Tatínek u porodu. Jaké to pro něj je?

renatica
4. led 2009

Ahojte lidičky,včera jsem narazila na téma JAKY BYL POROD!!!Moc mi to pomohlo,kdyz jsem si přečetla,jak to ktera maminka vnímala!!!Strašně toužím po tom aby šel semnou můj miláček kporodu,ale nechci ho nutit!!!! Dala jsem mu přečíst pár přízpěvků a taky ho to naedchlo,ale říkami,že je to napsaný tak jako,že už to má ta maminka za sebou a je to doobry,ale jaky je pohled toho Manžela či Přítele,ktery ji tam celou dobu musi uklidnovat,atd.............. Musí to být zase trošičku jiný zážitek,tak jsem se rozhodla založit toto téma abudu doufat,že některý s tatínků najde odvahu a čas a pěkně nám to tady rozepíše,jaké že to vlastně bylo pro něj!!!Děkuji moc doufam,že někdo napíše 😉

marketovna
5. led 2009

Vedulko..Neboj se nic.. Chlap u porodu je nádhera..Já mu tam zvracela o 106..Jak jsem hodně dýchala, tak se mi vysušil krk a to šlo ráz na ráz..Takže já kontrakce a do toho zvracení, no bájo..Pomáhal mi úplně se vším, oba jsme u toho vtipkovali ve smyslu že to je fakt porod, ten porod atd...Dělalijsem si z toho srandu, nebo já jsem aspon ten typ, že tak zaháním tu dramatičnost..Nedokážu si představit, že bych tam byla sama...protože on tam s tebou nikdo není, jen se na tebe přijdou mrknout a to je vše.

vendulka
5. led 2009

no tak já se obávám, že já v takový případech moc vtípkovat neumím 😀

lenkabu
5. led 2009

Já taky blila a vtipkovala..teda ne najednou 😅 MM tvrdí že porod nic dramatického nebyl..má pravdu,můj teda ne,navíc na mně ta bolest asi nebyla viděti bo jsem nemohla u kontra ani mluvit ani řvát jen zhluboka dýchat a pohled na dýchající ženu asi není zrovna trága 😀 😀 😀

marinka
5. led 2009

Já jsem nezvracela, ale ke konci už jsem lezla bolestma po zdi a furt jsem mu říkala, že to nevydržím, že to nepřežiju, ale vůbec teda nevím, co mi odpovídal, to mi bylo jedno, jen jsem si chtěla postěžovat 😀 Ale mezi kontrakcema jsem se snažila vtipkovat a rodil mě primář, který je hrozný vtipálek a ten házel jeden vtípek za druhým i když tahal malou na svět 😀 A nachlámali jsme se při klystýru, když mě manža povzbuzoval, abych vydržela nejít na wc 4 minuty, a já jsem tam běhala dokolečka a on na mě - vydržíš, vydržíš 😀 😀

marketovna
5. led 2009

Marinka 😀 taky jsem si mysela, že to nepřežiju a furt jsemmu to říkala 😀 Ale jak píše Lenkabu, tak jsem taky jen dýchala, protože řvát ani moc mluvit nešlo 🙂

vendulka
5. led 2009

holky, tak já v dubnu napíšu svůj zážitek z porodua těšte se, to bude určo sada 😀

kacajam
8. led 2009

Ahojky. Rodila jsem před 11 dny a manžel vše absolvoval se mnou. Celé těhotenství jsem ho na to připravovala. Moc nechtěl - nesnáší nemocnice a krev už vůbec ne. Nakonec jsme se dohodli, že bude stačit, když se mnou bude jen na to hekání (ani jeden jsme netušili, že je to vlastně to nejhorší). Všem na příjmu tvrdil, že až k porodu nevydrží, že včas odejde. Jenže pak jsme šli tlačit, PA ho bez kompromisů zapojila, ať mě pěkně drží za ruku a pomáhá při tlačení. Prcek byl za chvíli venku. Takže odejít jaksi nestihl 😀 Jen co maličký začal plakat, tak jsme začali oba bulit taky. Byli jsme neuvěřitelně šťastni. Manžel se nakonec všem chlubil, jak zůstal až do konce a že je to určitě nádherný zážitek!

