Přespávací náročná návštěva v šestinedělí
Ahoj holky, prosím o vaše rady a zkušenosti. S manželem čekáme miminko (jsem ve 30 týdnu) s vrozenou vývojovou vadou, kterou bude třeba po porodu operovat. Porod bude císařem a podle lékařů nejspíš dřív - podle toho, jak se bude vada vyvíjet na ULT.
Maželovi rodiče bydlí 150 km od nás, když přijedou na návštěvu, je to na celý víkend. Tchán nejí knedlíky, omáčky, těstoviny, a spoustu dalšího trochu mi přijde, že podle nálady - např. tvrdí, že ze zdravotních důvodů nesmí tučné, ale klidně si dá bůček, o němž tvrdí, že tučný není... Maso si vždy bere prorostlejší, vyžaduje ho tučné, suché a připálené. Já vařím normálně úplně jinak, musím mu tedy jídlo dost přizpůsobovat a vařit třeba i nadvakrát, jinak má spoustu řečí. WC myji několikrát v průběhu víkendu, protože máme každý řekněme jiné nároky na to, jak by mělo vypadat po použití a spousta dalšího.
Tento víkend přijeli, tchán vešel do kuchyně a hned jsem se ho ptala, jestli není nemocný- sklelné oči, kašel, rýma, zastřený (zahleněný) hlas. Řekl, že ne, že je to alergie. Protože se mi to nezdálo, ptala jsem se v průběhu víkendu, na co že má alergii. Nejdřív to byl celer - ten zrovna tchyně čistila do mrazáku, pak mu vadili brambory, pak tvrdil, že má alergii na čerstvý vzduch - otevřela jsem okna na ventilaci, ale v místnosti bylo pořád 22 stupňů. No tu jeho "alergii" jsem samozřejmě chytla, po víkendu mám ke svému zánětu močáku ještě rýmu a kašel. Když jsem řekla, že mi to vadí, a že si rozhodně nepřeju, aby takhle přijel třeba do nemocnice za malým, odvětil, že klidně, protože tohle on má často a nebude se tedy řídit tím, jestli má nebo nemá zrovna kašel a rýmu...
A k mým dotazům:
- Pustili by jste k miminku (navíc předčasně narozenému a s dírou v hlavě jako bonus) někoho, kdo kašle, smrká a tvrdí, že je to alergie?
- Pouští v nemocnici - Motol - návštěvy na novorozeneckou JIP a k předčasně narozeným dětem bez kontroly zdravotního stavu? Jak to probíhá?
- Jak dlouho po operaci miminka jste přijímali návštěvy? (- já bych v porodnici nikoho mít nemusela)
- Návštěvy po porodu - jak dlouho u vás byly? Manželovi rodiče jezdí většinou na víkend.
- Pomoc v domácnosti? (Tchán mi stále tvrdí, že mi budou pomáhat, ale tento víkend oškrábal brambory a jinak se nechal obsluhovat, takže o pomoci nemůže být řeč. Hodně čtu, jak by návštěva měla uklízet a vařit, ale k nám když někdo jede, tak uklidím předtím a co se týká vaření - za jedno nikdy v naší kuchyni nevařili, takže bych jim stejně musela vše podávat a ukazovat - máme velkou kuchyn s moderními spotřebiči, takže si manželovi rodiče sami neudělají nic a nevím, jestli by se to mým porodem naučili.) Nepodají ani nic z lednice na snídani, přičemž lednici poznají.
- Pokud Vám rodina uklízela - co jste je nechali dělat a kam je pustili? Přijde mi pomalu delší jim dávat úkoly, říkat kde je saponát... než si to udělat sama.
- Byla na vás rodina naštvaná, pokud jste v šestinedělí nechtěli dlouhé návštěvy a ještě s kompletním servisem - uvařit, nechat přespat a postarat se o miminko?
- Jak dlouho jste návštěvě nechali miminko třeba chovat? Nechávali jste hned návštěvu manipulovat s miminkem?
