Když Modrý Koník vyhlásil přihlášení do testování plenek a plavek v jednom Huggies little swimmers neváhala jsem ani minutu a hned se do testování přihlásila.Moc jsem v to nedoufala že by vybrali zrovna nás ale ejhle štěstí se na mě usmálo a my byly vybráni na naše první testování na MK.

Obě děti chodí na plavání prakticky od svých 3 měsíců. Vybraly jsme si testovat velikost 7-15 kg. Testerka Julča má 9 kg a 19 měsíců ale v pohodě je oblékl i bráška Tobiášek který má 13,5 kg a 3 roky. 

V pondělí 7. 5. zazvonil zvonek a dole kurýr. Balíček jsem donesla domů a Julča se ihned na něj vrhla jako by věděla že to je pro ni. Balíček plavek jsme vytáhli z krabice a to bylo teprve radosti  Julča začala šustit, házet, trhat a kousat. Do rozbalování se pustil i Tobi. 

Ale té radosti jak spatřili na plavkách obrázky to bylo k nezaplacení. Tobi "jééé ryba", Julča iba (ryba)a už se o ně začali přetahovat.

Na testování jsme měli pouhý týden 7. 5. - 13. 5. ale přiznám se, že jsme si ho protáhly ještě o jeden,  protože nás to testování bavilo.

Poprvé jsme plavky zkusily jen doma. Potom jsme s nimi byly na 2 lekcích plavání pokaždé 30 minut a nakonec jsme s nimi absolvovaly i 2 hodiny plavání v aquaparku. Všechny testy splnili na 1* 

Tyhle ryzí a surové fotky "nahé pravdy" o šestinedělí v lidech silně rezonují. Jsme zvyklí na přikrášlenou skutečnost, která v nás probouzí nerealistická očekávání. Jaké rozčarování pak zažíváme, když šestinedělí vypadá právě takhle!

Jsme celé bolavé, rozkocané, nadšení střídá strach a všechno se to v nás mele, jak hormonální smršť otevírá naši třináctou komnatu a bere s sebou všechno, co jí přijde do cesty.

Je dobře, že se zase učíme dívat pravdě do očí.

Není vůbec snadné snažit se nacpat do představy o tom, jaké by šestinedělí /těhotenství, porod, výchova.../ mělo být. Každá žena je jedinečná a tak, co je pro jednu procházka růžovou zahradou, je pro druhou noční můra.

Hodně často se v šestinedělí nejvíc trápí ženy, které měly ve své původní rodině roli malé holčičky, která musela být za všech okolností líbezná, roztomilá a plně k dispozici své narcistní matce. Očekává se od nich, že tou holčičkou zůstanou dál, jinak by totiž zradily svou rodinu a hrozilo by jim, že je rodina úplně odvrhne.

Najednou jsou to ale ony, které potřebují podporu a péči a když jim ji rodina nedokáže poskytnout, velmi tím strádají. 

„Chtěla jsem se zeptat, jestli se vám změnila váha, poté, jste přestaly kojit? Já přestala zhruba před dvěma měsíci a váha mi jde nějak nahoru. Nejdřív jsem to neřešila, ale teď mi připadá, že týdně přiberu kilo. Po porodu jsem se dostala na svých 55 kg, ale po odstavení mám 63 kg. A to se nepřejídám a nikdy jsem neměla problémy s váhou. Nejím tučné a mastné věci. Co mám malého, jsme začala jíst zdravě, takže jídlem to nebude,“ ptá se maminka Evikk v diskuzi Změnila se vám váha, když jste přestaly kojit?

Nespěchejte

Říká se, že jak dlouho těhotenská kila nabíráme, stejně dlouhou dobu potřebuje naše tělo k jeho shození. Řekněme, že jste během 9 měsíců přibrala 20 kilogramů a v porodnici nechala 4 kilogramy. Nejen, že je nereálné v průběhu šestinedělí shodit dalších 16 kilogramů, ale také je to nezdravé. Pro vás i vaše dítě. Návrat na původní váhu si stanovte například do jednoho roku. Vy i vaše miminko budete v pohodě.

„Já přibrala při obou těhotenstvích 23 kg. Po prvním to šlo dolů, po druhým mám ještě pořád 11 ilog nahoře. Nežeru, lítám mezi dětmi, chodím s nimi ven a váha se ani nehne. Na cvičení ani nic jiného mi čas nějak nezbývá a já si stále častěji připadám hnusná.“ koníkovka z diskuzního fóra Kolik kilo jak dlouho jste je shazovaly po porodu.

„Používám svůj rozum a nespoléhám se ani na babské rady ani na tabletky. Mojí prioritou je být zdravá a cítit se dobře, ne vypadat hubeně za každou cenu. Navíc my, co máme po těhotenské cukrovce, si nějaké metabolické experimenty jako tukožroutská polévka, vajíčkový týden, žádné přílohy a podobné kraviny nemůžeme dovolit. Pokud tedy nechceme brzy onemocnět cukrovkou 2. typu. Zabírá kvalitní spánek a minimum stresu.“ Llluckaaa z diskuzního fóra Po čem jste zhubly.

Nehladovte 

 „V prvním těhotenství jsem potratila a ten strach, že znovu potratím, mě provází od toho okamžiku, kdy jsem uviděla na testu dvě čárky,“ píše jedna z uživatelek našich stránek a pouští nás do svého světa, kde čekat dítě není jen radostná záležitost, ale i kupa starostí navíc. S takovými problémy se však potýká víc maminek.

Strach ze změny životního stylu s miminkem, strach z toho, jaká budu matka, jestli všechno zvládnu a jestli bude miminko v pořádku. Do toho přičtěte hormonální změny, které skoro každou z nás promění v labilní uzlík nervů. To, že máme obavy, je normální, ale kdy jde o těhotenskou depresi, jak ji  poznat a svůj stav nezanedbat?

