• Přihlas se
  • Registrace nového člena
  • Získej PLUSPRO
  • Doporučujeme:  Beremese.cz Modrastrecha.cz
  • Přihlas se
  • Registrace nového člena
  • Získej PLUSPRO

V těhotenství vymizela moje láska k domácím mazlíčkům

15. března 2017 
ahojky, před těhu jsem byla milovnicí mých dvou králičích holčiček Esterky a Mínky. Hlavně Esterka pohybující se volně po bytě a chodící za námi jako pejsek byla naší oblíbenkyní. Ráda jsem jí muchala v posteli, nosila jí dobroty a sledovala zda jí není špatně. Chodili jsme k veterináři na pravidelné očkování, dělala jsem králičkám jejich alba na chovatelském webu a radila se s jinými chovateli a nebo dávala rady těm méně zkušeným. Esterku jsem dokonce nechala za 3 000,- kastrovat abych předešla rakovině dělohy.
Co jsem v těhu tak mě Esterka začíná štvát. Z postele jí vyhazuju, štve mě když si řekne o hlazení a nebo když za mnou furt chodí. Starám se o ně s nechutí, nesnáším když mě budí abych jí dala jídlo. Už je nefotím ani jim nevyhledávám, žádné dobrůtky protože za ně nechci zbytečně utrácet peníze potřebné pro miminko. Je mi jich trochu líto protože vím že si to nezaslouží, ale mě prostě připadá že tomu očekávanému miminku zabírají prostor. Esterka se tu chová jako pán a bojím se aby nebyla zlá na miminko a už dopředu jí za to nenávidím i když totak nemusí být. Manžel si toho všiml jak k nim sem teď hrubá (samotný je mi trochu do pláče když nemilostrdně shodím ušatou z postele a ona vykuleně kouká a manžel jí jde hýčkat a uklidňovat) a jak už se o ně moc nestarám a ví z čeho to pramení, myslím že to i chápe. Snad se to zlepší až uvidím že Esterka miminku nic nedělá a že se maličkému třeba líbí.
Je tu ještě někdo kde začíná nesnášet své mazlíčky a připadat mu že mu překážejí????
11. pro 2013 v 19:35  • Odpověz  •  To se mi líbí
No dost smutne :frowning2: Nemam k tomu viac co povedat... my mame psicka a je uzasne, ako ho to miminko vnima uz od narodenia... viem, ze z nich budu ti naj kamosi. A v zivote by som toho psika neprestala mat rada kvoli tomu, ze teraz mame dietatko. Podla mna s tebou hraju hormony, ale skus sa spamatat. Zvierata nie su hracky bez citu. Nemas dovod sa tak chovat.
11. pro 2013 v 19:49  • Odpověz  •  To se mi líbí (24)
Pane Bože! Tohle není normální. Značně mi to připomíná přístup holek kolem mne. Před těhu pes jak děcko a při těhu najednou bitý, nenáviděný, smutný, zničený pes, který se jen plouží jak bez života a pláče, protože neví, co provedl, že ho najednou nemilují. Nakonec psy daly pryč. Jedna ho nechala utratit, druhá se vykecala na alergii u děcka. Zaprvé nechápu jak by králík mohl ublížit miminu (co je to za kravinu?), za druhé jsi si je pořídila, věděla jsi že jsou to zvířata, která žijí dost dlouho a že je tedy budeš mít i při děcku a teď je odstrkuješ a chováš se k nim, jakoby to byla věc bez citu. To je velmi smutné a na hormony bych to fakt nesváděla. Znám fůru holek co měly zvířata před, v těhu, i s děckem a nikdy je nepřestaly milovat a dýchaly by pro ně a za ně stejně jako za dítě. Tohle je v tobě, tak se nad sebou zamysli.
11. pro 2013 v 19:58  • Odpověz  •  To se mi líbí (27)
@partyzanka91 Myslím se, že po porodu (nebo už i v těhotenství) začne hodně maminek své domácí mazlíčky trochu zanedbávat... ono to občas po porodu ani jinak nejde, protože ze začátku je to prostě náročné a člověk už nemá tolik času, který by mohl věnovat zvířátkům.... časem se to po porodu zlepší, až se to všechno usadí... my máme pejska a snažíme se jí věnovat, jak to jde, ale ať se člověk snaží jakkoliv, tak má míň času, než předtím... jestli budeme mít někdy další dítě, tak se bude muset dělit o pozornost pes a dvě děti- takže to bude ještě horší..to je logické, den není nafukovací... a vyhazování z postele- to je těžké... my jsme předem počítali s tím, že budeme chtít děti, takže jsme jí do ložnice a pokojíčku nikdy vůbec nepouštěli, abychom předešli tomu, že by pak musela něčemu odvykat... když už ti mají navyklé, blbě pochopí, proč najednou nesmí, ale na druhou stranu to není nepochopitelné... já mám zvířátka moc ráda, soucítím s nima atd., ale jsem především matka... jestli tak nějak cítíš, že už je v posteli nechceš, rozhodně tě za to neodsuzuju...
Být tebou, tak bych si teda určila "nová pravidla", nějaký jiný režim (do postele je třeba nepouštěla..snažila se omezit, aby za mnou pořád Esterka chodila- a jestli říkáš, že se chová "jako pán", tak toho bych se asi taky trochu bála, jak by to bylo s žárlivostí a jejím chováním po příchodu miminka..), ale určitě bych si každý den našla několikrát chvilku, abych jim dala najevo, že je mám pořád ráda (i když to tak třeba teď necítíš..)... sem tam koupila i nějakou tu dobrůtku.... snažila bych se vědomě, aby nebyla zvířátka nešťastná... :slight_smile:
11. pro 2013 ve 20:05  • Odpověz  •  To se mi líbí (3)
@partyzanka91 Přijdeš mi jako nezralé děcko, které omrzela živá hračka.Teď už zbývá jen doufat, že tě dítě také za pár měsíců neomrzí.Zní to tvrdě, ale tak to cítím.Pokud bude mít k miminu zlý vztah tak se obávám, že velkou část viny poneseš ty.Není možné si k sobě jakoukoliv živou bytost, navíc na tobě zcela závislou, připoutat a pak ji odkopnout.
Irituje mě povyšování zvířat na děti u bezdětných párů apod., ale i absolutní nezájem ze strany majitelů v momentě, kdy přijde do rodiny dítě.
11. pro 2013 ve 20:06  • Odpověz  •  To se mi líbí (24)
@uztotakbude proč by králík nemohl ublížit dítěti? Pokud králík chodí doma jako pán, myslí si, že mu to tam patří, také byhc se bála... dítě se bude časem šveholit po celém bytě, stejně jako králík, který má drápy, zuby... a hlavně i city (jako žárlivost...)... nemyslím, že je hned nutné autorku zprávy takhle napadat... už tím, že to sem píše, je vidět, že se nad tím zamýšlí, že jí to trápí... kdyby byla tak špatná, tak to neřeší a králíky dá pryč.
11. pro 2013 ve 20:09  • Odpověz  •  To se mi líbí (8)
@partyzanka91 zkus se zamyslet nad tim, proc to tak je, co ti konkretne vadi, jestli se nejak zmenilo jejich chovani, jestli tebe stvou jen kralicci, nebo i treba nekteri lidi, jestli jen proste nejsi celkove podrazdenejsi..mozna ze na neco prijdes a podari se ti to prekonat. nebo mozna zkus lecbu sokem, prekonej se a hrej si s nima, venuj se jim, kupuj jim dobroty (neverim, ze kralici dobroty jsou zase az tak drahy, aby neco ubiraly miminku) a treba to prekonas timto zpusobem.