mirjanka
8. led 2009

Můj manžel byl také pokaždé u porodu... kdyby potřetí nebyl, asi bych neporodila 😀 byl pro mne tou největší oporou...na druhém místě PA a pak lékařka... vidět své dítko a slzami dojatého manžela je ten nejhezčí pocit

klaruska1
8. led 2009

renatica-můj manžel byl se mnou u porodu taky-rodila jsem 12 hodin a nakonec šla na císaře-u kterého mého chlapa nechali taky a to jsem měla celkovou narkozu a tak byl on ten první kdo držel našeho Matýska-jsem za to moc ráda a všem nastávajícím maminkám to můžu jen doporučit 😉 držím pěsti

jitrulka
11. led 2009

renatica: Můj přítel taky k porodu nejdřív necjtěl, že nesnese pohled na krev a tak... znáš to, chlapy. Tak jsem se poohlížela po jiném doprovodu (nechtěla jsem tam být sama) a měla jsem v záloze mamku nebo "švagrovou". Ale stále jsem mu nenuceně říkala, že bych byla ráda, kdyby byl u mě on. A okolí do něj hučelo, že je ostuda, jestli nepůjde. A asi 14 dní před porodem jsem mu řekla že k tomu příjde jak slepej k houslím a on mě překvapil, že to promyslel a že tam se mnou půjde. Je fakt že trpěl víc než já, furt musel chodit do kola a zpívat si, jak byl nervozní. Ale když to přišlo, tak byl báječnej a byla jsem moc ráda že tam byl. Stál mi u hlavy takže krev ani neviděl a příště se mnou pojede zas 🙂 Na druhou strane je fakt že můj porod byl pohodovej...

papisa
11. led 2009

Ahojky, píšu z přezdívky mé přítelkyně. Rodila v Liberci 7.8.2008, ale už od 6.8 byla na vyvolávačce. Můžu říct, že jsem byl dost na nervy a pak, když mi v půl jedné odpoledne zavolala, že můžu vyjet, nemohl jsem najít ani boty... Do porodnice jsem nicméně dorazil, zaplatil, dali mi modré oblečení a poslali na sál č.1, vešel jsem tam a viděl Miláčka jak tam sedí na můči, houpe se a dělá, že je jí fajn, ale mě fajn nebylo, bylo mi zle, Martínka mi řekla, že jestli mi je špatně, ať radši jdu domu, že nepotřebuje, abych tam omdlel... No a tak se otevřelo okno, já se nadechnul čerstvého vzduchu a bylo to fajn, sedl jsem si naproti ní na křeslo a povídali jsme si co doma a tak. No a pak jsem byl moc rád, že jsem tam byl, protože podat jí v tu chvíli vodu, dát jí napít, přidržet ve sprše a cítit, že jsem potřebný je krásný pocit... A pak jsem počítal kontrakce a tak to uteklo, že najednou přišla doktorka a říká " jdeme na to" v tu chvíli jsem trošku ztuhnul, Martínka mě chytla pevně za ruku a proudila mezi námi ta láska a ten pocit jak jsme se na Ondráška těšili... No a po chvíli byl Ondrášek venku, bylo to moc nádherný, když ho doktorka zvedla. Měl jsem slzy na krajíčku a mám dodnes, když si na to vzpomenu. Je to fakt nezpomenutelný zážitek 😉 Opravdu se nikdo nemusí bát, je to opora a hodně se tím upevní vztah. Pak jsem si šel Ondráška podepsat na nožičku, to byla bomba a zpátky mamce na sál jsem ho nesl už já. Jo a když jí šili, vyprávěli jsme si s paní doktorkou vtipy, Martíce moc do smíchu nebylo, ale fakt ten pocit stojí za to. CHLAPI, JDĚTE DO TOHO JE TO NÁDHERA!!!!! Jarda z Liberce 😀

hancas
11. led 2009

rodila jsem dvojčátka přirozenou cestou v Olomouci a musím říct že nebít manžela asi bych to nedala.Rodila jsem 14hoin a manžel byl opravdu velká opora ve vším když jsem šla na wc,do sprchy...držel mě za ruce a povídali si jak asi budou naše miminka vypadat,při samotném porodu stál celou dobu u mě a já mu tak mačkala ruce,že jsem si myslela že z porodnice pojede rovnou na chirurgii na sádru 🙂 hodně mi pomohl jak psychicky tak fyzicky a dýchal se mnou.prostě doporučuji,at si taky uvědomí každej chlap co si musíme vytrpět ,pak si nás více začnou vážit.

