• Přihlas se
  • Registrace nového člena
  • Získej PLUSPRO
  • Doporučujeme: Beremese.czModrastrecha.cz
  • Přihlas se
  • Registrace nového člena
  • Získej PLUSPRO

Tatínek u porodu. Jaké to pro něj je?

22. července 2009 
Ahoj, ja jsem od zacatku presvedcena, ze manzel k porodu pujde a on ani neprotestuje. Jenze ted jsem dostala trosku strach, aby ho to nejak blbe nepoznamenalo. Jeho kamarad byl nedavno u porodu svyho syna a licil mu to, jak vsechno videl, tu krev, spinavy miminko a tak. A jak se na tu svoji zenu ted diva jinak a nema moc naladu k nejakym intimnostem, protoze porad vidi, jak rodila. Tak nevim, jestli ho k porodu brat nebo ne. Chci u porodu dulu a v Motole smi byt na sale vzdy jen jeden clovek doprovodu, tak to asi vyresim tak, ze se tam budou stridat a primo u porodu nebude a prijde tesne po. Mate s tim nejaky zkusenosti, myslim tim, jak chlapy vnimaji pak svoji zenu?
12. led 2009 ve 22:37  • Odpověz  •  To se mi líbí
Náš taťka to vnímá v poho, jenže to byl jeho třetí porod, tak nevím, jak to měl u toho prvního, ale také máme známé, kde nastal případ, který popisuješ, dostávali se z toho skoro rok, ale už je to v pořádku.
13. led 2009 ve 14:08  • Odpověz  •  To se mi líbí
janika7: Tak přesně toho se taky bojím. Ono je sice hezký, když tatínek má s prckem kontakt už od začátku, s tím naprosto souhlasím, ale přesně u některýho se může stát, že co se týče pozdějších intimností, tak je to bledý.. A to bych taky přeci jen nerada.. Asi to pořeším jako ty, střídání přítele a mamky..přece s mamkou pak spát nebudu :grinning:
13. led 2009 ve 21:25  • Odpověz  •  To se mi líbí
deathy:chápu, že máš strach z toho jak se potom bude tvůj partner chovat, ale než začneš panikařit ze zničeného sexuálního života atd. tak se nejprve zkus zamyslet nad vašim vztahem. Jak se k sobě s partnerem chováte, jaký vztah mezi vámi je. Teď vůbec nechci mluvit za všechny tatínky a maminky které si prošli nějakými následnými poporodními problémy, ale i já znám dvojici, kde by tento problém zajisté velmi hrozil (ještě nemají děti, ale hodně jsme se s nimi - chlavně s chlapem - o tom bavili). Mají vztah typu - krásná, neustále maxi upravená slečna i minutu po tom co vstala po pařbě z postele a on je takový ten nagelovaný chlapeček co neustále kontroluje zápach z úst, desetkrát přes den se převoní a chodí na kosmetiku možná častěji než jeho přítelkyně. Takhle se ale chovají i před sebou . Pro ni neexistuje aby před ním byla v jakékoliv situaci neupravená, vždy musí být dokonalá a on to vyžaduje! Tento chlápek nám potom při jednom rozhovoru týkajícího se mého těhotenství řekl, že děti jsou krásný atd. ale on by nemohl jít se svoji ženou k porodu, protože porod je pouze ženská záležitost a on by nechtěl svoji ženu vidět spocenou, křičící, nedůstojnou. Pro něho musí být jeho žena neustále krásná a pak by se na ni už asi nedokázal dívat a vnímat ji tak jako dřív. No svůj názor na to mám, nebudu ho tu rozebírat, snad jen to, že být to můj muž tak už nemá zuby :grinning: Ale můj muž to naštěstí není, to je pravý opak.Když je jednomu zle, druhý se o něho stará a pomáhá mu. Když měl muž salmonelu běhala jsem za nim na záchod, podávala mu papír a když mu bylo na omdlení i na tom záchodě jsem ho držela, když jsem to přehnala s pitím, tak mě držel kýbl u hlavy skoro celou noc, utíral mě pusu, převlíkal a kontroloval. Tohle jsou věci mnohem horší, nedůstojnější a nepříjemnější a náš vztah to nikdy neovlivnilo.Porod je oproti tomu krása :grinning: Když toho druhého miluju, tak ho prostě miluju posr..... i pobl..... :grinning:
14. led 2009 v 08:01  • Odpověz  •  To se mi líbí
konja.hezky řečeno :slight_smile:

Já to beru že mají chlapi strach,ale podle mně se tomudá předejít informovaností.....absolvování kurzu,rozhovor s jinými tatínky....já prostě nepochopím chlapa co má možnost být u prvních vteřin svého dítěte a dobrovolně se toho vzdá.
14. led 2009 v 08:14  • Odpověz  •  To se mi líbí
lenkabu: já to taky nechápu. Mě by se asi velice dotklo kdyby tam se mnou můj muž nechtěl jít. Protože když mě je zle, nebo naopak mám z něčeho radost, něco se stane atd. tak první na koho myslím, koho chci u sebe je mít je můj muž, s ním chci všechno zažívat i prožívat. Byla bych z toho asi velice dotčená. Ale chcápu, že jsou ženy, které zase naopak nechtějí chlapa u sebe a radši volí úplnou samotu nebo kamarádku, maminku...Já do téhle kategorie ale nespadám a tak jsem ani minutu nepřemýšlela nad tím, že bych si k porodu vzala někoho jiného. Naštěstí nad tím nepřemýšlel ani můj muž. :slight_smile:
14. led 2009 v 09:02  • Odpověz  •  To se mi líbí
Ahojky,u male mi byvali pritel rekl, kdyz sem to chtela,tak at si trpim sama,a choval se tak dal,napadal me fyzicky i psychicky,po dlouhe dobe nevydrzeni sem utekla
Nynejsi muj muz je skveli,se bal jit ze zacatku k porodu,kdyz ho mam na blizku su vzdycky klidnejsi,tak sem ho tam chtela mit,rikal ze se tam asi slozi,nesnasi krev,ale pak sem byla prekvapena jak se choval,masiroval mi zada,vypravel vtipi aby me rozesmal,pocital minuty,rikal mi i jak mam tlacit,kdyz se malej narodil tak mel slzy v ocich,byl skvelej a strasne mu dekuju za oporu
vim jaky to je tam byt bez chlapa i s nim,a uz bych to nechtela jinak,ze u 3ho ditete tam bude se mnou
14. led 2009 v 10:02  • Odpověz  •  To se mi líbí
konja: to je fakt hezky napsané, souhlasím, ale zuby bych mu nechala :unamused: raději bych ho nahradila jiným :grinning:
14. led 2009 v 11:05  • Odpověz  •  To se mi líbí
konja: Tak to je teda silný kafe... :grinning: My naštěstí takový nejsme, pro mě make-up znamená necelých 5 minut ráno, a ani bych tomu neřikala make-up. Přítel mě mockrát viděl v katastrofálním stavu a já jeho taky. Myslím, že co se týče tohohle, tak náš vztah je úžasnej, žádná přetvářka. A tak to má i bejt. Ale přece jen může asi hrozit u každýho, i když si to předem nepřizná, že by nějakej ten intimní problém potom mohl nastat. To se třeba nedá ovlivnit..teda si myslím.
On to nebere, tak jako že je porod ženská záležitost, nebo že mě nechce vidět nedůstojnou...to ne. On se spíš bojí toho, že to prostě nezvládne, tak jak to asi říká většina chlapů..
14. led 2009 v 18:01  • Odpověz  •  To se mi líbí
deathy: na porodu nemá chlap co nezvládnout.Chce ho to trochu informovat o průběhu.Už jsi si byla prohlédnout porodnici kde budeš rodit?Pokud ne, tak si domluv návštěvu a vem ho sebou.Chlapi často nevědí do čehojdou, neznají prostředí atd.Také při návštěvě mu PA řekne jak vše probíhá atd.Až bude mít nějaké info tak pochopí, že u porodu nemá co nezvládnout :wink:
14. led 2009 v 18:24  • Odpověz  •  To se mi líbí
deathy:já bych taky řekla enformovanost by to spravila...zdá se mi že tvůj přítel se bojí neznámýho :wink:
14. led 2009 v 18:40  • Odpověz  •  To se mi líbí
Holky k tématu: kamarádčin manže mi na otázku, jestli půjde k porodu řekl: no nevím, nechce se mi, pokud to bude přes noc tak ne, chcu se vyspat!!! To pro mě byla ledová sprcha, tu sobeckost nechápu a nepochopím.Nakonec ale šel a myslím si,že si kamarádky i malé víc váží, ví, co pro maličké život kamarádka musela protrpět. Ale stejně bych ho s takovým přístupem poslala do kytek:slight_smile:
14. led 2009 v 18:42  • Odpověz  •  To se mi líbí
deathy můj chlap se taky bál a ted je moc rád že u porodu byl :slight_smile:. Ale co mu pomohlo je že jsme se byli na porodnici kouknout a on věděl jak to vypadá a taky to že se mnou byl v kurzu pro lekci pro tatínky kde viděl na videu ukázku porodu a že lektorka vykládala jak to bude probíhat, co se od něj čeká. ted říká že k druhému porodu jde určitě :slight_smile:
14. led 2009 v 18:43  • Odpověz  •  To se mi líbí
konja: V porodnici sem nebyla, chtěla sem na ten předporodní kurz, ale přihlásit se tam dá jen před 30.tt, a to sem prošvihla, takže teď budu muset žadonit..a taky je tu problém ohledně času. Já mám ve škole poslední týden na klasifikaci kvůli uzavření pololetí a i když mám individuál, nemůžu si dovolit jedinej den být mimo..to už mi dali najevo. A kurzy tam sou od 13 do 15 hodiny. Takže taky blbý.