@uztotakbude myslim, ze pouzivas prehnane silna slova. zakladatelka pise, ze se o kralicky vzdycky hezky starala, tak z ni nedelej rovnou nejhorsiho cloveka na svete. kdyby chtela, tak se kraliku rovnou zbavi, uz jen to, ze o tom zalozila vlakno svedci o tom, ze ji to trapi a chce to resit.
11. pro 2013 ve 20:12  • Odpověz  •  To se mi líbí (3)
@partyzanka91 Teda tohle je opravdu smutné.

Nejsem obecně fanoušek Malého prince, ale jeden citát mi utkvěl v paměti: " Jsi odpovědný za to, co k sobě připoutáš".

Mám dvě děti, dva psy. Psi tu byli před dětmi a jsou tu i s nimi. Nikdo nikoho nesežral, i když přiznávám, že menší syn dnes jednoho ze psů kousnul :grinning: Jsou součástí rodiny jako kdokoli jiný, mají své pravidla, ale taky práva. Právo na to, aby se s nima slušně zacházelo a aby byli milovaní tak, jako před dětma, protože jsme si je pořídili na celý jejich život a oni za naše děti nemůžou.

Snažím se věřit, že tě to trápí a proto sem píšeš. Nicméně bych ti doporučovala dát králíky pryč, protože u tebe je žádná růžová budoucnost nečeká. Vadí ti, když jsi těhotná, co budeš dělat, až se malé narodí? Dala bych je někomu, kdo je bude mít rád a bude se k nim hezky chovat. V tvém životě se bojím že už pro ně není a hlavně nebude místo.
11. pro 2013 ve 20:47  • Odpověz  •  To se mi líbí (16)
No, přiznám se, že já chvli po porodu také měla stejné pocity. Malá 2 měsíce nezamhouřila v noci očko a já nevyspaná, nedávala jsem to a mazlíčky bych nejraděj vystěhovala ven. Bylo to hrozný, vážně hrozný. Ale překonali jsme to a fungujeme všichni dobře, ale občas je blázinec. Dítě mám skoro roční, kočku doma, psa doma i králíka ( ten je nejčastěj ve svém velkém příbytku) :wink:
No stále tolik času jako dřív se jim věnovat nemám, ale už to nějak dávám do kupy. Pes chodí pravidelně s náma na procházky s kočárem a číča je domácí. S tou si hrajeme, házím s Anet udičku.
Ale vážně ti rozumím, někdy se to tak přihodit může. V těhotenství mi vůbec nevadili, naopak jsem musela ko konci jen ležet a leželi se mnou :grinning:
11. pro 2013 ve 21:00  • Odpověz  •  To se mi líbí
autor
lubinková: děkuji za podporu, ano opravdu to řeším že mě to trápí, chci zjistit zda jsem jediná koho to postihlo a jak se v takových případech začít chovat. Dora na to možná trochu kápla jsem opravdu tak trochu nevrlá celkově i na některý lidi, mám o mimi starosti a prožívám těhu úzkost (už jsem o tom taky psala) a asi to vše pramení z toho a bohužel to odnášejí ti nejbližší a nejbezradnější. Asi opravdu vyzkouším tu léčbu šokem, čili to hraní a dávání na jevo lásky, třeba se mi to samotné pak zase zalíbí a znovu si k nim najdu cestu

Dora13: díky asi máš pravdu, už jsem to napsala i trochu výše, tu léčbu šokem zkusím.

