Porodnice Příbram

6 zkušeností

Porodnice v Příbrami nabízí rodičkám moderní metody při vedení porodu28. Porodnice zajišťuje ambulanci pro riziková a patologická těhotenství. Vede také poradnu zaměřenou na neplodnost2 a nabízí také nezbytné ultrazvukové vyšetření v těhotenství2 včetně ultrazvuku ve 3D2 a 4D2.

Porodní sál má 3 samostatné a kvalitně vybavené pokoje s vlastním sociálním zařízením. Při porodu lze využít gymnastické míče, žíněnku, ribstole nebo hydromasážní vanu.

V dubnu 2012 bylo zrekonstruováno oddělení šestinedělí, které rodičkám nabízí osm dvoulůžkových pokojů, každý s vlastním sociálním zařízením a televizorem. Pokud to kapacita porodnice umožňuje, jsou tyto pokoje vhodné také jako nadstandardní a jeho cena je 700 Kč/den.

Co prodnice Příbram nabízí:

oddělení porodní, novorozenecké a šestinedělí

Co s sebou do porodnice?

  • doklady:
  • pro maminku:
  • pro miminko:
    • 4 až 5 látkových plen23 - na novorozeneckém oddělení je k dispozici 5 ks jednorázových plen10 na den (vhodné vzít si jedno balení s sebou do porodnice),
    • vlhčené ubrousky,
    • oblečení na miminko (pokud nechce maminka používat nemocniční. V chladnějším počasí jsou vhodné také rukavičky a čepička.

Související články

Více o porodnici Příbram na modrykonik.cz

Použité zdroje

  1. Oficiální stránky porodnice Příbram
Pomohl ti tento článek?
 / Ne

Zkušenosti s porodnicí Příbram

Průměrné hodnocení:
Máš zkušenost s porodnicí Příbram?
Poděl se o ni a pomoz tak ostatním maminkám.
Napiš svou zkušenost
kittym
17. pro 2018

Super

Rodila jsem tu už v r. 2016 s doktorem Holbou, což je fakt anděl. Letos nás to čeká v létě, pojedu určitě zase do Příbrami, snad tam pan doktor ještě pracuje a budem mít štěstí. :) Velmi pokrokové názory, bez nástřihu, rodila jsem ve stoje cestou ze sprchy a vše se zvládlo. :)

Letos chci vlastní PA, abych měla lepší kontrolu nad tím, co se děje, ale jinak nelze vůbec nic vytknout. Šestinedělí o nervy, ale to asi všude.
0 poděkování
ceriii
15. pro 2018

Krásný porod navzdory komplikacím

V Příbrami jsem rodila 25.10.

Předporodní péče
Registrace nebyla potřebná. Poprvé jsem v poradně byla tři týdny před termínem, aby měli mou anamnézu, poté jsem až do termínu dál navštěvovala svého obvodního gynekologa (jsem z Prahy, takže to bylo pohodlnější) a do Příbrami jsem začala na poradny dojíždět až po termínu. Vůbec to nebyl problém (v Příbrami, paradoxně se trochu bránila moje pražská gynekoložka), vyšli mi skvěle vstříc. Při první konzultaci se mě doktorka sama zeptala na porodní plán a prodiskutovala se mnou moje představy a obavy. Na všechny otázky mi vždy podrobně odpověděli (včetně nákresů čípku pro lepší pochopení :) ). Moje dcera se nakonec narodila ve 41+4. Když jsem byla na poslední poradně v Příbrami (41+2) udělali mi Hamiltonův hmat - před tím jsme probrali všechna pro a proti. Domluva ovšem zněla, že pokud by to nezabralo, je možné počkat do 42+0 a teprve poté začít s vyvoláváním. To mě hodně uklidnilo, byla jsem opravdu ráda, že mě i miminku dávají čas.