robin154
11. led 2009

Můj manžel taky půjde k porodu. Tak jsem mu dnes jeden ukázala na youtube... Měl dobrý reakce 😀 "...oni ji normálně nastřihli!!!... nebo ...co to je...hlava!" Byl docela zděšenej, aspoň nebude mít nápady točit celej porod do detailů, páč jsme se shodli, že bysme si to nikdy znova nepustili... 🙂

vrana
11. led 2009

Tak můj MM vzkazuje, že by moc litova toho, kdyby u porodu nebyl a že ač není věřící, tak lepší slovo, než zázrak pro porod nezná a každýmu chlapovi to doporučuje.

Já za sebe můžu říct, že jsem ze začátku měla obavy, jak budu snášet jeho přítomnost ve chvíli, kdy budu ležet s roztaženýma nohama a řvát bolestí. Nakonec na tohe fakt nebyly myšlenky a jsem jedině ráda, že tam se mnou byl, protože bez něj bych to nezvládla. A pár dní po porodu jsem k němu měla úplně jiný vztah.. Moc si toho vážím, že tam byl 😉

A k tomu co je a není vidět. MM seděl vedle mě, na levé straně, jenže to křeslo je dost naklopený, takže krev pod křeslem viděl, taky viděl když nesly zkalenou plodovou vodu a dál jsem si myslela že neviděl nic. Jenže mě vyved z omylu, že byly na okně zatažený žaluzie a jak rozsvítili takovou tu lampu, tak se všechno odráželo v okně, takže viděl úplně všechno. Ale žádný trauma to na něm nezanechalo.

Ale ať tu nepějeme jen ódu, znám jednoho jedinýho chlapa, který byl u porodu a na tom to nechalo zcela opačné následky, a to takové, že asi rok neměl chuť na sex a manželku mu to zhnusilo. Ale jak říkám, je to jeden z mnoha.

deathy
11. led 2009

Zdravím,
je to hezký číst, jak vaši chlapi všechno zvládli, i když třeba původně nechtěli jít.. Ale už tady není žádná zmínka o tom, že to třeba nezvládl. A asi většinou ten chlap byl starší než můj přítel..tomu je 21. K porodu jako takovýmu nechce, bojí se že sebou sekne, že nesnese pohled na prcka jak leze ven a na mě jak se tam kroutim v bolestech. Nebyl se mnou ani jednou v poradně, neviděl žádnej ultrazvuk, vlastně neviděl ani fotku. Prostě to nebere tak jako asi každej.
Já tam určitě sama nechci bejt, ale jeho nutit nemůžu a kdo ví jak to nakonec dopadne. Řikala sem si, že kdyby náhodou, tak tam vezmu mámu, ale jeho bych tam chtěla víc, protože je to přece naše dítě a on je ta osoba, která by tam měla bejt..a pomoct mi.
No, tak by mě zajímalo, jestli je tu některá, který manžel nebo přítel to nezvládl..

hancas
12. led 2009

desthy....mému příteli bylo v době porodu 22let,pokud vím tak pokud bude stát za tvoji hlavou tak neuvidí vůbec nic,jen miminko jak je krvavé,pokud to ten chlap chce tak může i pupe.šnuru přestřihnout...jasně nenut ho,ale řekni mu že by ti moc pomohl jak psychicky tak fyzicky a že by bylo tvé přání aby tam byl.zkus to.držím palečky at to vládneš a neboj za tu bolest ten prcek stojí 🙂