Deprese totiž může ublížit miminku. Děti narozené ženám, které si prošly během těhotenství depresí, mohou být méně aktivní, jsou méně pozorné a více podrážděné nebo nervózní, případně se narodit s nízkou porodní váhou. 

Těhotenská deprese se vyznačuje často tím, že si žena těhotenství takzvaně neužívá jako ostatní nastávající maminky. „Všechen ten strach přiživuje moje deprese a tím, že nemohu chodit do práce, příliš se na to všechno soustředím. Navíc jsem přecitlivělá, všechny mé těhotenské příznaky jsou hodně silné a to taky nepřispívá mému psychickému stavu. Neustálá nevolnost, nechutenství, občasné bolesti hlavy, závratě... Nedokážu si své těhotenství užívat a závidím všem ženám, které toto mohou,“ popisuje další z koníkovek.

Fakta o depresi:

• depresí trpí až každá pátá žena,
• mluvíme o ní v případě stavu trvajícího víc než dva týdny (smutek, nesoustředěnost, problémy se spánkem, ztráta zájmu o příjemné věci, myšlenky na smrt, pocity úzkosti a beznaděje, změna stravovacích návyků),
• spouští ji stresující událost (např. úmrtí v rodině, prodělaný potrat, zneužívání).

Statistiky v ČR jsou neúprosné. Ačkoliv počet sňatků stoupá a počet rozvodů naopak klesá, stále u soudu končí téměř 50 % oficiálně uzavřených vztahů. V praxi to znamená, že 25 tisíc páru si vyslechne v jednací síni rozhodnutí o rozvodu, nejčastěji z důvodu vzájemných neshod a rozdílnosti povah a zájmů. Bohužel téměř 60 % případů se dotýká i nezletilých dětí, které v rozpadajících se rodinách žijí. Za těmito strohými čísly se ale ukrývá velká dávka bolesti, trápení; jsou to jednotlivé příběhy těch nejzranitelnějších a nevinných.

Každý rok se s touto nelehkou situací u nás musí vyrovnat téměř 30 tisíc dětí. Jejich svět se v ten moment rozpadá jako domeček z karet. Rodiče jsou velmi často pohlceni svými spory a problémy a neuvědomují si, že těmi nejvíc trpícími jsou jejich ratolesti, které si nastalou situaci nedokážou zdůvodnit racionálně, tak jako my, dospělí. Musíme si uvědomit, že jejich jediná celoživotní jistota v podobě mámy a táty se rozpadá, a je v tuto chvíli jedno, jak je dítě staré.

Každý se s rozvodovou krizí dokáže vyrovnat jinak, záleží na povaze, temperamentu a dosavadních zkušenostech, je však logické, že můžeme čekat výrazné výkyvy v chování a vystupování svých dětí, a je na nás, abychom dokázali dopad rozvodu na děti co nejvíce mírnit.

Psychosomatika

Mezi velmi časté reakce patří somatické projevy. Laicky se dá říct, že bolavá duše se projeví nějakými zdravotními problémy. Děti bolí bříško, hlava, chce se jim zvracet. Je třeba vyloučit, zda se opravdu nejedná o nějakou virózu, pokud ale tyto projevy nejčastěji vysledujete v momentech předávání partnerovi či v dalších krizových momentech, máte jasno. Tady je důležité řešit hlavně příčinu. Fyzický projev je jen zástupný problém, tzn. řešit, proč je daná situace pro dítě tak náročná, zda by nešlo situaci nějak změnit v zájmu dítěte. Snažte se s dítětem komunikovat, citlivě se ptát na to, co ho trápí, co mu vadí, čeho se bojí.

Zhoršené chování

Mateřství je velká věda, která se nedá úplně studovat. Je to jeden z mála oborů, ve kterém se stáváte odborně způsobilou sbíráním zkušeností, avšak ani ty nezajistí doživotní certifikát Matka roku. Pořád se budete setkávat s událostmi, které vás zaskočí, překvapí, rozpláčou, uzemní a totálně rozeberou.

Důležité je připravit se na to, že ostatní vše vědí lépe, umí vaše dítě lépe vychovat, uspat i nakrmit (aspoň teoreticky) a jsou připraveni kdykoli vám snížit sebevědomí větou tohoto schématu: „To náš Pepíček, ten už v 5 měsících ………….. (dosaďte dle míry chvástání vašeho okolí - seděl, lezl, stál, chodil, plynně četl, počítal integrály, vyřešil záhadu černé díry).

Mateřství je založeno i na matematice a to ne úplně jednoduché.

Těhotenství

Průměrné těhotenství trvá 23,5 milionů vteřin. Celkem to uteče, milion sem, milion tam. Dle různých odhadů a průzkumů trpí 70% žen těhotenskou nevolností, někdo objímá mísu 5 měsíců v kuse, někdo si decentně odbíhá z kanceláře jen při pohledu na svačinu svého kolegy. Pokud vezmeme průměrnou hodnotu kvantity nevolnosti, k tomu přičteme velmi časté nutkání k vyprazdňování, vychází nám, že na wc strávíme asi 2% času celého těhotenství. Vypadá to celkem jako zanedbatelná položka, ale když vám prozradím, že si tam posedíte téměř 6 dní v kuse, už je to jiné, co?

No a pokud k tomu máte starší dítko, které pečlivě trénuje odplenkování, či si na vás osud přichystá i další kratochvíle typu průjem, zácpa apod., celé číslo libovolně násobte. Když tak nad tím přemýšlíme, s pozitivním těhotenským testem bychom se měly přestat honit za kočárky, nosítky, výbavičkou, ale spíš bychom měly vybrat nějakou pěknou koupelnovou tapetu, pověsit na wc nějaké příjemně působící obrázky, investovat do sametově hebkého toaletního papíru, abychom těch x dní prožily pěkně v klidu a pohodě.

