Aloimunizace

Aloimunizace je stav, kdy v organismu dojde k rozvoji imunitní reakce, jejíž součástí je vznik protilátek. K rozvoji mateřské aloimunizaci (izoimunizaci) dochází když má matka krev Rh- a plod je Rh+. Tato situace nastane, když plod zdědí krevní skupinu v rámci Rh rozlišení po otci. Krevní systém ABO na tom nemá žádný vliv. Existují však imunitní1 konflikty i v jiných systémech než Rh16.

K tomu, aby k aloimunizaci došlo, je nutné, aby nastal kontakt krve matky a plodu nebo novorozence7. Fyziologicky jsou oba krevní oběhy od sebe odděleny a krev se vzájemně nemíchá. Avšak při porodu28 nebo jiných porodnických zákrocích a také při některých úrazech může dojít k fetomaternálnímu krvácení. Žena je senzibilizována a následná tvorba mateřských protilátek IgG třídy, které přes placentu9 přecházejí do krevního oběhu plodu, může ohrozit daný plod nebo plod při dalším těhotenství24. Více informací k tomuto téma naleznete v samostatném článku Hemolytická nemoc novorozenců.

Červené krvinky (erytrocyty) označené Rh+ nesou na svém povrchu charakteristické znaky, antigén D, červené krvinky označené Rh- tyto charakteristické znaky na svém povrchu nenesou.

Vznik protilátek

Podmínkou vzniku protilátek v organismu matky, která je Rh- je přestup červených krvinek plodu Rh+ do jejího organismu a krevního oběhu. Tento přestup může nastat při:

Hned když erytrocyty plodu proniknou do krevního oběhu matky, imunitní systém začne tvořit protilátky typu IgG. Tyto protilátky vytvoření proti erytrocytům plodu procházejí placentou a napadají erytrocyty plodu. Destrukce pro plod znamená různě závažný stupeň fetální anémie.

Příznaky

Při klinickém projevu dochází obvykle při 2. těhotenství, protože imunizace (tvorba protilátek) Rh- matek nastává většinou po porodu. Proto první dítě není postižené, protože protilátky se vytvoří až na konci těhotenství. Při dalším těhotenství jsou protilátky už vytvořené, volně přecházejí placentou a způsobují předčasný rozpad červených krvinek (hemolýzu). Plod se snaží nedostatek erytrocytů kompenzovat zvýšenou tvorbou krve v játrech a slezině, tyto orgány jsou proto zvětšené.

  • anémie, bledost po narození,
    • lehký stupeň
    • těžký stupeň
  • ikterus11 (žloutenka) vzniká při nadměrném rozpadu erytrocytů, v době, když se uvolní žluté barvivo bilirubin, které se ukládá do kůže, skléry a do určitých mozkových oblastí - jádrový ikterus. Může to vést k trvalému poškození, jako je např. snížená inteligence nebo poškození sluchu
  • hydrops fetalis je nezávažnější komplikací, kdy těžká anémie způsobí nedostatek kyslíku pro orgány, následně se poškodí jednotlivé tkáně. Srdce postupně selhává a vzniká generalizovaný otok celého těla s hromaděním tekutiny v tělesných dutinách.

K aloimunizaci stačí 0,1 ml erytrycytů plodu.

Diagnóza

  • vyšetření krevní skupiny matky
  • vyšetření pupečníkové krve u rizikových novorozenců: krevní skupina, bilirubin, hemoglobin
  • vyšetřování přítomnosti Rh protilátek z krve matky
  • ultrazvukové vyšetření plodu2 (sledování zvětšení jater a sleziny)

Léčba

Léčba novorozence závisí na stupni závažnosti onemocnění. V lehčích případech stačí fototerapie. U těžších případů jsou zapotřebí výměny krve pomocí transfúze, která se někdy musí provádět i během těhotenství.

Podání intravenózních imunoglobulínů může zpomalit rozpad erytrocytů. Při hydropsu se provádí katetrizace pupeční žíly, punkce ascitu a výměnná transfúze.

Prevence

V prevenci se uplatňuje podávání anti-D imunoglobulinu, který zabrání vzniku protilátek. Podává se do 72 hodin po porodu. Takto se minimalizuje riziko vzniku protilátek a eliminuje se riziko poškození plodu v dalším těhotenství, ke kterému by mohlo dojít v rámci mateřské aloimunizace.

Tato profylaxe se u těhotných s Rh- faktorem často používá už před porodem mezi 28. - 30. týdnem těhotenství a podává se injekce s anti-D globulinem.

Taktéž by se měl anti-D imunoglobulin podat Rh- pacientce po zákrocích jako je např. aminocentéza. Dále po spontánním potratu, po interrupci, po mimoděložním těhotenství. O podávání anti-D protilátek je vždy dobré se poraidt s hematologem.

Související články

Více o aloimunizaci na modrykonik.cz

Použité zdroje

  1. https://cfm.gynpor.cz/
  2. Štaudová, Barbora. Erytrocytární aloimunizace těhotných žen. [online]. 2008 [cit. 2013-08-01]. Bakalářská práce. Masarykova univerzita, Lékařská fakulta. Vedoucí práce Alena Pejchalová. Dostupné z: <http://is.muni.cz/th/176561/lf_b/>.
  3. http://www.wikiskripta.eu/index.php/Hemolytická_nemoc_novorozence
  4. https://web.archive.org/web/20161104043614/http://www.abctehotenstvi.cz/txt/aloimunizace-problemy...
  5. http://primar.sme.sk/c/4117130/inkompatibilita-rh-faktoru-morbus-haemolyticus-fetalis-sive-neonat...
Pomohl ti tento článek?
 / Ne

Zkušenosti s aloimunizací

Máš zkušenost s aloimunizací?
Poděl se o ni a pomoz tak ostatním maminkám.
Napiš svou zkušenost