Ja jsem vsem rekla, ze v sestinedeli navstevy neprijimam (pravda, nevztahovalo se tona rodice, ale i ten jsem navstev, omezila). Odpovedi na tve dotazy:
A) nachlazenyho a kaslajiciho cloveka bych k miminu nepusi
Nečetla jsem předchozí příspěvky, ale já to měla tak, že na návštěvy v porodnici jsem uvalila embargo a mohl jen manžel a to jsme tam nakonec byli asi 10 dní, všem jsem to oznámila dopředu a komu se to nelíbilo jeho problém já chtěla mít klid. A doma po příjezdu z porodnice jen krátké návštěvy (max 2hod)...tchánovci bydlí skoro 300 km, takže ty viděli malého až na konci ledna (malý se narodil v půli listopadu) takže cca ve 2 měsících...nadšený nebyli ale nezbylo než respektovat, manžel stál ve všem za mnou 🙂
@summer2012 a jak často k vám jezdí na návštěvu?tchyně tak daleko by mi nevadila.🙂
@triolas Mám předčasně narozená dvojčata, 29tt, dost dlouho ležela na JIRP na dýchací podpoře, sice to bylo v Hradci Králové, ale předpokládám, že to je podobné i jinde. Za dětmi rozhodně směli POUZE rodiče a JEDINĚ zdraví. Když jsem jednou byla lehce nachlazená, samozřejmě jsem ten den k dětem nešla, hned druhý den už mě od dveří do boxu sestřička hlásila, ať si vezmu roušku, pro jistotu. V podstatě za dětmi směli chodit pouze rodiče celou dobu i na intermediáru a nedonošených, nikdo jiný. Děti jsem si z nemocnice odvezli až po skoro 3 měsících od narození. Oba měli vážnější dýchací potíže, dcera byla i nějakou dobu na umělé plicní ventilaci. Rodina i přátelé proto věděli, že k nám nesmí ani s náznakem onemocnění, to trvá doteď, i když už je dětem osm měsíců. V prvních týdnech jsme tu měli pomoc denně, ono to s dvojčaty ani jinak nešlo, ale všichni se snažili dodržovat to, že k nám musí jedině zdraví. Kromě mých a manželových rodičů, kteří ovšem skutečně pomáhali s dětmi či domácností (podle toho, co jsme se domluvili např. navařili jídlo, vyžehlili prádlo...), jsme jiné návštěvy přijímaly až po šesti týdnech, co byly děti doma. Takže jak tu zaznělo, dát na sebe a trvat si na tom, že dítě a jeho bezpečí je na prvním místě. Copak by budoucí babička s dědou chtěli, aby po jejich návstěvě skončilo vnouče na JIPce s infekci??? Klidně bych jim to takhle natvrdo řekla.
@triolas Ještě jedna poznámka k natěšeným a nachlazeným prarodičům, co nemůžou vydržet - jedna maminka nedonošeňátka vyprávěla, že její tchýně zatajila, že jí není dobře, aby mohla vidět vnoučka. Toho kluka pak vezli rychlou do nemocnice, protože mu ta infekce slezla na plíce. Babička si pak sypala popel na hlavu ještě hooooodně dlouho, že takhel hloupě ohrozila jeho zdraví.
@dvork Koukám, že Vaše děti na tom byly jako naše děti a je dobře, že to úspěšně zvládly. Jsem moc ráda, že jsem za celou dobu, co děti byly v nemocnici nestonala a mohla u nich být každý den. Rodina naštěstí měla pro naše omezení návštěv pochopení, ovšem dementní manželova teta a sestra prostě zapomínají, že jejich malé nemoci mohou pro děti být velké nemoci.
Aktuálně řeším se švagrovou, že chce za každou cenu přijet s 5týdenním dítětem na antibiotikách- vždyť ti naši mají taky rýmu. No, nějak jí nedokážu vysvětlit, že prostě ne...asi budu apelovat na to, že tomu dítěti zřejmě není dobře a ani cesta pro něj nebude s antibiotiky to nejlepší....obávám se, že jí to ale bude šumák...