Když MK vyhlásil testování plenkových plavaček od Huggie, zkusila jsem štěstí a přihlásila naší malou Adri. A ono to vyšlo🙂

Už při rozbalení krabice nejvíc zaujal Adri plastový obal..krásně šustil, byl barevný a dal se cucat. Navíc na obalu byl obrázek Dory a Nema. To ocenil hlavně Zdeneček, protože je to v téhle chvíli jeho nej pohádka.

Nemo a Dory je i na samotných plenkových plavkách. Z těch byla Adrianka taky nadšená, mohla je cucat a házet po zemi.

Při rozbalování plavky vůbec nijak nezapáchjí, vypadají úplně stejně jako plenky. Při zatěžkávací zkoušce kdy v nich byla Adri půl hodiny ve vodě obstály plenky na výbornou. Vůbec se nenacucaly vodou, Adrianka tak mohla v klidu kopkat nožkama, protože neměla mezi nožkama velký nacucaný batoh. Další supr vychytávkou jsou i suché zipy. Já jsem je nevyužila, protože jsem plavky jednoduše stáhla.

Velikostně Adriance plavky sedí dobře. Nikde nic neřežeme ani neodstává. V pohodě je obleče i její brácha Zdeneček, který váží kolem 16kg. Plenkové plavky od Huggies bych určitě doporučila. Jediné mínus je ten plast (z hlediska ekologie) . Jinak mají samé plusy.

Za testování kosmetiky Baby Dove jsem neskutečně vděčná, vždy jsem chtěla něco testovat a poprvé se mi to povedlo. Navíc značku Dove opravdu já osobně miluji, antiperspiranty a sprchové gely používám jedině Dove!

Toník (9 týdnů) má již od narození velmi citlivou a suchou pokožku, na kterou zkoušíme různé výrobky i z řad přírodní kosmetiky. Oleje z přírodních zdrojů lisovaných zastudena nijak na suchou, olupující se pokožku nepomáhaly, jakmile se olej vstřebal, tak se znovu objevila suchá kůže. Takže jsme oleje zcela zavrhli a hledáme výrobek, který nám sedne.

Balíček kosmetiky dorazil, a myslím, že Toník zrovna nadšený nebyl :D.

Baby Dove Sensitive Moisture - tělové mléko - praktická "placatka", která se vleze i do přebalovací tašky a nezabírá místo. Již po prvním použití jsme byli překvapeni výsledkem. Jeho kůže byla hydratovaná a naprosto jemňoučká. A jelikož mám více v oblibě parfémované výrobky, určitě sáhneme po tělovém mléku z řady Baby Dove Rich Moisture, a samozřejmě budeme doufat ve stejný výsledek.

Baby Dove Sensitive Moisture - mycí gel na tělo a vlásky si u nás místo bohužel nenašel, máme rádi výrobky, které hodně pění a alespoň malinko voní, a bohužel v tomto nás gel celkem zklamal, není to to co jsme hledali. Ikdyž věřím, že v péči o citlivou a suchou pokožku nám velice pomohl a prospěl. Oceňuji na výrobku praktickou pumpičku!

Baby Dove Sensitive Moisture - vlhčené ubrousky si u nás místo vždy najdou, jsou bez parfemace, což pro změnu u ubrousků oceňuji, jelikož převoněné, napuštěné ubrousky na zadeček rozhodně nechceme. Doma se snažíme používat pouze vodu. Na cesty jsou ubrousky skvělé, velikostně akorát, ale uvítali bychom více vlhkosti.

Měla jsem tu možnost testovat s dcerkou plenky a plavky v jednom Huggies Little Swimmers do 15 ti kilo. Jelikož na plavání chodíme pravidelně již téměř dva roky tak jsem testování uvítala! Dcerka plavání miluje a opravdu musím napsat, že v této plence byla jako v bavlnce.

Plínka se hned nenacucla jako jiné druhy a dcerka mohla poskakovat a blbnout ve vodě bez omezení. U jiných druhů za mnou neustále chodí a popotahuje si právě tu vrstvu mezi nožičkami jelikož ji asi "dře" o stehýnka a špatně se jí chodí. U Huggies Little Swimmers toto nebylo!

Velkým překvapením pro mě bylo, že plenka se nemusí náročně stahovat přes mokrá stehna, to byl po pravdě vždy boj. Zvláště u období "sama sama". Huggies Little Swimmers mají po bocích rozepínání na takové suché zipy což je perfektní! To oceníte, i když už děti hlásí, že chtějí vykonat potřebu, je to rychlé a výborné řešení!

V neposlední řadě musím vyzdvihnout veselé barevné motivy, dcerka nechce už nic jiného, než plavečky s Rybou a hlavně u toho i dětičky pěkně vypadají. Za sebe i za dcerku musím opravdu říct, že tyto plenky jsou zatím TOP mezi jinými druhy! A to jsme jich měli opravdu na vyzkoušení už dost.

Díky za takovouhle možnost testování! Ráda budu tyto plenky mezi maminkami vyzdvihovat.

Huggies Little Swimmers jsou jedničky! 

„Moje 8 měsíční miminko pořád nechce příkrmy. Zkoušíme to už 2 měsíce. Zelenina, zelenina s masem, polévka, kaše, kupovaná sklenička, bio nebio, prostě nic. Ochutná, a pak už nechce. Už ví, co je lžička, otvírá pusinku, ochutná, ale nechce jíst. Ani smíchané s mlékem, radši hladoví do večera. Pak nevydržím já a dám mléko. Nechutná jí ani banán nebo jablíčko, jen přesnídávky sní asi jednu lžičku po opravdu malých troškách. Zatím prospívá, ale nechci dojít až do stavu, kdy bude hubnout a příkrmy odmítat, radši bych ji nějak převezla,“  píše Tezu v diskuzním fóru.