Zbavovat se jich nehodlám, jen těžko bych našla rodinu která by nechala Esterku volně pobíhat tak jako je tomu u nás, navíc dost zlobí. A také je pravdou že děti vyrůstající v rodinách se zvířaty mají větší odolnost vůči alergiím. Nová pravidla asi příjdou, ale zkusím je prosazovat nějak pozvolna a nenásilně je na to zvykat.
11. pro 2013 ve 21:07  • Odpověz  •  To se mi líbí
@partyzanka91 hele pláčeš dobře, ale na špatným hrobě :wink: . Tady pochopení nečekej, kdo to prožil, prožívá, tak to spíš nepřizná a ostatní se nad tebou budou jen pohoršovat :stuck_out_tongue_closed_eyes: . Zvlášť ty, které třeba ani děti nemají.
Z mého pohledu je to celkem normální reakce, tu lásku, kterou králíci měli, jsi připravená dát svému dítěti. Spíš se asi snaž, mít k nim neutrální přístup a chování, ono se to časem nějak usadí :slight_smile: .
11. pro 2013 ve 21:28  • Odpověz  •  To se mi líbí (3)
@partyzanka91 Ahoj, my máme psa a ještě v prvním těhotenství to bylo moje zlato, ale od té doby, co se syn narodil mi pes spíš vadí, vidím v něm hrozbu pro děti (ne v přímém smyslu, je hodný, ale spíše špína, nákaza apod.) a vůbec k němu nemám vztah. Chápu tě, neděláš to schválně. Kdo to tak nemá, tomu se to lehko odsoudí, ale někoho (něco) mít rád, to si nepřikážeš. Můžeme si přikázat chovat se k nim hezky, ale ne je milovat. Možná smutný, ale je to tak. Chtěla jsem ti to napsat jen abys nemyslela, že jsi sama nebo jsi špatná.
11. pro 2013 ve 21:35  • Odpověz  •  To se mi líbí (5)
@uztotakbude Líp bych to nenapsala!!!!! My jsme si pořídili kocourka cca před rokem, jsem v 7 měsíci a pořád je to můj miláček. Ani by mě nenapadlo ho dát pryč i když je fakt, že mám trošku obavy jak se k němu bude chovat,aby nežárlil atd..,ale to k tomu patří. Lidi se mě ptaj, jestli jsme ho prodali, jako by to byl nějakej parazit. Než si pořídíte zvířátko jakékoli a ještě nemáte mimčo, nejdřiv si to pořádně rozmyslete!!! Oni to totiž nepochopí, když se k nim začnete chovat hnusně!!!
11. pro 2013 ve 21:42  • Odpověz  •  To se mi líbí (5)
@dora13 Nad tímhle, co sem píše se měla zamyslet dřív, než si králiky pořizovala!!
11. pro 2013 ve 21:46  • Odpověz  •  To se mi líbí (2)
@partyzanka91 taky jsem mela problem s nasi feneckou...hrozne ji miluju, pri tehu bez problemu, ale po porodu mi zacala hrozne prekazet...abych to vysvetlila, meli jsme doma cca 1,5 mesice vecne urvane miminko a Nelinka se zacala place bat...takze tedka, pokazde kdyz syn zacne plakat Nelinka se rozklepe a zacne za mnou vsude chodit...a tady zacina to prekazeni...je schopna si lehnout do stredu dveri, takze jsem se o ni jiz nekolikrat malem prerazila se synem v naruci, pac se neuhne, kdyz mam syna v posteli, klidne si lehne mezi nas, proste v tu chvili jak se boji toho place, musi byt u me za kazdou cenu...je mi ji hrozne lito, ale snazim se ji to vzdycky nejakym zpusobem vynahradit a hlavne ji uklidnit...je to muj milacek, synovi by neublizila a byla tu pred nim...
11. pro 2013 ve 22:08  • Odpověz  •  To se mi líbí (3)
@partyzanka91 je mi tě líto, ale i takoví lidé žijí populaci...
11. pro 2013 ve 22:11  • Odpověz  •  To se mi líbí (1)
Mně se mateřstvím taky změnil vztah ke zvířatům. Žádné nemám a předtím jsem milovala psy a teď je furt mám ráda, ale už ne jako dřív .Podle mne za to můžou hormony a zkusila bych se přemoct a trochu ty králíky zase hladit a dávat jim dobrůtky, oni nechápou , co se děje. Asi bych jednala racionálně a snažila se, abych aspoň občas byla zas ta hodná panička. Ale fakt klid, hormony jsou mocný Měněj nejen chuť k jídlu, ale city. To se zpraví:slight_smile:
@uztotakbude Hrůza. Podle mne už je divné, když si někdo pořizuje pejska místo dítěte. Chápu to u starších lidí a třeba u holek co nemůžou otěhotnět(tím nemyslím zakladatelku). Ale ujeté mi to přijde u žen ve věku, kdy by mohly mít dítě a místotoho si koupěj psa, aby se mohly o někoho starat a přitom, aby to nebylo tak náročné jako děcko. Jsou to nezralé holky, pár jich taky znám a působí to šíleně. Jsou to 30letý kozy na dítě si připadaj mladý pesrsonifikujou psa. Například někdo mluví o svých dětech a ony navážou příběhem o svém pejskovi, ve smyslu, že to je vlastně totéž. Já mám psy fakt ráda, ale z tohle se mi nedělá dobře. mě nevadí siná láska ke zvířeti, ale takové to směšování s něčími dětmi. Ve smyslu: Co máš pro Petrušku k Vánocům? Jo kolo jo? Tak to já mám Rexika obojek. (Trochu přeháním, ale ne zas tak moc.)
11. pro 2013 ve 22:16  • Odpověz  •  To se mi líbí
Mám záchvat smíchu, protože jsem si myslela, že jde o vtip :grinning: . To fakt není možné :grinning: .
11. pro 2013 ve 22:31  • Odpověz  •  To se mi líbí
Vtipné to je, ale v tom, že tazatelka přece psala, že se nehodlá králíků zbavovat, stará se o ně automaticky a dobře...jen došlo k jakémusi přirozenému hormonálnímu vlivu a přerozdělení citů a priorit. Snažím se pochopit, že ženy, co nemůžou dlouho otěhotnět si pořídí zvířátko.Jen mi přijde ujeté, že se rozmáhá spíš opačný trend. Hojná část populace má zvířata radši než lidi :grinning: :angry: Kolik žen v těhotenství a po porodu najednou nedokážou milovat vlastního muže..někdy ani ten malý uplakaný uzlíček. Ale většina to nepřizná.
11. pro 2013 ve 22:54  • Odpověz  •  To se mi líbí (2)
To, že je tvojí citovou prioritou teď dítě, chápu, ale nedokážu pochopit dřívější přístup ke zvířatům. Já je mám moc ráda, ale patří prostě do přírody nebo na zahradu, ne do postele a oblečků, to podle mě popírá jejich přirozenost. Myslím, že jsi prozřela tímto směrem.
11. pro 2013 ve 23:13  • Odpověz  •  To se mi líbí
Mame fenku Annie, jsou ji 2roky a hned po prichodu z porodnice jsem mela divny pocity(ne teda az tak jako ty), ale nejak se to srovnalo a naopak se snazim ji zvykat na Eminku,lezime treba v posteli a dovolim Annie lehnout si za nama a ona naoplatku pri prochajde hlida kocarek a na kolemjdouci se tvari jak vrah:grinning: ale myslim ze je ( do urcite miry) normalni zmena chovani a pocitu k mazlickovi, kdo rika ze ne tak keca!
11. pro 2013 ve 23:18  • Odpověz  •  To se mi líbí (1)
@partyzanka91 ahoj, já mám psa a kočku a pár měsíců po porodu bylo upřímně krutých. Psa jsme kupovali s tím, že bude na zahradě, což ale tenkrát bohužel nebylo možné, takže byl s námi doma. Na pláč reagoval štěkáním a vůbec štěkal dost často, takže pak syna i budil, dělal potřebu doma, když jsem ho nešla vyvenčit okamžitě, jak si řekl. Kočka začala mrouskat, jakmile jsem přišla z porodnice a s pár týdenními přestávkami mrouskala asi čtyři měsíce v kuse, lehala si mi pod nohy, když jsem nesla malého, počůrala snad všechny boty a kouty. Všichni - lidé i zvířata - žili ve stresu a každý to dával najevo po svém. Časem se situace naštěstí uklidnila a jsme opět jedna velká rodina a já jsem za to moc ráda. Ale přiznávám, že byly chvíle, kdy jsem je nenáviděla.