@margarithka Člověk nechce mít zle v rodině, ale naprosto Vás chápu. Bohužel si mnozí, kteří si neprošli předčasným narozením nebo nějakým vážnějším onemocněním dítěte, neuvědomují, že ten náš strach je oprávněný. Já vždycky říkám, že mně už stačilo vidět děti na CPAPu, UPV, s napíchnutými infuzemi apod. na JIP a nepotřebuju to opakovat.
@triolas Mela jsem termin zacatkem prosince a vsem jsme dostatecne dopredu hlasili, ze v porodnici nikoho nechci, protoze budu po cs a nevim, jak to zvladnu. Taky jsme vsem rikali, ze netusime, jak to bude vse probihat v sestinedeli, takze at se nezlobi, pokud je nepozveme. S manzelem jsme se v tom shodli. Prvni navstevy rodicu a prarodicu jsem pozadali, jestli by nam neco neuvarili - vsichni to chapali a vzdycky privezli neco ke kave a pak i nam k jidlu. Take jsem vsem rikala, ze nechci nikoho s rymou/kaslem a pokud by to nekdo nerespektoval, nemela bych problem ho slusne vyprovodit z navstevy, jakmile bych to zjistila. Dokonce muj bracha jeste maleho do ted nevidel, protoze v dobe planovane navstevy byl nastydly a sam to zrusil. Takze k tvemu dotazu: nikdy bych nepustila k malemu miminku nikoho nachlazeneho, i kdyby to melo znamenat sebevetsi konflikt do budoucna. Navstevu v sestinedeli bych akceptovala jen s prisne danymi pravidly, sle spis bych pozadovala scuj klid a navstevy vubec nechtela. Zadna nase navsteva nam neuklizela, ale poprosila bych o pomoc prave treba tom, ze privezou navarene jidlo.
Odpovím stručně a jasně: 150 km není s prominutím žádná velká vzdálenost na to, aby návštěva nebyla možná v okamžiku, kdy si jí budeš sama přát podle stavu miminka nebo i svého. Já svolila s náročnou návštěvou v šestinedělí a už nikdy víc! Taky jsem si to u dalších dvou dětí prosadila. A ano, rodina byla naštvaná, ale jen krátkodobě, pak se to rychle uklidnilo. A i když byla naštvaná, měla jsem paradoxně daleko více klidu, než s tou návštěvou u prvního dítěte.... Takže za mě: Ty jsi maminka, navíc to u vás nebude úplně standardní šestinedělí vzhledem k náročné operaci miminka a Ty budeš ta, kdo bude určovat pravidla. A ostatní si můžou... víš co. Omlouvám se za rozohnění, ale mám za sebou praktickou zkušenost a nikdy víc!
@triolas Nevím jak je to v nemocnici, ale myslím si, že k miminku po operaci na jip nikoho nemocného nepustí, řekla bych, že max rodiče. Jinak bych řekla rodině ať se nezlobí, ale ať počkají až bude mimi trochu v pohodě a pak příjdou, nemocného bych k miminku nepustila.
@triolas ono je to trosicku obsirneji k tematu, ale znami maji cca 9letou jinak zdravou holcicku, ktera byla ted v zime na operaci srdce (lehci zakrok, taky v Motole), presto cca 4 tydny pred operaci zustala doma bez navstev, na posledni 2 tydny stahli ze skoly i mladsi segru, aby neco nedonesla a ve stejnem rezimu jeli cela rodina dalsich min. 6 tydnu po operaci. A to je to starsi dite, s mnohem lepe vyvinutou imunitou... takze urcite bych se plne ridila tim, co doporuci lekari a navstevy dle toho omezila/nedovolila. Klidne bych argumentovala i s "papirem" v ruce od doktoru. A snad tvuj muz v tomto bude mit rozum natolik, aby to s rodici zaridil.