Tak kdy?

Podle Světové zdravotnické organizace WHO by mělo by dítě výlučně kojeno do jeho 6 měsíců. Od této doby je vhodné začít s příkrmy. Jak je vidno ze zkušenosti Tezu, ne vždy to jde. Není to žádné dogma, každé dítě je jiné, a bylo by bláhové se striktně řídit instrukcemi z knížek. Pokud dítě příkrm odmítá, zkuste mu ho ochutit mateřským nebo u nekojených dětí umělým mlékem a nebo zavádění příkrmu odložíme o týden až dva. Některým dětem ve věku 4 nebo 5 měsíců pouhé mateřské mléko nestačí a pro svůj zdravý růst potřebují příkrmy. Ty pak představují dostatek železa, jehož zásoby nejsou u kojence dostatečné. Orientačními impulsy pro zavedení příkrmu je váha nad 6 kilogramů, hladovění po 8-10 kojeních či potřeba více než 1000 mililitrů mléka za den.

Příkrmy podávejte zásadně lžičkou a nápoje z obyčejného hrnečku či kelímku, nikdy z láhve. Lžičkou miřte na dítě tak, aby na ni vidělo a hlavně na počátku přikrmování na střed nebo mírně ke kořeni jazyka, aby fungoval polykací reflex dítěte. Ke zkoušení příkrmu zvolte dobu, kdy máte  klid a dítě je v dobré náladě. Rozhodně mu příkrm nevnucujte a nenuťte ho dojídat, protože by mohlo začít příkrmy dlouhodobě odmítat nebo je začít zvracet. Krmte nejvýše 15 - 30 minut a pokud má ještě hlad, nabídněte mu mateřské nebo umělé mléko.

Příkrmy rozhodně nejsou prvním krokem k odstavení dítěte, ale jsou, jak vyplývá i z jejich názvu, pouze doplňkem ke kojení. Před samotným zavedením příkrmů je dobré zrekapitulovat si jednotlivé fáze:

Výhradně mléčné období

Na fotografiích hollywoodských hereček něco nehraje. Už pár dní po porodu září na premiéře filmu v přiléhavých šatech a botách na vysokém podpatku. Je vůbec možné dostat se za tak krátkou dobu zpátky do předporodní formy?

Je to zásluha profesionálního týmu výživového poradce, osobního trenéra a nutriční specialistky nebo to dokázala sama a s malým dítětem? Vhodně zvolenými cviky a hlavě dobře naladěnou myslí jde všechno.

Tak kdy?

Pokud proběhl váš porod přirozenou cestou a bez komplikací, můžete začít cvičit už druhý den, ideálně pak po šestinedělí. Určitě zapomeňte na náročné cviky jako například sklapovačky a dřepy. Po devíti měsících, kdy se vaše tělo každým dnem měnilo a vy jste pod srdcem nosila nového člena rodiny, po vás nikdo, ani vy sama, nemůžete čekat (natož požadovat) olympijské výkony. Vazivo a svaly břišní stěny potřebují nějaký čas, než se vrátí na své místo. Většinou to trvá asi tři až šest měsíců, záleží na stavu matky a průběhu porodu. Zejména po císařském řezu buďte velmi opatrná a se svým úmyslem začít cvičit se poraďte s vaším lékařem.

Není dno jako dno

Pánevní dno je skupina vazů, svalů a tkání. Drží močovou trubici, měchýř, dělohu a konečník v jakési „míse“ a tím uzavírá pánev zespodu. V těhotenství drží dělohu ve správné pozici stejně jako rostoucí dítě. Mít silné pánevní svaly se proto vyplatí už před porodem, ale o tom jste jistě slyšela na předporodním kurzu.

„Potřebuju poradit a taky malinko psychicky podpořit, protože se mi zdá, že už se z toho zblázním…!“  Píše jedna z maminek na místním fóru o refluxu. Mohlo by se zdát, že se jedná o obyčejný problém s ublinkáváním. Ale maminky, které si tím se svými miminky či většími dětmi prošly, ví, že reflux dokáže pořádně potrápit a přináší s sebou spoustu problémů a potíží.

Co je to reflux?

Odborný název gastroezofagální reflux označuje návrat nestrávené stravy a žaludečních šťáv ze žaludku do jícnu kvůli nedovyvinuté žaludeční záklopce. U kojenců je považován za fyziologický jev způsobený nedozráním trávicího traktu, proto se také mnohem častěji objevuje u předčasně narozených dětí. Pokud však potíže přetrvávají i po ukončení období kojeneckého věku, je již považován za patologický a je nutné zahájit vyšetření či léčbu, aby bylo co nejvíce sníženo riziko komplikací, které mohou reflux doprovázet, jako např. neklidný spánek, chrapot, časté záněty dýchacích cest, kašel, zhoršené dýchání aj.

Projevuje se častým ublinkáváním i několik hodin po jídle, může mít podobu obloukovitého zvracení, ale i drobných častých epizod. Dítě bývá velmi často celkově neklidné, plačtivé, kroutí se, prohýbá se do luku. Mnohdy mívá i tzv. skrytou podobu, kdy nenatrávená strava pouze dráždí jícen, ale nedochází k blinkání. Miminko má vlastně nepříjemné pocity pálení žáhy, takže se často kroutí a pláče. Mnohé maminky pak ani nenapadne, že se může jednat o tento problém a plačtivé miminko mylně pokládají za hladové nebo že má potíže s plynatostí.

Existuje pomoc?

