Oznámení druhého těhotenství rodičům, reagovali mlčením
Ahoj, měla jste to některá? Oznámili jste rodičům, že čekáte po roce a dvou měsících další miminko a oni na to zareagovali mlčením? Žádné slovo, žádný úsměv a pak....jakoby nic a mluvilo se dál jakoby se nechumelilo až mi to bylo trapný...pak po půl dnu otázka, zda je to jistý a jestli jsem byla u doktora. Takové otázky neměli ani když jsem byla poprvé těhotná....připadám si jako bych něco špatného provedla. Takovou reakci jsem vůbec nečekala a dost me to teda vzalo.
Tak mlčení je snad ještě dobrý, u nás tchýně u tretiho, že jsme prdli, a že nemáme rozum.
No je možné, že si je šokovala🙂
A jak to zvládáte s jedním? Nehlídají ho třeba pořád nebo tak, že by měli pocit, že jsou moc využívaní a zaskočila je ta vidina dvojnásobné pomoci?
Nebo si můžou říkat, že nemáte finance nebo místo, že by to byl nerozum?
@u1230 Měla jsem to podobně, ale při oznámení prvního těhotenství... Cos čekala? Obrovskou vlnu pozitivních emocí? Gratulace? Nadšení? Každý tvou situaci nemusí vnímat stejně, jako ty, na tom není nic špatného. Vůbec to neznamená, že za vnouče nebudou rádi, třeba to chce jen čas. Pořád lepší, než předstírání nějaké falešné radosti, když si třeba myslí něco jinýho.
@dc2015 Ja jsem ze 7 sourozencu, takze mamina uplne v pohode a navic je ode me 600 km. Mam tady jen tatku. Jsem zvykla na kluky a ucim je samostatnosti. Život se skorodvojčaty není lehký, ale ani těžký. Musí se najít zlatá střední cesta. Čím víc dětí mám, tím víc bojuji s krizovými situacemi, kdy zrovna všechny něco potřebují a já se jim nemůžu podřídit (míchám oběd, jsem ponořená v dřezu s nádobím apod). Pro takové případy mám po celém bytě hračky a kameru abych viděla co dělají tam kde zrovna nejsem. Více dětí se samozřejmě dotkne i chodu domácnosti. Jestli jsem se s více dětmi něco naučila, tak věci neodkládat. Já vím, že se říká, že s dětmi člověk nemá prožívat nepořádek a že když něco neudělá, tak se to nepos... Na druhou stranu, čím víc věcí s dvěma dětma odkládám, tím hůř se k tomu potom vrací, protože ten čas prostě není. Naučila jsem se, že když jsou děti v klidu a mám čas, snažím se přemoct lenost a udělat většinou věci hned (jinak ubrousky na zadek utřou dětské 💩 i rozlitou polívku). Klukům nechci šidit jídelníček, ale ne každý den mám čas vyvařovat, tak vařím na dva dny. A jak vypadá náš denní režim?
V 7:00 vstane Domča, zachvíli po něm Samík. Oboum udělám lahvičku ( aby semnou nebojovali u převlekání) přebalim, zapudruju, převléknu. Připravim snídani. Pak se dám do kupy já, poklidim, uvařim a jde se většinou ven. Povím vám, že obléci dvě děti, zabalit je a obléct sebe je psycho. Kolikrát jsem zpocená až na prdeli a když už tahám po schodech kočárek a vidím tam čekat už 10 min kamarádku , tak to už mi stejká i pracně namalovaná "Šárinka" po ksichtě. Když přijdeme po 3h domů, najíme se, pohrajem si a pomazlíme, kolem 6-7 dám děti koupat, načešu pankáčky, obléknu do pyžámek a hají belí..
Byla to naše volba a já si budu stát za tím, že to není tak těžký jak si každý myslí. Oproti dvojčatům to má jen jednu nevýhodu, že ty skorodvojčata chtějí a vyžadují každý jinou péči a potřeby i přístup.
Co s toho plyne? Že i když jsem kolikrát na seskok z mostu, tak důležitý je se s toho nepos..t!
Každá z nás to má jinak těžký a je jedno kolik dětí máme! 🙏🏻🤷🏼♀️✌🏻
My budeme mit temer presne po roce a pul druhe mimi a nikdo se oproti prvnimu moc nezajima, obcas moje mamka, jinak spis otazky typu: To jste planovali? Jste necekali ze to bude tak rychle, co? No trapny..My chteli deti dve a kdy budou za sebou jsme neresili..Takze: vsude stejny..