Naštěstí mi přítel neřekl rovnou NE, nebo že by se chtěl vyspat..
14. led 2009 v 18:51  • Odpověz  •  To se mi líbí
deathy:koukala jsem ti do alba,nemáš to lehký,ale zvládáš perfekně :wink:
14. led 2009 v 19:14  • Odpověz  •  To se mi líbí
lenkabu: děkuju, jo začátky na koníkovi byly sakra krušný, ale teď už sme ok. Taky hodně pomohl koník a lidičky tady..
15. led 2009 v 00:43  • Odpověz  •  To se mi líbí
deathy: tak se tento týden pěkně uč, ať má mimčo chytrou mamku :grinning: a příští týden popadni přítele a vyražte do porodnice na prohlídku.Zkus si tam nejprve zavolat zda vás vezmou, ale snad by to neměl být problém. Určitě bych ti to doporučovala.Nejenom, že je to dobré pro chlapa, ale hlavně pro tebe.I ženská potřebuje vědět do čeho jde a já vždy byla zvědavá jak to v porodnici vypadá, kam všude půjdu, co se kde bude dít atd.Držím palce :wink:
15. led 2009 v 07:29  • Odpověz  •  To se mi líbí
tak muj bracha byl u porodu sve zeny a dodnes toho lituje. ze to byl narez, a priste by tam uz nesel. takze fakt zalezi na kazdem. On tam sel, aby podporil svoji zenu, ale byl pak z toho v soku jeste hodne dlouho.

Muj manzel k porodu chtel jit, ale rodila jsem cis. rezem, a nechtela jsem, aby tam byl, jak me budou rezat, tak pak prisel zpatky, jak vytahli maleho, to pak s nim byl on, ja musela odpocivat.
15. led 2009 v 08:26  • Odpověz  •  To se mi líbí
meleri: a řekl co pro něho bylo tak strašné? Nezlob se, nechci se nijak dotknout tvého bratra, ale on potom co viděl čím si ženská musí projít (a z tvého popisu usuzuji, že se asi nejednalo o lehký porod) v tom nechá svoji ženu příště samotnou? Aby na to byla sama? :confused: Já se tě vážně nechci nijak dotknout, mě to prostě jen zaráží, já si na přítomnosti otce u porodu hodně zakládám a osobně by se mě to hrozně dotklo kdyby řekl, že už tam příště nepůjde ať si to vyžeru sama, že on bude jenom u tvoření :confused:
15. led 2009 v 09:33  • Odpověz  •  To se mi líbí
Ahojky, já osobně si nedovedu představit trpět několik hodin sama ( u mě to bylo 18 hodin), jsem strašně ráda, že byl manža s námi, pomohl opravdu moc.

Meleri, ahojky :wink: . Možná to bude znít zvláštně, ale u nás měl první malou na hrudi právě manža :slight_smile: , byl to pro něj moc velký zážitek, byl tak hrozně šťastný, malá také a já na ně jen zírala z lůžka....mě ji bohužel hned dát nemohli skrz menší komplikace u porodu. Jinak máš moc krásného syna, moc gratuluji :slight_smile: , někdy zase přijď juknut na IVF3, ju :wink: .
15. led 2009 v 16:09  • Odpověz  •  To se mi líbí
meleri, ahoj :sweat_smile:
Jak rikate chlapeckovi nejcasteji?

konja: ty to pises, jako by byl melerin bracha nejakej vrah... Musim rict, ze neznam zadneho chlapa, ktery byl u porodu, a litova, že tam sel. Ale znam nekolik kousků, kteri na rovinu rekli, ze to videt nemusi. A kamaradky z toho zadny traumata, ze si to musely vyžrat samy, nemaji... Je to vec toho konkretniho páru.
15. led 2009 v 16:56  • Odpověz  •  To se mi líbí
konja: Díky. Snad malá něco z toho učiva taky pobere a bude pak chytrá :grinning: Zkusím to ještě znova obvolat a uvidím jak dopadnu.