Fyziologický reflux nevyžaduje lékařských zásahů, je to však natolik nepříjemný problém, že je každá rada drahá. Představte si, že celé dny jen převlékáte svoji ratolest či sebe. Místo voňavého miminka, které jste chtěla parádit do krásných oblečků, máte věčně poblinkané uplakané mrně, okolí je nemile překvapeno častými nehodami vašeho prcka. Bojíte se chodit na návštěvy, abyste nezničili koberec svých přátel. Bojíte se pochovat či naopak položit dítě, aby zase neblinkalo. Bojíte se usnout, aby se miminko nedusilo zvratky, váš věrný společník je bryndák a látková plena. Kdo zažil, ví, jak je to těžké a psychicky náročné. Pojďme se podívat, jak můžete nepříjemné projevy refluxu alespoň zmírnit.

Mít příjemně zařízený byt je poměrně snadné. Stačí pár pokojových rostlin v barevných květináčích a hned i sebeprázdnější místnost vypadá mileji a přívětivěji. Při jejich výběru se neřiďte jen barevnou paletou květů a listů, ale berte ohled i na to, zda nemohou způsobit otravu.

Vždyť děti objevují svět skrze svá ústa, byla by škoda jim začátek znepříjemnit třeba seznámením s nebezpečným tchyniným jazykem. Přinášíme 10 nejběžnějších jedovatých rostlin, které do bytu s malým objevitelem rozhodně nepatří. A když už, tak na hodně vysokou skříň.  

Aglaonema

Na první pohled si ji můžete splést s umělou květinou. Tak dokonale její úzké, oválné a tmavě zelené listy se stříbrnými pruhy působí. V létě vábí něžně bílými květy, které po odkvětu nahradí prudce jedovaté červené bobulky. Po jejich pozření začnou otékat sliznice, které zklidníte vypitím studeného nápoje. Jinak je tato asijská květinka něžná a v interiéru velmi estetická. Má ráda spíše stín a teplo.

Alokázie

Tropickou krásku z pocházející z Amazonie poznáte ji podle neuvěřitelně zbarvených listů. Efektivní bílé pruhy z ní dělají kandidátku na miss pokojových květin. Stejně jako hrdé Amazonky umí být i tato květinka pěkně nebezpečná. Nebojte, nebude se s vámi prát, nebezpečná je především pro kočky, psy a samozřejmě malé děti. Už jeden rozžvýkaný list podráždí sliznici, způsobí otoky a někdy i zvracení a reflexní dávení.

    Maminka má novou práci a my díky tomu vyrážíme na výlet - jedeme do Prahy. Nakupovat. Mámě u toho září oči radostí a tátovi se naopak jas v očích vytrácí🙂 Moc teda nerozumím tomu proč, ale je mi to jedno - já se těším. Máma totiž řekla, že se mi tam bude líbit. A moje maminka má vždycky pravdu.

    Je tu sobota ráno - tedy Den D a my vyrážíme. Hurá. Pořád se moc těším, máma taky, Tobimu je to jedno a Sunny kňučí, že zůstává doma. Sice by prý mohla jet taky, ale rodiče (prý) nejsou blázni, aby se tam museli zlobit ještě se psem. Vůbec nevím, co tím myslí, ale důležitý je, že jedu já. Prý tam budou hračky a knížky. A taky motokáry. I když táta tohle všechno ví, tváří se pořád lehce zoufale, ale co by pro maminku neudělal.

    Sedáme do auta a jedeme. Čeká nás prý  krásných 100 kiláčku. Aby to rodičům rychleji uteklo, rozhodl jsem se, že se budu pořád na něco ptát. Už z předešlých cest se mi velice  osvědčila otázka: "Kdy už tam budeme?". Je zajímavé, že na stejnou otázku dostane člověk vždycky úplně jinou odpověď. Naši zpočátku odpovídají docela ochotně a radostně, ale při 156. zopakování dotazu jejich trpělivost a ochota odpovídat klesá. Moje ale taky. V autě už mě to nebaví, takže říkám, že už to nevydržím. Nechápu proč, ale mámu to rozesměje. Zopakuji to tedy důrazněji. To už se směje i táta a se zlověstným pohledem říká: "Neboj, vydržíš. Za chvíli tam už budeme."

    A měl pravdu - za chvilku vjíždíme na parkoviště. Je tam strašně moc aut. Zapomínám na to, že se na tátu zlobím a hlásím mu značky. Audina, Škodovka, Ford, ... to mě moc baví. Hned vedle parkoviště je malé letiště a lítají tam letadla. Hustýýýý. Chci koukat, ale na to prý není čas. Máma slibuje, že tam budou zvířátka, takže se nechávám ukecat a vcelku ochotně jdu s nimi dovnitř. Všude je strašně moc lidí a dostávám přednášku o tom, že se nesmím ztratit. To vím, nejsem přece blbej. Ještě nikdy jsem se neztratil.

    Konečně vcházíme dovnitř a hnedka vidím spoustu skvělých věcí. Kouzelné čtení a mluvící knížky od Albi, dřevěné hračky, kola,...všechno chci a HNED. Chytnu mámu a táhnu ji k hračkám. Mají tam úplně boží dřevěný vysavač, který sám sbírá ze země kostičky. Chci ho. Máma nesouhlasí. Kupodivu ani táta. Slibují, že se sem vrátíme. Moc jim nevěřím, ale dám tomu šanci. Na hysterák je prozatím času dost. Procházíme obrovskou halou se spoustou lidí. A spoustou věcí - podle mě je tu strašně zbytečností, který mě absolutně nezajímají - kočárky, sedačky do auta, hadříky pro mimina, stánek s čaji,... A máma si to všechno fotí. Nechápu. Ale pozor, já asi něco vidím... "Hurá, mají tu i balonky." Nutně nějaký potřebuju. Aspoň jeden. Táta mi ho sehnal. Je to prostě můj hrdina. Nesu ho strašně dlouhou dobu (3 minuty - pozn. mámy) a už mě to nebaví. Ještě že tu nejsem sám a máma mi ho "ochotně" ponese, abych měl volné ruce na všechny ty zajímavé věci.