Porod
Do porodnice jsme přijeli po devíti hodinách slabých kontrakcí, jejichž interval se zkrátil na 5-6 minut. Cesta v autě je však zpomalila a při příjezdu jsem měla kontrakce po zhruba 8-9 minutách. Vzhledem ke GBS pozitivitě (streptokok) a otevření na 2 cm (před tím v poradně to bylo už několik týdnů pouze 1 cm) mě přijali. Spolu s manželem jsme se přesunuli na porodní pokoj, kde jsem už zůstala (proběhl tam celý porod). K dispozici byla velká vana, gymnastický míč, i stolička. Pokoj měl vlastní toaletu a sprchu s dalším míčem na sezení. Vanu jsem bohužel nevyužila, protože kontrakce byly velmi slabé (ale i tak hodně bolestivé) a horká voda je ještě oslabovala. Po příjezdu jsem dostala kapačky s antibiotiky (na streptokoka), po nějaké době klystýr, s nadějí, že trochu nastartuje porod. Oholení nikdo nevyžadoval (přesně podle mých přaní). Porod se stále nerozjížděl a hodiny ubíhaly. Kontrakce byly stále bolestivější, ale nález postoupil sotva o jeden cm. Proběhla jedna infuze spasmolytik, čípky, druhá infuze. Celou tu dobu jsem chodila (to pomáhalo kontrakcím), na lůžko jsem se vracela jen na monitory (mohla jsem si volit pozice dle sebe) a občasné vnitřní vyšetření. Někdy v průběhu za mnou přišla lékařka a nabídla mi epidurál a oxytocin. Odmítla jsem epidurál, s oxytocinem jsem souhlasila. Nakonec jsme ještě pár hodin čekali, ale nález nepostupoval, neotevírala jsem se. Bolesti se však stupňovaly a cítila jsem tlak na konečník. Malá se tlačila cestami, které na ni nebyly připravené. S lékařkou jsme se domluvily na protržení vaku blan. To mě velice bolelo, lékařka to zkoušela opakovaně, ale nic se nedělo, žádná plodová voda neodtékala (malá už zřejmě byla natolik v porodních cestách, že okolo ní nemohla projít, odtekla pak až když jsem se víc otevřela). Bylo to hrozně bolestivé a holčička pak měla drobná poranění na hlavičce (od nástroje na protržení vaku blan), ale účel to splnilo, porod se konečně rozjel. Při dalším vyšetření už jsem byla otevřená na 4 cm. Problém byl ale v tom, že malá už byla moc nízko a já jsem začala cítit intenzivní potřebu tlačit. Což při otevření na 4 cm nebylo možné. Dalši dvě tři hodiny mám v mlze. Bolesti byly tak intenzivní, že jsem přestávala kvůli křiku dýchat. Do toho jsem musela přemáhat pocity na tlačení. Dostala jsem entonox, ale příliš nepomáhal. Nakonec jsem souhlasila s epidurálem a oxytocinem. Na epidurál jsem musela asi třičtvrtě hodinu čekat, protože vedle probíhal akutní císařský řez. Já sama si to moc nepamatuji, ale muž na tuhle dobu vzpomíná hodně nerad. Aplikaci epidurálu si vůbec nepamatuji, když mi ho přišla anestezioložka vyndat, nepamatovala jsem si ji. S epidurálem už mi bylo lépe, i když intenzivní tlak přetrvával. Za hodinku za dvě jsem se otevřela natolik, že jsem konečně mohla začít tlačit. Pak už to šlo rychle. Jedno zatlačení a porodní asistentka hlásila, že vidí hlavičku, na druhé byla hlavička venku a na třetí vyšlo ven celé miminko. To mi hned přiložili na břicho a manžel mohl přestřihnout po dotepání pupečnik. Placenta vyšla ven prakticky sama. Malou jsem měla na bondingu asi hodinu, poté jí vzali na ošetřeni vedle na lůžku a mě začali zašívat. Pak jsem ji měla u sebe i při šití a ještě asi další hodinu už oblečenou. Poté si ji vzala dětská sestra nahoru - popsala mi, co s ní mají v plánu dělat a zeptala se, jestli s tím souhlasím. Já jsem čekala ještě asi hodinu na cestu za ní - paní rodící vedle měla komplikace a lékařka, která mě měla před převozem zkontrolovat byla u ní. Když mě odvezli na šestinedělí, hned jsem si malou vyžádala a od té doby byla až na pár kratičkých přestávek se mnou.