konja
12. led 2009

deathy: přítomnost u porodu nemá s věkem tatínka nic společného. Byl dost starej na to aby si miminko udělal, tak je dost starej i na to aby byl přitomej i u porodu. Mít dítě není jen počáteční příjemná činnost 😉 To by si měl tvůj přítel uvědomit 😉 Doporučila bych vám aby jste si nastudovali literaturu o těhotenství a porodu, přihlaště se na předporodní kurz (ten není jen pro budoucí maminky, ale i pro tatínky - u nás bylo jedno setkání přímo s názvem "otec u porodu"), povídej si s ním o tom, zkus ho přesvědčit aby si zde přečetl články o tom jak to působilo na ostatní tatínky(přítel od papisy to popsal moc hezky a podle fotky v jejím albíčku to taky není zrovna starej tatínek 😉 ). Strach z toho že tam sebou sekne nebo že nesnese pohled na lezoucího prcka může mít pouze chlap, který nemá vůbec žádné informace a má pouze zkreslené představy! Jak leze prcek ven neuvidí a k omdlévání tam taky není důvod. Navíc může kdykoliv odejít pokud to nebude zvládat. Ale říct hned, že tam nejde, bez informací, bez zkušeností, jen se slovy - mám strach - je trošku sobecké. Ženská má taky strach, ale porodit musí, jinak to nejde. Tak by se měl chlap trochu sebrat a pokud o to partnerka stojí, tak s ní do toho jít a v případě, že vidí, že to nezvládá a je mu zle tak odejít na chodbu (většinou žádnej neodejde 😉 ) Můj muž se mnou taky nechodil do poradny, ale by se podívat na ultrazvuk a vždy byl zvědavej na fotky. Chtěl vidět jak prcek vypadá. Pokud se na fotky nechce podívat sám, zkus je třeba nenápadně položit na stůl a nechat ho ať si jich sám všimne a prohlédne. 😉 Určitě bych to nevzdávala, ale chce to asi trochu víc snahy 😉

sayast
12. led 2009

deathy, mymu manzelovi je 22 let a k porodu chce a dokonce chce i prestrihnout pupecnik, coz me dost prekvapil 😅 . na utz se mnou byl jen na jednom a to ve 20. tt a to proto ze jsem ho mozna i trosku donutila 😅 . Taky nema takovy vztah jak jsem si ja predstavovala, malovala, ale to asi neni tim ze by ho to nezajimalo, ale proste ze chlapi jsou takovy, berou to jinak. myslim ze chlapu co to prozivaj jako zena (zvlast kdyz jsou tak mlady jaky ti nasi 😉) je opravdu malo 😉
Dej mu cas, rekni ze bys ho tam chtela jako oporu, ze jste mrnouse taky delali oba, tak proc ne rodit a uvidis. muze si to rozmyslet ze tam chce byt az ta chvile nastane 🙂
Drzim palce

mkr
12. led 2009

deathy manžel tam taky nechtěl a pak byl za to rád, dřív jsem už tady psala, že měl o tom zkreslené představy z tv a ve skutečnosti to bylo jiný 🙂 nádherný, už uvažujem nad druhým drobečkem a až si projdem znovu to vše pěkné, ale je pravda, že manža chodil na každou poradnu a viděl pokaždé malou proto asi tam taky chodil 🙂 ale hlavu vzhůru tak ať jen počká někde vedle a až malou otřou a obléknou, tak si ji pochová 🙂 jinak je dobrý když tam je já musela ležet 2 hodky po porodu na sále a sama bych se tam asi unudila 🙂 napiš jak to pak dopadlo

deathy
12. led 2009

Sem ráda, že některým manželům je i tak málo 🙂 Na ten předporodní kurz bych ráda, ale zatím co mám informace, je už pozdě..
Já mu o tom říkala, že nebude stát u nohou, že vlastně nemusí nic vidět.. ale nevím, pro mě je to taky velká neznámá, zajímalo by mě, co bych já dělala na jeho místě 🙂 Ví že ho tam chci jako oporu, to všechno chápe, jen neví zda to zvládne. Ale je pravda, že už to tak razantně neodmítá, tak jako zpočátku.. Myslím, že tahle diskuze je dobrá, a jestli se tu ozve ještě víc chlapů, tak by to bylo fajn.

konja: no dost starej na udělání miminka je, ale u nás to nebylo tak, že by sme si řekli: tak a budeme mít mimčo. U nás se to stalo neplánovaně přes prášky. A protože to bylo (řeknu to teď hnusně) nechtěný, má k tomu po celou tu dobu i jinej vtah. Není s tím tak sžitej.. Kdyby to bylo plánovaný, tak by se choval od začátku jinak - chodil by se mnou do poradny, kouknul se na nějakej ten ultrazvuk, projevil takovou tu radost a hrdost..prostě by se choval jako nastávající táta..nevím teda jak s porodem, to by měl zábrany asi stejný..