@verinikki prave, ze nasi hlidali za celou dobu jen jednou asi dve hodiny. Penez mame taky akorat, ne moc, ale ani nemusime pocitat do dalsi vyplaty. Bydlime v novostavbe, ve ktere mame prave dva pokoje pro děti...no to, ze to bude zahul vím, ale oni asi hlidat nebudou. Neverim tomu. Manzelova maminka pohlida, ale to ji zadam jen, kdyz opravdu nekam musim, k lekari, na urad a ta mi vtdy vyhovi...doufam, ze to bude zase dobry. Dnes se nasi se mnou bavi normalne jako by nic...tak jsem zvedava, kdy se to v mame zlomi a taky se na neco zeptá..
@mamina1995 Noooooooo.... u nás budou kluci o necelé 3 roky, ale do školky půjde starší určitě až po čase, buď po půl roce od narození staršího, nebo po roce... Takže myslím, že mě čeká něco obdobného 🙂 Nicméně dobrovolně bych do dětí těsně po sobě nešla ze zdravotních důvodů. Cítila jsem, že se mi srovnávalo tělo tak rok a půl po porodu. Ale samozřejmě když dítě přijde nečekaně, je to dar 🙂 A taky je mi jasný, že to má každá žena jinak, já imunitu neměla nikdy nic moc...
...u nás to bylo stejné. Nebo možná spíš víc negativní. Vsichni byli v soku a nepredstirali nic. Spoustu hloupych a trapnych otazek, dokonce i vycitek a pak mlceni...jako by mi bylo deset let. A to cekam take druhe a po ctyrech letech. O dceru se starame samostatne, dluhy nemame....Citila jsem se, jako bych udelala neco hodně spatneho...Obrecela jsem to. Muz na vsechny nastvany. Po par mesicich se to srovnalo a zacali se vsichni tesit... Prijde mi, ze se dnes hledi hodne na to, aby sel clovek brzo do prace, vydelaval velke penize, cestovalo se...a kdyz vam staci byt proste s detmi a muzem a mit se fajn tak nejak po svem, okoli na vas kouka jako na exoty....
@u1230 no tak jesi skoro 2 roky, tak ještě dejme tomu. na můj vkus pořád brzo, ale celkem ok. já myslela, že budou tak rok a 5 měsíců od sebe...
ale sprostě jsem si projela profily těch mamin, co tam psaly svoje taky supr reakce rodičů a tam byly rozestupy věkový i normální..nechápu, jak může bejt někdo překvapenej, že chce jeho dítě po 3 letech další dítě...? :D se třetím už to zase chápu o něco víc. někdo má pocit, že tři děti jsou dneska opravdu luxus, kterej si může dovolit jen hrstka lidí. ale tak jako tak, souděj vždycky podle sebe, stejně jako já jsem ti napsala, že bych byla v šoku trochu taky, protože by mi přišlo jako sebevražda mít děti rok a půl od sebe:D ale kdybyste to tak chtěil, prostě vaše věc🙂
jinak gratuluju.
@u1230 máme čtyři děti s časovým odstupem cca 13 - 16 měsíců od sebe. Při třetím i čtvrtém mě celá rodina posílala na potrat, dokonce mi při čtvrtém kvůli tomu i obden volali. Styky jsme nepřerušili, protože babičku mají děti moc rády. Ale vztahy mezi mnou a babičkou už nejsou jako bývaly a to vím, že má vnoučata moc ráda.
@pavlina26 tyjo tyhle reakce teda vůbec nechápu...a co si jako mysleli? že zůstanete s jedním dítětem? nebo jako já nevim, co to je za věc, že se příbuzný divěj...
@pavlina26 úplně ve vsem s tebou souhlasim.ja jse si vzdy přála mit manzela,ktery me miluje a citit to, domecek a deti, pak, ze budu moci v klidu umrit. 😉 prostě muj sen je mit deti. Prace neni u me v zadnem pripade na prvni miste. A kdyz uz prace, tak takova, ktera me aspon trochu bavi a hlavne mit dobreho sefa. K cemu by byl zivot s penezi, ale bez lasky a deti.