    Pořád někam jdeme a já stále přemýšlím nad tím vysavačem. Chci ho. Ale co to je? Promnu si oči a pořád to vidím. Přímo naproti mě jde žirafa. A za ní hroch. Je to ale nějaký divný, jdou po dvou a jdou...přímo ke mně. Bojím se a chci zdrhat. Za zády se mi však objeví lev. A už mě drží  za ruku. Pomoooc..... Kupodivu jsem to přežil a nakonec se mi zvířátka i líbila. Naštěstí, protože jsem jich pak potkal ještě hodně. 

„Naše malá má už asi 3 dny průjem. Je jí 2,5 roku. Párkrát jsem jí udělala k obědu odvar z rýže a mrkve, ale když to měla jíst i další dny, už jí to nechutnalo. A tak teď nevím, co jí mám dávat k jídlu. Přeci nemůže jíst celý den jen suchary,“ řeší jedna z maminek v koníkovské diskuzi.

Průjem a vodnatá stolice dokáže potrápit každého z nás. Děti obzvláště. Hlavně v létě může být průjem vyvolán nevhodným jídlem nebo dehydratací. Být na pozoru je nutné i zbytek roku. Jak poznat, co je ještě normální a kdy jít k lékaři? Svou roli hraje i věk dítěte a to, zda je kojené či nikoliv.

Kojený novorozenec

Je potřeba zdůraznit, že čerstvě narozená miminka nemají stolici pevnou, ale je přirozeně řidší, což je způsobeno mateřským mlékem. V prvních dnech po narození je stolice tmavá až černá. Nelekejte se, jde o tzv. smolku, tedy směs buněčné drtě, žlučových barviv a minerálních látek a jsou znakem a potvrzením správné průchodnosti střev.

V průběhu dalších dní se barva mění díky přijímání mléka na světle žlutou barvu s charakteristickým lehce nakyslým zápachem. Průjmová stolice je potom zelenohnědá, zapáchá a často mají také příměs hlenu. Uživatelka schwarzovka v diskuzi na Modrém koníku radí: „Bylo mi řečeno, že dokud ten průjem není tmavě zelený, ale opravdu hodně tmavě zelený a není to provázeno teplotami, tak se nemám strachovat. Jen víc přikládat na to kojení, aby nebyl dehydratovaný.“ Nebojte se proto kojit, tím svému miminku nikterak neuškodíte.  

Novorozenec na umělé stravě

„Moje zvracení se začalo neskutečně stupňovat. Byla jsem hospitalizována a tentokrát mi nezabíraly ani infuze. Nemocnice kvůli mně svolala konzilium, ale nikdo si se mnou nevěděl rady. Doktoři stáli nad mou postelí a kroutili hlavou,“ popisuje své zkušenosti s ranními nevolnostmi jedna z maminek.

Těhotenské nevolnosti se nevyhýbají ani královské rodině. Vévodkyně Kate, která nedávno přivedla na svět třetího potomka, trpěla během všech tří těhotenství závažným typem nevolností - nadměrným zvracením. Odborně se tato nemoc nazývá hyperemesis gravidarum. O co jde, jak se projevuje a dá se jí nějak vyvarovat?

Těhotenská nevolnost není jen jedna. Stupňuje se podle závažnosti a počtu zvracení. Rozlišujeme celkem čtyři typy:

Ranní zvracení (vomitus matutinis)

Nejlehčí forma zvracení, projevuje se většinou ráno a nalačno a znají ji asi všechny nastávající maminky. V průběhu dne už je pak vše v pořádku.

Těhotenské zvracení (emesis gravidarum)

Aktualizace: výsledky tohoto hravého testování naleznete v diskuzích tady. S Igráčkem a jeho autíčkem MultiGo se vyhraje celá rodina. 🙂

---

Tradice českých hraček je skutečně dlouhá. Pamatujete si své sourozence a kamarády, jak si hráli s Igráčkem? A měly jste i vy toho svého? My tedy ano!

A nejen proto nám přijde skvělé, že si s ním vaše děti můžou taky pohrát, protože vám několik figurek Igráčků a jeho autíček MultiGo přinášíme na testování.

Co testujeme

Edukativní postavička Igráček představuje různé profese, o kterých se děti mohou dozvědět víc a také poznat, jak funguje svět kolem nás. Díky nim mají nové stimuly při hře s fantazií, a to už od útlého věku. Figurku si můžete pořídit samostatně (od 3 let), nebo jako tematický set. Igráček má taky své autíčko MultiGo (od 2 let), které je velice variabilní. Lze ho jednoduše obměnit díky snadné výměně korbičky, proto tato hračka vaše dítě hned tak neomrzí.

Aktualizace: zajímá vás, jak pere prací gel SAVO bez chloru? Maminky tuto novinku otestovaly a vy si můžete přečíst jejich recenze tady.

---

Maminky, ti vaši rošťáci jsou věčně venku a pak domů přijdou od hlavy k patě od bláta, trávy a nebo prachu? To můžete opravdu každý den prát. A co vaši domácí mazlíčci? Prosí o pohlazení a jako poděkování máte od nich chlupatý svetr, který hodíte rovnou do pračky?

Nevadí, pračka vypere... A s úplnou novinkou SAVO Bez chloru na praní vypere vaše prádlo navíc hygienicky čistě, aby bakterie a alergeny nedostaly u vás doma šanci.

Vítejte u nového testování.

Co testujeme

Krásný pondělní podvečer!🙂

Začal nám nový týden, a tak jsem tady "zase" (ačkoliv...jsem tady skoro pořád, mě se jen tak nezbavíte;) ), tentokrát s článkem o tom, co všechno vám může kosmetika Baby Dove nabídnout. 

