icon

Pohled na porod. Byl skutečný porod hodně daleko od představ?

avatar
klokanka31
29. kvě 2021

Napadlo mě téma na zamyšlení.
Každá dokud je bezdětná, tak má asi určité představy o porodu, obzvláště když ještě široké okolí přidává svoje vlastní zážitky z porodu (většinou co nejstrašidelnější). Pak ale sama porodí a udělá si na porod svůj úsudek. Jak to bylo u vás? Byl skutečný porod hodně daleko od představ? Byl horší, nebo lepší?
Třeba já z porodu měla díky okolí šílenou fóbii, jak se někde objevil článek na toto téma, nebo v tv ukázky na Malé lásky, bylo mi zle, a snažila jsem se to naprosto ignorovat. Ale když jsem zažila svůj vlastní porod, bylo to úplně mimo moje představy, moc ráda na to vzpomínám, a dokonce mě toto téma začalo moc bavit. Jak to máte vy? 🙂

Strana
z2
avatar
zrzinda
29. kvě 2021

Já měla nafouknutou hlavu od “kecu,” jaká je to hrůza. A uprimne pro mě bylo fakt daleko horší, když mě manžel prohanel ve Slovinsku po horách 😅 A to sem rodila 23 hodin, takže úplná sranda to taky nebyla. V moment tlaceni jsem si rikala, ze fakt nechápu, když do toho jde někdo dobrovolně víckrát, ale hned druhej den jsem rikala manželovi, ze určitě ještě druhy dite chci. Je to klišé, ale ta bolest za tu neuvěřitelnou lásku stojí ❤️

avatar
vikinkav
29. kvě 2021

Ja jsem rodila z kamaradek temer prvni, takze zadne historky jsem z orvni ruky neslysela, maximalne jak moji mame praskla voda ale nic hrozneho. A tak nejak jsem verila, ze to bude v pohode, rada se trochu odlisuju, tak jsem si rikala ze ja to zvladnu v pohode - a ono jo 😄 bylo to rychly, jisteze to bolelo jak prase, ale nic co bych neprezila 😊 a zazitek no nevim jestli uzasnej, parkrat za zivot urcite staci, ale nic hruzostrasneho nebo desiveho se nedelo. Takze u me dobry 👍

avatar
emillyhk
29. kvě 2021

@klokanka31 Já měla před porodem přístup "nechám tomu volný průběh, moje tělo bude vědět, co má dělat"... Něco jsem si načetla, něco vyprávěly ženské kolem mě. Ale tak nějak jsem to neřešila. Že by to měl být super zážitek jsem si iluze nedělala. A ano, bolelo to i přes kapačku s oblbováky, ale myslím si, že to bylo hodně i tím, že porod vyvolávali. S tím jsem tak nějak počítala. Na co jsem ale nebyla připravená, byla ta bezmoc... S porodní asistentkou jsme si asi nějak nesedly, manžel dostal vynadáno, proč tam leze, když na to nemá nervy (stresem mu klesla glykemie a potřeboval se najíst, aby mi mohl být dalších několik hodin oporou), když jsem cítila, že jde ven hlavička, tak jsme se nemohli dozvonit na PA a pro doktorku manžel běžel, po porodu jsem byla tak vyčerpaná, že jsem malého neudržela, proto jsme požádali, aby ho převzali do péče po necelých dvou hodinách (to už jsem pro ně byla největší vyvrhel), mě nikdo nepomohl vstát a ještě jsem dostala vynadáno, že mi to trvá a musí pode mnou uklidit... Na šestinedělí už byla péče diametrálně odlišná, ale tyhle zážitky si v sobě ponesu chtě nechtě dlouho... Další dva měsíce jsem se léčila s komplikacemi a sotva se zvládla postarat o malého. Čeká mě plastika hráze. Takže asi tak... Myslím, že porod je naprosto nepřenosný zážitek a i kdyby byly dva porody stejné, budeme je každá prožívat jinak...

