bala, mela jsem i strasne vycitky, ze ta strasi prijde o lasku, o plnou pozornost, ze ji tim ochuzuju. Nesmysl

Kamarádce se 14mesicu od prvniho porodu narodila dvojčata. Žili v zahraničí, takže pomoc babiček nula. Dala to a dává to i nadále. Je to asi zahul, ale nepripadala mi nikdy víc vyřízena než průměrná matka jednoho dítěte. Hodně to je o povaze té dané ženy. To si musíte vyřešit s mužem, ale pokud vám to klape, prvni dítko je zdravé a finance jsou ok, tak mě nenapadá moc dalších důvodů proč si to další miminko nenechat. Výčitky by asi byly větší záhul než ten, který budeš mít s dvěma v podstatě miminy. Každopádně ať se rozhodneš jakkoliv, tak máš na své rozhodnutí plné právo. Přeji hodně štěstí 🍀

Mám rozdíl 15m, starší genetická nemoc, autismus, opožděný vývoj. Nemám žádnou pomoc ani hlídání. Mladší dítě, zdravé, ale první rok v podstatě nespala.
Přežila jsem, zvládla jsem to. Teď už je jim 4,5 a 5,5 roku, už se to dá.
Ale první tři roky bylo čisté peklo. Pro mě je malý věkový rozdíl čiré zlo, ale někdo si to chválí. Třeba zrovna u vás si to sedne a bude to v pohodě. Každopádně pokud nechceš na potrat, stejně už je pozdě. A zvládneš to tak jako tak. A pokud jsou děti zdravé, tak od tech cca 3 max 4 let staršího už to bude dobré. 🙂

Mám dvojčata a k tomu o 22 měsíců mladšího syna. A ještě jsem je měla pozdě.... Pomoci babiček moc nebyly, i jsem průběžně pracovala. Takže o dost větší rozdíl jak u tebe, na druhou stranu jsou tam ta dvojčata. Když jsem zjistila druhé těhotenství, tak jsem strašně váhala, pár dní se bála, co bude.
Obě těhotenství jsem měla v pohodě, 2x CS. A děti jsou velcí partťáci, teď je jim aktuálně 14, 14 a 13. Neměla jsem na každého singl čas, to beru jako chybu. Ale zase jsou naše silná trojka, nedají na sebe dopustit. Nejmladší syn dohání větší děti, musí to být pro něj těžké. Za mne mi zpětně přijde hrozně důležité myslet na sebe, pokud jsou finance, tak i třebas pomocí chův a být někdy sama a někdy jen s jednám dítětem. Je to velká vzpruha pro všechny. A teď mne to trochu dobíhá, jsem starší matka, rodiče jsou celou dobu nemocní, nebo postupně odcházejí. Pro mne aktuálně těžsí období, kdy vlastně nevím, s kým být víc. Moc ti držím palce a přeji, ať se cítíš dobře, ať se rozhodneš jakkoliv.

Manželova maminka má děti 13 měsíců od sebe. Bylo to náročné, ale zvládla to.

První dva syny mám narozené 13 měsíců po sobě. Chtěli jsme děti brzy, tak jsme to neřešili, ale stejně to byl šok 🤣 Vím, že jsem pár dní vstřebávala, že už. Ale bylo to super, děti velcí parťáci...nikdy na sebe nežárlí. Pak jsme si pořídili ještě dva další ☺️takže nás malý rozdíl neodradil. Teď už kluci půjdou pate a čtvrté třídy. Až opadne prvotní překvapení a vstrebate to, tak to bude fajn.

Můj táta se strejdou jsou od sebe 10 měsíců a taky to babička nějak zvládla.

Mám bratra a jsme od sebe jedenáct měsíců. Mamka to zvládla, odbyla si to. A teď má už x let klid. My s bráchou si rozumíme, ten rok je nic. Vždy jsme řešili v podstatě podobné věci, měli stejné kamarády, známé. Za mě, jako dítě , je to super.