Už jsem psala, že takovou klasikou a stálicí je u Dove obecně mýdlová tableta, která je nyní i ve verzi pro děti v kosmetické řadě Baby Dove. Co ale možná nevíte, nebo jste zatím neměli možnost vidět, je to, že existují hned dvě varianty nejrůznějších kosmetických Baby Dove výrobků, které můžete svým nejmenším dopřát. 

A jaké že to jsou? Pokud máte rádi nevtíravou vůni pro miminka a zkrátka si rádi svého drobečka/y opečováváte kosmetikou, která má kromě skvělých vlastností i příjemnou konzistenci, tou pravou pro vás bude řada Rich Moisture. Svými hydratačními vlastnostmi a složením, které bylo přizpůsobeno dětské kůžičce, se skvěle hodí k normální a suché pokožce. 

Pokud je vaše miminko citlivější, nebo z nějakého důvodu upřednostňujete kosmetiku bez parfemace, mohla by vás oslovit řada Sensitive Moisture, kterou používáme doma třeba my🙂 Výrobky z této řady nijak nevoní a krásně pečují o velmi citlivou pokožku se sklony k ekzémům a k podráždění. 

Nutno dodat, že obě tyto řady byly vyvíjeny pod dohledem pediatrů a jsou dermatologicky i oftalmologicky testovány. Asi tušíte (a tušíte správně), že jsou hypoalergenní, pH neutrální a obsahují důležité živiny, které uvítá jemná dětská kůžička🙂 

"Co máte ve svých lékárničkách pro ty naše drobky? Mně se hlavně jedná o to, že naše ďáblice (15 měsíců) začala jezdit na motorce a už prodělala nespočet pádů. Zatím bez krve! Ale čím to ošetřit a co by prostě v té lékárničce nemělo chybět?" Podobných dotazů najdete v našich diskuzích nespočet a je to téma, které maminky zajímá. Pojďme se tedy podívat, co by vám tedy v této důležité krabičce nemělo chybět a jak léky dětem podávat.

Každý,  kdo má alespoň jedno dítě ví, jak důležité je být vždy připraven. Poznávacím znamením takové maminky je taška nacpaná vším možným. Od krabičky se svačinkou, lahví s čajem, dudlíkem, obrázkovým leporelem, krémem proti slunci, přes čepičku, pláštěnku, náhradní svetr a kalhoty, alespoň dvě čisté plenky, vlhčené ubrousky, dezinfekční gel až po dalšími věci, které „by se mohly hodit“. Jste takto vybavené i doma? 

Bez milosti

V první řadě je potřeba zdůraznit, že v domácí lékárničce nemají co dělat prošlé, poškozené nebo neoznačené léky. Znáte to, plata pastilek proti kašli nebo bolesti hlavy bez originální krabičky najdete snad v každé lékárničce. Přitom právě na krabičce bývá vytištěno datum exspirace, přesný název a návod k použití.

Jednou za dva roky ji proto projděte a zkontrolujte všechna data spotřeby, stav mastiček, kapek, sprejů a kapslí a sepište si seznam všeho, co je nutné dokoupit. Buďte nelítostní stejně jako v případě, když váš benjamínek požaduje dezert, aniž by snědl polévku. Vyhoďte všechno, co je prošlé nebo poškozené. Výjimkou jsou obvazy a obinadla. V neporušeném obalu jsou takřka nesmrtelní.

Co by tedy taková lékárnička v rodině s dítětem měla obsahovat?

Ještě před rokem to byl jen malý uzlíček štěstí, kterému stačilo jednou za dvě hodiny mateřské mléko. Jenže tenhle uzlíček je teď spíše pytel blech, který objevuje svět kolem sebe. K tomu potřebuje slušnou dávku odvahy a také energie. Jak by měla vypadat svačinka pro roční dítě? To se dozvíte v našem dalším článku. 

Dítě do jedno roku

Dítě ve věku do jednoho roku by mělo přijmout přibližně 3 000 – 3 500 kJ denně. Pro představu: to jsou dvě koblihy nebo také pět banánů či devět malých kelímků bílého smetanového jogurtu. V tomto období je často ještě kojeno a bude se vám tedy velice těžko odhadovat jeho celkový energetický příjem.Vycházejte z toho, že pokud je dítě zdravé a dobře prospívá, netrpí žádným nedostatkem. Nemějte přehnané obavy, jste matka a sama nejlépe poznáte, co je pro vaše dítě dobré.

O tom, že všechny potraviny, které svému dítěti podáte by měly být v prvotřídním stavu se asi nemusíme bavit. BIO výrobky jsou dobrou variantou, ale pokud je neseženete, pečlivě sledujte alespoň složení a původ toho, co mu kupujete.

Jako první nabídněte svému miminku zeleninový příkrm (nebude pak vyžadovat pouze sladkou chuť ovoce). První ovoce by mělo pocházet z našeho teplotního pásma (pozor na exotické druhy, mohou vyvolat alergii). Nové potraviny zavádějte postupně a sledujte reakci dítěte. Snadno pak můžete odhalit případnou nesnášenlivost či alergii.

Mléko a mléčné výrobky nepodávejte dříve jak v 10. měsíci věku dítěte a to ještě pouze tepelně zpracované. Potraviny s lepkem zavádějte taktéž postupně, abyste se vyvarovali případné intoleranci lepku. 

Když miminku rostou zoubky, bývá uplakané, nevrlé a nic ho nebaví. Noci tráví v bolestech, křiku a někdy i v horečkách. Pokud patříte mezi rodiče, kteří si tím už procházejí, čtěte dál. Pokud vás to ještě nepotkalo, čtěte také 😊 Máme pro vás několik užitečných tipů od doporučení lékařů, přes homeopatii až po „babské rady“. Pomoct vám může i praktický zoubkový kalendář.