MoJi i manzelovi rodice bydli od nas 400km, navzajem od sebe 100km, prijeli se na dcerku podivat az kdyz jsem se na to citila (po 4tydnech po porodu, puvodne jsem hlasila, ze behem sestinedeli nikoho doma nechci), dohodli se mezi sebou, prijeli spolu na otocku, asi na 4hodiny, privezli obed pro vsechny a jeste mi doma s par vecmi kolem domacnosti pomohli.. sestinedelka a novorozenatko maji mit hlavne klid, pokud je chce nekdo navstivit mel by naopak nabidnout pomoc.. a pokud by nekdo prisel v ne top zdravotnim stavu, tak bych ho hnala mezi dvermi, resp. bych cekala ze je manzel ke mne ani nepusti se priblizit,natoz k prckovi..
Uplne bych se vykaslala na to, jestli tchan bude nebo nebude urazenej, dulezite je preci nove narozene miminko, ona i obycejna ryma je i pro zdraveho novorozence dost velka potiz. Natoz kdyz budete resit sve trable, to by me mohlo jeste skakat kolem tchana a delat mu medium steak.
U prvního sem i návštěvy v porodnici tolerovala, tchyně pak přijela asi 2. Den co sme byli doma a když zacla plánovat co zítra a pozítří uvaří tak sem ji slušně vypakovala. U druhého sem chtěla mit klid takže návštěvy v porodnici sem nechtěla, doma taky ne, samozřejmě tchyně chtěla na dva týdny přijet pomoc, čehož si opravdu vážím, ale prostě ne, na odpoledne na kávu dobře a pak zase vesele pryč. Ale k dítěti na jip bych klidne tchanovcům řekla, že nepůjdou, že tam můžou jen rodiče. Klidne bych to doma cele trochu postavila na tom, že malý nesmí chytit vůbec nic, protože po operaci bude mnohem náchylnější než ostatní miminka, takže ať přijedou až budou zdraví. A naštvání nemají být proč, vy ste rodiče, vy určujete pravidla. U nás s tím nikdo neměl problém, a kdyby měl asi by mi to bylo snad i jedno, protože když nedokáží respektovat moje přání, ať si trhnou 😉
Taky mě trochu zaráží, že v Tvém vyprávění nefiguruje Tvůj muž...jsou to jeho rodiče, on je může (a měl by) usměrnit mnohem důrazněji než Ty.
Jinak 150km není vzdálenost nutná k přespání, já mám takhle švagrovou s bráchou a když byla neteř miminko, jezdili jsme na otočku (s výjimkou mojí mamky, ale ta přepsávala jen, když byla požádána o hlídání a nejdřív asi v roce). Takže za mě návštěva v šestinedělí, OK, je to jejich vnouče, ale bez přespání, a avizovat to dostatečně důrazně a dopředu. Pak bych je do nějakých domácích prací nenutila, ale k obědu bych udělala nějakou rychlovku (ať se tchán třeba po...) anebo jim rovnou určila, že je zvete na kafe. Tečka.
Tchána asi nezměníš (to je teda model...🙄), ale teď bych se zvysoka... na jeho potřeby. Přijede nachcípanej? Poprosíš je, aby odjeli, jejich boj, že pojedou 150km zpátky. Zdraví prcka je přednější.
Pochovsní mi připadá pochopitelné, pokud jsou zdraví a prcek bude OK.
@nafuka Nestěžuji si 😀 i když ty cesty k nim jsou náročné, zvlášť s malým dítětem 4 hod v autě...oni k nám jezdí jednou za rok, jsou starší ( i když ne tolik jak se chovají) a cestu prý špatně zvládají, takže jezdíme hlavně mi k nim cca jednou za 1.5 - 2 měsíce 😉
@triolas teda to me zvedlo ze židle....