No, uvidíme jak dopadneme. Mě jen zajímalo, jestli je nějakej chlap, co to třeba nezvládnul, abych se případně necítila trapně 😀

konja
12. led 2009

deathy: to mě bylo celkem jasný, že těhotenství nebylo asi chtěné.Tou větou jsem spíš chtěla říct, že když se člověk cítí dostatečně starý na sexuální život, měl by se cítit i dostatečně starý na řešení případných problémů 😉 Já jsem také otěhotněla přes prášky, takže vím jaké to je a taky jsem byla mladá 😉 Deathy: zkus mu navrhnout ať tam s tebou jde a pokud to nebude zvládat,tak ho nahradí tvoje mamka 😉

mobina
12. led 2009

Renčo já bych si to bez něj nedokázala představit, i když chápu,že to je pro chlapy masakr. Ale pro nás ještě větší ne? Myslím, že si mě o to víc váží a víc nás to semknulo. Až na hodinku, co jsem ležela při vstupní prohdlídce na monitoru a chvilku než do mě nalili klystýr, byl celou dobu se mnou a jsem fakt ráda. Musela jsem po celou dobu ležet, porod byl komplikovaný, malý měl blbý ozvy. Vlhčil mi rty, hlásil, že se blíží kontra, že už slábne. Ve finále jsem ho skoro poblila 😀 Myslím, že toho viděl dost, výhled měl dobrý, ale nijak ho to neznechutilo ani nepoznamenalo. Nakonec jsem skončila císařem, takže viděl i rozfiknutý břicho 😅 Jako užil si to se mnou parádně, ale do dneška mi říká, že to za to stálo a já jsem mu fakt strašně vděčná, že tam se mnou byl. NIkoho jinýho bych u sebe nechtěla, pokud by odmítl. I porodní asistentky byly velmi milé mladé holčiny, takže ty by mi ho případně vynahradily 😉

evicka7
12. led 2009

Deathy: zkus kontaktovat mateřské centrum Čelákovice (z Masaryčky 30 minut) nebo Brandýs nad Labem (z Čerňáku 20 minut), v obou dělá předporodní kurzy PA Věra Nováková a myslím, že mi někdo říkal, že se tam dá i takhle před porodem, ale nevím, jestli se něco za těch půl roku, co jsem byla těhule, nezměnilo

deathy
12. led 2009

konja: byla by to sranda, kdyby tam nastoupil v první řadě on, a pak se střídali s mamkou 😀 No uvidíme, já doufám, že to třeba bude jak tady některá psala, že manža chtěl být jen u I. doby porodní, ale nějak pak nestihl odejít..takže s ní byl i při tom. Snad se pochlapí a bude mi stát po boku..nebo v jaký poloze nakonec budu 😀

evicka7: Děkuju, kdyžtak se na to mrknu, ale pro mě je to docela z ruky. Musím znovu zavolat do porodky a zkusit je případně ukecat, kdyby mě fakt nechtěli vzít. Ale díky za typ.

konja
12. led 2009

deathy: nejdůležitější je mít někoho u sebe při 1.době.Ta trvá dlouho a nejvíc potřebuješ pomoc.Při samotném tlačení jsem manžu ani pořádně nevnímala.To až zase když už byla malá venku 🙂

