Kojení adoptovaných dětí

Kojení adoptovaných dětí je po přípravě a s pomocí kvalitně vzdělané a zkušené laktační poradkyně10 zkušeností často možné, byť i jen částečně. Kojit dítě mohou i ženy, které nikdy nerodily, nemohly kvůli hormonálním problémům otěhotnět, nemají dělohu či vaječníky, již prodělaly menopauzu. Nicméně ani předchozí kojení vlastního dítěte nazaručuje, že se mamince nakonec podaří adoptované dítě kojit. O kojení je možné se začít snažit v jakémkoliv věku adoptovaného dítěte, ale starší děti již nemusí být ochotné se přisát. Prsní žlázy lze na kojení připravit imitací těhotenství - užíváním hormonů progesteronu a estrogenu (hormonální antikoncepce bez pauzy až do adoptování dítěte), ale je třeba zvážit možné nežádoucí účinky a nejistý výsledek. Po adoptování dítěte lze v určitých případech nasadit oxytocin ke zlepšení spoustění mléka.

Pro adoptované děti je kojení70 stejně důležité nebo snad i důležitější než pro děti vlastní, pomáhá vytvářet kontaktní vazbu17, i bez příjmu mateřského mléka má kojení význam uklidňovací, citový, psychologický, vztahový, pomáhá regulovat dítěti tělesnou teplotu, srdeční tep a dýchání, příjem i jen malého množství mateřského mléka7 má významný příznivý dopad na imunitní systém dítěte. Kojení má i přiznívé dopady na zdraví ženy, může jí pomoci s přijetím adoptovaného dítěte a sebe jako matky.

Jak napomoci přisátí adoptovaného dítěte?


  • být pevně rozhodnutá, do snahy o kojení vložit veškerou možnou fyzickou, psychickou i emocionální energii
  • mít na paměti, že kojení může způsobit nepravidelnosti menstruačního cyklu a zároveň je míra laktace ovlivňována fázi menstruačního cyklu, také bude mít žena pravděpodobně vyšší chuť k jídlu, může zhubnout (z důvodu vyšších nároků těla na přǐjem živin) nebo naopak přibrat (z většího příjmu potravy a ze zadržování vody v těle působením oxytocinu), z důvodu nezvyku a případně špatněho přisávání může být kojení bolestivé12 a může dojít k poranění bradavek
  • počítat s tím, že kojené děti se, především v noci20, chovají jinak než děti krmené umělým mlékem, obvykle se budí častěji, mají mělčí spánek, mívají potřebu se kojit častěji a déle
  • mít podporu nejbližší rodiny, pomoc laktační poradkyně10, případně navštěvovat podpůrnou skupinu kojících maminek
  • velmi důležité je zvýšit a udržet laktaci70, dostatečný tok mléka - např. používáním techniku stlačování prsu, užíváním benediktu lékařského1, pískavice řeckého sena1, jestřabiny lékařské, moringy olejodárné, či léčiva Motilium1
  • pomoci může i orofaciální stimulace (orofaciální regulační terapie dle Castillo Moralese)
  • zajistit co nejčastější fyzický kontakt17, především kontakt kůži na kůži
  • provádět masáže tělíčka dítěte
  • provozovat společné spaní29 v jedné posteli
  • přikládat dítě v polospánku
  • dítě nosit v šátku nebo ergonosítku48 v blízkosti odhaleného prsu
  • provádět společné koupání
  • nepoužívat náhrady bradavky (láhev41, kloboučky7, dudlík85), protože kazí techniku kojení, ke krmení odstříkaným mateřským mlékem7 nebo umělým mlékem49 používat suplementor2 - laktační pomůcku přímo na prsu, není-li k dispozici nebo pokud se miminko nepřisává, pak krmení z pohárku
  • kojení nabízet, ale v žádném případě nenutit

Související články


Použité zdroje


  1. http://www.mamila.sk/pre-matky/pomoc-pri-dojcen...
  2. http://kellymom.com/bf/got-milk/adoptivebf/
  3. http://www.rodina.cz/clanek6816.htm
Pomohl ti tento článek?
Ano
 / 
Ne

Zkušenosti s kojením adoptovaných dětí

Máš zkušenost s kojením adoptovaných dětí?
Poděl se o ni a pomoz tak ostatním maminkám.
Napiš svou zkušenost