@normalnimatka taky jsme nechapali....muz byl z toho prekvapen, ja nejdřív nastvana, potom litostiva... Museli jsme si spolu porad opakovat, ze my dva jsme ale stastni a mame radost...spis nas to zklamalo. Od te doby si o to víc cenime jeden druheho a vime, ze se musime spolehat predevsim na sebe navzajem a dalsi rodinu brat s rezervou...
Máme holky už velké, letos jim bude 17 a 12 let, a protože nám přišlo, že nám strašně rychle vyrostly, a že během několika málo let bychom mohli zůstat sami, loni v březnu jsme se rozhodli, že zkusíme ještě jednoho drobka, pro potěšení "na stará kolena". Povedlo se hned v dubnu, bohužel jsem v 10. tt potratila...když jsme to ale tchýni oznámili, asi v 7. tt (byla rodinná oslava a já nemohla pít, tak jsme s tím museli ven - a hlavně muž se tím chlubil, kde mohl 🙂 ), to jsme si vyslechli - jak jsme si to mohli dovolit, v našem věku (hlavně tedy šlo o jejího synáčka), všude roztrubovala, jak je naštvaná a nemluvila s námi několik týdnů - až do doby, co jí muž řekl, že jsme o miminko přišli. Na to nám řekla, jak jí to mrzí...skoro s úsměvem ☹
Po tom potratu jsme se začali snažit o to víc. Musím tedy uznat, že chlapa sebral snad víc, než mě, moc si přál, aby to vyšlo...povedlo se až po sedmi měsících, letos v lednu. Teď jsem 12+4 (dle screeningu 13+2), zítra se jim to chystáme oznámit. Už musíme - jednak už to břicho neschovám, a jednak pracuji v knihovně, kde to všechny kolegyně ví, protože jsem od začátku na rizikovém, takže by stačilo, aby se tam za mnou stavila - a i když se chová jak se chová, nechceme, aby se to dověděla od cizích. Třeba moje mamka to ví od začátku, taky byla loni překvapená, že jsme do toho šli, ale přála nám to, řekla nám, že jsme blázni, ale když to tak chceme, je to naše věc - ale na další vnouče se těšila a ten potrat jí sebral, takže jí bylo jasné, že to ještě zkusíme. Pořád si myslí, že jsme blázni, v našem věku, ale už teď se těší a je ráda, že jsem konečně zase v pohodě.
Proto jsem zvědavá, jak to bude zítra - loni tchýně šílela z jednoho, až jí zítra řekneme, že čekáme dvojčata, asi jí trefí šlak 😂
Tak vůbec žádná nebo vysloveně negativní reakce je fakt divná a zamrzí, ale dost z vás mi přijde, že to dost přehání a dělá z komára velblouda. Našich reakce na první (!) dítě: táta ledabyle "prima", máma "já si to myslela", což bylo vše. Tchýně se mě zeptala "tak co, už seš těhotná?" a když jsem přitakala, neřekla nic. Vůbec by mě nenapadlo to jakkoliv řešit, věděla jsem, že se na vnouče těší, a to mi jako měli skákat kolem krku, gratulovat (k čemu, jako?), nebo se vyptávat na pocity, blabla? Mně naopak vyhovovalo, že kolem toho není tyjátr, vždyť opravdu o nic nejde - to je samozřejmě trochu jiné, pokud se třeba o dítě roky neúspěšně snaží, nebo byly potraty, atd. No a když je malý rozdíl, tak reakce "a to je fakt plánovaný?" mi přijde úplně přirozená a normální. Možná bych trošku ubrala na tom jemnocitu.