Navzdory tomu, že jsem si takhle porod nepředstavovala vím, že vždy respektovali má přání, vše mi vysvětlili a dělali vše, aby mi pomohli. Po celou dobu porodu se o mě starala jedna porodní asistentka a jedna lékařka (pouze na šití přišla ještě jedna). Všichni byli moc milí, navzdory tomu, že ten den proběhlo 11 porodů (běžně jsou tu prý denně tak 3).

Oddělení šestinedělí
Všechny sestřičky (až na asi dvě výjimky) byly moc milé, vtipkovaly se mnou a pomáhaly mi. Nevadilo jim vařit mi vodu na kojicí čaj, občas pohlídat nebo podat miminko. První den se o malou staraly sestřičky (chodily ji ke mně na pokoj přebalovat a koupat), druhý už jsem ji přebalovala já a třetí den už jsem se o ni starala sama. Podpora kojení byla trochu slabší - ukázaly mi pouze jednu pozici, která mi v prvních dnech moc nevyhovovala, ale předpokládám, že za to mohla přeplněná kapacita - ani jedno lůžko na oddělení nebylo volné. Žádné obtíže s kojením jsem však neměla, na vše jsem přišla celkem rychle sama, takže sestřičky energii věnovaly asi spíš maminkám, které něco trápilo.

Celkově Příbram doporučuji a další dítě bych chtěla rodit také tam. Na celý porod ráda vzpomínám a často na něj myslím, dodává mi to sílu.
2 poděkování
kathara
15. říj 2018

Ne!!

Dobrý den,

jako citlivá duše bych se s vámi ráda podělila o svůj traumatický zážitek z Příbramské nemocnice.

Byl krásný slunečný den, 10 hodin dopoledne, chystala jsem se na svou poslední zkoušku do Prahy. Praskla mi plodová voda. Byl to šok, protože termín jsem měla až za 17 dní, ale cítila jsem se výborně. Byla jsem šťastná, zavolala manželovi, ať v klidu vyrazí z Prahy z práce pro mne, že vyrazíme do porodnice. Manžel byl za 20 minut pro mě a jelo se. Cesta byla nádherná. Dělali jsme si legraci a já sice cítila strach, ale užívala si to. Moc jsem se těšila. Celé těhotenství bylo nádherné, tak jsem byla přesvědčená, že to zvládneme i nyní.

Příchod do porodnice byl stále super, ještě jsme byli velmi pozitivně naladěni. Při příjmu ale bohužel mé nadšení nesdíleli. Paní doktorka byla chladná a první vyšetření se rovnalo jejími obřími prsty pozdějším porodním bolestem. Její výsměšná slova: ,,Vy se stále smějete, tak to ještě nerodíte" mě dostala. Odvětila jsem, že se hodlám smát až do konce. Porodní plán jsem měla připraven - při přečtení asi třetího bodu, kdy chtěla diskutovat a z jejího výrazu bylo jasné, co si o mne a mém přístupu myslí, jsem porodní plán sbalila, že to nemá cenu a že to zvládnu i bez něj. (Byla jsem v plné síle a netušila co mě čeká.) Dnes bych na porodním plánu trvala zuby nehty.. ale nechtěla jsem dělat scény a byla tak poslušná holčička. Dohadovat se s někým, kdo vám nerozumí a ani se o to nesnaží je náročné i normálně, natož když zrovna rodíte.

Poté jsem byla přesunuta na takzvanou ,,hekárnu". Ano, materiální zázemí a vybavení se musí Příbramské nemocnici nechat, to je na jedničku. Ovšem lidské teplo jsem našla jen stěží.

Dostala jsem přidělenou první porodní asistentku - mladou dívku, která byla jedinou pozitivní vzpomínkou na onen zážitek. Byla milá, laskavá, hodná, hladila mě. Když mě musela vyšetřit, byla citlivá, o všem mě informovala a moje tělo se jí otevřelo, takže vyšetření od ní nebolelo ani trochu. Moc jí děkuji a škoda, že se mnou nezůstala celých mých 28 hodin.

