Těhotenství ve 42 letech. Zvážit interrupci nebo druhé dítě?

@hojda Jj, já věřím. A nikdo netvrdí, že tohle by nebyla na hraně. Bylo.
Ale chtěla jsem jen říct, že all lives matter a tohle mě bolí třeba jen číst.
Tady to chce začít od sebe a nemyslet si, že potrat je řešení.
Není.
Řešení je, sebrat se a jít si nechat odborně pomoct.
Se sebehodnotou, s nastavením, s tím, co si autorka možná nese z dětství.
A pak dbát na to, aby byl dobrý především její život, protože od toho se odvíjí to, jak se bude žít jejím dvěma dětem.

Tyto etické otázky není možné stavět křivě.
"Kamarádka to nedává." Hm, no a co.
Tady jde o tři životy současně.
A otázka zní, jak z toho co nejlíp ven ❤.

A samozřejmě nikomu neradím, co má dělat. Neříkám autorce, ať na potrat nechodí.
Jenom se na to dívám s odstupem, protože můžu.
Odpovědnost nese jenom ona sama.

S každým dalším dítětem prostě finanční náklady stoupají. Není pravda, že miminko nic nestojí. Už jen plínky a stačí jedna návštěva lékárny. Také se nemusí pověst kojení a to je pak pěkný masakr.
Nemáš finance nazbyt už teď. Pokud je ti 43 a doposud nemáš poresenou praci s pořádným finančním ohodnocením, vůbec bych neváhala a šla na přerušení.
Máme 3 děti, poslední jsem rodila v 39. Ve 40 by to pro mě byl strop. A to jsme úplná rodina, oba vydelavame a můžeme občas děti i dát babičkam.

@rosalindamelinda @jahodi to je tedy rada- takže bude mít třeba v těhotenství komplikace a nebo ani nebude, ale stejně to ovlivní její první dítě. A pak ho dá k adopci 🙈🤷‍♀️. Jako neříkám, že to není zásluzne, ale je to vhodné tak možná pro ženu bez závazku. Rozhodně ne pro ženu, která už má dítě, je jí přes 40 a ví, že další si prostě nemůže dovolit. Už jen ta představa, že se jí stane něco v těhotenství nebo při porodu. Kdo se jako postará o to první dite🤦‍♀️?

Ja byt tebou, tak tuhle diskuzi si okamžitě zakazu! Opravdu nechces cist, jak vsechny zeny by nezvladli peci o druhe dite bez pomoci chlapa a rodiny. Jak te okamzite posilaji na potrat. Jak by těhotenství v tvem veku bylo silene,jelikoz ony nezvladali těhotenství ve 30. Nechces ani cist, jak jine zeny zvladaji 5 deti bez chlapa a rodiny ( na rodinu bych se tak ci tak ani neotacela, protože rodič je povinnen a ne rodina) , ani jak zena v 45 krasne porodila po pohodovem těhotenství. Vse je to jen nazor druhých,ktery te znacne ovlivni. A mohlo by se stát, ze rozhodnuti nebude nakonec tve,ale nejake vetsiny a budes litovat. A je jedno jak by ses rozhodla.
Potrebujes pomoc , ale ne tu. Potrebujes nezávislí pohled. Neboj se zavolat nekam o pomoc. A jsou mista kde o pomoc muzes pozadat. Treba zjistis, ze ono je vlastne vsechno uplne jinak. Obcas je treba si veci poskladat do uhlednych kominku aby si videla co je za nimi a videla cestu.
Pokud by si chtela klidne muzeme pokecat. Mohu ti rict muj osobni nazor, ale je jako každé tady rozostřen osobnimi zkušenostmi a osobni preferenci.

@enoli naprosto s tebou souhlasím. Nahlížení sluničkářek je jen o nabití huby, musí se na situaci nahlížet realisticky.

@klpoiu pod toto se podepisuju. Ja bych se mozna i timto nechala zviklat a na potrat mozna sla a uz ted vim, ze bych si to pak vycitala a spatne to nesla.
Naopak vim, ze nekdo by se mohl nechat zviklat opacnou stranou a dite si nechat/dat k adopci a pak si vycitat toto rozhodnuti.
To rozhodnuti je ale jenom o jejim osobnim pocitu. Jak se ona stavi k potratu, jak to ma eticky postavene ona. To nikdo nevi, nikdo autorku takto nezna. Je to na teseni a dotaz. Ale v nejake poradne, u psychologa nebo terapeuta. Tohle totiz je jen o ni a bude to v ni. Takze se musi rozhodnout podle sebe. A penize v tom nebudou hrat nejvetsi roli. A chlap prakticky vubec zadnou

Holky mě naopak vaše názory pomáhají vidět situaci z různých úhlu. Samozřejmě vím ze rozhodnutí je jen na mě.. moc všem dekuju za názory.

@veroniquecz Myslím, že nikdo to nevidíme "sluníčkářky".
Ale pokud se ptá, tak asi potrat špatně ponese a bude si ho vyčítat celý život.