avatar
katule1990
29. kvě 2021

@emillyhk To je naprosto přesný. Nejhorší je ta bezmoc. Bolest člověk zapomene, ale tu bezmoc prostě ne. Já jsem při císaři ve spínálu slyšela všechny komplikace, nevěděla, co se je synem, jestli je v pořádku a jen hodinu ležela na sále, nemohla se hnout, a čekala, až bude po všem. Pak bezmoc, kdy mi 12 hodin nepřivezli dítě na kojení, přestože to slíbili, a člověk se nemůže zvednout a jít za ním. Strašlivý pocit. Vstát mi po císaři taky nepomohli a ještě se sestra tvářila neuvěřitelně vytočeně, že jsem do tý sprchy snad nedoběhla, že nemá čas.

avatar
klokanka31
autor
29. kvě 2021

@95newmommy2020 Tak to mě mrzí žes všechno měla úplně jinak a špatně 😞

avatar
klokanka31
autor
29. kvě 2021

@katule1990 Tak ještě štěstí že to nakonec dobře dopadlo 🍀

avatar
klokanka31
autor
29. kvě 2021

@crejzy To si přesně taky říkám, že jsem prolomila to rodové prokletí o příšerných a těžkých porodech. A jednou svojí dceru nebudu muset strašit 🙂

avatar
klokanka31
autor
29. kvě 2021

@mishell56 Tohle jsem taky slyšela že bolí nejvíc jak dítě leze ven, a asi toho jsem se bála nejvíc, ale necítila jsem žádnou bolest, až mi to přišlo divný 🤔

avatar
klokanka31
autor
29. kvě 2021

@leymea Taky bych si porod ráda zopakovala, ale další mimčo nechceme...

avatar
klokanka31
autor
29. kvě 2021

@garpova Jojo taky jsem čekala něco jak z filmu, mega bolesti, odtok vody...no díky tomu jsem málem rodila doma ☺

avatar
klokanka31
autor
29. kvě 2021

@gracinka7 Já tak trochu počítala že malá šance na smrt při porodu je, ale na konci těhotenství se mi to úplně vykouřilo z hlavy. Ale z manžela pak později vylezlo, že měl hrozný strach, abysme to s malou přežily.

avatar
emillyhk
29. kvě 2021

@katule1990 Já dostala malého až po 36 hodinách. Na kojení mi ho teda nosily, ale nemohla jsem se sama ani postavit a vzít si ho z postýlky, sestřičky mi ho musely dát do náruče. Já byla po porodu anemická, několikrát jsem to opakovala, že mi není slabo z vyčerpání (neudržela jsem ani skleničku), ale ze ztráty krve, že se mi to stává i během menstruace. Jenže všechny rozbory v těhotenství byly v pořádku, tak mi nevěřili. Krev mi vzali až když se vyměnila směna 🤷‍♀️ A dva dny po propuštění jsem musela na pohotovost, manžel v čekárně poslouchal, jak řvu bolestí. Po tom čím si se mnou prošel u porodu se divím, že ty dveře nevyrazil. Naštěstí sestra i doktor to vzali v pohodě, chápali tu naši paniku...

avatar
mrstte
29. kvě 2021

Na porod jsem se strašně těšila i po všem co jsem od koho slyšela, četla, viděla.... Ale za mě hrůza, 4 dny vyvolávání, každý den 3x kontrola jestli se to někam pohlo, 3x mi zkusily zavést balónek, bolela mě celá ale kontrakce nikde tak nakonec císař. Nic horšího jsem nikdy nezažila, ale malá mi to všechno vynahradila a je to láska ❤️

avatar
katule1990
30. kvě 2021

@emillyhk To je teda taky hrůza. Já jsem při prvním vstáváním skoro omdlela, protože jsem měla ten porod císařem fakt komplikovanej, mj. ztratila hodně krve, samozřejmě nemohla nic 1,5 dne jíst a do toho celou noc nezamhouřila oka, kdy už mi přivezou malýho. Takže dopoledne při vstávání už se mi udělalo špatně, začalo pískat v uších, tak sestra protočila oči, že teda přijde za chvíli. Taky mi nepřidalo, že jsem v nemocnici byla 12 dní sama, bez možnosti návštěv, ani manžela nepustili, jen chvilku po porodu viděl malýho a pak už musel pryč (na sále být nemohl). A taky u mě neskončily komplikace porodem, dva dny po porodu se mi po spinálu rozjela postpunčkní cefalea (únik mozkomíšního moku kvůlu tomu napíchnutí zad) a to bylo teprve peklo se s tím starat o dítě, brečela jsem bolestí, jak mě ta hlava bolela. Pak jsem šla na další zákrok a už to bylo dobrý. Dva měsíce po porodu jsem pak musela na další revizi zbytků přirostlé placenty. Ale jak říkám, tu bolest člověk zapomene, tu bezmoc ne.