xsipm04
12. led 2009

Čauky holky, co jsem si tady četla (třeba co si myslí o porodu chlap Deathly) mi přijde, že jsou takové obecně rozšířené klišé, co se mezi muži o porodu traduje. Třeba mýmu manželovi těsně před porodem řek jeho kamarád : "A hele, víš že při tom porodu nedávají přes ženskou žádnou plenu, že to je jen ve filmech, takže uvidíš všechno!!! bojíš se?" Tak to nás opravdu pobavilo.
Mě manžel celou dobu taky říkal, že k porodu sice půjde, že mě podpoří ale že se na to nijak moc netěší, že se spíš těší až to miminko bude s námi. No a nakonec mi byl při porodu až neočekávaně velkou podporou, dokonce si přestříh i pupečník, což dopředu razantně idmítal a kdykoliv se o tom bavíme, tak si říkáme, že porod vůbec není to, co se tak často traduje, nějaká hrůza se spoustou krve, ale i on říká, že na ten den děsně rád vzpomíná, jaký to bylo krásný, jak malou viděl, jak vyšplouchla ven, prostě je to náš společný nezapomenutelný zážitek.
Prostě celý to je o tom, jak se chlap na ten porod připraví. Jeden jeho kamarád mu o přítomnosti u porodu řekl: "to víš, ženská tam trpí a ty nemůžeš nic dělat.", jenže to je celý o tom, jaký přístup k porodu oni zaujaly a to oba dva. Když ona tam celou dobu jen ležela na zádech a nechala si píchnout epidural a pak byl porod lékařsky vedený a on o porodu nic nevěděl, nijak se na něj nepřipravil, tak pak skutečně u porodu může pouze stát a koukat, jak tam ženská "trpí". (pak ten porod asi nemůže ani vnímat jinak než jako utrpení ženy). Ale když se oba společně na tu chvíli připravují, manžel je tam ženě oporou, masíruje jí, doprovází jí, žena se o něj opírá, tak tam cítí svojí důležitou funkci a i když to není on, kdo rodí, tak se přesto cítí jako aktivní účastník a má na to také krásné vzpomínky. A ten okamžik, kdy dítě vyleze z mamči, to je taková rychlost a personál v porodnici ihned vše uklidí, takže tuhle kraťoučkou fázi pak naprosto převáží ten pocit z miminka, které je na světě, že myslím, že je naprosto zbytečný představovat si porod jako nějaká jatka, protože tak to člověk vůbec nevnímá 😉

xsipm04
12. led 2009

Deathly, jinak super kurzy, který by jsi ještě určitě stihla, pořádá Aperio
http://www.aperio.cz/kurzy-seminare/pro-verejno...
třeba ten víkendový je právě pro ty, kdo nestihli ty kurzy klasické 😉

deathy
12. led 2009

xsipm04: Díky, mrknu na to. Víkend by byl fajn i co se týče uvolnění přítele z práce, protože kurzy v porodce sou nějak kolem poledního, což je trochu nevhodný.
A moc se mi líbí jak si to napsala. Fakt to s tim názorem na porod je takový, jak si to člověk nechá vnutit z TV a jiných.. Já sice nemám valnou představu, jen z netu co sem koukala, ale tim se taky nechci ovlivňovat, protože u každý je to jiný.

Budu doufat, že ten můj se nějak zmátoří a ukáže v sobě konečně pořádnýho chlapa, tak jako ti vaši..

evicka7
12. led 2009

tak náš taťka:

Nejkrásnější je, že ten chlap uvidí to dítě první. Nemusí se dívat přímo do té ženy, lékaři mu to dítě vytáhnou i bez toho, aby na to koukal. Krev jsem žádnou neviděl, ani Vikouš nebyla od krve spíš od toho mázku.

evicka7
12. led 2009

Tak to je vše, co jsem z našeho tatínka dostala pro podporu ostatních tatínků u porodu, ale když jsem se ho ptala jaký má zážitek z porodu, tak mi řekl: No, kdyby ti ta PA neskákala po břiše, tak bychom tam byli ještě dneska. (tomu říkám silný citový zážitek z porodu 😀 )

Těhotenský newsletter

Každý týden dostaneš nejdůležitější info do e-mailu

Zjisti víc o svém těhotenství: Těhotenství týden po týdnu. Neznáš týden těhotenství? Vypočítej si ho v Těhotenské kalkulačce.


Modrý koník ti poradí v každém trimestru.
Zjisti víc o prvním trimestru.
Zjisti víc o druhém trimestru.
Zjisti víc o třetím trimestru.
Jak se zjišťuje pohlaví dítěte?.
Důležitá jsou různá vyšetření v těhotenství.
Určitě tě nemine 3D ultrazvuk.
Nebo také screening v 1. trimestru.
Někdy se může objevit i streptokok v těhotenství.
Závažná pak je preeklampsie.

Nenašla jsi odpověď na svou otázku?Zeptej se ve fóru