meleri: A bratrovi to přišlo jako nářez všeobecně, nebo uvedl něco konkrétního?
15. led 2009 v 18:27  • Odpověz  •  To se mi líbí
campi: já vím, já to taky psala za sebe. Mě by to prostě vadilo a to strašně moc. :wink:
15. led 2009 v 18:40  • Odpověz  •  To se mi líbí
Myslím, že pokud žena manžela na porod připraví a vysvětlí mu, co se bude dít, nemůže z toho být přece v takovém šoku, že příště navíc tu ženskou an to nechá sám,podle mě je to zbabělé a hnusné a s konja naprosto souhlasím.
15. led 2009 v 19:17  • Odpověz  •  To se mi líbí
Konja...moc hezky napsané, všechny příspěvky ohledně tatínka u porodu :slight_smile: - meleri...jestliže to ze strany bratra nebyla pouze poza...je egoista...lidé, kteří se mají rádi by si měli pomáhat i v těch nejtěžších okamžicíh... Můj manžel viděl dva porody a uznává, že to není pro ženu jednoduché...o to jednodušší je z jeho strany přítomnost a pomoc...podat pití, pomoc dojít na záchod...i pouhé opření při kontrakcích nebo jen povzbuzení, že to člověk zvládne působí velmi dobře...a vyvrcholení...když vidíš dojatého tatínka, jak si chová mimi...nejhezčí zážitek :slight_smile:
15. led 2009 v 19:49  • Odpověz  •  To se mi líbí
Já bych taky chtěla přispět svou troškou...
Když už pominu všechnu tu psychickou i fyzickou podporu, kterou mi manžel u porodu byl, tak fungoval i jako "tlumočník" a "informátor". Prostě když jsem pak ke konci měla už hodně ostrý kontrakce provázené tlakem na konečník, tak jsem ani náhodou nebyla schopná mluvit, natož vnímat víc než 3 slova PA. Takže manža vždy PA řekl mé pocity (většinou přišla na skok jen v době kontrakce) a stejně tak potom mi pověděl co říkala ona. Takže bez něj bych měla pocit, že jsem neinformovaná a nemám kdy jim říct své pocity. Takže partner u porodu má jen samé plusy.
16. led 2009 v 08:09  • Odpověz  •  To se mi líbí
Na začátku výrobního procesu taky musí být dva, tak proč to nezakončit taky ve dvou :wink: Z vlastní zkušenosti můžu říct, že pokud je na porodním profesionální personál, tak manžel nebo partner mají jen ty nejkrásnější vzpomínky na porod. Když se mnou PA dělala ty nejhorší věci, tak vždy poslala manžela na chvilku na "čerství vzduch", zpětně při vzpomíne na porod manžel říká, že to byl jeho nejkrásnější den v životě :slight_smile:
16. led 2009 v 08:29  • Odpověz  •  To se mi líbí
ahojky ja měla manžu u porodu taky a bylo to fajn, trochu se nam to zkompplikovalo, ale dopadlo to dobře a ja níkdy nezapomenu na tu chvili kdy mala vykoukla na svět a on mě slzy v očích a byl strašně štastnej a pyšnej tatka,moc mi pomahal a byl fajn takže určitě chlapa u porodu mějte ,však by měli vidět jak to všechno je a ty emoce zase stoji za to videt...
16. led 2009 v 09:26  • Odpověz  •  To se mi líbí
Manzel tvrdil, ze byt se mnou u porodu byl pro nej nezapomenutelny zazitek a chce byt i u narozeni dalsich potomku...
Na druhou stranu ja si zas jeho ucasti nejak moc jista nejsem, zpetne mam pocit, jako bych tam stejne byla sama, na porodnim pokoji sem mu musela vsecko vysvetlovat(i pres predporodni pripravu) co a jak ma delat a s minutovyma prestavkama mezi kontrakcema to slo dost blbe, spis me to vysillovalo, na porodnim sale kvuli mensi komplikaci se kolem me na chvilku strhl takovy srumec mnoha lidi a kazdy z nich daval nejake prikazy, jenze ja byla tak vydesena a zmatena a k smrti unavena,nedokazala jsem se na vsecky soustredit a cekala sem, ze mi ty jejich prikazy manza nejak pretlumoci, jenze on nic.....vlastne mi pripada, jak by tam ani nebyl a ja tolik potrebovala nejakou podporu a nedostalo se mi.....
22. led 2009 v 11:45  • Odpověz  •  To se mi líbí
Ahoj holky, jsem ráda, že je tady takový téma. Každým dnem se chystáme na porod a manža je pořád uplně v klidu... říká že to bude v poho a že se těší..jenže já mám větší stach!! Myslím že bude mít co dělat aby to zvládl. Můj první porod byl císař, to byl manžel za sklem a i tak byl dost vystresovanej, takže teď u normálního jsem fakt zvědavá. Držel vás holky manžel za ruku nebo s váma dýchal"??? Co když to nezvládne?? Ne že by byl nějakej cíťa to není ale já nevím co mě čeká natož pak on§§§ :wink:
24. led 2009 ve 21:27  • Odpověz  •  To se mi líbí
Jdi na stranu:   Zruš
Tvůj příspěvek