A to co cítíš Ty, je dle mého dané hormony, zřejmě máš dojem, že je miminko ohrožené. I když se budeš přemáhat, zvířata velmi dobře vycítí, jaký k nim máš vztah. Je to těžké :(
11. pro 2013 ve 23:56  • Odpověz  •  To se mi líbí
@slunko1987 kdyby tak slo vsechno naplanovat dopredu, to by pak byl zivot lehci. Kdyz si kraliky porizovala, tak asi netusila, ze ji budou v tehotenstvi vadit, nemyslis?
12. pro 2013 v 05:46  • Odpověz  •  To se mi líbí
@partyzanka91 meli jsme kocoury. Po narození dítěte mi tak vadili, ze jsem jen zoufale čekala az se otepli a budu je moct dat k naším k baráku. Taky jsem milovala psy. Ale ratlik tchyne našeho syna 2x pokousal do obličeje. Ted většinu psu nesnáším, hlavne ta bojová plemena mi vadí. Králíci bývají hodne dominantní. Ale jak kluci rostou zacinam se o tu domácí havěť zas zajímat. Ale když byli miminka, tak mi vsechno vadilo.
12. pro 2013 v 06:12  • Odpověz  •  To se mi líbí (1)
@partyzanka91 To bude hormonama. A snad to po porodu (možná ne hned) přejde... Podle mě jinak není možné, abys najednou přestala úplně milovat domácí miláčky jen kvůli miminku. Je jasné, že nyní miminko bude vždy na prvním místě, ale zvířátka bys zanedbávat kvůli nim určitě neměla. Oni nemůžou za to, že sis pořídila dítě. Teď to dítě tu bude společně s nimi a vy je budete muset naučit spolu sžít
Především bych se snažila, i přes to, že třeba ke králíčkům máš momentálně "chladnejší" vztah (což já moc nechápu, ale nejsem těhotná nemám u toho doma zvířata, tak nevím, jak bych reagovala), chovat stále normálně, pohladit, pomazlit, koupit dobrůtku (tím, že koupíš králíkovi dobroty za pade, opravdu neodebereš nic miminku!!! králíci jsou členové tvojí rodiny stejně, jako bude miminko a nezaslouží si kvůli miminku přehlížení)
12. pro 2013 v 07:24  • Odpověz  •  To se mi líbí
šmarjá to snad není možný.
Nikdy mi můj mazlíček nepřekážel a překážet nebude. Měla by ses přemoct a začít se k ušákům chovat tak jako předtím, jsou to citliví tvorečci a vycítí to. Dle vykulených očí jak píšeš je to jasný. Jsou na tebe fixovaní a závislí, nemůžeš je přece z ničeho nic odkopnout a kašlat na ně jen proto že s tebou mlátí hormony, oni to nechápou.
Věděla jsem že moje milovaný Benžišátko (zakrslý králíček) bude muset z prvního místa na druhé ale nikdy jsme mu to nedávala najevo tak jako ty. V těhotenství za mnou přihopkal na gauč, namáčkl se mi na břicho a chtěl hladit, vydržel u mě klidně i půl hodiny, byl mazlivější než obyvkle. Měla jsme obavy jak malou přijme, protože "pán domu" byl vždy on. PAmatuju že útočil na všechny její věci, oblečení plíny, všechno lividoval, nesměla jsme nikde nic nechat, začal likvidovat i nábytek. Proč? Chtěl pozornost jakou měl předtím. Když už na sebe narazili tak jí rval za zavinovačku ale nikdy jí neublížil, takže toho se neboj, králík dítěti ublížit nemůže. Spíš obráceně, jak malá rostla samozřejmě si ho všimla a šla po něm, Benji si ale nenchá nic líbit, ožene se a je klid. A teď je to správná dvojka, naučily jsme jí že na něj musí pomalu, dělat mu malá a vychází spolu parádně.