Zaujala jsem postoj, že s touto paní doktorkou neporodím a hodlám čekat na další směnu. Že svoje dítě nevystavím jejím hrozným rukám. A tak jsme čekali. V noci, kdy jsem byla stále otevřená jen na 2cm, mi paní doktorka přišla nabízet injeknci ,,provokovačku". Moc jsem se jí bála a nechtěla jsem jí. Tam už asi i paní doktorka začala nesnášet mě. Přemlouvala mě. Řekla mi, že buď to porod zklidní a já se vyspím nebo ho rozběhne a já porodím. Nabídla mi příbalový leták, který jsem tedy okamžitě chtěla. Když uviděla mé nadšení pro něj, vytasila se s tím, že se tam dočtu o hrozící zástavě srdce a dalších vedlejších účincích. Takže jsem leták už číst nepotřebovala a byla vyděšená ještě víc. Po několika hodinách, kdy se blížily ranní hodiny a já doufala ve výměnu směny, jsem selhala poprvé. Nechala jsem si onu provokovačku píchnout, bylo mi po ní zle. Klepala jsem se. (Nemuselo to být z ní, začala jsem být velmi nervózní a bolesti sílily.)

Nastalo ráno, výměna porodních asistentek. Má druhá asistentka již tak citlivá nebyla. Byla drsnějšího rázu.
Po 24 hodinách jsem zažádala o epidural. Křičela jsem bolestí už i při jeho aplikaci. Bolest trochu polevila asi na hodinu. Po hodině se bolesti vrátily v snad ještě větší síle a další dávky epiduralu již nezabraly. Nastala výměna paní doktorky za mladší a sice milejší.. ale bohužel mě ,,dostala" v zuboženém a hysterickém stavu. Ta původní si ještě stihla rýpnout: ,,No vidíte, už se nesmějete".

V těchto posledních krizových čtyřech hodinách jsem začala prosit o císařský řez nebo o smrt. Císařský řez mi udělat nechtěli, že už je to škoda, když už jsem se konečně trochu pootevřela a miminko mělo celou dobu krásný monitor. Bila jsem bolestí hlavou o zeď, ale za to nikdo nemůže. Byla to moje bolest a s tou jsem srovnána.


Když se schylovalo k závěru, musela jsem si lehnout na tu otřesnou tvrdou porodní postel. Byla jsem hysteričtější a hysteričtější a oni zlejší a tvrdší. Prosila jsem o změnu polohy, že si kleknu, nebo sednu na porodní stoličku. Změna polohy mi byla striktně zakázána. Bez upozornění mě rozstříhali. Bez upozornění mi porodní asistentka začala skákat po břiše - nikdy jsem nezažila nic horšího... moje ruka jí začala bít po zádech. Nevěděla jsem, co to dělá a proč to dělá. Takže moje dítě vytlačila násilím z mého břicha ven.

Dítě bylo klidné (jako celé těhotenství). Odebrali mi ho. Slyšela jsem sestru, jak mu říká: ,,Dělej, zařvi" a klepe s ním. Miminko teda zaplakalo, ale bylo zcela v pořádku, nebylo to nutné. Dali mi ho na hrudník zabaleného, v čepici, takže žádný klasický bonding nemohl proběhnout. Miminko se hned přicuclo. Po pár minutách mi ho odnesli na oddělení šestinedělí. Byla jsem bez něj ještě přes hodinu na porodním sále. Trvalo to tak dvě hodiny, než mi ho přivezli ukázat umytého a oblečeného. Nic z toho jsem nechtěla. Ale nikdo se neptal. Nechtěla jsem vitamín K do patičky. Nechtěla jsem nic. Po chvíli mi ho odvezli a nedali celou noc. Nemohla jsem spát. Měla jsem prázdné břicho a nebyla s ním. Ráno mi ho přivezli a už jsme byli spolu.

O kojení jsem hodně hledala na internetu, protože jinak bych kojit asi nezačala. Rady sester byly nedostatečné. Apelovaly na mě, ať hlavně kojím maximálně 5 minut. A ať stále střídám prsa. Před každým kojením jsem musela miminko zvážit, zapsat váhu. Nakojit a zase zvážit a zapsat, změřit mu teplotu. Vše jsem dělala a bylo to na palici. Chtěla jsem jen ležet a být. Být se svým synem, který může být přicucnutý k prsu třeba 24 hodin.