Mame nedonosence, ale operaci nemela, nicmene mela spatne dxchani a dostavala pul roku doma ještě kortikoidy ve spreji. Pri nachlazení je ma ještě teď.na res, jip, imp do podolí mohli nastesti jen rodiče a byla jsem za to ráda... tech nezodpovednych navstev na podzim a v zimě může byt dost a tem detem to může pridat treba mesic navic v nemocnici
, tem nejmensim dokonce i život... po propuštění po 3 měsících jsem uz vše zvladala sama, zakze pomoc nebyla potřebná. Prvni navstevy přišli cca po 2-3 tydnech pouze na kratkou treba 2 hodinovou návštěvu a to i moji rodiče i kdyz bydli 300km daleko. Do pul roku k nam nesmel nikdo nemocny a vzdy jsme jim to připomínali, ted uz nepripominame a szejne si nikdo nemocny nedovolí přijít navic nesmeli prijit do kontaktu s nemocnymi tyden pred návštěvou. Po prichodu si museli vzdy pořádně umyt ruce. Ze zacatku dokonce steriliem. Fakt jsem se bála. Ono preci jen do 3 m dítěte mu toho moc dat na léčení nemuzes... pouze paralen cipky. Na vykaslavani mu nic nedas ☹ vysmrkat se taky nevysmrka, musis treba co hodinu odsavat. Fakt peklo. Nam prinesli prvni nachlazení svagr s detmi kdyz bylo malé kousek pres 3 měsíce korigovane a byla to hruza na 3 týdny minimálně.
Takze takhle nezodpovedneho cloveka jako je tvuj tchan bych k malému dítěti nepustila ani nahodou min. do 3m kdy uz vim ze se tem malym da pomoct. Ale teda sveho otce by si mel srovnat manžel. U nas manzel resil svoji rodinu a ja svoji.
A pokud nejsou pro tebe pomoci, ale přítěží tak v sestinedeli, po císaři bych je doma nechtěla ani za zlaté prase 🙂 dokazu si predstavit pomoc mojí maly nebo moji babicky, minimálně vaření, uklid v kuchyní, nákup, případně žehlení a prádlo.... pokud s nami nebude doma manzel ircite nekoho z nich rada uvidim, ale opet za predpokladu absolutniho zdraví.... tak hodne štěstí 🙂
1. dítě - návštěva ( tchán s tchýní ) přijela hned, jak jsem dorazila z porodnice, pak přijeli moji rodiče, sourozenci...Nezastavila jsem se a byla z toho velmi unavená. 2. dítě - rovnou jsem hlásila, že návštěvy až po šestinedělí. 3. dítě - už nikoho ani nenapadlo, že by přijeli dřív, než je sama pozvu. Přijali to v pohodě a bez výčitek. Neexistuje, aby někdo přijel k miminku a měl jen podezření na to, že by mohl být nemocný. Klidně i ráno zavolají, že na ně něco leze a návštěva se odloží. Ona pak i blbá rýma u miminka je pěkně nepříjemná.
Po porodu se potřebujete spolu sžít, ideální je, co nejvíce odpočívat, vnímat potřeby miminka a to s náročnými návštěvami nejde.
@summer2012 já mám tchyni blízko,jezdí 2*týdně, není zlá, ale někdy ji nemusím.
Hlavne, aby se k vnouceti meli i v dobe, kdy si budete s manzelem chtit nekam vecer vyrazit a oni by meli hlidat... 😂😂😂
Šestinedělí jsem si do značné míry pos*ala sama. Neměla jsem to takhle drsné, ale v podstatě chtěl taky každý vidět malého a já měla pocit, že by tu neměl být aspoň šílený nepořádek a měla bych mít co nabídnout ke kafi. Už ten pocit nemám a pokud budu mít druhé, tak jedna část rodiny (u zdravého mimča) na hoďku v porodnici, druhá totéž a vše ostatní po šestinedělí... ne třeba celém, ale aspoň po prvních 4 týdnech. U vás klidně až po 6nedělí... vzhledem k operaci. Bydlí-li daleko, zarezervovala bych jim pak na víkend ubytování i s jídlem. Za mě dobrá investice. A jestli mohu dát nevyžádanou radu: žena po porodu by měla být extrémně sobecká (ve prospěch sebe a miminka) a na okolí se vykašlat. Uteče to rychle a nikdo o nic nepřijde, ale pro tu maminku to může znamenat i nemalé psychické potíže.