TAkže pokus se trochu ovládnout a chovej se k nim tak jako předtím :slight_smile:
12. pro 2013 ve 12:14  • Odpověz  •  To se mi líbí (3)
@pincola Já ti to neberu. Je to tvůj názor. Pro mne je náš pes naše dítě. A hotovo. Až bude prcek, bude Ben velký brácha. Ovšem nevnucuji to nikomu.
12. pro 2013 v 17:38  • Odpověz  •  To se mi líbí
@dana3262 Bojová plemena? To jsou která prosím pěkně? A Vašeho syna pokousal ratlík a Vy nenávidíte bojová plemena? To spolu souvisí jak?
12. pro 2013 v 17:41  • Odpověz  •  To se mi líbí (8)
@dana3262
naprosto souhlasím s @uztotakbude, že jeden nevychovanej ratlík hází špínu na všechny psi... Hele a co jsou ta bojová plemena, pouč mě... Strach a odmítání není cesta... tímhle svoje dítě vychováš ke strachu ze psů... není lepší si osvojit metody jak se ke psům či zvířatům obecně chovat? Jestli pokousal ratl, víš příčinu? Každá mince má 2 strany... Pes může být majetnický, nemá rád pištění dětí, nebo ho dítě píchlo třeba do oka nebo se mohlo stát dalších 1000 příčin....