avatar
loylii
30. kvě 2021

@klokanka31 já plánovaný CS ve spinalu a byl to nádherný zazitek. Zopakla bych si to hned.. skoda, ze další dítě neplánuji..😁 ale cely život na to budu vzpomínat.. Od chvíle kdy jsem balila do porodnice ty nádherný mrňavy vecicky, uklizeneho bytu, když jsem odchazela. Zamykala jsem s tím pocitem, ze až se vrátím už nebudu nikdy sama. Strašně zvláštní pocit.. 39 let sama a najednou přijdu za týden s dvouma miminkama. Hezky jsem se oblikla, namalovala a vyrazila na příjem. Vyšel na mě nadstandart. 24h jsem si tak premyslela o životě, jaký ten porod vlastně bude a jaký to bude pocit držet miminko v ruce.. A když pro mě druhy den přišel zřízenec, ze mě veze na sál, malém jsem nervově zkolabovala. Ten pocit, ze mi prořežou 7 vrstev břicha a z toho maj vyndat dvě miminka. Bože, hlavně ať jsou zdravotně v pořádku. O mě mi vůbec neslo.. a nakonec? Krásný miminka 2,70kg, apgar skóre 10-10-10, sestinedelí vůbec nevím co je, mimca krasne spinkali, bylo leto, já s kočárkem cely leto venku. Proste jak sen.... A já ten hladký průběh a to ztotožnění s krásným porodem přisuzují, ze jsem mohla mít pokoj jen pro sebe.. byla jsem jak na dovče😆 proste to vše krasne plynulo. Byt na pokoji s někým, to by mě zničilo a byla bych z toho nervni.. nemám rada cizi lidi v tak vymocnené situaci.. několikrát jsem v nemocnici byla před tím a strašně mě to nicilo. Takhle jsem mohla mít navstevy přímo na pokoji, svoji lednici, wc, sprchu, TV a deti mi dali na pokoj jen co mi zdravotní stav dovolil. Odchazela jsem po týdnu krasne zrelaxovana.

avatar
trdli
23. čer 2021

@klokanka31 Já mám ze svého porodu radost, jsem na sebe pyšná, že jsem to takhle jako prvorodička zvládla. 💪 Sice 13 hodin, bez epiduralu, bez nástřihu, bez šití, ale paráda! ❤️ Počítala jsem s krutou bolestí, takže jsem byla se vším, dá se říct, srovnána. 😂 Nebála jsem se ani před, ani během. 💪 Bolest jsem přijímala tak, jak je a soustředila se na to, že každou bolestí jsem zase blíž a blíž miminku. 💙 Měla jsem teda šílené bolesti v kříži, a pak asi i v břiše, a nepřišla jsem na žádnou úlevu, co by mi pomáhala. 🙈 Sprcha byla děs běs. 🤮 Snad jen teplý polštářek, masáž od přítele, hlazení a podporování. 🥰 Bolelo to bylo to vyčerpávající, a únava byla ke konci už neskutečná, ale čekala jsem to asi horší.. 🤔 Prvních 10h jsem měla ještě "úsměv" na tváři, další 3h už zmizel a přišla únava a vyčerpání.. 🥵 Ale, pak ta úleva a ten tvoreček 💙, k nezaplacení..!!

avatar
keksik002
23. čer 2021

@klokanka31 ano, byla to rychla akce se spoustou komplikaci. Pocitala jsem s bolestí, s kontrakcemi.. Misto toho se mi chtělo na velkou a zvracet a kontrakce byly asi jako bych si potřebovala prdnout. Rodit s horečkou a atb nebyla uplne lahoda. Navic, syn necele 2kg, ja nemel silu, museli ho tahat ven silou.. Upřímně diky bohu ze je to za mnou a diky tomuto se do dalsiho nehrnu

Strana
z2