Ale jinak fakt bych se vykaslala na nejaky extra vareni pro tchana, at se treba po*... dospelej chlap se snad muze kousnout a snist neco, co neni jeho nejoblibenejsi jidlo, anebo si proste zajde do hospody na obed, kdyz mu nevyhovuje to, co varis.
Ve vasem pripade bych rekla strucne jasne NE. Pokud je dite jakkoliv nemocne je to narocne a vse by si meli dirigovat rodice.
U nas zadnej problem nebyl, v porodnici hned den porodu odpoledne byli nasi, tchyne s tchanem, ale jen na par minut. Mama byla nachlazena, tak proste neprijela a ani ji to nenapadlo. Dalsi dny v porodnici asi 3 moje kamaradky. Cestou domu jsme vezli malou ukazat 100lety prababicce. Doma pak dorazila vecer tchyne s jidlem na chvili. Druhy den svagrovka s detma asi na 10 min. Pak uz sem navstevy nejak neresila, chodili a ja byla ráda. Nechtela jsem byt sama. Ale vzdy ohlesene, zdrave a nikoho jsem neobskakovala. Prvnich asi 14dni chodila tchyne a brala si malou na hodku dve do kocarku, ja toho moc kuli velkymu siti neusla, tak sem byla fakt ráda.
Ale pokud chce mit nekdo klid, meli by to ostatni i blízka rodina respektovat.
@triolasahoj, moc neprispivam ale rady teda mi to neda! Ted mam doma medic a pul stare miminko, narodila se v 33tt s vahou 1940g v porodnici sme byly 18 dni, nemela zadne problemy, sama dychala od barozeni, jen bylamalinka a dost spava, v nemocnici byl nastesti zakaz navstev kvuli chripce, takze 18 dni zadne navstevy, domu jsme prijeli kdyz meka 2200g a navstevy jsem zacala poustet cca 14 dni co jsme byly doma a to museli max byt po dvou lidech a 100% zdravi!!! Nikdy! Vazne nikdy bych k tak malemu miminku(ktere bylo bez komplikaci!) Nepustila cliceka ktery neni 100% zdravy, nebo ktery je po nemocia jeste kasle, a kdyz sam ren clovek neni soudny proste me nezajima ze by stal pred dverma a byl z daleka, v tomto jsem doted nekompromisni a dal bych ho nepustila! Obzvlast pokud bude po operaci, to proste neexistuje aby se k nemu takovy clivek jen priblizil! 😨 nas tchan byl kratce po nemoci, tchyne zdrava, no nepustila jsem ani ji, mohka by to na malou prenest, proste si chvilku pockali, to za to fak nestoji!! Ten sileny strach ktery budes mit po porodu ti ale nedovoli vpoustet tyto lidi 🙂 tady je na miste byt az uzkostlive nekompromisni..
Podobné dilema teď řeším s tátou. Jenže ten už kašle asi půl roku. Byl i na všech možných vyšetřeních a nic mu nenašli. Pro něj je to zřejmě tím uzavřené, Protože u doktora už s tím přece byl. Jenže jak mám věřit, že mu fakt nic není, když kašle jak tuberák? Sice nepůjde malá po narození na operaci, ale má jen jednu ledvinu, takže taky potřebuju být opatrnější na teploty.