Koupání - sestřička, v dobré víře, mi šla ukázat, jak se umývá miminko. Nalila půl litru šampónu do umyvadla a v té pěně myla. Malý strašně křičel. Voněl pak na dva kilometry úžasnou chemií.

Mé dvě kamarádky, které rodily pár dní přede mnou, mají totožný zážitek i s jinám personálem.

(Při příjezdu mám podezření na Hamiltona, jelikož to opravdu bolelo.)
3 poděkování
shyanne
28. kvě 2016

Skvělý porod

V příbramské porodnici jsem rodila v roce 2014 a mohu jen doporučit, vše se mnou konzultovali, vysvětlili a byli příjemní. Syna mi po porodu ihned přiložili a nechali nám ho s manželem více než hodinu, pak jej sestra ze šestinedělí s manželem šli umýt. Jakmile mě převezli na pokoj syna mi zase hned přivezli.

Na oddělení šestinedělí bylo pár sester méně milých, ale nešlo o nic hrozného, byly více od rány.

Chystám se zde rodit znovu, i když už to nebudu mít do porodnice tak blízko a budu spadat pod Prahu, zase pojedeme sem. Jako velkou výhodu vidím i to, že manžel mohl být neustále se mnou.
1 poděkování
loreley1
13. led 2016

Skvělý přístup a komunikace

Porodnici Příbram jsem si vybrala pro svůj první porod (ač jsem z Prahy) po pečlivém zvažování a prostudování doporučení. Chtěla jsem rodit přirozeně, bez medikace a zbytečných, jinde "standardních" zásahů do průběhu porodu. Taky mě přesvědčily reference na vstřícný a lidský přístup personálu.

Konzultovala jsem předem svůj porodní plán s MUDr. Holbou a vše mi bylo odsouhlaseno jako bez problémů proveditelné (v Podolí např. měli problém s dotepáním pupečníku a několika dalšími body). S přítelkyní jsem si byla porodnici prohlédnout v rámci besedy s vrchní sestrou, jinak jsem do poradny chodila v Podolí.

Cvičila jsem v těhotenství jógu, trénovala s Aniballem a masírovala hráz. Porod nakonec proběhl jinak než jsem si představovala, ale přesto (nebo právě proto), jsem za své rozhodnutí pro Příbram ráda. Ve 41+2 na kontrole v Podolí mě vystrašili, že se miminku nedaří podle UTZ dobře a musíme ihned vyvolávat. Nedokázali mi ale vysvětlit proč a na kontrolním velkém UTZ se ukázalo, že průtoky i vše ostatní je zcela v pořádku. Přesto trvali na vyvolání, podepsala jsem tedy reverz a další den jela do Příbrami. Zde jsme se dohodli na preindukci, nicméně v přátelském prostředí, s vysvětlením a respektující komunikací, nikoliv strašením, že riskuji život miminka, pokud ihned neudělám, co chtějí.

Na prostorném a příjemném porodním sále jsem strávila celý den i se svou partnerkou, měly jsme zde soukromí, porodní asistentka mě chodila průběžně kontrolovat. Bohužel se porod ani po 2 tabletkách nerozběhl, a tak mě přeložili na noc na gynekologii (kvůli místu). Chvíli po přesunu mi začaly kontrakce po 10 min. a po půlnoci jsem tak byla zpět na sále, se stahy á 8 min., ale otevřená jen na prst. Protože porod nepostupoval dost rychle a monitory byly dlouhodobě horší, postupně mi byly nabízeny různé metody urychlení porodu (dirupce vaku blan, Buscopan, Oxytocin), na které jsem vždy po několika hodinách nepostupujícího porodu nakonec přistoupila, neboť mi byly dostatečně vysvětleny. Tlumení bolesti jsem odmítala a kontrakce si tak „poctivě“ protrpěla (obzvlášť ty po umělém oxytocinu byly vydatné). Vše ale probíhalo formou diskuse a odkazem na to, že znají můj porodní plán, nevnímala jsem žádný nátlak, ale snahu pomoct. I personál střídající se ve službě si informace předával, každý nový lékař i asistentka se mi představili, komunikace byla perfektní.