Mam deti "jen" 18 mesicu od sebe, planovane... Ano, nas starsi byl miminko za odmenu... prvni mesice jen spal a jedl a pak se z nej akorat stal partak do nepohody, co objevuje svet. Kolikrat ja slysela, ze vlastne nevim, co je to mit deti. Poridit si druhe byl idealni napad, my s manzelem mame takhle blizko sourozence a bylo to super. A ano, krome spatneho spani v noci se mi narodilo druhe v blede modrem... Syna jsme behem tehotenstvi naucili co nejvic, aby si to pak nespojil s prichodem segry. A oni se narodili jeden pro druheho. Takze jo, mam velkou kliku, obrovskou, neni to samozrejmost... Ale jen dodavam nadeji, ze to jde... Cim bliz, tim lip... Jsou jako dvojcata (ted 9 a 7,5), vse je bavi spolecne, miluji se... i kdyz jsou v jadru jako ohen a voda, kazdy je jiny...me hrabne, az budu mit doma dva pubertaky...
Deti jsou velky dar (s brutalni dozivitnim psycho zavazkem teda 😂🤣)... jestli je financne muzete zabezpecit, jdi do toho.

Mám dětí 16 měsíců od sebe a byla to pohoda, první měsíce miminko prospí, takže moc péče nepotřebuje a stíháš se věnovat staršímu, který zas postupně dostává rozum a jak přestává spát miminko, tak starší začíná rozumnět a je z něj parťák.

Pro mě bylo nejhorší období asi teď, kdy je dětem 4 a 3 roky, už mají rozum a hlavně projevují názor, už se začínají prát o hračky.
A jako perlička už nejde třeba dědit oblečení, mladší dítě už vidí, že starší má nové a chce také nové.😉

To si sedne, bude to fajn, uvidíš.

Starší děti mám od sebe o rok a půl s bylo to super. Původně jsem je chtěla do roku, tak jako jsem já a ségra. Jsme o 11m 😁 Poškrabka máme po deseti letech a kdybych měla věk a zdraví, opět mu do roka pořídíme sourozence. Za mne je to při jedněch plenách super 🙂 Ale vždy jsem měla hlídání třeba o víkendu a mohla jsem pracovat alespoň jeden den v týdnu

@alianan Ono to nemusí být tak zlé. U nás se stále dědí a dokonce po prostředním dědí něco i nejmladší, po 6 letech. Vždycky se podívám do krabic co mám a teprve pak něco dokoupím. Některé nové věci samozřejmě vždycky měli, před 6 lety nefrčel Spongebob a Tlapkova patrola, ale třeba trička Star wars nebo Spiderman zdědil.

@andelka u nas take (3 holky) a i kdyz uz je prostredni na hrane puberty, tak jeste nikdy nevymylela, ze ma problem s tim, ze ma obleceni po segre (samozrejme s tim, ze je to obleceni v dobrem stavu), ale bere to jako uplne jasnou vec, ze nove se kupuje jen pro nejstarsi a je ji to sumak 🙂

@andelka
@tereza0111 jo dědění opravdu může být v pohodě (u nas dědí i ten starší - zase od kamarádek), ale u malého věkového rozdílu nastane jiný problém - děti se často dorostou.
V rodině máme i případ, že starší nakonec musel pár věcí podědit po mladším bráchovi (který ho přerostl), a to prý byla teprve "potupa" (říká se smíchem teď v dospělosti).

@eviicka je fakt, ze nejstarsi od prostredni, ktere deli ten rok a kousek funguji skvele, ale problem mam necekane s prostredni a nejmladsi (rozdil 4 roky) - prostredni porad nosi velikost na 5-6 let a odmita se ji vzdat, cimz se mi to trochu zasekava a musim ji to brat za hlasitych protestu 😂 (nejmladsi uz bude 6, fakt to musi pustit dal :D )

@tereza0111 já mám kluky 4 roky a trenky a ponožky už můžou nosit stejné, trička a bundy v nouzi také. Jen dlouhé kalhoty ukládám na chvilku do depozita, než do nich mladší doroste.

@alianan mam holky s rozdielom 3 roky s normalne po sebe dedia oblecenie. Mladsia vie, ze dedi po starsej a vobec s tym nema problem. Momentalne 8 a 5 rokov. Ani starsia nema problem ked dostane oblecko po sesternici.