Do dvou let (myslím, do dvou let nebo dýl?) má nárok i na výživné na sebe + alimenty na dítě + práce, to pokryje náklady na mimino i staršího sourozence. Výbavičku sežene po bazarech za pár korun možná i zadarmo, platit bude akorát plínky, lékárnu - já teda mám v lékárničce pro miminko věci za pár korun ( a také naprosto zbytečné drahé krémy, ale to je moje rozmazlenost)
A má dva roky k tomu, aby koukla po jiné práci.

Někdo tu psal, že těhotenství a porod po třicítce je jiné a těžší. Za mě není, je to stejně jednoduché jako ve dvaceti, pořád je to stejně jednoduché a krásné.
Když se má něco podělat, podělá se to i ve dvaceti.
A stávání k miminu mi přišlo horší ve dvaceti než ve čtyřiceti.
To je prostě o konkrétním člověku není to tom, že úderem čtyřicítky je ze ženský nemocná troska, co nic nezvládne.

Zakladatelko, také myslím, že se diskuzí zbytečně trápíš, nech ji smazat a rozhodni se jen sama za sebe.

@jana_zofie nebudou hrát největší ale dost podstatnou. Mám ve svém okolí stejný případ, dvě děti každé s někým jiným, nakonec to dopadlo exekucí, x krát pujcovanim peněz, aby ji nevyhodili z bytu, aktuálně je na hmotné nouzi, přivydělává si načerno, ale je to stejně jen pár peněz.
Přitom před druhým dítětem to sice byla samozivitelka, ale s normální prací. Tím, ze šla do druhého se všechno posr…. A skrze rodinu - taky je úplně sama, rodina ani otcové se nezajímají, alimenty neplatí. Takže bohužel v téhle době to o penězích je.

@alianan už teď píše, ze byť s prací, tak finančně vychází těsně. Ano, na výživné a alimenty nárok máš, ale nikde není psané, ze je reálně dostaneš. A jak už se psalo výše - může se posr úplně cokoliv, od rizikového těhotenství až po nemoci mámy nebo prcka. S tím se prostě musí počítat.
Podle toho co se tu psalo je prostě víc minus než plus si druhé nechat.

Už bylo asi vše řečeno, ale přidávám se k názoru miminko bohužel ne... riziko věku, nezodpovědnost zploditele, starší dítě, které by to odskákalo, nešla bych do toho.

@vendy299 ??? Takže ty říkáš, že rady od ostatních=jít na potrat, zabít to dítě-jsou lepší, než moje rada=nechat dítě žít, ikdyž bude žít u jiných lidí, kteří ho ale budou mít rádi a budou se o něj starat? Tvl, tak to si snad děláš srandu ne... vzpamatuj se laskavě.
Znám spoustu žen, které šly na potrat a pak toho hořce litovaly. To už se nedá vrátit. ☹ Takto aspoň může doufat, že kdyby o tom dítěti pak chtěla něco vědět, může ho jednou zkusit najít nebo že ono bude chtít najít ji (jako svoji biol.matku). Ale mrtvé dítě by hledat nemohla že a nikdy by se nedozvěděla, jak vypadá. Tohle ty ženy trápí vždy nejvíc.

@veroniquecz Ale má čas na to, se někam posunout a řešit finance.
Navíc je to mladá ženská, nezůstane navždy sama.😉

@rosalindamelinda To už bych radši šla na potrat než dala dítě k adopci, myslím, že bude málo žen, které dokáží odnosit dítě a poslat ho pryč, dle mého je to pro psychiku větší nápor než potrat. Že se dítě dostane k milující rodině, by pro mě bylo naprosto bezpředmětné.

@rosalindamelinda Já tady vidím ještě jeden aspekt - že nejen že během těch 9 měsíců k tomu dítěti přilne matka, ale i starší dítko a to vysvětlit a hlavně přijmout bude ještě bolestnější. Ano, vypadá to super dát dítě k adopci, nový život, ale v praxi je to určitě ještě větší nápor..

@alianan jj to je pravda.

@rosalindamelinda ty jsi to někdy zažila? Ano, jít na miniinterupci je rozhodně menší nápor na psychiku než odnosit, porodit a někomu dát. Nehledě na aspekt staršího dítěte.

@enoli No, opravdu se to děje a dítě k adopci rozhodně nedávají pouze ženy bez závazků. Vím že to není rada ke snadnějšímu řešení, ale vím, jaké to je, když se někde pro nás mohlo narodit dítě, protože někdo ty překážky podstoupil... Autorka se určitě rozhodnout dokáže, bez ohledu na to, jaké řešení kdokoli z nás preferuje.

Přečti si po sobě úvodní příspěvek a podle mne to je úplně jasné... Jsi unavená, vyčerpaná, s penězma vycházíš tak-tak, podporu v okolí žádnou nemáš... Musíš myslet na sebe a na své první dítě.