Je to každého věc, ale mě, a nejspíš většinu majitelů psů a především větších psů, uráží chování jako je tvoje...
neznám nic horšího, než výkon hodný národního divadla, když nás lidi potkávají na ulici... a to má moje hafina jen 33 kg a nepovažuju jí za velkého psa....

To máš jako u lidí, někteří jsou hodní, jiní zlí, mrzutí. ALE co nás dělí od zvířat je MOZEK. Tak ho lidi prosím používejte...
Nemůžeš odsuzovat všechny...

ale k tématu
@partyzanka91 za to můžou určo hormony, já tedy u sebe nic takového nepozorovala, asi to chce čas. Ušandy opravdu nechápou, proč se tak chováš, ale jistě cití, že jsi těhu. Zkus se přemoci a "omezuj" jejich práva postupně. Králík je velice inteligentní a věřím, že to půjde. Držím palce..
Jeden čas jsem měla kočku, psa a 3 králíčky a 2 akvárka s želvama a rybama... Ušandy už jsou bohužel mrtvé, ale i tak si myslím, že mám zvířat víc než dost.. do bytu...
12. pro 2013 v 18:05  • Odpověz  •  To se mi líbí (11)
@uztotakbude
@mina_ třeba pitbul, staford, rotvajler apod. Nikoho poučovat nebudu. Jen asi tu hereckou etudu delam taky na ulici když clovek nechá psa volně běhat kolem deti nebo ho nechá ocichavat kocarek. To bych ho nakopla teda..nejdriv psa pak pana. Snazim se, aby synové neměli špatný vztah ke psům, ale aby byli obezřetní. Ale to je do jiné diskuze a nechci se tu tim obhajovat. Strach ze psu nemam, jen me serou hlavne ve městě. V parku běhají, vsude jsou akorát hovna a pochcany zdi..
Proč ho pokousal je mi celkem putna. To pes udělat proste nesmí. A bojová plemena mi vadi protoze ty když uz se zakousnout, tak nepustí.. naštěstí to ze me asi citi a vyhýbají se mi obloukem :slight_smile: .
12. pro 2013 v 19:23  • Odpověz  •  To se mi líbí (3)
@dana3262 Ach jo, tohle radši nebudu komentovat, to by byla hádka jako hrom. Už jsem se smířila s tím, že někteří lidé si prostě nedají a nedají říct.
12. pro 2013 v 19:37  • Odpověz  •  To se mi líbí (8)
Tvůj příspěvek