Vidím, že tvůj tchán je podobnej "kus" jako ten můj. Dobrá zpráva je, že s postupem času jsem získala odvahu. A zjistila jsem, že je sice vzteklej, ale už je to prostě důchodce a vlastně na mě nijak nemůže. Moc dobře si je vědom, že pokud se bude stále chovat, tak jak je zvyklý, jsem schopna sbalit děti a nazdar. Já už to dělám tak, že narovinu řeknu, že to bude tak a tak. A ještě roztomilejší je ho nechat koupat ve vlastní šťávě. To bylo řečí, že kluk neumí na nočník. Pak ho tam měli a sám si v praxi ověřil, že vřeštící dítě v záchvatu vzteku se na nočníku fakt nevyčůrá. No ale to bude až později 🙂
Jinak mi všeobecně přijde, že si děláš moc starosti. 1. Vše může být úplně jinak. Prostě třeba ve finále si tchýně zvrkne nohu a nepřijedou vůbec. Asi bych to zas tak moc neřešila a netrápila se tím. Potřebuješ energii na jiné věci 2. Neřešila bych úklid. To jsem se též naučila. Když jsem vycídila. Měla jsem doma špínu. Když jsem necídila. voalá tak taky.3. Po císaři budeš převážně ležet, já jsem byla ráda že ležím, dojdu si na wc a odpočívám. Určitě poprosit tchýni, ať přivezou jídlo sebou. Tím vyřešíš problém s tím, že tchán nic nejí. Dorty může muž koupit v cukrárně. Pokud přijedou nemocní, tak to bude opravdu blbý. Zkusila bych to kočírovat po šestinedělí, že lékař zakázal návštěvy mi přijde jako dobrý nápad.
@katgatoo A prověřovali mu plicní chlamydie? ty měla několik let moje babička...taky furt kašlala jak tuberák, nemohli jí na nic přijít...a jen náhodou narazili na tohle=)
A jinak abych se vyjádřila. Je zcela na vás, koho k miminku pustíte. Tady jde o zdraví malého dítěte, které nemá imunitu a není nijak chráněné..nějaká "blbá" rýma, mu může způsobit opravdu vážné problémy, ne tak nějaká chřipka a podobně. Pro váš klid bych tam nikoho nepouštěla a tomu šílenci koupila roušku. Můžete koupit roušek víc, aby se necítil blbě a můžete je dát klidně každému a říct jim, že to nakázali doktoři. V nemocnici by jim ji stejně dali =) Jinak sestrám a doktorům v nemocnici můžete zkusit říct, ať opravdu nikoho nepouštějí bez vašeho svolení a hotovo.
@katgatoo prababicce v prapade nejakych podobnych " nemoci" jsme byli pripraveni dat roušku a bez kontaktu s maliu, pouze se dívat. A opet jen na hodinku max. Ja sama mam taky problem asi s chronickym zanetem nosohltanu, takze v podstatě celou zimu lehce vykaslavam... ale v podstatemi nic není... ale rouška je taková malá pojistka 😉
Ať jim manžel rovnou řekne že v šestineděli ne a tečka. Jestli chtěj dojet tak až budou oba zdraví, budete už nějaký čas doma a jenom na 2 hodiny. Jestli jim to nestojí za tu cestu tak ať si zaplatí hotel nebo nejezdí - jejich problém. Ty budeš potřebovat klid a odpočinek a ne tancovat podle toho jak tchánovci písknou. A i po delší době když je necháš přespat na rovinu se nauč jim říkat co se ti nelíbí. Jako aby po sobě neumyli záchod je docela čunárna a já bych v ty situaci normálně poslala je ulidit to po sobě že tam nejsou sami a navíc ne ve vlastním. Na JIP je nepustí to buď klidná ale hned je upozorněte že jestli ve dvěřích bude někdo z nich chrmlat nebo mít rýmu okamžitě se pakujou pryč bez ohledu na to jak dlouhá ta jejich cesta byla. Ať si na alergii nechá tchán napsat léky, když ne je to jeho boj 😉 Je to váš domov a vy si můžete zvolit koho a na jak dlouho tam pustíte. A pokud by si manžel návštěvu prosazoval tak mu rovnou řekni že holt na to ale bude sám ať se o ně stará, vaří jim, uklízí nádobí a umývá koupelnu že ty prostě na tohle čas fakt mít nebudeš. A když čas jo tak rozhodně ne energii. A nehla bych prstem dokud by neodjeli i za cenu pekla v rodině.