Jediné, co mi vadilo bylo, že musím být stále připojená na monitor a nemůžu tak využít úlevy při kontrakcích v přirozených polohách nebo ve sprše na míči (bolesti se tak zvládaly mnohem lépe). Mohla jsme aspoň sedět nebo dřepět na kuličkovém vaku a trošku měnit polohu na něm. PA mi i doporučila vhodnou polohu, způsob prodýchávání kontrakcí a občas mi „vybojovala“ 10 minut odpojení z monitoru na sprchu.
Abych to zkrátila, po 17 hodinách nepostupujícího porodu, kdy se otevírání zastavilo někde na 5 cm a monitory nebyly moc dobré, byl po dohodě porod ukončen císařským řezem. Doktorka měla podezření na temenní polohu plodu, protože malá vůbec nesestupovala – netlačila na branku. Byla jsem už hodně vyčerpaná a nechtěla dál riskovat zdraví miminka. Operace proběhla ve spinální anestezii, všechno mi bylo vysvětleno před i v průběhu, bylo vidět, že celý tým je profesionální a sehraný, vše bylo rychlé a komunikace probíhala opět skvěle. Malou mi hned ukázali a po vyšetření přinesli na přisátí, potom ji předali na bonding partnerce, než mě zašijí. Ukázalo se, že malá byla opravdu v temenní poloze, která se sice rodit dá, bývá to ale hodně dlouhé a dítě se hodně „poničí“, často porod končí kleštěmi nebo vexem. Následoval převoz na šestinedělí, holčičku mi předali hned před sálem a měla jsem ji pak už u sebe, takže se přisála asi za hodinu po porodu.

ŠESTINEDĚLÍ
Opět spokojenost. Obrovské plus bylo, že jsem mohla být i po SC na oddělení (je vybavené na pooperační stavy) a novorozenecké je přímo tam, takže mi malou vozili, kdykoliv jsem chtěla. Celou dobu v návštěvních hodinách se mnou byla přítelkyně, takže jsme měly mimčo pořád u sebe. Pokoje jsou po 2, skvěle vybavené, každý s vlastní koupelnou. Mohla jsem využít jejich oblečení na mimi, dokonce jsem celou dobu dostávala i porodní vložky.
Snad s menší výjimkou jedné sestry a jedné dětské byl veškerý personál maximálně milý, vstřícný a ochotný vyhovět, kdykoliv to jen šlo + výborná a moc hodná pediatrička. V tomto směru spokojenost. Můj porodní plán dostali předaný ze sálu a respektovali ho, jen na přání aplikovat vitamín K v kapkách (ne injekčně) musela přítelkyně dohlídnout. Podporu kojení bych si možná představovala větší – bez nabízení kloboučků a příkrmů – ale nikdo nic nenutil, jen nabízeli. Pokud víte, co jak chcete, tak vás nepřesvědčují. Pustili nás po císaři domů 4. den po porodu, ale šlo by to už i třetí.
1 poděkování
hanncca
27. led 2014

Porodnice Příbram

1. porod v r. 2010 - předčasný porod ve 33.tt. Všichni moc milý, převoz neriskovali, abych neporodila v sanitce, takže malého pak vezla rychlá na Prahu, ale byli moc milý, vše mi řekli. Příjem, porodní box a šestinedělí bylo fajn, šestinedělí ještě před rekonstrukcí.

2. porod v r. 2012 - opět spokojená, porod v termínu, strašně rychlej. Jen s PA, na boxu jsem byla sotva 10 minut a bylo. Pak jsem čekala 2 hodiny po porodu s miminkem. Donesli mi na přání čaj, protože jsem měla děsnou žízeň. Jediné, co mi bylo nepříjemné, při převozu z porodního na oddělení šestinedělí (z 1. do 4. patra) mě vezli výtahem, ale na chodbě byla hrozná zima. Vím, že to asi nikdo neovlivní, ale v prosinci to na chodbě u výtahu opravdu protahuje.

V roce 2012 již nově zrekonstruované pokoje na šestinedělí, opravdu krásné, vlastní sociální zařízení. Personál milý. Bylo nás tam v té době málo, takže se nám maximálně věnovali.

Na jejich webových stránkách jsem měla načteno co dostanu, co musím mít vlastní, takže jsem byla připravená.
Osobně porodnici opravdu doporučuji, je to moderní porodnice, milý personál!!!
1 poděkování