Já po 40.také párkrát uvažovala, co bych asi dělala, kdybych náhodou otěhotněla. Nejdřív jsem se přikláněla k názoru, že bych si dítě nechala (třebas do 45 let), ale mám manžela, který by to dítě strašně moc chtěl, a který by klidně zase šel i na rodičák. První dvě děti jsou už vetší puberťáci, kteří jsou hodně samostatní. A teď už vím, že kdyby se to stalo, stejně by nejlepší řešení byl potrat. Asi bych to s podporou manžela nějak dala, ale jak? Psychicky by to bylo v našem mini bytě velmi náročné. I kdybych byla stále úplně zdravá. Což ti nikdo nikdy nezaručí. Vážná nemoc se může vyloupnout ani nevíš jak.

Osobně bych to prostě odevzdala a bojovala. Pro mne ta možnost potratu neexistuje, takže je to ,,snadné". Spíš napíšu zkušenost, je mi 40 a mám dvouleté ďítě. K tomu 11 let autistku a 6 let kluka divocha. Ze začátku to bylo na zbláznění. Teď už je to hezké. Budou vżdy pozitiva i negativa. Ale já si nedovedu představit, že bych tu poslední neměla. Je absolutně pozitivní a já se dalším mateřstvím stala tou silnou osobností, kterou někdo je a někdo se k tomu musí dopracovat. Ale nemám žádnou zkušenost s tím, co je to být svobodná matka. O finance jsem se nikdy starat nemusela. Ale pokud jde o fyzickou pomoc , pro mě chlap do pěti let dítěte spíš přítěž. Je to kolikrát jen osoba s dalšími požadavky,,která má ještě blbou náladu. Já bych prostě nedokázala nepřijmout tu zodpovědnost v podobě dítěte. I když v tomhle životě bych zpátky nic nedostala. Pokud by to bylo hodně zlé. snesla bych adopci než potrat. S pokud jde o věci, sama rozdávám celou výbavu po dětech. Už to nechci ani vidět.

@alianan @kamino @veroniquecz A CO TEDA NÁHRADNÍ MATEŘSTVÍ? To přece funguje přesně na tomhle principu milé dámy, jsem zvědavá, co mi na to odpovíte.

@rosalindamelinda to přece nejde srovnávat. Tam žena do těhotenství jde od začátku s tím, ze po porodu jde dítě k jiným lidem. Kdežto tady se řeší neplanovane ttěhotenstv.

@elis16 ale houby, právěže tohle jde krásně srovnávat... tato paní je taky na začátku těhotenství, které nechtěla/neplánovala, nemá partnera/manžela-nemá pro to dítě otce a nedokáže ho finančně zabezpečit - všechny faktory ukazují na to, že si ho nemůže nechat... ale asi jako jedinou mě tady napadla adopce místo potratu a proto jsem to hned napsala, když o tom na začátku popřemýšlí a rozhodne se pro to, tak k dítěti nemusí přilnout a zvládne se ho vzdát. Bude to z rozumných důvodů a bude to pro všechny nejlepší řešení.

@rosalindamelinda nevím já tam rozdíl vidím 😕 každopádně situace autory diskuze není jednoduchá a přeji ji ať se rozdodne, tak jak uzná za vhodné.

@rosalindamelinda vždyť to není ani dítě, vzpamatuj se sama - proto se potrat provádí v časné fazi🤦‍♀️.

@rosalindamelinda Do náhradního mateřství už od začátku ví, že to dítě není její, že je jen inkubátor a ať jako důvody uvádí cokoli, primárně jí jde o peníze, nedělá to ze samaritánství. Navíc je jen hodně málo žen, které mají povahu na to, být náhradní matka.
Chápu, že pro bezdětné páry, je surogátní matka požehnání a jí nejsem proti náhradnímu mateřství, ale žen, které odevzdají dítě, co nosily devět měsíců pod srdcem je hodně málo.

U zakladatelky je těhotenství v začátku, je v období kdy mnoho těhotenství končí přirozeným potratem, neví, jestli by z té čárky vůbec dítě bylo, je to jen takový "příslib" miminka. Zatím k adoptivním rodičům by odevzdala hotové dítě. To je velký rozdíl.

@rosalindamelinda je to něco úplně jiného. Surogatni mateřství je o tom, že ženy to plánuje dopředu, psychicky to má zpracované, a hlavně se nejedná geneticky o její dítě.

@rosalindamelinda přesně jak píší predemnou. Na náhradním mateřství se případně rodina domluvi, ve valné většině je z finančních důvodu, kdy se lepe přijme to, že žena je jen inkubátor. Případně donosit dítě v rámci rodiny. Ale je to po předchozí domluvě a zhodnocení, že na to mají psychicky. A i tak to není vždy na 100%. Tady je situace úplně jina

Potrat, jednoznačně
- proč přivézt na svět další nešťastné dítě, dalších nezodpovědných jedinců

@rosalindamelinda ne, to opravdu srovnat nejde. Náhradní matka nosí geneticky cizí dítě, od začátku má srovnané, že není její a po porodu ho odevzdá. To s neplanovaným těhotenstvím fakt srovnat nelze.