Příznaky růstu zoubků

Jak poznáte, že vašemu děťátku rostou zoubky? Velice pravděpodobně bude trpět jedním z následujících příznaků:

• Pláč a podrážděnost, když se zub bolestivě prořezává dásní. Dítě víc sliní a má tendenci strkat si do úst prsty, případně rozličné věci, například své hračky.
• Dítě ztratí chuť k jídlu a pozorujeme i zarudlou tvář v místě, kde se zoubek právě prořezává.
• Neklidné spaní, dítě také déle usíná.
• U některých dětí se může vyskytnout také průjem nebo zvýšená teplota, která obvykle nepřechází v horečku (je tedy zpravidla nižší než 38 stupňů). 

Důležité je zachovat si chladnou hlavu. Nikde není řečeno, že dítě musí tyto komplikace opravdu postihnout, případně že je prodělá všechny a najednou. Zároveň je třeba počítat s tím, že růst zubů je proces poměrně dlouhodobý. V každém případě existuje řada prostředků, kterými lze tyto příznaky mírnit.

Jak pomoct děťátku zmírnit potíže při růstu zoubků?

Úplně první, co novorozené dítě ochutná, je sladké mateřské mléko. Není se pak čemu divit, že později odmítá pít obyčejnou vodu a dožaduje se sladkého džusíku nebo limonády. Cukr uklidňuje a vyvolává příjemné pocity, ale všeho s mírou. Nadměrná konzumace způsobuje nejen obezitu, ale také cukrovku a další civilizační choroby.

Na začátek je nutné dodat, že děti mnohdy pijí málo. Pětina jich vypije denně jen půl litru tekutin. Přitom dehydratace způsobuje bolesti hlavy, nervozitu a nesoustředěnost. Pocit žízně nevnímají tak intenzivně jako dospělí a tak pijí nepravidelně ve vlnách. Ve školách a školkách převládají různá pitíčka, kolové nápoje, slazené limonády, džusy. Slazené nápoje mají jednu velkou přednost, jsou "chutné". Jakmile je dítě jednou ochutná a pozná tu chuť, bude je chtít zase. Po čase si navykne pít slazené nápoje pravidelně a obyčejná voda mu nebude chutnat.

Za jakými problémy mohou právě slazené nápoje stát?

Tento druh nápojů nepřispívá pouze k obezitě, ale může také podráždit žaludek, ledviny a zapříčinit vznik cukrovky či dokonce agresivity. Nehledě na to, jak se pravidelné pití slazených nápojů odrazí na kvalitě dětského chrupu. Stomatologové upozorňují na to, že děti, které pijí slazené nápoje, trpí často kazivostí mléčných zubů. Navíc sladké limonády mohou nevratně narušit sklovinu. Bakterie v ústech rozkládají cukr a výsledkem je kyselina, která způsobuje významné poškození struktury zubu. Pokud si děti pravidelně a důkladně nečistí zuby a neodstraňují přemnožené bakterie nebo kyselinu, kterou tvoří, riziko kazu roste několikanásobně.

Kolové nápoje

Tak třeba takové kolové nápoje. Pro mnoho dospělých populárním lékem na žaludeční problémy. Ne však pro děti. Pokud je nějakým způsobem podrážděná sliznice dětského žaludku a střev, podáním kolového nápoje jen způsobíme, že dojde k prohloubení problému. Jelikož žaludeční bakterie způsobující problémy se často živí cukrem, a tudíž nedojde k jejich potlačení, ale naopak rozmnožení. Problémy mohou u dětí způsobit i umělá sladidla, která se obtížně vstřebávají v žaludku, čímž zvyšují pravděpodobnost průjmů.

"Mám už půl roku (a dva týdny) po prvním jinak nekomplikovaném porodu a pořád se trápím s jizvou po nástřihu. Je asi 4,5 cm dlouhá a ještě dost znatelná, s drobnými hrbolky, kůže mi tam připadá hodně oslabená," svěřuje se jedna z čerstvých maminek v diskuzi. Víte, jak správně pečovat o poporodní jizvy?

Svoje vytoužené miminko máte konečně doma! Z porodnice jste si ale donesla kromě nového člena rodiny i památku na porod. Mluvíme o poporodní jizvě. O tuto čerstvou ránu je nutné se hned od začátku správně starat, aby vám co nejdříve zmizela. Zeptali jsme se gynekoložky MUDr. Jany Voborské Neudeckerové, jak by měla vypadat správná péče o jizvy.

"V první řadě si rozdělíme poporodní jizvy do dvou skupin. Na jizvu po císařském řezu a na jizvy při poraněních hráze a pochvy při vaginálním porodu."

Kudy vede císařský řez?

"V současné době je zlatým standardem přístup z tzv. Pfannenstielova řezu. Jedná se o vodorovný řez, který je vedený nízko v podbřišku, proto se mu také říká 'bikinový řez'.  Kůže je většinou ošetřena intradermálním stehem (steh je veden uvnitř kůže a žádná část stehu nevychází ven), který se přibližně pátý pooperační den vytáhne nebo se jen zastřihnou konce stehu – záleží na použitém šicím materiálu."

Jak správně pečovat o jizvu po císařském řezu?

Dobrý den, 

Loette jsem začala brát jako náhradu za předchozí antikoncepci, která byla příšerná jelikož jsme menstruovala i 3x za měsíc. Loette beru teď první měsíc vse bylo v pořádku, ale MS se mi objevila už cca 5 dní před užíváním neaktivnich tabletek, kde se správně měla objevit. Jelikož to byla klasická MS tak jsem rovnou přešla na další plato k novému měsíci bez vynechane pauzy, ale MS mám stále už 10 dní. Nemáte někdo zkušenosti jak tento problém vyřešit či jaká antikoncepce by mohla MS opravdu zpravidelnit. 

Děkuji