@barumat jojo, mně to taky přijde normální ta reakce, jesi to bylo plánovaný:D nevim, jestli bych se zeptala hnedka. někdy asi jo, ale spíš třeba s odstupem času. třeba když jsme se dověděli o dost brzo po sobě jdoucím těhotenství švagrový, zeptali jsme se tchýně, jestli to bylo plánovaný a ona řekla, že ne a taky z toho byli vykulený:D a koneckonců všichni, ale prostě co, pogratulovat je stejně nějak jako slušný a nevim...prostě normální. mlčet zarytě a blbě koukat mi přijde teda jako dost divný:D
když si vzpomínám, jaký reakce byly u nás, no myslim, že tchýně jako taky vlastně nevykřikli něco jako že to je skvělý a gratulujou nebo podobně, ale jako spíš mlčeli a ani se na nic moc neptali. ale to mi nevadilo tak, jako reakce oný švagrový, která přišla chvíli poté, nějak to tam padlo, synovec se na to asi nějak ptal, a ona si povzdychla a řekla "jéééžiši... no víš honzíku, v rodině bude zase další mimino..." ale ten tón a mimika!!! :D no nic no. spíš jsme byli vykulený z oznámení svatby. na to blbě koukali a vůbec nic neřekli..:D a nějak ta atmofséra byla celá divná, že jsme z toho byli takový trochu překvapený. (svatba se opravdu dala čekat po x letech:D)
tak jako tak, snažila bych se to nebrat si osobně. reakce typu "cože? běž na potrat" apod, to už bych asi pátrala, co má daná osoba se mnou za problém a snažila se to vykomunikovat. možná i jen to "cože, to si děláte prdel?" - pokud to není těhotenství po roce od předchozího:D zeptala bych se, proč bych si měla srandu dělat, jesi je snad něco v nepořádku.
@mamina1995 sou rozkosni, hned bych brala takove fesaky🙂❤
@u1230 chapu ze to zamrzi, ale fakt si nenechej kazit radost, a uzivej si tehu, drzim palce at jste zdravi,mrzi me ze ti mamka nehlida atd, ale urcite mimcu date spoustu lasky i za babicku❤
@normalnimatka Přesně i reakce "to si děláte prdel!" mi přijde za určitých okolností normální. Za jiných už ne.
Mame deti 20mesicu od sebe a reakce tchyne byla treti uz doufam neplanujete 🙄 A just snad bude 😂 Jinak je to uzasne a nemenila bych. A to mame hlidani spis vyjimecne.
Taky mám dilema jak to řeknu...s mámou jsem se víc jak 1,5r neviděla a nejsem s ni v kontaktu, ale zase ji nechci dělat hnusarny (ackoliv ona mě je delala cely život a proto už se s ni nebavím)přemýšlím, ze ji to řeknu na narozeniny, to budu v 2,5 mesici
@normalnimatka tak mě to přijde třeba ideální rozestup. . Jsem v podobné situaci a všichni mají radost. .
@pandabox my to právě takhle planovali, chtěli jsme mít děti od sebe dva, dva a pul roku. Jsme idoma rádi,že se nam to povedlo napoprvé. Tak me prave, ta reakce rodičů dost uzemnila.A ještě vic mě dostává, jak se mama rozpliva, kdyz se ted dozvedela, ze jedna známá bude babickou. Ze jeji obě dcery cekaji miminko. A mě na to nerekne nic. Jsem na mamu nastvana, normálně s ni mluvim, ale o tehotenstvi ji radeji nic nerikam.
@u1230 myslím si, že jsi teď přecitlivělá a bereš si to příliš osobně. Jasně, že tě to štve, o tom žádná. Čím více se v tom budeš pitvat, tím více tě to bude štvát.
Každý to má nastavené jinak. Dítě čekáte vy s manželem a ne vaši rodiče. Podstatné je, že vy jste šťastní, spokojení a na další dítě se těšíte.
U nás naši asi byli rádi (předpokládám). Tchánovci nechápali, proč máme tak brzo další dítě (mezi holkami je 17 měsíců) a pak podle nich, my nemáme děti, my máme "jen dvě holky".
@u1230 Hele moje mamina nedockave basni o vnouceni a uhani me od mejch osmnactin (ja nemam sourozence a ani v blizky rodine zadny deti nejsou)...a kdyz jsem ji teda po deviti letech (co me s tim otravuje :D), oznamila, ze jsem tehotna, tak se zmohla jen na "A to jste si nemohli davat pozor?" 😂😂😂
@u1230 Já si také myslím, že je překvapil ten malý věkový rozestup. Ale pokud jsou ty vztahy takové divné, jak píšeš v dalším příspěvku - asi by mne to bohužel ani moc nepřekvapilo ☹ Mrzelo určitě.......Moc gratuluju ke skřítečkovi v bříšku 🙂 my máme děti 22 měsíců od sebe a je to paráda!
tak si tak říkám, co se asi honí hlavou takovýmu člověkoj, kterej úplně v pohodě vloží nahou fotku svejch dětí na takovouhle sociální síť.....😔
@u1230 podobna reakce byla u nas a to cekame spolu prvni a ze se snazime vsichni vedeli 👍to same se svatbou ....proste nic ..bez reakce ... 😁